Včelařská konference

dobry den,chcem sa spytat vcelarov ake maju nazory a skusenosti s pouzivanim plastovych nadob na med.Rocne mi vcielky prinesu okolo 1500kg medu,bezprob.ho predam doma.Pouzivam hlinikove kanvy,akym sposobom ma mozu skontrolovat po ich zakazani?Na slovensku je to zevraj otazka casu kedy budu zakazane-aka je situacia v cehach?
dakujem,s pozdravom milan.

Pan Krejčí (Ivanovice u Brna) prodá včelstva i s úly - nástavkové, uteplené, Fa. Povčo,, po 11 rámcích 39 x 24 v nástavku. Telefon: 607775746.
VP

Nové články:
===========

Kalendárium - duben:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004033001

S pozdravem
redakce

Nebuď tak nenažraný, možná budeš mít víc.

pepan

----- Original Message -----
From: "J.Hork?" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 28, 2004 7:03 PM
Subject: Re: trub?? pl?sty 5513


> Velmi dobrý názor, že by trubci fungovali jako topení?
> Vždyť oni mě užírají zásoby či med není to škoda?To je jako krmit od půlky
> července vždyť to ty včely sežerou ještě než bude zima.
>

TO JE ONO, z tohoto je jasně vidět jak se vyrácí z povědomí úcta úcta ke
všemu živému.

Pepan

----- Original Message -----
From: "pavel" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 29, 2004 11:20 AM
Subject: Re: trubčí plásty 5513 off topic


> >
> > Ale o to více toho sežere.
> >
>
>
> Přátelé, vždy když čtu že včely "žerou" tak mi tak nějak zatrne.
>
> Za mých mladých let bývalo, že lidé jedli a umírali,
> zvířata žrala a chcípla, nebo pošla.
>
> Včely měly vyjímku, stejně jako lidé se krmily, jedly a umíraly.
>
> Když čtu že někomu chcíply včely, je mi mdlo.
>
> Zkusme tu tradici udržet.
>
> Zdraví PP
>
>
>
>

"Ale o to více toho sežere"
anad bys jim tu trochu nezáviděl , nebuď tak lakomý a budeš o to bohatší. To
mne učíl můj děda.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 29, 2004 11:11 AM
Subject: Re: trub?? pl?sty 5513


> :>- jeden trubec "vyrobí" v úlu více tepelné energie než jedna dělnice. A
> tím uvolní dělnice z úlu pro snůšku.
>
> Ale o to více toho sežere.
>
> :>- přítomnost trubců má pozitivní vliv na práci dělnic. Jsou čilejší a
> udělají více medu. Bylo to prokázáno srovnávacími testy.
>
> Tomu věřím, ženský jsou taky doma pracovitější, když je povzbuzujeme.
> Co se týká trubců, tak bez velkých výzkumů bych jejich počet nechal na
> včelách. Regulace počtu samců je nepřirozená s malou výjímkou slepičáren.
> Jiná otázka je omezování roztočů likvidací trubčiny. To nevím, co je
dobře.
>
>

Dne úterý 30 březen 2004 09:51 Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):

>
> Je ale fakt, že se mi zdá ještě moc brzo si je v březnu pěstovat.

DD,

Jak jsem psal asi pred tydnem, mel jsem jeden oddelek, ktery mel 5 plastu
39x24 plne zakladenych, bylo to v ule petiletka, kde za okenkem staveji
trubcinu, loni byla zanesena medem, tak jsem ji tam nechal, ted na jare med
vybraly a pred tim tydnem uz byla cela zakladena ( i s larvickama az 1 cm
velkyma ). Asi jde o stupen rozvoje vcel a jejich sile.


Honza

1) Jak byla ta včelstva silná? Oddělky s hrstkou včel, nebo silná včelstva?
2) Jakou měli míru? (podle mě v 39x24 nezimují moc silná včelstva)
3) Jak by to eventuálně dopadlo, kdyby ty úly nebyly zastíněné.
4) Měla včelstva zateplená stejně zanesené zásoby melicitózou, nebo ne?

Možná, že je v tom ještě spousta dalších náhodných proměnných, které při
tomhle vytržení z kontextu nejsou zřejmé ... myslím, že to nemá, žádnou
vypovídací hodnotu.
Výsledky můžou být jen podnětem k řadě neseriózních doměnek co skutečně
způsobilo větší mortalitu v tenkostěnných úlech.

Hezký den.
Arne

----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 29, 2004 11:27 PM
Subject: Re: Jak to bylo v kritické zimě 2002-2003


Vidím to jako zárodek další části nesmrtelné diskuze mezi příznivci
uteplených a neuteplených úlů.

Já si myslím, že některý rok je prostě počasí vhodnější pro uteplené úly,
jiný pro neuteplené. Včelstvům v neuteplených vyhovuje, když je v zimě stále
chladné počasí a mrzne, pak se to zlomí a nadále je teplo a včely mohou
plodovat. Včelstvům v uteplených úlech vyhovuje více než v neuteplených,
když je zima mírná a teplota kolísá kolem nuly.

Taky záleží na stanovišti. Na nějakém větším prudčím svahu obráceném k jihu
stačí, když je pár dní jinak mrazivý, ale slunečný den. Sníh je pryč, půda
se ohřívá sluncem a je tam až 20 st. C. Jednostěnný úl je prohřátý sluncem a
včely létají ven o několik dní dříve než z izolovaného. Z toho izolovaného
už třeba prolet stihnout nemusí, počasí se změní. Na takové stanoviště se
hodí lépe jednostěnný úl.
Pod svahem, nebo na rovině je v tuto dobu ještě sněhová pokrývka a teploty i
ve dne kolem nuly, ale stěny jednostěnného úlu jsou taky vyhřáty sluncem.
Včely vylétají na sníh a snaží se plodovat, ale za těchto teplot dostanou
zabrat. Včely v izolovaném úlu tyto slunečné mrazivé dny nezaregistrují a
vylétají až při větším a skutečném oteplení. Tam se hodí lépe izolovaný úl.
Je to přirozeně jen velice hrubé zjednodušení, potřebuje to tak asi záznam
teplot zhruba od ledna do počátku dubna po cca hodinách, a to venkovního
prostředí, povrchu půdy, vnější čelní stěny úlu, vnitřní čelní stěny úlu a
několik měřicích bodů uvnitř úlu, které by dokumentovaly polohu a velikost
zimního chumáče a v předjaří polohu a velikost plodu, a to pro dostatečně
velké množství uteplených i jednostěnných úlů. Pak by sa asi dalo říct, že
zrovna v tomto roce bylo počasí naurčitém stanovišti vhodnější pro
neuteplený, nebo naopak uteplený úl.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 29, 2004 9:50 AM
Subject: Jak to bylo v kritické zimě 2002-2003


> ..Na vysokých ztrátách se podílel vliv vyšších venkovních teplot na
> vnitřní prostředí v úlech...
> Na jížním svahu,kde byly přední strany úlů značně osluněny,činil úhyn
> 80-90% včelstev.
> ..V úlech z prken o síle 25-35mm i přes poměrně dobře zastíněná stanoviště
> úhyn kolem 50%.
> Dobře přežila včelstva v kočovných vozech umístněných ve stínu a na
> dalších zastíněných stanovištích,úhyny do 10%.
> Velmi dobře dobře též přezimovala včelstva v mrazivých kotlinách.
> ..pro včely jsou příznivější úly zateplené.Nikoliv proto,že by chránily
> včelstvo před chladem,ale proto že brání výkyvům v teplotě vnitřního
> prostředí...
>
> poznatky z počtu více než 250včelstev Jiří Výborný Herales Včelařství
> 2004/3/77
>
>
> Včelařství 2003/6/127
> Tragedie na severní Moravě.Těmito slovy kodnotili moravští členové UVčSV
na
> jeho zasedání...největší ztráty měly postihnout včelaře z okresu Opava,až
> 70%.To představzje deset tisíc včelstev.
>
> Včelařství 2003/9/216
> ..podle celorepublikového průměru podlehlo jen 23,48%včelstev.To je oproti
> některým předpokladům 40/50% mémě.
> Nejhůře dopadly okresy:Most 42%,Zlin 41%,Opava 38%,Sokolov 37%,Havlíčkův
> Brod 37%,
> Kraje: Vysočina 32%,Olomouc 28%,Zlin 28%
>
> Děkujeme za pomoc Včelařství 2004/3/57
> OVčSV Opava poslal zemědělskému výboru Poslanecké sněmovny faxové
> sdělení:Vážení poslanci,přijměte,prosim,reakci občanů-včelařů....stran
> pochopení a následného prosazení pomoci....Ustřední heslo posledního
sjezdu
> čSV znělo:Med můžeme dovést-opylování však nikoliv!!Konstatujeme,že při
> naplnování tohoto hesla,vzhledem k vzniklé situaci,si zejména uvědomujeme
> váš mimořádný přístup a podporu ocenujeme....
>
> v dobrém franta

Myslím, že to co sežerou se proto tomu, že uvolní létavku - možná i víc než
jednu létavku, která donese několikanásobně víc, než ten trubec sežere
mnohanásobně vyplatí. To je dávno dokázané. Četl jsem na tohle téma někde
článek. Trubec funguje v buňce jako proteinová konzerva a na plástu jako
topení.

Je ale fakt, že se mi zdá ještě moc brzo si je v březnu pěstovat.

Ikdyž! Vývoj trubce trvá víc než měsíc. Když počítám, za jak dlouho dospěje
do říjné zralosti?? A v květnu už je chov matek v plném proudu, tak to zase
až tak brzo není. Dospívají dýl než matky, takže !! Kdo oplodní matku v
půlce května? Kdy je položené vajíčko takového trubce???

Hezký den.
Arne

----- Original Message -----
From: "J.Horký" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 28, 2004 7:03 PM
Subject: Re: trubčí plásty 5513


Velmi dobrý názor, že by trubci fungovali jako topení?
Vždyť oni mě užírají zásoby či med není to škoda?To je jako krmit od půlky
července vždyť to ty včely sežerou ještě než bude zima.

V podstatě dobrý pokus o závěr celého nekonečného tématu o uteplení stěn úlů. Zajímaly by mne ještě názory ze stejného pohledu na zimování a časný jarní rozvoj v případě umístění úlů ve včelíně nebo kočovném voze. Zde by v případě neuteplených úlů měly být účinky působení slunce výrazně utlumeny, takže v tomto případě by teoreticky mezi uteplenými a neuteplenými úly neměl být podstatný rozdíl. Jaký je názor Váš i ostatních účastníků diskuse?
Jen pro zajímavost, když jsem cca před dvěma lety přecházel na neuteplené nástavkové úly umístěné ve včelíně, konzultoval jsem problematiku s Doc.Ptáčkem a bylo mi kvůli jarnímu rozvoji doporučeno volit uteplené úly.

S přátelským pozdravem všem

Dalo by se do určité míry říct, že izolace úlu není v zimě proti chladu, ale
naopak proti předčasnému teplu.

R. Polášek

To je slovensky angrešt.
Pavel
>
> Prosím Vás co je to za rostlinu-keř-strom ta srstka?Moc díky.
>

Prosím Vás co je to za rostlinu-keř-strom ta srstka?Moc díky.

Vidím to jako zárodek další části nesmrtelné diskuze mezi příznivci
uteplených a neuteplených úlů.

Já si myslím, že některý rok je prostě počasí vhodnější pro uteplené úly,
jiný pro neuteplené. Včelstvům v neuteplených vyhovuje, když je v zimě stále
chladné počasí a mrzne, pak se to zlomí a nadále je teplo a včely mohou
plodovat. Včelstvům v uteplených úlech vyhovuje více než v neuteplených,
když je zima mírná a teplota kolísá kolem nuly.

Taky záleží na stanovišti. Na nějakém větším prudčím svahu obráceném k jihu
stačí, když je pár dní jinak mrazivý, ale slunečný den. Sníh je pryč, půda
se ohřívá sluncem a je tam až 20 st. C. Jednostěnný úl je prohřátý sluncem a
včely létají ven o několik dní dříve než z izolovaného. Z toho izolovaného
už třeba prolet stihnout nemusí, počasí se změní. Na takové stanoviště se
hodí lépe jednostěnný úl.
Pod svahem, nebo na rovině je v tuto dobu ještě sněhová pokrývka a teploty i
ve dne kolem nuly, ale stěny jednostěnného úlu jsou taky vyhřáty sluncem.
Včely vylétají na sníh a snaží se plodovat, ale za těchto teplot dostanou
zabrat. Včely v izolovaném úlu tyto slunečné mrazivé dny nezaregistrují a
vylétají až při větším a skutečném oteplení. Tam se hodí lépe izolovaný úl.
Je to přirozeně jen velice hrubé zjednodušení, potřebuje to tak asi záznam
teplot zhruba od ledna do počátku dubna po cca hodinách, a to venkovního
prostředí, povrchu půdy, vnější čelní stěny úlu, vnitřní čelní stěny úlu a
několik měřicích bodů uvnitř úlu, které by dokumentovaly polohu a velikost
zimního chumáče a v předjaří polohu a velikost plodu, a to pro dostatečně
velké množství uteplených i jednostěnných úlů. Pak by sa asi dalo říct, že
zrovna v tomto roce bylo počasí naurčitém stanovišti vhodnější pro
neuteplený, nebo naopak uteplený úl.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 29, 2004 9:50 AM
Subject: Jak to bylo v kritické zimě 2002-2003


> ..Na vysokých ztrátách se podílel vliv vyšších venkovních teplot na
> vnitřní prostředí v úlech...
> Na jížním svahu,kde byly přední strany úlů značně osluněny,činil úhyn
> 80-90% včelstev.
> ..V úlech z prken o síle 25-35mm i přes poměrně dobře zastíněná stanoviště
> úhyn kolem 50%.
> Dobře přežila včelstva v kočovných vozech umístněných ve stínu a na
> dalších zastíněných stanovištích,úhyny do 10%.
> Velmi dobře dobře též přezimovala včelstva v mrazivých kotlinách.
> ..pro včely jsou příznivější úly zateplené.Nikoliv proto,že by chránily
> včelstvo před chladem,ale proto že brání výkyvům v teplotě vnitřního
> prostředí...
>
> poznatky z počtu více než 250včelstev Jiří Výborný Herales Včelařství
> 2004/3/77
>
>
> Včelařství 2003/6/127
> Tragedie na severní Moravě.Těmito slovy kodnotili moravští členové UVčSV
na
> jeho zasedání...největší ztráty měly postihnout včelaře z okresu Opava,až
> 70%.To představzje deset tisíc včelstev.
>
> Včelařství 2003/9/216
> ..podle celorepublikového průměru podlehlo jen 23,48%včelstev.To je oproti
> některým předpokladům 40/50% mémě.
> Nejhůře dopadly okresy:Most 42%,Zlin 41%,Opava 38%,Sokolov 37%,Havlíčkův
> Brod 37%,
> Kraje: Vysočina 32%,Olomouc 28%,Zlin 28%
>
> Děkujeme za pomoc Včelařství 2004/3/57
> OVčSV Opava poslal zemědělskému výboru Poslanecké sněmovny faxové
> sdělení:Vážení poslanci,přijměte,prosim,reakci občanů-včelařů....stran
> pochopení a následného prosazení pomoci....Ustřední heslo posledního
sjezdu
> čSV znělo:Med můžeme dovést-opylování však nikoliv!!Konstatujeme,že při
> naplnování tohoto hesla,vzhledem k vzniklé situaci,si zejména uvědomujeme
> váš mimořádný přístup a podporu ocenujeme....
>
> v dobrém franta

Mám vysoké podmety, nedávám stavební zábranu. Včely staví trubčinu. Díky ní
se matka drží dole, nepotřebuju mřížku. Divočinu z podmetu vyřežu, vysledkem
je potlačení varoázy a vosk. Pokud chci trubčinu v plodovém hnízdě, dám do
rámku půl mezistěny, zbytek včely zastaví trubčinou. Tady nechávám včely
pracovat po svém.
Pokud trubci něco spotřebují, včely které se mohou věnovat snůšce zase
přinesou.
Znám včelaře co při prohlídkách mačkají trubce... Inu, když si myslí že těch
20-30 trubců zachrání snůšku... :))

jose


----- Original Message -----
From: "Menšík Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 28, 2004 8:19 PM
Subject: Re: trubčí plásty 5513


> Ti Tvoji trubci již nemají na Tvoji matku žádný vliv
>
> pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/quick.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, March 28, 2004 6:45 PM
> Subject: Re: trubčí plásty 5513
>
>
> > > vylézt.Nutnost udržovat početné stavy trubců ve včelstvech považuji za
> > > zbytečné.
> >
> > ...trubci oplodňují matku, takže čím méně mých kvalitních trubců, tím
> větší
> > šance pro ty ostatní.
> > Když trubci budou jen sedět na díle a ani se nehnou - nemusí teplotu v
úle
> > udržovat dělnice. Ty se mohou věnovat snůšce.
> > Kdyby byli zbyteční, příroda by jimi šetřila. :)
> >
> > hezké jaro
> >
> > jose
> >
> >
> >
>
>

Ti Tvoji trubci již nemají na Tvoji matku žádný vliv

pepan

----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 28, 2004 6:45 PM
Subject: Re: trubčí plásty 5513


> > vylézt.Nutnost udržovat početné stavy trubců ve včelstvech považuji za
> > zbytečné.
>
> ...trubci oplodňují matku, takže čím méně mých kvalitních trubců, tím
větší
> šance pro ty ostatní.
> Když trubci budou jen sedět na díle a ani se nehnou - nemusí teplotu v úle
> udržovat dělnice. Ty se mohou věnovat snůšce.
> Kdyby byli zbyteční, příroda by jimi šetřila. :)
>
> hezké jaro
>
> jose
>
>
>

S tím bych moc nesouhlasil
Sám vkládám do plodiště při rozkvětu srstky kva dělené plásty kde si včely
trubčinu samy vystavějí trubci podle nových poznatků významně zahřívají plod
Má to ještě jednu výhodu , Matka se stále drží v blízkosti trubčiny a
neutíká tak na právě vytočené plásty do medníku tento poznatek pak lze
využívat při včelaření bez mřížky Při nástavkovém včelaření pak je lepší mít
stavební rámky v obou spodních nástavcích dosahujeme pak většího plodového
tělesa.

Pepan
----- Original Message -----
From: "V.Ban?r" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 28, 2004 6:26 PM
Subject: RE: trub?? pl?sty 5513


> Můj názor je ten,že minulý týden bylo ještě brzy vkládat do včelstev
> cokoliv,snad jen v případě nutnosti rámek se zásobami.Včasná trubčina má
na
> rozvoj bezpochyby dobrý vliv.Přesto do včelstev na jaře nikdy trubčí
plásty
> nedávám,ale odříznu u jednoho rámečku asi jednu třetinu díla,buď dole nebo
> po straně a oni si trubčinu podle potřeby postaví.Prázdný stavební rámek
> přidávám pzději,až s rozšiřováním mezistěnami.U všech včelstev trubčinu
> před vylezením pravidelně vyřezávám,jenom u dvojích nejlepších ji nechávám
> vylézt.Nutnost udržovat početné stavy trubců ve včelstvech považuji za
> zbytečné.
>
> V Banýr.
>
>

Pokračování polemiky pro zábavu.
Vážení: Jeden trubec vyrobí v úle vice energie než jedna včela je možné,ale o kolik? Jestliže se energie vyrábí z něčeho,tak to určitě není něco,co do úlu dopravil trubec.Včela bez pochyby dovede vyrobit ze stejného množství krmiva tepelnou energii stejně dobře jako trubec,ale vzhledem k její menší váze vyrobí energie více. Trubec potřebuje jen na svoji denní záchovnou dávku více krmiva než včela.Včela navíc může dle potřeby zaletět pro nějaký nektar.V době trubců většinou potřeba tepla není,někdy dokonce naopak.Včela na rozdíl od trubců může napodzim přenosit cukr do plástů a umřít.S trubci se musí často včely dřít při jejich vyhánění pokud není snůžka už i v létě.Trubci zalétávají ze včelstva do včelstva,podle toho kde cítí mladé matky a mohou přenášet nemoci a varoázu.Zkoušel jsem ve dvojích nejlepších včelách ze 20 označit 50 líhnoucích se trubců staniolem.U každého včelstva jinou barvou.Výsledek byl,že asi za 3 týdny se daly označení trubci nalézt u každých.
Moje polemika chtěla říci,že užitečnější ve včelstvu bude určitě plod dělnic než trubců.Proto považuji za rozumné u nejlepších včelstev trubčí plod podporovat a u ostatních omezovat.Trubčí dílo z min. roku patří zásadně do vařáku.
Jak je vidět,napsat,obrátit a oddůvodnit se dá všechno.Jak si kdo vybere a hlavně jak u něho dopadnou zkoušky doma.Já jsem si svoje zkušenosti nechtěl vzít do hrobu a proto jsem to napsal.Už jen proto,že se nato někdo ptal.

Hezké počasí všem včelkám prřeje V Banýr.

Nevíte někdo, kde lze získat popis postupu při "produkci" mateří kašičky? Ve kterém stádiu vývoje larvičky a jakým způsobem se odběr MK provádí?

Dobry den,

zajimalo by mne, jestli je mozne resit pojisteni vcelstev umistnenych
vcelnicove i jinym zpusobem , nez ze svepomocneho fondu CSV.

Honza

> Na jížním svahu,kde byly přední strany úlů značně osluněny,činil
> úhyn 80-90% včelstev. ..V úlech z prken o síle 25-35mm i přes
> poměrně dobře zastíněná stanoviště úhyn kolem 50%. Dobře
> přežila včelstva v kočovných vozech umístněných ve stínu a na
> dalších zastíněných stanovištích,úhyny do 10%. Velmi dobře dobře
> též přezimovala včelstva v mrazivých kotlinách. ..pro včely jsou
> příznivější úly zateplené.Nikoliv proto,že by chránily včelstvo před
> chladem,ale proto že brání výkyvům v teplotě vnitřního prostředí...

To se docela dobře shoduje s mojí zkušeností, kterou jsem zde už
popisoval. Při zběžném pohledu na řadu nástavkových úlů, z nichž
některé byly zateplené a jiné nezateplené (jen 25 mm dřevo), to bylo
úplně jasné. Jasná většina těch silně pokálených úlů byla nezateplená.

Já jsem si to vysvětloval nutností vyšší spotřeby zásob v
nezateplených úlech (zvláště v předjaří). Ale docela možné je i to, že
včelám škodí ty stresující veliké výkyvy vnitřní teploty v úle, které
jsou způsobeny snadným prohřátím stěn od sluníčka.

Tedy to, co je někdy propagováno jako veliká výhoda nezateplených
nástavků, ve skutečnosti může podstatně poškodit zimování včelstva...?


> poznatky z počtu více než 250včelstev Jiří Výborný Herales Včelařství
> 2004/3/77



J. P. Baudiš

Z vlastnej skusenosti viem, ze rodiny s menej trubcami
(matka kladie menej trubciny) donesu viac medu. Takze
myslim, ze pridavanie trubcich ramikov nema zmysel. V
pripade ak matka kladie vela trubcov tak ich nicim a
nevsimol som si rozdiel v mnozstve spadu kliestikov
pri dymeni, tak neviem ci ich likvidacia ma nejaky
vplyv na pocetnost kliestika.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Finance Tax Center - File online. File on time.
http://taxes.yahoo.com/filing.html

Koupím knihu "Včelaříme jednoduše", autor G. Liebig.
Volejte prosím 777 605084. Spěchá!

>
> Ale o to více toho sežere.
>


Přátelé, vždy když čtu že včely "žerou" tak mi tak nějak zatrne.

Za mých mladých let bývalo, že lidé jedli a umírali,
zvířata žrala a chcípla, nebo pošla.

Včely měly vyjímku, stejně jako lidé se krmily, jedly a umíraly.

Když čtu že někomu chcíply včely, je mi mdlo.

Zkusme tu tradici udržet.

Zdraví PP

:>- jeden trubec "vyrobí" v úlu více tepelné energie než jedna dělnice. A tím uvolní dělnice z úlu pro snůšku.

Ale o to více toho sežere.

:>- přítomnost trubců má pozitivní vliv na práci dělnic. Jsou čilejší a udělají více medu. Bylo to prokázáno srovnávacími testy.

Tomu věřím, ženský jsou taky doma pracovitější, když je povzbuzujeme.
Co se týká trubců, tak bez velkých výzkumů bych jejich počet nechal na včelách. Regulace počtu samců je nepřirozená s malou výjímkou slepičáren. Jiná otázka je omezování roztočů likvidací trubčiny. To nevím, co je dobře.

Já jsem se dočet, že:
- jeden trubec "vyrobí" v úlu více tepelné energie než jedna dělnice. A tím uvolní dělnice z úlu pro snůšku.
- přítomnost trubců má pozitivní vliv na práci dělnic. Jsou čilejší a udělají více medu. Bylo to prokázáno srovnávacími testy.
Ahoj
       Libor JArolím
       Stará Bělá

> vylézt.Nutnost udržovat početné stavy trubců ve včelstvech považuji za
> zbytečné.

...trubci oplodňují matku, takže čím méně mých kvalitních trubců, tím větší
šance pro ty ostatní.
Když trubci budou jen sedět na díle a ani se nehnou - nemusí teplotu v úle
udržovat dělnice. Ty se mohou věnovat snůšce.
Kdyby byli zbyteční, příroda by jimi šetřila. :)

hezké jaro

jose

Nové články:
===========

Provozní srovnání klasických úlů a optimalů u pana Černohouse:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004032901

S pozdravem
redakce

Dne ne 28. března 2004 16:45 Josef Šamalík napsal(a):
> > vylézt.Nutnost udržovat početné stavy trubců ve včelstvech považuji za
> > zbytečné.

DD,

jedine, ohledne likvidace varoazy v zavyckovanych plastech.

>
> ...trubci oplodňují matku, takže čím méně mých kvalitních trubců, tím větší
> šance pro ty ostatní.
> Když trubci budou jen sedět na díle a ani se nehnou - nemusí teplotu v úle
> udržovat dělnice. Ty se mohou věnovat snůšce.

Dle mnou prectene literatury s timto plne souhlasim, jeste bych k puvodnimu
prispevku podoktnul, ze , alespon dle meho nazoru, je vhodnejsi do vcelstva
vlozit ramek (alespon dle prispevku jsem pochopil , ze pr.Horky vklada plasty
a ne ramky), ktery vcely zastaveji, je to jisty barometr vcelstva a jeste
ziskame panensky vosk.


Honza

...Na vysokých ztrátách se podílel vliv vyšších venkovních teplot na vnitřní prostředí v úlech...
Na jížním svahu,kde byly přední strany úlů značně osluněny,činil úhyn 80-90% včelstev.
...V úlech z prken o síle 25-35mm i přes poměrně dobře zastíněná stanoviště úhyn kolem 50%.
Dobře přežila včelstva v kočovných vozech umístněných ve stínu a na dalších zastíněných stanovištích,úhyny do 10%.
Velmi dobře dobře též přezimovala včelstva v mrazivých kotlinách.
...pro včely jsou příznivější úly zateplené.Nikoliv proto,že by chránily včelstvo před chladem,ale proto že brání výkyvům v teplotě vnitřního prostředí...

poznatky z počtu více než 250včelstev Jiří Výborný Herales Včelařství 2004/3/77


Včelařství 2003/6/127
Tragedie na severní Moravě.Těmito slovy kodnotili moravští členové UVčSV na jeho zasedání...největší ztráty měly postihnout včelaře z okresu Opava,až 70%.To představzje deset tisíc včelstev.

Včelařství 2003/9/216
...podle celorepublikového průměru podlehlo jen 23,48%včelstev.To je oproti některým předpokladům 40/50% mémě.
Nejhůře dopadly okresy:Most 42%,Zlin 41%,Opava 38%,Sokolov 37%,Havlíčkův Brod 37%,
Kraje: Vysočina 32%,Olomouc 28%,Zlin 28%

Děkujeme za pomoc Včelařství 2004/3/57
OVčSV Opava poslal zemědělskému výboru Poslanecké sněmovny faxové sdělení:Vážení poslanci,přijměte,prosim,reakci občanů-včelařů....stran pochopení a následného prosazení pomoci....Ustřední heslo posledního sjezdu čSV znělo:Med můžeme dovést-opylování však nikoliv!!Konstatujeme,že při naplnování tohoto hesla,vzhledem k vzniklé situaci,si zejména uvědomujeme váš mimořádný přístup a podporu ocenujeme....

v dobrém franta

Byl byste příteli tak laskav, a popsal přesnou konstrukci stěn vašich úlů,
včetně popisu postupu sestavení, sbíjení, lepení, impregnace a nátěru?

Honza Čáp

> Vlní li se někomu v úlech sololit, tak je to pouze jeho vina a ne vina
> materiálu. Je jisté, že něco udělal špatně. Mám to vyzkoušeno u 50
> pětinástavkových úlů, kdy vnitřní hrubá stěna není natřena vůbec/lenost a
> pohodlnost/. Členové Dadant klubu, kteří sololitové nástavky z obou stran
> pečlivě napouštějí fermeží, a dnes se jedná o stovky úlů, takové problémy
> nemají také. Chcete li ještě nějaký důkaz tak zalistujte va starších
> ročnících Včelařství na jeden z posledních článků mgr. Pernici, kteý též
> včelařil v sol. úlech a tento nazývá zcela nedoceněným, což jsem od něj
> převzal.Výhodou sololitu je, že na něm bezkonkurenčně drží barva, že je
> levný, dobře se opracovává a vydrží vcelku hrubé zacházení.
> Zdraví Ruda.

Můžete být konkrétnější ,to by mne zajímalo.
----- Original Message -----
From: "J.Horký" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 28, 2004 6:30 PM
Subject: Levný cukr


> Přátelé není mi jasné proč ta debata o levném cukru budete snad na jaře
> krmit aby byla pořádná snůška,takové včelaře taky pamatuji.Každý rok
koncem
> května až do srpna je levný cukr v různých statcích a zemědělských
> podnicích za 10 KČ v tunových žocích chce to jen se ptát v správnou dobu
na
> správném místě.

Ta správná doba a místo mě zajímá. Hned si zajedu tunový žok koupit, ne proto že bych teď chtěl krmit, ale mám rád rezervu,alespoň na 1 rok dopředu a jestli někdo ví jak bude po vstupu do EU tak mu lze závidět. Teď jsou zajímavé slevy . Od června kupovat cukr je vražda a výkupci medu s cenami také nijak neoslňují. Daleko důležitější je však mít vysoké výnosy a pak jsou ceny cukru bezvýznamným problémem.
Zdraví Ruda.

Velmi dobrý názor, že by trubci fungovali jako topení?
Vždyť oni mě užírají zásoby či med není to škoda?To je jako krmit od půlky července vždyť to ty včely sežerou ještě než bude zima.

> vylézt.Nutnost udržovat početné stavy trubců ve včelstvech považuji za
> zbytečné.

...trubci oplodňují matku, takže čím méně mých kvalitních trubců, tím větší
šance pro ty ostatní.
Když trubci budou jen sedět na díle a ani se nehnou - nemusí teplotu v úle
udržovat dělnice. Ty se mohou věnovat snůšce.
Kdyby byli zbyteční, příroda by jimi šetřila. :)

hezké jaro

jose

Přátelé není mi jasné proč ta debata o levném cukru budete snad na jaře krmit aby byla pořádná snůška,takové včelaře taky pamatuji.Každý rok koncem května až do srpna je levný cukr v různých statcích a zemědělských podnicích za 10 KČ v tunových žocích chce to jen se ptát v správnou dobu na správném místě.

Můj názor je ten,že minulý týden bylo ještě brzy vkládat do včelstev cokoliv,snad jen v případě nutnosti rámek se zásobami.Včasná trubčina má na rozvoj bezpochyby dobrý vliv.Přesto do včelstev na jaře nikdy trubčí plásty nedávám,ale odříznu u jednoho rámečku asi jednu třetinu díla,buď dole nebo po straně a oni si trubčinu podle potřeby postaví.Prázdný stavební rámek přidávám pzději,až s rozšiřováním mezistěnami.U všech včelstev trubčinu před vylezením pravidelně vyřezávám,jenom u dvojích nejlepších ji nechávám vylézt.Nutnost udržovat početné stavy trubců ve včelstvech považuji za zbytečné.

V Banýr.

Promiň Pavle, že Ti odpovídám do konference, Tvoji zprávu jsem dostal, ale omylem jsem si smazal Tvoji e-mailovou adresu. Jsou tím vinny ty pitomý Spamy.Samozřejmě můžeš použít všechny údaje z mého příspěvku do konference.
Jinak včely ulehly k další přestávce, protože tady na příbramsku napadlo 20cm sněhu a teploty jsou zase v noci pod nulou. Mrzí mě, že jsem se nechal vyhecovat hezkým počasím a instaloval stropní krmítka a do některých jsem podněcoval roztokem. Zajímavé bylo, co jsem si uvědomil až dodatečně, že včely měly mohutné prolety a nosily žlutý pyl, zatímco lesní mravenci opuštěli mraveniště jen sporadicky a jednotlivě. Buď jsou zpoždění, nebo umí lépe než včely odhadnout počasí na delší období dopředu. Jakoby s tím sněhem počítali. Pro ně by ovšem nově napadaný sníh na otevřené vchody do mraveniště byl katastrofou, i když umí vchody velmi rychle uzavřít, což dělají několik minut před větším deštěm.
U včel doufám, že se stačily stáhnout do chumáče, protože byly rozlezlé po celém vrchním nástavku, ve všech uličkách.
Zdraví Emil

Musím odpovědět na příspěvek pana Stonjka. V Kauflandu mně také prodali jenom 10kg cukru. Již před několika dny jsem posílal příspěvek o prodeji cukru ve Střelicích. Mohl jsem koupit jakékoliv množství hrubého i jemného krystalu. Byl mi dokonce nabídnut dovoz, pokud bydlím v Brně a okolí. Tel. č. na domluvu je 603 370 073

Koncom apríla sa každý rok konajú v Kamiannej v Poľsku včelárske výstavy spojené spredajom. Nevie už niekto presný termín v tomto roku alebo sa to nebude konať vôbec?

Už před týdnem jsem vkládal do loni nejlepších včelstev trubčí plásty na zakladení.Nevím je to tak dobře,někdo říká,že si tam chovám darmožrouty!Jak to tedy je napište své názory. Děkuji
Horký

V Kauflandu mě vyhnali, že za akční cenu 14.90 nechávají pouze 10 kg. Naproti v Carrfoure/doufám že je to tak dobře/mě přidělili osobního asistenta, který se o mě postaral, paletu dovezl k vleku a pomohl naložit. Jedná se žel o kilovky za 14.90 a o zmíněný obchod v Praze 5 Stodůlkách.Nabízené ceny platí do úterý tzn. 30 3.
Zdraví Ruda.

Slovenský rozhlas dňa 25.03.2004 uviedol reláciu " Nočná pyramída " na
tému včelárenie na Slovensku. Moderátorka pozvala do štúdia pani Vieru
Gersovú zo Spolku včelárov Slovenska a Mgr.Topora , managera Slovenského
zväzu včelárov.
Poukážem na niekoľko tém z diskusie poslucháčov.
Na Slovensku včelári približne 18 tisícvčelárov, ktorí obhospodarujú
cca 200 000 včelstiev. Príspevky sa vypočítavajú podľa počtu členstiev a nie
podľa počtu včelárov. Zväzy netvoria včely, ale žíví ľudia. Takže otvorená
diskusia.
Padla kritika aj na časopis Včelár, ktorý je na nízkej úrovni,
kritizuje sa umiestnenie krížoviek a reklám na polovicu strany. Vraj treba
viac priestoru na výmenu skúseností a dobrých rád.
V SZV a SVS nastala finančná kríza, nedostatok prostriedkov neumožňuje
účasť na medzinárodných výstavách a pod. Bolo kritizovanie aj tunelovanie v
jednotlivých spoločnostiach. Otázka do včelárskej obce! Potrebuje malé
Slovensko dve zoskupenia? dva výbory či už výkonné, alebo nevýkonne,
stratové nájomné za dve sekretariaty a pod ? Do éteru zaznela spásonosná
myšlienka, návrh na zlúčenie oboch spoločností, tak, že vznikne jedna
nástupnícka organizácia včelárov Slovenska a spomínané spoločnosti zaniknú.
Toto je možné vykonať v roku 2005 na valných zhromaždeniach.
Webová stránka SZV je biedna, keď si ju otvoríte tak vyzerá ako
pozvánka na kar. Je mrtvá. Na rozdiel od novej
www.vcely.sk , kde správca serveru pán Laco Sabošík z Jelšavskej Teplice so
skupinou nadšencov túto spravuje za svoje vlastné prostriedky
Vzorom môže byť spolupráca s Českými webovými stránkami, www.vcely.cz ,
včelárskymi novinami , ktoré sú zdrojom poučenia pre všetkých priateľov
včelárov. Objavujú sa tu veľmi dobré príspevky zo Slovenska , Julka Kmeťa
,Ing. Chlebu z SPV Nitra, Mateja Osuského a pod.
Názory poslucháčov , zostrihal: Gabriel Komínek, Košice

V Kauflandu ani v Globusu není hrubý. Pokud chcete hrubý, mají ve Střelicích za 15,54 Kč, krupici za 15,-Kč.

Kaufland: 14.90 Kč/kg
Globus: 15,50

Nové články:
===========

Jak mne dědeček přiučoval včelařství:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004032201

S pozdravem
redakce

Teď si uvědomuji, že jsem dal do jedné kupy lesní mravence, kteří vytvářejí
velké hnízdo z jehličí a ostatní, kteří vytvářejí malá hnízda z bláta a z
nichž ti černí s oblibou lezou do ulů a hnízdí tam v izolaci. Snad to bude
tím, že u nás, i když tady smrkové monokultury jsou, se ti lesní nevyskytují
a všude v lese i na zahradě jsou ti ostatní malí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 24, 2004 6:57 AM
Subject: Re: lesní mravenci(5476)


> knopf/=/volny.cz napsal(a):
>
> > Z odpovědí na Tvůj dotaz, jsem zjistil,že ne všichni se vyjadřovali k
> > mravencům lesním. Já si mravence lesní pěstuji cca 35m od stanoviště
úlů.
>
> Tak tohle je ono. Vzdalenost bude stejna, mozna mensi. Jinam nemuzu,
> (nechci),pozemek je muj. Kupa je asi 130 cm vysoka s odpovidajicim
> obvodem, na okraji lesa, vedle je louka (moje) - svah pomerne suchy, s
> nizkou travou, kterou secou jednou za rok. Prave sem k okraji lesa chci
> zkusit umistit nekolik ulu.
> Me zajimalo prave to, jestli je nejaky rozumne spolehlivy zpusob jak to
> osetrit. Koneckoncu mi nejde o nejakou nutnost, zkusim to a kdyz to
> nevyjde tak se vcelku nic nedeje.
>
> Dik za dopis, je naprosto vycerpavajici a v podstate "Vim vse"
>
> PP.
>
>
> --
> Pavel Prchal
> DUP - družstvo Pelhřimov
> Řemenovská 1999
> 39317 Pelhřimov
> www.dup.cz

Před dvěma lety jsem nakočoval na lesní parcelu, kde byla kolonie několika desítek mravenišť. Nejbližší bylo asi 10 m. Všude po zemi byly cestičky mravenců. Mravci napadali včelstva, na česnech bylo rušno jak při podletní slídivosti i když byla snůška z lípy. Mravenci neměli šanci dostat se dovnitř úlu, avšak na zemi pod úly vládli oni. Pokud některá strážkyně strhla vetřelce z česna na zem, stala se kořistí houfu čekajících mravců. Včelstva ale přežila zjevně bez významné újmy na síle a výnosu medu.

na www.vcely.sk
boli v poslednom case uverejnene tieto clanky:

Prehlad ohnisk moru vcelieho plodu na Slovensku
http://www.vcely.sk/summar/ochrannepasma.php

Krasny vcelin - inspiracia pre zacinajucich vcelarov
http://www.vcely.sk/technologia/vcelinvrable.php

Ake bolo prezimovanie v Langstrothe
http://www.vcely.sk/technologia/ocakavanajar.php

Marec je nastupom jari a zaciatkom sezony
http://www.vcely.sk/technologia/marec.php

Program pre evidenciu chovu vciel a matiek
http://www.vcely.sk/download/bidata.php

Citanie z podmetovej podlozky
http://www.vcely.sk/technologia/podlozka.php


za redakciu www.vcely.sk
Laco S.

Vlní li se někomu v úlech sololit, tak je to pouze jeho vina a ne vina materiálu. Je jisté, že něco udělal špatně. Mám to vyzkoušeno u 50 pětinástavkových úlů, kdy vnitřní hrubá stěna není natřena vůbec/lenost a pohodlnost/. Členové Dadant klubu, kteří sololitové nástavky z obou stran pečlivě napouštějí fermeží, a dnes se jedná o stovky úlů, takové problémy nemají také. Chcete li ještě nějaký důkaz tak zalistujte va starších ročnících Včelařství na jeden z posledních článků mgr. Pernici, kteý též včelařil v sol. úlech a tento nazývá zcela nedoceněným, což jsem od něj převzal.Výhodou sololitu je, že na něm bezkonkurenčně drží barva, že je levný, dobře se opracovává a vydrží vcelku hrubé zacházení.
Zdraví Ruda.

Omluva-předcházející zpráva měla jít jinam.
Votlučka
----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 23, 2004 10:38 AM
Subject: Re: sololit v úlech.


> Zrovna včera jsem prohlížel a zužoval včely, v jednom nadstavku byly
vnitřní
> boční stěna nadstavku prohnuty dovnitř o cca necelý centimetr. Vydutí bylo
> pouze uprostřed, na bočních krajích ne. Váhu horních nadstavků nesou rámy
a
> vnější čelní a zadní stěna z dřevěných latěk, ne sololit. Sololit ( pro
> rámek 39x24, takže jeho rozměr byl cca 25x40 cm)byl přibit na rámech pouze
> nahoře a dole a zřejmě nebyl ničím natřen. Myslím si, že zřejmě v zimě
> sololit zvlhl, natáhl se, ale protože nemohl zvětšovat svůj rozměr nahoru
> nebo dolů a do boku pouze omezeně, tak se vydul do strany dovnitř úlu.
> Jinde,kde je solit uprostřed vyztužen dřevěnou výztuhou, je rovný.
>
> Sololit zvenku po cca 1 - 2 letech.
> Předpokládám, že vlivem šikmého deště hnaného větrem tyto sololity při
> celoročním provozu několikrát za rok zmoknou.
> Kde je sololit přibit řidčeji, než cca 2-3 cm, kraje sololitu se kroutí a
> odstávají od dřeva. Jedná se o sololit napuštěný pečlivě fermeží při
> teplotě cca 30 - 40 st C ( v létě na půdě). Na nadstavcích je přibitý
> hladkou stranou ven.Prostředky sololitů se nevydouvají, jsou vyztuženy
> dřevěnou výztuhou.
> Venkovní sololit drží a kraje se nekroutí se tehdy, když jsou kraje
chráněny
> přibitou dřevěnou latí, ( horni a dolní ), nebo plechovým úhelníkem (
hrany
> nadstavků ).
>
> Hliníková fólie uvnitř úlu sice teoreticky odráží teplo, prakticky při
> teplotách okolo 0 st C je to 0,0nic. Její hlavní význam je v tom, že
> nepropouští vlhkost do úlové stěny a na jaře pak není třeba žádné další
> teplo k vypaření této vlhkosti.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Stonjek" <stonjek/=/seznam.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 22, 2004 5:41 PM
> Subject: sololit v úlech.
>
>
> > Tak znova a zvl. pro ty co neumějí číst. Sololit navykazuje žádné
uvedené
> > nevýhody,za podmímnek, že se provede vše dobře.Nemůže vzdorovat váze
> > několika nástavků, ale musí být nějakým vhodným způsobem vyvzpěrován. Já
> > používám 8 dřevěných rozpěrěk 10x15, které současně vyztužují rohy a
světe
> > div se, se sololitem se nic neděje. Samozřejmý je 2x nátěr syntetickou
> > barvou po hladké straně. Odzkoušeno u 50 úlů a jiné než sololitové již
> > nevyrábím. Polep alobalem též zkouším, ale výsledky nejsou nijak
> > ohromující. O navýšení výnosů o 70% jak uvádí ing. Lengál ve starším
> > čísle Včelára se rozhodně nejedná, to vás mohu ujistit.
> > Nebojte se sololitu! Ruda.
>
>

tak co?

----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 23, 2004 10:38 AM
Subject: Re: sololit v úlech.


> Zrovna včera jsem prohlížel a zužoval včely, v jednom nadstavku byly
vnitřní
> boční stěna nadstavku prohnuty dovnitř o cca necelý centimetr. Vydutí bylo
> pouze uprostřed, na bočních krajích ne. Váhu horních nadstavků nesou rámy
a
> vnější čelní a zadní stěna z dřevěných latěk, ne sololit. Sololit ( pro
> rámek 39x24, takže jeho rozměr byl cca 25x40 cm)byl přibit na rámech pouze
> nahoře a dole a zřejmě nebyl ničím natřen. Myslím si, že zřejmě v zimě
> sololit zvlhl, natáhl se, ale protože nemohl zvětšovat svůj rozměr nahoru
> nebo dolů a do boku pouze omezeně, tak se vydul do strany dovnitř úlu.
> Jinde,kde je solit uprostřed vyztužen dřevěnou výztuhou, je rovný.
>
> Sololit zvenku po cca 1 - 2 letech.
> Předpokládám, že vlivem šikmého deště hnaného větrem tyto sololity při
> celoročním provozu několikrát za rok zmoknou.
> Kde je sololit přibit řidčeji, než cca 2-3 cm, kraje sololitu se kroutí a
> odstávají od dřeva. Jedná se o sololit napuštěný pečlivě fermeží při
> teplotě cca 30 - 40 st C ( v létě na půdě). Na nadstavcích je přibitý
> hladkou stranou ven.Prostředky sololitů se nevydouvají, jsou vyztuženy
> dřevěnou výztuhou.
> Venkovní sololit drží a kraje se nekroutí se tehdy, když jsou kraje
chráněny
> přibitou dřevěnou latí, ( horni a dolní ), nebo plechovým úhelníkem (
hrany
> nadstavků ).
>
> Hliníková fólie uvnitř úlu sice teoreticky odráží teplo, prakticky při
> teplotách okolo 0 st C je to 0,0nic. Její hlavní význam je v tom, že
> nepropouští vlhkost do úlové stěny a na jaře pak není třeba žádné další
> teplo k vypaření této vlhkosti.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Stonjek" <stonjek/=/seznam.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 22, 2004 5:41 PM
> Subject: sololit v úlech.
>
>
> > Tak znova a zvl. pro ty co neumějí číst. Sololit navykazuje žádné
uvedené
> > nevýhody,za podmímnek, že se provede vše dobře.Nemůže vzdorovat váze
> > několika nástavků, ale musí být nějakým vhodným způsobem vyvzpěrován. Já
> > používám 8 dřevěných rozpěrěk 10x15, které současně vyztužují rohy a
světe
> > div se, se sololitem se nic neděje. Samozřejmý je 2x nátěr syntetickou
> > barvou po hladké straně. Odzkoušeno u 50 úlů a jiné než sololitové již
> > nevyrábím. Polep alobalem též zkouším, ale výsledky nejsou nijak
> > ohromující. O navýšení výnosů o 70% jak uvádí ing. Lengál ve starším
> > čísle Včelára se rozhodně nejedná, to vás mohu ujistit.
> > Nebojte se sololitu! Ruda.
>
>

knopf/=/volny.cz napsal(a):

> Z odpovědí na Tvůj dotaz, jsem zjistil,že ne všichni se vyjadřovali k
> mravencům lesním. Já si mravence lesní pěstuji cca 35m od stanoviště úlů.

Tak tohle je ono. Vzdalenost bude stejna, mozna mensi. Jinam nemuzu,
(nechci),pozemek je muj. Kupa je asi 130 cm vysoka s odpovidajicim
obvodem, na okraji lesa, vedle je louka (moje) - svah pomerne suchy, s
nizkou travou, kterou secou jednou za rok. Prave sem k okraji lesa chci
zkusit umistit nekolik ulu.
Me zajimalo prave to, jestli je nejaky rozumne spolehlivy zpusob jak to
osetrit. Koneckoncu mi nejde o nejakou nutnost, zkusim to a kdyz to
nevyjde tak se vcelku nic nedeje.

Dik za dopis, je naprosto vycerpavajici a v podstate "Vim vse"

PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Z odpovědí na Tvůj dotaz, jsem zjistil,že ne všichni se vyjadřovali k mravencům lesním. Já si mravence lesní pěstuji cca 35m od stanoviště úlů. Pěstuji si je proto, že mám parcelu cca 200m od lesa a tak je to svým způsobem zvláštnost, že se jim u mě v trávě daří. Nedaří se jim ve vysoké trávě, kde mají mnoho překážek. Proto jem jim udělal dálnice z 15cm pruhů starého lina ke dvěma jehličnatým stromům, modřínu a borovici, které mám na parcele. To jim stačí k obživě. V posledních 2 letech mraveniště zmohutnělo
nosím jim z lesa hrabanku, aby mohli stavět a začly problémy s vnikáním do úlů. Včelařím v Tachovácích uložených venku na konstrukci, nohy jsou z kovové, uzavřený obdélníkový průřez. Svislý kovový profil jim v lezení vůbec nezabránil po něm vylézt do úlů. Jak se zdálo, včelám vůbec nevadili, určitě úly čistili od zbytků tělíček uhynulých včel, zahlédl jsem je jak zápasí s larvou motýlice. Nejvíc se shromažďovali v podmetu u staršího typu Tachováku, lezli i česnem, ani tam je včely nenapadaly. Mě to ale vadit začalo, tak jsem je začal vypuzovat. Kovová lavice na které úly stojí je pro 6 úlů a má 4 nohy. Ty jsem obtočil v horní části pruhem s lepem koupeným v drogerii a po dalších pokusech ještě pruhem z motorové vaseliny těsně nad zemí. A je pokoj, velké lesní mravence v úlech nemám.
Pokud jsem vyzkoušel, nejlíp jim chutná medocukrové těsto, o med tolik zájem nemají. Čistí mi plásty z nakladených a zavíčkovaných stavebnívh rámečků s trubčinou, než je dám do slunečního tavidla. Ty jim ovšem dávám k mraveništi, abych je zbytečně nelákal k úlům. Pod úly se špacírují a sbírají zbytky,které propadly na zem zasíťovanými dny. Pokud vymetám uhynulé včely na zem z podmetů tak je odnosí do mraveniště.
To jsou ale moje specificé podmínky, mám pouze 12 včelstev na dvou lavicích, tedy celkem 4 nohy, které musím zajistit. Chápu že pokud někdo včelaří ve včelíně nebo voze, tak prakticky obrana není možná. Jak se jednou naučí cestu do takovýchto zařízení, je konec. U mě lezou po stromech vysokých cca 15m až do špičky, po větvích, po větvičkách za nektarem a jsou to celá procesí.
Nemáš li možnost úly zajistit, raději si najdi jiné stanoviště. Umí i skákat - padat z větví nad úly, pokud je máš pod stromy.
Ještě jednou opakuji, mluvím o velkých lesních mravencích, stavějících velká kupovitá mraveniště. Ty ostatní, malé v úlech také nemám, ti velcí je likvidují hned na zemi, takže
se o ně nemusím starat. To platí i o ostatním hmyzu který leze po zemi.
Zdraví Emil

RP> Mravenci ale taky sbírají hmyz jako potravu pro svůj plod. Na včelí plod si
RP> asi netroufnou, ale mohli by sbírat hmyzí odpady ze dna úlů. Neví o tom
Pravda, že když vytáhnu podložku pod zasíťovaným dnem, většinou tam
1-2 mravenci střední velikosti jsou, ale žádné zástupy. Uvnitř úlu jsem je nikdy
neviděl. Těžko ale sledovat, co na té podložce dělají - na zastrčenou
není vidět a při vytažení se polekají a koukají zmizet.
Jestli tam opravdu sbírají havěť, tak jsou mi vítáni.
Ivan

Dvouplášťové nadstavky.

Jako základ používám dva rámy z latěk šířky 1.5 cm a výšky 2-3 cm.Dají se
nařezat z běžné desky coulky. Rámy mají vnitřní rozměry 42,5 x42,5 cm,
vnější 45,5x45,5 cm. Na rámy se zevnitř proti sobě přibijí latíčky tl. 1 cm
o 1 cm kratší, než je výška nadstavku. Tím se získá drážka pro zavěšení
rámků 39x24. Rozteč stěn je potom 40,5 cm. Na boční stěny na rámy se potom
přibije sololit 4 mm. Získá se rozteč bočních stěn přibližně cca 41,7 cm a
vejde se mi tam 11 rámků. Zvenku se dají natlouct desky, palubky atd, ty pak
nesou tíhu dalších nadstavků. Nebo sololit, pak se musí dát dovnitř dřevěné
výztuhy, jak sololit trošku zvlhne, není nosný. Dále se pak řeší výztužení a
orámování sololitu, aby se nekroutil vlhkostí, ochrana izolace před průnikem
vlhkosti ze včelstva a případně úchyty na držení nadstavku a očkový otvor.
Pokud nadstavek není na tupo, má, jak tomu říkám, takzvaný falc, je spodní
rámek dělaný z latěk 1,6 - 1,7 cm. Potom má spodní rámek rozměry vnitřní
stále 42,5 cm, vnější ale cca 42,7 - 42,9 cm, aby nadstavky šly do sebe
zasunout.
Základ jsou spodní a horní rám, ty musí být přesné a ty jsou lepené a
částečně destičky tl. 1 cm uvnitř. Vše ostatní je materiál " Co dům dal "

U jednostěnných nadstavků jsem stanovil boční vnitřní rozteč stěn 38 cm.
Vejde se mi tam deset rámků 39x24.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Frantisek" <rada/=/investtel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 22, 2004 7:02 AM
Subject: Nástavky 39x24 - poraďte


> Včelaříte někdo v nástavkách na rámkové míře 39x24? Zajímá mě, kolik máte
> rámků v nástavku (10,11,12) a jaká je rozteč rámků (35 nebo 37mm).
> Díky, František

Mraveniště venku příliš nevadí. Pokud přicestují do úlu, jdou jen pro
sladinu a myslím si, že jejich spotřeba je malá. Pokud se ale mravenčí
královna usídlí v polystyrenové izolaci úlu, je to problém. Izolaci mravenci
šrotují a vynášejí ven. Nedá se na ně dostat, otrávené návnady neberou,
protože mají sladinu v úlu a jiné jedovaté látky se nedají použít kvůli
včelám. Mám mravence v polystyrénové izolaci v zadovácích a znamená to,
pokud chci do včel, tak vždy omést malou závěj polystyrenové drtě. Je to
hlavní důvod, proč ty zadováky, které si chci ponechat, budu upravovat na
jednostěnné bez polystyrenu.

U nadstavkových úlů je to něco jiného. Nadstavky se dají snadno vyměnit a
hnízdo mravenců nesnáší otřesy a stěhování. Loni na podzim jsem je objevil v
jednom hobrovém nadstavku. Zničil jsem je stříknutím několika cm lihu
denaturáku injekční stříkačkou do otvoru, odkud vylézali. V úlu bylo
včelstvo, na nich se to nijak neprojevilo a mravenci zmizeli.
Vypozoroval jsem taky, že do úlů se rádi dostávají po rostlinách a naopak
neradi po holém kovovém stojanu. U volně postavených úlů v přírodě to
znamená trhat nebo sekat vyšší rostliny kolem stojanu.
Kdysi jsem u jednoho včelaře viděl stojan, kde byly kolem noh navařeny
plechové mističky. Když se do nich dala voda, žádný mravenec se do úlů
nedostal.

Mravenci ale taky sbírají hmyz jako potravu pro svůj plod. Na včelí plod si
asi netroufnou, ale mohli by sbírat hmyzí odpady ze dna úlů. Neví o tom
někdo v konferenci něco bližšího?

R.Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "konference Včelařská" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 22, 2004 6:13 AM
Subject: Lesni mravenci


> Zdravim vespolek,
>
>
> Chtel bych letos pokusne umistit vcelstva na pozemek - louku u lesa.
> Blizko zamysleneho stanoviste - asi 40 m je velka kupa lesnich mravencu.
> Nebudou s nimi problemy ?

Zrovna včera jsem prohlížel a zužoval včely, v jednom nadstavku byly vnitřní
boční stěna nadstavku prohnuty dovnitř o cca necelý centimetr. Vydutí bylo
pouze uprostřed, na bočních krajích ne. Váhu horních nadstavků nesou rámy a
vnější čelní a zadní stěna z dřevěných latěk, ne sololit. Sololit ( pro
rámek 39x24, takže jeho rozměr byl cca 25x40 cm)byl přibit na rámech pouze
nahoře a dole a zřejmě nebyl ničím natřen. Myslím si, že zřejmě v zimě
sololit zvlhl, natáhl se, ale protože nemohl zvětšovat svůj rozměr nahoru
nebo dolů a do boku pouze omezeně, tak se vydul do strany dovnitř úlu.
Jinde,kde je solit uprostřed vyztužen dřevěnou výztuhou, je rovný.

Sololit zvenku po cca 1 - 2 letech.
Předpokládám, že vlivem šikmého deště hnaného větrem tyto sololity při
celoročním provozu několikrát za rok zmoknou.
Kde je sololit přibit řidčeji, než cca 2-3 cm, kraje sololitu se kroutí a
odstávají od dřeva. Jedná se o sololit napuštěný pečlivě fermeží při
teplotě cca 30 - 40 st C ( v létě na půdě). Na nadstavcích je přibitý
hladkou stranou ven.Prostředky sololitů se nevydouvají, jsou vyztuženy
dřevěnou výztuhou.
Venkovní sololit drží a kraje se nekroutí se tehdy, když jsou kraje chráněny
přibitou dřevěnou latí, ( horni a dolní ), nebo plechovým úhelníkem ( hrany
nadstavků ).

Hliníková fólie uvnitř úlu sice teoreticky odráží teplo, prakticky při
teplotách okolo 0 st C je to 0,0nic. Její hlavní význam je v tom, že
nepropouští vlhkost do úlové stěny a na jaře pak není třeba žádné další
teplo k vypaření této vlhkosti.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <stonjek/=/seznam.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 22, 2004 5:41 PM
Subject: sololit v úlech.


> Tak znova a zvl. pro ty co neumějí číst. Sololit navykazuje žádné uvedené
> nevýhody,za podmímnek, že se provede vše dobře.Nemůže vzdorovat váze
> několika nástavků, ale musí být nějakým vhodným způsobem vyvzpěrován. Já
> používám 8 dřevěných rozpěrěk 10x15, které současně vyztužují rohy a světe
> div se, se sololitem se nic neděje. Samozřejmý je 2x nátěr syntetickou
> barvou po hladké straně. Odzkoušeno u 50 úlů a jiné než sololitové již
> nevyrábím. Polep alobalem též zkouším, ale výsledky nejsou nijak
> ohromující. O navýšení výnosů o 70% jak uvádí ing. Lengál ve starším
> čísle Včelára se rozhodně nejedná, to vás mohu ujistit.
> Nebojte se sololitu! Ruda.

Tak znova a zvl. pro ty co neumějí číst. Sololit navykazuje žádné uvedené nevýhody,za podmímnek, že se provede vše dobře.Nemůže vzdorovat váze několika nástavků, ale musí být nějakým vhodným způsobem vyvzpěrován. Já používám 8 dřevěných rozpěrěk 10x15, které současně vyztužují rohy a světe div se, se sololitem se nic neděje. Samozřejmý je 2x nátěr syntetickou barvou po hladké straně. Odzkoušeno u 50 úlů a jiné než sololitové již nevyrábím. Polep alobalem též zkouším, ale výsledky nejsou nijak ohromující. O navýšení výnosů o 70% jak uvádí ing. Lengál ve starším čísle Včelára se rozhodně nejedná, to vás mohu ujistit.
Nebojte se sololitu! Ruda.

Ponukam na predaj 3nozky na plnenie medu z hlinikovych kanvi do poharov,moznost pozriet na www.geocities.com/tyndo2004/nadoby
Posielam aj na dobierku do Ceskej rep.,v cene 1700 kc,v cene je uz zaratane balne a postovne.Cena na Slovensku
1600sk,vratane post.a balneho.
Info tel +421 908 121314,
e-mail tins/=/post.sk

Promiňte, že se vracím po takové době k sololiltu.
Viděl jsem na semináři v Nasavrkách výrobek pana Macha - stavebnici úlu.
Vše je ze slolitu kromě dna.
Polud by to měl na větší míru,tak by se mi to i zamlouvalo ale je k
dispozici jen míra 39x24.

Dodává to v jako samostatné desky. Ty jsou vyrobeny jako rám ze dřevěných
trámečku, mezitím je polystyrenová deska a na tuto plochu, tvořenou
polystyrenem a rámem, jsou z obou stran nalepeny sololitové plotny. Na
vnitřní stranu těchto desek má nalepenu hliníkovou fólii jako tepelně
odrazivou plochu.
V rozích se to sešroubí a snad i slepí a na rohy se našroubuje kování proti
omlácení rohů a v jednom rohu je dokonce i kování mezi nástavky pro opření
rozpěráku... :o)!
Je to bez falcu pro sestavení nástavků natupo.
Tu fólii na to nějak speciálně lisuje, aby tam nebyly bubliny.
Tím,že je to přilepené i k tomu polystyrenu, tak se to zřejmě ani nakroutí.
A i ta fólie prání přijímání vlhkosti uvnitř.
Ale jak se to celkově chová během zimy a jestli to není horší lednička jak
je uvedeno v Moderním včelaři - nevím kdo to tam píše, že měl v
polystyrenovém úlu rampouchy díky té fólii co je všude , to je otázka.
Nevím, zda to má odzkoušeno sám pan Mach. Žádné reference jsem na tuhle
konstrukci nesehnal.
Každopádně zřejmě další námět k odzkoušení :o))!

--------------------------------------------------------------------


Mimo jiné jsem ale v Nasavrkách u jiné firmy zahlédl zajámavé výlisky ze
řeleza a jiné výrobky z kovu.
Např. tzv. "hřebeny" . Pro ty kdo nevědí co to je, tak jsou to kovové pásy,
které se našroubí na falc, na kterém máte viset ucha rámků a to tak, ře
výstupky, které jsou ve vzdálenosti rozteče rámků vyčnímají v mezerách mezi
uchy. Tím nejsou potřeba ani mezerníky ani lízatky hofmanovách rámků.
Myslím, že v Česku dosud nebyl výrobce, takže už je!
.. zajímavé konstrukce rozpěráků, dokonce páčidlo se zuby, které se zasune
do mezery mezi rámek a stěnu úlu a podebere se jím ucho. Tohle jsem viděl
jen ve starší literatuře.
Vyrábí snad 6 různých konstrukcí odvíčkovacích vidliček. Měl tam vidličky
snad 15 cm široké. Po těch se jen zaprášilo.
Dále tam měl na zimu zabezpečovací lišty do česen proti vniknutí hlodavců.

Všecko to vyrábí pan Svatopluk Sapák. Snad se nebude zlobit, když sem uvedu
jeho e-mail. kn.sapak/=/quick.cz





----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 11, 2004 7:03 AM
Subject: RE: Sololit ven nebo dovnitř ?


Osobně s tím zkušenosti nemám, ale kolega (Petr Sadovský) údajně takové
nástavky má a má palubky uvnitř a ven sololit. ALE POZOR! Jen v létě jako
medníky. Přes zimu by asi sololit trpěl, zvlnil se a nedržel tvar. Já jsem
jej chtěl dát dovnitř, ale výše zmíněný mi poradil, abych tak nečinil, že se
vnitřní vlhkostí v úle také zvlní a nejdou pak dost dobře umísťovat rámky.
Pana Břínka jsem se ptal, jestli jsou jeho úly trvanlivé a on prohlásil, že
ano. Nevím ovšem, jestli by pak nemusely bát umístěny ve včelíně nebo pod
střechou. To už jsem neřešil.

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: Jan Čáp [mailto:capjan/=/ekolog.cz]
> Sent: Wednesday, March 10, 2004 6:26 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Sololit ven nebo dovnitř ?
>
> Přátelé,
>
> při výrobě klasického nástavku s dvojitou stěnou v kombinaci
> palubka/sololit -podobné nabízí např. i p. Břinek (potřebuji sdělat zbylé
> balíky palubek na co nejvíc nástavků) byste doporučili použít sololit
> spíše
> na vnitřní nebo vnější stěnu nástavku a proč?
>
> Honza Čáp