78143

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 10. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51164) (51166)

Právě o ty vlastnosti při zpracování patrně šlo.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 10.3.2011 08:25:37
> ----------------------------------------
> "Literatura jako vhodné dřevo pro výrobu rámků uvádí pořadí vhodnosti 1)
> Lípa, 2) smrk, 3) olše, 4) dub. ostatních je třeba se vyvarovat"
>
> Já jsem zkoušel rámky ze spoustu dřev, u žádných jsem nějaké extrémní
> špatné vlastnosti nepozoroval. Snad jedině dřevo z tisu, tuším, je
> jedovaté....
>
> Co jsem ozkoušel: Dřeva z topolů, bříz a z buků jsou hodně štípatelná, je
> tam kvůli tomu znatelně větší odpad při sbíjení. Dřevo lípové je, co se
> týká nosnosti louček rámků, takový průměr. Pokud by loučky měly být pro
> malé rámky a ještě méně nosné,       tak na to je dřevo olšové, nemá léta, je
> velice měkké, velice dobře se zpracovává, je to s nadsázkou taková "česká
> balza" Dub a jiná tvrdá dřeva jsou naopak vhodná, pokud by chtěl včelař
> nějaké větší těžší rámky a chtěl by zároveň zmenšit průřez dřevěných
> louček, aby v úlu bylo objemově víc vosku a méně dřeva. Takové dřevo je ale
> zároveň náročné na kvalitu pily a dalších nástrojů a běžným sbíjením
> hřebíky nebo sponami nemusí jít sbíjet, dřevo se může štípat a spony se
> mohou křivit. Z nejtvrdších dřev jsem zkoušel dub, jasan a habr.
> Nadějné na rámky vidím z středně tvrdých dřev javor. Dřevo je poměrně
> tvrdé, ale ne zas moc a proti lípě znatelně pevnější. Taky má velice málo
> znatelná léta, takže se málo štípe a poměrně dobře drží, i když je loučka
> rámku nařezaná poněkud přes léta.
> Potom jako nadějná z středně tvrdých dřev se mně jeví třešeň ptačí. Dneska
> je hodně obsažená v palivovém dřevu z prořezávek, v budoucnu se možná
> zohlední poměrně rychlý růst třešně ptačí na vlhčích stanovištích kolem
> potoků atd proti jiným listnáčům. Její dřevo má ale poměrně výrazná léta a
> dost se štípe.
>
> Zkrátka nevidím v použití jakéhokoliv běžného dřeva na rámky, co se týká
> rámků, žádný problém. Problémy by jedině byly ve zvládnutí specifika toho
> dřeva, které bývá všelijak odlišné od běžného smrkového dřeva.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:R. Polášek - Re: V?ela?sk? pot?eby
Předchozí:R. Polášek - Re: Včelařské potřeby


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu