78692

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 9. 2011
Re: Re: Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948) (53949) (53952)

"Zastance chemie nejsem, no GMO vyuziva toho, ze jeji odrudy jsou odolne vuci Roundup-u, kterym se pote 3x rocne osetruji pole. Bohuzel Ambrozie trojklanna, turanka a cirok halabsky se staly glyfosfat-rezidentni...
(zdroj: ceske vydani Scientific american, kveten 2011, strana 46-49, clanek: rostouci hrozba SUPERPLEVEL).
Tu pisou neco podobneho:
http://blisty.cz/art/14502.html
ale urcite Vas lepe presvedci ceska mutace jednoho z prednich vedeckych casopisu.

Myslim, ze rozmanitost je prirode prirozena, opak muze byt nebezpecny.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=1903

Hrat si na boha, kdyz clovek neumi zadnou rostlinu "vyrobit", nekdy ani nezna zakladni veci (embryo vznikne z jedne bunky, ktera se rozdeli na 2, 4 atd. a dodnes netusime mechanizmus, jak se ktera bunka dozvi, jestli ma vytvaret kost nebo ledvinu)."

No, co se týká Roundapu, je používaný minimálně v Evropě mnohonásobně víc na neGMO rostliny, takže je otázka, kde ta odolnost plevelů vznikla. Co se týká odolnost GMO, na účinnou látku glyfosát, jestli si ten název dobře pamatuji, je to záležitost stará takových 20 let , prakticky se tyto GMO rostliny používají takových 15 let. Takže nejvyšší čas na nějakou změnu. Kromě Evropy, kde samotné povolovací řízení trvá 6 - 10 let, takže co se v Evropě začíná oficiálně používat, je už třeba jinde staré, překonané a finanční výnosnost takové odrůdy může být dávno za zenitem. Herbicidy, na které jsou GMO odrůdy odolné, bude asi třeba čas od času měnit, ale to není nic nového a děje se to i jinde s jinými chemickými prostředky a běžně.

Co se týká toho článku na Oslovi, nemusíme ani chodit do tropů a mimo obor. Ještě před takovými 50 lety bylo na území ČR chováno možná až několik tisíc místních variet včely medonosné. Linií, které předkové včelaři "vytáhli" z místní přírody, takže byly na to místo dokonale přizpůsobené a ještě je více či méně šlechtili. A to všechno včelaři v zájmu co největších výnosů medu zničili. Dneska se chová na území ČR nějak k 5 základních linií včel medonosných, které se jen ne více než 2 - 4 generace matek dále rozchovávají , než skončí jako produkční matky v produkčních včelstvech, které jsou zestárlé zamáčknuty bez možnosti dalšího výběru a nahrazovány zase matkami odchovanými zase z některé původní linie. Jen málokterý včelař se dneska snaží o nějaký dlouhodobější výběr a o vznik nějaké místní varianty včely.

Podle mně se jen čeká na objevení třeba nějaké nové či zmurované nakažlivé nemoci nebo nového škudce. Jestli bylo dříve u nás několik tisíc více či méně geneticky odlišných liní a dnes je jich rozchováváno 5, je pravděpodobnost, že na území ČR se objeví včelstva s geny odolnosti k nové nemoci nebo škůdci zhruba tisíckrát menší. A podobné to je v celé Evropě.
Kdyby se nedej bože něco takového skutečně objevilo, tak evropští chovatelé těchto základních linií budou "prstíčky dloubat" ve včelařsky co nejzaostalejších oblastech Evropy, v rumunských Karpatech, bulharských horách, na Kavkazu, kde se ještě zachovaly nějaké původní linie včely medonosné a geny odolnosti hledat tam, zatímco ve včelařsky vyspělých oblastech s přešlechtěnými včelami budou ty včelstva odsouzena k zániku.

Co se týká "hraní na boha", člověk to začal dělat už před takovými 10 - 20 tisíci lety, kdy začal vybírat první lepší obilky z divoce rostoucího obilí, klučit lesy , orat stepi ....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:R. Polášek - Re: staroveka vcela
Předchozí:Jiří Macák - Re: staroveka vcela


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu