75847

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 3. 2011
Re: protirojová opatření (51108) (51175) (51177) (51182)

Zapomínáte, že každé protirojové opatření založené na nějakém zpřehazování a zebrování plástů neutralizují samy včely vystavěním plástů a jejich zakladením či zanešením medem. U silného včelstva a za silnější snůšky je podstatná část takového opatření neutralizována už za týden. Jak se stav ustálí, za další týden, dva týdny, včelstvo, pokud je k tomu počasí a genetické předpoklady ve včelstvu, rozjede nezvratitelné přípravy na rojení. Aby tedy takové opatření fungovalo, je nutné je provádět ve včelstvu zhruba každý druhý, třetí týden a to po celé rojové období. Což je na většině stanovišť od konce dubna po červenec.
Hm, tím se dostáváme ke klasickém ošetřování, provozovanému třeba v zadovácích, jednou za 2 - 3 týdny se z medníku zadováka vybere pár plástů s medem, na jejich místo se prokládaně dá pár plástů s plodem z plodiště a do plodiště na jejich místo se prokládaně dají prázdné nebo vytočené plásty kombinované s mezistěnami...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51184


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (78.98.3.78) --- 11. 3. 2011
Re: Bill Růička Mitegone versus Dol KM (51173) (51181)

"Na vývoji a registraci dalších aplikačních forem kyseliny mravenčí se pracuje. Zatím však je na trhu jediný schválený přípravek, odparné desky s kyselinou mravenčí, Formidol®."
Jedinný schválený prípravok, jedna strana...
Ku nim nedošle ešte ani perestrojka?

Registráciu nemusí vykonať iba Dol - môže ho zaregistrovať priamo výrobca, alebo jeho zástupca v ČR u príslušnej inštitúcie a /u nás je to Ústav štátnej kontroly veter. biopreparátov a liečiv/. V tomto prípade je v tom asi Dol nevine. To samé platí aj o odparovačoch NH a o odparovačoch Leibiga.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51183


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (78.98.3.78) --- 11. 3. 2011
Re: protirojová opatření (51108) (51175) (51177)

KaJi:
"Pokud to stihne tak včelstvo přejde do fáze zaplňování plod. tělesa sladinou - tím omezí matku v kladení a zmenší rozlohu plodu na 1/2 - v úle zůstává jen polovina včel.
A pak letí".
Pri dnešných variabilných nástavkových zostavách je dostatok priestoru pre kladenie matky a z dôvodu zaplnenia plástov sladinou včelstvo M v plodovaní obmedzovať nemusí. Obmedzuje ju však už ako následok nastupujúcej RN.
Ak má včelstvo nerušený jarný rozvoj bez zásahu včelára, tak sa na 95% vyrojí a nemusí byť ani veľké. A rojov bolo hodne aj v minulom roku, ktorý bol na znášku veľmi nepriaznivý. Hodnotenie metody Ing. Čermákom bolo "vlažné" a po minuloročnýom overovaní zebrovania tiež nie som presvedčený o jeho účinnosti. Pri dostatku dien a medzidien mi najviac vyhovuje preleták. Tvorenie odložencov je tiež efektívne, ale som v morovej lokalite a z preventívnych dôvodov plásty neprekladám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 3. 2011
Re: Bill Růička Mitegone versus Dol KM (51173)

Diky za zprostredkovani.

Mate-li chut porovnejte si k predeslemu jeste tyto dva clanecky, at mame
prehled a nezapomenem ze jsme v Cechach...

http://www.beedol.cz/ Co je to MG?

http://www.mitegone.com/pdfpages/Reply%20to%20evaluationJune%2008%20E.pdf


T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 11. 3. 2011
Re: protirojová opatření (51108) (51175) (51177)

A pak letí.
Pokud to nestihnou, tak to berou jako selhání (nesplnili zákon přírody - rozmnožování) a mění matku tichou výměnou. K.J.

Neviem, neviem či je t tak! Ak by to tak bolo, tak potom by to mal byť univerzálny výsledok všade, myslím tým aj u mňa. No za 53 rokov pri včelách som to nikdy nezaznamenal. Žiadne riedenie včelieho spoločenstva nikdy nezastavilo rojovú náladu a keď tak za cenu jeho rozbitia a výsledok nebol adekvátny zbytočnej námahy. Ak sa mi aj podarilo, že včely z úľa neodleteli, znáška bola, skôr nebola žiadna.
Autor horeuvedenej myšlienky je presvedčený, že po zákrokoch riedenia-zebrovania včelieho spoločenstva robí tichú výmenu. No ja som to nikdy nezaznamenal, skôr mám prípady, že po zdanlivom úspešného prerušenia rojovej nálady som skutočnosti dosiahol tzv. postrojovú náladu, kedy sa v 7 mesiaci včelstvá opozdene vyrojili a žiadna tichá výmena nebola!

Rojenie v našich zemepisných šírkach je podmienený priaznivou zimou pre kladenie matky, (včely dokázali vychovať aj dva plodokruhy), čo je dosť veľa a s mimoriadne dobrým počasím (k tomu pravidelný prínos nektáru a peľu) v jarnom období! Výsledok ich "činnosti" rojenie. To som od roku 1954 do r. 1980 nepoznal a nevedeli čo je rojenie. Čiže ja pripisujem tento fenomén (rojenie) mimoriadnemu počasiu už v zimných a jarných mesiacoch, kedy predčasne (z nášho pohľadu a potrieb) expandujú, čo je základ rojenia.
Preto tieto podenkové-prchavé objavy nie sú univerzálne a postupne sa stávajú neúčinnými.

Túto konjuktúru dobrého počasia, včely dokonale využívajú, no bojím sa, aby sa po 30 rokoch nevrátila situácia, ktorú som zažil na vlastnej koži.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51180


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jenda (195.122.211.162) --- 11. 3. 2011
Re: Dotace od kraje (51117) (51127) (51128) (51129) (51131) (51176)

Včera jsem také dostal příslib od Plzeňského kraje a také by mě zajímalo, jestli bych mohl nakoupit třeba rámečky? Je tam napsáno vybavení vyjma Medometu, takže asi vše, kromě medometu!!!??? Jinak paragony nechtí, ale potvrzení od ZO ČSV o realizaci nákupu, to chtí, tomu moc nerozumim, ale když to tak chtí, tak to tak udělam.

Předevčírem jsem jim psal, ale odpověď jsem ještě nedostal, stávající včelaři jsou většinou členy ČSV, to mi až tak netrápí. Jinak na "pomůcky a vybavení" je prý lepší faktury mít, neb ty se jinak velmi špatně dokládají co se fyzické kontroly později týče. Jestli potřebujete i rámky, spíš bych kupoval úl včetně rámků a nechal si na to napsat stejně potvrzení jako 3x nástavkový úl s celkovou vyšší cenou, aby bylo možné čerpat plnou dotaci... Jinak by se tohle vše mělo prý doložit ZO a ta by násladně měla potvrdit pro kraj - ubyde tím administrativa kraji. Po zkušenost s čerpáním jiných financí doporučuji mít faktury/paragony na každou korunu co z dotace čerpáte, uštříte si tím pozdější tahanice a možné krácení dotace.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51179


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.70.20.53) --- 10. 3. 2011
Re: Dotace od kraje (51117) (51127) (51128) (51129) (51131) (51176)

Včera jsem také dostal příslib od Plzeňského kraje a také by mě zajímalo, jestli bych mohl nakoupit třeba rámečky? Je tam napsáno vybavení vyjma Medometu, takže asi vše, kromě medometu!!!??? Jinak paragony nechtí, ale potvrzení od ZO ČSV o realizaci nákupu, to chtí, tomu moc nerozumim, ale když to tak chtí, tak to tak udělam.
---------------
Cílem dotace není ani tak nový včelař, ale nový člen ČSV:-)

Tam chtějí aby jsi vstoupil do ČSV a oni ti už potvrdí i to co jsi si nekoupil - tak je to tam napsáno - nemusíš mít doklad, hlavně zaplacené stranické známky.

:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51178


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJI (85.70.20.53) --- 10. 3. 2011
Re: protirojová opatření (51108) (51175)

AG:
Ja som pochopil podstatu zebrovania takto: včelstvo potrebuje na vyrojenie splniť dve úlohy a to dostatok včiel a plodu a dostatok zásob.
------------
No já jsem to pochopil trochu jinak - a souhlasí to s mými pozorováními a praxí do té doby.

Včely jedou na jaře až nahoru a snaží se proplodovat až ke stropu dutiny zkrz zásoby. Pokud se jim tam plod. těleso dostane (tedy dosáhne předpokládaného loňského maxima) do určitého termínu u nich v USA ( to je ale na zem. šířce Tunisu) do rozkvětu jabloní, tak se již nerojí.
Autor si to vysvětlje tím, že roj musel taky stihnout dostatečnou nabídku v přírodě.
Pokud to stihne tak včelstvo přejde do fáze zaplňování plod. tělesa sladinou - tím omezí matku v kladení a zmenší rozlohu plodu na 1/2 - v úle zůstává jen polovina včel.
A pak letí.
Pokud to nestihnou, tak to berou jako selhání (nesplnili zákon přírody - rozmnožování) a mění matku tichou výměnou.

Takže dokud se včelstvo prokousává zásobami nad sebou, do kterých je třeba udělat volné místo právě tím zebrováním - v USA šachováním - tak se prý rojit nebude. Jakmile prý svůj postup nahoru zastaví, je třeba být ve střehu.
Toto jsem vyčetl já ze seriálu - autor to musel popsat z mnoha pohledů, stejně mu asi nikdo nevěří.

Já si z toho dovodil to co jsem nečetl. Včely si samotné nepamatují, kolik zásob měly v loni a kolik je jich v dané lokalitě potřeba k přežití - tedy kolik jich musí nanosit, aby zbytek včelstva na místě byl schopen přežít příští zimu. Není vůbec jisté, že nabídka potravy vytrvá, než nabyde nové síly. Touto pamětí je rozloha plástů. která zůstává po minulé zimě nad plodem(chomáčem).

Mně to osobně vysvětlilo matečníky v červnu, které mě dřív udivovaly. Bývalo jich okolo 10, zavíčkované, ale vedle nich byly vajíčka. A včely se nerojily, i když tenkrát jsem radějí udělal oddělek. V literatuře bývalo tiché výměně tvrzeno, že ji včelstvo provádí až v srpnu atd.

Hodně úspěšných provozních metod má v sobě převěšování a vytváření prostoru nad "matkou", takže já si článek mnohokrát četl a jsem přesvědčen že má své pravdivé jádro.

Doporučuji investovat necelé kilo medu a MV se seriálem dokoupit, je to čtení náročné, ale inspirující, nedá se to jen tak popsat.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PetrO (77.48.32.18) --- 10. 3. 2011
Re: Dotace od kraje (51117) (51127) (51128) (51129) (51131)

Včera jsem také dostal příslib od Plzeňského kraje a také by mě zajímalo, jestli bych mohl nakoupit třeba rámečky? Je tam napsáno vybavení vyjma Medometu, takže asi vše, kromě medometu!!!??? Jinak paragony nechtí, ale potvrzení od ZO ČSV o realizaci nákupu, to chtí, tomu moc nerozumim, ale když to tak chtí, tak to tak udělam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51176


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (95.102.170.113) --- 10. 3. 2011
Re: protirojová opatření (51108)

Pán Wright píše o tejto metode dosť rozťahane a Ing. Čermák tie články stlačil na necelú jednu stranu. Fenologické podmienky pre včelárenie autora sú odlišné než naše a aj u nás musíme prihliadať na počasie a vývoj včelstva. Ja som pochopil podstatu zebrovania takto: včelstvo potrebuje na vyrojenie splniť dve úlohy a to dostatok včiel a plodu a dostatok zásob. U nás včelstvo pred rojením ploduje prevažne zo zimných zásob a z prvých jarných znášok - vrby, ovocné stromy, repka a pod. Ak dosiahne potrebnú veľkosť a zhromaždí dostatok zásob tak je pripravené na delenie. Aby sme zabránili vyrojeniu, tak musíme včelstvu skomplikovať splnenie týchto dvoch podmienok. Veľkosť včelstva zmenšujeme odložencami, preletákmi a pod. Druhú podmienku - množstvo zásob môžeme eliminovať odoberaním plástov s medom a ich nahradenie prázdnymi plástami striedavo - ZEBROVITE - v medníku nad plodiskom. Je v tom však háčik - niektorým včelstvám stačí málo plodu a včiel a len pás zásob nad plodom a letia...
V podstate ide o prevesovanie a narušovanie kompaktnosti včelstva. Pokiaľ si včelstvo všetko nedá do poriadku, tak sa zvyčajne nevyrojí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (109.80.144.169) --- 10. 3. 2011

Mohu-li připojit vlastní zkušenost s výrobou rámků, tedy já dělám (42x17) horní a spodní loučka smrk, boční loučky bříza nebo javor, podle toho co seženu. Jsou to tvrdší dřeva a mnohem lépe v nich drží sponky než když jsem dělal boky ze smrku nebo lípy. Také drátek se do tvrdého tolik nezařezává (3x vodorovně nerez). Se sponkováním žádné problémy nejsou sponky 6x26 zvládá sponkovačka Prebena na tlak cca 4Bary bez problému. Zkoušel jsem sponkovat i dub a buk a jde to, samozřejně do čelního dřeva(podél vláken), kolmo na vlákna zarazí sponku stěží do poloviny - to ale při sponkování rámků nepřichází v úvahu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.B. (82.113.48.14) --- 10. 3. 2011
Bill Růžička Mitegone versus Dol KM

Bill Růžička 8.3.2011:

Nazdar Venco,

jak jsi vzponal při posledním telefonu pana Přidala jak napsal časopis modetní včelař tak reakce včelařů jde velmi rychle a tak se dotazovali pana Kemlera co je MITEGONE a v příloze ti posílám jeho názor pak mi napiš co si o tom myslíš.

S pozdravem

Josef



CESTI VCELARI

TO je ta nejveci lez jaka muze bejt: NA nekolik nabidek na licenci vubec neod povedeli . Jejich zhodnoceni bylo NEDOSTATECNE PRO CESKE PODMINKY.

A O REGISTRACI ME REKLI ZE TO JE MOC DRAHE a o zadne nabidce ze by to registrovali vubec nevim . Safety sheets jsem faxoval ING. Veselemu v lednu 2009.

V lete 2010 JSEME verbalne v nekolika telefonatech s Dr TITERA Rozebrali nabidku na completni vyrobu a distribuci MITEGONE Pod licenci NABIDNUL JSEM :

VESKEROU VYROBNI TECHNOLOGIJI a zaruku zasob zakladni suroviny in blocks of Peny .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.B. (82.113.48.14) --- 10. 3. 2011
Bill Růžička Mitegone versus Dol KM

Bill Růžička 8.3.2011:


Světlana Krulišová

asistentka ministra



Ministerstvo zemědělství

Těšnov 17

117 05 Praha 1

tel: +420 221 812 802

e-mail: svetlana.krulisova/=/mze.cz



OTEVRENY DOPIS MINISTRU ZEMEDELSTVI CESKE REPUBLIKY.



VAZENY PANE MINISTRE

Davam timto na verejne vedomi ze ja VACLAV (BILL) RUZICKA Majitel a developer LECBY VCELSTEV proti VAROAZE kyselinou mravenci.

S evaporatory a methodou MITEGONE [1] ( ktera byla vyzkousena v Ceske Republice a prokazana velmi dobra[2] )

Jsem a byl ochoten od roku 2006 PODEPSAT a GRANT LICENCI pro vyrobu a distribuci MITEGONE v Ceske Republice pro celou stredni Evropu.

Tato nabidka byla predlozena VYZKU MNEMU USTAVU V DOLE ( dale DOL) NEKOLIKRAT OD ROKU 2006.[3]

Reditel Vyzkumneho USTAVU VCEL Pan KAMLER se vymlouva ze duvod proc oni nemohou vyrabet MITEGONE je nase vina.[4]

Pravda a duvod je uplne jina DOL VYDELAVA a obdrzuje subvence na vyrobu zastaralych methods a dnes neucinych pesticide ktere jsou

Casti povineho a predepsaneho leceni. NEMA pod jejich monopolem zajem o MITEGONE.A na me nabidky neodpovedel.



SITUACE VCEL v Ceske Republice

Po vstupu CSR do EU Trahsport skrze CSR do strednino vychodu privezl ze zapadni EVROPY roje vcel s VAROA DISTRUCTOR ktera je resistantni na oba pesticidy

Ktere DOL vyrabi. Jejich FOMIDOL (platy s kyselinou mravenci ) je velice neuciny a pozaduje spoustu visit a adjustments.Vcelari na me presentaci

V MLADE BOLESLAVI v 2006 me ujistili ze oni vlastne leci benzinem a ze MITEGONE DOVAZENY z CANADY vlastne neni drahy protoze Vylucuje spoustu prace a dopravy, Dava se do ulu Kdyz se odebira med a uly pripravuji na zimu, odparovace se ponechaji v ulec do Dubna kdy se v ramci jarniho osetreni nasaknou novou kyselinou

a wyjmou se na conci kvetna kdyz se davaji medniky.[5]



ZADAM VSECHNY VCELARE KTERI ZKOUSELI MITEGONE a TI KTERI STRATILI VCELY S POUZITIM POVINEHO A PREDEPSANEHO LECENI,

ABY VAM POSLALI JEJICH ZKUSENOSTI a NAZOR NA ZMENU SITUACE. Prosim CC billruzicka/=/mitegone.com

“Clovece pricin se a pambuh ti pomuze” plati vtomto pripade.



Vazeny pane ministre: JESLIZE NECHCETE ZTRATIT VCELY KTERE SVYM OPYLOVANIM jsou tvurci 45% vseho co jime, je nejvysi cas provest tyto zmeny.

ZAPRVE: zruste povine a predepsane leceni .

ZADRUHE : zruste monopol DOL na vyrobu a distribuci vcelich leku .

ZATRETI : Vypiste concurs s casti subvence pro Independent ;podnik ,sdruzeni neb company . PRO vyrobu a distribuci MITEGONE. JA vam zarucuji plnou spolupraci.



V ucte vas Vaclav (Bill) RUZICKA



NOTES A DOCUMENTACE:

[1] Pokud rozumite anglicky prostudujte http://www.mitegone.com/ POKUD NE kliknete na Ceskou vlajku pro veb v cestine.

[2] 3 lety vyzkum Dr. PRIDALA z MENDELOVY university v BRNE byl uverejnen v PREDJARI MODERNIHO VCELARE. Taktez v priloze [4 ] je posudek z DOL

[3] Vpriloze je nabidka spoluprace s DOL 2009. POSLEDNI NABIDKA byla v lete 2010 ustne s DR. TITEROU ktery slibil prednest muj navrh na vyrobu reditelstvi.

[4] V priloze je MITGONE Vysvetleni reditele DOL pana Kamlera kde se vymlouva na mne ale prohlasuje ze “ Přípravek jsme zkoušeli

s velice dobrými výsledky,”

[5] NAVOD NA POUZITI v cestine: http://www.mitegone.com/navodabezpecnost.asp MITEGONE je pouzivan od roku 1994 s dobrymy vysledky v Americe, Canade, Novem Zelandu, Argentine, Spanelsku , Portugalsku ,Anglii ,Kenya,a CSR.



Bill Ruzicka

Bill’s Honey Farm – Home of the MiteGone Formic Acid Treatment

2910 Glenmore Road North
Kelowna, British Columbia, V1V 2B6 CANADA
Tel/Fax: 1-250-762-8156 (the best way to reach me is by phone Pacific Time)
Email: billruzicka/=/mitegone.com (include your phone number so I can call you back)

Website: www.mitegone.com



------------------------------------------------------------------------------

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51172


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.B. (82.113.48.14) --- 10. 3. 2011
Bill Růžička Mitegone versus Dol KM

Bill Růžička 9.3.2011

CC. MINISTER ZEMEDELSTVI CSR. Nasledujici informace MONOU USETRIT STATU mnoho penez a umoznit bezplatnou lecbu vcelarum jak je practikovano v mnoha zemi evropy (SPAIN)



>Jiri Marik napsal v poslednich dvouch E mail:

>Zdravím do Kanady.

>Mimochodem četl jsem tvoji cenovou nabidku.Byla oproti našim odparným deskám dost vysoká.(nebo se mýlím?) Zdravím do Kanady Mařík

>Posílám ti článek o typech odpařovačů a i ten tvůj.

>http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=179:odparovace-kyseliny-mravenci-pri-tlumeni-varroozy-vcel&catid=35:vms&Itemid=57



JIRKO NEMYLIS SE VYROBA v CANADE NENI DRAHA ALE DOPRAVA V MALEM JE Vyroba V CSR BY TO ODSTRANILA .

Ale I tak musis SROVNAVAT JABKA S JABKAMA NE S BRAMBOROU.



1 MITEGONE je methoda ktera neni zavisla na Vnejsich teplotach je vivinuta pro TEPLOTU A VLKOSTI PLODU 30 celsius a 55% relative humidity

KTEROU VCELY UDRZUJI BEZ OHLEDU NA VNEJSI POCASI. Vtom je potreba opravit pripojeny clanek . FOMIDOL A Houbicky jsou ZAVISLE NA POCASI.

2 MITEGONE nahrazuje veskere ostatni leceni a jeho aplicace je spojena s beznym osetrovanim a MANIPULACI ULU.

20 teho Srpna kdyz odbiras posledni med a pripravujes uly na zimu das do ulu 3 polovicni desky ty tam ponechaz az do DUBNA kdy delas jarni controlu ze 3 desek 2 jsou

Vetsinou pouzitelne odrizni 3 mm odparovaci plochy a nasakni kyselinou ta strilizuje desky a muzes je dat do jineho ulu koncem kvetna se desky vyjmou . ja je vyhodim

Setrivi vcelasri je skladuji a pouziji zova 3-4 krat.

3 CENA leceni je 3 pulky desek a 6 decilitru Kiyseliny mravenci pro jeden ull na cely rok . ZADNE JINE LECENI NENI ZAPOTREBI, .porovnej si to scenou povineho leceni

A pricti cenu benzinu dopravy pro nekolika nasobnou manipulaci a vlastni praci. Otom ze do ulu nedavas pesticidy jako Gabon a fumigaci s AMITRAS ANI NEMLUVIM.

4 Presentni POVINE LECENI vcetne desek FOMIDOL je dotovano STATEM . JE NUTNO TUTO DOTACI prevest do vyroby MITE GONE KITS

KTERE ODSTRANUJI NEBEZPECI PRACE S OTEVRENOU KYSELINOU KLIC ON: http://www.mitegone.com/pdfpages/Pre%20filling%20Pads%20Dry%20Kits%20.pdf

5 DALE CENA LECENI muze byt snizena dovozem Kyseliny pro lecebne duvody primo od vyrobcu v CINE . A pod statni controlou REDENA NA65% pro leceni, bez dani.

Dale prodejem we sredni evrope . Prikladem je Nemecko kde Kyselina je registrovana a aplicace je na vcelari tudiz DRY MITEGONE KITS KAN BE MARKETED AND SOLD.



Bill Ruzicka

Bill’s Honey Farm – Home of the MiteGone Formic Acid Treatment

2910 Glenmore Road North
Kelowna, British Columbia, V1V 2B6 CANADA
Tel/Fax: 1-250-762-8156 (the best way to reach me is by phone Pacific Time)
Email: billruzicka/=/mitegone.com (include your phone number so I can call you back)

Website: www.mitegone.com


--------------------------------------------------------------------------------

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2011
Re: jarni kvety (51086) (51087) (51088) (51092) (51093)

U nás včera nebo předevčírem začlo konečně jaro, začaly rozkvétat sněženky. Včera začal rozkvétat petrklíč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51164) (51166) (51168)

"Právě o ty vlastnosti při zpracování patrně šlo."

No, kdo dělá rámky v menším množství pro sebe, tak klidně ať vezme z palivového dřeva nebo z probírky atd mix všemožných druhů dřev. A klidně ať si s tím pohraje....
Kdo dělá rámky ve velkém množství nebo na prodej, tak pro rentabilní výrobu musí mít parametry vstupního materiálu sjednoceny, o tom není pochyb. Vedle tvaru, toho, jak jsou usušené, by to taky měl být jeden druh dřeva. Nebo maximálně velice podobné druhy dřeva. Pokud to tak neudělá, ztrácí při výrobě množství času a výroba se tak stane nerentabilní....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51164) (51166)

Právě o ty vlastnosti při zpracování patrně šlo.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 10.3.2011 08:25:37
> ----------------------------------------
> "Literatura jako vhodné dřevo pro výrobu rámků uvádí pořadí vhodnosti 1)
> Lípa, 2) smrk, 3) olše, 4) dub. ostatních je třeba se vyvarovat"
>
> Já jsem zkoušel rámky ze spoustu dřev, u žádných jsem nějaké extrémní
> špatné vlastnosti nepozoroval. Snad jedině dřevo z tisu, tuším, je
> jedovaté....
>
> Co jsem ozkoušel: Dřeva z topolů, bříz a z buků jsou hodně štípatelná, je
> tam kvůli tomu znatelně větší odpad při sbíjení. Dřevo lípové je, co se
> týká nosnosti louček rámků, takový průměr. Pokud by loučky měly být pro
> malé rámky a ještě méně nosné,       tak na to je dřevo olšové, nemá léta, je
> velice měkké, velice dobře se zpracovává, je to s nadsázkou taková "česká
> balza" Dub a jiná tvrdá dřeva jsou naopak vhodná, pokud by chtěl včelař
> nějaké větší těžší rámky a chtěl by zároveň zmenšit průřez dřevěných
> louček, aby v úlu bylo objemově víc vosku a méně dřeva. Takové dřevo je ale
> zároveň náročné na kvalitu pily a dalších nástrojů a běžným sbíjením
> hřebíky nebo sponami nemusí jít sbíjet, dřevo se může štípat a spony se
> mohou křivit. Z nejtvrdších dřev jsem zkoušel dub, jasan a habr.
> Nadějné na rámky vidím z středně tvrdých dřev javor. Dřevo je poměrně
> tvrdé, ale ne zas moc a proti lípě znatelně pevnější. Taky má velice málo
> znatelná léta, takže se málo štípe a poměrně dobře drží, i když je loučka
> rámku nařezaná poněkud přes léta.
> Potom jako nadějná z středně tvrdých dřev se mně jeví třešeň ptačí. Dneska
> je hodně obsažená v palivovém dřevu z prořezávek, v budoucnu se možná
> zohlední poměrně rychlý růst třešně ptačí na vlhčích stanovištích kolem
> potoků atd proti jiným listnáčům. Její dřevo má ale poměrně výrazná léta a
> dost se štípe.
>
> Zkrátka nevidím v použití jakéhokoliv běžného dřeva na rámky, co se týká
> rámků, žádný problém. Problémy by jedině byly ve zvládnutí specifika toho
> dřeva, které bývá všelijak odlišné od běžného smrkového dřeva.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51158) (51161) (51162)

"Ono je to i tak,že pod názvem strom nebo kmen si představí každý něco jiného. Na kvalitě dřeva a kmenu se podepisuje i to kde rostl a jak o něj bylo pečováno, jestli vůbec. Před nedávnem jsem kupoval Ořešák černý a to co měly skladem, byly jakési pokroucené patvary co nemělo smysl brát."

Přesně tak.
"Pokroucené patvary" ořešáku by zase mohly být zajímavé na nějaké kontrastně mořené obklady.
Třeba jak jsou velké stromy původních topolů v lužních lesích, spodní část jejich kmenů je zboulovatá, jak jejich dřevo rostlo nějak neproporcionálně po těch boulích a vlákna toho dřeva uvnitř se potom kroutí ve všech možnýcxh směrech. Řezat z takového dřeva nějaké tyčky či latičky je noční můra stolaře, z tohoto pohledu je takové dřevo nejlepší do kotle. Ale udělat z něho desky ( nebo dýhy ) na ty obklady a patřičně namořit nějakým kontrastním mořidlem, které zvýrazní různé směry vláken a rázem je z toho krásný materiál s perfektním přepychovým vzhledem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51164)

"Literatura jako vhodné dřevo pro výrobu rámků uvádí pořadí vhodnosti 1) Lípa, 2) smrk, 3) olše, 4) dub. ostatních je třeba se vyvarovat"

Já jsem zkoušel rámky ze spoustu dřev, u žádných jsem nějaké extrémní špatné vlastnosti nepozoroval. Snad jedině dřevo z tisu, tuším, je jedovaté....

Co jsem ozkoušel: Dřeva z topolů, bříz a z buků jsou hodně štípatelná, je tam kvůli tomu znatelně větší odpad při sbíjení. Dřevo lípové je, co se týká nosnosti louček rámků, takový průměr. Pokud by loučky měly být pro malé rámky a ještě méně nosné, tak na to je dřevo olšové, nemá léta, je velice měkké, velice dobře se zpracovává, je to s nadsázkou taková "česká balza" Dub a jiná tvrdá dřeva jsou naopak vhodná, pokud by chtěl včelař nějaké větší těžší rámky a chtěl by zároveň zmenšit průřez dřevěných louček, aby v úlu bylo objemově víc vosku a méně dřeva. Takové dřevo je ale zároveň náročné na kvalitu pily a dalších nástrojů a běžným sbíjením hřebíky nebo sponami nemusí jít sbíjet, dřevo se může štípat a spony se mohou křivit. Z nejtvrdších dřev jsem zkoušel dub, jasan a habr.
Nadějné na rámky vidím z středně tvrdých dřev javor. Dřevo je poměrně tvrdé, ale ne zas moc a proti lípě znatelně pevnější. Taky má velice málo znatelná léta, takže se málo štípe a poměrně dobře drží, i když je loučka rámku nařezaná poněkud přes léta.
Potom jako nadějná z středně tvrdých dřev se mně jeví třešeň ptačí. Dneska je hodně obsažená v palivovém dřevu z prořezávek, v budoucnu se možná zohlední poměrně rychlý růst třešně ptačí na vlhčích stanovištích kolem potoků atd proti jiným listnáčům. Její dřevo má ale poměrně výrazná léta a dost se štípe.

Zkrátka nevidím v použití jakéhokoliv běžného dřeva na rámky, co se týká rámků, žádný problém. Problémy by jedině byly ve zvládnutí specifika toho dřeva, které bývá všelijak odlišné od běžného smrkového dřeva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2011
Re: Pastovací zařízení (50007) (51139) (51141) (51142) (51156)

"Já sám mám na 450 Kg medu, motor 750W převodovka šneková, na výstupu 20 ot/min.
Hřídel prochází svisle středem válcové nádoby o průměru 78cm (projde dveřma 80). Na hřídeli je navařen z nerez kulatiny míchací rám, který má odstup od stěn asi 2,5cm."

Nejdražší bude právě ten šnekový převod, takových 10 tísíc určite bude stát. Takže kdo by chtěl tohleto bastlit doma, v první řadě by měl sehnat ten převod, nový nebo použitý. Já zrovna takový mám v strojku na obdělávání záhonů na pohon vrtačkou, kdysi výrobek VOP Nový Jičín.
Míchací hřídel středem nádoby moc často u míchadel nebývá, častější a výhodnější je míchadlo excentricky mimo osu nádoby. Při správném umístění a otáčkách potom dochází k dvojímu pohybu míchané látky, jednak k intenzívnímu promíchávání uvnitř míchadla, jednak k postupnému pomalému posouvání celého objemu nádoby kolem dokola, takže jednou za cca jednotky minut projde celý objem nádoby přes míchadlo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157)

Chvíli mi trvalo než jsem pochopil proč taková spotřeba rámků Jako prodejce oddělků to je potřeba řešit. Ten s každým oddělkem přijde o 5 rámků Pro běžného včelaře s tuctem úlů však stačí koupit balík přířezů a má zásobu na 10 let.
Literatura jako vhodné dřevo pro výrobu rámků uvádí pořadí vhodnosti 1) Lípa, 2) smrk, 3) olše, 4) dub. ostatních je třeba se vyvarovat

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 09.3.2011 20:03:46
> ----------------------------------------
> U 39x24 klasika- ne hoffmany, horni loucka tl 12. spodni 8 , dratkuji
> vodorovne. U 448x159 rovnez klasika, ty originaly mi prijdou same drevo a
> malo dila. Je to dle meho tim, ze jsou typizovane horni a spodni loucky jak
> pro 448x159 - tak pro vysoky ramek 448 delky a proto je to tak masivni.
> Spodni loucku mam rovnez 8 mm, horni 13 mmm ( tusim, musel bych to zmerit).
> Mezerniky u Langa nepouzivam,protoze mam hrebeny od p.Sapaka.
>
> P.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 10. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51158) (51161)

Zdenku,

co jsem tady popsal, popsal jsem, jak bylo, prirez za 3 KC nikde nekoupim.

Skutecne z tech stromu byly tak 4 max 5 ks po 1,2 m, ktere jsem vzal na pilu- to muze odpovidat tem 5 m delky, o kterych pisete. A z toho skutecne bylo necelych 3 000 ks prirezu. Kdyz bych si s tim hral doma, tak by se jich urcite udelalo vice, ale stolar pri cene rezani 2 CZK, si nebude hrat s nejakymi zbytky, protoze by neuzivil rodinu.
To ze tech prirezu bylo takove mnozstvi mi naprosto postacuje, protoze pak se da dostat na cenu, kterou jsem uvedl. Kdyz si zacnete s tim hrat a udelate jich o 30 % vice, tak zjistite, ze Vas prirez vyjde treba na 5 CZk a pak uz to pozbyva smyslu.

Nehlede na to, ze stejne bych musel nekde shanet odkory apod. na zimu, at nepodporuji RWE Transgas, tak asi pomerne velky odpad skonci v peci. Z lipy toho tepla moc neni, ale prece jenom na roztapeni to staci.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (109.183.194.31) --- 10. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51158) (51161)

Ono je to i tak,že pod názvem strom nebo kmen si představí každý něco jiného. Na kvalitě dřeva a kmenu se podepisuje i to kde rostl a jak o něj bylo pečováno, jestli vůbec. Před nedávnem jsem kupoval Ořešák černý a to co měly skladem, byly jakési pokroucené patvary co nemělo smysl brát. Ve srovnání s tím co je v lese. Rovné kmeny s korunou někde od 6 m.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (81.19.46.234) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51158)

tak já si teda myslím, ža nás tady Pavel Zajíček pěkně tahá za nos, protože jestli měl 15 ks stromů lípy z lesa na oddenku 35-40 cm na čepu 15 cm, tak mezi tím mělo být nejmíň 5 metru běžných kulatiny /spíš daleko víc/ což celkem je nejmíň cca 9 m3 kulatiny a jestli z toho vyšlo 3OOO ks rámku 39x24, tak to byly asi ty nejdražší rámky ve střední evropě i přesto, že dal stolařovi jen 2 kč od kusu,

shodou okolností jsem letos taky řezal na třech pilkách, tak ze 3,1 m3 /2 kmeny na oddenku cca 40 cm a 1,2 m3 v prknech 32 mm v horší kvalitě/ tak z toho dopadlo ke 4OOO ks rámků 39x24,při ceně 6- 7 kč za kus to samozřejmě je totální prodělek protože nařezat 16OOO ks jednotlivých louček a odfrézovat horní loučky plus zabalit nějakou chvilku trvá

Zdeněk Novotný

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (81.19.46.234) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51158)

tak já si teda myslím, ža nás tady Pavel Zajíček pěkně tahá za nos, protože jestli měl 15 ks stromů lípy z lesa na oddenku 35-40 cm na čepu 15 cm, tak mezi tím mělo být nejmíň 5 metru běžných kulatiny /spíš daleko víc/ což celkem je nejmíň cca 9 m3 kulatiny a jestli z toho vyšlo 3OOO ks rámku 39x24, tak to byly asi ty nejdražší rámky ve střední evropě i přesto, že dal stolařovi jen 2 kč od kusu,

shodou okolností jsem letos taky řezal na třech pilkách, tak ze 3,1 m3 /2 kmeny na oddenku cca 40 cm a 1,2 m3 v prknech 32 mm v horší kvalitě/ tak z toho dopadlo ke 4OOO ks rámků 39x24,při ceně 6- 7 kč za kus to samozřejmě je totální prodělek protože nařezat 16OOO ks jednotlivých louček a odfrézovat horní loučky plus zabalit nějakou chvilku trvá

Zdeněk Novotný

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (109.183.40.51) --- 9. 3. 2011
Re: plodisko (51150)

Rozšíření je lepší dolů,pokud by jste dal velký nástavek při rozšiřování nahoru tak hrozí podchlazení, jelikož by včely nemusely horní nástavek tepelně ovládnout. Je takové přísloví, že včely mají mít hlavu v teple. Mezistěny jsou nerychleji vystavěny na krajích plodového hnízda a můžete je dát do včelstva s první snůškou a nebo jednu o chvíly dřív a jak budete pozorovat, že ji včely už staví tak můžete přidat další.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (109.183.40.51) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157)

Pavel Zajíček napsal v souhrnu: 15 stromů, průměr 35-40cm, kráceno na 1,2 m, kolik bylo takových kusů už nemá přehled , větve menší jak 15 cm na topení,z toho do 3000 ks rámků.

Pokud takový kmen zprůměruji na 35cm, délku 200 cm a 15ks tak jde o 2,9 M3 z toho vyřezal do 3000 rámků. A to je to o čem se bavím od začátku. A dávám mu také za pravdu, že má-li jít o činnost na které se má vydělat, tak je to o strojní záležitosti, dvouválcový protah a rozmítací pila. Pro podnikatelský záměr je dalším hlavním bodem mít vždy zajištěný materiál za dobrou cenu. To, že se dá někdy sehnat nějaká ta kulatina v lese za cenu palivového dřeva, bohužel není to na čem se dá stavět, to je dostačující pro vlastní soukromnou potřebu. Protože v podnikání jsou věci jako dodržení termínů objednávek a u toho se nedá spoléhat na náhodu. S takovým přístupem organizace, by se v tom každý začal plácat dřív než by začal.
Jak tu byla zmínka o sušení dřeva, tak je takové orientační určení jak dlouho má dřevo být v hráni a to je u měkkého dřeva co 1cm tloušťky to jeden rok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155)

U 39x24 klasika- ne hoffmany, horni loucka tl 12. spodni 8 , dratkuji vodorovne. U 448x159 rovnez klasika, ty originaly mi prijdou same drevo a malo dila. Je to dle meho tim, ze jsou typizovane horni a spodni loucky jak pro 448x159 - tak pro vysoky ramek 448 delky a proto je to tak masivni. Spodni loucku mam rovnez 8 mm, horni 13 mmm ( tusim, musel bych to zmerit). Mezerniky u Langa nepouzivam,protoze mam hrebeny od p.Sapaka.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (109.80.144.169) --- 9. 3. 2011
Re: Pastovací zařízení (50007) (51139) (51141) (51142)

Cena mého stroje 34000 Kč.
Hřídel prochází svisle středem válcové nádoby o průměru 78cm (projde dveřma 80). Na hřídeli je navařen z nerez kulatiny míchací rám, který má odstup od stěn asi 2,5cm. Míchání tedy neprobíhá vrtulí ale tímto rámem -jsou v něm šikmo navařené příčky.Míchací rám je asi o 10cm nižší než horní okraj nádoby. Vypouštěcí kohout nerez, prům.50mm, vyveden krátkým kolínkem ze dna nádoby -tedy ne z boku jako to bývá u medometů. Dno je rovné a odstup rámu ode dna také asi2,5cm.Snad jsem to napsal srozumitelně, eventuelně rád upřesním.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146)

Pavel Zajíček
Prirezy me vychazeji na 3 CZK - a to je cena prumerna 39/24- 70% 448x159 -30%.
----------

Jen abych se zorientoval, o jakém provedení rámků muvíte?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51148) (51152) (51153)

Rezal jsem je na 1,2 m dlouhe kusy, abych byl schopen s tim rucne manipulovat, ale kolik takovych kusu bylo, to uz presne nevim. Na pilu jsem bral jen ty spodky, jak uz byl prumer cca 15 cm, tak to slo do pece.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(195.189.142.120) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51148) (51152)

Příteli Zajíčku, jestli se mohu zeptat jak ty kmeny byli dlouhé. Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51148)

Je pravda Tomasi, ze stromy jsem kacel v rijnu/listopadu 2009, a rezane na prirezy byly ted v lednu, takze to bylo neco malo pres rok, drevo bylo opravdu suche. Stodola ma zdene pilire a vypln je ze dreva, kde mezi jednotlivym prkny je vzdy tak 1,5 cm fuga a protoze bydlime na kopci, tak u nas neustale fouka vitr, ve stodole je mirny pruvan. Fosny prokladam 25 mm silnymi proklady.
Ja jsem si taky kdysi hral doma s cirkularkou a ze zbytku vyrabel ramky. Ted ale pro ty objemy, uz to nejde a hlavne se mi to nevyplati.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51130)

Sorry,

asi jsem se spatne vyjadril- 2 CZk je cena za rezani a 1 CZK jsou materilaove naklady na 1 ramek, prirez tak vychazi na 3 CZK. Z tech 15 stromu mi vyslo cca 2800-3000 ks ramku. Za drevo jsem platil 300 , za rezani fosni 800, to je 1100 CZK - zbytek do tech 2800 -3000 CZk - je LPG do Frontery ( bere si 14 l.), kdyz to prevazim na pilu a pak domu. Surova lipa je dost tezka a na voziku muzu vozit max 700 kg. Nejslozitejsi je najit stolare, ktery to nareze za 2 CZK/ks a ma na tom zisk, at se mu to vyplati. Je to o strojich, kterymi disponuje.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.40.132.89) --- 9. 3. 2011
plodisko

pekne dni sa blizia ja cas ist do vceliciek- vcelarim v uloch typ B ako je dobre rozsirit plodisko smerom dole alebo hore ? a kedy davat medzisteny ? pod plodisko alebo nad plodisko ? dakujem Stano

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135)

A těch 5,-Kč je jen za materiál?A co to ostatní?


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
Datum: 8.3.2011 - 15:38:47

> Jenda:
> ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes
> 5Kč/materiál, přes to se
> zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč.
> -----------------
> No a zakolik by jsi je dokázal vyrábět a prodávat
> ty?
> Pokud zkompletovaný Lang podle výkresu za 14,
> napiš sem adresu. V dobré
> kvalitě beru. samozejmě na doklad.
> :-)
>
> Karel
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146)

>
> Drevo necham ve stodole, za rok krasne vyschne.
>

No uplne krasne asi 60tka fosna za rok nevyschne, ne? :-)) Ale jinak hodne
dobry.

Osobne delam ramky z odpadu po truhlarine, nejaky suk apod me vubec
nerozhodi, ramek je pro me spotrebni zbozi. Rezat na prirezy celou fosnu to
ja rozhodne ne... To by preci byla skoda :-))

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 3. 2011
Re: protirojova opatreni (51108) (51109)

Překlad práce W. Wrighta vyšel v Moderním včelaři 4 a 5/2008 a
1/2009. Na
jihočeské včelařské škole v Blatné se probírá biologická podstata i
praktické provádění této metody.
Ivan Černý


To jste to tedy moc nevysvětlil !!!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Ivan ?erný" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: protirojova opatreni
Datum: 7.3.2011 - 22:50:09

> Překlad práce W. Wrighta vyšel v Moderním včelaři
> 4 a 5/2008 a 1/2009. Na
> jihočeské včelařské škole v Blatné se probírá
> biologická podstata i
> praktické provádění této metody.
> Ivan Černý
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145)

Platit za 1 m3 7500 -10 000 CZK,
tak to bych se na to mohl ....
Sezente si zname, ja kupuji kulatinu od lesaka- lipa je bezcena a je plevel v lese- takovy je postoj lesaku. Bral jsem asi 15-16 stromu v prumeru mely 35-40 cm, za drevo jsem platil 300 CZK - u znameho na pile jsem mu pomohl a za dopoledne z toho byly fosny- stalo me to 800 CZK, rezano na fosny 60 mm. tluste. Drevo necham ve stodole, za rok krasne vyschne.
Pak staci najit sikovneho stolare, ktery ma poradne masiny. Tak treba do frezky nastavi 3 kotouce o sile 0,9 mm a jede jak drak. Reze tri prirezy najednou a s minimalnim odpadem. Bere si ode me 2 Kc za 1 ramek-prirez.
Prirezy me vychazeji na 3 CZK - a to je cena prumerna 39/24- 70% 448x159 -30%. A to mam jeste na jednu zimu drevo na roztapeni kotle, nez tam supnu kaly. Mam v tom dva dny prace- bourani stromu a rezani na pile.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143)

"Jendo, pokud si necháte na pile surovou lípu nařezat na 28mm, tak počítejte s tím, že se Vám sechne nejmíň o 10%, to dělají měkké listnáče běžně, takže se Vám to seschne na 25mm a nesrovnáte a neprohoblujete nic. Takže na srovnání a hoblování máte 22% a jen čistý prořez pilou vám u louček na rámky udělá 26% a z toho dál vyhazujete loučky do kterých vyjdou suky a praskliny. Střízlivý odhad 70% odpad. Věřte tomu co Vám zde píšu, za 14let praxe ve stolárně jsem pořezal víc kubíků dřeva než se u Vás chleba snědlo. Nemyslím to vůči Vám nějak zle, ale vím o čem mluvím. Loučky musí být čisté, bez prasklin a suků, jinak se Vám začnou rámky prohýbat a praskat.

Já se nechci dohadovat, každý dělá jak umí... Prostě obědnam prkna 28mm a dostanu výběrová prkna 28mm resp. 27-29mm jak kdy. Na kolik mají nastaven katr vážně nevím... Tj. odpad hoblováním kolem 10%, prořez 1mm je asi 12%, k tomu je potřea započítat těch pár suků a příčný prořez. Střízlivým ohadem jsem na 30% maximálně, když by bylo horší dřevo, tak možná i 40%, ale nemám důvod si takové dřevo brát. Pár tis rámků už jsem udělal, to není jen o výpočtech, minimálně 2tis rámků z m3 udělat musíte, jinak plýtváte dřevem, jen tím jemnějším kotoučem jich získáte o 1/4 - 1/3 víc..."

Zbytečný spor, pravdu máte oba, akorát jeden počítá výrobu z surového dřeva, druhý výrobu z vybraného kvalitního polotovaru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ales molcik (e-mailem) --- 9. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143)



Jendo, odpovězte mi na jedinou věc. Jak máte široké prkno, že na slabším řezu získáte na konci o 1/4 až 1/3 víc latěk a na čem tak široké prkno protahujete. Já teď vyrážím na nákup řeziva na příští týden, tak si to přečtu až večer. Tak Vám přeji pěkný den.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jenda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 09.3.2011 07:05:07
> ----------------------------------------
> _Jendo, pokud si necháte na pile surovou lípu nařezat na 28mm, tak
> počítejte s tím, že se Vám sechne nejmíň o 10%, to dělají měkké listnáče
> běžně, takže se Vám to seschne na 25mm a nesrovnáte a neprohoblujete nic.
> Takže na srovnání a hoblování máte 22% a jen čistý prořez pilou vám u
> louček na rámky udělá 26% a z toho dál vyhazujete loučky do kterých vyjdou
> suky a praskliny. Střízlivý odhad 70% odpad. Věřte tomu co Vám zde píšu, za
> 14let praxe ve stolárně jsem pořezal víc kubíků dřeva než se u Vás chleba
> snědlo. Nemyslím to vůči Vám nějak zle, ale vím o čem mluvím. Loučky musí
> být čisté, bez prasklin a suků, jinak se Vám začnou rámky prohýbat a
> praskat._
>
> Já se nechci dohadovat, každý dělá jak umí... Prostě obědnam prkna 28mm a
> dostanu výběrová prkna 28mm resp. 27-29mm jak kdy. Na kolik mají nastaven
> katr vážně nevím... Tj. odpad hoblováním kolem 10%, prořez 1mm je asi 12%,
> k tomu je potřea započítat těch pár suků a příčný prořez. Střízlivým ohadem
> jsem na 30% maximálně, když by bylo horší dřevo, tak možná i 40%, ale nemám
> důvod si takové dřevo brát. Pár tis rámků už jsem udělal, to není jen o
> výpočtech, minimálně 2tis rámků z m3 udělat musíte, jinak plýtváte dřevem,
> jen tím jemnějším kotoučem jich získáte o 1/4 - 1/3 víc...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jenda (195.122.211.162) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140)

Jendo, pokud si necháte na pile surovou lípu nařezat na 28mm, tak počítejte s tím, že se Vám sechne nejmíň o 10%, to dělají měkké listnáče běžně, takže se Vám to seschne na 25mm a nesrovnáte a neprohoblujete nic. Takže na srovnání a hoblování máte 22% a jen čistý prořez pilou vám u louček na rámky udělá 26% a z toho dál vyhazujete loučky do kterých vyjdou suky a praskliny. Střízlivý odhad 70% odpad. Věřte tomu co Vám zde píšu, za 14let praxe ve stolárně jsem pořezal víc kubíků dřeva než se u Vás chleba snědlo. Nemyslím to vůči Vám nějak zle, ale vím o čem mluvím. Loučky musí být čisté, bez prasklin a suků, jinak se Vám začnou rámky prohýbat a praskat.

Já se nechci dohadovat, každý dělá jak umí... Prostě obědnam prkna 28mm a dostanu výběrová prkna 28mm resp. 27-29mm jak kdy. Na kolik mají nastaven katr vážně nevím... Tj. odpad hoblováním kolem 10%, prořez 1mm je asi 12%, k tomu je potřea započítat těch pár suků a příčný prořez. Střízlivým ohadem jsem na 30% maximálně, když by bylo horší dřevo, tak možná i 40%, ale nemám důvod si takové dřevo brát. Pár tis rámků už jsem udělal, to není jen o výpočtech, minimálně 2tis rámků z m3 udělat musíte, jinak plýtváte dřevem, jen tím jemnějším kotoučem jich získáte o 1/4 - 1/3 víc...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 8. 3. 2011
Re: Pastovací zařízení (50007) (51139) (51141)

směr osy otáčení?

Upřesňuji otázku - je svisle, v ose či mimo svislou osu nádoby, či šikmo

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.70.20.53) --- 8. 3. 2011
Re: Pastovací zařízení (50007) (51139)

Petr:
Já sám mám na 450 Kg medu, motor 750W převodovka šneková, na výstupu 20 ot/min.Teprve teď mi ho dodali takže zkušenosti z provozu budou až v červnu.
----------
A to podstatné na konec - cena?

Méně podstatné - plocha a průměr vrtule, směr osy otáčení?

Díky

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ales molcik (e-mailem) --- 8. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137)


Jendo, pokud si necháte na pile surovou lípu nařezat na 28mm, tak počítejte s tím, že se Vám sechne nejmíň o 10%, to dělají měkké listnáče běžně, takže se Vám to seschne na 25mm a nesrovnáte a neprohoblujete nic. Takže na srovnání a hoblování máte 22% a jen čistý prořez pilou vám u louček na rámky udělá 26% a z toho dál vyhazujete loučky do kterých vyjdou suky a praskliny. Střízlivý odhad 70% odpad. Věřte tomu co Vám zde píšu, za 14let praxe ve stolárně jsem pořezal víc kubíků dřeva než se u Vás chleba snědlo. Nemyslím to vůči Vám nějak zle, ale vím o čem mluvím. Loučky musí být čisté, bez prasklin a suků, jinak se Vám začnou rámky prohýbat a praskat.




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 17:35:31
> ----------------------------------------
> _Jendo, tak jestli umím počítat tak jen to, co se prohobluje z tl. 32 na
> tl. 25 dělá 21,9% odpad a kde máte řez 3,6mm a odpad, který je počítán na
> suky a středové a krajové praskliny? S tím se vlezete do 25% ? Tak odložte
> tužku, přestaňte počítat, vemte M3 dřeva a řežte, když je lípa pěkná s min.
> suků a prasklin tak 1500max. Z toho máte hmotnostně větší díl odpadu než je
> finální výrobek. Jinak 7500Kč/M3 se dá také sehnat. Pokud je lípa naše,
> kolatina za cenu palivového, u nás nařezaná a vysušená. Já mám oběhnuté
> pily v okolí a beru všechnu lípu kterou mají, ale není toho na nic velkého.
> A není to o tom, že by na pile neměly zájem. Zájem mají, protože můžou
> nařezat a vysušit, pro ně je to příjem z práce která je živý._
>
> Myslím, že jsem to nenapsal tak úplně přesně :-), když zajdu na pilu a
> domluvím se, tak mi to pořežou na 28mm, prostě jak chci, na Hoffmany si
> nechávám řezat 40mm. Něco míň to má ze sušky a hobluji cca kolem 1,5mm,
> většinou méně. Ale přířezy dělám většinou smrk za 5500kč/m3 a to jsou
> sámovaná prkna v první kvalitě - když je někde nějaký větší suk, prasklina
> atd, tak prkno prostě neberu... (Mimochodem stále by mne zajímalo, proč je
> na přířezy upřednostňována lípa???) Řez 3,6mm beru jako silně neekonomický,
> já řežu s kotoučem 0,9mm, takže reálný prořez je cca 1mm (což mimochodem
> znamená, že jich nařežu asi o třetinu víc). Když se k tomu přidá výběrové
> dřevo řezané na míru tak se pak nemůžeš divit :-)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (109.80.144.169) --- 8. 3. 2011
Re: Pastovací zařízení (50007)

Reaguji trochu později -našel jsem příspěvek v archivu.V Havl.Borové (provoz Oudoleň) vám udělají pastovací zařízení dle požadavku - doporučuji zajet se podívat a zkonzultovat. Já sám mám na 450 Kg medu, motor 750W převodovka šneková, na výstupu 20 ot/min.Teprve teď mi ho dodali takže zkušenosti z provozu budou až v červnu. Očekávám, že naleju med,naočkuji, 3-4 dny promíchám(asi hodinu 2x denně) a stočím do sklenic. Také jsem pastoval v konvích a vadilo mi to věčné přetahování, zvedání, bryndání medu z pastovací vrtule když ji přendáváte z konve do konve, přelévání do plnící nádoby atd. Takhle to snad bude rychlejší, čistější a hlavně méně namáhavé. Hlavně aby bylo co pastovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137)

Proč se upřednostňuje lípa? Protože lípa nemá výrazná léta jako třeba smrk a tak se mnohem méně štípe. Zároveň je lehčí, měkká a přitom ještě dostatečně pevná. Proti třeba vrbě, osice, topolu a snad i jilmu se lípové dřevo při řezání tolik netřepí , "nevláknovatí", takže na rozdíl od výše uvedených dřev se dobře opracovává i poměrně tupým nářadím. Topol se například hodně štípe, ještě mnohem víc než smrk.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(195.122.211.162) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136)

Jendo, tak jestli umím počítat tak jen to, co se prohobluje z tl. 32 na tl. 25 dělá 21,9% odpad a kde máte řez 3,6mm a odpad, který je počítán na suky a středové a krajové praskliny? S tím se vlezete do 25% ? Tak odložte tužku, přestaňte počítat, vemte M3 dřeva a řežte, když je lípa pěkná s min. suků a prasklin tak 1500max. Z toho máte hmotnostně větší díl odpadu než je finální výrobek. Jinak 7500Kč/M3 se dá také sehnat. Pokud je lípa naše, kolatina za cenu palivového, u nás nařezaná a vysušená. Já mám oběhnuté pily v okolí a beru všechnu lípu kterou mají, ale není toho na nic velkého. A není to o tom, že by na pile neměly zájem. Zájem mají, protože můžou nařezat a vysušit, pro ně je to příjem z práce která je živý.

Myslím, že jsem to nenapsal tak úplně přesně :-), když zajdu na pilu a domluvím se, tak mi to pořežou na 28mm, prostě jak chci, na Hoffmany si nechávám řezat 40mm. Něco míň to má ze sušky a hobluji cca kolem 1,5mm, většinou méně. Ale přířezy dělám většinou smrk za 5500kč/m3 a to jsou sámovaná prkna v první kvalitě - když je někde nějaký větší suk, prasklina atd, tak prkno prostě neberu... (Mimochodem stále by mne zajímalo, proč je na přířezy upřednostňována lípa???) Řez 3,6mm beru jako silně neekonomický, já řežu s kotoučem 0,9mm, takže reálný prořez je cca 1mm (což mimochodem znamená, že jich nařežu asi o třetinu víc). Když se k tomu přidá výběrové dřevo řezané na míru tak se pak nemůžeš divit :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ales molcik (e-mailem) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135)


Jendo, tak jestli umím počítat tak jen to, co se prohobluje z tl. 32 na tl. 25 dělá 21,9% odpad a kde máte řez 3,6mm a odpad, který je počítán na suky a středové a krajové praskliny? S tím se vlezete do 25% ? Tak odložte tužku, přestaňte počítat, vemte M3 dřeva a řežte, když je lípa pěkná s min. suků a prasklin tak 1500max. Z toho máte hmotnostně větší díl odpadu než je finální výrobek. Jinak 7500Kč/M3 se dá také sehnat. Pokud je lípa naše, kolatina za cenu palivového, u nás nařezaná a vysušená. Já mám oběhnuté pily v okolí a beru všechnu lípu kterou mají, ale není toho na nic velkého. A není to o tom, že by na pile neměly zájem. Zájem mají, protože můžou nařezat a vysušit, pro ně je to příjem z práce která je živý.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 15:39:50
> ----------------------------------------
> Jenda:
> ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes 5Kč/materiál, přes to se
> zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč.
> -----------------
> No a zakolik by jsi je dokázal vyrábět a prodávat ty?
> Pokud zkompletovaný Lang podle výkresu za 14, napiš sem adresu. V dobré
> kvalitě beru. samozejmě na doklad.
> :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(212.77.163.101) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134)

Jenda:
ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes 5Kč/materiál, přes to se zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč.
-----------------
No a zakolik by jsi je dokázal vyrábět a prodávat ty?
Pokud zkompletovaný Lang podle výkresu za 14, napiš sem adresu. V dobré kvalitě beru. samozejmě na doklad.
:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jenda (195.122.211.162) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133)

...ale když to spočtu na rámky 39x24 tak jsem na +- 4000 rámků...

Tak opravuji výpočet, změřil jsem originální lipový rámek, připočítal 25% prořez a vychází to na cca 2600 rámků... Tudíž dle ceny dřeva je cena rámku za materiál 3-4Kč. U Hoffmanů se mi to počítat nechce, ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes 5Kč/materiál, přes to se zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jenda (195.122.211.162) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116)

Např. suchá lípa stojí u Nás ve velkoskladu 10 tis. z toho uděláte +- 1000 rámků, takže materiál na jeden rámek je 10Kč a z Polska hotový přířez za 7Kč. Na pile sehnat lípu, je věc náhody. K nám se lípa vozí z Polska. A dalo by se pokračovat, kdybych měl víc času.

Teda nevím jak jste se dopočetl na 1000 rámků z m3, ale když to spočtu na rámky 39x24 tak jsem na +- 4000 rámků. Nehledě na to, že většina částí rámků jde řezat z "odpadu". Takže z kulatiny zbude pár kusů se suky a tenké odřezky s kůrou... Nehledě na to, že já kupuju sušenou lípu za 7500,-, ale souhlasím, že je to věc náhody, jí na pile objevit, ale jde to a to jsem v oblasti, kde je 90% borovice. Ale rámky jdou dobře dělat i třeba ze smrku i jiných dřevin, nechápu proč jsou všichni zatíženi na lipové rámky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51120)

U toho dřeva je problém , že majitelé kácejí lesy které sázeli jejich dědové a tehdy byla potřeba jiná co ti dnešní budou sázet to budou spotřebovávat naši vnukové. Budem my včelaři to dřevo ještě potřebovat??

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 10:43:04
> ----------------------------------------
> " Kam vyvážet, když v Polsku jsou levnější už i v pořízení základní
> suroviny dřeva. Např. suchá lípa stojí u Nás ve velkoskladu 10 tis. z toho
> uděláte +- 1000 rámků, takže materiál na jeden rámek je 10Kč a z Polska
> hotový přířez za 7Kč. Na pile sehnat lípu, je věc náhody. K nám se lípa
> vozí z Polska."
>
> Co tak sleduji nabídku palivového dřeva, u nás je v něm lípy hodně. Stačí
> tedy zakoupit správné palivové dřevo, nechat uschnout a pro menší výrobu je
> dřeva dost. Velkovýroba přirozeně musí jít přes velkosklad.
> Problém je asi v tom, že po lípě přes velkosklady není velká poptávka a tak
> všelijaké lipové porosty jdou kompletně do palivového dřeva, nikdo se
> nenamáhá s vytříděním kvalitnějších kousků... Taky když není poptávka po
> lípě, majitelé lesů čistí své lesy od lípy jakožto plevelného stromu a zase
> jen výhradně do paliva....Přitom na správných stanovištích je v lese lípa
> strom odolný škůdcům a s velkým přírůstkem, o který není třeba se zvlášť
> starat. Takže pokud by byla poptávka po kvalitním lípovém dřevě, majitelé
> by určitě začali dělat lípové lesy a byla by snůška i pro včely.....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jenda (195.122.211.162) --- 8. 3. 2011
Re: Dotace od kraje (51117) (51127) (51128) (51129)

Perfektní, něco takového jsem potřeboval vědět, ale nechtěl jsem hned psát na kraj. Ale jak je to s těmi procenty???

Ještě něco by mě zajímalo, když je tam 1500Kč na "pomůcky a vybavení" - které mám ale za poslední 3 roky koupené komplet nové, jde za to nakoupit i mezistěny, kterých mám akutní nedostatek, natož při pořízení dalších úlů? Vím, že loni bylo v podmínkách, že mezistěny do toho nezpadají, ale letos tam nic takového není...

Jak to tak vapadá, asi napíši na ten kraj...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111)

V naší branži je výroba hlavně závislá na množství kupujících, životnosti výrobků a jejich opotřebovávání. Naše základní vybavení má velmi dlouhou životnost i bez údržby. Na úlech 10 let není ani znát. Medomet po 20 letech září novotou. Těch pár mezistěn a drátků které je třeba koupit každý rok, to zboží nezlevní.
Pořizovací ceny máme vysoké s velmi dlouhou životností a jakékoliv úvahy o sériové výrobě jsou při tom obratu naprosto nereálné. I pro velké včelařské firmy Je hlavní výrobou med a opylování a všechno ostaní je jen doplněk.Stačí se podívat do takových obchodů ke prodávají výrobky pro kutily jestli tam najdete něco co je jen pro včelaře.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 08:24:32
> ----------------------------------------
> Levnější bude, až většina prodávaných věcí bude vyráběna sériově systémem,
> že si někdo na měsíc nebo 6 měsíců pronajme nějakou pásovou velkovýrobu a
> promítne do ceny jen čistě výrobní čas a jen s nutnou režií. Ne jak se to
> dělá dnes, že někdo půl měsíce nebo měsíc vyrábí třeba medomety, potom je
> další tři měsíce jen prodává a do ceny výrobku, aby se vůbec uživil, tak
> potom musí promítnout i ty měsíce, kdy čeká, až si ty výrobky někdo koupí
> či včelařské prodejny u něho objednají a odeberou....
> Průvodním jevem pak pravděpodobně bude, že tyto věci budou vyráběny
> najednou pro většinu Evropy, ne jen pro maličký český trh.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M.Fišar (195.245.209.30) --- 8. 3. 2011
Re: Dotace od kraje (51117) (51127) (51128)

Na to jsem se taky ptal. Tohle mi napsali:

Dobrý den,
pokud jde o potvrzení realizace nákupu, je v případě pořízení nových úlů určitě potřebná fyzická kontrola, doklad o koupi nepovažujeme za až tak důležitý, vycházeli jsme z připomínek některých včelařů, že si dokáží úly sestavit sami. V případě nákupu pomůcek doporučujeme doklad o koupi doložit a následně uschovat pro případ kontroly poskytovatelem.
Doufám, že Vám odpověď takto pomůže.
S pozdravem

Ing. Olga Jirmanová
státní správa lesů - dotace

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jenda (195.122.211.162) --- 8. 3. 2011
Re: Dotace od kraje (51117) (51127)

Plzeňský kraj, dle podmínek se nemusí ani dokládat vynaložené náklady jen se podává (po schválení příslibu) čestné prohlášení o realizaci nákupu. Z toho mi vyplívá, že nepotřebuji ani faktury, či ano?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Šimko (88.83.187.3) --- 8. 3. 2011
Re: Dotace od kraje (51117)

Zapoměl jste to nejdůležitější. Napsat o jaký kraj se jedná, každý má dotace nebo granty nastavené jinak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(212.77.163.101) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116)

AM:
Ovšem bez odbytu výrobku, nikdo do takového stroje investovat nebude. A investovat do stroje a uvažovat o vývozu? Kam vyvážet, když v Polsku jsou levnější už i v pořízení základní suroviny dřeva.
---------
Jo to je o podnikavosti - jak jsme psal, v NSR jsme byl ve farmě - velkoobchodě - vbudovaly si závod v Rumunsku a podávají v NSR Lang.2/3přířez za 0.6E. Tedy za to co tady dá někdy sehnat.

Ono je to o podnikavosti, například v Itálii prodávali i blbé tahokovy na dno úlů atd, stačí si to objednat ve fabrice a nechat si tam nastříhat.

Zkuste si sehnat tahokov na česna, nebo na proklad nástavků před myšma.

Přitom se s vámu bude fabrika bavit už od 6m2. Jen to vozí v tabulích, malé množství se nevyplatí řezat u nich.

Tayd je problém, že za perspektivou ČR včelařství považuje každý něco jiného. Jeden výrobu úlů - co největší cena, druhý nákup co nejlacinějších úlů pro včelaření.

Tohle žádná racionalizační komise nemohla nikdy vyřešit,
takže to teď vyřeší dovozci, nebo zahraniční firmy co si tady udělají zastoupení.

Nechápu,jak by mohla tady nějaká truhlárna konkurovat truhlárně do 500km se 1/4 náklady.Už jenom rozdíl platů v ČR dost oblastí "diskriminuje" pro lacinou ruční práci.

Bohužel, schopnost organizování hromadné výroby je základní vlastností kapitálu. Bez toho ani peníze nejsou kapitál, pokud toto nejsou schopni jejich majitelé zajistit.
A tato základní věta není ve včelařství stále chápána.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2011
Re: K.M. (51056) (51085) (51119) (51122) (51124)

omlouvám se za zaslání příspěvku dvakrát, chybička se vloudila.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2011
Re: K.M. (51056) (51085) (51119) (51122)

Nebo třeba tady
http://www.pentachemicals.eu/kvalita-chemikalii.php?PHPSESSID=a89cf009d582b8b3f54e53744bac15e2

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75847 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 51124 do č. 51184)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu