Včelařská konference

Aleš Molčík (109.183.239.151) --- 20. 10. 2011
Re: Ošetření včelstev nečlenů ZO (54464) (54470) (54472) (54486) (54487) (54490) (54492) (54493) (54501) (54505) (54506) (54511) (54512) (54516) (54520)
Př. Matle kraňka se z jižní moravy, jak jste správně uvedl, začala mezi včelaři do čech dobrovolně šířit už víc jak před 100lety. Na to jsou písemné doklady ze zápisů tehdejších včelařských spolků. To ještě se socíkem a vrchností nemá nic společného, ale těm aspoň vděčíme za relativné čisté plemeno a ne nějakého bastarda, od kterých už před těmi 100lety byly včelaří odrazováni pro bodavost. A staří pamětníci, to že se bodavost zlepšila k dobrému to i potvrzují. ...
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Pane kolego Aleši, díky za doplnění, tohle je velmi zajímavé téma. Jen podotknu, že jsem nepsal nic o socíku, jen si furt myslím, že jakkoli to mohlo být na počátku zdola, tak zavedení kraňky odiciálně přišlo nakonec shora, ale tak do 50. let v tom byl docela guláš, pokusím se to nějak dohledat. Poučný je v tomhle bodě i příklad z Německa.
Myslím to oficilálně s tou kraňkou přišlo až pak, prakticky po skončení 1. sv. války, ale to byl právě ten guláš, který trval snad někdy do 50. let ... a hlavně vlastně v 60. a 70. letech, aspoň u nás, co vím ze spolkových záznamů, to začalo mít teprve nějaký řád a systém, do spolků se přidělovaly vybranýcm chovatelům matky, které oni pak rozchovávali dál pro členy ...
Nicméně pokud jde o to 19. stol., tam jsem zmínky o kraňce nenalezl, zatím ... Ale jinak to bylo moc zajímavé, co všechno se sem dováželo, asi také z komerčních důvodů ...

Přihodím pro zájemce pár zajímavých odkazů:
http://csv.jirizavrel.eu/old/index_soubory/hist_vcel2.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%8Dela%C5%99sk%C3%A9_muzeum
http://www.mendelmuseum.muni.cz/cz/mendel-vcelar/
http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY14.html

Zajímavé je to, jak se k tomu stavěl G. J. Mendel a právě zmiňovaný dr. Živanský. Právě o tom byla m.j. přednáška dr. Přidala minulou neděli v Brně. Ocituji na ukázku z adresy:
http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY28.html
„Musíme předpokládat, že se Mendel o včely zajímal také ze širšího biologického hlediska. Jak jinak si lze vysvětlit, že choval na svém včelíně nejrůznější rasy včel (cyperky, stepní — dnes označované jako vřesovky —‚ krajinské, vlašské), dokonce i včelu egyptskou, u níž nemohl předpokládat ani v tehdejší době žádný hospodářský význam (není schopna přezimovat v našich podmínkách). Tato skutečnost překvapuje tím více, že Mendel vždy velmi přísně hodnotil výhody a především nevýhody cizích ras a nepatřil k včelařům, kteří slepě zaváděli a obchodnicky propagovali cizí plemena; tím méně, když jeho nejbližší včelařský spolupracovník Živanský vystupoval v této době otevřeně proti neuváženému dovozu. Živanský ve svém Krátkém návodu průmyslového včelařství na str. 68 (z r. 1874) shrnuje: „. .. Z toho co dříve řečeno bylo vysvítá, že to v ohledu národohospodářském zcela zbytečné jest, zavádět u nás plemena cizá, an naše obyčejná tmavá včela každému, kdo přirozenost její důkladně zná, a jí dle toho s rozumem opatruje, zajisté také znamenitý dává užitek...“ Špatné zkušenosti s bezplánovitým dovozem byly asi v praxi velmi zřetelné. Živanský o nich hovoří velmi jednoznačně již v roce 1872, tedy necelých 10 let po prvním dovozu vlašek na Moravu: „... Ředitelstvo spolku jest si vědomo těžkého hříchu, který samo sobě nikdy neodpustí, že totiž po několik let po sobě pro členy spolku objednávalo cizozemská plemena. Z velké většiny těch včel nic se nevydařilo a odběratelé přišli pomocí spolkového ředitelstva ke škodě...“.
Mendel ve své všestrannosti neodmítl ani náhodně získanou americkou bezžihadlovou včelu, kterou sám určil jako Trigona lineata L. (Iltis, 1924) a se značnými obtížemi ji po dva roky uměle choval. Tato včela patří do podčeledi Melliponinae a je zoologicky značně vzdálena od včely medonosné.
Praktický cíl Mendelových pokusů s importovanými plemeny je zjevný z jedné diskuse (Včela brněnská 1877, str. 82), kdy Mendel uvádí: „... Včely cyperské mají určité přednosti, hodily by se k dosažení tak zvaného kulturního plemene křížením jinými včelami, za čímž vřele baží celý včelařský svět.“ Získání kulturního plemene křížením geografických ras (ve starší literatuře nazývaných plemeny) je cílem, který v plném rozsahu dodnes nebyl splněn a je stále předmětem exaktních výzkumů. Dokladem o přesných hodnoceních Mendelových jsou zápisy na úlových tabulkách (11tis. 1924), kde Mendel zaznamenával vedle údajů o rojení a snubních letech matek celou řadu vlastností jako bodavost, rozvoj, energii letu, exteriér atd. Mendel sám také na více případech potvrdil, že neoplozená matka starší 25 dní je ještě schopná spáření.“
Jiří