Včelařská konference

podle toho co popisujete jste pravděpodobně při poslední prohlídce přimáčkl matku, nebo vám vypadla mimo úl.
Myslím, že rojení nehrozí. Můžete nechat matečníky vylíhnout - včely si jednu z matek vyberou, nebo matečníků využít k vytvoření oddělku.

Pokud chceš rozšířit včelstva,
jestli to včelstvo bylo skutečně nejlepší a matečníky tam nejsou kvůli genetice, ale kvůli silně rojovému počasí nebo silně pozdnímu rozšíření, tak klidně s matečníky udělej tolik oddělků, co to půjde. jsou to rojové matečníky, tudíž s vysokou pravděpodobností kvalitní. Plást s matečníky plus z každé ztrany plást se včelami a s nějakými zásobami, aby včelky při současném chladnu udržely v teple matečník i plod.....
Klidně i pokud budeš chtít více oddělků, jednotlivé matečníky vyřízni ve větším kusu voští a zařízni do více plástů do jednotlivých oddělků....
Sice pro letošek původní včelstvo hodně oslabíš, ale příští rok budeš mít z toho několik produktivních včelstev..

Prosím všechny o radu.Vracím se z kontroly, nejsilnější a nejlepší včely na 3 VN mají naraženy nouzáky.4 zavíčkované + 2 ještě otevřené na jednom plástu, na sousedním jeden zavíčkovaný -největší,nejsilnější a dva ještě otevřené.Plodu dost,ale jen zavíčkovaného nebo vybíhajícího,mladý žádný,matku jsem nenalezl.Asi nejspíš přelták(?).:ten nejhezčí bych nechal s rámkem dole mezi MS, plodiště s ostatními matečníky bych dal nahoru, otevřel očko a samozřejmě podsadil,mřížku.
A co kdybych,řekněme za 24 hod.udělal z toho horního oddělky s těmi zbývajícími matečníky? Vím,že zrušímtoto včelstvo, ale rojovka asi není genetická, ztratily jen matku,ikdyž nevím jak.Asi při poslední prohlídce,tomu by odpovídalo i stáří plodu.Snad se mi do zítřka nevyrojí.
Radku,pokud Ti již nelezu na nervy,prosím, vyjádři se,i ostatní prosím,pokud máte jiné nápady.
Děkuji a snad již nebudu opruzovat.
P.S.Nemám pro jistotu ještě dnes udělat s tím největším matečníkem raději oddělek? Přeléták nakonec mohu vždy udělat i dodatečně, zítra

Díky Radku za vyčerpávající odpověď, tyto postřehy mají pro mne velký význam.Dnes se otepluje,půjdu se na ně podívat (mám je ve 3VN)Mám několik panenských souší,shrnují se pěkně,jak jsem si nanečisto vyzkoušel.Snad ji matka brzy zaklade a pak uvidíme.Dám vědět.
Ještě jednou díky

RH:
Jinak k převěšování - kdo to umí, má málo včelstev a baví ho to, výsledky jsou velmi dobré! Já jsem s ním přestal, čas se snažím věnovat šlechtění, oddělkům a rodině.
-----------

Ono to není moc zdlouhavé. Vypáčím nejaké rámky z plodiště, místo nich dám stavební, na plodiště postavím další nástavek který jsam si přinesl, do uvolněných míst v něm dám nad střed ty plásty vyndané ze shora a pokládám nad něj medníky. Pokud bych nechoval matky, tak další zásah je vytáčení.
Pokud to porovnám časově, že u NN bych musel rotovat NN ze zdola nahoru, přidávat nástavky MS, atd. tak já v tom veký rozdíl nevidím.

Možná dole v nížině by mi vycházel NN systém jako srovnatelný, ale pokud porovnám VN langa s NN Brenerem se kterým jsem dělal dřív, tak u Langa 1/1 je to zatím lepší. NN Langa letos vyzimovávám poprvé, nemám srovnání, ale za pár let uvidím. Možná, že když letos částečně přejdu na Žákovo plast. rámky. - Ty by eleminovaly vliv mezery mezi rámky.
Jasně že silnému včelstvu nevadí skoro nic, ale ne všechny se mi daří vyzimovat v kondici a oddělky se tady u nás dělají o 14 dní později. A je to na jejich síle do zimy vidět i velikost rámku má vliv.

Dost lidí co dělá oddělky na kšeft tvrdí, že na vys. míře to jde jednodušeji. Tedy z méně včel vyroste srovnatelný oddělek.
Ale možná se za pět let budu divit, jak jsem to dělal složitě. S Langem 1/1 včelařil jak NN. To bylo nejjednodušší - ale je třeba kondička:-) A ta ubývá. Takže buď NN nebo Dadant. A staré vysoké nástavky než vyhodím, tak vyzkouším. Zatím mi to vychází jako provozuschopné a efektivní.

Karel

Díky Radku za vyčerpávající odpověď, tyto postřehy mají pro mne velký význam.Dnes se otepluje,půjdu se na ně podívat (mám je ve 3VN)Mám několik panenských souší,shrnují se pěkně,jak jsem si nanečisto vyzkoušel.Snad ji matka brzy zaklade a pak uvidíme.Dám vědět.
Ještě jednou díky

KaJi-"Je to pro Dadant blbá otázka. Ale co převěšování plodu nahoru? Bylo taky vyzkoušeno?"

__________________________________________________________

Když jsem s dadantem začínal,tak jsem to měl v plánu.Ona totiž rámková výška 28,5 dá se včelí mezerou 2x 13,7,čili 1 vysoký rámek se v pohodě vejde do dvou nízkých.Ale v praxi to tolik nevyužívám,protože se musí v těch dvou NN upravit prostor,což není tak jednoduché a odporuje to snižování pracnosti v nástavkových systémech.Takže to využívám jen při chovu matek a výměně díla.
Už od zimy,kdy je sestava 1 VN + 1-2 NN,některá včelstva začínají plodovat nahoře v těch nízkých a časem sestoupí dolů,jiná zase plodují dole a sem tam si matka zaběhne nahoru a zaklade tam 2-3 plásty,takže plod je i nahoře.Toho využívám při přidávání dalších nástavků a nástavek s mezistěnami nebo dílem vložím jako předposlední(odspodu).Abych dosáhnul lepšího obsazení,tak z posledního převěsím jeden(zpravidla)plodový plást do toho prázdného,aby byl plod nad sebou.Vím,je to v rozporu s nízkonástavkovou technologií,kde se pracuje jen s nástavky,ne s rámky,ale funguje to(s vyjímkou loňska).

V posledním Včelařství vyšel článek"Dadant vyhovuje včelaři i včelstvu".Jeho autor popisuje několikaleté zkušenosti v Dadantech.Musím říct,že takhle nějak bych to napsal také,kdybych ovládal teorii v těchto úlech.Ale protože mám za sebou už 8letou praxi,tak musím konstantovat,že některé popisované věci nejsou tak úplně pravda.Např.se tam píše,že"matka nemá potřebu přecházet do jiných nástavků".Jako v každém jiném úle bez mřížky není vzácností najít matku až nahoře,jak tam zakládá třeba jen 10 trubčích buněk.Takže nějaké pracné převěšování není většinou potřeba(až na zmíněný jeden plást).
Loni byl problém ten,že včelstva vyzimovaná pro jarní snůšku ve značné síle najednou díky počasí seděla doma a nevěděly roupama,co by,tak šly po čase nezvladatelně do rojení...

Zdraví Pavel

Dávno už matku při převěšování a podobně speciálně kvůli tomu nehledám. Plásty prohlížím tak důkladně, kolik mám času. Když najdu, tak dobře, plást s matkou odložím zvlášť. Při větším počtu včelstev možná bych praktikoval matku odchytit, dát zvlášť v kleštidle a vypustit na plásty zpátky až ve vhodnou dobu. Když matku nenajdu, otřepávám včely z plástů.
Při větším počtu včelstev bych v první řadě matku nehledal a rovnou otřepával včely.

Technologicky, co se týká pokroku v elektronice, podle mně dozrála doba zabudovat do značky na matce o těch cca 1 - 2 milimetry čtvereční a tloušťce 0,2 - 0,4 milimetry nějaký cenově vhodný chip či rezonanční obvod detekovatelný zvenku nástavku. Veškeré problémy s hledáním matky, ztrátou času a rozdivočením včel při otřepávání by tak odpadly.

Já se omlouvám, trochu jsem ujel. Pro mě je dost velký rozdíl, jestli hledám matku, nebo se snažím ji nedat do oddělku. Abych se přiznal, při tvorbě oddělků se matkami zabývám pouze zběžně, což znamená, že se mi každý rok z cca 20-30 oddělků povede cca 1 matka dát do oddělku. Na to přijdu snadno a brzy v oddělku a když vím odkud matka je, vím i které včelstvo potřebuje zásah. Významná úspora času mnohokrát převažuje nad poctivým hledáním. Když jsem totiž dříve poctivě hledal, stejně jsem se chybě několikrát nevyhnul... Takže se spíš snažím vědět, odkud oddělek pochází.
Vloni svedlo hodně včelařů ošklivé počasí v květnu. Poučení je, že prostě musíme včas rozšířit, ale podle počasí musím přemýšlet jak!!! Třeba pod plod. těleso dolů. Já jsem měl asi tak 5 vyrojených z 20 včelstev, protože jsem se nedostal od 20.5. do 10.6. ke včelám....
Jinak k převěšování - kdo to umí, má málo včelstev a baví ho to, výsledky jsou velmi dobré! Já jsem s ním přestal, čas se snažím věnovat šlechtění, oddělkům a rodině.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: hled?n? matek a jin? ?vahy o brtnictv?
> Datum: 06.5.2011 09:03:44
> ----------------------------------------
> P.Krátký:
> ...Jinak musím podotknout,že loni všechny protirojové dosud osvědčené
> metody selhaly,na přidaný prostor jednoduše kašlaly...
> --------------
>
> Je to pro Dadant blbá otázka. Ale co převěšování plodu nahoru? Bylo taky
> vyzkoušeno?
>
>
> Já měl vloni právě dost nástavků atd. a protože jsee zimoval ještě většinou
> na 10R půdorysu a byl připraven na přechod na 12R, tak jsem je prostě
> převěšoval - tedy nějaký rámek s plodem mezi nějaké zsáobní a prostrkal MS.
> Tedy měl jsme dva vysoké nad sbeou.
>
> Celkem si nemůžu stěžovat na rojení.
>
> To mě vede k tomu, že do těch 12R nástavků se už moc nehrnu.
> Protože nekočuji, bylo by pro mě možná jednodušší na jaře přidat jeden VN
> nad plod a na podzim při podtrskávání NN pod plodiště starý vyndat. Nebo už
> teď v květnu - což chci vyzkoušet - podle MV rozpůlit - tedy ten spodní,
> kde očekávám spíše starší plod, použít pro tvorbu oddělku.
>
> Karel
>
>
>

P.Krátký:
....Jinak musím podotknout,že loni všechny protirojové dosud osvědčené metody selhaly,na přidaný prostor jednoduše kašlaly...
--------------

Je to pro Dadant blbá otázka. Ale co převěšování plodu nahoru? Bylo taky vyzkoušeno?


Já měl vloni právě dost nástavků atd. a protože jsee zimoval ještě většinou na 10R půdorysu a byl připraven na přechod na 12R, tak jsem je prostě převěšoval - tedy nějaký rámek s plodem mezi nějaké zsáobní a prostrkal MS. Tedy měl jsme dva vysoké nad sbeou.

Celkem si nemůžu stěžovat na rojení.

To mě vede k tomu, že do těch 12R nástavků se už moc nehrnu.
Protože nekočuji, bylo by pro mě možná jednodušší na jaře přidat jeden VN nad plod a na podzim při podtrskávání NN pod plodiště starý vyndat. Nebo už teď v květnu - což chci vyzkoušet - podle MV rozpůlit - tedy ten spodní, kde očekávám spíše starší plod, použít pro tvorbu oddělku.

Karel

Ahoj Radku.Nepsal jsem,že se takhle ve včelách hrabu,matka mě zajímá jen při tvorbě oddělků(abych ji náhodou také nepřidal) a při chovu.To byla jen možnost,jak zjistit,kde v úlu je,pokud to potřebuju vědět.Jinak musím podotknout,že loni všechny protirojové dosud osvědčené metody selhaly,na přidaný prostor jednoduše kašlaly,rojily se i po rozdělení na oddělky,mezistěny zanesly a nepomohla ani volná stavba.
P.S.-nevěděl jsem,že staří brtníci hledali matky...

Pavel

Docela mě mrzí, že si hodně včelařů pořád hraje na hasiče, kteří čekají až na průšvih, do té doby nic nedělají. To fakt neumíte včelařit? Proč bych měl vymýšlet jak hledat v mých 5-8NN matku, když už nyní mají včely dost prostoru a než by je cca za 3 týdny začalo zajímat rojení, tak udělám oddělky a mám do konce sezóny klid! Pak vybrakuji po rozkladení matek v oddělcích ty co se mi nelíbí, rozhodnu, které staré matky vyměním, ty potom nakrmím pouze na 10kg a kdykoliv mezi polovinou září a listopadem dle počasí a času je spojím s dobře nakrmeným oddělkem na 3NN. A hlavně víc se ve včelách bezcílně nehrabu. Pokud chci nebo je třeba, udělám ještě další oddělky cca za 14 dní po prvních oddělcích.Největším nepřítelem včel je stále ještě brtník.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: p?ed?asn? radost
> Datum: 06.5.2011 08:09:28
> ----------------------------------------
> MV:
> "Jinak co se týče toho odběru matky ze včelstva v rojové náladě, musím s
> prominutím konstatovat, že hloupější protirojové opatření neznám. Je to
> skutečně jen opatření „proti rojení“. Včelstvo zůstane v rojové náladě, jen
> je mu znemožněno vyrojení (chybí nadbytečné matečníky).
> Přeji hodně štěstí nadšencům, ale hledat matku ve včelstvu v rojové náladě,
> zvláště v pozdějších stádiích, kdy už chybí otevřený plod, by mě fakt
> nenapadlo, i když je mám značený."
>
> ___________________________________________________________
>
> Pokud chci najít,kde asi se nachází matka v mých dadantech,tak při přípravě
> včelstev na chov jednoduše vložím mezi VN a NN mřížku,a za 3 dny vím
> přesně,kde hledat(většinou je dole).Chápu,že v systému nízkých nástavků se
> matka hledá blbě,asi bych třeba 2-3 mřížky použil také,určitě se tím ten
> čas s hledáním ušetří,jen je potřeba mít v zásobě mřížky...
>
> Zdraví Pavel
>
>
>

Pokud včely chtějí chovat,tak sérii přijmou.To poznáme podle toho,že stavějí misky.
Plemenivo,pokud ho přepravuji jinam,je dobré dát třeba do igelitky,nebo ještě lepší do termotašky ze supráku,aby nevysychalo(a také nezachladlo,pokud je zima).Běžně ho vozím sebou autem,když chovám na jiném stanovišti,než mám plemenné včelstvo,to zvládne výdrž třeba i hodinu.

Zdraví Pavel

Ahoj Ivo, moc otázek, zkusím stručně poradit.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Díky všem za odpověď, chápu,že pro časné ošetřování vyběhlé matky je
> nejlepší rovněž vybíhající plod,ale já bych tam měl mít také madušky pro
> počáteční fázi,kdy se ještě nevylíhne a nezprovozní dostatek kojiček.Takže
> mám dát do odsavače mladý plod a riskovat,že bude na něm budou naraženy
> matečníky (které se ovšem při kontrole dají zrušit) -otázka je narazí-li si
> matečníky ještě před vložením rámku nebo lišty,budou pak ještě cíti potřebu
> přijmout dodaný materiál?
- udělají si co budou chtít, ale vůbec se tím netrap, když nevezmou, druhý den můžeš opravit a už budeš mít i kašičku, nebo ji budeš mít z naražených matečníků. Není ovšem nutné používat kašičku, vyhovuje i voda- lépe nechlorovaná, třeba i dešťovka. Důležitější je vložit lištu alespoň půl dne předem k očistění a navonění. Lišta stačí 10mm široká z horní loučky a umístit mezi 2 rámkynahoru. všechny poloviční rámky při snůšce zastaví a matečníky mohou udusit medem. Chováš tedy v mezeře mezi rámky. Další problém je počasí, teď jak bylo ošklivě, tak nechtěli chovat, nenech se odradit, pokud nevemou. Pokud nebudeš mít úspěch použij startér, k tomu stačí 2 rámky s medem, 2 s pylem, nadbytek včel, voda do jedné souše. Po hodině osiření můžeš vložit plemenivo a druhý den matečníky vložit nad mřížku mezi otevřený plod. Startér má uzavřené česno. a dobré větrání ve dně.

> A když jsem v tom psaní - máte někdo zkušenosti s proužky?Pro mne,který
> jsem ještě nepoužil lžičku a nemám mateří kašičku by to možná nebylo od
> věci?
- všechno se dá použít, ale začni rovnou se lžičkou a umělými miskami. Ke zjednodušení si odstraň rozpěrákem horní polovinu buněk, lépe se Ti budou larvičky nabírat. Nabírej je od hřbetní strany - konvexní.

> A ještě poslední věc:jak dlouho vydží plemenivo mimo úl?
- vadí UV, tedy nevystavuj zbytečně slunci, raděj vem domů a posviť si čelovkou. plemenivo vydrží určitě 30min-1 hod, 2 denní matečníky i 8 hodin v igeliťáku s troškou vody kvůli vlhkosti.
S pozdravem
Radek Hubač
učitel včelařství

> Pokud bych si je vzal k přelarvování domů (70m)mohl by být problém?
> Hezký den a díky za odpovědi
>
>
>

MV:
"Jinak co se týče toho odběru matky ze včelstva v rojové náladě, musím s prominutím konstatovat, že hloupější protirojové opatření neznám. Je to skutečně jen opatření „proti rojení“. Včelstvo zůstane v rojové náladě, jen je mu znemožněno vyrojení (chybí nadbytečné matečníky).
Přeji hodně štěstí nadšencům, ale hledat matku ve včelstvu v rojové náladě, zvláště v pozdějších stádiích, kdy už chybí otevřený plod, by mě fakt nenapadlo, i když je mám značený."

___________________________________________________________

Pokud chci najít,kde asi se nachází matka v mých dadantech,tak při přípravě včelstev na chov jednoduše vložím mezi VN a NN mřížku,a za 3 dny vím přesně,kde hledat(většinou je dole).Chápu,že v systému nízkých nástavků se matka hledá blbě,asi bych třeba 2-3 mřížky použil také,určitě se tím ten čas s hledáním ušetří,jen je potřeba mít v zásobě mřížky...

Zdraví Pavel

Díky všem za odpověď, chápu,že pro časné ošetřování vyběhlé matky je nejlepší rovněž vybíhající plod,ale já bych tam měl mít také madušky pro počáteční fázi,kdy se ještě nevylíhne a nezprovozní dostatek kojiček.Takže mám dát do odsavače mladý plod a riskovat,že bude na něm budou naraženy matečníky (které se ovšem při kontrole dají zrušit) -otázka je narazí-li si matečníky ještě před vložením rámku nebo lišty,budou pak ještě cíti potřebu přijmout dodaný materiál?
A když jsem v tom psaní - máte někdo zkušenosti s proužky?Pro mne,který jsem ještě nepoužil lžičku a nemám mateří kašičku by to možná nebylo od věci?
A ještě poslední věc:jak dlouho vydží plemenivo mimo úl?
Pokud bych si je vzal k přelarvování domů (70m)mohl by být problém?
Hezký den a díky za odpovědi

Kolik agátu pomrzlo?
Díval jsem se včera na porosty agátů u včelínu a nejsem z toho chytrý. květy hrozny ,květenství je u mne dlouhé jen 3 cm a spolu s vyvíjejícími se listy ty jsou asi 5cm jsou tmavší a zdá se pomrzlé, jestli se něco vzpamatuje neumím odhadnout.

v Praze jsou květy 5-6cm vypadaly beze změny.
kdo máte zkušenosti s pomrznutím
J.B.

Pokud je ve včelstvu otevřený plod, mohou včely kdykoliv narazit matečníky, kde uznají za vhodné. Chce to kontrolovat a žádný nepřehlédnout. Nejlepší je ovšem mít v chovném včelstvu plod zavíčkovaný, dostane se matečníkům lepší péče.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: I.Dragoun <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
> Předmět: chov matek
> Datum: 05.5.2011 15:05:51
> ----------------------------------------
> Zdravím všechny,letos poprvé chci vložit serii do odsavače.Mám-li mít dost
> mladušek,musím sem dát jeden až dva plásty s otevřeným plodem.Druhý den
> vložím sérii.Ale - nenarazí již včelky do té doby na nejmladším plodu
> matečníky.Jakou mám jistotu, že počkají až na moji serii a že si vyberou
> právě z ní?
>
>
>

Když jsem měl včelstava doma na zahradě a měl na ně víc času, tak jsem zkoušel různé způsoby chovu a porovnával výsledky. Zkoušel jsem i přeletáky a z hlediska času a účinnosti metody je to nejefektivnější způsob, protože tímto zásahem se rozhodí celý systém včelstva a než se včelstvo dostane do své rovnováhy, tak to zabere poměrně dost času. Včelař se nezatěžuje s hledáním matky, stačí vytáhnout jeden plást s plodem, nechat včely narazit matečník, ale vhodnější je matečník přidat z vybraného včelstva a zabere to poměrně málo času. Ovšem včelstva u kterých jsem dělal přeletáky měla vždy o nějakých 5-8kg menší výnos. A to už při dnešních cenách dělá několik stovek a to se dál násobý počtem včelstev, takže ve finále je to docela významná ekonomická ztráta.
Když nedělám přeleták a odeberu včelstvu polovinu plodiště i se včelami (5rámků 448x285), rámky nahradím mezistěnami, tak mám zkušenost,že se mi nesníží výnos a ikdyž jsou už ve včelstvu nějaké matečníky, tak včely je sami zruší. Nezruší je v případě, že matečníky jsou těsně před víčkováním a to je případ, kdy je nutné odebrat i matku. Takže cílem není matku vidět, abych se s ní mohl pozdravit, ale cílem je vědět 100%, že není na odebraných plástech. A mě jde jen o metodu jak to zjistit co nejrychleji.
Myslím si také, že je i docela sporné to, kdy začíná ve včelstvu rojová nálada. Rojení, je proces množení, který začíná už chovem trubců a po asi 3 týdnech matka zaklade matečníky. A to si myslím, že také ještě není rojová nálada, protože v této fázy pořád mohu chov. zásahem včely přimět k tomu aby matečníky zrušily. Rojová nálada podle mě začíná, tak asi týden po zakladení matečníků. V této době, pokud jsem nechal matku ve včelstvu, tak jsem včely nijak nepřiměl k tomu aby se nerojily, byly prostě rozhodnuté.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: p?ed?asn? radost
> Datum: 05.5.2011 10:14:50
> ----------------------------------------
> U nás v okolí Hradce pravděpodobně už naplno rozkvétá řepka, všechny
> včelstva mají již latetní rojovou náladu, ale jen typuji (dva týdny jsem
> tam nebyl). Tenhle víkend již určitě včelstva rozpůlím, ať bude počasí,
> jaký chce.
>
> Jinak co se týče toho odběru matky ze včelstva v rojové náladě, musím s
> prominutím konstatovat, že hloupější protirojové opatření neznám. Je to
> skutečně jen opatření „proti rojení“. Včelstvo zůstane v rojové náladě, jen
> je mu znemožněno vyrojení (chybí nadbytečné matečníky).
> Přeji hodně štěstí nadšencům, ale hledat matku ve včelstvu v rojové náladě,
> zvláště v pozdějších stádiích, kdy už chybí otevřený plod, by mě fakt
> nenapadlo, i když je mám značený.
>
> Myslím si, že přeléták to vyřeší daleko elegantněji. A pokud ani ten by
> nezabral, tak bych vážně uvažoval o změně metodiky (třeba i konkrétní formy
> provedení přelétáku).
>
> MV
>
>
>

>Zdravim, nejstarsi kniha o vcelach, co mam a co jsem sehnal je vcelarova citanka, tusim 1908. Tam nic o volne stavbe neni. Jen vkladani stavebnich ramecku a vyrezavani. S pozdravem Jan Cervenka <
------------------------------------------------------------
Pokusím se doplnit například:
Včelařská encyklopedie 1956, Beránek, Geisler, Lisý, Rošický, Sawin, Svoboda, Tocháček, Vítek. V kapitole Roje str. 328 - 329 uvádí:
"...užívají stavebního rámku. Nechávají dobrým čeledím stavět trubčinu a živit hodně trubčího plodu, který je žravým odběratelem krmné šťávy kojiček; odebere jí tolik, že včely zapomenou částečně na rojení".

Obdobně se o chovu trubčího plodu vyjadřuje tuším i Vendelín Šístek, ale jeho citaci nemám v současnosti po ruce.

Z literatury, která se mi dostala do rukou, se autoři o rojení vyjadřují značně zdrženlivě. Názor na protirojový efekt chovu trubců ať si udělá každý sám a pokud možno v praxi. S metodou neomezovaného chovu trubců ve včelstvech chovaných v nástavkových úlech mám mnohaleté velmi dobré zkušenosti. JK

Zdravím, nedá se samozřejmě vyvracet ani jeden z vašich názorů, jen nejsou ucelé. nesmíme zapomínat na fakt: ať CHOVÁME cokoliv tak, vše má svou rovnováhu, jako mezi námi chlapy jsou ženy, tak i jinde, v různorodých koloniích, jest zapotřebí( v jistém čase) opačného pohlaví a to jen jeho přítomnost!! Součást trubců v úle vylepšuje náladu včelstva(pro plodování, zvyšování zásob-větší využití snůšky apod.) bez toho aby se včelstva rojila. to spíše dojde na tichou výměnu. hezký příklad je např, když jdou chlapi pařit tak v okolí musí být nějaké baby..:) kolikrát stačí jen jejich přítomnost. není úplně dobré ve velké míře vylamovat, nebo zabraňovat stavbě trubčiny.

Dne Thursday 05 of May 2011 16:16:05 Pavel napsal(a):
> Nyní přemýšlíme proč včely staví trubčinu resp. dělničinu a jejich poměr.
> Přemýšlíme nad tím, protože se nám vytratily znalosti a zkušenosti
> předchozích generací (2 generace a více).
>
> V minulosti se včelí vosk využíval na výrobu svíček, konzervaci obrazů,
> konzervaci voj. techniky atd. Včelám se tedy vosk nevracel ve formě
> mezistěn v takové míře jako dnes. Plástve s medem se vyřezávaly a med
> lisoval (i vytáčel). Dávaly se jen proužky mezistěn nebo se nechával pruh
> plástve a včely dostavěly.
> Trochu jsem se rozepsal. K čemu směřuji. Vemte si starou literaturu, kde se
> píše co (trubčinu/dělničinu) včely staví a proč.
> Večer to možná dopíšu. Spěchám.

Zdravim,
nejstarsi kniha o vcelach, co mam a co jsem sehnal je vcelarova citanka, tusim
1908. Tam nic o volne stavbe neni. Jen vkladani stavebnich ramecku a
vyrezavani.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Co má společného počet včelstev a rojová nálada?
..........

No on je rozdíl v objemu včelařské práce._gp_

Pavel:
Trochu jsem se rozepsal. K čemu směřuji. Vemte si starou literaturu, kde se píše co (trubčinu/dělničinu) včely staví a proč.
-----------

Nezapomeňme na dobu kdy staví - to je podstatný rozdíl. Například v době krmení včel - tedy u mě v srpnu - mi včely postaví nádherné plásty s vyrovnanou dělničinou - jako kdyby tam byla mezistěna.

A podle mě nezáleží ani tak na množství trubčiny, ale množství trubců v úle. Podle toho se snad řídí, ne podle plástové plochy.
V normální stavbě mají v období stavby už na starší trubčině z dřívějška vychovány trubce. Necítí nerovnováhu a nestaví tolik trubčiny.
Zkoušet dávat jim jen stavební rámky, bez toho aby se jim tam z loňska nechalo v plodišti dost trubčiny vede ke stavbě trubčiny.

A trubci jsou v období snůšky nejen v medníku ale i v plodišti. Pro mě to byl šok, když sjem kdysi přišel dělat oddělky a na plod. plástech převážně jen trubci. Vypadalo to jako "odrojené" včelstvo.

Prostě tam ti trubci nejsou jen darmožrouti, ale asi zastanou minimálně fci topidel a uvolní dělnice do snůšky.

Karel

Nyní přemýšlíme proč včely staví trubčinu resp. dělničinu a jejich poměr.
Přemýšlíme nad tím, protože se nám vytratily znalosti a zkušenosti předchozích generací (2 generace a více).

V minulosti se včelí vosk využíval na výrobu svíček, konzervaci obrazů, konzervaci voj. techniky atd. Včelám se tedy vosk nevracel ve formě mezistěn v takové míře jako dnes. Plástve s medem se vyřezávaly a med lisoval (i vytáčel). Dávaly se jen proužky mezistěn nebo se nechával pruh plástve a včely dostavěly.
Trochu jsem se rozepsal. K čemu směřuji. Vemte si starou literaturu, kde se píše co (trubčinu/dělničinu) včely staví a proč.
Večer to možná dopíšu. Spěchám.

I.Dragoun:
Jakou mám jistotu, že ...

--------
Jistotu? Ve včelách? V životě? Žádnou. :-)

Pokud narazí tak se snad nic nestane. Zruší se při přidání serie. Nenapadá mi, v čem by mohl být problém.


Karel

Zdravím všechny,letos poprvé chci vložit serii do odsavače.Mám-li mít dost mladušek,musím sem dát jeden až dva plásty s otevřeným plodem.Druhý den vložím sérii.Ale - nenarazí již včelky do té doby na nejmladším plodu matečníky.Jakou mám jistotu, že počkají až na moji serii a že si vyberou právě z ní?

"Proč mám napsat,kolik mám včelstev?"

Když máš třeba 5 včestev, tak ti nebude vadit metoda, kdy rozhodíš včely a třeba hodinu se v nich vrtáš, abys v nich všechno ideálně pozpřeházel. Když máš 50 včelstev, a při práci, potřebuješ všechno udělat rychle, za 5 - 10 minut a tak potřebuješ úplně jiné pracovní postupy.

"To vysvětluje stavbu dělničiny ve včelsvech,kde je trubčiny dostatek.Ale proč tedy staví dělničinu i včelstva,kde je trubčiny málo? "

Včelstvo musí stavět trubčinu, protože potřebuje trubce. Musí taky stavět dělničinu, protože potřebuje včely dělnice, nemůže si dovolit nějaký větší a delší propad v množství líhnutých dělnic a tím později v množství létavek nutných k využití snůšky..
Takže když tlačí rozmnožovací pud a má v plodovém hnízdě málo trubčiny, staví mix trubčiny a dělničiny. Když má dost trubčiny a má rozmnožovací pud, staví dělničinu a na poškozených místech mezistěn trošku trubčiny.

Proč mám napsat,kolik mám včelstev?Té otázce vůbec nerozumím a připadá mě naprosto irelevantní a připitomělá.Tahle otázka už tu byla několikrát položena a vyřešit ji nedokážu.Je to přeci jedno,zda jich mám pět nebo padesát.Buď chci včelařit s tím,na co stačím a mít dlouhodobý průměrný výnos stanoviště kolem 40kg a nebo se s "potěšením" dívat,jak to lítá pryč a spokojit se jen s jarní snůškou.Co má společného počet včelstev a rojová nálada?Dík.
P.Z.

Jan Červenka:
"ze trubcinou se vcelstvo
snazi naslolit rovnovahu, pokud je v plodisti cca 1/3 trubciny, stavi jiz
vetsinou pouze delnicinu"

________________________________________________

To vysvětluje stavbu dělničiny ve včelsvech,kde je trubčiny dostatek.Ale proč tedy staví dělničinu i včelstva,kde je trubčiny málo?
Se stavbou volného díla si pohrávám víceméně už od dob,kdy jsem jako šestnáctiletý začínal a neměl ani dostatek plástů,ani vosk a ani mezistěny.Za kapesné okolo 100 kč měsíčně se moc mezistěn pořídit nedalo,zbývalo mi jen rozřezat nějaká prkna,která jsem posbíral doma a z toho nařezat materiál na rámky a do nich dávat jen půlky nebo čtvrtky mezistěn,takže zbytek si musely včely dostavět.Ne všechna včelstva stavěla jen trubčinu a taková se také nerojila(a nebyla to jen slabá včelstva,ale i poměrně silná).S tou rovnováhou je to určitě pravda,ale vypadá to,že některá včelstva některý rok moc trubců nepotřebuje...

Zdraví Pavel

Dne Thursday 05 of May 2011 08:47:19 P.Krátký napsal(a):

> Letos pozoruji zajímavé úkazy ve včelách,u některých zkouším něco podle
> metodiky LBV,tzn.dal jsem 1 NN celý vystrojený trubčinou a volnými rámky k
> vystavění(pro doplnění,2 trubčí rámky už tam byly od jarní prohlídky a už
> byly zaplodované),a našla se včelstva,která ve volném prostoru začala
> stavět trubčinu,ale teď staví dělničinu.To samé dělají i některá
> včelstva,která tento NN nedostala,ale dostala volný rámek k vystavění do
> plodiště(dadant).Podle dřívějších zkušeností by se už tato včelstva rojit
> neměla,v loni všechna včelstva bez vyjímky stavěla trubčinu a taky šly
> hromadně do rojovky.Možná to letos nebude s tím rojením tak žhavé,ale to se
> ještě uvidí...
>
> Zdraví Pavel

Zdravim,

delam tyto pokusy jiz od lonska, mam zkusenost, ze trubcinou se vcelstvo
snazi naslolit rovnovahu, pokud je v plodisti cca 1/3 trubciny, stavi jiz
vetsinou pouze delnicinu. Zatimco mezisteny matka nekdy nezaklade a vcely
zanaseji sladinou, divocinu zaklada okamzite. Nejlepsi medarky, co nemely ani
naznak rojeni ,pokud jsem pres den otevrel mednik, tak jsem o vcelu ani
nezavadil, samy trubec, takze vcely mohly makat.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Jak už je rojová náladu, je už hodně ztraceno, protože spolehlivá opatření proti vyrojení znamenají potom vždy poměrně velké ztráty na výnosu.
Moje opatření je buď ponechat starou matku a odebrat značné množství plodu a včel s rojovými matečníky do velkého oddělku. Nebo odebrat poněkud méně plodu a včel se starou matkou a matečníky nechat ve včelstvu.
Plus přidat dost mezistěn , aby včely mohly stavět, což zláká hodně včel připravené na vyrojení.
Někdy, pokud včelstvo jde k rojové náladě, ale moc na ní netrvá, podle mých zkušeností by mohlo stačit podstavit značné množství mezistěn, v rozsahu aspoň jednoho nástavku 39x24 nebo i víc a včely z plodu na ty mezistěny setřepat. Včely určené k vyrojení, pokud se ocitnou viset na mezistěnách, začnou je stavět a potom včelstvo ruší rojové matečníky a je od rojení odrazeno. Obvykle na celou tuto sezónu. Ale spousta včelstev i přesto na rojení trvá a dopředu to poznat není.

U nás v okolí Hradce pravděpodobně už naplno rozkvétá řepka, všechny včelstva mají již latetní rojovou náladu, ale jen typuji (dva týdny jsem tam nebyl). Tenhle víkend již určitě včelstva rozpůlím, ať bude počasí, jaký chce.

Jinak co se týče toho odběru matky ze včelstva v rojové náladě, musím s prominutím konstatovat, že hloupější protirojové opatření neznám. Je to skutečně jen opatření „proti rojení“. Včelstvo zůstane v rojové náladě, jen je mu znemožněno vyrojení (chybí nadbytečné matečníky).
Přeji hodně štěstí nadšencům, ale hledat matku ve včelstvu v rojové náladě, zvláště v pozdějších stádiích, kdy už chybí otevřený plod, by mě fakt nenapadlo, i když je mám značený.

Myslím si, že přeléták to vyřeší daleko elegantněji. A pokud ani ten by nezabral, tak bych vážně uvažoval o změně metodiky (třeba i konkrétní formy provedení přelétáku).

MV

Ahoj Radku,nic se neděje,jen jsem chtěl upřesnit,co je správná doba a kvalitní matka,protože pro řadu včelařů je tvorba oddělků ještě velká neznámá.

Letos pozoruji zajímavé úkazy ve včelách,u některých zkouším něco podle metodiky LBV,tzn.dal jsem 1 NN celý vystrojený trubčinou a volnými rámky k vystavění(pro doplnění,2 trubčí rámky už tam byly od jarní prohlídky a už byly zaplodované),a našla se včelstva,která ve volném prostoru začala stavět trubčinu,ale teď staví dělničinu.To samé dělají i některá včelstva,která tento NN nedostala,ale dostala volný rámek k vystavění do plodiště(dadant).Podle dřívějších zkušeností by se už tato včelstva rojit neměla,v loni všechna včelstva bez vyjímky stavěla trubčinu a taky šly hromadně do rojovky.Možná to letos nebude s tím rojením tak žhavé,ale to se ještě uvidí...

Zdraví Pavel

Ahoj Pavle, omlouvám se asi jsem se špatně vyjádřil. Vzhledem k nedostatku času nyní první matečníky nakupuji. Vzhledem k tomu, že jsou včelstva na 5-8 NN 39*17 misky jsem s 1 výjimkou (kde šlo spíš o genetiku) ještě neviděl. Zakladené misky neočekávám ani tento týden, minulý víkend dostali i přes nepříznivou předpověď počasí po nástavku mezistěn.... Následující týden očekávám již více letových dní, snad se budou moje včelky věnovat řepce a ne rojení.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: p?ed?asn? radost
> Datum: 05.5.2011 07:34:59
> ----------------------------------------
> " Stačí udělat ve správnou dobu oddělky a používat kvalitní matky. Oddělky
> budu u nás v nížině bez ohledu na počasí dělat tuto sobotu. Kdo bude kvůli
> počasí čekat, nebo již kvůli předpovědi zameškal pro jistotu rozšíření,
> může očekávat roje příští týden a rojový rok letos bude!"
>
> _______________________________________________
>
> Správná doba pro tvorbu oddělků s kvalitní matkou u mě začíná už 14 dní
> předem,kdy si připravím včelstvo nebo více včelstev pro chov,následně
> přelarvím sérii,abych měl do oddělků zralé matečníky.S variantou rozdělení
> včelstev v rojové náladě a následným ponecháním jejich rojových
> matečníků(jen jeden!)mám špatné zkušenosti,stačí přehlédlá zakladená miska
> nebo matečník,a rojí se mi jak mateřské včelstvo,tak silnější oddělek.Dobrá
> je varianta s odebráním 1-2 plodových plástů se starou matkou,ale opět se
> může přehlédnout matečník,který nemám v úmyslu tam nechat,a roj udělá pá pá
> frrrrnk.Takže radši mám jistotu a matečníky si vytvořím uměle z plemeniva
> inseminované matky.V neděli se budu tvorbou oddělků dobře bavit...
>
> Zdraví Pavel
>
>
>

Ahoj, nevím, jestli jsem pochopil, ale já to dělám bez hledání matky. Vezmu 2 zásobní rámky a 2 s plodem - mám malé 39*17 a prohlídnu je, jestli na nich není matka, ev. přimetu včely ještě z 1-2 rámků. Konečně mám dost přepažených nástavků, takže na včelstvo přijde folie, na ní NN s přepážkou a s 2 očky (otáčím na opačnou stranu než je česno). Důležitá je voda, alespoň zásobní rámky postříkám vodou.Tepla má oddělek dost a z každého včelstva jsou dva oddělky.... Během kontroly po 14 dnech oddělky zkontroluji a zužitkuji.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ales molcik <alesmolcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: p?ed?asn? radost
> Datum: 04.5.2011 21:41:56
> ----------------------------------------
> Já jsem odrojoval minulý týden v pátek a bylo na čase. Tak polovina měla už v
> matečníku nakladeno. Nejvíce času mi u toho zabere hledat matku, ale jelikož mě
> to v menší míře čeká ještě jednou, tak jsem se rozhod udělat si rojáček se
> sklopným náběhem a mateří mřížkou na boku. A uvidím jestli to půjde rychleji. S
> mateří mřížkou na nástavku jsem to už zkoušel, ale nebylo to ono, s tím
> rojáčkem, mám pocit, že by to mohlo jít líp setřást včely na náběh a rámek dát
> do rojáku, aby se včely mohly na něj vrátit.
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: p?ed?asn? radost
> > Datum: 04.5.2011 20:02:26
> > ----------------------------------------
> > Sice nejsem Petr, ale souhlasím s ním. Mám jen 25 včelstev,a le 500km daleko.
> > Stačí udělat ve správnou dobu oddělky a používat kvalitní matky. Oddělky budu
> u
> > nás v nížině bez ohledu na počasí dělat tuto sobotu. Kdo bude kvůli počasí
> > čekat, nebo již kvůlipředpovědi zameškal pro jistotu rozšíření, může očekávat
> > roje příští týden a rojový rok letos bude!
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: p?ed?asn? radost
> > > Datum: 04.5.2011 19:54:17
> > > ----------------------------------------
> > > Hlavně nepřipustit rojovku,což není až tak velký problém a dá se velmi
> > > jednoduše řešit.
> > > Petr Z.
> > >
> > > Peter sem s tou radou! Ešte napíš koľko máš včelstiev?
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

" Stačí udělat ve správnou dobu oddělky a používat kvalitní matky. Oddělky budu u nás v nížině bez ohledu na počasí dělat tuto sobotu. Kdo bude kvůli počasí čekat, nebo již kvůli předpovědi zameškal pro jistotu rozšíření, může očekávat roje příští týden a rojový rok letos bude!"

_______________________________________________

Správná doba pro tvorbu oddělků s kvalitní matkou u mě začíná už 14 dní předem,kdy si připravím včelstvo nebo více včelstev pro chov,následně přelarvím sérii,abych měl do oddělků zralé matečníky.S variantou rozdělení včelstev v rojové náladě a následným ponecháním jejich rojových matečníků(jen jeden!)mám špatné zkušenosti,stačí přehlédlá zakladená miska nebo matečník,a rojí se mi jak mateřské včelstvo,tak silnější oddělek.Dobrá je varianta s odebráním 1-2 plodových plástů se starou matkou,ale opět se může přehlédnout matečník,který nemám v úmyslu tam nechat,a roj udělá pá pá frrrrnk.Takže radši mám jistotu a matečníky si vytvořím uměle z plemeniva inseminované matky.V neděli se budu tvorbou oddělků dobře bavit...

Zdraví Pavel

Já jsem odrojoval minulý týden v pátek a bylo na čase. Tak polovina měla už v matečníku nakladeno. Nejvíce času mi u toho zabere hledat matku, ale jelikož mě to v menší míře čeká ještě jednou, tak jsem se rozhod udělat si rojáček se sklopným náběhem a mateří mřížkou na boku. A uvidím jestli to půjde rychleji. S mateří mřížkou na nástavku jsem to už zkoušel, ale nebylo to ono, s tím rojáčkem, mám pocit, že by to mohlo jít líp setřást včely na náběh a rámek dát do rojáku, aby se včely mohly na něj vrátit.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: p?ed?asn? radost
> Datum: 04.5.2011 20:02:26
> ----------------------------------------
> Sice nejsem Petr, ale souhlasím s ním. Mám jen 25 včelstev,a le 500km daleko.
> Stačí udělat ve správnou dobu oddělky a používat kvalitní matky. Oddělky budu u
> nás v nížině bez ohledu na počasí dělat tuto sobotu. Kdo bude kvůli počasí
> čekat, nebo již kvůlipředpovědi zameškal pro jistotu rozšíření, může očekávat
> roje příští týden a rojový rok letos bude!
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: p?ed?asn? radost
> > Datum: 04.5.2011 19:54:17
> > ----------------------------------------
> > Hlavně nepřipustit rojovku,což není až tak velký problém a dá se velmi
> > jednoduše řešit.
> > Petr Z.
> >
> > Peter sem s tou radou! Ešte napíš koľko máš včelstiev?
> >
> >
> >
>
>
>

Sice nejsem Petr, ale souhlasím s ním. Mám jen 25 včelstev,a le 500km daleko. Stačí udělat ve správnou dobu oddělky a používat kvalitní matky. Oddělky budu u nás v nížině bez ohledu na počasí dělat tuto sobotu. Kdo bude kvůli počasí čekat, nebo již kvůlipředpovědi zameškal pro jistotu rozšíření, může očekávat roje příští týden a rojový rok letos bude!
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?ed?asn? radost
> Datum: 04.5.2011 19:54:17
> ----------------------------------------
> Hlavně nepřipustit rojovku,což není až tak velký problém a dá se velmi
> jednoduše řešit.
> Petr Z.
>
> Peter sem s tou radou! Ešte napíš koľko máš včelstiev?
>
>
>

Hlavně nepřipustit rojovku,což není až tak velký problém a dá se velmi jednoduše řešit.
Petr Z.

Peter sem s tou radou! Ešte napíš koľko máš včelstiev?

Votrubče, jseš pěkný šťoura. V tomto případě máš jen dvě možnosti. To je, buď podpořit, nebo mlčet. Všechna ta uložiště jsou na dvě věci, když po nějaké, celkem krátké době je tam prd. Je to jen a jen na adminovi co dovolí. Já se sám přikláním ke Gustíkovi, ikdyž ho nemiluji. Ano jsem pro to, aby se tu daly nějaké soubory umístit. Fotka vždy říká víc, než jakýkoliv psaný popis.

J.P.

Tady na podřipsku je jedna z hlavních snůšek tak každým druhým rokem akát.Ale ty mrazíky mu daly pěkně na p...l,narašené výhony úplně zčernaly,v pohodě vypadají jen velké stromy a akátiny na kopcích a jižních svazích.A to měl letos tak pěkně nasazeno...

Pavel

Ukáže se vliv dobrého stanoviště. Kde mají včelky snůšku hned u úlů, tak budou nosit a bude jim to uvnitř přibývat i teď za chladu, pokud zrovna nebude pršet nebo vát silnější chladný vítr. Snůška prostě nebude přerušená. Kde mají snůšku půl kilometru,kilometr daleko, tak tam moc lítat nebudou a včelky budou mít snůškovou přestávku, se všemi důsledky včetně náběhu k rojení.
Jinak tady na severní Moravě to nijak zvlášť špatně nevypadá, ráno tady v podhůří bylo jen kolem nuly, takže řepka i ostatní květy by to měly přežít. Uvidí se ještě zítra ráno, jestli budou mrazy nebo ne.
Pamatuji mnohem horší roky, kdy kvetoucí řepka klesala pod napadaným sněhem a kdy do kvetoucích ovocných stromů padal sníh s deštěm a na kalužích přes noc se objevil na centimetr silný led.
I když možná letos si takové počasí vybral sever Čech.

Jirko,nemusíš být ta pesimistický.Již koncem týdne či o víkendu se to má blížit ke dvacítce a řepka tu na jihu ještě minimálně týden pokvete.To,že mohutné včelstva mají momentálně větší spotřebu na krmení plodu je snad pravda,ale můžu zcela pravdivě odpovědět,že takováto včelstva si již stačila kolem dvaceti kilogramů nanosit,o čemž jsem se sám před ochlazením přesvědčil.To je cca jeden a půl nízkého nástavku.Tak jim něco přejme a uvidíš,že letos nebudeme stíhat točit klikou.Hlavně nepřipustit rojovku,což není až tak velký problém a dá se velmi jednoduše řešit.
Petr Z.

Včerejší zimou a dnešním mrazem je po radosti se snůškou.Co včely nanesly teď spotřebují,obzlášť ty silné.Budeme čekat dobrých 14 dní na lepší snůšku,do té doby bude jen paběrkování.

Tak co Gustíku, jsi nadšený z toho, jak diskutéři okolo dobré věci kopou jako splašené kobyly?

J.P.

Nebo uveřejňovat soubory mimo konferenci s tím, že se vytvoří nějaký hlasovací systém a pokud po čtvrt, půl roce nebo tak nějak získá ten soubor dostatek hlasů od včelařů, správce konference může vyzvat autora, aby soubor poskytl k umístění v konferenci.

Záleží jaký má limit na množství ukládaných dat na serveru správce konference či případně kolik volného prostoru nakoupil a má k dispozici ten, co platí tuto doménu a tento hosting.
Dnesaka není problém hlavně videem zaplácat prostor téměř jakékoliv velikosti.
Přikláněl bych se k názoru uveřejňovat soubory mimo konferenci.

Jsem proti.
Dá se využívat spousta úložen zdarma.

Například http://www.uschovna.cz


REKLAMA: "Rušíme limit počtu stažení! Od nynějška má každý příjemce své
vlastní omezení na počet stažení. Můžete tedy zásilku zaslat libovolnému
počtu příjemců, z nichž si ji každý bude moci stáhnout minimálně
třicetkrát."

Pavel


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of gp
Sent: Tuesday, May 03, 2011 10:17 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Soubory - potrebujeme je na konferenci?

Prosím správce této konference o zřízení automatického vkládání souborů.
Dosavadní řešení, kdy se pošle soubor na mail a ten bude ručně uveřejněn
nefunguje. Externí odkazy nevidím jako perspektivní, protože rychle stárnou
a mizí data v nenávratnu, viz. leteckaposta.cz a trvanlivost pár dnů.
Ostatní prosím o podporu, protože relikvií v odkazech na internet přes tuto
konferenci opravdu hodně. Děkuji

Dobrý den, zatím nejsem včelař, ale v Horoměřicích ve vesnickém domku k rekonstrukci se mi v dírkách ve zdech usídlily takové rozměrem jakoby včeličky, jsou přibližně stejně velké, ale jsou chlupaté,za hlavičkou mají skoro hřívu a zadečky mají více do špičky a rovněž chlupaté. Každá si bydlí ve své dírce ve zdi a mezi cihlami. Je jich tam dost a já se jich bojím. Prosím, budou tam dlouho, myslím si, že žihadla asi taky mají. Potřebuji na půdu a ony si tam lítají...
Děkuji za informaci, co to je, jak dlouho to tam bude, mám se toho bát?
Děkuji Martin Sochor
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Samotářky jsou kámošky, žádný strach!
Zajímavá o nich debata na:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vcely-samotarky?highlight=v%C4%8Dely+samot%C3%A1%C5%99ky

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vcely-se-zabydluji-v-okne?highlight=v%C4%8Dely+samot%C3%A1%C5%99ky

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Ostatni-hmyz?highlight=v%C4%8Dely+samot%C3%A1%C5%99ky

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Cmelaci?highlight=v%C4%8Dely+samot%C3%A1%C5%99ky

Tamtéž rovněž možné další kontakty. Nebo je zkuste přelákat jinam ... (pro inspiraci: http://www.vcelky.cz/hnizdiste.htm)
Jiří

Prosím správce této konference o zřízení automatického vkládání souborů. Dosavadní řešení, kdy se pošle soubor na mail a ten bude ručně uveřejněn nefunguje. Externí odkazy nevidím jako perspektivní, protože rychle stárnou a mizí data v nenávratnu, viz. leteckaposta.cz a trvanlivost pár dnů. Ostatní prosím o podporu, protože relikvií v odkazech na internet přes tuto konferenci opravdu hodně. Děkuji

"Dobrý den, zatím nejsem včelař, ale v Horoměřicích ve vesnickém domku k rekonstrukci se mi v dírkách ve zdech usídlily takové rozměrem jakoby včeličky, jsou přibližně stejně velké, ale jsou chlupaté,za hlavičkou mají skoro hřívu a zadečky mají více do špičky a rovněž chlupaté. Každá si bydlí ve své dírce ve zdi a mezi cihlami. Je jich tam dost a já se jich bojím. Prosím, budou tam dlouho, myslím si, že žihadla asi taky mají. Potřebuji na půdu a ony si tam lítají.."

Taky by to mělo znamenat, že v okolí je čisté životní prostředí nezatížené škodlivinami a agrochemikáliemi. Jinak obecně tyhlety včely samotářky z přírody mizí, potřebují pro svoje doupata písčitou půdu, kde by si mohly vyhrabávat své úkryty, nepřerývanou pluhy a nezarostlou hustě rostlinným porostem.
Taky jsou obvykle dobří opylovači, lepší než včely, takže v blízkém okolí toho baráčku by mohly být příznivější podmínky pro pěstování třeba plodové zeleniny.
Pokud by se rekonstrukce toho baráku měla dělat vzhledem k těmto samotářkám citlivě, chtělo by to buď pozdě na podzim nebo časně na jaře , kdy ještě přezimované samičky nejsou aktivní, na čtvrtině, pětině zdi starou měkkou maltu vyškrábat do hloubky a nahradit novou pevnou , kterou by neprohrabaly. Aby probuzené samičky na jaře byly postupně nuceny najít někde něco jiného.
Případně na nějakém málo významném přístavku baráku nakonec kus zdi s měkkou maltou nechat nebo i postavit, aby se nějaká populace včel samotářek v okolí udržela....

Sú to včely samotárky, každá žije svojím životom i keď sa rady zhromažďujú na miestach, ktoré im poskytne miesto pre vyhrabanie svojho miniatúrneho domčeka pre svoje deti. Včela tzv. murárka-zednice do svojej komôrky prinesie peľ položí naň vajíčko, malú časť komôrky uzavrie a pripraví si miesto pre ďalšie vajíčko a tak postupne, až zaplní posledné miesto a tým jej starostlivosť o svoje detí končí.Med od nich istotne nebudete koštovať.

Toto miesto medzi tehlami domčeka si pripravili preto, že spojivo tehál je navetrané a samotárky si doňho dokážu vyhĺbiť príbytok. Tieto včely neútočia na človeka (skôr žijú utajeným životom), pichnú len vtedy, keď si ich náhodou pritlačíme. Dúfajte, že vám z domčeka nespravia ementál, časom prestanú alebo si domček omietnite.

Za odvoz nabízím odřezky polystyrenu o rozměrech cca 50×1,5×1 cm (trojúhelníkového průřezu) - vhodné například jako plováky do krmítek apod.


www.vcelin-skrivanek.cz
+420 739 594 733
Skřivánek 2, 582 53, p. Štoky (mezi Havl. Brodem a Jihlavou)

Dobrý den, zatím nejsem včelař, ale v Horoměřicích ve vesnickém domku k rekonstrukci se mi v dírkách ve zdech usídlily takové rozměrem jakoby včeličky, jsou přibližně stejně velké, ale jsou chlupaté,za hlavičkou mají skoro hřívu a zadečky mají více do špičky a rovněž chlupaté. Každá si bydlí ve své dírce ve zdi a mezi cihlami. Je jich tam dost a já se jich bojím. Prosím, budou tam dlouho, myslím si, že žihadla asi taky mají. Potřebuji na půdu a ony si tam lítají...
Děkuji za informaci, co to je, jak dlouho to tam bude, mám se toho bát?
Děkuji Martin Sochor

http://leteckaposta.cz/113353896

Máme se od koho učit.
B.V.

S tím prodejem přímo z cukrovaru to zas tak snadný není. Aspoň ne ve Vrbátkách. Chtěl jsem koupit 2t, platba hotově dopravu si zajistím a bylo mi řečeno, že prodat mi cukr nemůžou, protože jim ten cukr nepatří, majitelem je zahraniční investor. A aktuální situace je ta, že nemají z čeho vyrábět. Curovar v Němčicích vybudoval nejmodernější technologii, fungovala dva roky, potom cukrovar koupily Francouzi, zemědělcům vyplatily jednorázové odškodné (držhubné) a celý cukrovar nový majitelé poslaly včetně základů do drtičky.
Všechny kvóty, ať jsou na cukrovou řepu nebo na cokoliv jiného, já vnímám jako omezení svobodného podnikání. A přesto přitomto řízeném systému zadluženost zemí EU stoupá tak, že některé jsou na pokraji ekonomického zhroucení. To mi připomíná socialismus, všechno patří všem, každý chce rozhodovat za ostatní, každý chce všechno zadarmo, ale zodpovědnost nepříjmá žádná země EU ani sama za sebe. Jsem zvědav jak tento systém dlouho vydrží.

http://www.vcelarskepotreby.eu/

Včelařská farma Kolomý je nabízí

Dobry den, nevite, prosim, kde se daji sehnat nadratkovane ramky? Sedlacek je prestal nabizet...