78433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 7. 2011
Slimáci v úlu.

Jak jste na tom se slimáky? Mně letos silně otravují, protože jich nacházím spoustu pod stříškou na plechu, ale taky v uteplivkách (suchých) a dokonce u slabších včelstev i uvnitř úlů. Jestli je přitahuje teplo, co je ze včel.... Včely jim evidentně nevadí, asi se pohybují tak pomalu, že je včely nezaznamenají. Jsou to převážně ti naši černobíle mramorovaní, ne ti noví španělští hnědí s oranžovým bříškem.
Jestli to tak bude pokračovat, budu muset vymýšlet překážky nejen proti mravencům, ale i proti slimákům.
Nadměrně letos požírají i květiny.
Nemáte náhodou někdo recept na nějakou spolehlivou ekologicky nezávadnou zábranu proti slimákům?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 7. 2011
Re: podstaven? n?stavku (53455) (53459) (53461) (53467) (53468) (53470)

"Teď bych přidal nástavek nahoru a začal intenzivně krmit. Včely by ho zanesly zásobami a v zimě by měli zásob nad sebou a postupovaly po nich nahoru na jaře pak začnou plodovat v horní části a přínos sladiny je bude stláčet zase dolů."

S tím bych vcelku souhlasil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Danecek (e-mailem) --- 27. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449) (53450) (53475)

Asi to myslíte správně, ale formulované to není dobře. Genů mají trubci
stejně jako matky, i když jsou haploidní, tj. i když mají od každého
chromosomu jenom po jedné kopii. A rekombinace je ten první proces, kdy
se ze dvou chromozomů vytvoří jiné dva.

A jak snížit počet geneticky odlišných trubců? Pokud budete dostatečně
dlouho křížit sourozence a oni ani po mnoha generacích neztratí
životaschopnost, zbydou pro matky nakonec dvě identické kopie pro každý
chromosom a všichni její synové budou identičtí. Existuje na to hezké
české slovo "imbríding" (z angl. imbreeding).

Ta kombinatorická úvaha níže dává samozřejmě horní odhad. Ve skutečnosti
může mít matka některé chromosomy hodně podobné, takže počet možných
geneticky odlišných trubců je nižší. A samozřejmě, ne všechny genetické
odlišnosti se projeví.

Petr


On Wed, 2011-07-27 at 01:49 +0200, gp wrote:
> Já měl na mysli, že otcové - samci, mají všeobecně méně genů co do počtu
> než matky - mámy. Spíš mi šlo oto míchání těch chromozomů. Při té
> rekombinaci jde o vysoké číslo. Jde to číslo teoreticky nějak rapidně
> snížit?
>
> ........
> Petr Danecek (e-mailem) --- 26. 7. 2011
> Re: Re: matka vigor
> Ještě bych upřesnil to "po dědovi" a "po bábě". Matka dědí chromosomy od
> obou rodičů a následně dochází k jejich rekombinaci, tj. dva chromosomy
> v páru se nasekají na kousky a pak slepí. Takže žádný z matčiných
> chromosomů není přesně jako dědův či bábin. Obrázkem:
>
> Děda i bába přispějí jednou verzí chromosomu
> Děda: DDDDDD
> Bába: BBBBBB
> a matka bude mít dvě promíchané verze tohoto chromosomu:
> Matka: DDDBBDBB
> BBBDDBDD
> Za zmínku stojí, že k rekombinaci dochází u včel 10x více než např. u
> člověka.
>
> Dojde ale ještě k dalšímu vzniku variant, při vzniku neoplozených
> vajíček. Včely mají 16 chromosomů a pro každý z nich jsou na výběr dvě
> varianty naznačené výše. Jedna matka tedy může mít až 2^16 = 65536
> geneticky odlišných synů trubců.
>
> Musím upozornit, že jsem nestudoval genetiku včel, úvahu výše jsem
> extrapoloval ze zákonů platných u savců, rád se nechám opravit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 27. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449) (53450)

Já měl na mysli, že otcové - samci, mají všeobecně méně genů co do počtu než matky - mámy. Spíš mi šlo oto míchání těch chromozomů. Při té rekombinaci jde o vysoké číslo. Jde to číslo teoreticky nějak rapidně snížit?


..........
Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449)
Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů, ale vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních zárodečných buněk, proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě a druhá po dědkovi.
.........
Petr Danecek (e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449) (53450)
Ještě bych upřesnil to "po dědovi" a "po bábě". Matka dědí chromosomy od
obou rodičů a následně dochází k jejich rekombinaci, tj. dva chromosomy
v páru se nasekají na kousky a pak slepí. Takže žádný z matčiných
chromosomů není přesně jako dědův či bábin. Obrázkem:

Děda i bába přispějí jednou verzí chromosomu
Děda: DDDDDD
Bába: BBBBBB
a matka bude mít dvě promíchané verze tohoto chromosomu:
Matka: DDDBBDBB
BBBDDBDD
Za zmínku stojí, že k rekombinaci dochází u včel 10x více než např. u
člověka.

Dojde ale ještě k dalšímu vzniku variant, při vzniku neoplozených
vajíček. Včely mají 16 chromosomů a pro každý z nich jsou na výběr dvě
varianty naznačené výše. Jedna matka tedy může mít až 2^16 = 65536
geneticky odlišných synů trubců.

Musím upozornit, že jsem nestudoval genetiku včel, úvahu výše jsem
extrapoloval ze zákonů platných u savců, rád se nechám opravit.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 26. 7. 2011
Re: ako dalej (53469)

A nemá to už hrboplod a trubčice?_gp_
......
Lukas (217.12.62.38) --- 26. 7. 2011
ako dalej
nie nieje to materska miska je tam pekne kasicka aj velka larva uz asi pred mesiacom som im odstranil 2 zavieckovane a dnes som isiel na kontrolu a je tam este jeden ale nezavieckovany dakujem za rady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukas (217.12.62.38) --- 26. 7. 2011
ako dalej

tak som dal prec plasty s medom a dal suse matecnik som nechal tak a uvidim co sa bude diat dalej.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 26. 7. 2011
Re: ako dalej (53453) (53460)

Molčík : včřelstvo plné medu a pozdí roj.
J.B. to je nesmysl
Vytočte med a dejte možnost matce klást!
NA MATEČNÍK ANI NESAHEJTE CHRANTE HO PŘI VYTÁČENÍ A VYJDE A OPLODNÍM SE Z NĚL DEOBRÁ MATKA.
J,B,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: ako dalej (53469)

tady může nastat problém. Zřejmě připravují tichou výměnu a mladá matka by mohla plodovat příliš dlouho. To by znamenalo příliš velkou spotřebu zásob a pro včely pak smrt hladem. Osobně bych to řešil výměnou mjiž rozkladené matky. Tyto pozdní tiché výměny bývají hodně zrádné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lukas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ako dalej
> Datum: 26.7.2011 17:13:55
> ----------------------------------------
> nie nieje to materska miska je tam pekne kasicka aj velka larva uz asi pred
> mesiacom som im odstranil 2 zavieckovane a dnes som isiel na kontrolu a je
> tam este jeden ale nezavieckovany dakujem za rady.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: podstaven? n?stavku (53455) (53459) (53461) (53467) (53468)

Teď bych přidal nástavek nahoru a začal intenzivně krmit. Včely by ho zanesly zásobami a v zimě by měli zásob nad sebou a postupovaly po nich nahoru na jaře pak začnou plodovat v horní části a přínos sladiny je bude stláčet zase dolů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: podstaven? n?stavku
> Datum: 26.7.2011 16:49:36
> ----------------------------------------
> "A proč rozšiřovat, v tuhle dobu. Ty včely co jsou v podmetu tam v
> listopadu nebudou uhynou věkem a teď je na rozšiřování ta nejhorší doba,
> pokud by ten prostor nezvládly obsednout, v takové hustotě jak obsedají teď
> ten jeden nástavek, tak hrozí, že je ostatní včely vyloupí a zničí.
> Rozšířil bych je až na jaře medníkem."
>
> Pokud se teď nerozšíří, tak se včely na zimu nadstaví podle velikosti
> jednoho nástavku. Pokud se teď ještě rozšíří, nadstaví se jejich zimní
> velikost znatelně větší, mají na to ještě srpen a část září, záleží jak
> bude teplé počasí a kolik budou mít zásob. Přirozeně musí se dávat pozor na
> tu loupež.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukas (217.12.62.38) --- 26. 7. 2011
ako dalej

nie nieje to materska miska je tam pekne kasicka aj velka larva uz asi pred mesiacom som im odstranil 2 zavieckovane a dnes som isiel na kontrolu a je tam este jeden ale nezavieckovany dakujem za rady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 7. 2011
Re: podstaven? n?stavku (53455) (53459) (53461) (53467)

"A proč rozšiřovat, v tuhle dobu. Ty včely co jsou v podmetu tam v listopadu nebudou uhynou věkem a teď je na rozšiřování ta nejhorší doba, pokud by ten prostor nezvládly obsednout, v takové hustotě jak obsedají teď ten jeden nástavek, tak hrozí, že je ostatní včely vyloupí a zničí. Rozšířil bych je až na jaře medníkem."

Pokud se teď nerozšíří, tak se včely na zimu nadstaví podle velikosti jednoho nástavku. Pokud se teď ještě rozšíří, nadstaví se jejich zimní velikost znatelně větší, mají na to ještě srpen a část září, záleží jak bude teplé počasí a kolik budou mít zásob. Přirozeně musí se dávat pozor na tu loupež.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: podstaven? n?stavku (53455) (53459) (53461)

A proč rozšiřovat, v tuhle dobu. Ty včely co jsou v podmetu tam v listopadu nebudou uhynou věkem a teď je na rozšiřování ta nejhorší doba, pokud by ten prostor nezvládly obsednout, v takové hustotě jak obsedají teď ten jeden nástavek, tak hrozí, že je ostatní včely vyloupí a zničí. Rozšířil bych je až na jaře medníkem.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: podstaven? n?stavku
> Datum: 26.7.2011 13:46:23
> ----------------------------------------
> OK, ale já mám jenom jeden nástavek. Je to letošní oddělek a chci ho
> rozšířit.
> Hanka
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449) (53450) (53451)

Tak aby to bylo už všechno chybí dodat (Berte včelstvo jako jedince) při heterózním křížení prři původních liniích stačí zaměnit otcovskou a mateřskou lini a dosáhnete úplně jiných výsledků. Závisí to na tom jaké vlastnosti se dědí po otci nebo matce.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: matka vigor
> Datum: 26.7.2011 11:51:53
> ----------------------------------------
> Já jen doplním, že ten přenos genů není půl a půl, to by bylo moc jednoduché.
> Jde o soupis vlastností, kde jedna vlastnost je dominantní nad druhou,
> nejednoduší vysvětlení je příklad černé zbarvení je dominantní nad světlým. A
> proto se provádí ta příbuzenská plemenitba, aby se míň dominantní vlastnosti
> upevnily a přenesly na nové jedince. Má to svá rizika a omezení, ale funguje to.
> Takže shopnost přenosu vlastností je dán gen. složením jednotlivců, který je
> gen. dominantní. Takže i trubec může mít nad gen. vlastnostmi matky se ,kterou
> se spářil např. cucám to číslo z prstu 70% převahu.
> Navíc u včel se ještě přihlíží ke koeficietu dědičnosti, např. zdědit dobrý
> medný výnos nejde, protože má nízký koeficient, ale souvisí medný výnos s
> plodností, spotřebou energie apod. a to se ukáže na medném výnosu.
> Dá se to těžko popsat, jestliže se nemám na co konkrétního odvolat, nemám žádnou
> učebnici, kde bych to měl sceleně pohromadě, něco mám ze školy a jinak zbytek
> utržkovitě z různých knih. Ale mohu z vlastní zkušenosti říct, že zpravidla to
> je tak, že po čem houby, to se dědí.
>
> Aleš M.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: matka vigor
> > Datum: 26.7.2011 11:15:50
> > ----------------------------------------
> > Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů, ale
> > vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních zárodečných buněk,
> > proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě a druhá po dědkovi.
> jinak
> > je to s živými rodiči. To se plete! Trubec nemá "tátu" má jen mámu, ale
> genotyp
> > má buď po dědkovi nebo po bábě (obě linie, ze kterých vznikla jeho matka). Do
> > jaké míry se geny při redukčním dělení neboli meióze míchají bych potřeboval
> od
> > moudřejších poučit, tím si nejksem jistý, ale podle výsledků praktických bych
> > řekl, že k němu částečně dochází, což znamená, že trubec by měl většinou část
> > genů po bábě a část po dědkovi, ale doufám, že jsem Vám tím moc nezamotal
> > hlavu..
> > Hezký den.
> > PS: dneska jsem chystal včely na krmení, větší část jich udržela mednou
> komoru
> > ale pro jistotu je dokrmím, slunečnice zklamala, medu z ní nevýznamně.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: matka vigor
> > > Datum: 26.7.2011 10:58:25
> > > ----------------------------------------
> > > No byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil boje genů u včel. Pokud to zatím
> > > chápu dobře. Matka je diploidní, trubec haploid. Matka má otce matku,
> > > zatímco trubec je kopií matky v otcově těle. (takže se jednodušeřečeno
> páří
> > > mezi ssebou matky prostřednicvím terubce)
> > >
> > > Samec má méně genů, ale pochybuji, že jsou pro svou "očesanost" jako
> takové
> > > méně dominantní při spojování v embryonálním vývoji u dělnic, osobně si
> > > myslím, že mají větší vliv než genetická informace matky. Proč? Protože
> > > jestli je trubec očesanou kopií matky, samotný zánik určitých
> nepotřerbných
> > > genetických infomací posílí při partogenezi vliv sad chromozomů a ty jsou
> > > významější při následném diploidním vývoji další generace._gp_       
> > > ........
> > > (e-mailem) --- 25. 7. 2011
> > > Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332)
> > > (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422)
> > > (53425) (53426) (53433)
> > > právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
> > > a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše
> > > ostatní nesrozumitelné.
> > >
> > > pepan
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: Honza Zátka
> > > > Předmět: Re: matka vigor
> > > > Datum: 25.7.2011 14:08:03
> > > > ----------------------------------------
> > > > Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž
> > > pochybuju.
> > > > A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak
> > > jako
> > > > rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> > > > inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery
> > > F1.Zavádět
> > > > do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik
> > > heterozygotů
> > > > by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se
> dá
> > > > uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> > > > vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl
> > > v tom
> > > > šťourat.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 7. 2011
Re: ako dalej (53453)

"Prosim o radu v jednej rodine som nasiel v tomto case matecnik je na spodu latky ramika nieje este zavieckovany mozno zajtra bude neviem ci ho mam vyrezat alebo nie este pripomeniem ze matka nemala kde klast pretoze vcely naniesli med do plodiska a tak jej ostali len 3 ramiky B dakujem za kazdu radu stara matka ma asi 2 roky."

Jestli má stará matka asi dva roky, tak možná má už tři roky. A to je problém starých matek, že se občas je včely rozhodnou vyměnit v takovou nevhodnou dobu. Není vůbec jasné, jestli když se matečník zničí, jestli pokus nebudou znova opakovat. Není vůbec jasné, jestli i když se o to nepokusí, jestli stará matka vydrží přes zimu a dostatečně dlouho na jaře, než se odchová a přidá nová matka. Není vůbec jasné, když se jakýmkoliv způsobem vymění matka, jestli než si nová matka pořídí ze svého plodu dostetek včel, jestli mezitím včelstvo nezeslábne natolik, že podlehne loupeži. A není vůbec jasné, když se matečník nechá a nová matka vyletí v srpnu na prolet, jestli se kvalitně oplodní a vrátí se.
takže nejjistější je asi výměna za rezervní matku z nějakého rezervního oddělku.
Pokud rezervní matka není, já bych vybral z plodiště plásty s medem, z medníku taky, nechal jen takových 5 kilo, doplnil kvalitními prázdnými plásty a nasadil mírné krmení či podněcování. A nechal včelkám, ať rozhodnou. Pokud byl problém v nedostatku místa, včelky matečník samy zruší a půjdou do zimy s původní matkou. Pokud byl problém v nějaké vadě či přílišnému vyčerpání matky, včelky výměnu dotáhnou a s trochou štěstí půjde včelstvo do zimy s novou matkou. Rojení na 99 %, pokud pozbydou nadbytečné zásoby, v tuto dobu samy včely zarazí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 26. 7. 2011
Re: podstavení nástavku (53455) (53459) (53461)

>OK, ale já mám jenom jeden nástavek. Je to letošní oddělek a chci ho rozšířit. Hanka<
-----------------------------------------------------------
A jak jste psala níže, včely visí až ke dnu. To v ranních nebo večerních hodinách. Je třeba se podívat přez den, kdy včely vylétly jak to v tom podmetu (dně) vypadá. Nic bych nedal za to, že tam uvidíte divokou stavbu. Tu je třeba odříznout a potom je možno nástavek podstavit. Plod v divočině,pokud tam nějaký bude, necháte ve dně a včely si s ním poradí. Spadlé voskové dílo vyjmete po vyčištění.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 26. 7. 2011
Re: ako dalej (53453)

Lukáš a nezamieňaš si "matečník" s materskou miskou? Je v nezaviečkovanej materskej bunke i larva s materskou kašičkou?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 7. 2011
Re: podstavení nástavku (53455) (53459) (53461)

"OK, ale já mám jenom jeden nástavek. Je to letošní oddělek a chci ho rozšířit. "

No, jestli dole postavily divočinu, tak to je v tuto dobu docela hnusná práce. Nijak jinak se to nedá udělat než že se včely kouřem z divočiny odeženou , nástavek se pak nakloní nebo někde položí na bok tak, aby plásty v něm byly svisle, ne vodorovně a za stálého odrazování kouřem se voští odřeže. A potom se další nástavek podstaví. Práci je třeba dělat kolem poledne za co nejlepšího počasí a opatrně, aby včely příliš nezdivočely.
Jinak ale je tam háček, v tuto dobu záleží na konkrétní situaci na stanovišti a na síle toho oddělku, jestli takové podstavení projde bez rozvinutí loupeže. Negativně tomu pomáhá taky spodní česno ve dnu a vysoké dno.
V tuto dobu bych nad prostým podstavením dalšího nástavku do oddělku už poněkud váhal. Spíš bych preferoval manipulaci s plásty a přidání nového nástavku nahoru. Plásty ze spodního nástavku se z části rozeberou, matka, pokud se najde a většina plodových plástů se uloží nahoru, v obou nástavcích zhruba do středů a kraje se doplní novými plásty.
Takové uspořádání je proti loupeži podstatně víc odolné a divočina se s pohybem původních plástů částečně vyřeší sama. Částečně je potom možné divočinu nechat do září až října, kdy už bude bez včel a její vyřezání z úlu bude absolutně bezproblémové.
Případně je možné nástavek s plásty prostě jen uložit nahoru, pokud jsou ty plásty zhruba stejně tmavé či světlé jako plásty dole, matka s velkou pravděpodobností na ně přejde.Zvláště pokud to jsou plásty od medu po vytáčení. Pokud ne, za cca týden se kontroluje a provede se přehazování plástů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.180.219.181) --- 26. 7. 2011
Re: podstavení nástavku (53455) (53459)

OK, ale já mám jenom jeden nástavek. Je to letošní oddělek a chci ho rozšířit.
Hanka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: ako dalej (53453)

Buď jde o tichou výměnu nebo pozdní roj. No nejlepší by bylo vyměnit matku za mladší a trochu uvolnit plodiště, dát tam souš. A nebo jen tam dát souš a matečník odstranit. Třeba si to rozmyslí, pokud by šlo o rojení. To je to, že to včely neřeknou, co se jim nelíbí.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lukas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ako dalej
> Datum: 26.7.2011 12:16:34
> ----------------------------------------
> Prosim o radu v jednej rodine som nasiel v tomto case matecnik je na spodu
> latky ramika nieje este zavieckovany mozno zajtra bude neviem ci ho mam
> vyrezat alebo nie este pripomeniem ze matka nemala kde klast pretoze vcely
> naniesli med do plodiska a tak jej ostali len 3 ramiky B dakujem za kazdu
> radu stara matka ma asi 2 roky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: podstavení nástavku (53455)

Úl rozdělat tak, že nástavky odložím na zadní stěnu očkem nahoru, myšleno u úlu na studenou stavbu, protože tak se odkládají nástavky. Původně horní nástavek na dno, a ten co byl původně dole, postavím na přední hranu spodního nástavku nástavku tak, že vidím spodní loučky, očko je dolů a už jenom zakouřit, vyhnat včely k horní loučce a nástavek sklopit k sobě a je to.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "EL-PROM, Kornienková Hana" <hanka/=/el-prom.cz>
> Předmět: podstavení nástavku
> Datum: 26.7.2011 12:35:29
> ----------------------------------------
> Prosím o radu, jak podsadit vystrojený nádtavek dolů pod nejnižší, když
> do podmetu visí včely až ke dnu. Nechci je drtit, ani dráždit ometáním .
> Neznáte nějaký trik?
> Hanka
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: podstavení nástavku (53455)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "EL-PROM, Kornienková Hana" <hanka/=/el-prom.cz>
> Předmět: podstavení nástavku
> Datum: 26.7.2011 12:35:29
> ----------------------------------------
> Prosím o radu, jak podsadit vystrojený nádtavek dolů pod nejnižší, když
> do podmetu visí včely až ke dnu. Nechci je drtit, ani dráždit ometáním .
> Neznáte nějaký trik?
> Hanka
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449) (53450) (53451)

Ta poslední věta je vůbec nejpravdivější Dnes se hlavně klade důraz na rychlost jarního rozvoje, Začíná se již opomíjet vyzdvihování čistícího pudu který se podle různých autorů zdá nevýznamný, A začíná se uvažovat o délce dožívání včel, což by mělo mít vliv na zamoření varoázou. Pohledy na požadavky včelařů se stále mění ale vše je to bohužel na dlouhé lokte. Když to ale jinak nejde:

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: matka vigor
> Datum: 26.7.2011 11:51:53
> ----------------------------------------
> Já jen doplním, že ten přenos genů není půl a půl, to by bylo moc jednoduché.
> Jde o soupis vlastností, kde jedna vlastnost je dominantní nad druhou,
> nejednoduší vysvětlení je příklad černé zbarvení je dominantní nad světlým. A
> proto se provádí ta příbuzenská plemenitba, aby se míň dominantní vlastnosti
> upevnily a přenesly na nové jedince. Má to svá rizika a omezení, ale funguje to.
> Takže shopnost přenosu vlastností je dán gen. složením jednotlivců, který je
> gen. dominantní. Takže i trubec může mít nad gen. vlastnostmi matky se ,kterou
> se spářil např. cucám to číslo z prstu 70% převahu.
> Navíc u včel se ještě přihlíží ke koeficietu dědičnosti, např. zdědit dobrý
> medný výnos nejde, protože má nízký koeficient, ale souvisí medný výnos s
> plodností, spotřebou energie apod. a to se ukáže na medném výnosu.
> Dá se to těžko popsat, jestliže se nemám na co konkrétního odvolat, nemám žádnou
> učebnici, kde bych to měl sceleně pohromadě, něco mám ze školy a jinak zbytek
> utržkovitě z různých knih. Ale mohu z vlastní zkušenosti říct, že zpravidla to
> je tak, že po čem houby, to se dědí.
>
> Aleš M.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: matka vigor
> > Datum: 26.7.2011 11:15:50
> > ----------------------------------------
> > Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů, ale
> > vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních zárodečných buněk,
> > proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě a druhá po dědkovi.
> jinak
> > je to s živými rodiči. To se plete! Trubec nemá "tátu" má jen mámu, ale
> genotyp
> > má buď po dědkovi nebo po bábě (obě linie, ze kterých vznikla jeho matka). Do
> > jaké míry se geny při redukčním dělení neboli meióze míchají bych potřeboval
> od
> > moudřejších poučit, tím si nejksem jistý, ale podle výsledků praktických bych
> > řekl, že k němu částečně dochází, což znamená, že trubec by měl většinou část
> > genů po bábě a část po dědkovi, ale doufám, že jsem Vám tím moc nezamotal
> > hlavu..
> > Hezký den.
> > PS: dneska jsem chystal včely na krmení, větší část jich udržela mednou
> komoru
> > ale pro jistotu je dokrmím, slunečnice zklamala, medu z ní nevýznamně.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: matka vigor
> > > Datum: 26.7.2011 10:58:25
> > > ----------------------------------------
> > > No byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil boje genů u včel. Pokud to zatím
> > > chápu dobře. Matka je diploidní, trubec haploid. Matka má otce matku,
> > > zatímco trubec je kopií matky v otcově těle. (takže se jednodušeřečeno
> páří
> > > mezi ssebou matky prostřednicvím terubce)
> > >
> > > Samec má méně genů, ale pochybuji, že jsou pro svou "očesanost" jako
> takové
> > > méně dominantní při spojování v embryonálním vývoji u dělnic, osobně si
> > > myslím, že mají větší vliv než genetická informace matky. Proč? Protože
> > > jestli je trubec očesanou kopií matky, samotný zánik určitých
> nepotřerbných
> > > genetických infomací posílí při partogenezi vliv sad chromozomů a ty jsou
> > > významější při následném diploidním vývoji další generace._gp_       
> > > ........
> > > (e-mailem) --- 25. 7. 2011
> > > Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332)
> > > (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422)
> > > (53425) (53426) (53433)
> > > právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
> > > a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše
> > > ostatní nesrozumitelné.
> > >
> > > pepan
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: Honza Zátka
> > > > Předmět: Re: matka vigor
> > > > Datum: 25.7.2011 14:08:03
> > > > ----------------------------------------
> > > > Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž
> > > pochybuju.
> > > > A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak
> > > jako
> > > > rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> > > > inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery
> > > F1.Zavádět
> > > > do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik
> > > heterozygotů
> > > > by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se
> dá
> > > > uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> > > > vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl
> > > v tom
> > > > šťourat.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 26. 7. 2011
varoadna

Jenda:
Je za varoadno považováno pouze zasíťované dno? Když tak přemýšlím nad monitoringem, říkám si, že v zimě musí docházet ke značnému zkreslení výsledků (spad mrtvolek - ucpání síta...). Prozměnu když bych chtěl v zimě dostat ven vše, tak vymetání dna v lednu včely zrovna neocení. Podložka je pro mne jasná volba, ale síto ne, chci dna plná. Problém je, co se týče dotace, jasně tam stojí varoadno. Já za varoadno považuji vše, co by šlo popsat jako odnímatelné dno s možností vložení podložky pod celou plochu plodiště. Ale jak tak koukám a tak všechna varoadno co jsem kdy kde našel jsou celozasíťovaná. Tak jak je to? Děkuji
------------------

VD dna jak se vyrábějí je něco co snad každý jen vyrábí a nepoužívá.

Jen co jsem si jich pár vyrobil, tak jsem je přestal používat na odběr měli. Vlhko a plíseň na podložce,...

Pokud, tak konstrukce jako má Zdeněk B /Alias Grifin/.
vyjímatelné síto a pod ním vyjímatelná podložka.


A pokud bych chtěl počítat roztoče v sezoně, tak podložku ze zadu nad plné dno a krytou sítem v rámu.
Pokud je dno přístupné zezadu, tak se to dá udělat tak, že nepříjdu do styku se včelama. (asi to budu muset taky už nasadit, ale s vidličkou jsme jich zatím moc neviděl)

Varoadno je z definice zřejmě každé dno, které umožní sledovat spad VD.

Karel



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

EL-PROM, Kornienková Hana (e-mailem) --- 26. 7. 2011
podstavení nástavku

Prosím o radu, jak podsadit vystrojený nádtavek dolů pod nejnižší, když
do podmetu visí včely až ke dnu. Nechci je drtit, ani dráždit ometáním .
Neznáte nějaký trik?
Hanka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: Varoadno (53447)

Varoa dno znamená dno které umožňuje odběr vzorků a monitorování spadu a ošetřování proti varoáze. Síto není podmínkou

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jenda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Varoadno
> Datum: 26.7.2011 10:50:22
> ----------------------------------------
> Je za varoadno považováno pouze zasíťované dno? Když tak přemýšlím nad
> monitoringem, říkám si, že v zimě musí docházet ke značnému zkreslení
> výsledků (spad mrtvolek - ucpání síta...). Prozměnu když bych chtěl v zimě
> dostat ven vše, tak vymetání dna v lednu včely zrovna neocení. Podložka je
> pro mne jasná volba, ale síto ne, chci dna plná. Problém je, co se týče
> dotace, jasně tam stojí varoadno. Já za varoadno považuji vše, co by šlo
> popsat jako odnímatelné dno s možností vložení podložky pod celou plochu
> plodiště. Ale jak tak koukám a tak všechna varoadno co jsem kdy kde našel
> jsou celozasíťovaná. Tak jak je to? Děkuji
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukas (217.12.62.38) --- 26. 7. 2011
ako dalej

Prosim o radu v jednej rodine som nasiel v tomto case matecnik je na spodu latky ramika nieje este zavieckovany mozno zajtra bude neviem ci ho mam vyrezat alebo nie este pripomeniem ze matka nemala kde klast pretoze vcely naniesli med do plodiska a tak jej ostali len 3 ramiky B dakujem za kazdu radu stara matka ma asi 2 roky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Danecek (e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449) (53450)

Ještě bych upřesnil to "po dědovi" a "po bábě". Matka dědí chromosomy od
obou rodičů a následně dochází k jejich rekombinaci, tj. dva chromosomy
v páru se nasekají na kousky a pak slepí. Takže žádný z matčiných
chromosomů není přesně jako dědův či bábin. Obrázkem:

Děda i bába přispějí jednou verzí chromosomu
Děda: DDDDDD
Bába: BBBBBB
a matka bude mít dvě promíchané verze tohoto chromosomu:
Matka: DDDBBDBB
BBBDDBDD
Za zmínku stojí, že k rekombinaci dochází u včel 10x více než např. u
člověka.

Dojde ale ještě k dalšímu vzniku variant, při vzniku neoplozených
vajíček. Včely mají 16 chromosomů a pro každý z nich jsou na výběr dvě
varianty naznačené výše. Jedna matka tedy může mít až 2^16 = 65536
geneticky odlišných synů trubců.

Musím upozornit, že jsem nestudoval genetiku včel, úvahu výše jsem
extrapoloval ze zákonů platných u savců, rád se nechám opravit.

Petr


On Tue, 2011-07-26 at 11:14 +0200, Radek Hubač wrote:
> Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů,
> ale vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních
> zárodečných buněk, proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě
> a druhá po dědkovi. jinak je to s živými rodiči. To se plete! Trubec
> nemá "tátu" má jen mámu, ale genotyp má buď po dědkovi nebo po bábě
> (obě linie, ze kterých vznikla jeho matka). Do jaké míry se geny při
> redukčním dělení neboli meióze míchají bych potřeboval od moudřejších
> poučit, tím si nejksem jistý, ale podle výsledků praktických bych řekl,
> že k němu částečně dochází, což znamená, že trubec by měl většinou část
> genů po bábě a část po dědkovi, ale doufám, že jsem Vám tím moc
> nezamotal hlavu..
> Hezký den.
> PS: dneska jsem chystal včely na krmení, větší část jich udržela mednou
> komoru ale pro jistotu je dokrmím, slunečnice zklamala, medu z ní
> nevýznamně.

> Radek

> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 26.7.2011 10:58:25
> > ----------------------------------------
> > No byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil boje genů u včel. Pokud to zatím
> > chápu dobře. Matka je diploidní, trubec haploid. Matka má otce matku,
> > zatímco trubec je kopií matky v otcově těle. (takže se jednodušeřečeno páří
> > mezi ssebou matky prostřednicvím terubce)
> >
> > Samec má méně genů, ale pochybuji, že jsou pro svou "očesanost" jako takové
> > méně dominantní při spojování v embryonálním vývoji u dělnic, osobně si
> > myslím, že mají větší vliv než genetická informace matky. Proč? Protože
> > jestli je trubec očesanou kopií matky, samotný zánik určitých nepotřerbných
> > genetických infomací posílí při partogenezi vliv sad chromozomů a ty jsou
> > významější při následném diploidním vývoji další generace._gp_       
> > ........
> > (e-mailem) --- 25. 7. 2011
> > Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332)
> > (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422)
> > (53425) (53426) (53433)
> > právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
> > a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše
> > ostatní nesrozumitelné.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Honza Zátka
> > > Předmět: Re: matka vigor
> > > Datum: 25.7.2011 14:08:03
> > > ----------------------------------------
> > > Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž
> > pochybuju.
> > > A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak
> > jako
> > > rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> > > inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery
> > F1.Zavádět
> > > do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik
> > heterozygotů
> > > by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se dá
> > > uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> > > vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl
> > v tom
> > > šťourat.
> >
> >
> >

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449) (53450)

Já jen doplním, že ten přenos genů není půl a půl, to by bylo moc jednoduché. Jde o soupis vlastností, kde jedna vlastnost je dominantní nad druhou, nejednoduší vysvětlení je příklad černé zbarvení je dominantní nad světlým. A proto se provádí ta příbuzenská plemenitba, aby se míň dominantní vlastnosti upevnily a přenesly na nové jedince. Má to svá rizika a omezení, ale funguje to. Takže shopnost přenosu vlastností je dán gen. složením jednotlivců, který je gen. dominantní. Takže i trubec může mít nad gen. vlastnostmi matky se ,kterou se spářil např. cucám to číslo z prstu 70% převahu.
Navíc u včel se ještě přihlíží ke koeficietu dědičnosti, např. zdědit dobrý medný výnos nejde, protože má nízký koeficient, ale souvisí medný výnos s plodností, spotřebou energie apod. a to se ukáže na medném výnosu.
Dá se to těžko popsat, jestliže se nemám na co konkrétního odvolat, nemám žádnou učebnici, kde bych to měl sceleně pohromadě, něco mám ze školy a jinak zbytek utržkovitě z různých knih. Ale mohu z vlastní zkušenosti říct, že zpravidla to je tak, že po čem houby, to se dědí.

Aleš M.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: matka vigor
> Datum: 26.7.2011 11:15:50
> ----------------------------------------
> Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů, ale
> vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních zárodečných buněk,
> proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě a druhá po dědkovi. jinak
> je to s živými rodiči. To se plete! Trubec nemá "tátu" má jen mámu, ale genotyp
> má buď po dědkovi nebo po bábě (obě linie, ze kterých vznikla jeho matka). Do
> jaké míry se geny při redukčním dělení neboli meióze míchají bych potřeboval od
> moudřejších poučit, tím si nejksem jistý, ale podle výsledků praktických bych
> řekl, že k němu částečně dochází, což znamená, že trubec by měl většinou část
> genů po bábě a část po dědkovi, ale doufám, že jsem Vám tím moc nezamotal
> hlavu..
> Hezký den.
> PS: dneska jsem chystal včely na krmení, větší část jich udržela mednou komoru
> ale pro jistotu je dokrmím, slunečnice zklamala, medu z ní nevýznamně.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 26.7.2011 10:58:25
> > ----------------------------------------
> > No byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil boje genů u včel. Pokud to zatím
> > chápu dobře. Matka je diploidní, trubec haploid. Matka má otce matku,
> > zatímco trubec je kopií matky v otcově těle. (takže se jednodušeřečeno páří
> > mezi ssebou matky prostřednicvím terubce)
> >
> > Samec má méně genů, ale pochybuji, že jsou pro svou "očesanost" jako takové
> > méně dominantní při spojování v embryonálním vývoji u dělnic, osobně si
> > myslím, že mají větší vliv než genetická informace matky. Proč? Protože
> > jestli je trubec očesanou kopií matky, samotný zánik určitých nepotřerbných
> > genetických infomací posílí při partogenezi vliv sad chromozomů a ty jsou
> > významější při následném diploidním vývoji další generace._gp_       
> > ........
> > (e-mailem) --- 25. 7. 2011
> > Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332)
> > (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422)
> > (53425) (53426) (53433)
> > právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
> > a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše
> > ostatní nesrozumitelné.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Honza Zátka
> > > Předmět: Re: matka vigor
> > > Datum: 25.7.2011 14:08:03
> > > ----------------------------------------
> > > Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž
> > pochybuju.
> > > A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak
> > jako
> > > rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> > > inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery
> > F1.Zavádět
> > > do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik
> > heterozygotů
> > > by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se dá
> > > uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> > > vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl
> > v tom
> > > šťourat.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449)

Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů, ale vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních zárodečných buněk, proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě a druhá po dědkovi. jinak je to s živými rodiči. To se plete! Trubec nemá "tátu" má jen mámu, ale genotyp má buď po dědkovi nebo po bábě (obě linie, ze kterých vznikla jeho matka). Do jaké míry se geny při redukčním dělení neboli meióze míchají bych potřeboval od moudřejších poučit, tím si nejksem jistý, ale podle výsledků praktických bych řekl, že k němu částečně dochází, což znamená, že trubec by měl většinou část genů po bábě a část po dědkovi, ale doufám, že jsem Vám tím moc nezamotal hlavu..
Hezký den.
PS: dneska jsem chystal včely na krmení, větší část jich udržela mednou komoru ale pro jistotu je dokrmím, slunečnice zklamala, medu z ní nevýznamně.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 26.7.2011 10:58:25
> ----------------------------------------
> No byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil boje genů u včel. Pokud to zatím
> chápu dobře. Matka je diploidní, trubec haploid. Matka má otce matku,
> zatímco trubec je kopií matky v otcově těle. (takže se jednodušeřečeno páří
> mezi ssebou matky prostřednicvím terubce)
>
> Samec má méně genů, ale pochybuji, že jsou pro svou "očesanost" jako takové
> méně dominantní při spojování v embryonálním vývoji u dělnic, osobně si
> myslím, že mají větší vliv než genetická informace matky. Proč? Protože
> jestli je trubec očesanou kopií matky, samotný zánik určitých nepotřerbných
> genetických infomací posílí při partogenezi vliv sad chromozomů a ty jsou
> významější při následném diploidním vývoji další generace._gp_       
> ........
> (e-mailem) --- 25. 7. 2011
> Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332)
> (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422)
> (53425) (53426) (53433)
> právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
> a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše
> ostatní nesrozumitelné.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Honza Zátka
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 25.7.2011 14:08:03
> > ----------------------------------------
> > Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž
> pochybuju.
> > A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak
> jako
> > rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> > inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery
> F1.Zavádět
> > do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik
> heterozygotů
> > by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se dá
> > uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> > vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl
> v tom
> > šťourat.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 26. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433)

No byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil boje genů u včel. Pokud to zatím chápu dobře. Matka je diploidní, trubec haploid. Matka má otce matku, zatímco trubec je kopií matky v otcově těle. (takže se jednodušeřečeno páří mezi ssebou matky prostřednicvím terubce)

Samec má méně genů, ale pochybuji, že jsou pro svou "očesanost" jako takové méně dominantní při spojování v embryonálním vývoji u dělnic, osobně si myslím, že mají větší vliv než genetická informace matky. Proč? Protože jestli je trubec očesanou kopií matky, samotný zánik určitých nepotřerbných genetických infomací posílí při partogenezi vliv sad chromozomů a ty jsou významější při následném diploidním vývoji další generace._gp_
.........
(e-mailem) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433)
právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše ostatní nesrozumitelné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 14:08:03
> ----------------------------------------
> Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž pochybuju.
> A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak jako
> rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery F1.Zavádět
> do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik heterozygotů
> by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se dá
> uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl v tom
> šťourat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 26. 7. 2011
Re: Varoadno (53447)

o co je horší vymetení mrtvolek ze síta než vymetení mrtvolek z plného dna se současným vsunutím podložky do podmetu, který v případě plného dna nebývá hladký a neobejde se to bez vyrušení?

Výhodou síta je také zamezení přístupu včel k podložce, takže v plné dno nelze nazvat varoadnem, ale musí se do něho strkat varoapodložka se svým vlastním sítem. Jinak totiž v sezoně roztoče nenajdete.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jenda (195.122.211.162) --- 26. 7. 2011
Varoadno

Je za varoadno považováno pouze zasíťované dno? Když tak přemýšlím nad monitoringem, říkám si, že v zimě musí docházet ke značnému zkreslení výsledků (spad mrtvolek - ucpání síta...). Prozměnu když bych chtěl v zimě dostat ven vše, tak vymetání dna v lednu včely zrovna neocení. Podložka je pro mne jasná volba, ale síto ne, chci dna plná. Problém je, co se týče dotace, jasně tam stojí varoadno. Já za varoadno považuji vše, co by šlo popsat jako odnímatelné dno s možností vložení podložky pod celou plochu plodiště. Ale jak tak koukám a tak všechna varoadno co jsem kdy kde našel jsou celozasíťovaná. Tak jak je to? Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 26. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53438) (53439) (53440) (53441)

J.B.:
Jestliže jste měl inseminované matky ze 3 pramenů Dol, Troisek,Sklenár tak to jste toho vyzkoušel asi jako já nebo víc než já .Já jsem ten Troisek měl před asi 40ti lety to byly inseminované matky co do techniky asi horší a hlavně já jsem byl začátečník a odešel jsem od toho.

mOLČÍK:Jednoho dne prostě dožijí a Já budu pokračovat s linií Guláš, ale bude pro mě mnohem důležitější, abych byl spokojen s jejích vlastnostmi, které jinak než selekcí si neudržím.
j.b.: PLNĚ S VÁMI SOUHLASÍM, já již nyní nechávám matky do dalšího roku jen po selekci výnosu. Chovám i z inseminované i z nejlepší G 2.
Nadále však hodlám kupovat 1-2 inseminované matky. Věřím v poctivost inseminátorů že i oni vybírají a tím že mají dvojunásobnou možnost výběru ( otce i matku zatím co já jen matku a otec je ve vzduchu) mají nebo mohou mít o 100% lepší výsledky.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: Gulas G (53442) (53444)

Mým osobním názorem je
Do 10 včelstev je výhodný nákup F1 z rozmnožovacích chovů Dotovaná matka vyjde kolem 100kč nedotovaná do 400.
Do 30 je výhodný nákup z čistých chovů a vlastní rozchov ceny se pohybují podle mých skušeností 400 - 1000 Kč
Při vyšších počtech včelstev je již naprosto bez konkurešní Insiminovaná matka a vlastní odchov produkčních matek. Taková nejde pod tisícovku.
Hlavně jde o co se komu vyplatí podle toho kolik času může věnovat jejich odchovu. Někdy může i při velkém počtu být výhodnější nákup z roz. chovů a i při 3 úlech bude mít drahá matka vysokou cenu záliby a poznání.

Pepan




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Gulas G
> Datum: 26.7.2011 07:26:45
> ----------------------------------------
>
> Hybridi F1 u včel? To si kupujete nebo máte jaké křížence? Co s čím.
> Hybridem se rozumí kříženec plemen. Jako jsou výkrmový, snáškový hybridi.
> Já píšu o tom, že konkrétní liniie se vytratí, protože není mezi nima výrazný
> rozdíl a je nekonec jen Včela kraňská s konkrétnímy vlastnostmi, které ovlivňuji
> selekcí, co nevyhovuje jde vyměnit, ani se nevyhovující nesnažím držet s tím, že
> to zatím vydrží. A naštěstí na to nejsem v okolí sám. Takže situace je spíš
> taková, že žádná koupená ins. matka nic výrazně lepšího nepřinesla a i ty F11 co
> mám, nejsou bodavé, rozbíhavé a výnos drží min. v průměru. Jiná situace, ale je
> samozřejmě tam, kde má včelař včely co lítají zadečkem dopředu jen co se kolem
> nich projde, a misto toho aby ji vyměnil se přiobleče a má řeči, že to je
> normální. Normální to je, ale jde to ovlivnit.
>
> Aleš M.
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> > Předmět: Gulas G
> > Datum: 25.7.2011 22:45:25
> > ----------------------------------------
> > Uplne jste opomenuli,ze pred vznikem F1 je nekolik generaci P,kde se
> > silne vkrevnuje,upevnuji pozadovane vlastnosti,silne brakuji
> > negativni,casto se generace P brakuji komplet.Jelikoz se pari uzce
> > pribuzensky,proto inseminace.Inseminovana matka je tedy nekolikrat
> > vkrevnena a oplozena overenou(opet pribuznou) trubci linii a jde na prodej
> > s rizikem nizsi zivotnosti.Jeji dcery jsou hybridi F1 a finalnim
> > produktem!!! Vyrazny heterozni efekt,zvysena zivotaschopnost.Potomstvo F2
> > uz ma puvodni vlastnosti posunute do ruznych gulasu G,rozbihavosti R a
> > bodavosti B.Tot vse.JosPr.Ps:zalistujte v minulych rocnicich Vcelarstvi,o
> > imbredingu-vkrevnovani cely serial.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: Gulas G (53442)


Hybridi F1 u včel? To si kupujete nebo máte jaké křížence? Co s čím. Hybridem se rozumí kříženec plemen. Jako jsou výkrmový, snáškový hybridi.
Já píšu o tom, že konkrétní liniie se vytratí, protože není mezi nima výrazný rozdíl a je nekonec jen Včela kraňská s konkrétnímy vlastnostmi, které ovlivňuji selekcí, co nevyhovuje jde vyměnit, ani se nevyhovující nesnažím držet s tím, že to zatím vydrží. A naštěstí na to nejsem v okolí sám. Takže situace je spíš taková, že žádná koupená ins. matka nic výrazně lepšího nepřinesla a i ty F11 co mám, nejsou bodavé, rozbíhavé a výnos drží min. v průměru. Jiná situace, ale je samozřejmě tam, kde má včelař včely co lítají zadečkem dopředu jen co se kolem nich projde, a misto toho aby ji vyměnil se přiobleče a má řeči, že to je normální. Normální to je, ale jde to ovlivnit.

Aleš M.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Gulas G
> Datum: 25.7.2011 22:45:25
> ----------------------------------------
> Uplne jste opomenuli,ze pred vznikem F1 je nekolik generaci P,kde se
> silne vkrevnuje,upevnuji pozadovane vlastnosti,silne brakuji
> negativni,casto se generace P brakuji komplet.Jelikoz se pari uzce
> pribuzensky,proto inseminace.Inseminovana matka je tedy nekolikrat
> vkrevnena a oplozena overenou(opet pribuznou) trubci linii a jde na prodej
> s rizikem nizsi zivotnosti.Jeji dcery jsou hybridi F1 a finalnim
> produktem!!! Vyrazny heterozni efekt,zvysena zivotaschopnost.Potomstvo F2
> uz ma puvodni vlastnosti posunute do ruznych gulasu G,rozbihavosti R a
> bodavosti B.Tot vse.JosPr.Ps:zalistujte v minulych rocnicich Vcelarstvi,o
> imbredingu-vkrevnovani cely serial.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53438) (53439)

Tak tak, ale jsou mezi námi včelaři kteří si mylně myslí ,že když koupí insiminovanou matku tak se mu zvýší výnos z toho včelstva z 30 na 100kg. Strašně je pak rozčílí, že se to neděje.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 20:16:25
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jan Burgel
>
> > Kaji:Vezmu ins. Vigorku, dcery oplodní pouliční směs z okolí, kde má Vigor
> > tak max. 10% účast a vzniknou mi matky F1.
> > J.B. já tomu říkám G1 guláš 1, i zde může vznikat heterozní efekt.
> -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
>
> Já si myslím, že tu G1 má každý chovatel co nabízí víc než jednu linii matek z
> volného páření a ještě si za takové matky nechává platit. Ono nevím, jak kde,
> ale v organizaci kde mám včelstva je kupovat si matky celkem normální a dost
> rozšířené. A jestli mám nějakou inseminovanou matku, tak takových F1 co se
> prodávají, si odchovám za sezónu stovku.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 25. 7. 2011
Gulas G

Uplne jste opomenuli,ze pred vznikem F1 je nekolik generaci P,kde se silne vkrevnuje,upevnuji pozadovane vlastnosti,silne brakuji negativni,casto se generace P brakuji komplet.Jelikoz se pari uzce pribuzensky,proto inseminace.Inseminovana matka je tedy nekolikrat vkrevnena a oplozena overenou(opet pribuznou) trubci linii a jde na prodej s rizikem nizsi zivotnosti.Jeji dcery jsou hybridi F1 a finalnim produktem!!! Vyrazny heterozni efekt,zvysena zivotaschopnost.Potomstvo F2 uz ma puvodni vlastnosti posunute do ruznych gulasu G,rozbihavosti R a bodavosti B.Tot vse.JosPr.Ps:zalistujte v minulych rocnicich Vcelarstvi,o imbredingu-vkrevnovani cely serial.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (109.183.0.165) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53438) (53439) (53440)

Teď mám aktuálně 6 ins. Dolek, moc mě zatím nepřesvědčily, sice mírné, pracuje se s nimy dobře, ale ve srovnání s orig. Sklenar linii G1O z volného páření, mají pomalejší jarní rozvoj a slabší výnos. Od těch Dolek jsem si letos nechal 12 nových matek, na test. Matky rozdávám od Sklenárek, ty mám otestované. Letos jsem odchoval cca 60-70 matek. 19 Sklenárek jsem si nechal +12Dol a zbytek dostali včelaři, co si o ně řekly.
Jěště jsem míval 3x ins. Troysek a od těch nevím kolik jsem odchoval matek, měl jsem je 2 roky a stejně jsem nakonec skončil u selektování a rozchovu z matek co jsem si odchoval sám.
A stejně dopadnu i s Dolkama a Sklenárkama. Jednoho dne prostě dožijí a Já budu pokračovat s linií Guláš, ale bude pro mě mnohem důležitější, abych byl spokojen s jejích vlastnostmi, které jinak než selekcí si neudržím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53438) (53439)

Pane MOLČÍK.
vYCHOVEJTE SI JAKÝCH KOLI MATEK KOLIK CHCETE PRODEJTE SI JICH TŘEBA 1000,-
Divte SE ŽE SE PRODÁVAJÍ

já matky neprodávám ale snažím se vychovat ty nejlepší,
jen mi odpovězte kolik inseminovaných mate
k jste měl a kolik jste od nich vychoval matek.
Já jen deset a asi stopadesát Guláš 2
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53438)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel

> Kaji:Vezmu ins. Vigorku, dcery oplodní pouliční směs z okolí, kde má Vigor
> tak max. 10% účast a vzniknou mi matky F1.
> J.B. já tomu říkám G1 guláš 1, i zde může vznikat heterozní efekt.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Já si myslím, že tu G1 má každý chovatel co nabízí víc než jednu linii matek z volného páření a ještě si za takové matky nechává platit. Ono nevím, jak kde, ale v organizaci kde mám včelstva je kupovat si matky celkem normální a dost rozšířené. A jestli mám nějakou inseminovanou matku, tak takových F1 co se prodávají, si odchovám za sezónu stovku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422)

KAJI :Já snad žádný termín nepotřebuji,
B.J. já taky nepotřebuji další termín, ale už ta inseminovaná matka je F1
její matka byla z linie která byla inbeegingem " ustálena, vyčištěna.
Její otec z linie inbreedingem vyčištěn.
Jejich dcera je pak výsledek křížení dvou ustálených ( vyčištěných linii)a měla by být heterozní= s vyšší životností.

Jestli se nemýlím tak heterozní efekt klesá při každé další generaci kvadratickou rychlostí


Kaji:Vezmu ins. Vigorku, dcery oplodní pouliční směs z okolí, kde má Vigor tak max. 10% účast a vzniknou mi matky F1.
J.B. já tomu říkám G1 guláš 1, i zde může vznikat heterozní efekt.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53438


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413)

Jestliže přijmeme, přijměte P Josef


Menšík že Vigor je kmen je možno v oblasi tohoto kmenu dělat inbreeding...
příbuzenským křížením to zdegradovat 2 linie a zkřížením 2 linií dosáhnout heteroze a F1.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53435)



> Od: PavelN
> Je
> Jednak se rodokmen matky skládá pouze z jedinců samičího pohlaví, protože
> trubec je haploidní kopií matky.
> Druhak vlastnosti matky, krom výkonnosti při kladení, můžete hodnotit až
> teprve podle vlastností jejich potomstva - dělnic, které se už dále
> nerozmnožují.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Z toho plyne že, trubec nemá otce a nese gen. vlastnosti z trubčí linie od svého dědy. Proto kdo chce chovat trubčí včelstva, tak musí vybírat ze včestev o jednu generaci zpět. V praxi to znamená, že jestliže mám matku s výbornými vlastnostmi jejího včelstva, tak její dcera může být základem pro chovnou trubčí linii. Zjednodušeně řečeno.

Aleš M.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433)

"Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž pochybuju."
-------------
Je...

Jednak se rodokmen matky skládá pouze z jedinců samičího pohlaví, protože trubec je haploidní kopií matky.
Druhak vlastnosti matky, krom výkonnosti při kladení, můžete hodnotit až teprve podle vlastností jejich potomstva - dělnic, které se už dále nerozmnožují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433)

právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše ostatní nesrozumitelné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 14:08:03
> ----------------------------------------
> Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž pochybuju.
> A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak jako
> rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery F1.Zavádět
> do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik heterozygotů
> by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se dá
> uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl v tom
> šťourat.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 12:38:40
> ----------------------------------------
> Já jsem se to učil ve škole a za takový blud bych vilítl od Zkoušky
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 25.7.2011 12:04:42
> > ----------------------------------------
> > Já snad žádný termín nepotřebuji,
> > Vezmu ins. Vigorku, dcery oplodní pouliční směs z okolí, kde má Vigor tak
> > max. 10% účast a vzniknou mi matky F1.
> > Nebo to chápu špatně?
> > Karel
> > ---------------------------------------------------------------------
> > Chápete to správně, to jen ostatní tady do toho pletou spousty dalších pojmů
> a
> > pak v tom lidem jako vy, dělají akorát v hlavě bordel. Dcera inseminované
> matky
> > je F1, je to první generace po "ušlechtilých" rodičích. F1 nevznikne až
> > spářením, F1 je to už od vylíhnutí, je to vlastně 100% Vigorka, ale o jejím
> > potomstvu s jistotou můžete tvrdit, že je Vigor jen z 50% (těžko víte s čím
> se
> > pářila). Dcera F1 (přirozeně spářené) by byla tedy F2, ale u té se dá
> > předpokládat, že z Vigorky právě má už jen 50% a její potomstvo jen 25%...
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53434


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Zátka (e-mailem) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426)

Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž pochybuju. A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak jako rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery F1.Zavádět do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik heterozygotů by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se dá uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl v tom šťourat.

------------ Původní zpráva ------------
Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
Předmět: Re: matka vigor
Datum: 25.7.2011 12:38:40
----------------------------------------
Já jsem se to učil ve škole a za takový blud bych vilítl od Zkoušky

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 12:04:42
> ----------------------------------------
> Já snad žádný termín nepotřebuji,
> Vezmu ins. Vigorku, dcery oplodní pouliční směs z okolí, kde má Vigor tak
> max. 10% účast a vzniknou mi matky F1.
> Nebo to chápu špatně?
> Karel
> ---------------------------------------------------------------------
> Chápete to správně, to jen ostatní tady do toho pletou spousty dalších pojmů
a
> pak v tom lidem jako vy, dělají akorát v hlavě bordel. Dcera inseminované
matky
> je F1, je to první generace po "ušlechtilých" rodičích. F1 nevznikne až
> spářením, F1 je to už od vylíhnutí, je to vlastně 100% Vigorka, ale o jejím
> potomstvu s jistotou můžete tvrdit, že je Vigor jen z 50% (těžko víte s čím
se
> pářila). Dcera F1 (přirozeně spářené) by byla tedy F2, ale u té se dá
> předpokládat, že z Vigorky právě má už jen 50% a její potomstvo jen 25%...
>
>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53433


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53420) (53424) (53428) (53430) (53431)

Teť ji to dává smysl. Matka která se drží aby nedšlo k opldnění začne klást stejně , ale jen bude trubcokladná Těmi trubci se pak oplodňují její sestry. je to právě ta příbuzenská plemenitba.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 13:27:28
> ----------------------------------------
> Děkuji za reakci pane Menšík, já to někde četl, že matka se uspí CO2, pak
> vězní a jako trubcokladná naklade vajíčka a k inseminaci (první a jediné)
> jde někdy mezi 60 a 90 dnem života.
> Teď si uvědomuji, že touto dobou asi ti co o tom hodně vědí nemají čas. Asi
> dotaz zopakuji za dlouhých zimních večerů.
> Vašek.
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 25, 2011 1:11 PM
> Subject: Re: matka vigor
>
>
> Až na bod 1 správně ten nedává smysl. Ačkoliv jsem někde četl, že lze matku
> polodnit i vícekrát. Všady se však v literatuře tvrdí , že to lze jen
> jednou.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 25.7.2011 12:59:10
> > ----------------------------------------
> > Zdravím,
> > nemám přírodovědné vzdělání, ještě donedávna jsem si myslel, že základy
> > genetiky znám. Tedy ty kulaté a hranaté hráchy. Po přečtení předchozích
> > příspěvků v tom mám naprostý zmatek. Mám vzdělání technické. Tak jako se
> > stroj někdy porouchá, i potomek živočicha nemá vždy požadované parametry.
> > Gausovu křivku podle mého názoru lze u výkladu také použít. Mezi úplně
> > špatným a ideálním je oblast, kde se vyskytují případy reálného šlechtění.
> > Požadavky jsou dva.
> > 1. poloha gausovy křivky se co nejvíce blíží ideálu
> > 2. gausova křivka je úzká tj. je malý rozptyl vlastností.
> > Až potud si myslím, že mám pravdu, pokud ne, tak mě opravte.
> > Teď ke včelím matkám:
> > 1. matka je inseminována spematem svých synů
> > (matka je stimulována k nakladení neoplozených vajíček, z nich se vylíhnou
> > trubci, kterých sperma se použije k její inseminaci.)
> > 2. matka je inseminována spematem svých bratrů.
> > 3. matka je inseminována spematem z jiné linie.
> > 4. matka je přirozeně spářená se svými bratry. (oplozovací stanice - nelze
> > zaručit)
> > 5. matka je přirozeně spářená s trubci jiné linie. (oplozovací stanice -
> > lze předpokládat)
> > 6..matka je přirozeně spářená s trubci jiného poddruhu? plemene? rasy?
> > (kraňka x vlaška apod.)
> > Co je co?
> > Můžete mě doporučit nějakou dostupnou literaturu, kde je to dostatečně
> > polopatě vysvětleno?
> > Děkuji za Vaše názory. Vašek.
> >
> >
> >
> >
> >
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 6322 (20110725)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potužník Václav (e-mailem) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53420) (53424) (53428) (53430)

Děkuji za reakci pane Menšík, já to někde četl, že matka se uspí CO2, pak
vězní a jako trubcokladná naklade vajíčka a k inseminaci (první a jediné)
jde někdy mezi 60 a 90 dnem života.
Teď si uvědomuji, že touto dobou asi ti co o tom hodně vědí nemají čas. Asi
dotaz zopakuji za dlouhých zimních večerů.
Vašek.

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 25, 2011 1:11 PM
Subject: Re: matka vigor


Až na bod 1 správně ten nedává smysl. Ačkoliv jsem někde četl, že lze matku
polodnit i vícekrát. Všady se však v literatuře tvrdí , že to lze jen
jednou.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 12:59:10
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> nemám přírodovědné vzdělání, ještě donedávna jsem si myslel, že základy
> genetiky znám. Tedy ty kulaté a hranaté hráchy. Po přečtení předchozích
> příspěvků v tom mám naprostý zmatek. Mám vzdělání technické. Tak jako se
> stroj někdy porouchá, i potomek živočicha nemá vždy požadované parametry.
> Gausovu křivku podle mého názoru lze u výkladu také použít. Mezi úplně
> špatným a ideálním je oblast, kde se vyskytují případy reálného šlechtění.
> Požadavky jsou dva.
> 1. poloha gausovy křivky se co nejvíce blíží ideálu
> 2. gausova křivka je úzká tj. je malý rozptyl vlastností.
> Až potud si myslím, že mám pravdu, pokud ne, tak mě opravte.
> Teď ke včelím matkám:
> 1. matka je inseminována spematem svých synů
> (matka je stimulována k nakladení neoplozených vajíček, z nich se vylíhnou
> trubci, kterých sperma se použije k její inseminaci.)
> 2. matka je inseminována spematem svých bratrů.
> 3. matka je inseminována spematem z jiné linie.
> 4. matka je přirozeně spářená se svými bratry. (oplozovací stanice - nelze
> zaručit)
> 5. matka je přirozeně spářená s trubci jiné linie. (oplozovací stanice -
> lze předpokládat)
> 6..matka je přirozeně spářená s trubci jiného poddruhu? plemene? rasy?
> (kraňka x vlaška apod.)
> Co je co?
> Můžete mě doporučit nějakou dostupnou literaturu, kde je to dostatečně
> polopatě vysvětleno?
> Děkuji za Vaše názory. Vašek.
>
>
>
>
>

__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 6322 (20110725)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53420) (53424) (53428)

Až na bod 1 správně ten nedává smysl. Ačkoliv jsem někde četl, že lze matku polodnit i vícekrát. Všady se však v literatuře tvrdí , že to lze jen jednou.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 12:59:10
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> nemám přírodovědné vzdělání, ještě donedávna jsem si myslel, že základy
> genetiky znám. Tedy ty kulaté a hranaté hráchy. Po přečtení předchozích
> příspěvků v tom mám naprostý zmatek. Mám vzdělání technické. Tak jako se
> stroj někdy porouchá, i potomek živočicha nemá vždy požadované parametry.
> Gausovu křivku podle mého názoru lze u výkladu také použít. Mezi úplně
> špatným a ideálním je oblast, kde se vyskytují případy reálného šlechtění.
> Požadavky jsou dva.
> 1. poloha gausovy křivky se co nejvíce blíží ideálu
> 2. gausova křivka je úzká tj. je malý rozptyl vlastností.
> Až potud si myslím, že mám pravdu, pokud ne, tak mě opravte.
> Teď ke včelím matkám:
> 1. matka je inseminována spematem svých synů
> (matka je stimulována k nakladení neoplozených vajíček, z nich se vylíhnou
> trubci, kterých sperma se použije k její inseminaci.)
> 2. matka je inseminována spematem svých bratrů.
> 3. matka je inseminována spematem z jiné linie.
> 4. matka je přirozeně spářená se svými bratry. (oplozovací stanice - nelze
> zaručit)
> 5. matka je přirozeně spářená s trubci jiné linie. (oplozovací stanice - lze
> předpokládat)
> 6..matka je přirozeně spářená s trubci jiného poddruhu? plemene? rasy?
> (kraňka x vlaška apod.)
> Co je co?
> Můžete mě doporučit nějakou dostupnou literaturu, kde je to dostatečně
> polopatě vysvětleno?
> Děkuji za Vaše názory. Vašek.
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53430


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53420) (53424) (53427)

Tady je problém v tom že v botanice a zoologii se pro stejné stupně používají různé názvy. různé třtění a všechno je stále platné
Systematika v botanice a zologiji je šíleně zmatená a je opravdu těžké až téměř nemožné se v ní vyznat bez používání těch velkých písmen za názvy. proto to radij skončeme. Nejdůležitější je Neohlížet se na cenu kolik která matka stála při vlastním odchovu, ale brakovat a brakovat vždyť vemme v úvahu to, že ve vesnici je pět včelařů každý koupí od jiného chvatele jinou matku s tím že si je rozchová, příští rok se dcery popáří se všemi a je z toho jak již někdo napsal G1 (guláš první kvality.) Jediné správné řešení by bylo při 20 včelstvech kupovat ročně nejméně 7 matek a neodchovávat vlastní, nebo jedině z insminované nechávat 1 generaci A už by bylo úplně jedno jestli je to čisté nebo F1.
Ještě pro informaci třebas Sig je kříženec s černou i když se to nikde neuvádí. F1 je označení první generace po křížení bez rozdílů jakých stupňů Dříve tomu hospodáři říkali "oživení Krve"

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 12:39:59
> ----------------------------------------
> Hybridní rajčata, okurky, slepice, brojleři, králíci atd. jsou kříženci
> plemen a odrůd. Porovnávat matku F1 s nějakým produkčním hybridem je
> naprostý nesmysl. Protože ať je linie jaká chce, pořád jde o včelu kraňskou
> a ne o křížence. Když člověk nezasahoval do výběru vlastností, tak se
> přirozeně oddělily od sebe dva typy stejného plemene. Jde o Včelu kraňskou
> alpského a karpatského typu. Ostatní názvy linií, jsou dílem člověka, a
> toho jak v rámci jednoho plemene a typu, šlechtěním ustálil ruzné
> vlastnosti. Proto křížením linií nedosáhnete podobného efektu, jako u
> křížení plemen, kde rozdíly vlastností jsou mnohem výraznější.
> Celé, v běžném chovu, je to hlavně o výběru jednotlivých včelstev, která
> vlastnostně vyhovují. Proto bude ve výsledku jedno, jestli jde o výběrem
> šlechtěnou
> inseminovanou matku, nebo matku která je po dvaceti letech letech nějaká
> F20 a neznámé linie, ale včelařem po dvacet let selektovaná. Označení F s
> číslem je jen informace o počtu generací od základu chovu. I ta
> inseminovaná matka je v podstatě F1, ale tím že si někdo koupil jako základ
> chovu se z ní stalo P-rodičovská generace.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53420) (53424)

Zdravím,
nemám přírodovědné vzdělání, ještě donedávna jsem si myslel, že základy
genetiky znám. Tedy ty kulaté a hranaté hráchy. Po přečtení předchozích
příspěvků v tom mám naprostý zmatek. Mám vzdělání technické. Tak jako se
stroj někdy porouchá, i potomek živočicha nemá vždy požadované parametry.
Gausovu křivku podle mého názoru lze u výkladu také použít. Mezi úplně
špatným a ideálním je oblast, kde se vyskytují případy reálného šlechtění.
Požadavky jsou dva.
1. poloha gausovy křivky se co nejvíce blíží ideálu
2. gausova křivka je úzká tj. je malý rozptyl vlastností.
Až potud si myslím, že mám pravdu, pokud ne, tak mě opravte.
Teď ke včelím matkám:
1. matka je inseminována spematem svých synů
(matka je stimulována k nakladení neoplozených vajíček, z nich se vylíhnou
trubci, kterých sperma se použije k její inseminaci.)
2. matka je inseminována spematem svých bratrů.
3. matka je inseminována spematem z jiné linie.
4. matka je přirozeně spářená se svými bratry. (oplozovací stanice - nelze
zaručit)
5. matka je přirozeně spářená s trubci jiné linie. (oplozovací stanice - lze
předpokládat)
6..matka je přirozeně spářená s trubci jiného poddruhu? plemene? rasy?
(kraňka x vlaška apod.)
Co je co?
Můžete mě doporučit nějakou dostupnou literaturu, kde je to dostatečně
polopatě vysvětleno?
Děkuji za Vaše názory. Vašek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.5.128) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53420) (53424)

Hybridní rajčata, okurky, slepice, brojleři, králíci atd. jsou kříženci plemen a odrůd. Porovnávat matku F1 s nějakým produkčním hybridem je naprostý nesmysl. Protože ať je linie jaká chce, pořád jde o včelu kraňskou a ne o křížence. Když člověk nezasahoval do výběru vlastností, tak se přirozeně oddělily od sebe dva typy stejného plemene. Jde o Včelu kraňskou alpského a karpatského typu. Ostatní názvy linií, jsou dílem člověka, a toho jak v rámci jednoho plemene a typu, šlechtěním ustálil ruzné vlastnosti. Proto křížením linií nedosáhnete podobného efektu, jako u křížení plemen, kde rozdíly vlastností jsou mnohem výraznější.
Celé, v běžném chovu, je to hlavně o výběru jednotlivých včelstev, která vlastnostně vyhovují. Proto bude ve výsledku jedno, jestli jde o výběrem šlechtěnou
inseminovanou matku, nebo matku která je po dvaceti letech letech nějaká F20 a neznámé linie, ale včelařem po dvacet let selektovaná. Označení F s číslem je jen informace o počtu generací od základu chovu. I ta inseminovaná matka je v podstatě F1, ale tím že si někdo koupil jako základ chovu se z ní stalo P-rodičovská generace.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53427


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425)

Já jsem se to učil ve škole a za takový blud bych vilítl od Zkoušky

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 12:04:42
> ----------------------------------------
> Já snad žádný termín nepotřebuji,
> Vezmu ins. Vigorku, dcery oplodní pouliční směs z okolí, kde má Vigor tak
> max. 10% účast a vzniknou mi matky F1.
> Nebo to chápu špatně?
> Karel
> ---------------------------------------------------------------------
> Chápete to správně, to jen ostatní tady do toho pletou spousty dalších pojmů a
> pak v tom lidem jako vy, dělají akorát v hlavě bordel. Dcera inseminované matky
> je F1, je to první generace po "ušlechtilých" rodičích. F1 nevznikne až
> spářením, F1 je to už od vylíhnutí, je to vlastně 100% Vigorka, ale o jejím
> potomstvu s jistotou můžete tvrdit, že je Vigor jen z 50% (těžko víte s čím se
> pářila). Dcera F1 (přirozeně spářené) by byla tedy F2, ale u té se dá
> předpokládat, že z Vigorky právě má už jen 50% a její potomstvo jen 25%...
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53426


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Zátka (e-mailem) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422)

Já snad žádný termín nepotřebuji,
Vezmu ins. Vigorku, dcery oplodní pouliční směs z okolí, kde má Vigor tak
max. 10% účast a vzniknou mi matky F1.
Nebo to chápu špatně?
Karel
---------------------------------------------------------------------
Chápete to správně, to jen ostatní tady do toho pletou spousty dalších pojmů a pak v tom lidem jako vy, dělají akorát v hlavě bordel. Dcera inseminované matky je F1, je to první generace po "ušlechtilých" rodičích. F1 nevznikne až spářením, F1 je to už od vylíhnutí, je to vlastně 100% Vigorka, ale o jejím potomstvu s jistotou můžete tvrdit, že je Vigor jen z 50% (těžko víte s čím se pářila). Dcera F1 (přirozeně spářené) by byla tedy F2, ale u té se dá předpokládat, že z Vigorky právě má už jen 50% a její potomstvo jen 25%...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53420)

"Já to říkám tak F 1 je jen spotřevní zboží Použít a vyhodit. U okurek si již zahrádkáři zvikli že přesev F1 nevede k úspěchu a kupují jen nové osivo. V živočišné výrobě příkladně Broileři jsou vlastně F1 určeni na jatka a ne k dalšímu chovu."

No, když chce někdo dále pěstovat třeba rajčata nebo nebo rozchovávat slepice, pořídí si čistokrevné jedince. Když to má na produkci, pořídí si F1, i ty rajčata i ty brojlery.
Akorát u včel, jak to vypadá, jsou inseminované matky obojí a nikdo to nerozlišuje.
Možná proto, že není zpětná vazba, protože na rozdíl od těch rajčat nebo brojlerů nejde zabránit oplození matky trubci s nežádoucími geny a tak čistokrevná inseminovaná matka stejně jako hybridní inseminované matka F1 pak obě v praxi mají běžným včelařem nerozlišitelné výsledky.
Zatímco u těch rajčat nebo slepic by se to poznalo okamžitě a jednoznačně na další generaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422)

Úplně.
U F1 jde o kontrolované křížení jen dvou čístých linií nebo kmenů s určitým, již do předu známým výsledkem.
Při volném páření je všechno jen otázkou náhody.
Proto se používá u včel inseminace
Při insiminací stejnou linií nevzniká F1.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 09:41:01
> ----------------------------------------
> Zřejme by bylo záhodno pro včelaře pro takové matky určené k chovu F1
> vymyslet nový temín. ostranilo by se tak mnoho omylů. Pokud tento termín
> existuje tak ho neznám.
>
> --------------------
>
> Já snad žádný termín nepotřebuji,
>
>
> Vezmu ins. Vigorku, dcery oplodní pouliční směs z okolí, kde má Vigor tak
> max. 10% účast a vzniknou mi matky F1.
>
> Nebo to chápu špatně?
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421)

Zřejme by bylo záhodno pro včelaře pro takové matky určené k chovu F1 vymyslet nový temín. ostranilo by se tak mnoho omylů. Pokud tento termín existuje tak ho neznám.

--------------------

Já snad žádný termín nepotřebuji,


Vezmu ins. Vigorku, dcery oplodní pouliční směs z okolí, kde má Vigor tak max. 10% účast a vzniknou mi matky F1.

Nebo to chápu špatně?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419)

To může být také.
príkladně:
Pokud majitel ochranné zznačky Vigor vytvoří novošlectěnce, Tak jej Označí za Vigor F1.Tento však nebude vykazovat stejné vlastnosti při dalším rozmnožován.
Pokud však tyto vlastnosi ustálí Imrídigem, výběrem a podobnými postupy, Bude to zase Vigor ale již bez označení F1 a po nekolika generacích bude vykazovat pořád stejné vlastnosti.

Také jsme si nesprávně zvykli použít tento termím F1 u insiminovaných matek které jsou určeny pro produkci F1. To však neznamená že takto odchované matky jsou vhodné k dalšímu množení. Zřejme by bylo záhodno pro včelaře pro takové matky určené k chovu F1 vymyslet nový temín. ostranilo by se tak mnoho omylů. Pokud tento termín existuje tak ho neznám.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 24.7.2011 22:51:07
> ----------------------------------------
> F1 je jen první generace po křížení. To co tady popisuješ je již nový
> ustálený kmen ixté generace
> Pepan
> --------------
> A proto se u dcer inseminované Vigorky dá mluvit o F1.
>
> O tom tady snad byla řeč, že něktěří inseminátoři produkují přímo F1, tedy
> už ins. matky s heterozním efektem.
>
> Víceméně, si myslím, že to bude většina chovatelů. Tedy že to nebude
> prošlechtěno 20 let nazpátek.
> Docela by mě zajímalo, jak daleko je znám rodokmen (spíš než znám, že byl
> záměrně tvořen) u dalších ins. matek. Tedy jeho základna. Nevím jaké je
> správná chov. terminologie.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53421


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419)

Je-li Fi insiminhována ¨syny, jedná se o imbrídik výsledkem a ustálení vlastmostí dané linie
Je-li F1 insiminována otcovskou linií trubců výsledkem je F2 a posilujií se tak některé vlastnosti
Je-li př. Voigorka insiminována př. trubci Praděd tak výsledkem je hybrid s heterózním efektem F1. lze tak získat novou linii při následném použití předcházejících postupů.
Také se tento postup používá Při novošlechtění dané linie za přísného dodržování původního postupu.
Jestli si někdo zvykl používa termín F1 na dcery F1 tak si musí uvědomit, že je to hloupost. pokut však použije termín "dcera F1" nebo xtá generace po F1 "Pak mlčím.
Já to říkám tak F 1 je jen spotřevní zboží Použít a vyhodit. U okurek si již zahrádkáři zvikli že přesev F1 nevede k úspěchu a kupují jen nové osivo. V živočišné výrobě příkladně Broileři jsou vlastně F1 určeni na jatka a ne k dalšímu chovu.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 24.7.2011 22:51:07
> ----------------------------------------
> F1 je jen první generace po křížení. To co tady popisuješ je již nový
> ustálený kmen ixté generace
> Pepan
> --------------
> A proto se u dcer inseminované Vigorky dá mluvit o F1.
>
> O tom tady snad byla řeč, že něktěří inseminátoři produkují přímo F1, tedy
> už ins. matky s heterozním efektem.
>
> Víceméně, si myslím, že to bude většina chovatelů. Tedy že to nebude
> prošlechtěno 20 let nazpátek.
> Docela by mě zajímalo, jak daleko je znám rodokmen (spíš než znám, že byl
> záměrně tvořen) u dalších ins. matek. Tedy jeho základna. Nevím jaké je
> správná chov. terminologie.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 24. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413)

F1 je jen první generace po křížení. To co tady popisuješ je již nový ustálený kmen ixté generace
Pepan
--------------
A proto se u dcer inseminované Vigorky dá mluvit o F1.

O tom tady snad byla řeč, že něktěří inseminátoři produkují přímo F1, tedy už ins. matky s heterozním efektem.

Víceméně, si myslím, že to bude většina chovatelů. Tedy že to nebude prošlechtěno 20 let nazpátek.
Docela by mě zajímalo, jak daleko je znám rodokmen (spíš než znám, že byl záměrně tvořen) u dalších ins. matek. Tedy jeho základna. Nevím jaké je správná chov. terminologie.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 24. 7. 2011
Re: ometaní včel (53414)

>P.Křapko nemám rád co vrčí a smrdí<
------------------------------------------------------------
Příteli Kučero, já toho nemám rád.... Ale vycházím z dané skutečnosti, že vždy je něco za něco. A že toho lidé dokáží vymyslet. Ruční ometání, strojní ometání, vytřásání celých nástavků, vyfukování kompresorem, různými dmychadly, repelenty ... Vždy však od toho buď bolí ruce, nebo to smrdí, dělá kravál... Zkrátka, nic není ideální. Jen tu kouzelnou hůlku či kouzelnou pípu na med z úlu ještě nikdo nevymyslel. Ale kdo ví, jak napsal př R. Stonjek, "nikdy neříkej nikdy" ;o)).
Hezký večer. JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 53418 do č. 53478)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu