Archiv Včelařské konference

Milane, měl bych prosím jeden dotaz. Kolik rámků nebo polonástavků na volnou stavbu dáváte za sezónu na jedno včelstvo? Ptám se ,protože jsem už před lety zrušil stavební zábrany v podmetu(10cm) a ta včelstva, která podmet prostaví a to hlavně trubčinou, tak rojení se u nich projevuje minimálně a když, tak je to tak v 2pol. kvetení řepky. Proto také uvažuji o tom, že volnou stavbu bych zavedl ve větší míře a bez drátkování. Slibuji si od toho míň práce pro mě a víc práce pro včely. A předpokládám, že postaví víc trubčiny a to by jako větší zátěž pro dělnice, také znamenalo menší rojivost.

Běžně vystaví odhadem 1.5 - 2 nástavky Optimalu, ale jsou včelstva,
která vystaví i 4 - opět záleží na stanovišti a matkách. Co se týká
trubčiny, tak mají naprostou volnost, takže staví podle svojí potřeby.
Nějak to již nesleduji.
Zábrany nepoužívám, protože mám nízká dna - 2 cm podmetu, včely nechávám
stavět v nástavcích, jak jsem psal nad plodištěm. Tímto způsobem se
vlastně včely průběžně stěhují na nové dílo (většina medu v panenském
díle) a zespodu odebírám v době klidu, nebo na jaře při první prohlídce
nástavky s tmavým dílem. Protože zimuji ve více nástavcích (podle síly
včelstva 4-6 NN Optimalu), bývá první spodní nástavek (někdy i 2) s
nejtmavším dílem bez včel i pylu.
Co se týká rojení, myslím, že je to dáno v první řadě geny (Vigor), dále
pak prostorem a zaměstnaností včel - mají co stavět a díky dostatku
trubčiny v dosahu i co krmit.
Myslím, že letošní neúspěch př. Stonjeka s LBV a trubčinou mimo plodiště
byl právě v tom, že trubčina nebyla včas v dosahu včel, a tento časový
rozdíl způsobil že se dostaly do rojové nálady (viz. Wright).
Včely mě již vícekrát přesvědčily, že mají velký potenciál, a umí
nanosit dostatek medu, ale musejí být ve formě a mít v okolí dostatečnou
snůšku. Právě ta snůška bude asi nejdůležitější faktor pro jejich
bezproblémové fungování.

Milan Čáp

Dne 12.10.2011 19:31, Ale Molčík napsal(a):
> Milane, měl bych prosím jeden dotaz. Kolik rámků nebo polonástavků na
> volnou stavbu dáváte za sezónu na jedno včelstvo? Ptám se ,protože jsem už
> před lety zrušil stavební zábrany v podmetu(10cm) a ta včelstva, která
> podmet prostaví a to hlavně trubčinou, tak rojení se u nich projevuje
> minimálně a když, tak je to tak v 2pol. kvetení řepky. Proto také uvažuji o
> tom, že volnou stavbu bych zavedl ve větší míře a bez drátkování. Slibuji
> si od toho míň práce pro mě a víc práce pro včely. A předpokládám, že
> postaví víc trubčiny a to by jako větší zátěž pro dělnice, také znamenalo
> menší rojivost.
>

Se snůškou problém nemám, v lužním lese je snůška od časného jara až po lípy. Když je dobrý rok tak javory, řepka, medovice z dubu a lípa. Standartně řepka a lípa. Stavění nad plodištěm vyžaduje dobrou snůšku a silné včelstvo a v dadantu, ve kterých včelařím, medník staví nahoře, jiná možnost ani není a pokud nedávám mřížku tak včely mají v plné sezóně proplodován spodní polonástavek, velký nástavek a asi polovinu dalšího polonástavku nad velkým plodištěm.
Nemám to vyzkoušeno, ale se sistémem dadant a mednou komorou(polonástavek) nad velkým plodištěm bych se mohl vyhnout mřížce a použít výkluz pod druhým polonástavkem nad velkým plodištěm.

AM:
Nemám to vyzkoušeno, ale se sistémem dadant a mednou komorou(polonástavek) nad velkým plodištěm bych se mohl vyhnout mřížce a použít výkluz pod druhým polonástavkem nad velkým plodištěm.
-----------
Ty používáš mřížku u dadntu?
.................
MČ:
- zajistit včelám jarní rozvoj směrem vzhůru
- nezasahovat do plodiště (plodiště je neustále kompaktní) - veškeré
zásahy (rozšiřování, odebírání medu) se dějí nad, v období klidu odeberu
staré dílo pod plodištěm
- včely mají vždy dostatek medných a pylových zásob
-------------------
Podepisuji. .-)
Hlavně to první je to co mě v minulých letech překvapilo, dřív jsem měl pocit, že metodiky doporučují podsazovat. Když jsem ztratil zábrany "ochladit" plodiště, bylo po problému. (po přečtení Wrighta).
Třetí - souhlas
Druhé - jo, ale těžko se odolá. A dřív jsem pár let právě roztahoval plodiště na výšku. Než jsem si přečetl Wrighta. A pochopil. A ušetřil si práci i čas. :-)

---------
Jinak jsem byl párkrát nucen vytáčet jen jednou a nechat včely od května být, a právě proto potvrzuji 1,2,3. Jde to, alepoň u nás - pozdní snůška do podletí, pomalý nástup jara.


Karel

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: diskuze - MLM (Metoda Líného Muze)
> Datum: 12.10.2011 20:25:27
> ----------------------------------------
> Běžně vystaví odhadem 1.5 - 2 nástavky Optimalu, ale jsou včelstva,
> která vystaví i 4 - opět záleží na stanovišti a matkách. Co se týká
> trubčiny, tak mají naprostou volnost, takže staví podle svojí potřeby.
> Nějak to již nesleduji.
> Zábrany nepoužívám, protože mám nízká dna - 2 cm podmetu, včely nechávám
> stavět v nástavcích, jak jsem psal nad plodištěm. Tímto způsobem se
> vlastně včely průběžně stěhují na nové dílo (většina medu v panenském
> díle) a zespodu odebírám v době klidu, nebo na jaře při první prohlídce
> nástavky s tmavým dílem. Protože zimuji ve více nástavcích (podle síly
> včelstva 4-6 NN Optimalu), bývá první spodní nástavek (někdy i 2) s
> nejtmavším dílem bez včel i pylu.
> Co se týká rojení, myslím, že je to dáno v první řadě geny (Vigor), dále
> pak prostorem a zaměstnaností včel - mají co stavět a díky dostatku
> trubčiny v dosahu i co krmit.
> Myslím, že letošní neúspěch př. Stonjeka s LBV a trubčinou mimo plodiště
> byl právě v tom, že trubčina nebyla včas v dosahu včel, a tento časový
> rozdíl způsobil že se dostaly do rojové nálady (viz. Wright).
> Včely mě již vícekrát přesvědčily, že mají velký potenciál, a umí
> nanosit dostatek medu, ale musejí být ve formě a mít v okolí dostatečnou
> snůšku. Právě ta snůška bude asi nejdůležitější faktor pro jejich
> bezproblémové fungování.
>
> Milan Čáp
>
> Dne 12.10.2011 19:31, Ale Molčík napsal(a):
> > Milane, měl bych prosím jeden dotaz. Kolik rámků nebo polonástavků na
> > volnou stavbu dáváte za sezónu na jedno včelstvo? Ptám se ,protože jsem už
> > před lety zrušil stavební zábrany v podmetu(10cm) a ta včelstva, která
> > podmet prostaví a to hlavně trubčinou, tak rojení se u nich projevuje
> > minimálně a když, tak je to tak v 2pol. kvetení řepky. Proto také uvažuji o
> > tom, že volnou stavbu bych zavedl ve větší míře a bez drátkování. Slibuji
> > si od toho míň práce pro mě a víc práce pro včely. A předpokládám, že
> > postaví víc trubčiny a to by jako větší zátěž pro dělnice, také znamenalo
> > menší rojivost.
> >
>
>
>

Mřížku jsem začal používat, když jsem se rozhodl pro výkluzy a chtěl jsem odebrat všechny polonástavky nad velkým plodištěm. Toho co zaplodovala matka v prvním polonástavku moc nebylo a tak jsem nasadil mřížku a vyndal stavební zábranu. A když porovnám zaplodovanou plochu v prvním polonástavku s plochou, která je zaplodovaná ve vystavěném podmetu, tak v tom podmetu je plodu mnohem víc. Proto se také nebráním změnit zaběhnutou sestavu na polonástavek, nástavek a polonástavek. Ten poslední horní bude stejně asi fungovat jako medná komora, kterou si včely sami přirozeně vytvoří. A s přidaným polonástavkem by mi to vycházelo i na to, že bych mohl zrušit i 10cm podmet, síto bych ovšem zachoval z důvodu větrání a kontroly spadu.

Na přednášce v Ostravě bylo mimo jiné uvedeno: zimní sedliště = letní plodiště. Vychází vám to také? H.

Jak to bylo myšleno? Stejná pozice, nebo velikost?

13. říjen 2011 9:32:16, Honza napsal:
> Na přednášce v Ostravě bylo mimo jiné uvedeno: zimní sedliště = letní
> plodiště. Vychází vám to také? H.
>

Určitě velikost.
Mně to tak zhruba orientačně odpovídá, pokud se jedná o potřebný prostor, který má mít včelstvo od srpna k uložení zásob a k zimování a ne o včelami fyzicky obsednutý prostor třeba v zimě za mrazů nebo brzo v předjaří.

Zimní sedliště se mění jak včely spotřebovávají zásoby a posouvají se na plástu a uvolněný prostor, pokud není zanešen na jaře sladinou, slouží jako letní plodiště. Tak jsem to pochopil já a celkem by to i odpovídalo a pozná se to i podle barvy díla.
Potom jde o stavbu v plodišti(obnovu) s uložením zásob, co zase upraví zimní sezení. Když se při obnově díla v plodišti nepodaří udržet dost prostoru pro kladení matky včelstvo jde do zimy slabší.

Také bylo na přednášce řečeno, že v červnu nesmí včelstva strádat, musí maximálně plodovat, aby silně zazimovaly. Proto musí mít místo na plodování, snůšku, nebo zásoby včetně pylu. Pokud je snůšková přestávka, nebo nastanou medardovské deště,je na místě nevytáčet jarní snůšku, nebo přikrmovat. H.

Když už, tak musí plodovat v červenci. Aby na začátku srpna byl dostetek včelek na vychovávání zimních včel. Plodování v červnu je pro přezimování prakticky nepodstatné.

Kazda prestavka v plodovani i ta v cervnu,se musi projevit na sile vcelstva.Pridam svoji letosni zkusenost.Vcelstva,kterym jsem nastavky podstavoval,sla do rojovky v pulce dubna,tam kde jsem nadstavil nastavek pan.sousi a mezisten,potom dalsi a vcely mohly jit nahoru,tam byl klid.Jeden kolega razil heslo:plod se Ti nesmi dotknout strupkove folie a vcely dole site...Je na tom kus pravdy.JosPr

Zimní včely se prý líhnou i v červnu, je to prý dlohodobější proces než se dřív myslelo.
Je to prý výsledek nějakého výzkumu.

A i kdyby ne, a líhly se později, tak ke svému odchování potřebují dostatek včel i zásob a to se bez plodování v červnu obtížně podaří.

-------
Nevím kdo tam co přednášel, ale jestli chtěl říci že včely majímít hodně prostoru i zásob po celý rok, plod a chomáč se pohybuje vertikálně, atd., tak byl blízko pravdy.



Karel

Také bylo na přednášce řečeno, že v červnu nesmí včelstva strádat, musí maximálně plodovat, aby silně zazimovaly. Proto musí mít místo na plodování, snůšku, nebo zásoby včetně pylu. Pokud je snůšková přestávka, nebo nastanou medardovské deště,je na místě nevytáčet jarní snůšku, nebo přikrmovat. H.
***********************************************************
Nu tedy až kam jsme se dostali s falešnými proroky a ještě navíc mají za ty své bláboly dobře zaplaceno.
Jak mohou včelstva v červnu strádat? Měsíc,který poskytuje jasnou a velmi vydatnou snůšku.Nektaru a pylu se do úlů hrne nejvíce v roce,proto také se vytáčí med,který je jistý,řepka,ovocné stromy , malina a veškeré rostliny právě kvetou koncem května a hlavně v červnu.Takže o tom,že by v této době včelstva strádala,nemůže být vůbec řeč.Že nemají dostatek prostoru pro plodování?Inu chyba včelaře,takováto včelstva si to vyřeší po svém,vyrojí se.Slaboši se nerojí,ty je možno přikrmovat,ale užitek stejně nedají.Jak se říká : víra tvá tě uzdravila,čili kdo nevěří,ať tam běží.Dlouho jsem nic nenapsal do konference,ale poslední příspěvky mne natolik vytočily,že jsem neodolal abych nezareagoval.Ti mladí,kteří začínají se chytají čehokoli a není se čemu divit.Je to k jejich škodě,kdyby byli trochu moudřejší,sehnali by si potřebnou literaturu,prostudovali si ji a neskákali by na ty bláboly zde na konferenci ke své škodě.K čemu je dobré,vědět kdy se líhnou zimní včely,jestli již v červnu či v srpnu?Mnozí pochybují nejenom o tomto,i o jiných věcech a jiné o svých výmyslech chtějí přesvědčovat.Tato věc je dávno vyzkoumána a není zapotřebí o ní pochybovat.Včelař pokud dobře včelaří,toho takovéto prkotiny nezajímají a taky není proč.
Hlavně se o své včely dobře postarat v průběhu celého roku a to je ta ALFA a OMEGA. Počítání v průběhu roku spadlých roztočů je také na zamyšlení.Kdo dodržuje svoji léčbu podle veter.vyhlášky,nemusí se starat,roztoče mu spočítají z odevzdané měli,pokud ji ovšem odevzdá správnou a ne přesátou přes sítko.Tak se mějte dobře,hlavně dobře prodejte letošní med,protože je ho habaděj na skladě.V supermarketech je cena medu za 1 kg přes 130.-Kč,jsou ho tam plné regály,jenže ze dvora prodej je jaksi malý,či má někdo již vyprodáno?

Při přetáčení medoviny jsem rozbil demižon (50l, naštěstí už byla medovina přetočená do druhého). Uvažuju, jestli by nebylo lepší na medovinu pořídit starší KEG sud, dá se koupit do 1000kč, než další 50l demižon (nový cca 700kč italský, a prý vydrží ještě míň než starý český, který jsem rozbil). Výhodou Kegu je hlavně ta nerozbitnost. Nevím ale jaký typ KEGu to má být (s žehličkou? - co to je?) a jak pak nasadit kvasnou zátku. Dá se koupit, nebo by to bylo nutné nějak upravit? Nemáte s tímto prosím někdo zkušenosti?

No zkušennost s tím nemám ale určitě by to na medovinu šlo.Dá se na bazaru sehnat i levně narážecí hlava a tak by to bylo komplet.Kvasnou zátku spíš hadičku z narážeče ponořit do kelímku s vodou a je to.
Už mě to také mockrát napadlo a na You Tube je kolem úpravy a rozebírání kegů toho spousta.Myslím že stačí zadat slovo kegle.

Krištůfek:
...Počítání v průběhu roku spadlých roztočů je také na zamyšlení.Kdo dodržuje svoji léčbu podle veter.vyhlášky,nemusí se starat,roztoče mu spočítají z odevzdané měli,pokud ji ovšem odevzdá správnou a ne přesátou přes sítko.
.....

Tak si tu měl někdy přesej přes sítko, pak si ty roztoče spočítej a dej do té měli. Nebo nějakým jiným způsobem dojdi k počtu VD ve vzorku. Napiš si na paírek a pak dej vědět. Kolik procent jich asi tak najdou.

Pokud se rád sázíš je rozumné se sázet někte mezi 1/2 a 3/4.

Myslím, že letos dost lidí u nás mělo nulu a teď mají stav včelstev podstatně nižší.
Ale měli v systém důvěru, to je podstatné. :-)

Karel

Krištůfek :Kdo dodržuje svoji léčbu podle veter.vyhlášky,nemusí se starat,roztoče mu spočítají

J. Burgel : pozor pozor to letos neplatí !!!!!!!
Za 5 měsíců si zkuste na toto varování vzpomenout.
J.B.

A jak je to u nerez sudu se stáčením, abych nenabral sedlinu dole? U demižonu to je vidět.
Nemám zkušenost se stáčením, medovinu jsem nedělal, ale asi kdybych se o to pokoušel, tak demižon aspoň řídce opletený. Rozbitý demižon, který nebyl opletený není nic vyjmečného, to stačí trochu klepnout o dno.
Nerez soudek bych si představoval něco se dnem do konusu, okénkem u dna a spodní výpustí, tak aby se dala solidně vypustit sedlina. Ale to by bylo cenově náročnější.

Jaký máte spad ? Denní spad jsem měl od 3 - 5 roztočů na včelstvo. Včera jsem poprvé fumigoval - n a odlehčení a spadlo okolo 500 - 700 roztočů na včelstvo. Únor vzorek 2 roztoči na 23 včelstev. V srpnu včely 2 x přeléčeno formidolem po týdnu. Bez gabonu. Severní morava. Čím silnější včelstvo, tím více roztočů.

Na to je jednoduchý fígl. do stáčecí hadičky se nasadí trubučka ve tvaru písmene U

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nerezov? sud
> Datum: 13.10.2011 20:01:17
> ----------------------------------------
> A jak je to u nerez sudu se stáčením, abych nenabral sedlinu dole? U
> demižonu to je vidět.
> Nemám zkušenost se stáčením, medovinu jsem nedělal, ale asi kdybych se o to
> pokoušel, tak demižon aspoň řídce opletený. Rozbitý demižon, který nebyl
> opletený není nic vyjmečného, to stačí trochu klepnout o dno.
> Nerez soudek bych si představoval něco se dnem do konusu, okénkem u dna a
> spodní výpustí, tak aby se dala solidně vypustit sedlina. Ale to by bylo
> cenově náročnější.
>
>
>

Pár sudů jsem sehnal, ještě když byly zálohovány 500 a byly od sodovky. Vypouštěcí jehlu jsem uřízl na rozbrusce a je to. V tomhle množství je kvasná zátka zbytečná stejně se z toho počítání bublinek akorát zhloupne. Stačí lehce zmuchlat nový obvaz a otvor s ním ucpat. Na klidové období se jen lehce natočí zátka , aby přetlak šel ven a je to. Stáčím hadicí kterou mám suvně připevněnou k tyčce a reguluju si tak výšku kalů. Tu ale musím pouze odhadnout a raději trochu přidám. Teď zrovna míchám rozkvas na další várku/bez varu/ tak uvidíme zájem a odbyt by byl. Zdraví R. Stonjek

Začínají se používat nevratné PET sudy na pivo, na 20 litrů. Má se to jmenovat Petainer KEG podle výrobce, který je má dělat. Asi to bude na medovinu lepší než nerez a podstatně levnější.
Na internetu třeba tady:
http://pivni.info/news/7895-petainer-novinka-na-ceskem-trhu.html

Mám podobnou zkušenost.Zatímco přirozený spad byl nepatrný a nebyl nijak markantní ani když jsem na rozhraní července a srpna vložil odpařovače s KM na 4 týdny tak nyní po 1.fumigaci mě padalo 40 - 200 roztočů .Gabon jsem také letos nepoužil,ale podle prvních informací z naší ZO tak to padá i těm co Gabon měli.Jarní měl jsem měl úplně čistou.

ALIAMIRI : a spadlo okolo 500 - 700

J.B.: zimní měl 1 roztoč na 21 včelstev
přirozený spad v červn a červenci nízky, po gabonu spad 0až 200,
srpen a září-KM, formidol + 65% houbičky 2x až 5x spady kolem 50
10-14.10 Fumigace ( odstraněm plod asi 1 dm2) spady 50 až 2500 průměr asi 500 roztočů.
Moje hodnocení : vysoké spady jsou způsobeny roztočovým rokem= průběhem počasí a pravděpodobně nižším učinkem Gabonu PA
Nehodnotím to zatím jako katastrofu ale očekávám nějaké ztráty a oslabení některých včelstev s vyššími spady nad 1000
J.B.

Je to dobře podaná informace, samozřejmě k úplnosti by to chtělo jěště doplnit.Zajímala by mne např.lokalita toho stanoviště. Díky.

jsou to blpci že ho zruřili

Tak jsem včera počítal roztoče po 1. fumigaci ze dvou stanovišť (úpatí hor SM) :
1.       max 1600, min 110, prům 590 – v lese
2.       max 2080, min 80, prům 1120 – na vesnici
Včelstva byla bez jarního ošetření (spad 2,3 roztočů na včelstvo). Po posledním vytočení 1x Formidol, bez Gabonu. Denní spad byl u prům. včelstva koncem srpna 10 roztočů, před fumigaci 20 roztočů - včelstvo bylo již bez plodu. Chybou bylo, že 1x Formidol je málo, neměl jsem žádné léčivo, které bych použil podle výsledku monitoringu. Co s tím uděláme ? H.

Honza (89.176.131.199) --- 16. 10. 2011
Re: Spad roztočů (54437)
Co s tím uděláme ? H.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Můžeme s tím, Honzo, udělat to, že si koupíme kyselinu mravenčí, houbičky či odpařovače a už na jaře za dobrého počasí jeden cyklus, pokud bude ještě co "léčit" (samozřejmě žertuju ... .-) )). A pak monitoring a podle něho v podletí dál, metodika je popsána v řadě míst, viz Včelařské forum, stránky VMS, Moderní včelař... Napsal bych pozdrav: "bez roztočů to nejde", ale radši ho sem psát nebudu ... :-)
Klidný den.
Jiří

Ještě pozn.: jestliže koncem srpna padá přirozeně kolem 10 denně, pak je to na razantnější zásah, než na 1x Formidol, což pravím po podobné zkušenosti z r. 2007 (ostatně kdy jste ho dal, jak a jaké byly podmínky a účinnost?), tedy pokud nechcete jít cestou typu uvidíme, co bude, budeme sledovat ... To je situace i na dlouhodobý odpařovač či na několikanásobné nasazení houbičky. Pokud se mýlím, nechť mě zkušenější opraví. Nebo aspoň na vícenásobný Formidol a pak ještě další kúru. Teď je to už passé, vím. Ale to píšete i Vy sám a sledujete to, což je základ. Letos jsou veliké rozdíly mezi včelstvy ve spadu a situace se pořád hodně mění ...
Nebo se držet oficiální metodiky a vysoký spad hlásit ZO a dál VS, což ukládá vyhláška, kterou, jak se zdá, nikdo v tomhle punktu moc nebere na vědomí. A žádat metodické pokyny a řešení. Když to chtěli, ať to mají. Jasně, je už to teď taky passé ... Letos je spousta případů skokového zvýšení spadu začátkem září (možná masivní loupeže?), takže i včelstva, která byla doposud relativně v pohodě, mají náhle vážné problémy. Teplé září, plodování, opět nárůst V.d. ...
Jiří

"Letos je spousta případů skokového zvýšení spadu začátkem září (možná masivní loupeže?), takže i včelstva, která byla doposud relativně v pohodě, mají náhle vážné problémy. Teplé září, plodování, opět nárůst V.d. ... "

Ono by to asi chtělo prozkoumat, jak se chovají roztoči ve vylupovaném včelstvu. Jestli jsou nějakým způsobem schopni tuto situaci ze svého pohledu zvládnout neboli jsou schopni prakticky v plném počtu přeskočit na zlodějky nebo jestli vyloupení včelstva znamená i prakticky úplnou zkázu roztočů. Mně se loupež jeví tak, že většina včel z vylupovaného včelstva zahyne, skončí někde na dně úlu nebo před česnem a jen menšina přežije a odletí do loupícího nebo i jiného včelstva. Ale to je jen můj názor. Nebylo to někde zkoumáno a uveřejněno, třeba ve Včelařských překladech?

jinak pokud většina roztočů je schopna se z vylupovaného včelstva přemístit do loupícího, znamená to, že znatelný nárůst spadu vyvolá i vyčelstvo, které nebylo původně oslabeno roztoči, ale které bylo pouze náchylné k vyloupené kvůli nějaké chybě včelaře. třeba kvůli příliš otevřeným česnům v nástavkových úlech.

Dobry den

chtel jsem se zeptat kde si mohu koupit lecivo varidol ?

Zdravotnik ZO mi trikrat na muj dotaz rekl ze lecit neni treba/povinne ze lecivo nema a mam pouzit kyselinu mravenci

oddelky jsem pres podleti nekolikrat lecil KM a mam prakticky nulovy spad.

"htel jsem se zeptat kde si mohu koupit lecivo varidol ?
Zdravotnik ZO mi trikrat na muj dotaz rekl ze lecit neni treba/povinne ze lecivo nema a mam pouzit kyselinu mravenci "

jestli se i takhle běžně léčí včely....!!!
Ty léčiva teoreticky může vyfasovat a používat, jestli se nepletu, jen veterinář nebo k tomu určená a proškolená osoba v ZO.
Doporučuji najít si stránky příslušné krajské veteriny, stáhnout si tam platnou měrnici o ošetřování včelstev, přečíst si ji a zařídit se podle ní.
Pravděpodobně bude nutné tu směrnici vzít a zdravotníkovi ZO ji omlátit o hlavu (obrazně) A pokud ZO nebude mít ochotu se v léčení zlepšit, doporučuji z takové ZO přestoupit do sousední. Rozumný funkcionář ZO, pokud je jejich sousedem taková problémová ZO, pravděpodobně rád přestup takového včelaře přivítá, protože furt je lepší jezdit nějaký kilometr dál léčit tam včely než z té oblasti snášet kvůli neléčení masívní invazi roztočů.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jirka Presl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: varidol
> Datum: 16.10.2011 14:19:36
> ----------------------------------------
> Dobry den
>
> chtel jsem se zeptat kde si mohu koupit lecivo varidol ?
>
> Zdravotnik ZO mi trikrat na muj dotaz rekl ze lecit neni treba/povinne ze
> lecivo nema a mam pouzit kyselinu mravenci
>
> oddelky jsem pres podleti nekolikrat lecil KM a mam prakticky nulovy spad.
>
>
>

Prestup do jine ZO zlepsi pristup k lecivu,ale nevyresi situaci v leceni v puvodni ZO.To uz je lepsi tu smernici opravdu omlatit zdravotakovi o hlavu,a to doslova a ne obrazne.JosPr

Dec        Hex        Znak        Význam
0        00        NUL
1        01        SOH        Start of Header
2        02        STX        Start of Text
3        03        ETX        End of Text
4        04        EOT        End of Transmission
5        05        ENQ        Enquiry
6        06        ACK        Acknowledge
7        07        BEL        Bell
8        08        BS        Backspace
9        09        HT        Horizontal Tab
10        0a        LF        Line Feed
11        0b        VT        Vertical Tab
12        0c        FF        Form Feed
13        0d        CR        Carriage Return
14        0e        SO        Shift Out
15        0f        SI        Shift In
16        10        DLE        Data Link Escape
17        11        DC1        (XOn)
18        12        DC2        (XOff)
19        13        DC3
20        14        DC4
21        15        NAK        Negative Acknowledge
22        16        SYN        Synchronous Idle
23        17        ETB        End of Transmission Block
24        18        CAN        Cancel
25        19        EM        End of Medium
26        1a        SUB        Substitute
27        1b        ESC        Escape
28        1c        FS        File Separator
29        1d        GS        Group Separator
30        1e        RS        Record Separator
31        1f        US        Unit Separator
       
Dec        Hex        Znak
32        20        SPC
33        21         !
34        22        "
35        23        #
36        24        $
37        25         %
38        26        &
39        27        '
40        28        (
41        29        )
42        2a        *
43        2b        +
44        2c        ,
45        2d        -
46        2e        .
47        2f        /
48        30        0
49        31        1
50        32        2
51        33        3
52        34        4
53        35        5
54        36        6
55        37        7
56        38        8
57        39        9
58        3a         :
59        3b         ;
60        3c        <
61        3d        =
62        3e        >
63        3f         ?
       
Dec        Hex        Znak
64        40        /=/
65        41        A
66        42        B
67        43        C
68        44        D
69        45        E
70        46        F
71        47        G
72        48        H
73        49        I
74        4a        J
75        4b        K
76        4c        L
77        4d        M
78        4e        N
79        4f        O
80        50        P
81        51        Q
82        52        R
83        53        S
84        54        T
85        55        U
86        56        V
87        57        W
88        58        X
89        59        Y
90        5a        Z
91        5b        [
92        5c        \
93        5d        ]
94        5e        ^
95        5f        _
       
Dec        Hex        Znak
96        60        `
97        61        a
98        62        b
99        63        c
100        64        d
101        65        e
102        66        f
103        67        g
104        68        h
105        69        i
106        6a        j
107        6b        k
108        6c        l
109        6d        m
110        6e        n
111        6f        o
112        70        p
113        71        q
114        72        r
115        73        s
116        74        t
117        75        u
118        76        v
119        77        w
120        78        x
121        79        y
122        7a        z
123        7b        {
124        7c        |
125        7d        }
126        7e        ~
127        7f        DEL

Kdo se k nám naboural,doufejme že provider to tam dlouho nenechá.

No, nevím, jestli se takhle projevuje hekr. Vypadá to jak aski výpis ovládací řeči jehličkových tiskáren Epson z doby před Windowsy.

Jiří Matl napsal:
Ještě pozn.: jestliže koncem srpna padá přirozeně kolem 10 denně, pak je to na razantnější zásah, než na 1x Formidol, což pravím po podobné zkušenosti z r. 2007 (ostatně kdy jste ho dal, jak a jaké byly podmínky a účinnost?)
-----------------------------------------------------------
Díky za odpověď. Přeléčení 1x Formidol jsem provedl na stanovišti s průměrem spadu 1120 roztočů koncem července (max. denní teploty 24,18,16,19°C). Na stanovišti s průměrem spadu 590 roztočů jsem provedl začátkem srpna(max. denní teploty 26,27,27,26°C).Spady po aplikaci byly desítky roztočů. Mohla mít na to vliv ta teplota.
Nyní řeším další problém. 1. fumigaci jsem dělal 11.10. Další je doporučována za 2 až 3 týdny, což už mají být nižší teploty. Zítra bude ideální teplota pro fumigaci. Tak co teď? H.

Honza (89.176.144.114) --- 18. 10. 2011
Re: Spad roztočů (54437) (54445) (54447)
... Přeléčení 1x Formidol jsem provedl na stanovišti s průměrem spadu 1120 roztočů koncem července (max. denní teploty 24,18,16,19°C). Na stanovišti s průměrem spadu 590 roztočů jsem provedl začátkem srpna(max. denní teploty 26,27,27,26°C).Spady po aplikaci byly desítky roztočů. Mohla mít na to vliv ta teplota.
Nyní řeším další problém. 1. fumigaci jsem dělal 11.10. Další je doporučována za 2 až 3 týdny, což už mají být nižší teploty. Zítra bude ideální teplota pro fumigaci. Tak co teď? H.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Honzo, díky za údaje! Omlouvám se, ale abych se přiznal, tak těm číslům moc nerozumím, o jaké přesně spady se jedná (1120, 590)? I u nás mezi kolegy se vede už druhým rokem debata, zda by nebylo lepší fumigovat podruhé už po týdnu a ne po 14 dnech. Je to tak 50 na 50. Ale píšete, že Vaše včelstva jsou už bez plodu ... Tu já bych asi preferoval max. účinnost ošetření (když už se tedy provádí), a na tu je třeba dobrá teplota. Fumigovat za nízké teploty je sice dobré na odškrtnutí jednoho bodu v chemické válce, ale efektivita je asi sporná, i když jsou kolegové, kteří tvrdí, že i za nižší teploty to funguje, když se včelstvo trochu rozleze, nebo za použití třeba Grifinu ... Těžko říct, já bych fumigoval, dokud je relativně teplo a v té chvíli, kdy včely přestanou létat, ale přiznám, že se učím a od toho jsou tu povolanější. A najít tu pravou chvíli je někdy hodně subtilní. Hodně cenných informací o problému je na Včelařském foru ... Ještě návrh: když už to takhle počítáte a zkoušíte vyhodnotit, což je dobré, neuvažoval jste o tom, že byste se zaregistroval do VMS a tam se o údaje podělil o ostatními? Ale nejen to, získal byste cenné srovnávací údaje o situaci a metodách jiných kolegů ...
Jiří

. Vypadá to jak aski výpis ovládací řeči jehličkových tiskáren Epson z doby před Windowsy
-----------

Jedná se o ASCII tabulku - Kodovaní pro komunikaci na 7 bitů = 128 - bez hačků a čárek - do Windows NT užívaný v mikropočítačích a PC - dlouholetý mez. standard. Mám dojem, že až z dob dálnopisů.

Chtěl bych k časovému rozložení léčení citovat z nařízení Veterinární správy " Mezi jednotlivými ošetřeními musí být dodržena minimální přestávka 9 dnů,přičemž třetí ošetření nesmí být provedeno před 20.listopadem 2011"Není zde nic o přestávce 2 až 3 týdny.I když třetí ošetření je už potom lepší provést aerosolem. V naší ZO ho provádíme až v 1.dekádě prosince.

Je to tabulka kódu ASCII (American Standard Code for Information Interchange), kterou sem někdo asi plácnul omylem. Pokud to někoho zajímá, další viz http://cs.wikipedia.org/wiki/ASCII
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of fedfgh
Sent: Sunday, October 16, 2011 10:19 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: erty

Dec       Hex       Znak       Význam
0       00       NUL
1       01       SOH       Start of Header
2       02       STX       Start of Text
3       03       ETX       End of Text
4       04       EOT       End of Transmission
5       05       ENQ       Enquiry
6       06       ACK       Acknowledge
......

Od roku 2011 musí vést každá nezisková organizace pokud pobírá státní dotace,( a to včelaři pobírají od Min.zemědělství). musí vést podcojné účetnictví.
Takže už neplatí to co bylo v roce 2004, ale tato nová skutečnost ?

prosim o radu ak mam v tomto obdoby denny spad kliestika 2,5 je to vela ci malo liecil som gabonom 2 pasikmi dakujem.

Včera jsem dělal ráno aer. Varidolem. Výsledek spadu z 31 včelstev od 0-297. Ta nula mi je podezřelá, včelstvo je lepší průmer co do síly obsednutí uliček. Těch 297 mě moc nepřekvapilo, protože tohle včelstvo mělo celé podletí nejvyšší přirozený spad. Kde jinde byl spad na kusy za týden, tak u toho včelstva byl spad kolem 20ks. Další nejhorší výsledek byl 123 roztočů. Průměr na včelstvo 52,7 roztočů, takže podle průměru je to pro mě standardní spad. A do průměru stanoviště se mi vešlo 23 včelstev. Letošní ošetření 2xFormidol v srpnu a teď aer. Varidolem.

Dobrý den,mám několik včelstev umístěných na území sousední ZO.
Chtěl bych tato včelstva léčit v režimu této ZO.
O dotace žádám u své organizace, která mi strhává částku na léčiva pro včelstva na "domácím"stanovišti.
Jak a kdy mám žádat o léčiva pro včelstva, jež mám umístěna na území "cizí" ZO?
Existuje na to nějaký speciální formulář?
Díky F.Mareš

O dotace se žádá u své ZO není rozhodující kde jsou včelstva umístěna.
Nečlenové žádaj jen u jedné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mare <maresfranta/=/tiscali.cz>
> Předmět: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 18.10.2011 15:39:02
> ----------------------------------------
> Dobrý den,mám několik včelstev umístěných na území sousední ZO.
> Chtěl bych tato včelstva léčit v režimu této ZO.
> O dotace žádám u své organizace, která mi strhává částku na léčiva pro
> včelstva na "domácím"stanovišti.
> Jak a kdy mám žádat o léčiva pro včelstva, jež mám umístěna na území "cizí"
> ZO?
> Existuje na to nějaký speciální formulář?
> Díky F.Mareš
>
>
>

Díky, ale nejedná se mi o dotace.
Chtěl bych pouze"vyfasovat" léčiva u organizace, na jejímž území mám registrována včelstva, abych mohl léčit v režimu této organizace.
Nevím však, jakým způsobem a kdy o dodání léčiva žádat.
Logické by bylo požádat k 1.9., kdy hlásím počet zazimovaných včelstev i ve své domovské organizaci.
Jaký však mám použít formulář?
Díky F.Mareš

Postu léčení pak podléhá veterině v jejíž půsovnosti se včelstva nacázejí. a léčiva se ovjednávají u té zo v jejíž ovodu jste ZO tak má jakýs takýs přehled čím léčite. Není to však bezpodmínečnou podmínkou.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mare <maresfranta/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 18.10.2011 16:34:26
> ----------------------------------------
> Díky, ale nejedná se mi o dotace.
> Chtěl bych pouze"vyfasovat" léčiva u organizace, na jejímž území mám
> registrována včelstva, abych mohl léčit v režimu této organizace.
> Nevím však, jakým způsobem a kdy o dodání léčiva žádat.
> Logické by bylo požádat k 1.9., kdy hlásím počet zazimovaných včelstev i ve
> své domovské organizaci.
> Jaký však mám použít formulář?
> Díky F.Mareš
>
>
>

Chtěl bych k časovému rozložení léčení citovat z nařízení Veterinární správy " Mezi jednotlivými ošetřeními musí být dodržena minimální přestávka 9 dnů,přičemž třetí ošetření nesmí být provedeno před 20.listopadem 2011"Není zde nic o přestávce 2 až 3 týdny.I když třetí ošetření je už potom lepší provést aerosolem. V naší ZO ho provádíme až v 1.dekádě prosince.
---------------------------------------------------------------------------
V nařízení KVS pro MS kraj č. 3/2011 je mimo jiném uvedeno:

1. Letní období
……
Během pozdního jara a po celé léto pokud teploty v průběhu celého dne dosahují alespoň 20 °C lze aplikovat FORMIDOL 40 ml – odparné desky s kyselinou mravenčí. Při nesprávné aplikaci se mohou projevit negativní vedlejší účinky na včelstva.

2. Podzim a zima

V období od 10.10.2011 do 31.12.2011 jsou chovatelé včel povinni provést ve všech včelstvech třikrát ošetření včelstev přípravkem VARIDOL 125 mg/ml. Ošetření se provede komisionálně formou fumigace nebo aerosolu. Při druhém a třetím ošetření nesmí být ve včelstvech přítomen zavíčkovaný plod. Pokud je v době 2. a 3. ošetření - např. při teplém počasí – zavíčkovaný plod, odstraní se vyřezáním nebo rozdrásáním tak, aby přítomni roztoči byli zpřístupněni účinným látkám
při fumigaci nebo aerosolovém ošetření. Doporučené intervaly mezi ošetřeními jsou 14 – 21 dní. Tři ošetření se provádějí bez ohledu na to, zda byl v podletí použit GABON PF 90 mg nebo GABON PA 1,5 mg. Poslední ošetření lze provést aerosolem i začátkem prosince, kdy jsou včelstva bez plodu. Při použití acetonu lze aerosol aplikovat do teploty minus 5oC. Toto ošetření je významné k zabránění tvorby resistence.

Dobrý den,

domnívám se, že hlavní otázkou je přístup k léčivu. Jelikož se
nakupují předpokládám přes ZO, tzn. na počet včelstev evidovaných
příslušnou ZO. Dle mého názoru by jste si měl zajistit léčivo u své
domovské ZO a dohodnout na termínech léčení, případně i postupu v
ZO, kde máte svá včelstva umístěna.

Nedomnívám se, že existuje jakýkoliv jiný formulář na žádost o
léčiva. Dotovaná léčiva jsou objednávány jen přes jednu ZO, proto
léčení musí být zajištěno léčivy z domovské ZO a léčení fakticky je
na vás.

Pokud však léčiva nedostanete či nebudete mít v množství pro vaše
včelstva, bude nutné provést zakoupení či jinou úhradu u ZO, kde
máte včelstva. A pokud si nebudete provádět léčení sám je to jen na
dohodě vás a ZO (případně funkcionářů), kteří Vám léčení budou
provádět.

Á propos myslím si, že na menší počet včelstev by v sousední ZO
neměl byýt problém zajistit léčivo (nelze přesně odhadnout množství
na včelstva). Ze zkušenosti vím, že se mírně nadhodnocuje množství,
aby vystačilo na všechny a včas.

Marek

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
Datum: 18.10.2011 - 16:42:52

> Postu léčení pak podléhá veterině v jejíž
> půsovnosti se včelstva nacázejí. a léčiva se
> ovjednávají u té zo v jejíž ovodu jste ZO tak má
> jakýs takýs přehled čím léčite. Není to však
> bezpodmínečnou podmínkou.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Mare <maresfranta/=/tiscali.cz>
> > Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> > Datum: 18.10.2011 16:34:26
> > ----------------------------------------
> > Díky, ale nejedná se mi o dotace.
> > Chtěl bych pouze"vyfasovat" léčiva u organizace,
> > na jejímž území mám
> > > registrována včelstva, abych mohl léčit v režimu
> > této organizace.
> > > Nevím však, jakým způsobem a kdy o dodání léčiva
> > žádat.
> > > Logické by bylo požádat k 1.9., kdy hlásím počet
> > zazimovaných včelstev i ve
> > > své domovské organizaci.
> > Jaký však mám použít formulář?
> > Díky F.Mareš
> >
> >
> >
>

Děláte velmi dobře. Žádný formulář ale na to není. Spojte se co nejdříve se sousední ZO. Jistě budou rádi, že máte o léčení u nich zájem a oni budou mít o něm přehled. My to tak přímo vyžadujeme. Léčíme všechny včelstva na našem území. Léčivo navíc určitě mají. První léčení už ale určitě udělali. Možná už obě. Může se dělat po 9 dnech, doporučeno je po 14-21 dnech. Určitě se domluvíte a ještě Vám je zpětně přeléčí. Pokud ne, můžete si včely léčit sám.
Tonda
>Dobrý den,mám několik včelstev umístěných na území sousední ZO.
Chtěl bych tato včelstva léčit v režimu této ZO.
O dotace žádám u své organizace, která mi strhává částku na léčiva pro včelstva na "domácím"stanovišti.
Jak a kdy mám žádat o léčiva pro včelstva, jež mám umístěna na území "cizí" ZO?
Existuje na to nějaký speciální formulář?
Díky F.Mareš

lze nejak varidol ziskat od veterinare ? je to na predpis predpokladam

existuje nejaka lekarna kde lze lecivo vyzvednout ?

myslím si, že je to o komunikaci. I když nejste členem místní ZO, rozumný člověk se dohodne. Jinak stačí vzít med k nejbližšímu veterináři a nechat si napsat recept. Ten zašlete do Dolu a za týden máte léky doma poštou. Nechápu vaši "odbornost" že toto nevíte. Tenhle postup je tuším bez dotace. Nejjednodušší je ale domluvit se doma. S nekomunikujícími nečleny je potíž. Jeden takový se u nás vyskytuje tak si ho nevšímáme a je to v pohodě. Jinak s fumigacemi jsem se opět vrátil k medicinálnímu oleji. Dává bohatší kouř a jeho životnost je mnohonásobně větší. U vody česnem mám pocit že se ani nestihne dostat do medníku. Jinak jsem silně nas... na kvalitu olejniček zvláště těch s plastovými středy. Mizerná životnost mnohdy jen několik včelstev. Během první fumigace jsem odrovnal 2. Přesnost dávkování je ve hvězdách. Takže nasrán jsem torza a nefunkční olejničky vložil do popelnice a vše předělal na injekční stříkačku 10 ml. Takže jedna náplň mě stačí na 6 včelstev. Prostě dělám to jak Poláci a je to kvalitou o úplně jiném. Z původního Zalu tak zbyl jenom kryt žároviště. Nikdy jsem snad hůře neinvestoval 2 500 na takový šmejd. Rostočů jsou mraky, budu netrpělivě čekat na jaro. Letos jsem poprvé úmyslně vystavil svoje včelstva vyššímu infekčnímu tlaku.V polovině července jsem dal 2 x kyselinu po 2 dní a jinak nic. Ze 100 včelstev už jich je 5 pryč a vidím to tak ještě na 5. Prostě jsem se zbavil včelstev nejmíň odolných roztoči a množit budu včelstva s nejmenšími spady. Jo kdyby už na to byla metodika o které se již mluví, bylo by to snadnější. Ať je líp. R. Stonjek

Veterinář si ho může objednat (dodají mu to stejně jako jiná léčiva), v lékárně (která dělá i veterinární léčiva) na předpis by ho musel objednat také. Domluvte se přímo s vetem. Lahvička včetně knotů vás vyjde +- na stovku. Ale prosím, když už budete léčit sám, tak dle metodiky. Ne aby Vás napadlo používat ho v létě třeba místo KM, nebo fumigovat 10x. Pak je ještě otázka zda fumigovat spíše MP10 nebo Varidolem. Já se snažím přípravky střídat, ale co je lepší... težko říct.


------------ Původní zpráva ------------
Od: Jirka Presl <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: varidol
Datum: 19.10.2011 07:41:43
----------------------------------------
lze nejak varidol ziskat od veterinare ? je to na predpis predpokladam

existuje nejaka lekarna kde lze lecivo vyzvednout ?

Honza Zátka (e-mailem) --- 19. 10. 2011
Re: varidol (54449) (54450) (54452) (54471)
... Pak je ještě otázka zda fumigovat spíše MP10 nebo Varidolem. Já se snažím přípravky střídat, ale co je lepší... težko říct.
xxxxxxxxxxxxxxx
S amitrazem nikdo vlastně moc asi neví, je to hodně zajímavá otázka! ..., ale MP 10 obsahuje tau fluvalinat, a to je pěkné svinstvo (totéž, co v Gabonu PF ...). U acrinathrinu a fluvalinatu při užití a střídání Gabonu PA a PF funguje křížová resistence, takže střídání nepomůže. Ale jak je to u střídání amitrazu a fluvalinatu, to je otázka pro odborníky a výzkumníky. Na to máme výzkumný ústav s.r.o, takže to by byla otázka pro odborníky tam shromážděné.
Jiří

"Veterinář si ho může objednat (dodají mu to stejně jako jiná léčiva), v lékárně (která dělá i veterinární léčiva) na předpis by ho musel objednat také. Domluvte se přímo s vetem. Lahvička včetně knotů vás vyjde +- na stovku. Ale prosím, když už budete léčit sám, tak dle metodiky. Ne aby Vás napadlo používat ho v létě třeba místo KM, nebo fumigovat 10x. Pak je ještě otázka zda fumigovat spíše MP10 nebo Varidolem. Já se snažím přípravky střídat, ale co je lepší... težko říct."

Papírově to jsou léčiva, která může používat jen vyškolená osoba. To znamená veterinář nebo osoba, která prokazatelně prošla příslušným školením a má na manipulaci s takovým léčivem oprávnění. V případě důvěrníka ZO, který léčí, je toto kryto ČSV. Případně možná by to papírově mohl aplikovat zemědělec, který má oprávnění pracovat s agrochemikáliemi.
Člověk bez oprávnění by se toho léčiva neměl dotknout.

Pokud si to léčivo objednává soukromník přes veterináře, papírově správně by měl ten veterinář s tím léčivem přijet a osobně nastrkat ty nakapané zapálené knoty do včelstev, tak, jak velí oficiální metodika. Nebo přijet s přístrojem a nafoukat si to do včelstva. Přirozeně si za to taky nechat zaplatit.

Fakt je, že se to nesleduje, ale pokud bude nějaký horlivý účředník, pošťouchat se v tom může.

Kdysi jsem dokonce na vaterině hledal takového veterináře, který by mi léčil včely místo ZO. Ovšem jediné, co jsem viděl, byla pořádná panika mezi veterináři, když jsem to po nich chtěl.

R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 10. 2011
Re: varidol (54449) (54450) (54452) (54471) (54473)
... Papírově to jsou léčiva, která může používat jen vyškolená osoba. To znamená veterinář nebo osoba, která prokazatelně prošla příslušným školením a má na manipulaci s takovým léčivem oprávnění. V případě důvěrníka ZO, který léčí, je toto kryto ČSV.
xxxxxxxxxxxxxxxxxx
Pokud jsem dobře četl příbalový leták k Varidolu, který jsem si koupil na předpis vystavený veterinářem, nic takového jsem tam nenašel. Důvěrníci a nákazoví referenti by samozřejmě být proškoleni měli, ale návod na letáku je přehledný a jasný.
xxxxxxxxxxxxx

Člověk bez oprávnění by se toho léčiva neměl dotknout.
xxxxxxxxxxxxxx
Dotknout bychom se toho opravdu neměli, je to fakt dost jed, to, čím včely "léčíme" ... :-) Když jsem v amitrazu onehdá koupal psa kvůli demodikóze, tak mi to nešťastnou náhodou stříklo pod brýle do oka, když se po ukončení procedury logicky oklepal (moje chyba ...) a byl to docela tanec ... Ale psovi to pomohlo ...
xxxxxxxxxxxxxxxx

Kdysi jsem dokonce na veterině hledal takového veterináře, který by mi léčil včely místo ZO. Ovšem jediné, co jsem viděl, byla pořádná panika mezi veterináři, když jsem to po nich chtěl.
xxxxxxxxxxxxx
Pokud jde o veterináře, tak pokud není zrovna včelařem, tak se té panice mezi nimi nedivím. Většina z nich nikdy živé včely v úlu asi ani neviděla ... Natož aby měla praktické zkušenosti s tím, jak je "léčit". Čest a dík výjimkám ...

". Papírově to jsou léčiva, která může používat jen vyškolená osoba. To znamená veterinář nebo osoba, která prokazatelně prošla příslušným školením a má na manipulaci s takovým léčivem oprávnění. V případě důvěrníka ZO, který léčí, je toto kryto ČSV.
xxxxxxxxxxxxxxxxxx
Pokud jsem dobře četl příbalový leták k Varidolu, který jsem si koupil na předpis vystavený veterinářem, nic takového jsem tam nenašel. Důvěrníci a nákazoví referenti by samozřejmě být proškoleni měli, ale návod na letáku je přehledný a jasný.
xxxxxxxxxxxxx "

No nevím nevím. Dokud není průšvih, nic se neděje. Chleba se bude lámat, až bude ten průšvih. Pravidlem ale bývá, že pokud se něco dlouhodobě všelijak plácá a šidí, tak potom ten nešťastník, který je za ten průšvih zodpovědný, to tvrdě odnese.

R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 10. 2011
Re: varidol (54449) (54450) (54452) (54471) (54473) (54475) (54476)

". Papírově to jsou léčiva, která může používat jen vyškolená osoba. To znamená veterinář nebo osoba, která prokazatelně prošla příslušným školením a má na manipulaci s takovým léčivem oprávnění. V případě důvěrníka ZO, který léčí, je toto kryto ČSV.
xxxxxxxxxxxxxxxxxx
... Pokud jsem dobře četl příbalový leták k Varidolu, který jsem si koupil na předpis vystavený veterinářem, nic takového jsem tam nenašel.
xxxxxxxxxxxxx "
No nevím nevím. Dokud není průšvih, nic se neděje. Chleba se bude lámat, až bude ten průšvih. Pravidlem ale bývá, že pokud se něco dlouhodobě všelijak plácá a šidí, tak potom ten nešťastník, který je za ten průšvih zodpovědný, to tvrdě odnese.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Dobrá, Radime, souhlasím s tím, že pokud se něco plácá a šidí ... etc. Ale pokud se to provádí v souladu s metodikou zveřejněnou na příbalovém letáku ... A dodávám, že je podstatné, aby se to tak dělalo, ono to tam není jen pro srandu ... Nebo je ještě něco víc za touto publikovanou metodikou, co se nedozvědí ti, kdo si to legálně koupí s tím letákem, a co na rozdíl od nich vědí jen ti, kdo byli jinak proškoleni systémem veteriny či svazu? Pak bych to jako včelař, jenž nese odpovědnost za včelstva svá i včelstva sousedů a kolegů docela rád věděl.
Jiří

Dne Wednesday 19 of October 2011 08:29:44 e-mail/=/nezadan napsal(a):

> s fumigacemi jsem se opět vrátil k medicinálnímu oleji. Dává bohatší kouř a

Dobry den,

kde ho, prosim nakupujete ?

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Ve své podstatě je to takto, přečteš si návod a pak už jsi vyškolená osoba. nebo ti to také ukáže důvěrník a je to. Co by jse na tom chtěli školit. Jedině 1) používání kapátka. 2) propíchnití knotu. 3) spočítání nástavků, 4) škrtnutí sirkou, 5) požární předpisy. Tady je ovšem háček, v lese je používání otevřeného ohně přísnězakázáno . A teť babo raď

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 19.10.2011 10:57:56
> ----------------------------------------
> R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 10. 2011
> Re: varidol (54449) (54450) (54452) (54471) (54473)
> .. Papírově to jsou léčiva, která může používat jen vyškolená osoba. To
> znamená veterinář nebo osoba, která prokazatelně prošla příslušným školením
> a má na manipulaci s takovým léčivem oprávnění. V případě důvěrníka ZO,
> který léčí, je toto kryto ČSV.
> xxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Pokud jsem dobře četl příbalový leták k Varidolu, který jsem si koupil na
> předpis vystavený veterinářem, nic takového jsem tam nenašel. Důvěrníci a
> nákazoví referenti by samozřejmě být proškoleni měli, ale návod na letáku
> je přehledný a jasný.
> xxxxxxxxxxxxx
>
> Člověk bez oprávnění by se toho léčiva neměl dotknout.
> xxxxxxxxxxxxxx
> Dotknout bychom se toho opravdu neměli, je to fakt dost jed, to, čím včely
> "léčíme" ... :-) Když jsem v amitrazu onehdá koupal psa kvůli demodikóze,
> tak mi to nešťastnou náhodou stříklo pod brýle do oka, když se po ukončení
> procedury logicky oklepal (moje chyba ...) a byl to docela tanec ... Ale
> psovi to pomohlo ...
> xxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Kdysi jsem dokonce na veterině hledal takového veterináře, který by mi
> léčil včely místo ZO. Ovšem jediné, co jsem viděl, byla pořádná panika mezi
> veterináři, když jsem to po nich chtěl.
> xxxxxxxxxxxxx
> Pokud jde o veterináře, tak pokud není zrovna včelařem, tak se té panice
> mezi nimi nedivím. Většina z nich nikdy živé včely v úlu asi ani neviděla
> .. Natož aby měla praktické zkušenosti s tím, jak je "léčit". Čest a dík
> výjimkám ...
>
>
>

obávám se, že definice vyškolené osoby bude v našich zákonech podstatně náročnější a přečtení jednoho listu papíru stačit určitě nebude.

R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 10. 2011
Re: varidol (54449) (54450) (54452) (54471) (54473) (54475) (54476) (54480)

obávám se, že definice vyškolené osoby bude v našich zákonech podstatně náročnější a přečtení jednoho listu papíru stačit určitě nebude.
xxxxxxxxxx
No ale o to mi v té otázce právě šlo. Je mezi námi nějaký proškolený důvěrník oprávnění provádět to "léčení", který by nám sdělil, jak to proškolení v praxi probíhalo a čeho se týkalo? Mě o fakt zajímá.
Jiří

... oprávněný, pardon
JM

"No ale o to mi v té otázce právě šlo. Je mezi námi nějaký proškolený důvěrník oprávnění provádět to "léčení", který by nám sdělil, jak to proškolení v praxi probíhalo a čeho se týkalo? Mě o fakt zajímá. "

Spíš někdo, kdo má oprávnění pracovat s jedy nebo se zvlášť nebezpečnými jedy anebo s jedovatými agrochemikáliemi, pokud to není totožné oprávnění. To nevím.
Už jsem přece napsal o hodně hodin dřív, že ČSV školí jen jako, svým jménem se zaručuje, že všichni ti důvěrníci, co léčí, jsou proškolení, ale ve skutečnosti je to proškolení hodně pofidérní až žádné. Hlavně u těch, co dělají jen fumigaci a ne aerosol.

Nevím, jestli tu náhodou nemlátíme prázdnou slámu... Proškoleni jsou, pokud
vím, prohlížeči včelstev a pak ještě obsluhy - opraváři přístrojů pro
fumigaci. To, že mají být včelstva ošetřena komisionálně, neznamená
přítomnost nějakého "proškoleného komisaře", ale to, že musí být přítomno
více osob, aby byla jistota, že léčení skutečně proběhlo...
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
"No ale o to mi v té otázce právě šlo. Je mezi námi nějaký proškolený
důvěrník oprávnění provádět to "léčení", který by nám sdělil, jak to
proškolení v praxi probíhalo a čeho se týkalo? Mě o fakt zajímá. "

Spíš někdo, kdo má oprávnění pracovat s jedy nebo se zvlášť nebezpečnými
jedy anebo s jedovatými agrochemikáliemi, pokud to není totožné oprávnění.
To nevím.
Už jsem přece napsal o hodně hodin dřív, že ČSV školí jen jako, svým jménem
se zaručuje, že všichni ti důvěrníci, co léčí, jsou proškolení, ale ve
skutečnosti je to proškolení hodně pofidérní až žádné. Hlavně u těch, co
dělají jen fumigaci a ne aerosol.

Díky za názory.Jednalo se mi o situaci, kdy "sousední" veterinář nařídí plošné ošetření gabonem, zatímco u nás gabon aplikovat nebudeme-kde ho pak vzít?
K názoru Rudy Stonjeka-situaci, kdy si každý objednává léčivo u nejbližšího veterináře a léčí na svou pěst nepovažuji za známku odbornosti ale připadá mi to spíš jako nabádání k chaosu a anarchii.

F.Mareš

Díky za názory.Jednalo se mi o situaci, kdy "sousední" veterinář nařídí plošné ošetření gabonem, zatímco u nás gabon aplikovat nebudeme-kde ho pak vzít?
K názoru Rudy Stonjeka-situaci, kdy si každý objednává léčivo u nejbližšího veterináře a léčí na svou pěst nepovažuji za známku odbornosti ale připadá mi to spíš jako nabádání k chaosu a anarchii.

F.Mareš
---------------
ANarchie pro jedny, pro druhé rozumný přístup.

To mám čekat až mi uhynou včely, jen proto, že někdo nenaříd Gabon a já budu zjičťovat od června, července vzrůstající spady?
Jsou ty ZO tak daleko od sebe, aby bylo jasné, že je vnich naproto odlišná nákazová situace, že v jedné je nařízen Gabon a v druhé ne? V jedné je pro člena s vyšším stupněm napadení Gabon nedostupný a v druhé jej musí nasadit, i když nemá spad.

Podle čeho - jakých informací - nařídil jeden veterinář Gabon a druhý ne. Státní správa ani veterina natož ČSV žádným informačním systémem ze kterého by byla zřejmá nákazová situace nedisponují. A pokud to nařídil veterinář v lednu, únoru, kdy jsou vydávány vyhlášky, tak by nepomohl ani inf.systém, ale leda snad křišťálová koule.
Pokud to jsou dva veterináři v rámci kraje, je otázka jetě naléhavější, postup pro celý kraj nařizuje jedna vyhláška.
A pokud to je jeden veterinář pro dvě ZO, tak to už je vůbec otázka, proč je jedna část okresu jiná než druhá.

Stávající stav je anarchií, kdy rozhodují lidé s různou kvalifikací podle svých pocitů a postojů.

Karel

"Podle čeho - jakých informací - nařídil jeden veterinář Gabon a druhý ne. Státní správa ani veterina natož ČSV žádným informačním systémem ze kterého by byla zřejmá nákazová situace nedisponují. A pokud to nařídil veterinář v lednu, únoru, kdy jsou vydávány vyhlášky, tak by nepomohl ani inf.systém, ale leda snad křišťálová koule. "

Gabon se nařizuje podle počtu roztočů v zimní měli. Přirozeně zprůměrovaných na oblast, ne bodově pro konkrétní včelaře. Aspoň u nás to tak je.
Takže mně připadá předepisování Gabonu relativně jasné a jednoznačné.

No jestli je to anarchie dobrá, ale jak bys nazval situaci, kdy stojíš nad mizejícími včelsty s vědomím, že jsi za neschopného blba, PROTOŽE JSI VE SPRÁVNÝ ČAS NEMĚL LÉKY?? Takže co jsem napsal naní anarchie ale dobrý náhradní způsob jak se do týdne dostat k lékům, který navíc funguje!. Ale ono je pohodlnější se vymlouvat obviňovat jiné a hlavně nemyslet!!!! To že je v některých ZO co se týče léčení bordel, je možné, ale to si musí její členové vyřešit sami. Zdraví R. Stonjek

Vašim argumentům rozumím,přesto považuji za smysluplné při léčení včelstev postupovat koordinovaně.Léčení je účinné pokud se provádí ve stejnou dobu na co největším území.Pokud budete "hrabat" pouze na vlastním písečku,stejně se problémům nevyhnete.Pro mnoho vašich sousedů je včelaření okrajová záležitost a nemají takový přehled o nákazové situaci jako vy- pro vaše přeléčené včely jsou pak takoví sousedé rizikem.

Zapoměl jsem dodat což opět svědčí o "odbornosti" diskutujících, že veterinář pouze předepisuje a jinak nic. Předpis se pošle do Dolu a oni pošlou léky /k vám domů/ V případě rychlého nasazení stačí zavolat, hned posílají a předpis se posílá až potom. Už jednou to tak naší ZO poslali, když byla nouze. Kdo v dnešní době nemá léky na sezonu na rok dopředu je hazardér. Skladovat kyselinu a odpařovače by neměl snad být takový problém ne? R. S.

Diskuze s př. Marešem je pro mě ztrátou času. Nepřeji mu, aby stál nad vymřelou včelnicí, kterou tak dobře koordinovaně léčil bez nedodaných léků. Myslím že rozkoukanému a pečlivému včelaři je jasné co jsem chtěl říct. Včely jsou vaše a jen vy máte v rukou jejich další bytí. Zdraví R. Stonjek

Asi všichni čeští včelaři chápou rozdíl mezi oficiální metodikou léčení a mnohdy tvrdou relitou.
Myslím si, že ani není dost dobře možné vytvořit bezchybně fungující model,s ohledem na nesourodou skladbu včelařících
v ČR-od profíků až po hoby včelaře.
Přesto si myslím,že jakási rámcová metodika by měla platit pro všechny a věřím,že naprostá volnost by byla ještě méně efektivní než současný model.
Je lákavé současnou metodiku i s jejími tvůrci spláchnout,ale máme ji čím nahradit?
Je mi jasné,že praktici jako Ruda a Karel si asi poradí,ale co my méně pružní?
F.Mareš

stretol som sa u znameho vcelara s problemom ze repkovy med sa mu nedari rozpustit v celom objeme.Na spodu kanvy zostava vrstva nerozpusteneho medu,ktora usada aj po premiesani.pokusne sme skusali aj zvysit teplotu cez 50C,no nepomohlo.nasledne sme kanvu premiesali a cele mnozstvo kalneho medu nacapovali do poharov a vlozili do termokomory.Med sa rozpustil krasne do cira,ale v kazdom pohari bolo na dne 5az 10mm bielej hmoty-skrystalizovaneho medu,ktory sa nechcel rozpustit ani zvysenim teploty.Stretli ste sa s niecim takym?Nemoze to byt zvysny cukor z jeseneho krmenia?Ja som s mojim medom taky prob.nemal,cukrom nekrmim,tak ma napadla taka suvislost.Vdaka.

Takže naposledy zvl. pro ty tupější. Na jedné straně je metodika, která funguje a je dobrá, na druhé straně bordel při kterém se může stát, že v době kdy léčit potřebuji , nemám léky. Nabídl jsem tedy jednoduchý postup jak se k nim dostat nejrychlejší cestou. Kdo použije můj postup do týdne je má a může léčit podle metodiky. Kdo je nesežene je v ...... V žádném případě jsem nevybízel k žádné anarchii. Ono daleko účelnější než přiblble diskutovat je metodiku znát a být připraven, raději na všechno! R. S.

S tím jak se dostat k léčivu má př. Stonjek pravdu a s vlastnímy zásobami na rok dopředu také. Já takovou zásobu Formidolu mám, ikdyž jsem ji nikdy nepotřeboval, tak zkušenosti jiných mě ji přimělo vytvořit.
S př. Marešem se dá souhlasit tak na polovinu, léčit plošně u všech členů jde, ale jen tam kde je vůle se o včely starat a pouze v rámci technického zabezpečení. Aby si včelař s několka kusy nemusel kupovat drahý přístroj na ošetřování v zimě. Ale pokud včelař se za celý rok nepodívá ani na spad, ale naprosto přesně ví co mají dělat druzí, aby mu to nepadalo, tak je lepší a výchovnější nechat každého samostatně rozhodovat a on se ten stav včelařů vyselektuje sám přirozenou cestou. Každý strůjce svého štěstí a vůl žere seno a nelíže med.
A jestli je ta hloupost jen dočasná z nedostatku zkušeností a nebo pohodlnosti, že někdo zjistí jaké je riziko úhynu a za mě rozhodne a nebo je to stav hlouposti vrozené ukazuje čas. Když nějaký sistém nefunguje plošně, ale jenom někde, tak to znamená, že nefunguje.

Zimní zásoby cukru se stekutit dají také na čirý "med". Já je tavím ve slunečním tavidle ve starém díle. Ale vyzkoušejte Gusto vzít jednu sklenici a trochu víc ji přitopit. Např. klasicky v hrnci s vodou na vařiči. Pokud se to nerozpustí, tak to bude něco jiného než zkrystalizovaný med.

Je mi jasné,že praktici jako Ruda a Karel si asi poradí,ale co my méně pružní?
F.Mareš
-------------
No ti ostatní musí vzít na vědomí, že ve skutečnosti žádný systém neexistuje, i když se to jako systém tváří a dost lidí co je to živí to za systém vydává.
Je to přesně v duchu a tradici soudruha Potěmkina.

Pokud to nepochopí včelař, bude riskovat úhyny.

Já bych si ten systém přál. ALe nemůže existovat. Ztaím. Chtělo by to v každé ZO alepoň tak 1/5 až 1/10 gramotných a vzdělaných, kteří by navíc měli vliv na rozhodování.
(to je scifi při současnýchg stanovách)

Pak by si nechali nahlásit kolik kdo měl spad po prvním léčení společně s tím jak tlumil v létě. Z toho by zjistili, s jakým stavem jdou do zimy a podle toho doporurčili přitvrdit oproti loňsku, nebo i polevit, případně pomohli se zimním hubením.
Místo odesílámí zimních vzorků by se vzorky po posledním hubení (tedy spad po posledním zásahu - ne ten měsíční "přirozený" spadů) skontrolovaly - měly by být na nule. A když ne, tak metodika, nemetodika, by se zasáhlo ještě v období od Vánoc do poloviny ledna. To je šance, že jsou včely ještě bez plodu. A metodika s tím taky počítá. Nenařizuje vybírat vzorky na Silvestra.

No a přes léto by se u nich sházely informace o spadu, jak je kdo sleduje. A podle toho by vydali varování, doporučení, nebo by situaci hodnotili jako klidnou, nebo by naopak otevřeli spolkovou almaru a vyndali Gabony.
Pokud by k tomu fungoval VMS měli by k dispoziciu srovnání s minulými roky i trendy v okolních ZO i okresech. Situace na jihu v určité formě predikuje situaci u nás na severu. Ať již s měsíčním, či ročním spožděním.

ALe toto neexistuje, tak se musí každý přispůsobit a bránit sám!!! Je to pracnější, nákladnější, protože včelař musí počítat s tím, že okolo nekontrolovaně odcházejí včely a dávkuje dřív, častěji a víc.

--------------

No a k Radimovo poznámce- že veterinář má k dospozici zimní vzorky a podle toho rozhodne.

Proboha, co z nich zjistí? Leda že nějaký moula nevymetl ani podložku. Nebo že byly prolety a podložky jsou prázdné. Víc nic.

Doporučuji všem v ZO atd, ať si v rámci zvyšování gramotnosti sejdou při odesílání vzorků. Vezmou olej a z každého vzroku udělají na místě flotaci - tím se každý přesvědčí, že je to snadné a nemusí za to platit.
Někdo ať přeseje měl a ty roztoče, co si každý přinese a najdou se při flotaci přeneste do trošku té měli, spočtěte a zapiště a udělejte stejný vzorek. Toto nic neporušuje, nikdo včelařům nezakazue si dělat samostané vyšetření.
Budete mít informaci včas (sice nevím k čemu, ale můžete udělat výročklu dřív, prohram bude:-) ), ještě v obdobví bez plodu a můžete ještě léčit, a navíc získáte představu jak přesné je vyšetření zimní měli. A můžete se sázet, jak moc se trefí laboratoř. :-) A to tam bud emít čistou měl bez křídel atd - když si připravíte čistou sítkem.

No a příští rok se domluvte a udělejte takovou schůzi asi tak teď, když by mělo být maximálně tak první ošetření včelstev. (Přesto vše okolo sebe určitě najdete pečlivé fčelaře co to neflákají a už mají hotovo.)
A podle spadu po prvním hubení uvidíte, do čeho jdete a jak moc máte v zimě hubit.
V tom jsem s metodikou zajedno, útočit, když je VD nejslapbší - a to je teď, když není plod.
I když jsou asi letos už včelstva co zoufale plodují v marné snaze vytvořit si zimní generaci. Takže bude dojem, že léčivo nefungtuje, a bude se to mastit.

Jo v organizaci by to bylo snadné, tak až tady nějaké budou, tak se rád zapojím. :-)

Karel

Že nejde med rozpusti úplně, se občas stává.

Nikdy jsem nad tím nekoumal, v medu je spousta druhů cukru, tak to tak beru.

Pokud potřebuji pro některé zákazníky tekutý med v zimě, tak jsme rozehříval v konvi a stáčel přes síto. Hustý zbytek dával zvlášť. Mám ponořené síto ve stáčecí nádobě.

Ale letos šel všechen hned do sklenic a dávám si práci s gramotností zákazníků a nemám problém. ALe prodávám stále stejné klientele. Gramotný zákazník ocení kvalitu.

Naštěstí nemusím prodávat na tržišti, ale i tam bych dal lidem vybrat.
Když to dává někdo do čaje, tak proč by si nekoupil tekutý a musel se s tím patlat.

Karel

Mareš:
Pokud budete "hrabat" pouze na vlastním písečku,stejně se problémům nevyhnete.Pro mnoho vašich sousedů je včelaření okrajová záležitost a nemají takový přehled o nákazové situaci jako vy- pro vaše přeléčené včely jsou pak takoví sousedé rizikem.
-----------------------

ANo, právě proto si myslím, že současný halabala systém škodí všem. Lajdákům včely nezachrání, jen jim umožní, že část jim vydrží právě do léta, kdy obohatí okolí o velké množství VD při svém kolapsu - prostě to je asi tak efekt toho jednoho fouknutí aerosolem.

A kdyby se to nechalo asi tak tři roky být, tak by byl klid.

Takhle si naprostá většina včelařů myslí, že je to zbytečná buzerace, je to aby DOL, veterina a další měli peníze a že kdyby se včely nechaly, tak si s tím silné včely určitě poradí.
Já bych je nenutil a nechal to tři roky vyzkoušet a vědělo by se.

Karel

F. Mareš napsal:
„Asi všichni čeští včelaři chápou rozdíl mezi oficiální metodikou léčení a mnohdy tvrdou relitou.
Myslím si, že ani není dost dobře možné vytvořit bezchybně fungující model,s ohledem na nesourodou skladbu včelařících
v ČR-od profíků až po hoby včelaře.
Přesto si myslím,že jakási rámcová metodika by měla platit pro všechny a věřím,že naprostá volnost by byla ještě méně efektivní než současný model.
Je lákavé současnou metodiku i s jejími tvůrci spláchnout,ale máme ji čím nahradit?
Je mi jasné,že praktici jako Ruda a Karel si asi poradí,ale co my méně pružní?“
……………
Možná je to ještě trochu složitější.
Možná není pravda ani to, že většina českých včelařů chápe rozdíl mezi současnou metodikou a realitou.
Možná je velmi těžké se dostat z toho matrixu.
Když vytvoříme úvahu o tom, jak si současný systém chce poradit s roztočem, myslím, že je to zhruba takto – vyzkoušeným, co nejbezpečnějším postupem s co nejmenším rizikem reziduí dostat nařizováním postupu včelařům roztoče na co nejnižší úroveň zejména v bezplodém období, aby neškodil i tomu nejméně odolnému včelstvu ani v létě, kdy se ve včelstvu roztoči nejvíce namnoží. Jako doplnění potom byly zavedeny gabony po vytočení medu a formidol i v průběhu sezóny. Je zřejmě pravda, že tento systém docela dlouhou dobu dokázal ochránit včelaře před významnými ztrátami včelstev. Otázkou je, jak dlouho to ještě může vydržet.
Negativní stránkou tohoto systému je, že se tu nikdo oficiálně nezabýval vyhledáním a chovem včelstev proti roztoči více odolných, kdežto ve světě méně úspěšné hubení roztočů a větší rezistence na léčiva a třeba i další důvody umožnily snahy o odolnější včely.
Výsledek je ten, že náš systém jednou za pár let i těm poctivějším včelařům připraví nepříjemné překvapení – i přes nařizované zásahy zůstanou bez včel, a navíc se na ně ostatní dívají jako na lajdáky, kteří těm ostatním, které právě problém nepostihnul, ohrožují jejich včelstva.
NA rozdíl od zahraničí, kde už na více místech včelaři nabízejí i roztočům odolné matky (jak jsme se mohli dozvědět na včelařské konferenci v Brně v přednášce Ing. Čermáka).
Z toho je myslím možné si udělat zhruba tento závěr – k čemu je „dobrá“ tato metodika, třeba i zdokonalená a fungující bez lidských selhání? K tomu, abychom mohli včelařit, jako by tu roztoč nebyl a nehynula nám ani ta nejméně odolná včelstva. A tu se vnucuje myšlenka –je to do budoucna perspektivní postoj?
A další otázka – a k čemu tato metodika dobrá není? K nalezení odolnějších včelstev proti komplexu roztoč a viry, a jejich chovu. Pokud se snažíme neustále účinně roztoče vyhubit co nejvíc k nule, a pokud toto hubení bude účinné, potom se odolnější včelstva mezi těmi neodolnými nemůže podařit odhalit. K tomu potřebujeme ve včelách určité procento roztočů. A tu se opět vnucuje myšlenka – není už čas tady něco změnit, aby se s odolností našich včel mohlo začít něco dělat? Třeba změnit nařizováíní v postupu veteriny na doporučení, popřípadě alespoň výjimky, kdo o to bude stát?
Chceme se tvářit, že má perspektivu včelařit s neodolnými včelstvy?

Radek Krušina

Jan Cervenka (e-mailem) --- 19. 10. 2011
Re: Oetření včelstev nečlenů ZO (54464) (54470) (54472)

> s fumigacemi jsem se opět vrátil k medicinálnímu oleji. Dává bohatší kouř a
... kde ho, prosim nakupujete ?
S pozdravem
Jan Cervenka
xxxxxxxxxx
Firma Ekolube. www.oleje.cz
Jiří

Mareš (78.156.147.86) --- 19. 10. 2011
Re: Ošetření včelstev nečlenů ZO (54464) (54470) (54472) (54486) (54487) (54490) (54492)
Asi všichni čeští včelaři chápou rozdíl mezi oficiální metodikou léčení a mnohdy tvrdou relitou.
Myslím si, že ani není dost dobře možné vytvořit bezchybně fungující model,s ohledem na nesourodou skladbu včelařících
v ČR-od profíků až po hobby včelaře.
Přesto si myslím,že jakási rámcová metodika by měla platit pro všechny a věřím,že naprostá volnost by byla ještě méně efektivní než současný model.
Je lákavé současnou metodiku i s jejími tvůrci spláchnout,ale máme ji čím nahradit?
Je mi jasné,že praktici jako Ruda a Karel si asi poradí,ale co my méně pružní?
F.Mareš
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Také si nemyslím, že všichni čeští včelaři chápou rozdíl mezi oficiální metodou ošetřování a realitou. Bohužel ...
"Vytvořit bezchybně fungující model i s ohledem na nesourodou skladbu včelařících v ČR-od profíků až po hobby včelaře" vypadá sice pěkně, ale v praxi to není z mnoha důvodů možné. Tu je ten rozpor. Proto fandím možnosti dát šanci alternativám, samozřejmě za daných a pro všechny zúčastněné strany přijatelných pravidel. Bylo by to prospěšné především pro obor. Narušilo by to ovšem tu hru o miliony ... Mimochodem: nejde jen o znalost metodiky, ale také o znalost biologie roztoče. Tedy studium, sledování výsledků současného výzkumu etc. ... A přijetí odpovědnosti za svá včelstva, jak už níže kolegové napsali. Takže ne rámcová metodika, ale možnost volby s odborným a na základě výsledků moderních výzkumů vypracovaným pojištěním možných rizik a stanovením záchranných brzd a krizových scénářů. To by byla ta náhrada za stávající jednotnou metodiku, která, jak se zdá, má "jisté" problémy. Neřešme roztoče, řešme včely, jak již dříve pravili zkušenější ...
Jiří

Alesi,skusali sme pohar vo vode cca 80C,ta spodna vrstvicka sa nerozpustila..co sa mi zdalo zvlastne..konzistenciu to ma ako jemne pieskovy med,chuti to uplne normalne,ako zvysna cast medu...

>>>>Otázkou je, jak
dlouho to ještě může vydržet.<<<
Jako u všech patogenů, jednou ta resistence přijde to je jasné
>>>> že se tu nikdo oficiálně nezabýval
> vyhledáním a chovem včelstev proti roztoči více odolných, kdežto ve světě
> méně úspěšné hubení roztočů a větší rezistence na léčiva a třeba i další
> důvody umožnily snahy o odolnější včely.<<<<
První takový pokus byl v USA, nechat včelstva bez léčení Byla to katastrofa. Dodnes se to nedaří.

>>> NA rozdíl od zahraničí, kde už na více místech včelaři nabízejí i roztočům
> odolné matky <<<
Ovšem nejde ale o kraňku, a to je problém.

>>>> K
> tomu, abychom mohli včelařit, jako by tu roztoč nebyl a nehynula nám ani ta
> nejméně odolná včelstva. <<<<
Tak to je to nejhorší popíráš tím vlastně přírodní výběr.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 20.10.2011 09:01:59
> ----------------------------------------
> F. Mareš napsal:
> „Asi všichni čeští včelaři chápou rozdíl mezi oficiální metodikou léčení a
> mnohdy tvrdou relitou.
> Myslím si, že ani není dost dobře možné vytvořit bezchybně fungující
> model,s ohledem na nesourodou skladbu včelařících
> v ČR-od profíků až po hoby včelaře.
> Přesto si myslím,že jakási rámcová metodika by měla platit pro všechny a
> věřím,že naprostá volnost by byla ještě méně efektivní než současný model.
> Je lákavé současnou metodiku i s jejími tvůrci spláchnout,ale máme ji čím
> nahradit?
> Je mi jasné,že praktici jako Ruda a Karel si asi poradí,ale co my méně
> pružní?“
> ……………
> Možná je to ještě trochu složitější.
> Možná není pravda ani to, že většina českých včelařů chápe rozdíl mezi
> současnou metodikou a realitou.
> Možná je velmi těžké se dostat z toho matrixu.
> Když vytvoříme úvahu o tom, jak si současný systém chce poradit s roztočem,
> myslím, že je to zhruba takto – vyzkoušeným, co nejbezpečnějším postupem s
> co nejmenším rizikem reziduí dostat nařizováním postupu včelařům roztoče na
> co nejnižší úroveň zejména v bezplodém období, aby neškodil i tomu nejméně
> odolnému včelstvu ani v létě, kdy se ve včelstvu roztoči nejvíce namnoží.
> Jako doplnění potom byly zavedeny gabony po vytočení medu a formidol i v
> průběhu sezóny. Je zřejmě pravda, že tento systém docela dlouhou dobu
> dokázal ochránit včelaře před významnými ztrátami včelstev. Otázkou je, jak
> dlouho to ještě může vydržet.
> Negativní stránkou tohoto systému je, že se tu nikdo oficiálně nezabýval
> vyhledáním a chovem včelstev proti roztoči více odolných, kdežto ve světě
> méně úspěšné hubení roztočů a větší rezistence na léčiva a třeba i další
> důvody umožnily snahy o odolnější včely.
> Výsledek je ten, že náš systém jednou za pár let i těm poctivějším včelařům
> připraví nepříjemné překvapení – i přes nařizované zásahy zůstanou bez
> včel, a navíc se na ně ostatní dívají jako na lajdáky, kteří těm ostatním,
> které právě problém nepostihnul, ohrožují jejich včelstva.
> NA rozdíl od zahraničí, kde už na více místech včelaři nabízejí i roztočům
> odolné matky (jak jsme se mohli dozvědět na včelařské konferenci v Brně v
> přednášce Ing. Čermáka).
> Z toho je myslím možné si udělat zhruba tento závěr – k čemu je „dobrá“
> tato metodika, třeba i zdokonalená a fungující bez lidských selhání? K
> tomu, abychom mohli včelařit, jako by tu roztoč nebyl a nehynula nám ani ta
> nejméně odolná včelstva. A tu se vnucuje myšlenka –je to do budoucna
> perspektivní postoj?
> A další otázka – a k čemu tato metodika dobrá není? K nalezení odolnějších
> včelstev proti komplexu roztoč a viry, a jejich chovu. Pokud se snažíme
> neustále účinně roztoče vyhubit co nejvíc k nule, a pokud toto hubení bude
> účinné, potom se odolnější včelstva mezi těmi neodolnými nemůže podařit
> odhalit. K tomu potřebujeme ve včelách určité procento roztočů. A tu se
> opět vnucuje myšlenka – není už čas tady něco změnit, aby se s odolností
> našich včel mohlo začít něco dělat? Třeba změnit nařizováíní v postupu
> veteriny na doporučení, popřípadě alespoň výjimky, kdo o to bude stát?
> Chceme se tvářit, že má perspektivu včelařit s neodolnými včelstvy?
>
> Radek Krušina
>
>
>

"... První takový pokus byl v USA, nechat včelstva bez léčení Byla to katastrofa. Dodnes se to nedaří."
xxxxxxxxxxxx
Kdybyste byl, kolego, minulou neděli v Brně na přednášce Ing. Čermáka, viděl byste na základě odborné literatury dokumentované výsledky, že se to i přes počáteční (a logické) úhyny postupně začalo dařit a daří se to i teď. A nejen tam. Např. jižní Afrika, Francie, Německo, Švédsko, Dánsko ... Byla tam i mapa, kde je už registrováno tuším 16 chovatelů V USA nabízejících VT matky. Snad něco z toho vyjde v MV.
Jiří

"stretol som sa u znameho vcelara s problemom ze repkovy med sa mu nedari rozpustit v celom objeme.Na spodu kanvy zostava vrstva nerozpusteneho medu,ktora usada aj po premiesani.pokusne sme skusali aj zvysit teplotu cez 50C,no nepomohlo.nasledne sme kanvu premiesali a cele mnozstvo kalneho medu nacapovali do poharov a vlozili do termokomory.Med sa rozpustil krasne do cira,ale v kazdom pohari bolo na dne 5az 10mm bielej hmoty-skrystalizovaneho medu,ktory sa nechcel rozpustit ani zvysenim teploty.Stretli ste sa s niecim takym?Nemoze to byt zvysny"

Teplo prostupuje větším "kusem" ztuhlého medu poměrně pomalu. Zvláště když se v tepelné komoře používá ta správná teplota okolo těch 45 st C a mezi teplem v tepelné komoře a teplotou nerozehřátého medu je potom malý tepelný rozdíl. Flašky od okurek se ztuhlým medem se prohřejou až tak za 24 hodin. Mlékárenská konev se bude prohřívat 2 - 3 dny. Větší nádoba ještě déle. Když se použije vyšší teplota, prohřívání se zrychlí, ale med hned na kraji je potom vystaven příliš velkým teplotám , zatímco med uvnitř ještě rozehřátý není. Určitý kompromis by potom byl, kdyby se v polovině rozehřívání měkký med kolem okrajů vybral a tuhý med z prostředka nechalů dále rozehřívat, jestli by se s tím někdo chtěl piplat.
Co se týká krystalů dole, pokud se konev položila v tepelné komoře na podlahu, ne na nějaký rošt med na dně se rozehřeje nejpozději. Pokud tomu tak nebylo, část cukrů v medu prostě krystalizovala po vytočení pomalu a nerušeně, med nebyl při krystalizaci promícháván a tak v medu vznikly velké krystaly. Ty se rozpouštějí mnohem pomaleji než ostatní med a po celou dobu rozpouštění musí být vyšší teplota. Asi jako byl za socislismu rizdíl mezi rozpouštěním cukru krupice a krystalu, krupice byla stejná jako dnes, krystal byl obvykle tvořen krystaly cukru 2 - 4 milimetry velkými. Dneska mezi nimi rozdíl téměř není, protože velké krystaly cukru se vyrábějí dráž než malé krystaly cukru.

"Jan Cervenka (e-mailem) --- 19. 10. 2011
Re: Oetření včelstev nečlenů ZO (54464) (54470) (54472)

> s fumigacemi jsem se opět vrátil k medicinálnímu oleji. Dává bohatší kouř a
... kde ho, prosim nakupujete ?
S pozdravem
Jan Cervenka
xxxxxxxxxx
Firma Ekolube. www.oleje.cz
Jiří"


V každé lékárně s trochu ochotnějším personálem....
Já z něho dohromady s včelím voskem a dalšími ingrediencemi promazávám starší pracovní boty.

"No a k Radimovo poznámce- že veterinář má k dospozici zimní vzorky a podle toho rozhodne.

Proboha, co z nich zjistí? Leda že nějaký moula nevymetl ani podložku. Nebo že byly prolety a podložky jsou prázdné. Víc nic. "

Veterinář žádné vzorky neprohlíží. Veterinář dostane čísla, kolik bylo nalezeno roztočů v zimní měli a podle toho buď neudělá nic nebo předepíše Gabon.

Josef Menšík napsal:

>>>> K
> tomu, abychom mohli včelařit, jako by tu roztoč nebyl a nehynula nám ani ta
> nejméně odolná včelstva. <<<<
Tak to je to nejhorší popíráš tím vlastně přírodní výběr.
.............

Co já? :)
K tomu právě vede nařizovaný způsob ošetřování včelstev v ČR.

Já tam dávám otázku, jestli to tak opravdu chceme, a má to nějakou perspektvu? :)

RK

Nezapomeň jednu maličkost Různa plemena se chovají rozdílně U vlašky přímořské se opravdu zdá že to půjde snad by to mohlo jít i u černé. Je to ale ještě hodně dlouhá cesta na desítky let. To nejde JEN TAK koupit v TESCU.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 20.10.2011 10:22:00
> ----------------------------------------
> "... První takový pokus byl v USA, nechat včelstva bez léčení Byla to
> katastrofa. Dodnes se to nedaří."
> xxxxxxxxxxxx
> Kdybyste byl, kolego, minulou neděli v Brně na přednášce Ing. Čermáka,
> viděl byste na základě odborné literatury dokumentované výsledky, že se to
> i přes počáteční (a logické) úhyny postupně začalo dařit a daří se to i
> teď. A nejen tam. Např. jižní Afrika, Francie, Německo, Švédsko, Dánsko ...
> Byla tam i mapa, kde je už registrováno tuším 16 chovatelů V USA
> nabízejících VT matky. Snad něco z toho vyjde v MV.
> Jiří
>
>
>

(e-mailem) --- 20. 10. 2011
Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO (54464) (54470) (54472) (54486) (54487) (54490) (54492) (54493) (54501) (54505) (54506)
Nezapomeň jednu maličkost Různa plemena se chovají rozdílně U vlašky přímořské se opravdu zdá že to půjde snad by to mohlo jít i u černé. Je to ale ještě hodně dlouhá cesta na desítky let. To nejde JEN TAK koupit v TESCU.
Pepan
To jistě, Pepane, díky za připomínku, to je samozřejmé. S vlaškou byly u nás ostatně vždycky problémy. A Primorska sice vykazuje moc dobré výsledky, ale my tu holt zatím musíme mít kraňku z někdejšího nařízení vrchnosti. Nicméně i u ní ty rysy jsou a právě to bylo řečeno na zmíněné přednášce. Bude to trvat asi déle než u A. m. capensis, ale je jiná cesta? No a A. m. m. bych vůbec nezatracoval ... Problém je v tom, že si to musíme vyřešit sami, nikoli nákupem prošlechtěných matek odjinud. Ty cenné rysy se v našem guláši při přirozeném páření rychle vytratí. Takže sami, postupně cílenými kroky, s dobrou metodikou a na bázi domácího chovu a sítě lokálních pomocných chovů a přísného výběru a testování.
Jiří

Mně vůbec připadá celá tato diskuze jako mlácení prázdné slámy. Já ošetřuji včely dneska stejně jako před 20 roky a úplně mně to stačí.
Říjen dvě fumigace, prosinec jeden aerosol , leden sběr vzorků, březen obvykle nátěr plodu a jinak nic. Žádný monitoring, žádné strkání kyseliny mravenčí do včelstev, doma mám ještě nějaké formidoly koupené někdy před 10 lety..... Žádné úhyny na varaózu nemám a ani žádné úhyny tady v okolí jsem nezaznamenal.
Po první fumigaci letos spad cca 200 roztočů na včelstvo, stejně jako vloni a předloni....., žádná změna.
Úhyny přirozeně mám, třebas letos jsem měl doma nějaké problémy a nestihl jsem chovat matky, včelstvo s předloňskou matkou odešlo stejně tak jako včelstvo s loňskou, ale jinak slabší matkou, asi jsem ji měl už loni vybrakovat...

Já vám nerozumím, na co si stěžujete, já mám jen pár včelstev a v ZO jsem řadový člen, takže mi nezbývá nic jiného než to léčení brát pasívně tak, jak ho ZO dává, ale spousta těch co si tady stěžuje, má mnoho desítek včelstev. Už z toho počtu musí automaticky v místní ZO mít pořádné slovo a aktivně tyhlety věci ovlivňovat. Kvalitu léčení, množství léčiv, předzásobení....

A pokud ani v takovém případě přemnožování roztočů nezvládáte, tak v první řadě byste se měli zeptat sami sebe, co asi děláte špatně, že se vám tam ti roztoči tak přemnožují! Jestli třeba hoblujete včely za každou cenu, abyste měli co nejvíc medu a za něho co nejvíc peněz, kupujete přešlechtěné matky, které mají vysoký výnos, ale jinak jsou na varaózu náchylné, nebo něco podobného, tak to prostě přestaňte dělat! A pak vám bude stačit běžné předepsané léčení....

Ahoj Zdeňku,
chtěl jsem se alespoň dodatečně omluvit, chytl jsem v Belgii od Maďarky sedící vedle mě nějakou virózu, tak jsem samozřejmě nemohl přijet ašířit to dál.
Už se mi tu pomalu moje tour krátí, tak bude líp, tak se těším na další setkání. Pokud by jste měli nějaký soubor přednášek, nebo nějaký action list ze soboty, tak samozřejmě budu rád, kdybys mi ho mohl poslat.
Pokud by jste potřebovali nějakou mojí asistenci stran těch vojenských prostorů, tak samozřejmě rád pomůžu, pokud budu moct.
Jinak jsem o víkendu fumigoval a padalo tak 200 roztočů, jen jeden oddělek s matkou od Leoše Dvorského měl výrazně méně a jedno včelstvo s matkou F1 po Sklenar x Wurm výrazně více. Rozdíly samozřejmě nejsou průkazné. Kamarád z Diváků mě volal, jestli nebudu mít na prodej včely, že mu už padlo 6 z 11 včelstev... Léčil kys. mravenčí v létě, fumigaci už nestihl....
Zatím se měj
Radek Hubač

"Nezapomeň jednu maličkost Různa plemena se chovají rozdílně U vlašky přímořské se opravdu zdá že to půjde snad by to mohlo jít i u černé. Je to ale ještě hodně dlouhá cesta na desítky let. To nejde JEN TAK koupit v TESCU. "

Co se týká kladného vlivu takového dovozu na varaózu, případně i na něco dalšího, tak budiž, to beru.
Já bych jen chtěl upozornit, že dovozem nějakého takového nového plemena bychom si tady rozházeli spousty dnes už prakticky sjednocených parametrů včelstva. Dnešní včelstva jsou každé rozdílné a svým chováním originální, ale jsou jednotně šlechtěná tak, že je možné všechny včelstva ošetřovat stejným způsobem , mít je ve zhruba stejně utepelných úlech, zásahy třeba v předjaří provádět ve zhruba stejnou dobu, podněcování v létě kvůli plodování provádět taky najednou , krmení na zimu provádět taky ve stejnou dobu a do všech včelstev nalít stejné množství.....

To všechno přestane platit, když se tady znova objeví vlašky nebo černé včely a následně jejich kříženci.
Nebude už možné na stanovišti s 10 - 20 včelstvy ošetřovat všechny včelstva úplně stejně podle šablony. Neboli prohlídnout jedno včelstvo a potom podle něho ošetřit všechny. Bude nutné prohlídnout v podstatě každé včelstvo nebo většinu včelstev a každé včelstvo ošetřovat individuálním způsobem. Pokud bude včelař ošetřovat všechna včelstva stejně jak podle šablony, bude významné množství včelstev pětina, čtvrtina, polovina.... ošetřována nesprávně a v nesprávnou dobu a to se projeví podstatným snížením produktivity těchto včelstev.
Biti na tom budou hlavně větší včelaři, u kterých je množství času potřebné na zákrok v jednom včelstvu hlavní parametr.
Já ještě pamatuji včelstva v 70 letech minulého století, kdy takové rozkolísané parametry ve včelstvech byly, tak vím, co to znamená.

Kraňku nám nenařídila žádná vrchnost, ale dohodli se na jejím rozchování samotní včelaři na začátku dvacátého století po negativních zkušenostech s dovozy jiných plemen Viz. Vlaška. právě kraňka byl zvolena pro její rychlý jarní rozvoj a výborné využití raných snůšek. Také však proto že byla původní na velké části státu. Převod v českých zemích pak trval cca 50 let. Její původní nectnost, velká bodavost pak byla potlačena šlechtěním. Což nám umí některé matky i dnes občas předvést.
Máš také pravdu v tom, že to nejde řešit nákupem protože včela není domácí zvíře , ale přírodní tvor využívaný člověkem tak je nutný převod šlechtěním na celém území stejným spůsobem jako se to dělalo s v předcházejícím případě. Takže nečekejme, že se toho někdo z nás dožije.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 20.10.2011 11:01:25
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 20. 10. 2011
> Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO (54464) (54470) (54472) (54486) (54487)
> (54490) (54492) (54493) (54501) (54505) (54506)
> Nezapomeň jednu maličkost Různa plemena se chovají rozdílně U vlašky
> přímořské se opravdu zdá že to půjde snad by to mohlo jít i u černé. Je to
> ale ještě hodně dlouhá cesta na desítky let. To nejde JEN TAK koupit v
> TESCU.
> Pepan
> To jistě, Pepane, díky za připomínku, to je samozřejmé. S vlaškou byly u
> nás ostatně vždycky problémy. A Primorska sice vykazuje moc dobré výsledky,
> ale my tu holt zatím musíme mít kraňku z někdejšího nařízení vrchnosti.
> Nicméně i u ní ty rysy jsou a právě to bylo řečeno na zmíněné přednášce.
> Bude to trvat asi déle než u A. m. capensis, ale je jiná cesta? No a A. m.
> m. bych vůbec nezatracoval ... Problém je v tom, že si to musíme vyřešit
> sami, nikoli nákupem prošlechtěných matek odjinud. Ty cenné rysy se v našem
> guláši při přirozeném páření rychle vytratí. Takže sami, postupně cílenými
> kroky, s dobrou metodikou a na bázi domácího chovu a sítě lokálních
> pomocných chovů a přísného výběru a testování.
> Jiří
>
>
>

Po dlouhé době velmi rozumné slovo. Mělo by se tesat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 20.10.2011 11:05:01
> ----------------------------------------
> Mně vůbec připadá celá tato diskuze jako mlácení prázdné slámy. Já ošetřuji
> včely dneska stejně jako před 20 roky a úplně mně to stačí.
> Říjen dvě fumigace, prosinec jeden aerosol , leden sběr vzorků, březen
> obvykle nátěr plodu a jinak nic. Žádný monitoring, žádné strkání kyseliny
> mravenčí do včelstev, doma mám ještě nějaké formidoly koupené někdy před 10
> lety..... Žádné úhyny na varaózu nemám a ani žádné úhyny tady v okolí jsem
> nezaznamenal.
> Po první fumigaci letos spad cca 200 roztočů na včelstvo, stejně jako vloni
> a předloni....., žádná změna.
> Úhyny přirozeně mám, třebas letos jsem měl doma nějaké problémy a nestihl
> jsem chovat matky, včelstvo s předloňskou matkou odešlo stejně tak jako
> včelstvo s loňskou, ale jinak slabší matkou, asi jsem ji měl už loni
> vybrakovat...
>
> Já vám nerozumím, na co si stěžujete, já mám jen pár včelstev a v ZO jsem
> řadový člen, takže mi nezbývá nic jiného než to léčení brát pasívně tak,
> jak ho ZO dává, ale spousta těch co si tady stěžuje, má mnoho desítek
> včelstev. Už z toho počtu musí automaticky v místní ZO mít pořádné slovo a
> aktivně tyhlety věci ovlivňovat. Kvalitu léčení, množství léčiv,
> předzásobení....
>
> A pokud ani v takovém případě přemnožování roztočů nezvládáte, tak v první
> řadě byste se měli zeptat sami sebe, co asi děláte špatně, že se vám tam ti
> roztoči tak přemnožují! Jestli třeba hoblujete včely za každou cenu, abyste
> měli co nejvíc medu a za něho co nejvíc peněz, kupujete přešlechtěné matky,
> které mají vysoký výnos, ale jinak jsou na varaózu náchylné, nebo něco
> podobného, tak to prostě přestaňte dělat! A pak vám bude stačit běžné
> předepsané léčení....
>
>
>

Omlouvám se všem, spletl jsem adresu, to je soukromý e-mail.. Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: setkání Brno
> Datum: 20.10.2011 11:17:12
> ----------------------------------------
> Ahoj Zdeňku,
> chtěl jsem se alespoň dodatečně omluvit, chytl jsem v Belgii od Maďarky sedící
> vedle mě nějakou virózu, tak jsem samozřejmě nemohl přijet ašířit to dál.
> Už se mi tu pomalu moje tour krátí, tak bude líp, tak se těším na další setkání.
> Pokud by jste měli nějaký soubor přednášek, nebo nějaký action list ze soboty,
> tak samozřejmě budu rád, kdybys mi ho mohl poslat.
> Pokud by jste potřebovali nějakou mojí asistenci stran těch vojenských prostorů,
> tak samozřejmě rád pomůžu, pokud budu moct.
> Jinak jsem o víkendu fumigoval a padalo tak 200 roztočů, jen jeden oddělek s
> matkou od Leoše Dvorského měl výrazně méně a jedno včelstvo s matkou F1 po
> Sklenar x Wurm výrazně více. Rozdíly samozřejmě nejsou průkazné. Kamarád z
> Diváků mě volal, jestli nebudu mít na prodej včely, že mu už padlo 6 z 11
> včelstev... Léčil kys. mravenčí v létě, fumigaci už nestihl....
> Zatím se měj
> Radek Hubač
>
>
>

"Máš také pravdu v tom, že to nejde řešit nákupem protože včela není domácí zvíře , ale přírodní tvor využívaný člověkem tak je nutný převod šlechtěním na celém území stejným spůsobem jako se to dělalo s v předcházejícím případě. Takže nečekejme, že se toho někdo z nás dožije."

No, předpokládám, že pokud ta odolnost na varaózu bude velmi významná, pokusí se šlechtitelé základních linií tu vlastnost přišlechtit. Přirozeným způsobem nebo možná dneska už cisgenním způsobem neboli pokud identifikují gen, tak přenosem toho genu.

(e-mailem) --- 20. 10. 2011
Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO (54464) (54470) (54472) (54486) (54487) (54490) (54492) (54493) (54501) (54505) (54506) (54511) (54512)
Kraňku nám nenařídila žádná vrchnost, ale dohodli se na jejím rozchování samotní včelaři na začátku dvacátého století po negativních zkušenostech s dovozy jiných plemen Viz. Vlaška. právě kraňka byl zvolena pro její rychlý jarní rozvoj a výborné využití raných snůšek. Také však proto že byla původní na velké části státu. Převod v českých zemích pak trval cca 50 let. Její původní nectnost, velká bodavost pak byla potlačena šlechtěním. Což nám umí některé matky i dnes občas předvést.
Máš také pravdu v tom, že to nejde řešit nákupem protože včela není domácí zvíře , ale přírodní tvor využívaný člověkem tak je nutný převod šlechtěním na celém území stejným způsobem jako se to dělalo s v předcházejícím případě. Takže nečekejme, že se toho někdo z nás dožije.
pepan
xxxxxx
Jasně, Pepane, jistá dohoda to byla, ale jaksi shora a je fakt, že tehdy neměli tušení, jak se kraňka bude chovat při kontaktu s V.d. Ale ten guláš, který z toho vznikl v prvních desetiletích, ten musel být věru zajímavý. Naštěstí se toho pak ujali lidé znalejší a mělo to jistý systém a řád. Nicméně dovolím si polemizovat s tvrzením, že tu kraňka byla na "velké části státu". Asi je otázka, jak chápat to adjektivum "velké". Protože já zatím četl, že byla v podstatě jen na jižní Moravě. Pokud se mýlím, tak se rád nechám poučit. Čímž nechci tvrdit, že by tato nebyla "velká" ... :-) Chudák A. m. m. Stejně jako v Teutonii, tam to bylo taky ouředně a natvrdo. A také dneska tak trochu litují ... Což by zase potvrdili zkušenější ...
Každopádně i ta kraňka má v tomhle punktu perspektivu, viz např. Vigorky, dobré výsledky hygienického chování a testů na čistící pud, což je podstatný krok k VSH. Jistě, bude to dlouhá cesta, založená na promyšlené metodice a koordinovaných postupech, ale olivy se taky nesázejí pro stávající generaci ... ;-)
Jiří

(e-mailem) --- 20. 10. 2011
Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO (54464) (54470) (54472) (54486) (54487) (54490) (54492) (54493) (54501) (54505) (54506) (54511) (54512)
Kraňku nám nenařídila žádná vrchnost, ale dohodli se na jejím rozchování samotní včelaři na začátku dvacátého století po negativních zkušenostech s dovozy jiných plemen Viz. Vlaška. právě kraňka byl zvolena pro její rychlý jarní rozvoj a výborné využití raných snůšek. Také však proto že byla původní na velké části státu. Převod v českých zemích pak trval cca 50 let. Její původní nectnost, velká bodavost pak byla potlačena šlechtěním. Což nám umí některé matky i dnes občas předvést.
Máš také pravdu v tom, že to nejde řešit nákupem protože včela není domácí zvíře , ale přírodní tvor využívaný člověkem tak je nutný převod šlechtěním na celém území stejným způsobem jako se to dělalo s v předcházejícím případě. Takže nečekejme, že se toho někdo z nás dožije.
pepan
xxxxxx
Jasně, Pepane, jistá dohoda to byla, ale jaksi shora a je fakt, že tehdy neměli tušení, jak se kraňka bude chovat při kontaktu s V.d. Ale ten guláš, který z toho vznikl v prvních desetiletích, ten musel být věru zajímavý. Naštěstí se toho pak ujali lidé znalejší a mělo to jistý systém a řád. Nicméně dovolím si polemizovat s tvrzením, že tu kraňka byla na "velké části státu". Asi je otázka, jak chápat to adjektivum "velké". Protože já zatím četl, že byla v podstatě jen na jižní Moravě. Pokud se mýlím, tak se rád nechám poučit. Čímž nechci tvrdit, že by tato nebyla "velká" ... :-) Chudák A. m. m. Stejně jako v Teutonii, tam to bylo taky ouředně a natvrdo. A také dneska tak trochu litují ... Což by zase potvrdili zkušenější ...
Každopádně i ta kraňka má v tomhle punktu perspektivu, viz např. Vigorky, dobré výsledky hygienického chování a testů na čistící pud, což je podstatný krok k VSH. Jistě, bude to dlouhá cesta, založená na promyšlené metodice a koordinovaných postupech, ale olivy se taky nesázejí pro stávající generaci ... ;-)
Jiří

R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 10. 2011
Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO (54464) (54470) (54472) (54486) (54487) (54490) (54492) (54493) (54501) (54505) (54506) (54511) (54512) (54516)
No, předpokládám, že pokud ta odolnost na varaózu bude velmi významná, pokusí se šlechtitelé základních linií tu vlastnost přišlechtit. Přirozeným způsobem nebo možná dneska už cisgenním způsobem neboli pokud identifikují gen, tak přenosem toho genu.
xxxxxxxxxxx
Radime, abychom nemlátili prázdnou slámu, tak přidám namátkou pár odkazů, které padly i v neděli v Brně.
www.beeweaver.com
www.vshbreeders.org
http://www.toleranzzucht.de/home/

Musí se tím člověk trochu prohrabat a pročíst, ale to k věci patří a taková už je doba ... :-)
Jiří

Moje iformace říkají 6e Krašká včela obývala celý karpatrký masiv a od dělena vyla právě alpami a řekou moravou Morava jako taková byla oním přechodemdvou plemen a tehdejší stát kočil až daleko za Užhorodem

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 20.10.2011 12:29:58
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 20. 10. 2011
> Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO (54464) (54470) (54472) (54486) (54487)
> (54490) (54492) (54493) (54501) (54505) (54506) (54511) (54512)
> Kraňku nám nenařídila žádná vrchnost, ale dohodli se na jejím rozchování
> samotní včelaři na začátku dvacátého století po negativních zkušenostech s
> dovozy jiných plemen Viz. Vlaška. právě kraňka byl zvolena pro její rychlý
> jarní rozvoj a výborné využití raných snůšek. Také však proto že byla
> původní na velké části státu. Převod v českých zemích pak trval cca 50 let.
> Její původní nectnost, velká bodavost pak byla potlačena šlechtěním. Což
> nám umí některé matky i dnes občas předvést.
> Máš také pravdu v tom, že to nejde řešit nákupem protože včela není domácí
> zvíře , ale přírodní tvor využívaný člověkem tak je nutný převod šlechtěním
> na celém území stejným způsobem jako se to dělalo s v předcházejícím
> případě. Takže nečekejme, že se toho někdo z nás dožije.
> pepan
> xxxxxx
> Jasně, Pepane, jistá dohoda to byla, ale jaksi shora a je fakt, že tehdy
> neměli tušení, jak se kraňka bude chovat při kontaktu s V.d. Ale ten guláš,
> který z toho vznikl v prvních desetiletích, ten musel být věru zajímavý.
> Naštěstí se toho pak ujali lidé znalejší a mělo to jistý systém a řád.
> Nicméně dovolím si polemizovat s tvrzením, že tu kraňka byla na "velké
> části státu". Asi je otázka, jak chápat to adjektivum "velké". Protože já
> zatím četl, že byla v podstatě jen na jižní Moravě. Pokud se mýlím, tak se
> rád nechám poučit. Čímž nechci tvrdit, že by tato nebyla "velká" ... :-)
> Chudák A. m. m. Stejně jako v Teutonii, tam to bylo taky ouředně a natvrdo.
> A také dneska tak trochu litují ... Což by zase potvrdili zkušenější ...
> Každopádně i ta kraňka má v tomhle punktu perspektivu, viz např. Vigorky,
> dobré výsledky hygienického chování a testů na čistící pud, což je
> podstatný krok k VSH. Jistě, bude to dlouhá cesta, založená na promyšlené
> metodice a koordinovaných postupech, ale olivy se taky nesázejí pro
> stávající generaci ... ;-)
> Jiří
>
>
>

Př. Matle kraňka se z jižní moravy, jak jste správně uvedl, začala mezi včelaři do čech dobrovolně šířit už víc jak před 100lety. Na to jsou písemné doklady ze zápisů tehdejších včelařských spolků. To ještě se socíkem a vrchností nemá nic společného, ale těm aspoň vděčíme za relativné čisté plemeno a ne nějakého bastarda, od kterých už před těmi 100lety byly včelaří odrazováni pro bodavost. A staří pamětníci, to že se bodavost zlepšila k dobrému to i potvrzují.
A Radime, těch 20 let s VD a nátěrem plodu už by to chtělo něco udělat. Když to nefunguje na 100%, tak k čemu je to dobrý. Spad 200 po první fum. je při takové chemii krize. Přišel čas na změnu směrem k výběru na lepší odolnost. Ale na to, aby se nechávaly včelstva hynout na bond test, to jsem naprosto proti a odsuzuji to. Metody jak zjistit odolnost jsou i v té kontrole spadu a častější výměně matky od těch které jsou lepší v likvidaci VD.

"A Radime, těch 20 let s VD a nátěrem plodu už by to chtělo něco udělat. Když to nefunguje na 100%, tak k čemu je to dobrý. Spad 200 po první fum. je při takové chemii krize. Přišel čas na změnu směrem k výběru na lepší odolnost. Ale na to, aby se nechávaly včelstva hynout na bond test, to jsem naprosto proti a odsuzuji to. Metody jak zjistit odolnost jsou i v té kontrole spadu a častější výměně matky od těch které jsou lepší v likvidaci"

Jenže ono to právě funguje a takhle mně to úplně stačí. Z mého hlediska jako včelaře je mně úplně jedno, jestli je spad roztočů po fumigaci 10 anebo 200, obojí má na včely stejný vliv, neboli prakticky žádný. Pokud další léčení proběhne správně tak, jak má a roztoče zdecimuje.
Jinak jasně, že něco budu dělat a vylepšovat. Momentálně to vypadá, že bouřlivé období ve vztahu s místní ZO pominulo a že takové špeky jako třeba že tehdejší předseda ZO zakázal na moje včely v prosinci použít aerosolovací přístroj a podobně se už nebudou opakovat, takže teď zřejmě nastane období klidu . A i jinak to teď bude vypadat, že všechno bude záležet jenom na mně. Takže pokud všechno půjde, jak bych chtěl, bude následovat rozvoj. Podrobněji zatím to napsat nemůžu, protože by to bylo zatím jen takové plánování či žvanění bez reálných podkladů.

"To ještě se socíkem a vrchností nemá nic společného, ale těm aspoň vděčíme za relativné čisté plemeno a ne nějakého bastarda, od kterých už před těmi 100lety byly včelaří odrazováni pro bodavost. A staří pamětníci, to že se bodavost zlepšila k dobrému to i potvrzují."

Včely byly nekontrolovaně dováženy na území tehdejších Čech a Moravy už někdy od poloviny 17 století, nějak od roku 1840. Aspoň z té doby, co si pamatuji ze zveřejněných starých pramenů, jsou o dovozech záznamy. A je ocela možné, že se dovážely včely i dříve. Pravděpodobně včelaři už tehdy znali efekt F1, i když neznali genetickou příčinu toho efektu.
Někdy kolem roku 1850 - 1860, jestli si to dobře pamatuji, byl tehdejšími včelařskými spolky na Moravě ( doktor Živansky, Brno) oficiálně podporován dovoz včel z Kypru. Podpora trvala několik let, dokud se nezjistilo, že kříženci těchto včel s místními jsou extrémně útočné, následoval obrat a vedení tehdejšího spolku se za podporu tohoto dovozu kyperských včel dokonce včelařům omluvilo.

Tak mně napadá, jestli divokost kříženců kraňky a "místní" včely po tom roce 1860 možná až dodnes nemá právě původ v těch předchozích divokých dovozech.

Moje iformace říkají 6e Krašká včela obývala celý karpatrký masiv a od dělena vyla právě alpami a řekou moravou Morava jako taková byla oním přechodemdvou plemen a tehdejší stát kočil až daleko za Užhorodem
----------------------------------------------------

Ano, ale je potřeba dodat, který ekotyp včely kraňské - a sice karpatský ekotyp. To je něco úplně jiného, než se tu povětšinou chová dnes (alpské ekotypy). Ty jsou tu opravdu nepůvodní i u nás na Moravě. Karpatský ekotyp je u nás zastoupen pouze u kmenů Vigor a Vučko.

Po dlouhé době velmi rozumné slovo. Mělo by se tesat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 20.10.2011 11:05:01
> ----------------------------------------
> Mně vůbec připadá celá tato diskuze jako mlácení prázdné slámy. Já ošetřuji
> včely dneska stejně jako před 20 roky a úplně mně to stačí

---------------------

Já si ráno říkal, nezdržuje se, je to marný, běž raději štípat dříví.

ANo, vše je naprosto v pořádku, léči se stejně již skoro 30 let, jen o něco víc dávek, a vše je naprosto vpořádku.

Jen zbývá vysvtělit, proč letos bude spousta včelařů postávat u prázdných úlů. A ke všemu by správně v listopadu měli vrátit dotaci - tedy nepřijmout ji.

Karel

Aleš Molčík (109.183.239.151) --- 20. 10. 2011
Re: Ošetření včelstev nečlenů ZO (54464) (54470) (54472) (54486) (54487) (54490) (54492) (54493) (54501) (54505) (54506) (54511) (54512) (54516) (54520)
Př. Matle kraňka se z jižní moravy, jak jste správně uvedl, začala mezi včelaři do čech dobrovolně šířit už víc jak před 100lety. Na to jsou písemné doklady ze zápisů tehdejších včelařských spolků. To ještě se socíkem a vrchností nemá nic společného, ale těm aspoň vděčíme za relativné čisté plemeno a ne nějakého bastarda, od kterých už před těmi 100lety byly včelaří odrazováni pro bodavost. A staří pamětníci, to že se bodavost zlepšila k dobrému to i potvrzují. ...
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Pane kolego Aleši, díky za doplnění, tohle je velmi zajímavé téma. Jen podotknu, že jsem nepsal nic o socíku, jen si furt myslím, že jakkoli to mohlo být na počátku zdola, tak zavedení kraňky odiciálně přišlo nakonec shora, ale tak do 50. let v tom byl docela guláš, pokusím se to nějak dohledat. Poučný je v tomhle bodě i příklad z Německa.
Myslím to oficilálně s tou kraňkou přišlo až pak, prakticky po skončení 1. sv. války, ale to byl právě ten guláš, který trval snad někdy do 50. let ... a hlavně vlastně v 60. a 70. letech, aspoň u nás, co vím ze spolkových záznamů, to začalo mít teprve nějaký řád a systém, do spolků se přidělovaly vybranýcm chovatelům matky, které oni pak rozchovávali dál pro členy ...
Nicméně pokud jde o to 19. stol., tam jsem zmínky o kraňce nenalezl, zatím ... Ale jinak to bylo moc zajímavé, co všechno se sem dováželo, asi také z komerčních důvodů ...

Přihodím pro zájemce pár zajímavých odkazů:
http://csv.jirizavrel.eu/old/index_soubory/hist_vcel2.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%8Dela%C5%99sk%C3%A9_muzeum
http://www.mendelmuseum.muni.cz/cz/mendel-vcelar/
http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY14.html

Zajímavé je to, jak se k tomu stavěl G. J. Mendel a právě zmiňovaný dr. Živanský. Právě o tom byla m.j. přednáška dr. Přidala minulou neděli v Brně. Ocituji na ukázku z adresy:
http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY28.html
„Musíme předpokládat, že se Mendel o včely zajímal také ze širšího biologického hlediska. Jak jinak si lze vysvětlit, že choval na svém včelíně nejrůznější rasy včel (cyperky, stepní — dnes označované jako vřesovky —‚ krajinské, vlašské), dokonce i včelu egyptskou, u níž nemohl předpokládat ani v tehdejší době žádný hospodářský význam (není schopna přezimovat v našich podmínkách). Tato skutečnost překvapuje tím více, že Mendel vždy velmi přísně hodnotil výhody a především nevýhody cizích ras a nepatřil k včelařům, kteří slepě zaváděli a obchodnicky propagovali cizí plemena; tím méně, když jeho nejbližší včelařský spolupracovník Živanský vystupoval v této době otevřeně proti neuváženému dovozu. Živanský ve svém Krátkém návodu průmyslového včelařství na str. 68 (z r. 1874) shrnuje: „. .. Z toho co dříve řečeno bylo vysvítá, že to v ohledu národohospodářském zcela zbytečné jest, zavádět u nás plemena cizá, an naše obyčejná tmavá včela každému, kdo přirozenost její důkladně zná, a jí dle toho s rozumem opatruje, zajisté také znamenitý dává užitek...“ Špatné zkušenosti s bezplánovitým dovozem byly asi v praxi velmi zřetelné. Živanský o nich hovoří velmi jednoznačně již v roce 1872, tedy necelých 10 let po prvním dovozu vlašek na Moravu: „... Ředitelstvo spolku jest si vědomo těžkého hříchu, který samo sobě nikdy neodpustí, že totiž po několik let po sobě pro členy spolku objednávalo cizozemská plemena. Z velké většiny těch včel nic se nevydařilo a odběratelé přišli pomocí spolkového ředitelstva ke škodě...“.
Mendel ve své všestrannosti neodmítl ani náhodně získanou americkou bezžihadlovou včelu, kterou sám určil jako Trigona lineata L. (Iltis, 1924) a se značnými obtížemi ji po dva roky uměle choval. Tato včela patří do podčeledi Melliponinae a je zoologicky značně vzdálena od včely medonosné.
Praktický cíl Mendelových pokusů s importovanými plemeny je zjevný z jedné diskuse (Včela brněnská 1877, str. 82), kdy Mendel uvádí: „... Včely cyperské mají určité přednosti, hodily by se k dosažení tak zvaného kulturního plemene křížením jinými včelami, za čímž vřele baží celý včelařský svět.“ Získání kulturního plemene křížením geografických ras (ve starší literatuře nazývaných plemeny) je cílem, který v plném rozsahu dodnes nebyl splněn a je stále předmětem exaktních výzkumů. Dokladem o přesných hodnoceních Mendelových jsou zápisy na úlových tabulkách (11tis. 1924), kde Mendel zaznamenával vedle údajů o rojení a snubních letech matek celou řadu vlastností jako bodavost, rozvoj, energii letu, exteriér atd. Mendel sám také na více případech potvrdil, že neoplozená matka starší 25 dní je ještě schopná spáření.“
Jiří

To beru Radime, že je jedno jestli 10 nebo 200 roztočů je ve spadu po fum. a že to Včely neovlivní, ale léčivo není 100% účinné a to ovlivní zůstatek na další rok připravených roztočů na startu plodování. A další rok se namnoží víc roztočů a ten zůstatek po ošetření zas je větší a tak dál přímou úměrou až z toho vyleze rezistence a úhyny, pokud se neudělá něco jinak. Také jsem měl u jednoho včelstva letos po aer. spad kolem 300 roztočů, že by něco vybraly? To nezjistím, ale vím, že přirozený spad měly vždy vyšší než ostatní. Matka letošní a její sestry byly na tom 6xlíp. Takže na jaře tuhle matku, nejlíp koncem března vyměním za jinou spojením s jiným včelstvem.

V tom poslední odstavci máš naprostou pravdu a nejčastěji se pak může objevit přiopakovaném rozmnožování dcer F1 po několik generací.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 20.10.2011 14:16:33
> ----------------------------------------
> "To ještě se socíkem a vrchností nemá nic společného, ale těm aspoň vděčíme
> za relativné čisté plemeno a ne nějakého bastarda, od kterých už před těmi
> 100lety byly včelaří odrazováni pro bodavost. A staří pamětníci, to že se
> bodavost zlepšila k dobrému to i potvrzují."
>
> Včely byly nekontrolovaně dováženy na území tehdejších Čech a Moravy už
> někdy od poloviny 17 století, nějak od roku 1840. Aspoň z té doby, co si
> pamatuji ze zveřejněných starých pramenů, jsou o dovozech záznamy. A je
> ocela možné, že se dovážely včely i dříve. Pravděpodobně včelaři už tehdy
> znali efekt F1, i když neznali genetickou příčinu toho efektu.
> Někdy kolem roku 1850 - 1860, jestli si to dobře pamatuji, byl tehdejšími
> včelařskými spolky na Moravě ( doktor Živansky, Brno) oficiálně podporován
> dovoz včel z Kypru. Podpora trvala několik let, dokud se nezjistilo, že
> kříženci těchto včel s místními jsou extrémně útočné, následoval obrat a
> vedení tehdejšího spolku se za podporu tohoto dovozu kyperských včel
> dokonce včelařům omluvilo.
>
> Tak mně napadá, jestli divokost kříženců kraňky a "místní" včely po tom
> roce 1860 možná až dodnes nemá právě původ v těch předchozích divokých
> dovozech.
>
>
>

Já jsem toho socíka doplnil z toho důvodu, protože v tom období byl nařízen program na rozšíření včely kraňské. A jinak já mám ve Včele moravské z let 1905 výzvu předsedy včelařského spolku k nešíření včely kraňské mezi včelaři a zachování věrnosti včele domácí. Předpokládám, že tím myslel včelu tmavou. A nebo tam je psáno o pokusech rozchovat vlašku. A potomstvo je označováno za velmi bodavé. Takže ona nějaká čistota kterého koliv plemene na našem území z těch dob je dost neurčitelná.

"To beru Radime, že je jedno jestli 10 nebo 200 roztočů je ve spadu po fum. a že to Včely neovlivní, ale léčivo není 100% účinné a to ovlivní zůstatek na další rok připravených roztočů na startu plodování. A další rok se namnoží víc roztočů a ten zůstatek po ošetření zas je větší a tak dál přímou úměrou až z toho vyleze rezistence a úhyny, pokud se neudělá něco jinak."

Není pravda, že když jeden rok přežije víc roztočů, další rok zase víc roztočů, až po nějakých letech se objeví rezistence. Rezistence nevzniká najednou, jakoby se něco zapnulo. Ta rezistence se totiž objeví hned po prvním kontaktu s léčivem, které nějaký roztoč přežije a zvyšuje se postupně.
A rezistence varoa na léčiva se projevila už někdy okolo roku 1995, když se namnožili roztoči , kteří přežili léčení u lajdáků či lidových "výzkumníků" Od té doby léčení vždy v průměru nějací roztoči přežívají, i kdyby se léčení v nějaké rozumné míře maximalizovalo.
Když budu léčit tak moc, že přežije málo roztočů, tak první rok po tom léčení nebude nic, druhý rok třeba ještě stále nic, mezitím včelař léčení omezí či ho začne lajdat a třetí nebo čtvrtý rok to potom bouchne a budou padat včelstva.
Když budu léčit méně a přežije víc roztočů, tak každý rok budu mít vysoký spad, každý rok si budu dávat pozor a pokud nějaká včelstva padnou, tak průběžně, protože každý rok to bude zhruba stejné.
Výsledek bude, co se týká roztočů, zhruba stejný , co se týká množství použitého léčiva a spotřebovaného času , spotřebuji méně léčiva a vynaložím na to méně času.

,,ANo, právě proto si myslím, že současný halabala systém škodí všem. Lajdákům včely nezachrání, jen jim umožní, že část jim vydrží právě do léta, kdy obohatí okolí o velké množství VD při svém kolapsu - prostě to je asi tak efekt toho jednoho fouknutí aerosolem.

A kdyby se to nechalo asi tak tři roky být, tak by byl klid.

Takhle si naprostá většina včelařů myslí, že je to zbytečná buzerace, je to aby DOL, veterina a další měli peníze a že kdyby se včely nechaly, tak si s tím silné včely určitě poradí.
Já bych je nenutil a nechal to tři roky vyzkoušet a vědělo by se. ""

Presne takovy je model rakousky, ja bych ho take bral.

P.

"V tom poslední odstavci máš naprostou pravdu a nejčastěji se pak může objevit přiopakovaném rozmnožování dcer F1 po několik generací."

hm, moje včely jsou dá se říct F1 rozmnožované nejméně po 40 generací a divokost je pořád v rozumných mezích.

já napsal může ne se stane, ovšem když to někoho potká tak to stejně svede na sousedovy parchanty.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 20.10.2011 17:41:37
> ----------------------------------------
> "V tom poslední odstavci máš naprostou pravdu a nejčastěji se pak může
> objevit přiopakovaném rozmnožování dcer F1 po několik generací."
>
> hm, moje včely jsou dá se říct F1 rozmnožované nejméně po 40 generací a
> divokost je pořád v rozumných mezích.
>
>
>