Včelařská konference

GP:
Snůšková letová spojnice a vliv na zalétávání a populaci VD

------------

Na tom něco je.

Kdysi když jsem ještě zkoušel kočovat, jsme dali oddělky do svazenky.
Bylo mizerné počasí jako letos - časté deště. Takže si myslím, že včely co byly na poli najednou hledali nejbližší úl a zalezly do našich na poli.

Prostě v těch včelstvech z tohoto kočování byly tisícové spady, zatímco na pevném stanovišti nic. To bylo po 2003 kdy VD téměř zmizel. Stejně jako v 2008. A pak se začal znova objevovat.

Asi oprávěněně požaduje veterina po návratu z kočování Gabon - aby se mimo jiné nenakřížili roztoči. F1 s heterozním efetem :-)


Karel

Nižší číslo je východ? Převládá západní vítr?
Pokud ano, pak mě vychází jako nevhodnější
včelaření brtnictví = jedno včelstvo na stanovišti.
Vašek.

Zdravím přátelé,
podělím se s Vámi o výsledky vyšetření na nosemózu...
Dělal ještě někdo z Vás vyšetření nebo všichni jen mluvíte o Varoáze, jejíž kontrola je zmáknutá a dá se v praxi zvládnout?
Zdůrazňuji pro spekulanty, že mimo jednoho (matka 2010) jsou ve všech vyšetřených včelstvech letošní F1.
Stanoviště U a R jsou včelnice, B je maringotka. Stanoviště U je jižní svah pouze zatravněný, chráněný ze sveru budovou statku. R je zahrada doma na vátině. Včelstva jsou ve 4-5NN 39*17, medovice nebyla nebo jen minimálně, poměrně nejvíc na stanovišti B. Průměrný výnos 43kg květového medu. Včelstva R-5 a B 17 zimují na medu, většina ostaních má cca 10kg květového medu a 10kg cukru.. Úplně mě děsí, že veterinář nepředpokládal záchyt takhle brzy na podzim... Odeberu všechna včelstva v říjnu až listopadu a na jaře.
Předem děkuji za každou dobrou radu, zvláště ocením rady podložené vlastní zkušeností, pokud jste včelstva vyšetřovali více let (doufám, že nejsem sám, kdo vyšetřuje). Chovatelé matek se snaží alespoň někteří odebírat povinné vzorky tak , aby byl výsledek dobrý, takže to nemá většinou pro mě hodnotu, taky umím odebrat čistý vzorek....

U 1 - negativni
U 3 - NC+
U 5 - NC+
U 6 - NA +
U 7 - negativni

R 1 - NC+
R 4 - MIX +
R 5 - NA +
R 6 - negativni

B 3 - negativni
B 5 - negativni
B 8 - NC+
B 10 - negativni
B 13 - negativni
B 17 - negativni
B 18 - negativni


Pro jistotu vysvetlivky: NC = Nosema ceranae; NA = Nosema apis; MIX = smisena infekce N. apis a N. ceranae.

Radek

Ta katastrofa... jak staré tam jsou (byly) matky? Jak vypadal přínos medu a kolik se v průměru při posledním medobraní vybralo, naco byl kam byl nálet, kolik se ponechalo medu než se nakrmilo, jaká je poloha ostatních včelstev v okolí a je-li stanoviště na letové spojnici.

Snůšková letová spojnice a vliv na zalétávání a populaci VD...

Tj. tzv. křižovatka, přes kterou ty ostatní včelstva při náletu na snůšku létají. Špatně se ze začátku poznává, ale prvním znakem je to, že stanoviště které netrpí létá přes katastrofální na snůšku. Tz. že z velké praděpodobnosti když se vezme mapa, snůška byla bod "a", stanoviště které nevykazuje známky destrukce je bod "b" a destrukce "x" je mezi. Pravděpodobnost zalétnutí zvyšuje pach původní matky, plné medné volátko, terénní umístění stanoviště blízko viditelné přímky ve smyslu okraj lesa,..._gp_




.........
Radek Hubač (e-mailem) --- 20. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (54070)
Ty rozdíly mezi stanovišti prostě jsou, i když u mě jde o 2 stanoviště vzdálené vzduchem pod 2km a jedno je pořád skoro čisté a druhé katastrofa jako máš Ty.
RAdek

"Ti světlí jsou samečci kteří zimu nepřežívají. Oplodní samičky v buňće a umírají. Světlí jsou proto že se u nich ani nevyvíjí krunýř neb jej nepotřebují, také z prvního vajíčka se vyvíjí sameček. Zimuje tak spoustu druhů hmyzu.

pepan"
.............

Většina světlých roztočů na podložce jsou také samičky. Sameček je cca poloviční velikosti než samička.

RK

Ty rozdíly mezi stanovišti prostě jsou, i když u mě jde o 2 stanoviště vzdálené vzduchem pod 2km a jedno je pořád skoro čisté a druhé katastrofa jako máš Ty.
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 10:11:51
> ----------------------------------------
> Kdyz jsem lecil od 1 .srpna - tak se mel na podlozkach vzdy tak cca 10 %
> svetlych roztocu, takze predpokladam, ze byli moji. Ted co jsem zacal
> druhou etapu ( zari), tak uz jsem svetleho roztoce nevidel, ale je-li
> vcelstvo schopno donest za tyden cca 1000 roztocu z okoli, tak pri krasnem
> babim lete - je to za mesic treba 4000 ks, tam muze mit Radek pravdu, ze i
> takove vcelstvo muze pres zimu zaniknout. Fumigace je asi vyhubi, ale
> vcely, byt se vylihly bez roztoce, tak pokud na nich roztoc parazituje, tak
> to ovlivni delku jejich zivota.
> Me jen prekvapuji ty obrovske rozdily podle oblasti. Mam stanoviste, kde po
> leceni spadlo velmi malo roztocu - tak 200-300 na vcelstvo celkem. A pak
> zase stanoviste, kde pada kazdy tyden 1000 ks. Ale jen u nekterych, ktere
> asi vice rabuji okoli.
> P.
>
>
>

Ti světlí jsou samečci kteří zimu nepřežívají. Oplodní samičky v buňće a umírají. Světlí jsou proto že se u nich ani nevyvíjí krunýř neb jej nepotřebují, také z prvního vajíčka se vyvíjí sameček. Zimuje tak spoustu druhů hmyzu.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 10:11:54
> ----------------------------------------
> Kdyz jsem lecil od 1 .srpna - tak se mel na podlozkach vzdy tak cca 10 %
> svetlych roztocu, takze predpokladam, ze byli moji. Ted co jsem zacal
> druhou etapu ( zari), tak uz jsem svetleho roztoce nevidel, ale je-li
> vcelstvo schopno donest za tyden cca 1000 roztocu z okoli, tak pri krasnem
> babim lete - je to za mesic treba 4000 ks, tam muze mit Radek pravdu, ze i
> takove vcelstvo muze pres zimu zaniknout. Fumigace je asi vyhubi, ale
> vcely, byt se vylihly bez roztoce, tak pokud na nich roztoc parazituje, tak
> to ovlivni delku jejich zivota.
> Me jen prekvapuji ty obrovske rozdily podle oblasti. Mam stanoviste, kde po
> leceni spadlo velmi malo roztocu - tak 200-300 na vcelstvo celkem. A pak
> zase stanoviste, kde pada kazdy tyden 1000 ks. Ale jen u nekterych, ktere
> asi vice rabuji okoli.
> P.
>
>
>

DOBRÁ ÚVAHA

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 10:47:54
> ----------------------------------------
> "Myslím, že je to také jeden z tradovaných omylů.
> Jsou prostě roky, kdy o včely může přijít i ten, kdo v červeci nemá vysoké
> spady, i ten kdo v červenci a v srpnu dal do včel účinné jedy. "
>
> Jasně že o včely může taky přijít, jenže likvidace roztočů před odchovem
> zimní generace včel je to nejpodstatnější.
>
> Co se týká "brtníků" , tyhlety včely si během snůšky, často už v květnu,
> nanesou plné plásty zásob a potom víceméně pauzírují. Ať už se v květnu
> vyrojí nebo nevyrojí , každopádně mají plodové přestávky, během kterých
> musí roztoči přežít na včelách delší dobu. Takže jednak se přestanou množit
> , jednak po obnovení plodování jsou roztoči starší a k rozmnožování méně
> vhodní.
>
> A jednak, to je ale moje teorie, pokud je příliš mnoho roztočů na málo
> plodu, může se stát, že do jedné buňky plodu se dostane víc než dva
> roztoči, na plodu se potom přemnoží tak, že larvička uhyne a v takovém
> případě to včely pod víčkem vycítí a mrtvolku i s nehotovými roztoči
> vytáhnou. Roztoče tím vlastně zabijou.
>
> Zatímco u "masařů" včelařů jsou včely nuceny furt přinášet novou sladinu,
> protože med jim včelař furt vybírá. A nedovolí jim všelijakými opatřeními
> udělat přestávku v plodování rojením ani později přebytkem zásob a
> nedostatkem snůšky, udržuje včely silné a matky furt v maximálním
> plodovacím režimu. Matka se upracovává možná až dvakrát rychleji než u
> brtníků. Včely se taky obměňují podstatně rychleji a nejspíš jsou všechny
> rozvojové nízkoživotnostní neboli citlivější na poškození a na nemoci.
> Zatímco "brtnické" včelstva mají občas už ke konci května a v červnu pohov
> a v té době potom produkují včely v nadbytku ošetřovatelek i krmiva, takové
> včely jsou potom kvalitnější a déle vydrží. A jsou zřejmě odolnější k
> onemocnění.
>
> Takže u "masařů" dochází k tomu, že jsou ke konci sezóny v úlu stále ještě
> méně kvalitnější včely citlivější k virovým nákazám plus množství roztočů
> coby výsledek nepřetržitého množení při nepřerušeném plodování od cca
> února po srpen.
> Zatímco u "brtníků" jsou ke konci sezóny včely z velké části vylíhlé v době
> toho "pohovu" , takže kvalitnější a odolnější k virovým nákazám a roztočů
> je mnohem méně, protože jejich počet byl snížen přestávkami v plodování.
> Možná ti roztoči jsou i méně vitálnější, protože po přestávkách v plodování
> bylo další množení roztočů realizovány staršími roztoči.
>
>
>

"Myslím, že je to také jeden z tradovaných omylů.
Jsou prostě roky, kdy o včely může přijít i ten, kdo v červeci nemá vysoké spady, i ten kdo v červenci a v srpnu dal do včel účinné jedy. "

Jasně že o včely může taky přijít, jenže likvidace roztočů před odchovem zimní generace včel je to nejpodstatnější.

Co se týká "brtníků" , tyhlety včely si během snůšky, často už v květnu, nanesou plné plásty zásob a potom víceméně pauzírují. Ať už se v květnu vyrojí nebo nevyrojí , každopádně mají plodové přestávky, během kterých musí roztoči přežít na včelách delší dobu. Takže jednak se přestanou množit , jednak po obnovení plodování jsou roztoči starší a k rozmnožování méně vhodní.

A jednak, to je ale moje teorie, pokud je příliš mnoho roztočů na málo plodu, může se stát, že do jedné buňky plodu se dostane víc než dva roztoči, na plodu se potom přemnoží tak, že larvička uhyne a v takovém případě to včely pod víčkem vycítí a mrtvolku i s nehotovými roztoči vytáhnou. Roztoče tím vlastně zabijou.

Zatímco u "masařů" včelařů jsou včely nuceny furt přinášet novou sladinu, protože med jim včelař furt vybírá. A nedovolí jim všelijakými opatřeními udělat přestávku v plodování rojením ani později přebytkem zásob a nedostatkem snůšky, udržuje včely silné a matky furt v maximálním plodovacím režimu. Matka se upracovává možná až dvakrát rychleji než u brtníků. Včely se taky obměňují podstatně rychleji a nejspíš jsou všechny rozvojové nízkoživotnostní neboli citlivější na poškození a na nemoci. Zatímco "brtnické" včelstva mají občas už ke konci května a v červnu pohov a v té době potom produkují včely v nadbytku ošetřovatelek i krmiva, takové včely jsou potom kvalitnější a déle vydrží. A jsou zřejmě odolnější k onemocnění.

Takže u "masařů" dochází k tomu, že jsou ke konci sezóny v úlu stále ještě méně kvalitnější včely citlivější k virovým nákazám plus množství roztočů coby výsledek nepřetržitého množení při nepřerušeném plodování od cca února po srpen.
Zatímco u "brtníků" jsou ke konci sezóny včely z velké části vylíhlé v době toho "pohovu" , takže kvalitnější a odolnější k virovým nákazám a roztočů je mnohem méně, protože jejich počet byl snížen přestávkami v plodování.
Možná ti roztoči jsou i méně vitálnější, protože po přestávkách v plodování bylo další množení roztočů realizovány staršími roztoči.

Kdyz jsem lecil od 1 .srpna - tak se mel na podlozkach vzdy tak cca 10 % svetlych roztocu, takze predpokladam, ze byli moji. Ted co jsem zacal druhou etapu ( zari), tak uz jsem svetleho roztoce nevidel, ale je-li vcelstvo schopno donest za tyden cca 1000 roztocu z okoli, tak pri krasnem babim lete - je to za mesic treba 4000 ks, tam muze mit Radek pravdu, ze i takove vcelstvo muze pres zimu zaniknout. Fumigace je asi vyhubi, ale vcely, byt se vylihly bez roztoce, tak pokud na nich roztoc parazituje, tak to ovlivni delku jejich zivota.
Me jen prekvapuji ty obrovske rozdily podle oblasti. Mam stanoviste, kde po leceni spadlo velmi malo roztocu - tak 200-300 na vcelstvo celkem. A pak zase stanoviste, kde pada kazdy tyden 1000 ks. Ale jen u nekterych, ktere asi vice rabuji okoli.
P.

R. Polášek napsal:
"Kdo zlikvidoval přemnožené roztoče někdy po polovině července nebo po začátku srpna, může se těšit na včelky na jaře, protože má zimní generaci nepoškozenou a tudíž mu včelky zimu přežijí. A je jedno, jestli na tohle nasadil gabon nebo jestli pořádně léčil dlouhodobým odpařovačem kyseliny mravenčí nebo dokonce, i když to je proti předpisům, každých co 4 - 7 dnů fumigoval. Jaký spad roztočů má nyní, ho zajímat nemusí."
..................

Myslím, že je to také jeden z tradovaných omylů.
Jsou prostě roky, kdy o včely může přijít i ten, kdo v červeci nemá vysoké spady, i ten kdo v červenci a v srpnu dal do včel účinné jedy.

Kdo nesleduje spad, či jinak nezjistí jak jsou včelstva ohrožená, potom své včely vystavuje testování přírodního výběru, i když to neví.
:)

RK

Shodou okolností jsem našel fotku z 10 dubna letošního roku, kde meruňky mezi Hradcem a Pardubicemi už kvetou 3-4dny...
Jinak můj názor je podobný tomu co se rozepsal Pol?ek, je jedno čím se léčí, stejně to není v souladu s metodikou, je třeba je průběžně likvidovat dle spadu, Při takovém spadu by nemusely včelky dožít nepoškozené nařízených fumigací.
Pokud jde o Tvůj dotaz ohledně Gabonu, taky mně padají brzy roztoči po aplikaci, nejsi sám, dlouhodobý účinek má proto, že visí v úlu dle metodiky 24-28 dní a postupně uvolňuje léčivo.
Já si kladu jinou otázku. Proč přeci jenom ostatním brtníkům nějaké včely přežijí? Je to snad tím, že mají v této době tak zesláblá včelstva, které se do loupežení nepouštějí? A proto si nepřinesou tolik roztočů? Nebo je to chovanou linií a selekcí bychom našli včely, které se na podzimní loupeže vykašlou? Podle mě to není přínosné mít takové včely. Za prvé dlouho plodují kvůli přínosu, který, ale když odečteme zvýšenou spotřebu nebyla u mě významná, zalétlé roje by pravděpodobně stejně nepřežily, tak ani jejich služba, že vyčistí okolí není žádoucí, a navíc se opotřebují létáním.. Zvýšenou podzimní aktivitu (moje včely vloni loupežily až do listopadu, zjistí se snadno, když přilétající včele zmáčknete třeba proti nehtu zadeček tak vám vyzvrátí obsah medového váčku) a přínos roztočů pozoruji po výměně matek za křížence s Wurmy, ale je to možná pouze koincidence, nemám to potvrzené. Letos mám doma, kde je s tím problém schválně 4 různé linie matek, dám vědět po víkendu , jak jsem dopadl... Zatím mám pouze podezření, nemám dost dat.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 06:49:12
> ----------------------------------------
> Zdravím Honzo Zátko,
> na včelařském fóru Petra Mirovského mi pan Dvorský kromě jiného píše -
> zkopírovaná citace zde:
> "Obecně platí, že pokud chce někdo léčit včely jen KM a ničím jiným a nezná
> úroveň citlivosti svých včel na roztoče, musí dát na jařa dlouhodobý
> odpařovač KM, nejlépe 65% cca 200 ml cca v době začátku květu meruněk.
> PROSÍM VŽDY."
>
> odkaz zde:
> http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Aplikace-kyseliny-mravenci?pid=13904#pid1
> 3904
>
> Nevím sice kdy přesně rozkvétají meruňky, ale bude to někdy v
> dubnu.....Upřesnit nám to může někdo znalejší.
>
>
>

Já myslím, že je víceméně jedno, jestli Gabon nebo kyselina mravenčí nebo dokonce fumigace. Kdo zlikvidoval přemnožené roztoče někdy po polovině července nebo po začátku srpna, může se těšit na včelky na jaře, protože má zimní generaci nepoškozenou a tudíž mu včelky zimu přežijí. A je jedno, jestli na tohle nasadil gabon nebo jestli pořádně léčil dlouhodobým odpařovačem kyseliny mravenčí nebo dokonce, i když to je proti předpisům, každých co 4 - 7 dnů fumigoval. Jaký spad roztočů má nyní, ho zajímat nemusí.
Kdo v tuto dobu neléčil a měl tam roztočů hodně, má jakoby zimní generaci včel taky, ale ty včely má poškozené a do listopadu až prosince se mu tyto včely z úlu vytratí a zbudou mu prázdné úly s cukernými zásobami. Dneska už může léčit jak chce a čím chce, prostě už je to hotovo, už to neovlivní. Včelky si myslí, že už mají zimní generaci hotovou a tak dál další zimní včely nedělají, i když jsou ty zimní včely poškozené.

Možná by pomohlo ještě v tuto dobu včelky poškozené varaózou dát na mezistěny , na mezistěnách zničit roztoče fumigací a pořádně pokrmit, aby ty mezistěny ještě postavily a rozplodovaly se a udělaly další zimní včely. To by vytvořilo jádro zdravých zimních včel jako základ pro přežití včelstva přes zimu, i když oslabeného. Silné včely by ještě nyní měly v dobrém těsnícím úlu bez štěrbin a s utepleným strůpkem a s podzimním přínosem pylu stačit vystavět dostatečné množství mezistěn a zpracovat dostatečné množství zásob, aby i když oslabené, zimu přežily.

http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/245098-obama-si-vari-vlastni-medove-pivo.html

>>>Kanón v podobě gabonu jsem nasadil klidně i teď, protože nebudu čekat až se
> bude moct fumigovat...<<<
Uznávám že jsem si to poněkud zaměnil s účinky kyseliny m. která účikuje i pod víčky
Z logiky věci, by to bylo již pozdě, protože
Gabonem je nutné ochránit vyvíjející se plod. Tomu opravdu nijak neškodí. Musíme si uvědomit že v srpnu parazit kulminuje.
http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY26.html

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 07:28:18
> ----------------------------------------
> Josef Menšík napsal:
>
> >Jste úplně mimo realitu- Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě
> ale kumuluje se v bňkách kde krmičky žíví malé larvy. Těsně před
> zavíčkování tam hupsne varoa a její potomstvo se pak nedokáže zdárně
> vyvýjet.
> ...............
> http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pf-90-web.pdf
> Citace:
> "Přípravek působí kontaktně. Účinná látka difunduje na povrch proužku,
> odkud se dostává na těla včel, zdržujících se na proužku. Dále se
> distribuuje na ostatní včely vzájemným kontaktem s kontaminovanými včelami.
> Roztoči jsou zasaženi při styku s kontaminovanými včelami a při jejich
> parazitaci."
>
> Přípravek se nemá kumulovat v buňkách, ale dle VÚ působí kontaktně přes
> kontaminované včely.
> Je tedy omyl, že roztoč, který se dostane na plod, mu již neublíží. Naopak
> z návodu vyplývá, že gabon má zabíjet roztoče, kteří vybíhají ze
> zavíčkovaného plodu, na který gabon nepůsobí, a proto se má gabon ponechat
> ve včelách cca 30 dnů (cca 2 cykly zavíčkovného plodu).
>
> Další omyl je ten, si myslet, že když dám v červenci gabon do včel, že mi
> včely nemůžou padnout na varroázu.
>
> Ale marné je to stále opakovat.
> To si asi musí každý vyzkoušet sám.
> Tož testujme přetelé, uvidíme na jaře.
> :)
> RK
>
>
>

http://www.youtube.com/watch?v=JGAE0jpdjvg&feature=uploademail
<http://www.youtube.com/watch?v=JGAE0jpdjvg&feature=uploademail>
Albina contra varroa<http://www.youtube.com/watch?v=JGAE0jpdjvg&feature=uploademail>
http://forum.apiardeal.ro albina care incearca sa scape de varroa
více<http://www.youtube.com/watch?v=JGAE0jpdjvg&feature=uploademail>

Tak to by vysvětlovalo neúčinnost Gabonů jako takových s kterou se lze setkat, protože hodně roztočů prostě nenasedá na kontaminované včely ale přelézají z buňky do buňky a schovají se tak před účinnou látkou fluvalinat a acrinathrin.
........
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 20. 9. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055)
Josef Menšík napsal:

>Jste úplně mimo realitu- Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě ale kumuluje se v bňkách kde krmičky žíví malé larvy. Těsně před zavíčkování tam hupsne varoa a její potomstvo se pak nedokáže zdárně vyvýjet.
................
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pf-90-web.pdf
Citace:
"Přípravek působí kontaktně. Účinná látka difunduje na povrch proužku, odkud se dostává na těla včel, zdržujících se na proužku. Dále se distribuuje na ostatní včely vzájemným kontaktem s kontaminovanými včelami. Roztoči jsou zasaženi při styku s kontaminovanými včelami a při jejich parazitaci."

Přípravek se nemá kumulovat v buňkách, ale dle VÚ působí kontaktně přes kontaminované včely.
Je tedy omyl, že roztoč, který se dostane na plod, mu již neublíží. Naopak z návodu vyplývá, že gabon má zabíjet roztoče, kteří vybíhají ze zavíčkovaného plodu, na který gabon nepůsobí, a proto se má gabon ponechat ve včelách cca 30 dnů (cca 2 cykly zavíčkovného plodu).

Další omyl je ten, si myslet, že když dám v červenci gabon do včel, že mi včely nemůžou padnout na varroázu.

Ale marné je to stále opakovat.
To si asi musí každý vyzkoušet sám.
Tož testujme přetelé, uvidíme na jaře.
:)
RK

Josef Menšík napsal:

>Jste úplně mimo realitu- Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě ale kumuluje se v bňkách kde krmičky žíví malé larvy. Těsně před zavíčkování tam hupsne varoa a její potomstvo se pak nedokáže zdárně vyvýjet.
................
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pf-90-web.pdf
Citace:
"Přípravek působí kontaktně. Účinná látka difunduje na povrch proužku, odkud se dostává na těla včel, zdržujících se na proužku. Dále se distribuuje na ostatní včely vzájemným kontaktem s kontaminovanými včelami. Roztoči jsou zasaženi při styku s kontaminovanými včelami a při jejich parazitaci."

Přípravek se nemá kumulovat v buňkách, ale dle VÚ působí kontaktně přes kontaminované včely.
Je tedy omyl, že roztoč, který se dostane na plod, mu již neublíží. Naopak z návodu vyplývá, že gabon má zabíjet roztoče, kteří vybíhají ze zavíčkovaného plodu, na který gabon nepůsobí, a proto se má gabon ponechat ve včelách cca 30 dnů (cca 2 cykly zavíčkovného plodu).

Další omyl je ten, si myslet, že když dám v červenci gabon do včel, že mi včely nemůžou padnout na varroázu.

Ale marné je to stále opakovat.
To si asi musí každý vyzkoušet sám.
Tož testujme přetelé, uvidíme na jaře.
:)
RK

To je jednoduché ciklus rozmnožování varoázy začíná v únoru zárověň s ciklem kladení matky a své kulminace dosahuje v stpnu kdy všely vychovávají zimní generaci. Tento cyklus přerušíme právě tou kyselinoua celá ta jeho populační křivka začíná od počátku. Kůsledkem pak je jeho menší množství před zimním krmením.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 19.9.2011 22:11:37
> ----------------------------------------
> Kyselina před medníkama určitě mohla udělat svoje - v tom mě poučil už pan
> Dvorský. Budu si to pamatovat.
> ----------------------------------------------------------
>
> Můžete to trochu rozvést. Díky. H.
>
>
>

Kde se ti tady vzali ti roztoči když je již kyselina zničila prostě je něco špatně uděláno Ten gabon tam působí 4 - 6 týdnů a použití kyseliny v odpařovačích je podmíněno venkovní teplotou. V tom je právě její problém.
>>>Kanón v podobě gabonu jsem nasadil klidně i teď, protože nebudu čekat až se
> bude moct fumigovat...<<<
jenže ten kanón již nezachrání ty zimní včely které byly poškozeny sáním roztoče v buňce a jara se nedožijí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 19.9.2011 21:49:21
> ----------------------------------------
> Pepan napsal:
> Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě....
> -----------------------------------------------------
> Gabon nepůsobí okamžitě? No tak to asi zítra s sebou ke včelám vezmu foťák
> a to makový pole, který spadne po tom "okamžitěnepůsobícím" Gabonu Vám
> vyfotím. Jsem snad jedinej, komu po gabonu začnou nejpozdějc do 24 hodin
> padat roztoči a klidně ve velkém, pokud tam jsou?
> Za druhé - já teď gabonem nechráním líhnoucí se zimní generaci, to už
> udělala KM. Já se teď pokouším minimalizovat průser. A gabonem proto že
> pochybuju, že 3x fumigace dokáže takovejhle cajmrsk do zimy z úlů
> vyflákat...
> Minulej rok bylo všechno jinak. Lehce jsem v sezóně zaléčil formidolem,
> gabon nebyl potřeba, pak 3x fumigace a hotovo. Ale teď je to jiný. To, že
> bude průser bylo vidět už na začátku července (3ks denně). Takže kyselina,
> kyselina, kyselina, gabon jsem neměl k dispozici, dostal jsem ho až dneska.
> Kanón v podobě gabonu jsem nasadil klidně i teď, protože nebudu čekat až se
> bude moct fumigovat...
> Uznávám, že podzimní léčení 2010 se nemuselo povést, protože se třeba
> plodovalo a to je půlka problému, ne-li celej. Kyselina před medníkama
> určitě mohla udělat svoje - v tom mě poučil už pan Dvorský. Budu si to
> pamatovat.
> Ať se daří, Libor V.
>
>
>

Zdravím Honzo Zátko,
na včelařském fóru Petra Mirovského mi pan Dvorský kromě jiného píše - zkopírovaná citace zde:
"Obecně platí, že pokud chce někdo léčit včely jen KM a ničím jiným a nezná úroveň citlivosti svých včel na roztoče, musí dát na jařa dlouhodobý odpařovač KM, nejlépe 65% cca 200 ml cca v době začátku květu meruněk. PROSÍM VŽDY."

odkaz zde:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Aplikace-kyseliny-mravenci?pid=13904#pid13904

Nevím sice kdy přesně rozkvétají meruňky, ale bude to někdy v dubnu.....Upřesnit nám to může někdo znalejší.

Kyselina před medníkama určitě mohla udělat svoje - v tom mě poučil už pan Dvorský. Budu si to pamatovat.
----------------------------------------------------------

Můžete to trochu rozvést. Díky. H.

Pokud ted vcely neco odnekud nosi a roztocu pribyva,nepochybne vcely nekde v sousedstvi rabuji kolabujici vcelstva,bohuzel si domu krom zasob nosi i roztoce,ne li neco daleko horsiho...Prijde mi hodne smutne v dnesni dobe,ze rada vcelaru prohrava boj o kvalitni zimni vcelstva v srpnu,pak uz jen pocita vyloupene uly a svadi to na kde co....Pak ten,kdo udela vse poctite a vcas,doplaci na lajdaky okolo.JosPr.

Pepan napsal:
Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě....
-----------------------------------------------------
Gabon nepůsobí okamžitě? No tak to asi zítra s sebou ke včelám vezmu foťák a to makový pole, který spadne po tom "okamžitěnepůsobícím" Gabonu Vám vyfotím. Jsem snad jedinej, komu po gabonu začnou nejpozdějc do 24 hodin padat roztoči a klidně ve velkém, pokud tam jsou?
Za druhé - já teď gabonem nechráním líhnoucí se zimní generaci, to už udělala KM. Já se teď pokouším minimalizovat průser. A gabonem proto že pochybuju, že 3x fumigace dokáže takovejhle cajmrsk do zimy z úlů vyflákat...
Minulej rok bylo všechno jinak. Lehce jsem v sezóně zaléčil formidolem, gabon nebyl potřeba, pak 3x fumigace a hotovo. Ale teď je to jiný. To, že bude průser bylo vidět už na začátku července (3ks denně). Takže kyselina, kyselina, kyselina, gabon jsem neměl k dispozici, dostal jsem ho až dneska. Kanón v podobě gabonu jsem nasadil klidně i teď, protože nebudu čekat až se bude moct fumigovat...
Uznávám, že podzimní léčení 2010 se nemuselo povést, protože se třeba plodovalo a to je půlka problému, ne-li celej. Kyselina před medníkama určitě mohla udělat svoje - v tom mě poučil už pan Dvorský. Budu si to pamatovat.
Ať se daří, Libor V.

Jste úplně mimo realitu- Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě ale kumuluje se v bňkách kde krmičky žíví malé larvy. Těsně před zavíčkování tam hupsne varoa a její potomstvo se pak nedokáže zdárně vyvýjet. Nedojde tak k poškození zimních včel. Boj proti varoázě spočívá v několika bodech Výše popsaný spůsob je základem. Po ukončení plodování, tato doba právě nadchází, likvidujeme pomocí varidolu a pod. brouky kteří se chystají přezimovat. To se provádí omocí fumogace a aerosoulu celkem 3 x do konce roku. Pak následuje další ošetření nejlépe pomocí Kys. mrav. v jkékoliv aplikaci, těsně prřd nasazením medníků. Další ošetření přichází okamžitě po sundání medníků zase gabonem. Chce to jen beze zbytku dodržovat postupy a neexperimentovat a pak nejsou nejmenší problémy. Gabon lze nahradi kyselinou mrvenčí nebo při velmi nízkém zamoření i varidolem.nutné je však to dodržení termínu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 19.9.2011 20:41:30
> ----------------------------------------
> Pavel Zajíček napsal:
> Jsou vcelstva, kde jich uz mohlo spadnout na 4000...
> --------------------------------------------------
> Zdravím Vás, pane Zajíčku mám včelstvo, ze kterého mi od 7. července do
> 10.září spadlo 11500 ks roztoče. Prováděl jsem u něho poměrně poctivě
> součty spadu. Možnost chyby okolo 10% plus mínus. Spíš plus. Samozřejmě
> bylo průběžně léčeno KM. Teprve dnes jsem nasadil Gabony a už po cca 30
> minutách jich spadlo 30 ks. Takže kyselina nekyselina, zítra na to mrknu a
> počítám, že to bude zas jak u Verdunu. Zajímavé je, že toto včelstvo jinak
> vypadá být v kondici. Další zajímavost je, že ostatní včelstva, která jsem
> považoval za relativně vyléčená mají teď spad. Cca týden pozoruji, že se
> odněkud-něco-nosí...ale co a odkud? A zatímco ještě 10.září byl u těchto
> včelstev spad fakt minimální, tak včera jsem napočítal 140 ks přirozených
> za 24hod/včelstvo, a to prosím defakto u všech včelstev. Neskutečný.
> Ať se daří, Libor V.
>
>
>

Pavel Zajíček napsal:
Jsou vcelstva, kde jich uz mohlo spadnout na 4000...
--------------------------------------------------
Zdravím Vás, pane Zajíčku mám včelstvo, ze kterého mi od 7. července do 10.září spadlo 11500 ks roztoče. Prováděl jsem u něho poměrně poctivě součty spadu. Možnost chyby okolo 10% plus mínus. Spíš plus. Samozřejmě bylo průběžně léčeno KM. Teprve dnes jsem nasadil Gabony a už po cca 30 minutách jich spadlo 30 ks. Takže kyselina nekyselina, zítra na to mrknu a počítám, že to bude zas jak u Verdunu. Zajímavé je, že toto včelstvo jinak vypadá být v kondici. Další zajímavost je, že ostatní včelstva, která jsem považoval za relativně vyléčená mají teď spad. Cca týden pozoruji, že se odněkud-něco-nosí...ale co a odkud? A zatímco ještě 10.září byl u těchto včelstev spad fakt minimální, tak včera jsem napočítal 140 ks přirozených za 24hod/včelstvo, a to prosím defakto u všech včelstev. Neskutečný.
Ať se daří, Libor V.

Dobrý den, Vážení již celkem dlouho sháním k odprodeji kočovný vůz. Neměl by někdo z Vás náhodou tip v Jihočeském kraji a nejlépe okresu Tábor?Děkuji Poula

Tak 14.9 jsem daval v poradi 4. davku stavelky. V nedeli jsem prohledl podlozky - jsou vcelstva, kde jich bylo zase okolo 1000 - svetleho roztoce uz jsem nevidel ani jednoho. Jsou vcelstva, kde jich uz mohlo spadnout na 4000. Tohle jsem jeste nezazil. Byly patrne vsak velke rozdily mezi jednotlivymi vcelstvy, nekde jich bylo tak 50 a jinde nepocitatelne. Na tomto stanovisti bez melecitozy, avsak vyska 200 mnm. Predpokladam, ze byl spise problem s nakazou u ostatnich vcelaru- doslo k velkemu zamoreni. Myslim, ze bude nasledovat radna redukce vcelstev a tim take ocista od roztoce.

P.

Teplé dny a oblevy povětšinou jsou i kolem vánoc. Samozřejmě pokud je v lednu hodně pod nulou tak včely s plodováním nezačnou, zimní sezení je stažené a včely v tomto období plodují uvnitř hroznu. Ale na konci ledna je období slunovratu a v tom bude ten impulz pro start. Je to doba kdy i ptáci při mírném odpoledním oteplení začínají zpívat. Příroda se začíná po slunovratu probouzet a platí i pro včely.

Teplé dny a oblevy povětšinou jsou i kolem vánoc. Samozřejmě pokud je v lednu hodně pod nulou tak včely s plodováním nezačnou, zimní sezení je stažené a včely v tomto období plodují uvnitř hroznu. Ale na konci ledna je období slunovratu a v tom bude ten impulz pro start. Je to doba kdy i ptáci při mírném odpoledním oteplení začínají zpívat. Příroda se začíná po slunovratu probouzet a platí i pro včely.

"Mám úly 25mm dřevo a síto u dna otevřené a včely plodují bez problému už i v únoru. A to určitě nesouvisí s vnější teplotou. Aby začaly brzy plodovat, tak v tom hraje větší roli velikost zimujícího včelstva a dostatek zásob."

No, někdy v lednu až únoru hraje rozhodující roli teplota. Včely začínají plodovat při delší oblevě, když déle než 3 - 6 dnů je teplota ve dne nad 5 - 10 st C a v noci nad nulou. Zvláště pokud je prudká obleva, vzduch z jihu, který má i v noci 5 i víc stupnů nad nulou....
Někdy v březnu a na začátku dubna hraje rozhodující roli délka slunečního svitu či dne. Neboli pokud je od ledna nepřetržitě sníh a mráz až do dubna, tak někdy v druhé polovině března na začátku dubna včelky začínají plodovat, i když je venku honě sněhu a v noci dost pod nulou.

"Zdravím pane Polášku, pro Trutnovsko si teploty vždy od března denně zapisuji, pro zajímavost uvádím: "

Bohužel, aby se to mohlo porovnat, tak by se jinde musela teplota měřit tak stejným způsobem.

Mám úly 25mm dřevo a síto u dna otevřené a včely plodují bez problému už i v únoru. A to určitě nesouvisí s vnější teplotou. Aby začaly brzy plodovat, tak v tom hraje větší roli velikost zimujícího včelstva a dostatek zásob. Samozřejmě, že není rozloha plodu jako v červnu, ale na začátek množení roztoče to stačí a každý rok je ten začátek přibližně stejný. Problém bude v přeživším počtu roztočů z předchozího roku. A bude také platit, že zvyk je železná košile. Pokud většina včelařů dělá ošetření na které je "zvyklá" bez kontroly spadu a žádné ošetření není 100%, tak vždy přežije nějaké to procento. A to procento je na kusy roztoče každý rok větší, takže tyhle roky s úhyny se budou vracet v pravidelných periodách.

Zdravím pane Polášku, pro Trutnovsko si teploty vždy od března denně zapisuji, pro zajímavost uvádím:
březen 2011 průměr: 8,48 stupně
duben 2011 průměr: 15,55 stupně
květen 2011 průměr: 18,35 stupně
červen 2011 průměr: 22 stupňů
Za zmínku taky stojí, že už v dubnu zde bylo 7 dnů s teplotami 20° a více a v květnu těch dnů bylo 14. Tyto startovací podmínky byly na snůšce velmi pozitivně poznat. No a chov roztočů se samozřejmě taky zdařil.

No, z těch měsíčních teplot to na větší teplo na jaře v Čechách než na Moravě nevypadá.

Zde:
http://portal.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&menu=JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_4_Uzemni_teploty&last=false
jsou alespoň průměrné měsíční teploty po krajích od roku 1961 dosud.

Milan Čáp

Dne 18.9.2011 13:58, R. Poláek napsal(a):
> Tak mě napadá, nebylo letos na jaře, konec února, březen až duben v Čechách
> o něco tepleji než u nás na Moravě? To by naznačovalo, že když v Čechách
> začaly včely na jaře víceméně plodovat znatelně dříve než u nás na Moravě,
> tak taky problém s varaózními kolapsy se odehraje převáženě v Čechách, ne
> u nás na Moravě. A ještě k tomu severní. Kdyby mi neklekl v dubnu disk, tak
> bych se mohl podívat na data, od zimy jsem archivoval mapy denních
> teplot....Ale takhle..... Nemá to někdo náhodou to porovnání teplot
> archivované nebo zapsané?
>
>

Tak mě napadá, nebylo letos na jaře, konec února, březen až duben v Čechách o něco tepleji než u nás na Moravě? To by naznačovalo, že když v Čechách začaly včely na jaře víceméně plodovat znatelně dříve než u nás na Moravě, tak taky problém s varaózními kolapsy se odehraje převáženě v Čechách, ne u nás na Moravě. A ještě k tomu severní. Kdyby mi neklekl v dubnu disk, tak bych se mohl podívat na data, od zimy jsem archivoval mapy denních teplot....Ale takhle..... Nemá to někdo náhodou to porovnání teplot archivované nebo zapsané?

Na soutoku Moravy s Bečvou medovice byla trošku před lípou, po lípě už bez snůšky. Včely mám v lužním lese, takže nějaký skromný přínos, hlavně pylu, z podrostu a okrajů lesa v podstatě doposud. Melicitóza není.
Jinak co mám zprávy tak u Dědic na Vyškovsku medovice velmi dobrá a Brodek u Pv byla melicitóza.

Kvetova i medovicova bez snuskovych prestavek do 15.srpna,zadna melecitoza.Je pravdou,ze jsem si napraskal spoustu oddelku,takze preruseni vyvoje roztocu.JosPr

Nevím jestli toto co napíšu má pro někoho význam, protože mám širší a hlavně praktický nadhled nad tímto problémem.

Dá se napsat, že tak jak se včelaři přirozeně mění, tj. že jich každý rok pár odejde od včelaření a někdo zase začne, je situace uspokojivější. Propagace PSNV s léčením ve smyslu používání různých léčebných alternativ ke standardu daný SVS pomáhá, lidé si dali říci a začínají jednat nad tradiční rámec kalendáře vydaný SVS, resp. ho začali brát vážněji a provádí monitoring a detekce a jednají a používají kyselinu mravenčí více, která dokáže rozhodně roztoče přibrzdit. Gabony, tradičně, jsou velmi diskutabilní. Letos máme nařízeno v termínu v zimě plošně léčit Varidolem.

Stanoviště která se potýkají s problémy jsou, jsou vlivy které pomohou buď k, nebo proti destrukci. Každý rok je stanoviště od stanoviště jiný v tomto hodnocení a jako základ této problematiky vidím v principu tlaku který při destrukcích kulminuje dříve nebo později. Léto bylo relativně chladné, což vidím jako takové přibrždění. Viditelně totiž napadené trubčí buňky ve vývojových stadiích u mě trpěly zvápenatěním a to poznamenalo nástup kulminací. Také se stímto letošním počasí zmírnilo přirozené zalétávání včel, byla výraznější a kvalitnější snůška, také stále dělám profylakci, což zlepšuje mikrobiologii díla, dělám pokroky v mém malém výzkumu okolo acidity a vlivu na životní podmínky v buňce atp.

gupa blaf kyselinová jarní metoda:

Jako know-how mohu pro letošek do internetového éteru pustit jeden poznatek a to ten, že je výrazný rozdíl nástupu destrukce u včelstev, která dostala uskladněné od minulého léta ošetřené plásty kyselinou mravenčí proti zavíječi oproti dílu neošetřenému. Během zimy se tak dlouhodobě do košilek vravuje kyselina a ta má jistý postupný dezinfekční a akaricidní efekt po dobu tvoření nových včelstev.

Postup: Naskládájí se plně obsazené nástavky do skladu, kde je podmínkou aby byl mimo prostory domu a ve výšce 6ks pro výšku 24cm se doslova zalijí litrem a půl kyselinou 85% místo síření a zakryjí víkem. Dílo se nevětrá, přidává se rovnou při jarním rozšiřování a při toření oddělků. Je nutný při nalévání do komínu z nástavku mít nasazený štít přes obličej, rukavice a oblečení a obezřetný přístup při manipulaci, protože se má snahu odrážet a cákat od horních louček.

Jde o takové sdělení pro širší rozšíření, není to samospasitelné, ale význam to má.


Takže v průměru se včelaření bude dařit pokud tu budou brány vážně okolní vlivy, kterých je opravdu hodně. Mít včely OK není otom, že jsou OK, ale otom, že se naučíme vnímat vnitřek úlu coby stálou podmínku zdraví, protože destrukce probíhá vždy uvnitř úlu a to co ovlivňuje v okolí je jen jeho výsledek._gp_


........
Libor V. (62.168.45.106) --- 17. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035)
Osobně mám z Trutnovska minimálně od pěti různých včelařů informaci o pádu včelstev, již koncem srpna. Někde i polovina stanoviště. Samozřejmě na varroázu (plus zřejmě viróza.....včely lezoucí od úlů pryč apod.) dokonáno loupeží.
Docela se divím, že zde nečtu odezvu z dalších koutů republiky.....žeby varroáza řádila jen na Trutnovsku?
Co třeba pan Pazderka? Jaká je situace ve Vašem okolí? Vše OK? Ať se daří, Libor.

Otázka pro JosPr a pana Molčíka: Jaká byla u Vás letos medovicová nebo melecitózní snůška? Žádná, slabá, nebo významná? U nás významná, resp. obecně snůška zde byla po celou sezónu, svádím na ní to, že se roztoči dařilo....mnozí ale souvislost mezi významnou snůškou (+ bouřlivým plodováním) a množením roztoče nepřipouští....Tak zjišťuji, jaké byly podmínky jinde.

Dnes jsem byl na prohlídce spadu a zásob a všechno v pořádku. Letos bez Gabonu, dal jsem místo toho dvě desky Formidolu, po týdnu jsem našel 6 roztočů na 30 včelstev, takže v pohodě. Vlastních zásob od 14 do 19kg někde ještě doplním zásobním rámkem co mám z řepky a mám připraveno na zimu. Některá včelstva jsou ještě v podsazeném polonástavku, ale už slábnou. Jinak nosí pyl z Netýkavky a Topinambur.

U mne behem aplikace gabonu spad v radu desitek roztocu na vcelstvo,zadna katastrofa.Vcelstva porad vyvesena v podmetu,nejak ne a ne slabnout,navic pokveta vypadana repka,rozkveta mi kus svazenky,vcelky se bavi snuskou pylu,matky porad kladou,je teplo az moc.Z okoli zadne spatne informace.JosPr.

Osobně mám z Trutnovska minimálně od pěti různých včelařů informaci o pádu včelstev, již koncem srpna. Někde i polovina stanoviště. Samozřejmě na varroázu (plus zřejmě viróza.....včely lezoucí od úlů pryč apod.) dokonáno loupeží.
Docela se divím, že zde nečtu odezvu z dalších koutů republiky.....žeby varroáza řádila jen na Trutnovsku?
Co třeba pan Pazderka? Jaká je situace ve Vašem okolí? Vše OK? Ať se daří, Libor.

Tak ja jsem tedy zvedav, jak to letos dopadne,

tam kde jsem zacal lecit kolem 2. srpna, tak tam to vetsina vcelstev prezije, ale budou dost slabe, takze jaro ukaze, co se bude muset spojovat. Spady byly v souctu i pres 3000 roztocu. Posledni - ctvrta apliakce stavelky byla ve stredu 14.09.2011 - tak jsem zvedav kolik toho bude zase na podlozkach. Tam kde jsem zacal lacit az kolem 20.08.2011 si ted netroufnu odhadnout. Jeste, ze mam dost oddelku, ktere jsou OK.

Po teto zkusenosti od pristiho roku najizdim na kyselinu mravenci po kazdem medobrani. Stavelku si necham na podzimni osetrovani.

P.
P.

Uvádím pouze informace o zamoření.
Na základě přirozených spadů byly vytypovány včelstva se spady 4až10 roztočů denně a vložen formidol. Je to u jedné čtvrtiny, spady jsou po vloženi desk formidolu průměrně 200roztočů denně první dva dny.
J.B.

"http://cs.wikipedia.org/wiki/Monsanto "

Co je ve Wikipedii, to nemusí nic znamenat. Do Wikipedie může každý psát, jak se mu zachce, rozporná témata jsou tudíž vyložena podle toho , k jaké straně se pisatel přiklání. Pár témat ve Wikipedii jsem taky upravoval bez jakýchkoliv problémů. Tým Wikipedie jenom sleduje a koriguje nejkřiklavější případy nebo tak nějak.

"http://www.zvedavec.org/komentare/2011/09/4597-geneticky-modifikovane-kecy.htm?PHPSESSID=mf7tvt17l357t84jei9a7oudh5"


http://osel.cz/index.php?clanek=1718

Jsou dvě zájmena koho a co. Koho? Monsanto nikdo nepropaguje, nevšiml jsem si toho. Co? GM rostliny. Gm rostliny ale nekoumá jen Monsanto!

Takže asi takovou úroveň bych viděl okolo GM. Nějaké tiky či nervové záškuby okolo Monsanta chápu, protože ty jejich praktiky podle informací jsou závažné, ale GM je dost obšírný obor a připomíná mi to plané fráze typu že včelařící Američani jsou všichni jen velkovčelaři, přitom rozvrstvení včelařů podle počtů včelstev je tam jak tady podobný. Malých včelařů je tam většina._gp_

_gp_

rimi:>Proc je nekdo tak nekriticky propaguje, je za tim neco, co nevidim?

>>Ano, to je další případ, jak odpůrci GMO lžou a manipulují s veřejností.


http://cs.wikipedia.org/wiki/Monsanto

pisou tu mimo jine:
Mimo to, genetická modifikace plodin od Monsanto je navržena tak, aby tyto plodiny měly jen sterilní semena a rolníci je nemohli použít k přesročnímu osevu.

Monsanto úplatky úředníkům indonéského ministerstva chtělo dosáhnout toho, aby při rozhodování o pěstování geneticky modifikovaného bavlníku ignorovali výsledky jedné ze studií. Monsanto připustilo, že v letech 1997 až 2002 zaplatilo na úplattích asi 700 tisíc dolarů a vedení firmy přiznalo plnou odpovědnost.

V roce 1998 vypukla aféra kolem dodávek rekombinantního hovězího růstového hormonu rBGH/rBST pod obchodním názvem Posilac. Tento hormon je zakázaný kvůli nežádoucím účinkům všude kromě Spojených států[zdroj?]. Je používaný pro hovězí dobytek ke zvýšení produkce mléka (v průměru asi o 1/10). Růstový hormon u dobytka ve velké míře způsobuje mastitidu (hnisavý zánět vemene), kterou Monsanto kompenzuje vysokými dávkami antibiotik (s dalšími vedlejšími účinky), jež se uvolňují do mléka, způsobují různé zdravotní problémy a u žen riziko rakoviny prsu.[14] Tuto souvislost objevili reportéři Fox News Jane Acre a Steve Wilson, kteří situaci natočili a sestříhali z ní reportáž. Vedení Fox News však na poslední chvíli odmítlo reportáž vysílat (Monsanto patří k jeho největším reklamním inzerentům). Následovalo přes 70 příkazů přepracovat tuto reportáž, snaha PR oddělení Monsanta o odvrácení pozornosti od Posilacu, výpověď Foxu těmto reportérům pro údajnou neprofesionalitu a soudní spor, který přilákal pozornost médií směrem k praktikám této společnosti.[15] Tato kauza byla probírána v dokumentární film en:The Corporation jako příklad hrubě neetického korporátního chování sledujícího jen krátkodobý zisk a neohlížejícího se na důsledky.


Proc je nekdo tak nekriticky propaguje, je za tim neco, co nevidim?

"http://www.zvedavec.org/komentare/2011/09/4597-geneticky-modifikovane-kecy.htm?PHPSESSID=mf7tvt17l357t84jei9a7oudh5"

Ano, to je další případ, jak odpůrci GMO lžou a manipulují s veřejností.

http://www.zvedavec.org/komentare/2011/09/4597-geneticky-modifikovane-kecy.htm?PHPSESSID=mf7tvt17l357t84jei9a7oudh5

www.seedsofdeception.com/...

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 13.9.2011 22:21:07
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: co je to za rostlinu
> > Datum: 13.9.2011 08:59:14
> > ----------------------------------------
> > Tak to se už asi nedovím, když všechno, co nám škodí, je chemie, tak co je
> > to, co nám neškodí a prospívá.
>
> -----------------------------------------------------------------------------------------------------
>
> Neuškodí Vám stav, který se dá nazvat přírodní rovnováha. Pokud je tohle
> narušeno tak se Vám stane, že buď nejste schopen mít výnos a nebo se můžete
> dostat s výnosem na velmi dobrou uroveň, ale s rizikem zvýšených hodnot
> některých složek. Nejčastěji jde o dusík. Pokud je půda dobrá humózní a dodáte
> prům. hnojivo, které se na humus naváže, dostane se tenhle nadbytek i do
> rostliny. Pokud půda je o humus ochuzena a dodáte prům. hnojivo, to se nemá na
> co navázat a doslova proteče do spodních vod. Organická hnojiva být musí ty bílé
> kuličky můžou a ty organická potřebují.
>
>
> Aleš M.
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 13.9.2011 08:59:14
> ----------------------------------------
> Tak to se už asi nedovím, když všechno, co nám škodí, je chemie, tak co je
> to, co nám neškodí a prospívá.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Neuškodí Vám stav, který se dá nazvat přírodní rovnováha. Pokud je tohle narušeno tak se Vám stane, že buď nejste schopen mít výnos a nebo se můžete dostat s výnosem na velmi dobrou uroveň, ale s rizikem zvýšených hodnot některých složek. Nejčastěji jde o dusík. Pokud je půda dobrá humózní a dodáte prům. hnojivo, které se na humus naváže, dostane se tenhle nadbytek i do rostliny. Pokud půda je o humus ochuzena a dodáte prům. hnojivo, to se nemá na co navázat a doslova proteče do spodních vod. Organická hnojiva být musí ty bílé kuličky můžou a ty organická potřebují.


Aleš M.

Mě by zase zajímalo, kam na ty své chytré změny Kalousek chodí. Jestli ho napadnou mezi řádky a nebo se prostě vyspí, zadívá se doblba a ejhle, má to._gp_
.......
KaJi (90.179.243.173) --- 13. 9. 2011
Re: limit (54018) (54020)
Zajímavé, že ještě před několika nedělemi v sobotním Právu Kalousek prohlašoval, že příjem ze záhumenků má býti osvobiozen do 50 000. Že je to daň nespravovatelná, a že tudíž je blbost ji neosvobodit, protože správa by vyšla dráž jak výběr.
Zřejmě někdo zaloboval a z 50 to snížil na 30.


Zajímavější bude, co udělají s paušály. Asi je strhnou.

Na druhou starnu, pokud dotace 1D nebude, nebo nebude stát za řeč, bude pro stát těžké prokazovat kolik kdo měl v loňském roce včelstev.
Asi nám klesnou stavy včelstev. Úřední. :-)

I bez roztoče. :-)


Karel

Fyzikální chemie je interdisciplinární obor chemie. Využívá poznatky a metody chemie, fyziky, elektrochemie a kvantové mechaniky pro zkoumání makroskopických vlastností látek na molekulární úrovni. Např. změny teploty nebo tlaku v systému dává do vztahu s interakcemi mezi atomy a molekulami.

Jen jsem reagoval na to, že "vcelar nalezl ve svych ulech a medu pyl genove manipulovane kukurice" z čehož vyplývá, že mu někdo udělal rozbor a ten odhalil, že to zrnko pylu je modifikované a ne normální. Jinak by to ten soud asi nemohl vzít.

Správná prognóza :-) !
S úsměvem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: R. Poláek
Sent: Tuesday, September 13, 2011 1:41 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: limit

No, paušály mně momentálně netrápí. Dotace 1D taky moc ne.
Každopádně, jestli tomu dobře rozumím, toto je jen návrh. který ještě musí
projít hlasováním sněmovnou, poté bude nejspíš nepřijat senátem a poté
znova prohlasován sněmovnou a mezitím se ještě leccos může změnit.

No, paušály mně momentálně netrápí. Dotace 1D taky moc ne.
Každopádně, jestli tomu dobře rozumím, toto je jen návrh. který ještě musí projít hlasováním sněmovnou, poté bude nejspíš nepřijat senátem a poté znova prohlasován sněmovnou a mezitím se ještě leccos může změnit.

Zajímavé, že ještě před několika nedělemi v sobotním Právu Kalousek prohlašoval, že příjem ze záhumenků má býti osvobiozen do 50 000. Že je to daň nespravovatelná, a že tudíž je blbost ji neosvobodit, protože správa by vyšla dráž jak výběr.
Zřejmě někdo zaloboval a z 50 to snížil na 30.


Zajímavější bude, co udělají s paušály. Asi je strhnou.

Na druhou starnu, pokud dotace 1D nebude, nebo nebude stát za řeč, bude pro stát těžké prokazovat kolik kdo měl v loňském roce včelstev.
Asi nám klesnou stavy včelstev. Úřední. :-)

I bez roztoče. :-)


Karel

My ovšem, než budeme chválit, počkáme co tato výhoda pro "zahrádkáře" udělá s ust. § 10 zákona o daních z příjmů či jinými zákony, kterými naši "zákonodárci" obcházejí schválené zákonné normy. Jak se jeví ekonom-chemik v čele MF tak si nejsem jist, zda Mgr. Kelly nebyl proti němu úplný břídil? Zatím si v tomto státě můžeme být jisti tím, že si nemůžeme být jisti vůbec ničím. Je pro ostudu, že ani dvacet let po změně režimu, ještě nemáme stabilní právní normy.
JK

Už bylo načase, aby to zvedli.