Včelařská konference

Ale díky všem za rady.

Tak pak je špatně napsanej návod.

To je asi teplota druhé fáze, tedy po prvním stáčení. Při této teplotě by to mělo pak být uchováno trvale.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Martin Černý
Sent: Tuesday, June 28, 2011 9:18 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: medovina

Díky za zkušenost. Dneska to přenesu do tepla a uvidím, jestli se rozkvasí.
Ale v návodu, který z kvasinkama přišel je opravdu psáno 11-15 °C a ne víc jak 24°C.

Telota u kvašní medoviny má být až 25°C Ro výrobu jakých koliv zázvasů je teplota to nejdůležitější.Doma i těsto na buchty by jsi nedal do takové zimy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Medovina
> Datum: 27.6.2011 22:39:18
> ----------------------------------------
> Dobrý den pánové, na 40 litrů roztoku o cukenatosti 29 na medovinu jsem
> použil 8gr. hluboce prokvášejících kvasinek Schimansky se stejným
> množstvím živné soli. Živnou sůl jsem rozmíchal v příslušném množství vody,
> vlil do demižonu, rozmíchal kvasinky a vlil do demižonu a umístil do
> místnosti, kde se pohybuje teplota od 16°C do 18°C. Roztok stále nekvasí.
> Můžete mi poradit, kde jsem udělal chybu?
>
>
>

První kvašení ("divoké") má probíhat při pokojové teplotě, těch prvních pár týdnů. Pokud medovina nekvasí, pak to může být skutečně zimou, demižon je příliš malá nádoba, aby se zahřál sám, nesprávná hustota medoviny (nevím, jak jsi to měřil) a také ŠPATNÁ VODA Z VODOVODU. Může být v ní moc chloru či čeho, pak to kvasit nebude, s tím mají špatné zkuušenosti i výrobci ovocných vín. Hustota medoviny se snadno měří metodou (podle doc.Svoboda: Encyklopedie včelařství) čerstvé slepičí vejce se ponoří do medoviny pokojové teploty a nad hladinu má vyčnívat kolečko velikosti tehdejšího desetihaléře (z roku 1953-nemám ho te´d po ruce, je to asi 15mm). Jako orientační zkouška to funguje spolehlivě, ale vejce musí být čerstvé.
Stať o výrobě medoviny z uvedené knihy stojí za přečtení, doc. Svoboda, ředitel VÚVč Dol (před ing. Veselým) byl původně vystudovaný potravinářský chemik. Chovné metody tehdejší poválečné doby bych však nedoporučoval k napodobení ("Tocháčkova uteplovací superrojová metoda").

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Martin Černý
Sent: Tuesday, June 28, 2011 7:21 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Medovina

Díky za info. Ale výrobce kvasinek udává, že ideální kvašení pro tyto kvasinky je 12 - 15 °C

Těch 29% není to trochu moc? Nikdy jsem tak cukernatost neměřil ale to je již téměř 1/3 medu to snad ani kvasit nemůže Takové koncentrace se snad používají na konzervaci.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 27.6.2011 23:01:37
> ----------------------------------------
> Kvasinky se nedají jen tak nalít do demižonu, musí se nejdříve udělat zákvas.
> Tj. cca litr, dva trochu řidšího roztoku a nechat rozkvasit v 25°C. 16-18°C je
> na první (bouřlivé) kvašení málo. Ideální je kolem těch 25°C. Jestli se roztok
> rozkvasí, to je ve hvězdách, řekl bych, že ano, rozhodně to chce vyšší teplotu.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Medovina
> Datum: 27.6.2011 22:39:15
> ----------------------------------------
> Dobrý den pánové, na 40 litrů roztoku o cukenatosti 29 na medovinu jsem
> použil 8gr. hluboce prokvášejících kvasinek Schimansky se stejným
> množstvím živné soli. Živnou sůl jsem rozmíchal v příslušném množství vody,
> vlil do demižonu, rozmíchal kvasinky a vlil do demižonu a umístil do
> místnosti, kde se pohybuje teplota od 16°C do 18°C. Roztok stále nekvasí.
> Můžete mi poradit, kde jsem udělal chybu?
>
>
>
>
>

Tou teplotou se také myslí teplota v nádobě budešli mít toho 200l dud tak to stačí protože při kvašení vzniká teplo ale v 10l demižonu to musí být v teple.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 28.6.2011 07:22:13
> ----------------------------------------
> Díky za info. Ale výrobce kvasinek udává, že ideální kvašení pro tyto
> kvasinky je 12 - 15 °C
>
>
>

Kvašení při nízké teplotě, 5 - 15 st C, bývá obvykle předepsáno pro pivní kvasinky.
Kvasná teplota potom, co je mně známo, určuje při konkrétních kvasinkách detaily výsledné chuti neboli změnu chuti přidaných příměsí do medoviny plus detaily chuti udělaté příslušným kmenem kvasinek.
Co se týká vysokých teplot při rozkvašování, asi to potřebuje kvalitní teploměr k vystižení té správné teploty, při které se sušené kvasinky přidávají do zákvasu. Překročení teploty o 10, možná jen o 5 st C může ty kvasinky spolehlivě zabít.

Kvasinky Schimanski jsou natolik kvalitní, že snad nemůže ani k neúspěchu dojít. Na zákvas se nesmí spěchat chce ho udělat raději větší objem a neotrávit roztok přebytkem živné soli.Na pytlíku z kvasinkami Power je uvedeno rozmíchat při teplotě 35 stupňů. Pak se domnívám že stačí běžná pokojová teplota. Já využívám kraj skleníku a nic nevařím, jde to bez toho. Kvasinky by asi neměly být dlouho otevřené a staré. Tak ať je z toho ´mňamka! R. S.

Díky za zkušenost. Dneska to přenesu do tepla a uvidím, jestli se rozkvasí. Ale v návodu, který z kvasinkama přišel je opravdu psáno 11-15 °C a ne víc jak 24°C.

Zvčelař:
Vyrobil jsem již několik 1000l medoviny a moje zkušenost je taková že .....
---------
Na kontejner ještě nepomýšlím,ale pokud bude tady melecitoza, tak bude co kvasit.

Jak je u takového kontejneru rešen odvod CO2, tedy kvasná trubička. Jen nadskakováním zatíženého víka, nebo nějaká hadička do sklenice, nebo nalepená kvasná zátka?

Dík

Karel

12 -15 stupnu to je nějaká blbost to jste si snad spletl s procenty dosaženého alkoholu

Vyrobyl jsem již několik 1000l medoviny a moje zkušenost je taková že medovina chce teplo.Na ten start to je nejduležitější.Letos jsem nasadil 500g Schimanskeho kvasinky do velké cisterny medového roztoku o teplotě asi 36stupnu.Už druhý den to vařilo jako blázen.Vím že ruzné knihy a návody varují před vysokou teplotou.Moje zkušenost říká že není třeba se bát vižší teploty.Při 16 stupních se vám to tak akorát zkazí

Díky za info. Ale výrobce kvasinek udává, že ideální kvašení pro tyto kvasinky je 12 - 15 °C

Kvůli nekliknutelnému odkazu posílám ještě jednou:

Zdravím, dnes jsem točil melecitózu. Abych se zbytečně neopakoval,
počtení i pár obrázků zde:

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Melecitoza?pid=11637#pid11637

Ať se daří, Libor V.

Zdravím, dnes jsem točil melecitózu. Abych se zbytečně neopakoval, počtení i pár obrázků zde:

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-
Melecitoza?pid=11637#pid11637

Ať se daří, Libor V.

AM:
No zkušenosti co mám, když jsem co by důvěrník něco málo takových případů řešil, tak v naprosté většině šlo spíš o hysterii souseda a každý se odvolával na alergii na včelí bodnutí,
--------------
Bez ohledu na alergii - i bez ní to bolí - si myslím, že má každý právo užívat svůj pozemek bez obtěžování sousedovic včelama, hlukem sekačky, křovinořezu, řevu, hudby,....

Vím o čem mluvím, jako kluk jsem trávil prázdniny u babičky, kde byl malý dvorek a u plotu sousedovic včelín. Soused, ač měl daleko větší pozemek, si jej postavil tak, že byl 4m od plotu česny k našemu dvorku. A pokud mohu ze vzpopmínek soudit, tak měl obranářky s akčním radiusem přes deset metrů.

Když sjem začínal včelařit, tak jsem se chtěl kouknout jak mu létají atd a už jsem ji měl asi z 15m. Doma jsme získal podobné včely a díky této zkušenosti to dlouho považoval za "normální" včely. :-)

Karel

Kvasinky se nedají jen tak nalít do demižonu, musí se nejdříve udělat zákvas. Tj. cca litr, dva trochu řidšího roztoku a nechat rozkvasit v 25°C. 16-18°C je na první (bouřlivé) kvašení málo. Ideální je kolem těch 25°C. Jestli se roztok rozkvasí, to je ve hvězdách, řekl bych, že ano, rozhodně to chce vyšší teplotu.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
Předmět: Medovina
Datum: 27.6.2011 22:39:15
----------------------------------------
Dobrý den pánové, na 40 litrů roztoku o cukenatosti 29 na medovinu jsem
použil 8gr. hluboce prokvášejících kvasinek Schimansky se stejným
množstvím živné soli. Živnou sůl jsem rozmíchal v příslušném množství vody,
vlil do demižonu, rozmíchal kvasinky a vlil do demižonu a umístil do
místnosti, kde se pohybuje teplota od 16°C do 18°C. Roztok stále nekvasí.
Můžete mi poradit, kde jsem udělal chybu?

Dobrý den pánové, na 40 litrů roztoku o cukenatosti 29 na medovinu jsem použil 8gr. hluboce prokvášejících kvasinek Schimansky se stejným množstvím živné soli. Živnou sůl jsem rozmíchal v příslušném množství vody, vlil do demižonu, rozmíchal kvasinky a vlil do demižonu a umístil do místnosti, kde se pohybuje teplota od 16°C do 18°C. Roztok stále nekvasí. Můžete mi poradit, kde jsem udělal chybu?

No zkušenosti co mám, když jsem co by důvěrník něco málo takových případů řešil, tak v naprosté většině šlo spíš o hysterii souseda a každý se odvolával na alergii na včelí bodnutí, kterou samozřejmě neměl, potom vyhrožují soudem a nakonec otravou včel. A zajímají se také všichni o oporu v zákoně, ale zapomínají na to, že i ty včely jsou majetek a nemůžou včelaře omezovat v jeho užívání. Uplně přesně někomu poradit bez popisu stanoviště a hranic pozemků nejde, každý případ vychází z místní situace, která by se měla posoudit na místě.
Také mi smrdí sousedovy slepice, když jsem na zahradě, obzvláště po dešti, ale bydlím na vesnici a tu se s domácím zvířectvem snad počítá a to vždy něco obnáší. Ani by mě nenapadlo, chtít po sousedovy, aby kvůli troše smradu,ne každodenní, slepice zrušil. To by mi bylo trapné.

Znám člověka co alergii na bodnutí hmyzem má a žádná sranda, ten bez léku a cedulky s popisem zdravotního stavu v kapse neodchází z domu.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojtech Langer <vojtech.langer/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pravidla pro chov v?el
> Datum: 27.6.2011 17:03:08
> ----------------------------------------
> Myslím, že už zde bylo popsáno co a jak dělat nebo nedělat, ale argumentace
> vašeho souseda mě velmi pobavila.
> Pan soused je vtipálek. Asi bych si k plotu položil hadici a vždy když
> půjde okolo, mu věnoval spršku s konstatováním, že studená sprcha má
> blahodárné účinky na lidský organismus. Schválně, jestli by mu ten humor
> vydržel;-)
>
> Značná část národa si demokracii vykládá tak, že si může dělat co chce a
> každý se má starat sám o sebe. To je ale bohužel jen polovina definice.
>
>
> Moment, ale tu už to je úmysel, resp. zámer, alebo cielený útok! ;-D
>
> Vojto
>
>
>
>

Co jsem včera viděl, tak v plodišti ve vysokém nástavku mají včely celkem dost medu z jara, takže letos budu nejspíš krmit jen min. dávkou do 10kg zásob. Ještě uvidím na konci července co jim zůstane.

Aleš M.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Leton? medobran?
> Datum: 27.6.2011 19:15:22
> ----------------------------------------
> Taky se nebojim nechat repku v plodisti,alespon tmave medy profrci ulem az
> do medniku a nemam starosti s medovicovym medem v plodisti.Jeste se mi
> nestalo,ze by jarni medy pusobily potize.Letos nejspis nakrmim roztokem
> cukr a jarni med i na zimu.
>
>
>

Taky se nebojim nechat repku v plodisti,alespon tmave medy profrci ulem az do medniku a nemam starosti s medovicovym medem v plodisti.Jeste se mi nestalo,ze by jarni medy pusobily potize.Letos nejspis nakrmim roztokem cukr a jarni med i na zimu.

Dalekohled netreba,par stromu ma vetve skoro k zemi,tam jsou vcely i msice videt pouhym okem.Jedli byvalo daleko vic,hodne se kaci.Ale jedlove omladiny z naletu je spousta,no nez vyrostou...Naposledy jedle zamedovaly v roce 2006.

Řepkový med není třeba vyřeza.t pokud ho nevytočíš máš to nejlepší krmivo na zimu včelky. I ztuhlý květový med zpracují a využijí lépe jak cukr. Plánované hospodářství jsme bohužel opustili před cca 20 lety, od té doby se vytlouká jen klín klínem. V takovémto kapitalismu ani koncepce existovat nemůže.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Leton? medobran?
> Datum: 27.6.2011 16:58:26
> ----------------------------------------
> Zemědělská politika státu je špatná, ne všechno je špatné, ale je to
> špatně.
>
> Řepky je moc. V řadě oblastí je to téměř monokultura, která vyčerpává půdu
> a včelaři s tím mají také problém. Jakmile se všechno nevytočí,
> krystalizuje to v rámcích a pak na podzim vyřezat. Vytočit to nejde.
>
> Dotace pro malovčelaře. Každý kraj dotuje jinak, něco jiného a každý rok se
> to mění. bez dlouhodobé koncepce a plánu.
>
>
>

Myslím, že už zde bylo popsáno co a jak dělat nebo nedělat, ale argumentace
vašeho souseda mě velmi pobavila.
Pan soused je vtipálek. Asi bych si k plotu položil hadici a vždy když
půjde okolo, mu věnoval spršku s konstatováním, že studená sprcha má
blahodárné účinky na lidský organismus. Schválně, jestli by mu ten humor
vydržel;-)

Značná část národa si demokracii vykládá tak, že si může dělat co chce a
každý se má starat sám o sebe. To je ale bohužel jen polovina definice.


Moment, ale tu už to je úmysel, resp. zámer, alebo cielený útok! ;-D

Vojto

Zemědělská politika státu je špatná, ne všechno je špatné, ale je to špatně.

Řepky je moc. V řadě oblastí je to téměř monokultura, která vyčerpává půdu a včelaři s tím mají také problém. Jakmile se všechno nevytočí, krystalizuje to v rámcích a pak na podzim vyřezat. Vytočit to nejde.

Dotace pro malovčelaře. Každý kraj dotuje jinak, něco jiného a každý rok se to mění. bez dlouhodobé koncepce a plánu.

"Zdravím, koupila jsem zahradu a soused vedle chová včely, už jsme dostali několik žihadel, a já jsem nejspíš alergická, štípla mě do rtu a mám ho dosti nateklý. Už jsme několikrát se sousedem komunikovali a on nám vždy argumentoval tím, že včelí bonutí je zdravé."
-----------------------------------------------
Myslím, že už zde bylo popsáno co a jak dělat nebo nedělat, ale argumentace vašeho souseda mě velmi pobavila.
Pan soused je vtipálek. Asi bych si k plotu položil hadici a vždy když půjde okolo, mu věnoval spršku s konstatováním, že studená sprcha má blahodárné účinky na lidský organismus. Schválně, jestli by mu ten humor vydržel;-)

Značná část národa si demokracii vykládá tak, že si může dělat co chce a každý se má starat sám o sebe. To je ale bohužel jen polovina definice.

Zdravim,
Pokud Vás štípla včela do rtu a vám to "dost nateklo" tak alergická nejste.
To je normální efekt, který max. do dvou dnů odezní.
Zákon zakazující chovat včely není a ani na určení vzdálenosti úlů od plotu
či orientace úlů.
Musíte se domluvit a nebo na plot ke včelám dát 2-3m rákos aby včely byli
nuceni vyletět do výše.
Zahradu pravidelně sečte a včely nebudou mít důvod tam létat a tudíž vás
přestanou obtěžovat.

Pavel
PS.: pokud chcete odpověď na email tak ho musíte v dopisu uvést. Tohle je
konference, ta email v hlavičce odesilatele neuvádí (respektive je tam
adresa konference).

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Lucie
Sent: Sunday, June 26, 2011 11:30 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Pravidla pro chov v?el

Zdravím, koupila jsem zahradu a soused vedle chová včely, už jsme dostali
několik žihadel, a já jsem nejspíš alergická, štípla mě do rtu a mám ho
dosti nateklý. Už jsme několikrát se sousedem komunikovali a on nám vždy
argumentoval tím, že včelí bonutí je zdravé. Chtěla bych se zeptat jestli je
nějak zákonem ošetřeno za jakých podmínek smí včelař chovat včely? a jak
daleko od plotu musí být? případně jak musí mít zabezpečený a vysoký plot?
prosím byla Vám vděčná kdyby mi někdo odpověděl, nevím kam se odvolat.
Prosím odpovězte na email. Děkuji

Dnes mi prisel oznamit uz neaktivni vcelar,ze jedle jenom huci.Tak jsem se sel hned podivat,no nadhera pro oko i ucho,spousta vcel vysoko v korunach.Msice jsem identifikoval jako Medovnice jedlove podle postaveni ve smeru jehlic a tmave zelene barvy.Sice "nekapalo"ze stromu,ale je teprve konec cervna.Vedle kvete mnozstvi vrbovky,ale na nich sem tam pohyb. Josef

Môže to byť aj inak, oči v korunách jedlí len ťažko rozoznajú čo lieta a ucho len ťažko rozlíši čo hučí v ich korunách. Bolo si treba zobrať ďalekohľad na identifikáciu hmyzu čo "hučí"., Len med v plástoch potvrdí či jedle medovali.

A.M:
Ale mám tam i taková včelstva co mají v medníku poloprázdno. A to je pro mě známka, jak se gen. liší. Ačkoliv jsou na síle stejná jako ta nej tak nic nedonesou, protože to proplodují."

-----------------------------------------------------

Mám podobné zkušenosti,včelstva,která donesla rekordní množství z jarních snůšek,později tolik nedonesou,i když znatelně neuberou na síle,a včelstva slabší je doženou a v pozdějších snůškách nanosí zpravidla více než ty rekordmanky na jaře.Ale najdou se i včelstva,která nosí od začátku až do konce,aniž by jim došel dech.Asi je to jak u lidí,někdo vydrží sotva do důchodu,jiný si drží vitalitu ještě dlouho v kmetském věku.Vím,že je to blbé přirovnání,ale i to je dáno mimo jiné určitými genetickými dispozicemi.I to včelstvo má svůj zenit,za kterým už pomalu ochabuje,jen to u různých včelstev trvá různě dlouho...

Zdraví Pavel

Včera jsem byl se podívat na včely a docela jsem byl překvapen, že některá včelstva měla i dost nanošeno v medníku z lípy tak jsem je rozšířil, aby měla kam ukládat, na česně je provoz jak na řepku, zvedají se hned nahoru do korun stromů. Ale mám tam i taková včelstva co mají v medníku poloprázdno. A to je pro mě známka, jak se gen. liší. Ačkoliv jsou na síle stejná jako ta nej tak nic nedonesou, protože to proplodují. Jinak spad roztočů 0,043 na včelstvo/den.

Dnes mi prisel oznamit uz neaktivni vcelar,ze jedle jenom huci.Tak jsem se sel hned podivat,no nadhera pro oko i ucho,spousta vcel vysoko v korunach.Msice jsem identifikoval jako Medovnice jedlove podle postaveni ve smeru jehlic a tmave zelene barvy.Sice "nekapalo"ze stromu,ale je teprve konec cervna.Vedle kvete mnozstvi vrbovky,ale na nich sem tam pohyb.

Dobrý den,
jako lékař Vás můžu pouze ujistit, že popsané příznaky nejsou projevem alergie, ale normální reakcí na včelí jed. Pokud jde o druhou část, zákon nedefinuje, kdo a kde smí chovat včely, ale nadměrné obtěžování včelami, tak se stav, na který si stěžujete nazývá, je dost obtížně diskutovatelná. Každopádně, nyní kvete mák, který mění včely ve výrazně agresivnější. Jinak je to o matkách, kvalitní matky zabezpečí klidná včelstva minimálně obtěžující sousedy..
S pozdravem
MUDr. Radek Hubac

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lucie <lusiana125/=/seznam.cz>
> Předmět: Pravidla pro chov v?el
> Datum: 26.6.2011 11:30:34
> ----------------------------------------
> Zdravím, koupila jsem zahradu a soused vedle chová včely, už jsme dostali
> několik žihadel, a já jsem nejspíš alergická, štípla mě do rtu a mám ho
> dosti nateklý. Už jsme několikrát se sousedem komunikovali a on nám vždy
> argumentoval tím, že včelí bonutí je zdravé. Chtěla bych se zeptat jestli
> je nějak zákonem ošetřeno za jakých podmínek smí včelař chovat včely? a jak
> daleko od plotu musí být? případně jak musí mít zabezpečený a vysoký plot?
> prosím byla Vám vděčná kdyby mi někdo odpověděl, nevím kam se odvolat.
> Prosím odpovězte na email. Děkuji
>
>
>

Moje zkušenosti jsou takové, že jak jsem ještě nedělal ve včelách a v dětském věku postavit se v blízkosti česna znamenalo s velkou spolehlivostí žihadlo. Později, jak jsem začal dělat ve včelách, po pár letech jsem mohl pozorovat česna z boku z půl metru a procházet se před česny a skoro nic. To jsem měl přes 30 úlů v zadovácích a po každé práci ve včelách v těch zadovácích nějakou desítku žihadel. Dneska mám už pár let jen pár včelstev, žihadlo při práci ve včelách kolikrát nedostanu ani jedno a už se zase nemůžu postavit včelám před česno, už občas útočí......

Zkušenosti jistě mohou být různé. Moje je taková, že ačkoliv běžně zvědavě
chodím do "rojové mlejnice", nedostal jsem žihadlo ano jedno. Můj zeť se ale
na zahradě nesmí k úlům přiblížit ani v klidu a to ani na relativně velkou
vzdálenost - domnívám se, že je na vině chemické složení jeho potu, takže
jim jeho vůně asi nevoní libě, a to i bez chemie ... :-).
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: R. Poláek
Sent: Sunday, June 26, 2011 5:55 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Pravidla pro chov v?el

No, moje zkušenosti s rojením jsou takové, že pokud se někdo dostane do
místa, kde zrovna kvůli rojení létají relativně hustě včely, ak ty včely si
nehledí jen toho rojení a přítomného podarují s velkou spolehlivostí
žihadly.

Naopak jsem nikdy nezažil ,že by včely reagovaly nějak výrazně nepříznivě
na pach. Do včel chodím v montérkách , ve kterých jsem dříve kolikrát dělal
něco na autě nebo motorce nebo s barvama a ředidly a ty montérky tím byly
cítit. Nikdy jsem ale nezaznamenal nějakou výrazně nepříznivou reakci a
útočnost včel na takový pach. Dokonce jsem jednou byl nucen, nevím už z
jakého důvodu, jít do včel poměrně dost opilý a taky jsem nepozoroval
nějakou nepříznivou reakci včel na nějaký případný alkoholový pach.
Takže si myslím, že to o té citlivosti včel na všelijaké pachy je z velké
části omyl opisovaný furt dokola. Pokud se včela zamotá do vlasů nebo se
dostane pod látku oděvu, tak to možná vliv má, ale že by jen kvůli odéru po
člověku v blízkosti úlu vystartovala horda rozzuřených včel, to určitě ne.
Fakt je, že jsem nezkoušel parfémy či všelijaké tělové krémy jako Nivea,
které na lidech kolikrát i výrazně cítím já, když jsou jimi napajcovaní,
natož včely. O "smraďavkách" typu ruská kolínská voda rozšířených v době
totality či současný romský pouliční "Chanel č 5" ani nemluvě. Možná jedině
dát pár kapek takového smradočinidla na leták, to by pak včelky mohly být
výrazně aktivnější.....na všechny, co se kolem úlů pohybují.....

No, moje zkušenosti s rojením jsou takové, že pokud se někdo dostane do místa, kde zrovna kvůli rojení létají relativně hustě včely, ak ty včely si nehledí jen toho rojení a přítomného podarují s velkou spolehlivostí žihadly.

Naopak jsem nikdy nezažil ,že by včely reagovaly nějak výrazně nepříznivě na pach. Do včel chodím v montérkách , ve kterých jsem dříve kolikrát dělal něco na autě nebo motorce nebo s barvama a ředidly a ty montérky tím byly cítit. Nikdy jsem ale nezaznamenal nějakou výrazně nepříznivou reakci a útočnost včel na takový pach. Dokonce jsem jednou byl nucen, nevím už z jakého důvodu, jít do včel poměrně dost opilý a taky jsem nepozoroval nějakou nepříznivou reakci včel na nějaký případný alkoholový pach.
Takže si myslím, že to o té citlivosti včel na všelijaké pachy je z velké části omyl opisovaný furt dokola. Pokud se včela zamotá do vlasů nebo se dostane pod látku oděvu, tak to možná vliv má, ale že by jen kvůli odéru po člověku v blízkosti úlu vystartovala horda rozzuřených včel, to určitě ne.
Fakt je, že jsem nezkoušel parfémy či všelijaké tělové krémy jako Nivea, které na lidech kolikrát i výrazně cítím já, když jsou jimi napajcovaní, natož včely. O "smraďavkách" typu ruská kolínská voda rozšířených v době totality či současný romský pouliční "Chanel č 5" ani nemluvě. Možná jedině dát pár kapek takového smradočinidla na leták, to by pak včelky mohly být výrazně aktivnější.....na všechny, co se kolem úlů pohybují.....

Při vší úctě k pisateli se domnívám, že není rozhodující, kdo kde byl dřív.
V případě sporu se posuzuje okamžitý stav, případně zásah do "pokojného
stavu". Samotné včelaření takovým zásahem může být pouze v případě, že
znalec ohodnotí umístění včelstev jako nevhodné. V daném případě by úly
musely být postaveny česny tak, aby včely byly nuceny vylétat přímo na
sousedův pozemek, a to navíc v malé vzdálenosti od hranice pozemku a bez
zábran, které by je nutily vzlétnout nad výšku člověka.
Tazatelka má právo užívat zahradu pro užitek i rekreaci, stejně jako její
soused má právo včelařit - ani jedno ani druhé není ani přestupkem, ani
trestným činem. Včelař si pouze musí uvědomit, že nevhodným umístěním
včelstev může dojít k obtěžování souseda nad míru obvyklou. Paní tazatelka
si zase musí uvědomit, že včela je běžnou součástí naší přírody, a na
kvetoucí zahradě by se s ní setkávala, i kdyby neměla souseda včelaře. I
kdyby byla alergická na včelí bodnutí (podle jejího popisu patrně není),
musela by se proto chránit sama - vhodným oděvem, zakrytím vlasů,
nepoužíváním dráždivých kosmetických přípravků a hlavně klidným chováním,
kterým by jinak pokojné včely nedráždila. Kdyby si navíc chtěla pohovořit s
kterýmkoliv včelařem, dozvěděla by se, že včela na pastvě není agresivní,
pokud sama není napadena, třebas náhodným přišlápnutím. Dokonce ani včelí
rojení, byť doprovodným hlukem působí hrůzostrašně, není ve skutečnosti
zvýšeným nebezpečím - ty včely mají úplně jiné starosti, než někoho
bezdůvodně bodat :-).
Je ale samozřejmé, že pokud včelař postavil své úly metr od plotu a
nasměroval česna k paní sousedce, je vina za případný spor na něm.
Samozřejmě neznám podrobnosti o bližších podmínkách v této věci. Z praxe ale
vím, že velmi často bývají včely jen zástupným problémem při řešení
sousedských vztahů narušených jinou příčinou. Tím ovšem nechci tvrdit, že i
toto je ten případ.
S přáním klidu a pohody
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Vojtech Langer
Sent: Sunday, June 26, 2011 3:44 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Pravidla pro chov v?el

Vážená pani!
Keby ste bola alergická, už by ste asi v lepšom prípade ležala v
nemocnici. Aj dlhoročného včelára pichnutie do pery pozmení tak, že ho
nikto nepozná. Je zaujímavé, že nikde v Európe, okrem Slovenska a Čiech
takýto problém včelári a nevčelári neriešia. Napr. v Berlíne a aj v
Londýne sa rozmáha tzv. "balkónové" včelárenie. Májú úle na strechách domov.
Mimochodom včely na záhrade sú samozrejmosťou a žiaduce, nakoľko
opeľujú rastliny.
Keby ste bola tak dobrá a popísala viac o komunikácii so včelárom, a
ďalej bol tam on skôr, či Vy ste potom tú záhradu kúpila, a máte to ako
záhradu alebo "rekreačné stredisko" (bazén, gril, prípadne kozub a pod. ?)

Vojto

Vážená pani!
Keby ste bola alergická, už by ste asi v lepšom prípade ležala v
nemocnici. Aj dlhoročného včelára pichnutie do pery pozmení tak, že ho
nikto nepozná. Je zaujímavé, že nikde v Európe, okrem Slovenska a Čiech
takýto problém včelári a nevčelári neriešia. Napr. v Berlíne a aj v
Londýne sa rozmáha tzv. "balkónové" včelárenie. Májú úle na strechách domov.
Mimochodom včely na záhrade sú samozrejmosťou a žiaduce, nakoľko
opeľujú rastliny.
Keby ste bola tak dobrá a popísala viac o komunikácii so včelárom, a
ďalej bol tam on skôr, či Vy ste potom tú záhradu kúpila, a máte to ako
záhradu alebo "rekreačné stredisko" (bazén, gril, prípadne kozub a pod. ?)

Vojto

Letovou dráhu NAD výšku člověka.

Oficiální doporučení není.

Neoficiálně se uznává, že včelař by měl letovou dráhu svých včel neboli prostor před česny úlů do vzdálenosti 5 - 15 metrů podle počtu včelstev mít nad svým pozemkem. To je prostor, kde vyletující a přilétající včely hustě létají a stojícího člověka s velkou pravděpodobností napadnou. Pokud tomu tak není, je nutné umělou překážkou letovou dráhu včel zvednout.
Z ostatních stran, boku, zezadu úlů by měla být vzdálenost k cizímu pozemku nejméně několik metrů a úly by měly být z cizího pozemku vizuálně skryty. Protože v okolí těch několika metrů od úlů v jejich přímé viditelnosti může zřídka , před bouřkou, v případě práce se včelami, dojít k napadání včelami.
Včelař by taky měl mít na svém pozemku zdroj vody, napajedlo, pro včely, aby včely nebyly nadměrně lákány ke zdrojům vody k sousedům.
A nakonec je roj, který by mohl na cca dvě hodiny sednou na zahradu k sousedům, tam po tuto dobu, než odletí nebo než je včelařsebere, je velice vhodné nevycházet.

Všechen ostatní nálet včel je přirozený a je daný zdroji snůšky na pozemku, přitom identifikace, jestli ta včela je sousedova nebo jiného včelaře je prakticky nemožná, protože běžný dolet včel je až 5 kilometrů daleko od úlů. Zároveň ale včely létající na potravu nebo taky na vodu nikdy nebodají, pokud nejsou, třeba přimáčknutím, přímo ohroženy.

Doporučuji zkusit domluvit se s včelařem, aby prostor s úly vizuálně odělil, třeba nějakými vysázenými keři, od prostoru vaší zahrady. Nebo v krajním případě vysadit hned za svým plotem.

Tak za 1) otok nepřesahující 2 rozvinuté dlaně dospělého člověka se nepovažují za alergii. Vámi popisovaný otok spíše napovídá odolnosti na včelí jed. Mohla by jste asi s klidem včelařit. Alergie na včelí bodnutí se projevují dýchacími obtížemi otoky na úplně jiném místě a v nejhorších případech i arytmií srdce,
Za 2) Naučte se v přítomnosti včely zachovat klid. V žádném případě se nesmíte proměnit ve větrný mlýn, včelu neodeženete a jen vyvoláte její útok. Útok včely tak můžete vyvolat kdekoliv v přírodě. Útoky včel také vyvolávají některé kosmetické prostředky které ženy používají.
za 3) podmínky nejsou nijak upraveny jen existují doporučení aby včelař zvedl letovou dráhu včel na výšku člověka.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lucie <lusiana125/=/seznam.cz>
> Předmět: Pravidla pro chov v?el
> Datum: 26.6.2011 11:30:35
> ----------------------------------------
> Zdravím, koupila jsem zahradu a soused vedle chová včely, už jsme dostali
> několik žihadel, a já jsem nejspíš alergická, štípla mě do rtu a mám ho
> dosti nateklý. Už jsme několikrát se sousedem komunikovali a on nám vždy
> argumentoval tím, že včelí bonutí je zdravé. Chtěla bych se zeptat jestli
> je nějak zákonem ošetřeno za jakých podmínek smí včelař chovat včely? a jak
> daleko od plotu musí být? případně jak musí mít zabezpečený a vysoký plot?
> prosím byla Vám vděčná kdyby mi někdo odpověděl, nevím kam se odvolat.
> Prosím odpovězte na email. Děkuji
>
>
>

Jednoznačně horor. První jarní med bez problému. Teď ale sklízím med o vlhkosti 15,5% spíše tmavšího zabarvení, typnul bych si dub. Vytáčení musím přerušovat a naklápět medomet, protože jeho výkon je podstatně vyšší než průtok střihacím ventilem. Cezením se nezabývám, síto to hned ucpe, tím se budu zabývat po sezoně. Jinak výnosy skvělé, zhruba o 1/3 až 1/2 vyšší než vloni a to nebyla špatná sezona. Z cenami medu to asi pořádně zahýbá, protože se letos podle zpráv urodilo všude. A zase přijdou vcelku logické otázky, jestli nás není na malou českou kotlinu přeci jenom moc a jestli dotační politika pro včelařství není vlastně škodlivá. Zdraví R. Stonjek

Zdravím, koupila jsem zahradu a soused vedle chová včely, už jsme dostali několik žihadel, a já jsem nejspíš alergická, štípla mě do rtu a mám ho dosti nateklý. Už jsme několikrát se sousedem komunikovali a on nám vždy argumentoval tím, že včelí bonutí je zdravé. Chtěla bych se zeptat jestli je nějak zákonem ošetřeno za jakých podmínek smí včelař chovat včely? a jak daleko od plotu musí být? případně jak musí mít zabezpečený a vysoký plot? prosím byla Vám vděčná kdyby mi někdo odpověděl, nevím kam se odvolat. Prosím odpovězte na email. Děkuji

Je to hrůza.Už aby to medové bláznění skončilo.
Haf
----- Original Message -----
From: "Honza Zátka" <honzazatka/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 25, 2011 11:06 AM
Subject: Re: Lipa malolista


Lípy tu odkvetly, ale celou dobu pršelo, takže přínos skorem žádný. Medovice
také na nule (letos jsem snad ještě neviděl mšici). Díky dešti není teď nic.
Jak sezóna krásně začala, tak končí velice podprůměrně. Ještě uvidíme,
červenec před námi, ale nějak nadějně to nevidím, počasí se moc měnit nemá.
Mšice už se dle mého nenamnoží tak, aby z nich nějaká medovice byla, ikdyby
k tomu byly příhodně podmínky. Zatím jsem s průměrem kolem 45kg a nějaké
naděje už tomu moc nedávám, takže zatím sezona průměrná.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Předmět: Lipa malolista
Datum: 25.6.2011 09:56:28
----------------------------------------
Kvete lipa malolista,vcelky z ni nosi nazelenaly pyl,no nektaru
nebude,listi bez znamek pritomnosti msic,nelepi ani trochu.Jak je to jinde
ze snuskou z lip? Zpatky k maku-v doletu ani kvet,letos se makovat
nebude.Mam za sebou treti kolo vytaceni,med uz tmavy,ale porad
kvetovy.Snuska spis z ostruzin a lesnich luk,ktere se
nekosi.(kakost,chrastavec).



__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6236 (20110624)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

U nás jsou nejranějí malolisté lípy právě odkvetlé, střední v plném květu a pozdní kvetou tak z 1 /3 . Posledních 14 dní u nás nebyly žádné velmi silné deště v bouřkách a podobně, takže to ještě dnes dopoledne vypadalo dost slibně i s medovicí, viděl jsem ji kapat z lípy, která hučela včelami. Před polednem prošel asi půlhodinový velmi silný déšť, který mšice hodně smyl.
Lípy ještě pokvetou příští týden a potom se uvidí, jak moc byly ty mšíce smyty..

Lípy tu odkvetly, ale celou dobu pršelo, takže přínos skorem žádný. Medovice také na nule (letos jsem snad ještě neviděl mšici). Díky dešti není teď nic. Jak sezóna krásně začala, tak končí velice podprůměrně. Ještě uvidíme, červenec před námi, ale nějak nadějně to nevidím, počasí se moc měnit nemá. Mšice už se dle mého nenamnoží tak, aby z nich nějaká medovice byla, ikdyby k tomu byly příhodně podmínky. Zatím jsem s průměrem kolem 45kg a nějaké naděje už tomu moc nedávám, takže zatím sezona průměrná.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Předmět: Lipa malolista
Datum: 25.6.2011 09:56:28
----------------------------------------
Kvete lipa malolista,vcelky z ni nosi nazelenaly pyl,no nektaru
nebude,listi bez znamek pritomnosti msic,nelepi ani trochu.Jak je to jinde
ze snuskou z lip? Zpatky k maku-v doletu ani kvet,letos se makovat
nebude.Mam za sebou treti kolo vytaceni,med uz tmavy,ale porad
kvetovy.Snuska spis z ostruzin a lesnich luk,ktere se
nekosi.(kakost,chrastavec).

Kvete lipa malolista,vcelky z ni nosi nazelenaly pyl,no nektaru nebude,listi bez znamek pritomnosti msic,nelepi ani trochu.Jak je to jinde ze snuskou z lip? Zpatky k maku-v doletu ani kvet,letos se makovat nebude.Mam za sebou treti kolo vytaceni,med uz tmavy,ale porad kvetovy.Snuska spis z ostruzin a lesnich luk,ktere se nekosi.(kakost,chrastavec).

Tak jsme včera potkal po dlouhé době známeho z Ministerstva ze.
Takže ten mák jde hlavně na export, v Německu atd. se nesmí pěstovat, jelikož se bojí že by neuhlídali pěstování obyč. mýáku od toho "lepšího", tak to přenechali nám. Takže já jezdím ke včelám kolem bílých polí.

Exportuje se hl. na východ, do býv. SSSR nebo i Indie. Prý to má být nový hit v řepařských oblastech.


A včera jsem tam opět loupil včelám med. Všude okolo kde nebyla řepka je snad mák, ale včely i za deště a vichru v "pohodě", jen ta žihadla jsou síla.

Včely relativně v pohodě, před 14 dny mi tam pršelo, včera jsem to bral za nárazového větru v přestávkách mezi přeháňkami. Venku byly jen ty včely, co jsme vyklepal, ostatní klábosily na plástech a "čekaly" tam ne mě. Ale jak říkám, žihadel jen pár. Ale byly kvalitní. :-)


Karel

Dost bylo máku.
Do kloubu ale bolí skoro vždy. Jed tam má malý prostor a nestihne se rozředit větším množstvím krve, než nastane v těle jeho začínající rozpad a nepohyblivost. Takže zůstane v menším objemu a o to víc jsou jeho toxické účinky na tom místě vyšší.

V tom případě jsou feťáci úplně blbí. Kolega z toho důvodu skončil s pěstováním maku Když nachytal feťáky při sběru ohrožovali ho nožem.Prý si rychle vzpoměl na "dlouhé tratě". Feťáci tolik nevydrží. Před pěti roky jsem viděl jak vypadá makové pole po nájezdech feťáků. Střílet se po tom prý nesmí. Mohli by se leknout a zhebnout. Ale, kdo ví. Dnes je republika žlutá řepkou, zítra bude možná bílá makovinou. Mimochodem, docela mne fascinuje červený pšeničný lán plný vlčích máků a je v tom i žlutá ohnice. Včelařovo srdce plesá.

Jen tak mimochodem, naše prabáby dávali dětem odvar z makovic aby spaly a neotravovaly když jim s pradědky dělaly bratříčky a sestřičky. Přeci jenom, nebyly ještě ložnice a dětské pokoje.

Před pár hodinami jsem dostal jedno do kloubu prostředníčku. A víte,že to bolí? Oni to staří včelaři říkali, "když kvetou vlčí máky, žihadla bolí" konec citátu. Tak dobrou noc. JK

"kdysi vyklepané makové palice vykupovala Slovakofarma Hlohovec, asi na konečný morfin a kodein pro lékařství a válku."

Tuším se vykupují i dnes a tuším se v příslušné fabrice etrahují dnes podobně jako tehdy v Hlohovci.

Ale občas je v médiích nějaké to poškozování makových polí sběrači opia.
http://www.drogy-info.cz/index.php/info/monitor/domaci_media/2006/vyber_z_domaciho_tisku_2006_07_19#monitor1
Feťák to hned být nemusí, kdysi vyklepané makové palice vykupovala Slovakofarma Hlohovec, asi na konečný morfin a kodein pro lékařství a válku. Produkce ručně sbíraného opia je v podstatě primitivní záležitost, ale dost pracná. Jenže jde o velmi kontrolovanou činnost, takže ji nebudu rozepisovat, Radime, nic se samozřejmě na polích neextrahuje, to co provádí sběrači není nic o destilaci. _gp_
........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 6. 2011
Re: Mak (52883) (52884) (52885) (52887) (52888) (52889)

To je údajně nějaký na opium vyšlechtěný jiný mák. Ten náš má těch opiových látek mnohem míň. Jedině že by feťáci napodobili průmysl a extrahovali ty látky z makovic nějakým rozpouštědlem.

To je údajně nějaký na opium vyšlechtěný jiný mák. Ten náš má těch opiových látek mnohem míň. Jedině že by feťáci napodobili průmysl a extrahovali ty látky z makovic nějakým rozpouštědlem.

Třeba proto, že u nás se pěstuje mák olejný a v Afghánistánu mák opiový...

------------ Původní zpráva ------------
Od: Josef K?apka <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Mak
Datum: 24.6.2011 19:03:47
----------------------------------------
Ještě jste zapoměli na feťáky. Pro ně je takové makové pole velmi zajímavé.
Nakonec, proč by naši zemědělci nemohli začít vyrábět opium jako to dělají
v Avganistánu ;o((.
JK

Ještě jste zapoměli na feťáky. Pro ně je takové makové pole velmi zajímavé. Nakonec, proč by naši zemědělci nemohli začít vyrábět opium jako to dělají v Avganistánu ;o((.
JK

Tak to jo, když to žlukne....
Jinak makový olej je podobně vysýchavý jako lněný, takže za určitých podmínek by měl jít použít na impregnaci dřeva. Nebo třeba na barvy...

Radime mak je velmi náchylný ke žluknutí, což znamená, že když jsem ten olej, co krásně voněl po maku ochutnal, mi dodala do úst asi dva dny trvající dost odpornou pachuť. Představ si takového odpadu mít plný dvůr a vedle toho lis do kterého se to pomalu sype. Pokud by byla výtěžnost z vaku jen 300 -400l, tak je lepší mít jako zemědělec malou benzinku s naftou, než na hnoji a nic z toho. Také se dá takový odpad ať vylísovaný nebo přimíchaný nasypat k podavači k retordě kotle ÚT. Což je také pěkná úspora. Jde jen oto takový odpad vyprodukovat, zinkasovat náklady např. když to jde přes dotace, ale po nějakém průseru se žluknutím to nevyhodit na hnůj. Já jen že jsou rostliny, které zemědělci budou hodně set, protože i když je odepíšou, furt budou prodejné. A včelař s tím nic nenadělá, musí se asi v republice konečně dát moru na záda a odkočovat od takové plodiny, protože opylení maku je ztrátové a nevím otom, že by se nějak platily takové přísuny. Mít stanoviště trvalé vedle velkého makového pole a nic víc, je utrum s medem a modlidba za znalého a zkušeného ochranáře-zemědělce - co ten mak stříká insekcitidy,... ale možná by to ocenil včelař, kterému třeba o med vůbec nejde._gp_
.......
R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 6. 2011
Re: Mak (52883) (52884)

No, mák možná obsahuje víc oleje, ale výnos z hektaru má snad několikrát nižší než řepka. Takže lisovat ho ve stodole jako náhradu nafty je ekonomicky asi nic moc. Jedině snad že by olej byl vedlejší produkt, hlavní by byly vylisované zbytky, u zemědělce vysoce kvalitní krmivo pro zvířata, jinak vysoce kvalitní surovina pro potravinářský průmysl.
Mák má obsahovat zejména vysoké množstvá vápníku a nějaké další stopové prvky pro zdravou výživu.

Údajně čeští zemědělci patří přední producenty máku v mezinárodním obchodě.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: napaden? v?elstvem - m?k
> Datum: 24.6.2011 14:22:29
> ----------------------------------------
> RP:
> Nyní je cena máku nízká a pokud je máku letos zaseto hodně, bude jeho cena
> přes letošní zimu ještě nižší. Zemědělcům se nevyplatí a tak příští rok ho
> budou sít zase málo......
> ----------
>
> No to by mě zajímalo k čemu je, ale na koláče to jsou poměrně velké
> rozlohy. Podle těch tabulek asi 1/4 rozlohy řepky a té je dost.
> Takže bych to spíše viděl pro chemický průmysl. Ví o tom někdo něco?
>
> Karel
>
>
>

No, mák možná obsahuje víc oleje, ale výnos z hektaru má snad několikrát nižší než řepka. Takže lisovat ho ve stodole jako náhradu nafty je ekonomicky asi nic moc. Jedině snad že by olej byl vedlejší produkt, hlavní by byly vylisované zbytky, u zemědělce vysoce kvalitní krmivo pro zvířata, jinak vysoce kvalitní surovina pro potravinářský průmysl.
Mák má obsahovat zejména vysoké množstvá vápníku a nějaké další stopové prvky pro zdravou výživu.

Máku se pěstuje hodně, protože v některých zemích je kvůli papírování už problém jej pěstovat - třeba ve Francii, tedy pokud nezměnili legislativu..
RAdek> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Mak
> Datum: 24.6.2011 16:18:53
> ----------------------------------------
> Nevím jak přesně to je jinde, ale mák je kontrolovanou plodinou stejně jako
> tabák, konopí ...
>
> Je dost významnou olejninou, pochopil jsem to poté co jsem ho viděl u
> jednoho zemědělce v kubíkových vacích dvouřad krát dvanáct, krát dva na
> výšku. I když často žlukne, jde prohnat lisem a doslova nalít do nádrže
> traktoru. Ten lis byl ve stodole a u toho dva vaky a pěkně to teklo. Navíc
> jde asi o dotovanou odpočinkovou meziplodinu a jediný problém pro včely je,
> když do toho začnou v plném květu najíždět stříkačky s insekcitidy. Medu je
> z maku nula. Pylu je hodně, ale je velmi lehký a rychle ho včely
> spotřebují, je to celkově pro včelařství nevýznamná plodina. Přínos z máku
> nemá vliv na populaci roztoče, protože neobsahuje moc akaracidních silic.
> Často takový efekt vidí včelař na jiných letních a podletních snůškách, kdy
> mu roztoči jaksi nepadají a o pár kilometrů se mu to po detekcích sype.
> říká se tomu léčba snůškou. Ale to je zase o něčem jiném. _gp_
>
>
>

Nevím jak přesně to je jinde, ale mák je kontrolovanou plodinou stejně jako tabák, konopí ...

Je dost významnou olejninou, pochopil jsem to poté co jsem ho viděl u jednoho zemědělce v kubíkových vacích dvouřad krát dvanáct, krát dva na výšku. I když často žlukne, jde prohnat lisem a doslova nalít do nádrže traktoru. Ten lis byl ve stodole a u toho dva vaky a pěkně to teklo. Navíc jde asi o dotovanou odpočinkovou meziplodinu a jediný problém pro včely je, když do toho začnou v plném květu najíždět stříkačky s insekcitidy. Medu je z maku nula. Pylu je hodně, ale je velmi lehký a rychle ho včely spotřebují, je to celkově pro včelařství nevýznamná plodina. Přínos z máku nemá vliv na populaci roztoče, protože neobsahuje moc akaracidních silic. Často takový efekt vidí včelař na jiných letních a podletních snůškách, kdy mu roztoči jaksi nepadají a o pár kilometrů se mu to po detekcích sype. říká se tomu léčba snůškou. Ale to je zase o něčem jiném. _gp_

No to by mě zajímalo k čemu je, ale na koláče to jsou poměrně velké
rozlohy. Podle těch tabulek asi 1/4 rozlohy řepky a té je dost.
Takže bych to spíše viděl pro chemický průmysl. Ví o tom někdo něco?

Karel
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Většina máku se u nás pěstuje pro export, to co tu zbude se zpracovává buď pro potravinářství, nebo se z něj extrahuje olej (obsahuje ho cca 40-60%), mimochodem tuku obsahuje víc než řepka, ta má cca 35%.