Včelařská konference

Inseminace matek se používá z jednoho důvodu, a tím je nutnost znalost původu otce. (u včel je to více otců)
Teď je důležité co tím sledujeme.
Oplodněním Linie A x A získáme čistou linii A Používá se to při ustalování vlastností dané linie a v potomstvu se musí brakovat. Výsledné ověřené matky jsou vhodné pro další rozchovávání u běžných včelařů.
Při oplodnění linie A linií B získáme F1 která má v první generaci standardní a předvídatelné vlastnosti. Ovšem při dalším rozchovu se vlastnosti F1 rozpadají v poměru 1: 1 zase v A a B Tyto postupy pak mají smysl jen pro novošlechtění a produkci matek pro jejich rozchovávání
Pro běžné chovy jsou vhodné matky z rozmnožovacích a ne šlechtitelských chovů. pokud máte zájem o velmi kvalitní matky, kupujte matky ověřené. a ty se prodávají až na jaře. cenově jsou srovnatelné s inseminovanými.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 11:59:00
> ----------------------------------------
> A nejsou matky Vigor, náhodou oplozovány inseminací? Aspoň co jsem zahlédl cenu
> za matku , nevím už kde a tuším, že to bylo nějak kolem 1000Kč, by to odpovídalo
> přísnější selekci a inseminaci. No a pokud si koupím matku ze šlechtitelského
> chovu, myslím všechny chovy ne jenom Vigor. Tak čekám, že na vlastnostech, které
> šlechtitelé uvádějí, bude také něco pravdy. Protože nákupem matek, platím za
> plemenářskou selekci a výsledek toho snažení a to je práce šlechtitelů a důvod
> proč si včelaři kupují tyto matky, aby neřešily vlastní selekci. V začátcích
> jsem také dost nakupoval matky, ale zjistil jsem, že nákupem matky si nepomůžu.
> Naše chovy nejsou na takové úrovni, aby zajistily garanci vlastností,které
> uvádějí. Možná je to v systému oplozovacích stanovišť, protože mám možnost
> vyzkoušet matky z Rakouska, kde je oplozovací okrsek řešen,ne ani tak
> přísnějšímy pravidly, ale ti včelaři co jsou v okrsku respektují pravidla a na
> včelstvech kde tyto matky jsou je to poznat.
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: vigor
> > Datum: 30.6.2011 09:29:38
> > ----------------------------------------
> > problém není v v linii matek ale v představách chovatele. Zřejmě si
> > představujete ,linie. že je to jak vrtačka v supermarketu to znamená přesně
> > dané vlastnosti. Bohužel to tak nefunguje. Při dalším rozchovávání se
> vlastnosti
> > štěpí a zhruba na polovinu by se měl použít palec k zamáčknutí. Jen u F1 a
> > inseminovaných čistých linií je to procento mnohem nižší.
> > To platí i při použití inseminovaných matek nebo matek F1.
> > Také platí jedna věc, čím více se budete spoléhat na nákup matek místo
> vlastní
> > selekce, tím budou výsledky horší. To platí zvláště pokud to budete zkoušet
> ze
> > všech možných chovů.
> > Jsou to ta nejzákladnější pravidla pro šlechtění. Každý i ten nejmenší chov
> je
> > neustálá šlechtitelská práce, u kterého je základním genetickým materiálem
> právě
> > ten váš.
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: vigor
> > > Datum: 30.6.2011 07:59:41
> > > ----------------------------------------
> > > Asi záleži v jaké formě jste vigor ziskal.
> > > Ja z asi 8mi inseminovaných matek mohu říci že jsou to včely mírné. Cely
> > > život pracuji bez ochrany. A jestliže jsou momentálně zlé ( tak 3x za rok)
> > > tak do nich nejdu.
> > > J.B.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Stejně! S podivným pcitem vždy čtu jako o běžném jevu u spousty včelařů o výskytu trubčic. Sám jsem za 50 let včelaření tento jev pozoroval jen jednou a to u svého prvního roje který mi donesl odněkud můj děda. Je vám snad jasné , že se to může stát jen u včelstva které ještě nemělo žádný plod? To zvláště v senóně je možné jen u rojů či oddělků. a tam se stím prostě ale počítá.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 11:19:05
> ----------------------------------------
> Bodavost je relativní. Navíc je těžké soudit o jaký "Vigor" vlastně jde.
> Vlastní odchov od ins. matky nebo nákup od nějakého jiného chovatele. Pokud
> od chovatele, pak je otázka, jak moc má okolo sebe Vigor trubce. Leckdy je
> možné být značně skeptický, protože na to je třeba mnoho let a mnoho
> včelstev s hodně trubčinou a hodně prodaných matečníků a matek po okolí,
> než se to trochu nasytí těmi správnými geny.
>
> Já si třeba chovám matky doma, ne na vzdálených stanovištích, kde včelaři
> moc matky nechovají.
> Tady podle mě nejde tak ani o to, aby byl trubec od Vigorky, ale kvalitní.
> Tedy tam kde jsou včelaři zvyklí nakupovat matečníky, matky a chovat s vé
> matky - aktivně a nečekat co se jim v úlu vyvrbí, tak tam je větší šance že
> se matka s proletu nevrátí s bestiálními geny.
> Doma muám kliku - soused s cca 50 včelaři nejméně 30 let chová od ins.
> matek apředtím taky určitě choval, sousední ZO dováží masivně matečníky -
> takže tam taky probíhá nějaké selekce.
>
> No a oplozovat vkrajině, kde většina včelařů v září obíhá sousedy, jestli
> nemají matku, prtože mají trubčice atd. oddělek neudělají, protože jim to
> stačí a nechtějí rozšiřovat a matku si včely vymění nejlépe sami, tak tam
> asi nepomůže sebelepší ins. matka.
>
> Měl jsem Vigor jako první ins. matku a měl i jiné, ins. i F1 od mnoha
> chovatelů a že by se Vigor lišil zrovna bodavostí? Nemyslím. V mém odchovu
> to bylo srovnatelné. Z každého odchovu je část, co se nepovede.
>
> A srovnávat linie mezi sebou? Daleko větší rozdíl je v chování jednoho
> včelstva během roku, nemež mezi včelstvy na stanovišti. Faktem je, že
> všechyn ins. matky co jsme měl, Vigor i nevigor byly mírné. Ale dcery? To
> už je z 50% na trubcích.
>
> Karel
>
>
>

Přidání odvíčkovaných plástů na jaře s tuhým medem se mně neosvědčilo, včelkám se do vybírání takového medu nechtělo, bylo to tam měsíc, včel na tom bylo jen pár, to víc medu navlhlo a steklo dolů do smetí. A zaprasilo dno úlu. Pravda, nebyl to cementový med, ale zapomenuté plásty se starými zásobami.
Mnohem víc se mně osvědčilo, když se buňky s tuhým medem seškrábaly z cca 2 /3 výšky a do včel daly vzniklé "mezistěny" , pravda, ty jsem dával spíš přímo do včel, ne pod včelstva a v srpnu. Seškrábanou směs jsem naředil vodou, procedil a použil na krmení vybraných včelstev, vznikl z toho tmavý med s docela zajímavou chutí.
Ovšem ruční seškrábovaní je vhodné jen pro malé množství plástů. Na velké množství by byly vhodné něco jako rotační řetízkové odvíčkovače

A nejsou matky Vigor, náhodou oplozovány inseminací? Aspoň co jsem zahlédl cenu za matku , nevím už kde a tuším, že to bylo nějak kolem 1000Kč, by to odpovídalo přísnější selekci a inseminaci. No a pokud si koupím matku ze šlechtitelského chovu, myslím všechny chovy ne jenom Vigor. Tak čekám, že na vlastnostech, které šlechtitelé uvádějí, bude také něco pravdy. Protože nákupem matek, platím za plemenářskou selekci a výsledek toho snažení a to je práce šlechtitelů a důvod proč si včelaři kupují tyto matky, aby neřešily vlastní selekci. V začátcích jsem také dost nakupoval matky, ale zjistil jsem, že nákupem matky si nepomůžu. Naše chovy nejsou na takové úrovni, aby zajistily garanci vlastností,které uvádějí. Možná je to v systému oplozovacích stanovišť, protože mám možnost vyzkoušet matky z Rakouska, kde je oplozovací okrsek řešen,ne ani tak přísnějšímy pravidly, ale ti včelaři co jsou v okrsku respektují pravidla a na včelstvech kde tyto matky jsou je to poznat.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 09:29:38
> ----------------------------------------
> problém není v v linii matek ale v představách chovatele. Zřejmě si
> představujete ,linie. že je to jak vrtačka v supermarketu to znamená přesně
> dané vlastnosti. Bohužel to tak nefunguje. Při dalším rozchovávání se vlastnosti
> štěpí a zhruba na polovinu by se měl použít palec k zamáčknutí. Jen u F1 a
> inseminovaných čistých linií je to procento mnohem nižší.
> To platí i při použití inseminovaných matek nebo matek F1.
> Také platí jedna věc, čím více se budete spoléhat na nákup matek místo vlastní
> selekce, tím budou výsledky horší. To platí zvláště pokud to budete zkoušet ze
> všech možných chovů.
> Jsou to ta nejzákladnější pravidla pro šlechtění. Každý i ten nejmenší chov je
> neustálá šlechtitelská práce, u kterého je základním genetickým materiálem právě
> ten váš.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: vigor
> > Datum: 30.6.2011 07:59:41
> > ----------------------------------------
> > Asi záleži v jaké formě jste vigor ziskal.
> > Ja z asi 8mi inseminovaných matek mohu říci že jsou to včely mírné. Cely
> > život pracuji bez ochrany. A jestliže jsou momentálně zlé ( tak 3x za rok)
> > tak do nich nejdu.
> > J.B.
> >
> >
> >
>
>
>

Bodavost je relativní. Navíc je těžké soudit o jaký "Vigor" vlastně jde.
Vlastní odchov od ins. matky nebo nákup od nějakého jiného chovatele. Pokud od chovatele, pak je otázka, jak moc má okolo sebe Vigor trubce. Leckdy je možné být značně skeptický, protože na to je třeba mnoho let a mnoho včelstev s hodně trubčinou a hodně prodaných matečníků a matek po okolí, než se to trochu nasytí těmi správnými geny.

Já si třeba chovám matky doma, ne na vzdálených stanovištích, kde včelaři moc matky nechovají.
Tady podle mě nejde tak ani o to, aby byl trubec od Vigorky, ale kvalitní. Tedy tam kde jsou včelaři zvyklí nakupovat matečníky, matky a chovat s vé matky - aktivně a nečekat co se jim v úlu vyvrbí, tak tam je větší šance že se matka s proletu nevrátí s bestiálními geny.
Doma muám kliku - soused s cca 50 včelaři nejméně 30 let chová od ins. matek apředtím taky určitě choval, sousední ZO dováží masivně matečníky - takže tam taky probíhá nějaké selekce.

No a oplozovat vkrajině, kde většina včelařů v září obíhá sousedy, jestli nemají matku, prtože mají trubčice atd. oddělek neudělají, protože jim to stačí a nechtějí rozšiřovat a matku si včely vymění nejlépe sami, tak tam asi nepomůže sebelepší ins. matka.

Měl jsem Vigor jako první ins. matku a měl i jiné, ins. i F1 od mnoha chovatelů a že by se Vigor lišil zrovna bodavostí? Nemyslím. V mém odchovu to bylo srovnatelné. Z každého odchovu je část, co se nepovede.

A srovnávat linie mezi sebou? Daleko větší rozdíl je v chování jednoho včelstva během roku, nemež mezi včelstvy na stanovišti. Faktem je, že všechyn ins. matky co jsme měl, Vigor i nevigor byly mírné. Ale dcery? To už je z 50% na trubcích.

Karel

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 29. 6. 2011
Re: Vytáčení příli hustého medu (52951) (52954)
Až tak velké zkušenosti s melicitózním medem nemám ale přece.
Doporučují zkusit vytočit a nevytočený med, plásty s nevytočeným medem namočit ve vodě.
Vzít plást a ponořit jej do sudu s vodou, jen dolů a nahoru atak dále a tak dále...
*********************************************************************************************************************
Vážený příteli,asi jste to nikdy nezkusil,potopit medné plásty o váze 2 - 2.5kg s cementovým medem,aby poté po několika
hodinách šly vytočit. Tak Vám doporučuji abyste to jednou až Vás to postihne zkusil a přijdete na to,že plásty nejdou potopit,že se snaží plavat a bez zatížení je nelze potopit.Dodnes jsem nezjistil proč tomu tak je,i když med je 1,4 x těžší nežli voda.To mi kdysi osobně doporučil uznávaný odborník na medovicovou snůšku , pan Haragzim a bohužel to nešlo.Co šlo,že jsem uskladnil , asi 300 plástů ve skříních/motýlice nehrozí / a na jaře jsem je dal do včel a po 2 roky jsem měl podněcování pro ně. Ten cementový med přes zimu zpastovatí a včelami je dobře zužitkovaný a není pravda,že by včely vynášely krystalky na česno jak se mnohdy pravilo.Mluvím o plástech převážně zavíčkovaných.Takže bych byl rád,kdyby
ti včelaři,které letos postihne tento fenomén - cementový med - aby se s námi podělili s tímto nevítaným problémem. Díky.

problém není v v linii matek ale v představách chovatele. Zřejmě si představujete ,linie. že je to jak vrtačka v supermarketu to znamená přesně dané vlastnosti. Bohužel to tak nefunguje. Při dalším rozchovávání se vlastnosti štěpí a zhruba na polovinu by se měl použít palec k zamáčknutí. Jen u F1 a inseminovaných čistých linií je to procento mnohem nižší.
To platí i při použití inseminovaných matek nebo matek F1.
Také platí jedna věc, čím více se budete spoléhat na nákup matek místo vlastní selekce, tím budou výsledky horší. To platí zvláště pokud to budete zkoušet ze všech možných chovů.
Jsou to ta nejzákladnější pravidla pro šlechtění. Každý i ten nejmenší chov je neustálá šlechtitelská práce, u kterého je základním genetickým materiálem právě ten váš.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 07:59:41
> ----------------------------------------
> Asi záleži v jaké formě jste vigor ziskal.
> Ja z asi 8mi inseminovaných matek mohu říci že jsou to včely mírné. Cely
> život pracuji bez ochrany. A jestliže jsou momentálně zlé ( tak 3x za rok)
> tak do nich nejdu.
> J.B.
>
>
>

Asi záleži v jaké formě jste vigor ziskal.
Ja z asi 8mi inseminovaných matek mohu říci že jsou to včely mírné. Cely život pracuji bez ochrany. A jestliže jsou momentálně zlé ( tak 3x za rok) tak do nich nejdu.
J.B.

Také jsem koupil vigor ale jsou bodavé. Nemám tolik zkušeností , abych mohl porovnávat výnosy medu to lze jen s větším počtem matek. Vracím se k materiálu z Dolu to jsou hodné včely.

http://goo.gl/uUy5Q

Až tak velké zkušenosti s melicitózním medem nemám ale přece.
Doporučují zkusit vytočit a nevytočený med, plásty s nevytočeným medem namočit ve vodě.
Vzít plást a ponořit jej do sudu s vodou, jen dolů a nahoru
Do plástů se dostane voda a pak se tyto plásty vrátí zpět do včel a za tři dny se to zase skusí vytočit, zase se trochu vytočí a může s to opakovat. část se vytoči nevím, kolik asi 40 až 60% a zbytek se rozptýlí, spotřebuje . |Tuto technologii jsem prováděl před asi 5ti lety kdy jsem měl dva druhy včel,přecházel jsem na Vigor a polovina včel melicitózu nepřinesla a druhá nepřinersja a tak jsem jim namočené plásty dával a tím rozptýlil něco jsem vytočil a v zimě nebyl problém.
J.B.

Dne Wednesday 29 of June 2011 15:23:55 Honza Zátka napsal(a):
> V zákoně je jasně dán pojem "roj neznámého původu", nikoli roj od chovatele

Vnitrni dialog vcelare :
ahoj roji, ja jsem Honza, nejsi muj ?
Roj jen tak tise huci, tedy minimalne jsme si predstaveni, jiz neni neznamy,
sup s nim do rojaku :) .


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Nařízení vet. spr. není zákon, ale mělo by vyhovovat zákonu. Je to opravdu tak?
Zrovna tak odporuje logice, přenos moru rojem nebo přesypání včelstva s příznaky na mezistěny. U obojího dojde ke stejnému ozdravnému procesu.
>>neví se čí je, má se zničit,<< vidí neví se čí je a proto patří obci, a proto ho nemůžeš zničit.
Prostě Apsurdistán

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?
> Datum: 29.6.2011 15:24:57
> ----------------------------------------
> V zákoně je jasně dán pojem "roj neznámého původu", nikoli roj od chovatele či
> od divokých včel, je to jedno, když se najde roj a neví se čí je, má se zničit
> (stejně tak divoká včelstva), pokud se ví, čí je, má se ten člověk kontaktovat.
> Že včelaři ulítly včely a neví o tom, jeho blbost... Jinak v jedné staré knížce
> (cca 50-60let) co tu mám, je psáno, že roj si může vzít včelař co si ho chytí,
> ale takový roj je majetkem obce. Původní majitel má 1/2 roku právo na to, se o
> roj přihlásil a ten mu musí být vydán za úplatu rovnající se práci s rojem.
> Pokud se majitel nenajde přenechá obecní úřad roj tomu, kdo o něj pečuje za
> symbolickou cenu. Docela by mne zajímalo, jak původní majitel dokazoval, že ten
> roj je jeho.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?
> Datum: 29.6.2011 14:52:38
> ----------------------------------------
> Je to velmi zajímavý problém. Je tu v kolizi hned několik zákonů, veterinárních
> předpisů atd..
> Zkusím ho dotáhnout až k absurdnosti.
> 1) nevíme a také stěží dokážeme určit jedná li se o roj pocházejí z chovu
> včelaře nebo je výsledkem dělení včelstva v přírodě.
> 2) jde-li o něčí majetek musíme mu dát možnost si jej odnést. Otázka zní, jak
> to
> zjistit?
> 3) nestane-li se tak jde pak o věc opuštěnou nebo nalezenou a patří OÚ nebo MěÚ
> Ten by ji měl předat, jelikož jde o živé tvory do útulku.
> 4) veterinární předpis nařizuje včelstvo zničit, ale co když pak majitel bude
> chtít náhradu? kdo bude platit
> 5) pocházílí však z přírody jednalo by se nejspíš o ničení životního prostředí.
> 6) žádný předpis neurčuje kdo má to právo cizí majetek zničit
> 7) u běžného majetku správce nálezu jej musí 1/2 roku chránit před poškozením I
> nalezená zvířata také nelze hned utratit.
> 8) Zásah hasičů pak musí v takových případech, neb se nejedná o přímé nebezpečí
> , někdo zaplatit. Obvykle je to objednatel.
> Dalo by se tak pokračovat dále.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: David <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?
> > Datum: 29.6.2011 12:36:35
> > ----------------------------------------
> > Kolega poslal zajimavy odkaz na forum
> > http://www.prf.cuni.cz/pfd/viewtopic.php?f=1&t=69642
> > , kde se resi pripad kdy hasici odmitaji zlikvidovat roj neznameho puvodu.
> > Nevi nekdo z vas, jak by se melo v takovem pripade postupovat a po kom
> > chtit zasah?
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

V zákoně je jasně dán pojem "roj neznámého původu", nikoli roj od chovatele či od divokých včel, je to jedno, když se najde roj a neví se čí je, má se zničit (stejně tak divoká včelstva), pokud se ví, čí je, má se ten člověk kontaktovat. Že včelaři ulítly včely a neví o tom, jeho blbost... Jinak v jedné staré knížce (cca 50-60let) co tu mám, je psáno, že roj si může vzít včelař co si ho chytí, ale takový roj je majetkem obce. Původní majitel má 1/2 roku právo na to, se o roj přihlásil a ten mu musí být vydán za úplatu rovnající se práci s rojem. Pokud se majitel nenajde přenechá obecní úřad roj tomu, kdo o něj pečuje za symbolickou cenu. Docela by mne zajímalo, jak původní majitel dokazoval, že ten roj je jeho.

------------ Původní zpráva ------------
Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
Předmět: Re: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?
Datum: 29.6.2011 14:52:38
----------------------------------------
Je to velmi zajímavý problém. Je tu v kolizi hned několik zákonů, veterinárních
předpisů atd..
Zkusím ho dotáhnout až k absurdnosti.
1) nevíme a také stěží dokážeme určit jedná li se o roj pocházejí z chovu
včelaře nebo je výsledkem dělení včelstva v přírodě.
2) jde-li o něčí majetek musíme mu dát možnost si jej odnést. Otázka zní, jak to
zjistit?
3) nestane-li se tak jde pak o věc opuštěnou nebo nalezenou a patří OÚ nebo MěÚ
Ten by ji měl předat, jelikož jde o živé tvory do útulku.
4) veterinární předpis nařizuje včelstvo zničit, ale co když pak majitel bude
chtít náhradu? kdo bude platit
5) pocházílí však z přírody jednalo by se nejspíš o ničení životního prostředí.
6) žádný předpis neurčuje kdo má to právo cizí majetek zničit
7) u běžného majetku správce nálezu jej musí 1/2 roku chránit před poškozením I
nalezená zvířata také nelze hned utratit.
8) Zásah hasičů pak musí v takových případech, neb se nejedná o přímé nebezpečí
, někdo zaplatit. Obvykle je to objednatel.
Dalo by se tak pokračovat dále.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: David <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?
> Datum: 29.6.2011 12:36:35
> ----------------------------------------
> Kolega poslal zajimavy odkaz na forum
> http://www.prf.cuni.cz/pfd/viewtopic.php?f=1&t=69642
> , kde se resi pripad kdy hasici odmitaji zlikvidovat roj neznameho puvodu.
> Nevi nekdo z vas, jak by se melo v takovem pripade postupovat a po kom
> chtit zasah?
>
>
>

Je to velmi zajímavý problém. Je tu v kolizi hned několik zákonů, veterinárních předpisů atd..
Zkusím ho dotáhnout až k absurdnosti.
1) nevíme a také stěží dokážeme určit jedná li se o roj pocházejí z chovu včelaře nebo je výsledkem dělení včelstva v přírodě.
2) jde-li o něčí majetek musíme mu dát možnost si jej odnést. Otázka zní, jak to zjistit?
3) nestane-li se tak jde pak o věc opuštěnou nebo nalezenou a patří OÚ nebo MěÚ Ten by ji měl předat, jelikož jde o živé tvory do útulku.
4) veterinární předpis nařizuje včelstvo zničit, ale co když pak majitel bude chtít náhradu? kdo bude platit
5) pocházílí však z přírody jednalo by se nejspíš o ničení životního prostředí.
6) žádný předpis neurčuje kdo má to právo cizí majetek zničit
7) u běžného majetku správce nálezu jej musí 1/2 roku chránit před poškozením I nalezená zvířata také nelze hned utratit.
8) Zásah hasičů pak musí v takových případech, neb se nejedná o přímé nebezpečí , někdo zaplatit. Obvykle je to objednatel.
Dalo by se tak pokračovat dále.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: David <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?
> Datum: 29.6.2011 12:36:35
> ----------------------------------------
> Kolega poslal zajimavy odkaz na forum
> http://www.prf.cuni.cz/pfd/viewtopic.php?f=1&t=69642
> , kde se resi pripad kdy hasici odmitaji zlikvidovat roj neznameho puvodu.
> Nevi nekdo z vas, jak by se melo v takovem pripade postupovat a po kom
> chtit zasah?
>
>
>

Asi melecitóza. Já bych jim to zpátky nedával a nebo dolů, aby to hned
zkrmili. Ne do zásob nahoru.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Brook" <v.brook/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 29, 2011 1:09 PM
Subject: Vytáčení příli hustého medu


Zajímaly by mne vaše zkušenosti s vytáčením velmi hustého medu. Podařilo se
mi vytočit odhadem tak 1/4 podle váhy. Asi nebude zbytí, než vrátit včelkám
do medníku. Díky za radu.

Hasiči by měli odstraňovat roje z veřejných prostranství,pokud je nebezpečím
pro lidi. Včelař není povinen odstraňovat cizí roje, pokud není na jeho
stanovišti. Řešením, pokud nemáte známého včelaře, který by byl ochoten Vám
pomoci "ze známosti", je deratizační služba.
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: David
Sent: Wednesday, June 29, 2011 12:35 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?

Kolega poslal zajimavy odkaz na forum
http://www.prf.cuni.cz/pfd/viewtopic.php?f=1&t=69642
, kde se resi pripad kdy hasici odmitaji zlikvidovat roj neznameho puvodu.
Nevi nekdo z vas, jak by se melo v takovem pripade postupovat a po kom
chtit zasah?

Odpovědní jsou za to právě hasiči, resp. obec, která k tomu hasiče využívá. Tipuju, že jakýkoli včelař to udělá a co si budem nalhávat, tak není moc včelařů, co by si roj nenechali... vždyť jsme v ČR.

------------ Původní zpráva ------------
Od: David <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?
Datum: 29.6.2011 12:36:35
----------------------------------------
Kolega poslal zajimavy odkaz na forum
http://www.prf.cuni.cz/pfd/viewtopic.php?f=1&t=69642
, kde se resi pripad kdy hasici odmitaji zlikvidovat roj neznameho puvodu.
Nevi nekdo z vas, jak by se melo v takovem pripade postupovat a po kom
chtit zasah?

Zajímaly by mne vaše zkušenosti s vytáčením velmi hustého medu. Podařilo se mi vytočit odhadem tak 1/4 podle váhy. Asi nebude zbytí, než vrátit včelkám do medníku. Díky za radu.

Kolega poslal zajimavy odkaz na forum http://www.prf.cuni.cz/pfd/viewtopic.php?f=1&t=69642
, kde se resi pripad kdy hasici odmitaji zlikvidovat roj neznameho puvodu. Nevi nekdo z vas, jak by se melo v takovem pripade postupovat a po kom chtit zasah?

Tak je to tady - potvrzeno z více zdrojů. Dokonce nai nerosolovitý je tak viskozní, že skoro nevyteče z plástů.

Kolega naměřil 16%.é lisy na drť z odvíčkovacích strojů


Já včera večer cvičně dlobl do pár plástů, a skutečně, je to viskozní jak vazelina.


Takže jsem zvědav, jak se osvědčí nedrátkované NN a plast. mezistěny.

Nyní se vyrábí a prodávají u nás šnekové lisy na drť z odvíčkovacích strojů.
Máte někdo zkušenosti, jak by se to chovalo, kdybych do toho cpal vyřezané dílo s melecitozou a nebo odškrabané z plast. mezistěnY?
Přeci jen,všechno prokvasit není asi optimální, něco potřebuji na prodej:-)

Karel

Těžiště odpovědi směřovala na zemědělskou politiku. Řepky je moc a včely to ani nedokáží využít. Pokud by řepky bylo polovic a byla nahrazena vojtěškou, jetelem, slunečnicí, kukuřicí, ..... To by se snůška protáhla a včely by to lépe využily. Z řepky využijí jen část, protože řepka je dříve,

---------------
Asi by bylo těžké chtít aby se zemědělci globálně a direktivně podřizovali včelařským zájmům.

Ale osobně si myslím, že by se dalo dost věcí místně dohodnout. Pokud zemědělci v místě pěstují plodiny na semeno, jako třeba tady u nás svazenku, atd. tak je dohoda v oboustranném zájmu.

ALe to je o jednání na místní úrovni.

Karel

"Samozřejmě, že ne vše se musí vyřezat, ale jen to co se nenechá včelám na zimu. Nejde to vytočit."

--------------------------------------------------------

Ani já se při vytáčení nevyhnu tomu,že někde jsou ještě v plástech zbytky zkrystalizovaných zásob řepky,žádný problém v tom nevidím.Prostě to nejde vytočit,zůstane to v plástech,které zase vrátím zpátky a včely si s tím určitě rádi poradí.Částečně to využijí jako podněcovací krmivo při slabé nebo žádné snůšce,část přenesou(třeba i k plodu) nebo popřípadě při krmení na zimu zalejí cukrem a mají tak rovnou připravený medocukr.Rovněž oddělky na takových zásobách neříkají,že by jim to vadilo a jedou jak vzteklé.
Teoretická výhoda je ta,že řepka v krystalech se aspoň nedostane do dalších snůšek při vytáčení.Jen na sítě to trochu vadí,musím neustále míchat a vyškrabovat sedlinu,kterou dávám okapat do odvíčkovací vany....

Jinak včera jsem točil z lesního stanoviště a lípa zamedovala,i když tentokrát asi téměř bez lipové medovice,med je cítit lípou,ale nemá takovou tu ostrou příchuť a je světlejší než loni.Ale nějakou medovici teď nosí,čerstvá sladina je proti světlu trochu tmavší...
Doufám,že ne melecitóza,ještě jsem ji u nás neměl...

Zdraví Pavel

Měl bych na prodej 3 ks oddělků na r.m.448 x 159 langstroth na 5 rámkách,jsem z jižních čech.Zajemci pište na email : fajmon.vcelar/=/seznam.cz

Samozřejmě, že ne vše se musí vyřezat, ale jen to co se nenechá včelám na zimu. Nejde to vytočit.

Těžiště odpovědi směřovala na zemědělskou politiku. Řepky je moc a včely to ani nedokáží využít. Pokud by řepky bylo polovic a byla nahrazena vojtěškou, jetelem, slunečnicí, kukuřicí, ..... To by se snůška protáhla a včely by to lépe využily. Z řepky využijí jen část, protože řepka je dříve, než vrchol rozvoje včelstva. I včely by do podletí vstupovaly ve větší síle a na lepších zásobách než co včelař nakrmí.

Je to tsm opravdu tak psáno. Také tyto kvasinky používám , výborně kvasí, teplotu mívám do 30°C, ty nižší teploty asi platí pro víno a ne medovinu,Aby se všechen med neproměnil v alkohol a nevýraznou chuť /je třeba ponechat trochu sladkosti/, nenechat to úplně dokvasit. Tipnou to , když ještě běží nějaké bublinky.
A´t slouží a dobrou chuť.

Prodám větší množství medovicového medu a smíšeného medu . Baleno v sudech nebo plastové nadoby 40 kg.
Cena dohodou . Oblast Jižní a Střední čechy. Tel. 605175435

Ale díky všem za rady.

Tak pak je špatně napsanej návod.

To je asi teplota druhé fáze, tedy po prvním stáčení. Při této teplotě by to mělo pak být uchováno trvale.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Martin Černý
Sent: Tuesday, June 28, 2011 9:18 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: medovina

Díky za zkušenost. Dneska to přenesu do tepla a uvidím, jestli se rozkvasí.
Ale v návodu, který z kvasinkama přišel je opravdu psáno 11-15 °C a ne víc jak 24°C.

Telota u kvašní medoviny má být až 25°C Ro výrobu jakých koliv zázvasů je teplota to nejdůležitější.Doma i těsto na buchty by jsi nedal do takové zimy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Medovina
> Datum: 27.6.2011 22:39:18
> ----------------------------------------
> Dobrý den pánové, na 40 litrů roztoku o cukenatosti 29 na medovinu jsem
> použil 8gr. hluboce prokvášejících kvasinek Schimansky se stejným
> množstvím živné soli. Živnou sůl jsem rozmíchal v příslušném množství vody,
> vlil do demižonu, rozmíchal kvasinky a vlil do demižonu a umístil do
> místnosti, kde se pohybuje teplota od 16°C do 18°C. Roztok stále nekvasí.
> Můžete mi poradit, kde jsem udělal chybu?
>
>
>

První kvašení ("divoké") má probíhat při pokojové teplotě, těch prvních pár týdnů. Pokud medovina nekvasí, pak to může být skutečně zimou, demižon je příliš malá nádoba, aby se zahřál sám, nesprávná hustota medoviny (nevím, jak jsi to měřil) a také ŠPATNÁ VODA Z VODOVODU. Může být v ní moc chloru či čeho, pak to kvasit nebude, s tím mají špatné zkuušenosti i výrobci ovocných vín. Hustota medoviny se snadno měří metodou (podle doc.Svoboda: Encyklopedie včelařství) čerstvé slepičí vejce se ponoří do medoviny pokojové teploty a nad hladinu má vyčnívat kolečko velikosti tehdejšího desetihaléře (z roku 1953-nemám ho te´d po ruce, je to asi 15mm). Jako orientační zkouška to funguje spolehlivě, ale vejce musí být čerstvé.
Stať o výrobě medoviny z uvedené knihy stojí za přečtení, doc. Svoboda, ředitel VÚVč Dol (před ing. Veselým) byl původně vystudovaný potravinářský chemik. Chovné metody tehdejší poválečné doby bych však nedoporučoval k napodobení ("Tocháčkova uteplovací superrojová metoda").

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Martin Černý
Sent: Tuesday, June 28, 2011 7:21 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Medovina

Díky za info. Ale výrobce kvasinek udává, že ideální kvašení pro tyto kvasinky je 12 - 15 °C

Těch 29% není to trochu moc? Nikdy jsem tak cukernatost neměřil ale to je již téměř 1/3 medu to snad ani kvasit nemůže Takové koncentrace se snad používají na konzervaci.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 27.6.2011 23:01:37
> ----------------------------------------
> Kvasinky se nedají jen tak nalít do demižonu, musí se nejdříve udělat zákvas.
> Tj. cca litr, dva trochu řidšího roztoku a nechat rozkvasit v 25°C. 16-18°C je
> na první (bouřlivé) kvašení málo. Ideální je kolem těch 25°C. Jestli se roztok
> rozkvasí, to je ve hvězdách, řekl bych, že ano, rozhodně to chce vyšší teplotu.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Medovina
> Datum: 27.6.2011 22:39:15
> ----------------------------------------
> Dobrý den pánové, na 40 litrů roztoku o cukenatosti 29 na medovinu jsem
> použil 8gr. hluboce prokvášejících kvasinek Schimansky se stejným
> množstvím živné soli. Živnou sůl jsem rozmíchal v příslušném množství vody,
> vlil do demižonu, rozmíchal kvasinky a vlil do demižonu a umístil do
> místnosti, kde se pohybuje teplota od 16°C do 18°C. Roztok stále nekvasí.
> Můžete mi poradit, kde jsem udělal chybu?
>
>
>
>
>

Tou teplotou se také myslí teplota v nádobě budešli mít toho 200l dud tak to stačí protože při kvašení vzniká teplo ale v 10l demižonu to musí být v teple.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 28.6.2011 07:22:13
> ----------------------------------------
> Díky za info. Ale výrobce kvasinek udává, že ideální kvašení pro tyto
> kvasinky je 12 - 15 °C
>
>
>

Kvašení při nízké teplotě, 5 - 15 st C, bývá obvykle předepsáno pro pivní kvasinky.
Kvasná teplota potom, co je mně známo, určuje při konkrétních kvasinkách detaily výsledné chuti neboli změnu chuti přidaných příměsí do medoviny plus detaily chuti udělaté příslušným kmenem kvasinek.
Co se týká vysokých teplot při rozkvašování, asi to potřebuje kvalitní teploměr k vystižení té správné teploty, při které se sušené kvasinky přidávají do zákvasu. Překročení teploty o 10, možná jen o 5 st C může ty kvasinky spolehlivě zabít.

Kvasinky Schimanski jsou natolik kvalitní, že snad nemůže ani k neúspěchu dojít. Na zákvas se nesmí spěchat chce ho udělat raději větší objem a neotrávit roztok přebytkem živné soli.Na pytlíku z kvasinkami Power je uvedeno rozmíchat při teplotě 35 stupňů. Pak se domnívám že stačí běžná pokojová teplota. Já využívám kraj skleníku a nic nevařím, jde to bez toho. Kvasinky by asi neměly být dlouho otevřené a staré. Tak ať je z toho ´mňamka! R. S.

Díky za zkušenost. Dneska to přenesu do tepla a uvidím, jestli se rozkvasí. Ale v návodu, který z kvasinkama přišel je opravdu psáno 11-15 °C a ne víc jak 24°C.

Zvčelař:
Vyrobil jsem již několik 1000l medoviny a moje zkušenost je taková že .....
---------
Na kontejner ještě nepomýšlím,ale pokud bude tady melecitoza, tak bude co kvasit.

Jak je u takového kontejneru rešen odvod CO2, tedy kvasná trubička. Jen nadskakováním zatíženého víka, nebo nějaká hadička do sklenice, nebo nalepená kvasná zátka?

Dík

Karel

12 -15 stupnu to je nějaká blbost to jste si snad spletl s procenty dosaženého alkoholu

Vyrobyl jsem již několik 1000l medoviny a moje zkušenost je taková že medovina chce teplo.Na ten start to je nejduležitější.Letos jsem nasadil 500g Schimanskeho kvasinky do velké cisterny medového roztoku o teplotě asi 36stupnu.Už druhý den to vařilo jako blázen.Vím že ruzné knihy a návody varují před vysokou teplotou.Moje zkušenost říká že není třeba se bát vižší teploty.Při 16 stupních se vám to tak akorát zkazí

Díky za info. Ale výrobce kvasinek udává, že ideální kvašení pro tyto kvasinky je 12 - 15 °C

Kvůli nekliknutelnému odkazu posílám ještě jednou:

Zdravím, dnes jsem točil melecitózu. Abych se zbytečně neopakoval,
počtení i pár obrázků zde:

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Melecitoza?pid=11637#pid11637

Ať se daří, Libor V.

Zdravím, dnes jsem točil melecitózu. Abych se zbytečně neopakoval, počtení i pár obrázků zde:

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-
Melecitoza?pid=11637#pid11637

Ať se daří, Libor V.

AM:
No zkušenosti co mám, když jsem co by důvěrník něco málo takových případů řešil, tak v naprosté většině šlo spíš o hysterii souseda a každý se odvolával na alergii na včelí bodnutí,
--------------
Bez ohledu na alergii - i bez ní to bolí - si myslím, že má každý právo užívat svůj pozemek bez obtěžování sousedovic včelama, hlukem sekačky, křovinořezu, řevu, hudby,....

Vím o čem mluvím, jako kluk jsem trávil prázdniny u babičky, kde byl malý dvorek a u plotu sousedovic včelín. Soused, ač měl daleko větší pozemek, si jej postavil tak, že byl 4m od plotu česny k našemu dvorku. A pokud mohu ze vzpopmínek soudit, tak měl obranářky s akčním radiusem přes deset metrů.

Když sjem začínal včelařit, tak jsem se chtěl kouknout jak mu létají atd a už jsem ji měl asi z 15m. Doma jsme získal podobné včely a díky této zkušenosti to dlouho považoval za "normální" včely. :-)

Karel

Kvasinky se nedají jen tak nalít do demižonu, musí se nejdříve udělat zákvas. Tj. cca litr, dva trochu řidšího roztoku a nechat rozkvasit v 25°C. 16-18°C je na první (bouřlivé) kvašení málo. Ideální je kolem těch 25°C. Jestli se roztok rozkvasí, to je ve hvězdách, řekl bych, že ano, rozhodně to chce vyšší teplotu.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
Předmět: Medovina
Datum: 27.6.2011 22:39:15
----------------------------------------
Dobrý den pánové, na 40 litrů roztoku o cukenatosti 29 na medovinu jsem
použil 8gr. hluboce prokvášejících kvasinek Schimansky se stejným
množstvím živné soli. Živnou sůl jsem rozmíchal v příslušném množství vody,
vlil do demižonu, rozmíchal kvasinky a vlil do demižonu a umístil do
místnosti, kde se pohybuje teplota od 16°C do 18°C. Roztok stále nekvasí.
Můžete mi poradit, kde jsem udělal chybu?

Dobrý den pánové, na 40 litrů roztoku o cukenatosti 29 na medovinu jsem použil 8gr. hluboce prokvášejících kvasinek Schimansky se stejným množstvím živné soli. Živnou sůl jsem rozmíchal v příslušném množství vody, vlil do demižonu, rozmíchal kvasinky a vlil do demižonu a umístil do místnosti, kde se pohybuje teplota od 16°C do 18°C. Roztok stále nekvasí. Můžete mi poradit, kde jsem udělal chybu?

No zkušenosti co mám, když jsem co by důvěrník něco málo takových případů řešil, tak v naprosté většině šlo spíš o hysterii souseda a každý se odvolával na alergii na včelí bodnutí, kterou samozřejmě neměl, potom vyhrožují soudem a nakonec otravou včel. A zajímají se také všichni o oporu v zákoně, ale zapomínají na to, že i ty včely jsou majetek a nemůžou včelaře omezovat v jeho užívání. Uplně přesně někomu poradit bez popisu stanoviště a hranic pozemků nejde, každý případ vychází z místní situace, která by se měla posoudit na místě.
Také mi smrdí sousedovy slepice, když jsem na zahradě, obzvláště po dešti, ale bydlím na vesnici a tu se s domácím zvířectvem snad počítá a to vždy něco obnáší. Ani by mě nenapadlo, chtít po sousedovy, aby kvůli troše smradu,ne každodenní, slepice zrušil. To by mi bylo trapné.

Znám člověka co alergii na bodnutí hmyzem má a žádná sranda, ten bez léku a cedulky s popisem zdravotního stavu v kapse neodchází z domu.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojtech Langer <vojtech.langer/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pravidla pro chov v?el
> Datum: 27.6.2011 17:03:08
> ----------------------------------------
> Myslím, že už zde bylo popsáno co a jak dělat nebo nedělat, ale argumentace
> vašeho souseda mě velmi pobavila.
> Pan soused je vtipálek. Asi bych si k plotu položil hadici a vždy když
> půjde okolo, mu věnoval spršku s konstatováním, že studená sprcha má
> blahodárné účinky na lidský organismus. Schválně, jestli by mu ten humor
> vydržel;-)
>
> Značná část národa si demokracii vykládá tak, že si může dělat co chce a
> každý se má starat sám o sebe. To je ale bohužel jen polovina definice.
>
>
> Moment, ale tu už to je úmysel, resp. zámer, alebo cielený útok! ;-D
>
> Vojto
>
>
>
>

Co jsem včera viděl, tak v plodišti ve vysokém nástavku mají včely celkem dost medu z jara, takže letos budu nejspíš krmit jen min. dávkou do 10kg zásob. Ještě uvidím na konci července co jim zůstane.

Aleš M.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Leton? medobran?
> Datum: 27.6.2011 19:15:22
> ----------------------------------------
> Taky se nebojim nechat repku v plodisti,alespon tmave medy profrci ulem az
> do medniku a nemam starosti s medovicovym medem v plodisti.Jeste se mi
> nestalo,ze by jarni medy pusobily potize.Letos nejspis nakrmim roztokem
> cukr a jarni med i na zimu.
>
>
>

Taky se nebojim nechat repku v plodisti,alespon tmave medy profrci ulem az do medniku a nemam starosti s medovicovym medem v plodisti.Jeste se mi nestalo,ze by jarni medy pusobily potize.Letos nejspis nakrmim roztokem cukr a jarni med i na zimu.

Dalekohled netreba,par stromu ma vetve skoro k zemi,tam jsou vcely i msice videt pouhym okem.Jedli byvalo daleko vic,hodne se kaci.Ale jedlove omladiny z naletu je spousta,no nez vyrostou...Naposledy jedle zamedovaly v roce 2006.

Řepkový med není třeba vyřeza.t pokud ho nevytočíš máš to nejlepší krmivo na zimu včelky. I ztuhlý květový med zpracují a využijí lépe jak cukr. Plánované hospodářství jsme bohužel opustili před cca 20 lety, od té doby se vytlouká jen klín klínem. V takovémto kapitalismu ani koncepce existovat nemůže.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Leton? medobran?
> Datum: 27.6.2011 16:58:26
> ----------------------------------------
> Zemědělská politika státu je špatná, ne všechno je špatné, ale je to
> špatně.
>
> Řepky je moc. V řadě oblastí je to téměř monokultura, která vyčerpává půdu
> a včelaři s tím mají také problém. Jakmile se všechno nevytočí,
> krystalizuje to v rámcích a pak na podzim vyřezat. Vytočit to nejde.
>
> Dotace pro malovčelaře. Každý kraj dotuje jinak, něco jiného a každý rok se
> to mění. bez dlouhodobé koncepce a plánu.
>
>
>

Myslím, že už zde bylo popsáno co a jak dělat nebo nedělat, ale argumentace
vašeho souseda mě velmi pobavila.
Pan soused je vtipálek. Asi bych si k plotu položil hadici a vždy když
půjde okolo, mu věnoval spršku s konstatováním, že studená sprcha má
blahodárné účinky na lidský organismus. Schválně, jestli by mu ten humor
vydržel;-)

Značná část národa si demokracii vykládá tak, že si může dělat co chce a
každý se má starat sám o sebe. To je ale bohužel jen polovina definice.


Moment, ale tu už to je úmysel, resp. zámer, alebo cielený útok! ;-D

Vojto

Zemědělská politika státu je špatná, ne všechno je špatné, ale je to špatně.

Řepky je moc. V řadě oblastí je to téměř monokultura, která vyčerpává půdu a včelaři s tím mají také problém. Jakmile se všechno nevytočí, krystalizuje to v rámcích a pak na podzim vyřezat. Vytočit to nejde.

Dotace pro malovčelaře. Každý kraj dotuje jinak, něco jiného a každý rok se to mění. bez dlouhodobé koncepce a plánu.

"Zdravím, koupila jsem zahradu a soused vedle chová včely, už jsme dostali několik žihadel, a já jsem nejspíš alergická, štípla mě do rtu a mám ho dosti nateklý. Už jsme několikrát se sousedem komunikovali a on nám vždy argumentoval tím, že včelí bonutí je zdravé."
-----------------------------------------------
Myslím, že už zde bylo popsáno co a jak dělat nebo nedělat, ale argumentace vašeho souseda mě velmi pobavila.
Pan soused je vtipálek. Asi bych si k plotu položil hadici a vždy když půjde okolo, mu věnoval spršku s konstatováním, že studená sprcha má blahodárné účinky na lidský organismus. Schválně, jestli by mu ten humor vydržel;-)

Značná část národa si demokracii vykládá tak, že si může dělat co chce a každý se má starat sám o sebe. To je ale bohužel jen polovina definice.

Zdravim,
Pokud Vás štípla včela do rtu a vám to "dost nateklo" tak alergická nejste.
To je normální efekt, který max. do dvou dnů odezní.
Zákon zakazující chovat včely není a ani na určení vzdálenosti úlů od plotu
či orientace úlů.
Musíte se domluvit a nebo na plot ke včelám dát 2-3m rákos aby včely byli
nuceni vyletět do výše.
Zahradu pravidelně sečte a včely nebudou mít důvod tam létat a tudíž vás
přestanou obtěžovat.

Pavel
PS.: pokud chcete odpověď na email tak ho musíte v dopisu uvést. Tohle je
konference, ta email v hlavičce odesilatele neuvádí (respektive je tam
adresa konference).

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Lucie
Sent: Sunday, June 26, 2011 11:30 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Pravidla pro chov v?el

Zdravím, koupila jsem zahradu a soused vedle chová včely, už jsme dostali
několik žihadel, a já jsem nejspíš alergická, štípla mě do rtu a mám ho
dosti nateklý. Už jsme několikrát se sousedem komunikovali a on nám vždy
argumentoval tím, že včelí bonutí je zdravé. Chtěla bych se zeptat jestli je
nějak zákonem ošetřeno za jakých podmínek smí včelař chovat včely? a jak
daleko od plotu musí být? případně jak musí mít zabezpečený a vysoký plot?
prosím byla Vám vděčná kdyby mi někdo odpověděl, nevím kam se odvolat.
Prosím odpovězte na email. Děkuji

Dnes mi prisel oznamit uz neaktivni vcelar,ze jedle jenom huci.Tak jsem se sel hned podivat,no nadhera pro oko i ucho,spousta vcel vysoko v korunach.Msice jsem identifikoval jako Medovnice jedlove podle postaveni ve smeru jehlic a tmave zelene barvy.Sice "nekapalo"ze stromu,ale je teprve konec cervna.Vedle kvete mnozstvi vrbovky,ale na nich sem tam pohyb. Josef

Môže to byť aj inak, oči v korunách jedlí len ťažko rozoznajú čo lieta a ucho len ťažko rozlíši čo hučí v ich korunách. Bolo si treba zobrať ďalekohľad na identifikáciu hmyzu čo "hučí"., Len med v plástoch potvrdí či jedle medovali.

A.M:
Ale mám tam i taková včelstva co mají v medníku poloprázdno. A to je pro mě známka, jak se gen. liší. Ačkoliv jsou na síle stejná jako ta nej tak nic nedonesou, protože to proplodují."

-----------------------------------------------------

Mám podobné zkušenosti,včelstva,která donesla rekordní množství z jarních snůšek,později tolik nedonesou,i když znatelně neuberou na síle,a včelstva slabší je doženou a v pozdějších snůškách nanosí zpravidla více než ty rekordmanky na jaře.Ale najdou se i včelstva,která nosí od začátku až do konce,aniž by jim došel dech.Asi je to jak u lidí,někdo vydrží sotva do důchodu,jiný si drží vitalitu ještě dlouho v kmetském věku.Vím,že je to blbé přirovnání,ale i to je dáno mimo jiné určitými genetickými dispozicemi.I to včelstvo má svůj zenit,za kterým už pomalu ochabuje,jen to u různých včelstev trvá různě dlouho...

Zdraví Pavel

Včera jsem byl se podívat na včely a docela jsem byl překvapen, že některá včelstva měla i dost nanošeno v medníku z lípy tak jsem je rozšířil, aby měla kam ukládat, na česně je provoz jak na řepku, zvedají se hned nahoru do korun stromů. Ale mám tam i taková včelstva co mají v medníku poloprázdno. A to je pro mě známka, jak se gen. liší. Ačkoliv jsou na síle stejná jako ta nej tak nic nedonesou, protože to proplodují. Jinak spad roztočů 0,043 na včelstvo/den.

Dnes mi prisel oznamit uz neaktivni vcelar,ze jedle jenom huci.Tak jsem se sel hned podivat,no nadhera pro oko i ucho,spousta vcel vysoko v korunach.Msice jsem identifikoval jako Medovnice jedlove podle postaveni ve smeru jehlic a tmave zelene barvy.Sice "nekapalo"ze stromu,ale je teprve konec cervna.Vedle kvete mnozstvi vrbovky,ale na nich sem tam pohyb.

Dobrý den,
jako lékař Vás můžu pouze ujistit, že popsané příznaky nejsou projevem alergie, ale normální reakcí na včelí jed. Pokud jde o druhou část, zákon nedefinuje, kdo a kde smí chovat včely, ale nadměrné obtěžování včelami, tak se stav, na který si stěžujete nazývá, je dost obtížně diskutovatelná. Každopádně, nyní kvete mák, který mění včely ve výrazně agresivnější. Jinak je to o matkách, kvalitní matky zabezpečí klidná včelstva minimálně obtěžující sousedy..
S pozdravem
MUDr. Radek Hubac

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lucie <lusiana125/=/seznam.cz>
> Předmět: Pravidla pro chov v?el
> Datum: 26.6.2011 11:30:34
> ----------------------------------------
> Zdravím, koupila jsem zahradu a soused vedle chová včely, už jsme dostali
> několik žihadel, a já jsem nejspíš alergická, štípla mě do rtu a mám ho
> dosti nateklý. Už jsme několikrát se sousedem komunikovali a on nám vždy
> argumentoval tím, že včelí bonutí je zdravé. Chtěla bych se zeptat jestli
> je nějak zákonem ošetřeno za jakých podmínek smí včelař chovat včely? a jak
> daleko od plotu musí být? případně jak musí mít zabezpečený a vysoký plot?
> prosím byla Vám vděčná kdyby mi někdo odpověděl, nevím kam se odvolat.
> Prosím odpovězte na email. Děkuji
>
>
>

Moje zkušenosti jsou takové, že jak jsem ještě nedělal ve včelách a v dětském věku postavit se v blízkosti česna znamenalo s velkou spolehlivostí žihadlo. Později, jak jsem začal dělat ve včelách, po pár letech jsem mohl pozorovat česna z boku z půl metru a procházet se před česny a skoro nic. To jsem měl přes 30 úlů v zadovácích a po každé práci ve včelách v těch zadovácích nějakou desítku žihadel. Dneska mám už pár let jen pár včelstev, žihadlo při práci ve včelách kolikrát nedostanu ani jedno a už se zase nemůžu postavit včelám před česno, už občas útočí......