Včelařská konference

>Tam kde není, by nám to mohl říci někdo kdo má váhu a zváží včely před zakrmením a týden po zakrmení. Pokud zakrmí svižně. Něco se dřív uvádělo v knížkách, ale jak na to autoři přišli, nevím. Karel<
............................................................
K tomu mohu uvést následující měření která jsem prováděl na podzim 2010. Měřil jsem elektronockou závěsnou váhou používanou k orientačnímu vážení v zemědělství za cca 1 270,- Kč. Celkem to fungovalo do mrazů. V mrazech tato váha již lhala. Proto jsem ji musel nahradit obdobnou ale mechanickou váhu. Z toho důvodu je nutno uváděné dekagramy brát s určitou rezervou. Uvedu výsledky u jednoho včelstva, které je charakteristické - včelstvo č. 13.

Dne 24/8 mělo včelstvo vlastních zásob 17 kg. Dodáno 5 kg roztoku cukru. Dne 07/9 mělo včelstvo 20,3 kg zásob. Vážení dne 23/10 prozradilo 17,1 kg zásob, čili včelstvo proplodovalo 3,2 kg zásob. Vážení 19/11 ukázalo 18,3 kg zásob, tedy o 1,2 kg více. Dne 19/01 bylo ve včelstvu ještě 14,5 kg zásob a 06/3 váha ukázala ještě 13,1 kg zásob.

Víme, kolik cukerných zásob jsme dodali = 5 kg. Nevíme, kolik činil u včelstva ve vlastních zásobách podíl medu a pylu. Další věc, která je zarážející, je nárůst váhy zásob v období 23/10 do 19/11 o 1,2 kg. Patrně to způsobila naakumulovaná voda v úlu z vyšší spotřeby zásob z pozdního plodování za již nižších teplot. Můžeme namítnout, že včely také určitou část zásob proplodovaly a tudíž by to mělo být patrné na stavu zásob. Musíme však vzít v úvahu i hmotnost vylíhlých včel. To ale váha neumí rozlišit, kolik zásob ubylo a kolik přibilo včel.

Skutečností je, že bylo včelstvu v období 24/8 - 07/9 dodáno 5 kg cukru v roztoku. Včelstvo spotřebovalo od 07/9 do 06/3 násl. roku (2011) 7,2 kg zásob a do jarního rozvoje mělo ještě 13,1 kg zásob. Také nedokážeme zjistit, kolik z dodaných zásob včely uložily a kolik bylo spotřebováno na jejich zpracování. Veškerá měření nám podstatnou měrou zkreslují pozdní přínosy pylu a nektaru - u nás, někdy ještě i v říjnu.

U invertovaných krmiv by v ideálním případě nemělo docházet ke ztrátám způsobených jejich zpracováním. Ovšem je otázkou, zda to včely vědí, zda jim to včelař řekl? Včely s největší pravděpodobností budou s invertovanými krmivy zacházet stejně, jako s roztokem cukru - tedy tato krmiva budou před uložením opět zpracovávat a je tedy předpoklad, že i zde bude docházet k obdobným ztrátám na výsledné hmotnosti uloženého krmiva jako při zpracování cukru. Jediným a sporným přínosem pro včelaře je tedy jím zaplacená služba na přípravu krmiv. Nemusí rozpouštět cukr.
To však má význam u velkovčelařů.