Včelařská konference

Zdravim !
Ty ekonomicke duvody bych tu neresil. Netroufam si hodnotit "poctivost a nepoctivost" vyrobcu. V cene se muze projevit cela rada vlivu a mistnich "specifik" a zdaleka ne vzdy plati, ze co je levne je nekvalitni nebo ziskane nepoctive. Ja takove veci neresim. Kupuji tam kde je nejnizsi cena a dostatecna kvalita.

PS: Resite poctivost ( vlastenectvi ) obchodnich retezcu pri prodeji cukru pod urovni nakladu ceskych pestitelu a vyrobcu ?


Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: CSV <uv.csv/=/tiscali.cz>
Datum: čtvrtek, 12. února 2004 v 4:07 odp
Předmět: Re: Antwort: Re: Antwort: Seriovost a cena ulu - p. Kolomy

> Jan Cervenka wrote:
>
> > Dne čt 12. únor 2004 14:15 CSV napsal(a):
> >
> >>M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:
> >>
> >>>pane Lnenicko, asi by ste si mali
> precitat povodny mail, kde som jasne
> >>>napisal, ze je to cena na danovy doklad.
> >>>Napriek tomu, ze ste stolarnu pana Sramka
> nikdy nevideli, ste schopny
> >>>obvinit ho zo sedej ekonomiky.
> >>>Vo Vasom pripade ma to fakt udivuje.
> >>>
> >>>prdpokladam, ze viete ako sa tvori cena.
> Znami vyrobca si moze do ceny
> >>>pripocitat aj svoje "meno". Ti ostatny si
> ho musia najprv vybudovat.
> >>>
> >>>Matej
> >>
> >>V takovém případě se jedná o dumpingovou
> cenu, která nepočítá alespoň
> >>průměrnou cenu práce a odpis vybavení.
> >>
> >>S pozdravem
> >>
> >>Lněnička
> >
> >
> > Dobry den,
> >
> > jen tak pro zajimavost napr. pr. Zeleny ,
> dle infa na www.n-vcelari.cz nabizi
> > 2/3 langstroth, ktery je dle mne rozmerove
> podobny za 260 vc. DPH, tj. 213.1
> > Kc bez DPH a jde to, proc by nekdo, kdo je
> neplatce, nedokazal to same ?
> Protože musí zaplatit DPH za materiál,
> energii a stroje a nemůže jí
> odečíst od daně vyúčtované. Takže v případě
> neplátce - neplátce a plátce
> - neplátce je to jedno. Horší je to neplátce
> - plátce.
> > Predpokladam ze na slovensku 220 sl. korun
> znamena to same co v cechach 220
> > ces. korun.
> 325 SK
> To , ze mu rozdilny kurz korun pomaha
> stlacit cenu je dle mne
> > pouze jeho vyhoda, funguje to stejne i u
> elektroniky a jinde.Tusim ze ve
> > vcelarstvi jsem cetl, ze jedna firma ma "
> levne " uly predevsim proto, ze ma
> > filialku v Rumunsku (Rumunsko = relativne
> levna prace a spousta levneho
> > dreva).
> Takže úly výroby ne Slovensko ale Rumunsko?
>
> > Doufam ze uz to neni prilis mimo tema.
> >
> >
> > Honza
> >
>
>
>

Jan Cervenka wrote:

> Dne čt 12. únor 2004 14:15 CSV napsal(a):
>
>>M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:
>>
>>>pane Lnenicko, asi by ste si mali precitat povodny mail, kde som jasne
>>>napisal, ze je to cena na danovy doklad.
>>>Napriek tomu, ze ste stolarnu pana Sramka nikdy nevideli, ste schopny
>>>obvinit ho zo sedej ekonomiky.
>>>Vo Vasom pripade ma to fakt udivuje.
>>>
>>>prdpokladam, ze viete ako sa tvori cena. Znami vyrobca si moze do ceny
>>>pripocitat aj svoje "meno". Ti ostatny si ho musia najprv vybudovat.
>>>
>>>Matej
>>
>>V takovém případě se jedná o dumpingovou cenu, která nepočítá alespoň
>>průměrnou cenu práce a odpis vybavení.
>>
>>S pozdravem
>>
>>Lněnička
>
>
> Dobry den,
>
> jen tak pro zajimavost napr. pr. Zeleny , dle infa na www.n-vcelari.cz nabizi
> 2/3 langstroth, ktery je dle mne rozmerove podobny za 260 vc. DPH, tj. 213.1
> Kc bez DPH a jde to, proc by nekdo, kdo je neplatce, nedokazal to same ?
Protože musí zaplatit DPH za materiál, energii a stroje a nemůže jí
odečíst od daně vyúčtované. Takže v případě neplátce - neplátce a plátce
- neplátce je to jedno. Horší je to neplátce - plátce.
> Predpokladam ze na slovensku 220 sl. korun znamena to same co v cechach 220
> ces. korun.
325 SK
To , ze mu rozdilny kurz korun pomaha stlacit cenu je dle mne
> pouze jeho vyhoda, funguje to stejne i u elektroniky a jinde.Tusim ze ve
> vcelarstvi jsem cetl, ze jedna firma ma " levne " uly predevsim proto, ze ma
> filialku v Rumunsku (Rumunsko = relativne levna prace a spousta levneho
> dreva).
Takže úly výroby ne Slovensko ale Rumunsko?

> Doufam ze uz to neni prilis mimo tema.
>
>
> Honza
>

pane Lnenicko vy mne udivujete ...

asi je lahsie "pomluvit konkurenci, nez se zamyslet nad problemem".

Matej




CSV
<uv.csv/=/tisca An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
li.cz> Kopie:
Thema: Re: Antwort: Re: Antwort: Seriovost a
12.02.2004 cena ulu - p. Kolomy
15:15
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"







V takovém případě se jedná o dumpingovou cenu, která nepočítá alespoň
průměrnou cenu práce a odpis vybavení.

S pozdravem

Lněnička

Dne čt 12. únor 2004 14:15 CSV napsal(a):
> M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:
> > pane Lnenicko, asi by ste si mali precitat povodny mail, kde som jasne
> > napisal, ze je to cena na danovy doklad.
> > Napriek tomu, ze ste stolarnu pana Sramka nikdy nevideli, ste schopny
> > obvinit ho zo sedej ekonomiky.
> > Vo Vasom pripade ma to fakt udivuje.
> >
> > prdpokladam, ze viete ako sa tvori cena. Znami vyrobca si moze do ceny
> > pripocitat aj svoje "meno". Ti ostatny si ho musia najprv vybudovat.
> >
> > Matej
>
> V takovém případě se jedná o dumpingovou cenu, která nepočítá alespoň
> průměrnou cenu práce a odpis vybavení.
>
> S pozdravem
>
> Lněnička

Dobry den,

jen tak pro zajimavost napr. pr. Zeleny , dle infa na www.n-vcelari.cz nabizi
2/3 langstroth, ktery je dle mne rozmerove podobny za 260 vc. DPH, tj. 213.1
Kc bez DPH a jde to, proc by nekdo, kdo je neplatce, nedokazal to same ?
Predpokladam ze na slovensku 220 sl. korun znamena to same co v cechach 220
ces. korun.To , ze mu rozdilny kurz korun pomaha stlacit cenu je dle mne
pouze jeho vyhoda, funguje to stejne i u elektroniky a jinde.Tusim ze ve
vcelarstvi jsem cetl, ze jedna firma ma " levne " uly predevsim proto, ze ma
filialku v Rumunsku (Rumunsko = relativne levna prace a spousta levneho
dreva).
Doufam ze uz to neni prilis mimo tema.


Honza

M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:
> pane Lnenicko, asi by ste si mali precitat povodny mail, kde som jasne
> napisal, ze je to cena na danovy doklad.
> Napriek tomu, ze ste stolarnu pana Sramka nikdy nevideli, ste schopny
> obvinit ho zo sedej ekonomiky.
> Vo Vasom pripade ma to fakt udivuje.
>
> prdpokladam, ze viete ako sa tvori cena. Znami vyrobca si moze do ceny
> pripocitat aj svoje "meno". Ti ostatny si ho musia najprv vybudovat.
>
> Matej

V takovém případě se jedná o dumpingovou cenu, která nepočítá alespoň
průměrnou cenu práce a odpis vybavení.

S pozdravem

Lněnička

So znacenim matiek tuskou mam dobre skusenosti,velka
vyhoda je ,ze po oznaceni mozte matku hned pridat do vciel asi ta farba nezapacha a vydrzi aj dva roky, hcel by som vediet cim je dobre lepit matke cislo,
okrem acetonovej farby stale nemozem zistit co je vhodne
dakujem za radu Stano

pane Lnenicko, asi by ste si mali precitat povodny mail, kde som jasne
napisal, ze je to cena na danovy doklad.
Napriek tomu, ze ste stolarnu pana Sramka nikdy nevideli, ste schopny
obvinit ho zo sedej ekonomiky.
Vo Vasom pripade ma to fakt udivuje.

prdpokladam, ze viete ako sa tvori cena. Znami vyrobca si moze do ceny
pripocitat aj svoje "meno". Ti ostatny si ho musia najprv vybudovat.

Matej




CSV
<uv.csv/=/tisca An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
li.cz> Kopie:
Thema: Re: Antwort: Seriovost a cena ulu - p.
12.02.2004 Kolomy
12:26
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






A nebude ta výhodná cena taky trochu tím, že př. Kolomý vyrábí nástavky
oficiálně jako živnostník, musí zaplatit zaměstnance, platit daně,
sociální a zdravotní pojištění. naúčtovat DPH a ještě se uživit ? Že k
tomu, aby mu schválili stolárnu tak musí splnit hlukové, prachové a bůh
ví jaké ještě podmínky ?

Pokud někdo cokoli dělá jako melouch k zaměstnání nebo podpoře v
nezaměstnanosti, tak mu žádný oficiální výrobce nemůže cenově konkurovat.

Řekl bych, že je to klasický rozdíl cen v normální a "šedivé ekonomice".

Jako konečný spotřebitel můžu být s takovou cenou spokojený, jako daňový
poplatník už poněkud ne.

Podobný rozdíl můžeme vidět mezi medem, který produkujeme a který
prodávají některé obchodní řetězce. V Diskont Plusu měli údajně akátový
med za 29,90 půl kila. Mohl být takový med oficiálně dovezený, proclený
a zdaněný nebo dokonce vykoupený v ČR ?

S pozdravem

Lněnička

Hlavně aby to značení tužkou matce vydrželo déle jak půl roku.

jak se s tou tužkou pracuje? je rychleschnoucí?

Možná, že by to mohlo zajímat některé uživatele svazového evidenčního programu:

Pane Lněničko,
rozeslal jsem zájemcům, kteří psali na toto téma, odkaz na návod pro
spuštění ZOE pod XP. Pro Vaši informaci přikládám odkaz. Již jsem dostal
potvrzení, že to zabírá.


je to poslední výrazně podbarvená ikona. Uvnitř je i odkaz na stažení
hotového PIFu.
Funguje také pod staršími Win.

Zdraví

Jaroslav Chuchlík
+
: www.chuchlik.cz

Mají je všechny lépe zásobené včelařské prodejny, za ceny které se pohybují +- okolo 100 Kč.

S pozdravem

Lněnička

A nebude ta výhodná cena taky trochu tím, že př. Kolomý vyrábí nástavky
oficiálně jako živnostník, musí zaplatit zaměstnance, platit daně,
sociální a zdravotní pojištění. naúčtovat DPH a ještě se uživit ? Že k
tomu, aby mu schválili stolárnu tak musí splnit hlukové, prachové a bůh
ví jaké ještě podmínky ?

Pokud někdo cokoli dělá jako melouch k zaměstnání nebo podpoře v
nezaměstnanosti, tak mu žádný oficiální výrobce nemůže cenově konkurovat.

Řekl bych, že je to klasický rozdíl cen v normální a "šedivé ekonomice".

Jako konečný spotřebitel můžu být s takovou cenou spokojený, jako daňový
poplatník už poněkud ne.

Podobný rozdíl můžeme vidět mezi medem, který produkujeme a který
prodávají některé obchodní řetězce. V Diskont Plusu měli údajně akátový
med za 29,90 půl kila. Mohl být takový med oficiálně dovezený, proclený
a zdaněný nebo dokonce vykoupený v ČR ?

S pozdravem

Lněnička

Do ceny 7500 Kc na osobu sa clo ani DPH neplati, pokial to mate pre vlastnu
potrebu / nie na podnikanie /.
Z vlastnej skusenosti - osobne auto a privesny vozik odvezu 40 - 50
nastavkov Optimal / zalezi aj od velkosti auta a vozika /.

Trasa Praha - Malacky a spät je cca 700 km. Cele je to po dalnici.

Matej





Jan Cervenka
<witko-comp/=/v An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
olny.cz> Kopie:
Thema: Re: Antwort: Seriovost a cena ulu - p.
12.02.2004 Kolomy
11:49
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Dne út 10. únor 2004 15:09 M.Osusky/=/fritz-gmbh.de napsal(a):
> Menuje se Martin Šramek, adresa je Nadražna ulica 1145 Malacky, tel.
00421
> 903/263 408
>
> Pokial mas predlohu, alebo presny nakres nie je problem.
>
> Matej
>

Dobry den,

to je sice hezke, ale netusite nekdo, kolik stoji
doprava z Malacek , rekneme do Prahy?
Pak teda jeste asi clo,DPH ...?, nebo pockat na kveten,
pak snad toto se jiz hradit nebude.


Honza

Dne út 10. únor 2004 15:09 M.Osusky/=/fritz-gmbh.de napsal(a):
> Menuje se Martin Šramek, adresa je Nadražna ulica 1145 Malacky, tel. 00421
> 903/263 408
>
> Pokial mas predlohu, alebo presny nakres nie je problem.
>
> Matej
>

Dobry den,

to je sice hezke, ale netusite nekdo, kolik stoji
doprava z Malacek , rekneme do Prahy?
Pak teda jeste asi clo,DPH ...?, nebo pockat na kveten,
pak snad toto se jiz hradit nebude.


Honza

Přítel Kouba napsal:
I když váha rámečků je na horním rámu, mám dojem, že spoj stěn s horním a dolním rámem jenom lepením není dostatečný, vždyť na rám dosedá papír kolmo na dřevo. Pokud bude nástavek přitmelen neuvolní se spíše stěna nástavku od
rámu než jednotlivé nástavky od sebe, pokud se zapomene použít páčidlo?
Na rozích nástavků je vidět svislé pásy jiné barvy. To je jenom přelepení lepenkou nebo vyztužení?

Odpověď:
Spoj je skutečně jen kolmo na vlny papíru. Lepen je Disperkolem a je neuvěřitelně pevný díky velké ploše. Stejně tak u polystyrenových nástavků nedochází k trhání polystyrénu, který má podstatně menší pevnost v tahu než papír.
Rohy dělám z důvodů zachování "papírové" koncepce skutečně papírovou lepící páskou. Důvod přelepení je jen uzavření štěrbiny mezi papírovými přířezy.
Pěkný den přeje Honza

Koukal jsem se na Tvůj Web. Je vidět, že nejsi troškař a že o práci
přemýšlíš. Nástavky z papíru jsou velmi dobrý nápad. Ještě než se začal
používat polystyren a minerální vaty to byla jediná progresivní izolace,
která se používala na izolaci chladniček a hlavně velkých mrazících boxů.
Není mi však jasno několik detalů.

I když váha rámečků je na horním rámu, mám dojem, že spoj stěn s horním a
dolním rámem jenom lepením není dostatečný, vždyť na rám dosedá papír kolmo
na dřevo. Pokud bude nástavek přitmelen neuvolní se spíše stěna nástavku od
rámu než jednotlivé nástavky od sebe, pokud se zapomene použít páčidlo?

Na rozích nástavků je vidět svislé pásy jiné barvy. To je jenom přelepení
lepenkou nebo vyztužení?

S přáním hezkého dne Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Jan Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2004 11:45 AM
Subject: Re: vnitřní nátěr úlu


> Původní tloušťka mých polystyrénových nástavků je 30mm. Z toho důvodu
> dřevěné rámy používám stále šíře 30mm. Papírové přířezy dělám tenčí cca
> 25mm (snažší uchopení nástavku za hranu). Počet vrstev záleží na tloušťce
> papíru a výšce vln. Papír jsem získal zdarma jako odpad v jedné
kartonážce,
> kterých je po Česku plno, stačí se podívat na WEBu. Pokud jsou krabice
> určeny pro potraviny nebo jsou s potiskem, používají se s vnější vrstvou z
> nového (ev. křídového) papíru a vnitřek je z recyklovaného papíru.
> Honza

Nevie mi niekto poradit typ zvyraznovaca alebo fixky,
ktorym by sa dali znacit matky tak ako sa to robi acetonovymi farbami.
Pred niekolkymi rokmi som takuto "tusku" videl
u pr. Cermaka, ale odvtedy som sa s nicim podobnym nestretol.

Dusan

Průhledné nátěry, které nejsou určené na venkovní prostředí, nejsou odolné
proti UV záření. UV záření ze slunečního osvitu jimi proniká v celé jejich
hmotě a rychle je ničí, ztrácejí průhlednost, šednou a drobí se na prášek.
Platí to pro bezbarvý luxol, lněnou fermež, v podstatě jakýkoliv průhledný
lak do vnitřního prostředí, ale třeba i pro včelí vosk rozpuštěný v acetonu.
Barvy do venkovního prostředí vždy musí obsahovat látky, které před
působením UV záření chrání. Z těch levnějších průhledných laků je to třeba
Lak syntetický na chaty, tuším S 1002, z barev je to třeba Balakryl nebo
syntetická barva S2013. Pak se taky můžeme bavit o ceně. Výše uvedené jsou
ty nejlevnější, sice vydrží na nadstavku 10 let i víc, ale už první rok na
slunci se jejich vzhled taky zhoršuje. Se zvyšující cenou roste i kvalita
venkovních barev, nebo by aspoň měla, vrcholem jsou barvy v takzvané
automobilové kvalitě, u kterých by se několik let na slunci neměl vůbec
měnit vzhled. Jejich cena je ale taky vrcholová, tak od 1000 kč za kilo a
výše.
Co se týká luxolů, popis je na stránkách výrobce http://www.balakom.cz.
Vyrábějí v podstatě dvě řady luxolů, jedna je vícesložková, kdy se na
napouštění používá přípravek s fungicidy Luxolin nebo bez nich Luxol top a
jako konečný nátěr Luxolak. V druhé zjednodušené řadě je jen Luxol Extra,
který se používá jako napouštěcí i konečný nátěr dřeva.
Kdo bude luxoly používat, doporučuji mu si stáhnout jejich takzvané
katalogové listy, což je v podstatě oficiální návod výrobce barvy k použití
a případně ještě bezpečnostní listy, kde je zase složení barvy, pokyny k
likvidaci zbytků a spousta dalších případně užitečných údajů. Vlastně to
platí pro všechny výrobce barev, nemít tyto dva dokumenty k vyráběné barvě
volně přístupné na webu je dnes znakem nesolidnosti výrobce barvy.
Na webu Balakomu je zajímavá ještě jedna věc, a to ceny těch luxolů. Oproti
cenám běžným v drogerii za kilovou plechovku jsou až poloviční, aspoň v
srpnu 2003 tomu tak bylo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pavel" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2004 1:07 PM
Subject: Re: Nátěr úlu


> Antonín Podhájecký napsal(a):
> > Vnitřní nátěr je zbytečné provádět. Pouze použité nástavky vyžehnout
> > plamenem z důvodu dezinfekce. Na venkovní nátěr není vhodný bezbarvý
Luxol,
> > pouze barevný. Bezbarvý není pro venkovní použití, nebsahuje ochranné
látky
> > a max. do roka zmizí. Je pouze pro vnitřní použití. Je to v návodu a
> > vyzkoušel jsem to sám na chatce, kdy jsem na radu použil pouze bezbarvý.
> > Chtěl jsem zachovat přírodní barvu dřeva. Asi za měsíc už na západní
straně
> > bylo pouze nenatřené dřevo a celý nátěr jsem musel opravit barevným
> > Luxolem.
>
> Kdysi se uvádělo, že bezbarvý luxol není na konečný nátěr, ale slouží
> jen pro vyrovnání nasákavosti podkladu.
>
> Zdravi PP.

Je otázkou zda je to jen polemika.

Podíváte-li se na výsledky, tak kromě roku 2003 bylo množství medu v uteplených úlech mimo r. 2003 vždy vyšší než v úlech neuteplených, i když rozdíl není velký. Takže je to pouze otázka významnosti pro každého včelaře. Je skutečností, že v našich podmínkých je zapotřebí skloubit dva protichůdné požadavky:

-studené zimování z důvodu omezení plodování matkou pro zajištění účinného ošetření včelstev proti varoáze
-rychlý jarní rozvoj včelstev pro zajištění časné jarní snůšky.

Vím, že druhý bod lze zajistit použitím vhodné technologie (silní včelstva, dvoumatečná včelstva, přidání oddělku a pod.), ale na druhé straně skutečnost, že v případě jarního rozvoje se "vše točí kolem tepla" není také zanedbatelná. Já bych souhlasil s názorem ing. Čermáka, kterým okomentoval vyhodnocení pokusu s uteplenými úly :Závěr ať si udělá každý sám, ale netvrdil bych, že uteplaní zejména na jarní rozvoj význam nemá.

Problém se zde již diskutoval. Jám sám mám s prosakovacími krmítky špatné zkušenosti a rovněž vzhledem k "víkendovému" charakteru mého včelaření je dávka v jedné lahvi poměrně malé množství a více lahví zase více práce.
O jednoduchém krmení pomocí kyblíku s vhodným plovákem (sláma, polystyrén, korek) najdete něco na WWW.Langstroth.cz, včetně obrázků a také v příspěvku př. Červenky z ledna letošního roku, který připojuji.
V letošní sezóně to zcela jistě zkusím. V jednoduchosti je síla, uznávám totiž základní fyzikální zákon, který se jmenuje "princip nejmenšího účinku", což pro praxi znamená, že všechny děje v přírodě se odehrávají cestou nejmenšího odporu, tj. v daných podmínkách co nejednoduššeji.

S pozdravem.

Dobry den,
a co takhle podle knihy Vcelarime jednoduse od Dr. Liebiga pouzit normalni
kybl za 40 Kc (plastove stabebni vedro), trochu slamy ? Sam jsem to jiz 2x
pouzil a to jak v Langstrothech, tak K39.
--
S pozdravem

Jan Cervenka

Před časem proběhla ve Včelařtví informace o použití přípravku Maxinvert pro krmění včelstev. Uvažoval jsem, že by přípradě byl vhodný k případnému jarnímu dokrmění včeklstev v případě, že jsou včelstva bez zásob a nejsou k dispozici zásobní plásty se zásobami.
Asi nejen já jsem dával dotaz na prodejce společnost O.K.Servis BioPro raha o bližší informace, zde je odpověď:

cena: 321 Kč/kg (+22% DPH)
balení: 20 kg plastové barely (možnost i menších odběrů)
poštovné a balné: zdarma
platební podmínky: dobírka

Veškeré informace technického charakteru najdete v příloze.

V případě zájmu mohu postoupit správci konference také zmiňovaný materiál.
Dále doplňuji informaci, že včelařská prodejna ČSV v Praze v Křemencově Maxinvert neprodává a ani o prodeji neuvažuje.

S přítelským pozdravem

Před časem tady proběhla diskuze na toto téma. Pokud vím, zahraničí někteří včelaři kupují hotový roztok (invert) v umělohmotných kyblících, které mají ve víku dírky jako u prosakovacího krmítka.

Víte někdo o důvodu, proč by nešly použít jako prosakovací krmítka např. 10-ti litrové kyblíky třeba od pracích prášků s dírkami ve víku? Podle mě by se s nimi zacházelo lépe než se sklenicemi s prosakovacím víčkem a pokud někdo krmí třemi nebo čtyřmi sklenicemi najednou, stačil by na to jeden kyblík.

Michal

Jen polemika, odpustte

Radek Hubač napsal(a):

> Zdravim z Hradce,
> predevsim povazuji za nevhodne pozorovany jev davat do souvislosti s uteplenim.
Proc ne, vcely treba sedi tam kde je jim tepleji.

>Pro mnoho dalsich vcelaru by to mohlo byt zavadejici a o vysledcich př. Čermaka na vliv
Je to jen zamysleni, zadny kategoricky imperativ.

>utepleni asi neni nutne prilis debatovat. pokud tedy prijmete fakta zjistena sezioznimi
>pokusy ze kterych vyplyva, ze utepleni nema skoro zadny vliv,
>jak je mozne si vysvetlit pozorovane.
On je nezpochybnoval.

> Predne nevim, kolik mate vcelstev. Pokud by jste jich mel vedle sebe treba
>40 urcite by se nasli vsechny varianty sezeni. druha vec je otazka
cesnove zabrany proti mysim.
>Vcelstvo daleko vic nez na utepleni reaguje na vzduch.
Teoreticky ano, ale u svych jsemm pozoroval, ze ac zimni cesno davam
vyrezem vzdy napr. na levou stranu, vzdycky si cast vcelstev sedla na
opacnou stranu, tedy dal od vzduchu.
>pokud by ste mel moznost sledovat vetsi mnozstvi vcelstev na studenou stavbu,
>zjistil by jste, ze 90% sedi u cesna a postupem zimy se posouva po
zasobach dozadu.
> Dalsim argumentem proc nedelat takove veci jako polystyren z venku a podobne je hygiena
>a vzhled. Dokazu si zive predstavit jak oku"lahodici" pohled Vam tato
sestava poskytuje a
>jak vypada po zime.
Proc by mely byt nutne osklive ?

> Navrhuji Vam spise uzpusobit nektere uly na studenou stavbu a pozorovat
> rozdily mezi teplou a studenou stavbou.
Neslo prece o zadny vyzkum, jen napsal, co pozoroval. Nemusi nic zkoumat.

> S ppozdravem Radek Hubac

Zdravi PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Zdravim z Hradce,
predevsim povazuji za nevhodne pozorovany jev davat do souvislosti s uteplenim. Pro mnoho dalsich vcelaru by to mohlo byt zavadejici a o vysledcich př. Čermaka na vliv utepleni asi neni nutne prilis debatovat. pokud tedy prijmete fakta zjistena sezioznimi pokusy ze kterych vyplyva, ze utepleni nema skoro zadny vliv, jak je mozne si vysvetlit pozorovane.
Predne nevim, kolik mate vcelstev. Pokud by jste jich mel vedle sebe treba 40 urcite by se nasli vsechny varianty sezeni. druha vec je otazka cesnove zabrany proti mysim. Vcelstvo daleko vic nez na utepleni reaguje na vzduch. pokud by ste mel moznost sledovat vetsi mnozstvi vcelstev na studenou stavbu, zjistil by jste, ze 90% sedi u cesna a postupem zimy se posouva po zasobach dozadu.
Dalsim argumentem proc nedelat takove veci jako polystyren z venku a podobne je hygiena a vzhled. Dokazu si zive predstavit jak oku"lahodici" pohled Vam tato sestava poskytuje a jak vypada po zime.

Navrhuji Vam spise uzpusobit nektere uly na studenou stavbu a pozorovat rozdily mezi teplou a studenou stavbou. S ppozdravem Radek Hubac
================= Původní zpráva =================
Od (From): "V Ban?r" <e-mail/=/nezadan>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Zamylen?.
Datum (Date): 9. 2. 2004 14:35
==================================================

> Dne 31.1.04 jsem prováděl odběr vzorků měli a zaujala mě 2 včelstva.V letní
> době jsem z řady úlů stojanů přitisknutých těsně k sobě,vytáhl jeden úl na
> úpravu.Úly mám dřevěné z 3cm prken zdvojených,tedy 6cm síla.Mezi dvěma úly
> tvoří 6cm dvě stěny úlu vedle sebe.Aby prostřední včelstva neměla z jedné
> strany jen 3cm,přiložil jsem na stěny ještě 6cm polystiren a rozepřel
> prkýnky.Už od podzimu seděly v těchto úlech včely u okénka a to při stěně
> kde byl polystiren.Podle měli je patrné,že včely v obou případech sedí po
> celé hloubce úlu,9 uliček,podle těchto zateplených stěn,zatímco v ostatních
> úlech sedí uprostřed.Proč to asi dělají? Šíře rámků 35cm.Nemám žádné síťové
> dno,ani očka. Jediná díra do úlu je mezi dvěma patry se včelami
> 1,5*12cm.Jedno patro dole je prázdné jako podmet.Asi budu muset opravdu
> začít rozlišovat úly na nezateplené,částečně zateplené a pořádně
> zateplené.Hlavně to bude chtít ještě nějaký pokus.Opjetovně byl na jedné
> podložce solidní trubec.
>
> Přeji dobré vyzimování. Banýr.

____________________________________________________________
Stírej a vyhraj! Valentinská soutez o 2 letenky do Amsterdamu. Zkuste své stestí ve hre lásky a mozná práve vy odletíte na romantický víkend!
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=69925%26url=http://www.klm.com/cz_cz/specials_offers/scratchandwin/index.jsp

ZO Vlachovo Březí, přítel Urbánek má telefon 388 329 844, 388 320 196.

S přáním hezkého dne Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2004 9:59 AM
Subject: Re: vrby


> Víte někdo přímé spojení na objednání vrb, např. z ZO ČSV Vlachovo Březí?
> Myslím telefon, nebo E-mail.
> Tonda.

Horní loučku doporučuji 10 mm silnou pro nízké rámky, více je zbytečné
dřevo. Pro vysoké rámky (např. Dadant) raději 12 mm.
Výška nástavku 178 může být málo! I z relativně suchého dřeva když se vyrobí
nástavek o výšce třeba 178 mm, skoro vždy se potom seschne o 1-3 mm !! Proto
doporučuji pro rámky 42×17 cm řezat výšku stěny 182 mm. Pokud by se
neseschnul, dá se vždy přiříznout, ale nástavek 176 mm se obtížně zvyšuje!
A další problém: Pokud nakonec bude nástavek vysoký cca 176 mm, mezera mezi
patry rámků v něm neude všude ideálních 6 mm, protože v drážkách s rámky
časem nabude propolis, také ne každý rámek má přesně 170 mm a ideálně rovnou
spodní loučku. Proto trochu rezervy je vždy potřeba. A také je třeba myslet
na nějaké ty můstky, co včely nastaví a rozebrané úly potřebujeme také dát
dokupy... Mohu ze zkušenosti říci, že když je mezi rámky (vrstvami rámků v
nástavcích) průměrně 10 mm, není to pro včely probém a práce s nástavky se
včelama je jednodušší.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "JILEK" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2004 10:24 AM
Subject: vyska nastavku OPTIMAL


> rad bych si vyrobil nekolik ulu typu OPTIMAL,
> v literature jsem ale nasel rozdily v mirach,
> prosim o radu,
> vyska nastavku ma byt 178 nebo 180 mm ?
> tloustka horni loucky ramku ma byt 8, 10 nebo 14 mm ?
> vim, ze je toto velice dulezite z duvodu zimovani vcelstva,

Menuje se Martin Šramek, adresa je Nadražna ulica 1145 Malacky, tel. 00421
903/263 408

Pokial mas predlohu, alebo presny nakres nie je problem.

Matej




svetlik_konference2
<svetlik_konference2/=/c An: "Vcelarska konference"
entrum.cz> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
10.02.2004 15:44 Thema: Re: Antwort: Seriovost a cena ulu -
Bitte antworten an p. Kolomy
"Vcelarska konference"






Ahoj Matěji. Moh bys mi prosim poslat kontak na tveho pritele
stolára? Dokázal by vyrobit i klasické nástavky pro 11 rámků 39*24cm?
(405*405 mm)

Díky Honza

Ahoj Matěji. Moh bys mi prosim poslat kontak na tveho pritele
stolára? Dokázal by vyrobit i klasické nástavky pro 11 rámků 39*24cm?
(405*405 mm)

Díky Honza

neviem ci je to len o seriovosti, ale pre mna vyraba stolar / zivnostnik na
danovy doklad / nastavky OPTIMAL v cene 220,- Sk a to je cena za uz
zmontovane nastavky, t.j. pri dnesnom kurze cca 160 kč a v porovnatelnej
kvalite ako som videl vyrobky p. Kolomeho na vystave.

V pripade zaujmu poslem na daneho cloveka kontakt.

Matej




Čermák K.
<beestn.zubri/=/t An: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
iscali.cz> Kopie:
Thema: Seriovost a cena ulu - p. Kolomy
10.02.2004
12:32
Bitte antworten
an "Vcelarska
konference"






Před časem se zde diskutovalo o vlivu seriovosti při výrobě úlů na jejich
cenu. Nejlepší je zeptat se přímo některého výrobce, jak on to vidí. Zeptal
jsem se proto p. Kolomého ze Starého Města u Bruntálu. Text mého dotazu a
jeho odpovědi je níže.

MŮJ DOTAZ na p. Kolomého ml.:
"Předpokládejme, že byste dostal objednávku na několikanásobně více úlů
jednoho provedení, než kolik jich vyrábíte nyní (a byl byste přitom schopen
produkci úlů zvýšit). Např. místo dejme tomu 100 vyrobených úlů za měsíc
byste jich vyráběl 1 tis, nebo 2 tis. anebo 5 tis. úlů měsíčně. O kolik
byste mohl snížit cenu úlů díky zvýšení jejich sériovosti? Velmi by mě to
zajímalo, protože se setkávám s argumenty, že zvýšením sériovosti výroby
úlů se podstatně sníží jejich cena a tedy dostupnost pro včelaře."

ODPOVĚĎ OD p. Kolomého:
"Pane Čermák.
Dostal jsem váš dotaz ohledně výroby úlů v tisících kusech a budu se vám
snažit odpovědět.
Výrobní kapacita našich provozů při úzké specializaci pro výrobu úlů, je
150 - 200 úlů měsíčně včetně příslušenství.
Toto množství zajistíme v osmi pracovních silách.
Máme minimální náklady na provoz a režijní výdaje a disponujeme velmi dobře
vybaveným provozem.
Při zvýšení kapacity na dvojnásobek by se musely naše provozy zvětšit
minimálně o polovinu a to jsme teprve na max. 400 kusech.
Při tomto počtu se výrazně zvednou provozní režie a náklady na provoz mimo
přímých nákladů jako je dřevo a spojovací materiál.
Materiál pro výrobu úlů by zlevnil řádově v zanedbatelných částkách.
Pro výrobu takovéhoto množství úlů, jako 2 až 5,000 ks měsíčně je zapotřebí
soběstačnost v dodávkách řeziva, vlastní velkokapacitní sušárny řeziva,
vlastní pořez a minimálně jednu velkou výrobní halu zařízenu pro výrobu
jednoho typu výrobku. Při těchto počtech a obratech si to lze jen stěží
představit.
V dnešní době najít v celé Evropě odbyt pro 5000 ks úlů jednoho provedení
měsíčně je nemožné. A když ano, tak my to jistě nebudeme.
I tak si myslím, že cena se určitě nesníží."

Tolik dotaz a odpověď.
Rád bych ještě uvedl, že koncem minulého roku jsme si nechali od p.
Kolomého vyrobit 45 ks nízkých jednostěnných nástavků Optimal. Zakázka byla
bleskově hotova, do 10 dnů. Nástavky jsou z vejmutovky, jsou lehké a
vyrobeny v prvotřídní kvalitě (přesně, předvrtané 3 otvory pro vruty v
každém rohu, sražené rohové hrany)! Jsem velmi spokojený. Stěny nástavků
jsou z jednoho kusu desky. Jeden nesmontovaný nástavek vyšel na 335 Kč i s
DPH.

K. Čermák, PV Zubří

V puvodni dokumentaci se doporucovalo 178 mm. Pred casem se ale primo autor
Doc. Ptacek vyjadril, ze dnes by volil 180 mm, tedy vceli mezeru 10 mm.
Proc, to nevim.

Langstroth ma vc. mezeru 9 mm.

Vojta


----- Original Message -----
From: "JILEK" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2004 10:24 AM
Subject: vyska nastavku OPTIMAL


> rad bych si vyrobil nekolik ulu typu OPTIMAL,
> v literature jsem ale nasel rozdily v mirach,
> prosim o radu,
> vyska nastavku ma byt 178 nebo 180 mm ?
> tloustka horni loucky ramku ma byt 8, 10 nebo 14 mm ?
> vim, ze je toto velice dulezite z duvodu zimovani vcelstva,

Antonín Podhájecký napsal(a):
> Vnitřní nátěr je zbytečné provádět. Pouze použité nástavky vyžehnout
> plamenem z důvodu dezinfekce. Na venkovní nátěr není vhodný bezbarvý Luxol,
> pouze barevný. Bezbarvý není pro venkovní použití, nebsahuje ochranné látky
> a max. do roka zmizí. Je pouze pro vnitřní použití. Je to v návodu a
> vyzkoušel jsem to sám na chatce, kdy jsem na radu použil pouze bezbarvý.
> Chtěl jsem zachovat přírodní barvu dřeva. Asi za měsíc už na západní straně
> bylo pouze nenatřené dřevo a celý nátěr jsem musel opravit barevným
> Luxolem.

Kdysi se uvádělo, že bezbarvý luxol není na konečný nátěr, ale slouží
jen pro vyrovnání nasákavosti podkladu.

Zdravi PP.

hledám kontakt na piterapistickou skupinu, která dříve působila v oblasti jizního Polska.

Před časem se zde diskutovalo o vlivu seriovosti při výrobě úlů na jejich cenu. Nejlepší je zeptat se přímo některého výrobce, jak on to vidí. Zeptal jsem se proto p. Kolomého ze Starého Města u Bruntálu. Text mého dotazu a jeho odpovědi je níže.

MŮJ DOTAZ na p. Kolomého ml.:
"Předpokládejme, že byste dostal objednávku na několikanásobně více úlů jednoho provedení, než kolik jich vyrábíte nyní (a byl byste přitom schopen produkci úlů zvýšit). Např. místo dejme tomu 100 vyrobených úlů za měsíc byste jich vyráběl 1 tis, nebo 2 tis. anebo 5 tis. úlů měsíčně. O kolik byste mohl snížit cenu úlů díky zvýšení jejich sériovosti? Velmi by mě to zajímalo, protože se setkávám s argumenty, že zvýšením sériovosti výroby úlů se podstatně sníží jejich cena a tedy dostupnost pro včelaře."

ODPOVĚĎ OD p. Kolomého:
"Pane Čermák.
Dostal jsem váš dotaz ohledně výroby úlů v tisících kusech a budu se vám snažit odpovědět.
Výrobní kapacita našich provozů při úzké specializaci pro výrobu úlů, je 150 - 200 úlů měsíčně včetně příslušenství.
Toto množství zajistíme v osmi pracovních silách.
Máme minimální náklady na provoz a režijní výdaje a disponujeme velmi dobře vybaveným provozem.
Při zvýšení kapacity na dvojnásobek by se musely naše provozy zvětšit minimálně o polovinu a to jsme teprve na max. 400 kusech.
Při tomto počtu se výrazně zvednou provozní režie a náklady na provoz mimo přímých nákladů jako je dřevo a spojovací materiál.
Materiál pro výrobu úlů by zlevnil řádově v zanedbatelných částkách.
Pro výrobu takovéhoto množství úlů, jako 2 až 5,000 ks měsíčně je zapotřebí soběstačnost v dodávkách řeziva, vlastní velkokapacitní sušárny řeziva, vlastní pořez a minimálně jednu velkou výrobní halu zařízenu pro výrobu jednoho typu výrobku. Při těchto počtech a obratech si to lze jen stěží představit.
V dnešní době najít v celé Evropě odbyt pro 5000 ks úlů jednoho provedení měsíčně je nemožné. A když ano, tak my to jistě nebudeme.
I tak si myslím, že cena se určitě nesníží."

Tolik dotaz a odpověď.
Rád bych ještě uvedl, že koncem minulého roku jsme si nechali od p. Kolomého vyrobit 45 ks nízkých jednostěnných nástavků Optimal. Zakázka byla bleskově hotova, do 10 dnů. Nástavky jsou z vejmutovky, jsou lehké a vyrobeny v prvotřídní kvalitě (přesně, předvrtané 3 otvory pro vruty v každém rohu, sražené rohové hrany)! Jsem velmi spokojený. Stěny nástavků jsou z jednoho kusu desky. Jeden nesmontovaný nástavek vyšel na 335 Kč i s DPH.

K. Čermák, PV Zubří

každý ti řekne něco jiného. ale po desetiletém včelaření v optimalu a dalších nízkonástavkových úlech ti povím ------ všechny loučky í až 10 mm tlusté a 25 mm široké. vše ostatní jsou spekulace. včelí mezera je 7 mm , takže každý nástavek je vyšší o 7 mm než výška rámku.

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: JILEK
To: Včelařský mailing list
Sent: Tuesday, February 10, 2004 10:24 AM
Subject: vyska nastavku OPTIMAL


X-Orcl-Comments: Gateway failed to process this MIME body part.
Content-Transfer-Encoding: 8-bit
Content-Type: text/plain; charset=windows-1250
Content-Disposition: inline

rad bych si vyrobil nekolik ulu typu OPTIMAL,
v literature jsem ale nasel rozdily v mirach,
prosim o radu,
vyska nastavku ma byt 178 nebo 180 mm ?
tloustka horni loucky ramku ma byt 8, 10 nebo 14 mm ?
vim, ze je toto velice dulezite z duvodu zimovani vcelstva,

Původní tloušťka mých polystyrénových nástavků je 30mm. Z toho důvodu dřevěné rámy používám stále šíře 30mm. Papírové přířezy dělám tenčí cca 25mm (snažší uchopení nástavku za hranu). Počet vrstev záleží na tloušťce papíru a výšce vln. Papír jsem získal zdarma jako odpad v jedné kartonážce, kterých je po Česku plno, stačí se podívat na WEBu. Pokud jsou krabice určeny pro potraviny nebo jsou s potiskem, používají se s vnější vrstvou z nového (ev. křídového) papíru a vnitřek je z recyklovaného papíru.
Honza

urobit nastavok presne na mm je umenie. Vyska ma byt 178 mm.
Ramik ma 170 mm a vcelia medzera je 6mm, vcely nieco natmelia ... V knihe
od Dr. PtaÄŤka " Nastavkove vcelarenie" su presne rozmery aj z zdovodnenim.
Osobne si robim nastavky na 179mm +- 1 mm.
Hrubka hornej latky 8mm je malo, 10mm staci, 14mm je zbytocne vela.
Osobne pouzivam horne latky hrubky 12mm a dolne latky hrubky 8mm. Dratkujem
zvislo,aby sa neodtrhali pritmelene spodne latky.

Matej




JILEK
<e-mail/=/nezad An: Vèelaøský mailing list
an> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
10.02.2004 Thema: vyska nastavku OPTIMAL
10:24
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






rad bych si vyrobil nekolik ulu typu OPTIMAL,
v literature jsem ale nasel rozdily v mirach,
prosim o radu,
vyska nastavku ma byt 178 nebo 180 mm ?
tloustka horni loucky ramku ma byt 8, 10 nebo 14 mm ?
vim, ze je toto velice dulezite z duvodu zimovani vcelstva,

Vypadá to zajímavě. Jaká je šířka té stěny z papíru. A kde se dásehnat ta
lepenka z křídovým povrchem ?

Pavel
----- Original Message -----
From: "Jan Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2004 9:53 AM
Subject: Re: vnitřní nátěr úlu


> ----- Original Message -----
> Jak to vyrábíš z papíru ?
> Pavel
>
> Podívej se na moje stránky www.sweb.cz/jjvcela tam vse detailně popisuji.
> Zdravím Honza
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.573 / Virová báze: 363 - datum vydání: 28.1.2004

rad bych si vyrobil nekolik ulu typu OPTIMAL,
v literature jsem ale nasel rozdily v mirach,
prosim o radu,
vyska nastavku ma byt 178 nebo 180 mm ?
tloustka horni loucky ramku ma byt 8, 10 nebo 14 mm ?
vim, ze je toto velice dulezite z duvodu zimovani vcelstva,

Víte někdo přímé spojení na objednání vrb, např. z ZO ČSV Vlachovo Březí? Myslím telefon, nebo E-mail.
Tonda.

Když mi v zimě uhyne včelstvo tak nástavky po něm zevnitř i zvenku umyju (vydrhnu) roztokem SAVO. Vloni jsem, se studenty pátral po nosemě a marně. Na toto téma se tady ale už diskutovalo. Já mám za to, že silná včelstva nosemou netrpí a včelnicové uspořádání úlů a prázdných nástravků v létě je dostatečnou desinfekcí.
Zdravím Honza

----- Original Message -----
Jak to vyrábíš z papíru ?
Pavel

Podívej se na moje stránky www.sweb.cz/jjvcela tam vse detailně popisuji.
Zdravím Honza

Zajímalo by mě jak provádíte desinfekci úlu z polystyrenu (a jiných plastických hmot)? Na tyto materiály nelze použít ožeh ohněm a chemické přípravky se mi nelíbí. Dále mne zajímá jak snáší teploty polystyrén umístěný za ožehovanou dřevěnou stěnou? Poslední dotaz je přímo na př. Jindru: Jak plánujete dělat desinfekci u papírových nástavků?

Milan Čáp

Jak to vyrábíš z papíru ?

Pavel
----- Original Message -----
From: "jan jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2004 8:38 PM
Subject: Re: vnitřní nátěr úlu


> Od minulého roku vyrábím nízké nástavky výhradně z papíru, u kterého se mi
> osvědčil způsob ochrany proti vhlkosti včelím voskem rozpuštěným v
acetonu.
> Tímto "vazelínovým" přípravkem natírám i dřevěné části úlu a jsem
spokojen.
> Včelařím kočovným způsobem při včelnicovém uspořádání úlů v krajině a tak
> mé úly trpí nejen dopravou ale i povětrností. Včelí vosk na slunci měkne a
> dále se vpíjí do povrchu materiálu. Vytváří na povrchu mastnou vrstvičku
od
> které vodní kapky při dešti přímo odskakují.
> Jinak i na podřipsku bylo tento týden předjaří, včely létaly jak o život a
> slídily jako v srpnu. Našli mi jedno slabé či mrtvé včelstvo a během
> jediného dne ho vymetli. Teploměry s čidly pod folií vyskočily během
středy
> až pátku z 12°C na 27°C. Je to doklad rozvinutého plodového tělesa a
> rozevření zimního hroznu.
> Zdravím Honza
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.573 / Virová báze: 363 - datum vydání: 28.1.2004

Vnitřní nátěr je zbytečné provádět. Pouze použité nástavky vyžehnout plamenem z důvodu dezinfekce. Na venkovní nátěr není vhodný bezbarvý Luxol, pouze barevný. Bezbarvý není pro venkovní použití, nebsahuje ochranné látky a max. do roka zmizí. Je pouze pro vnitřní použití. Je to v návodu a vyzkoušel jsem to sám na chatce, kdy jsem na radu použil pouze bezbarvý. Chtěl jsem zachovat přírodní barvu dřeva. Asi za měsíc už na západní straně bylo pouze nenatřené dřevo a celý nátěr jsem musel opravit barevným Luxolem.
Tonda.


>Vnitřní nátěr roztokem propolisu v acetonu (nechat rozpustit propolis v acetonu během týdne denně protřepat, po týdnu nechání v klidu slít a natírat pouze tím co jsme slili).
Venkovní nátěr 1 x Luxolem s barevným odstínem (světle hnědý) a po té ještě 1-2x bezbarvým Luxolem. Luxol vtírám tak dlouho dokut dřevo saje.

Co já vím, tak máme doma u mého otce taky takové kahany (karbidky).
Používali jsme je v mládí na různá lezení do jeskyň.
Musí být karbid, ten se tam nasype, do horní nádoby se naleje voda, nastaví
se odkapávání a tím, že voda kape na karbid (viz. známé rčení) vzniká plyn,
který pak hoří.

Zdeněk Čejka

> -----Original Message-----
> From: V Banýr [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Saturday, January 24, 2004 10:23 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Náplň do kahanu.
>
> Vážení přátelé v železném šrotu jsem našel hornický kahan. I když byl na
> povrchu značně rezavý,po rozebrání jsem zjistil,že je nový.Vnitřní válec
> je
> po délce rozdělen na 2 poloviny,které jsou vyplněny asi mosaznými
> sýty.Domnívám se,že se do něho neleje kyselina jako do normálního
> akumulátoru,ale asi louh,nebo něco jiného.Chtěl bych si ho pověsit do
> včelína.Mohl by mi někdo poradit co se do něj leje? Vím,že to úplně se
> včelami nesouvisí,ale jako použitelná atrakce se mi to zdá hezké.Když mi
> nikdo neporadí,budu muset vnitřek vyhodit a dát tam baterii.To snad by
> byla
> ale škoda?
>
> Na radu se těší V Banýr.

Nástavky si vyrábím sám. Vnitřní stěna sololit, 2cm polystyrén a na venek 12mm palubka.
Vnitřní nátěr roztokem propolisu v acetonu (nechat rozpustit propolis v acetonu během týdne denně protřepat, po týdnu nechání v klidu slít a natírat pouze tím co jsme slili).
Venkovní nátěr 1 x Luxolem s barevným odstínem (světle hnědý) a po té ještě 1-2x bezbarvým Luxolem. Luxol vtírám tak dlouho dokut dřevo saje.
Zkušenosti s tímto nátěrem mám čtyři roky a jsem spokojen. I při velkém a dlouhotrvajícím dešti po něm kapky stékají jak po másle. Stejný postu nátěru provádím i u malé části úlů vyrobených z 25 mm silné spárovky (smrkové).
Luxolem natírám i víko a dno (pouze z venku).
S přátelským pozdravem Vlasta z jihu.

Příteli, myslím, že někdy v 6. třídě jsme probírali pravopisné vidy, a ty,
jak správně upozorňujete, se dělí na dokonavé a nedokonavé.
Pokud se však týká hmyzu, opravdu se jedná o proměnu dokonalou a
nedokonalou.
S úctou Daniel Prokeš
----- Original Message -----
From: "Menšík Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2004 9:29 PM
Subject: Re: Včela obecná


> Proměna je dokonavá nebo nedokonavá je to odvozeno od slova dokonaný
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Daniel Prokeš" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, February 08, 2004 2:42 PM
> Subject: Re: Včela obecná
>
>
> > Včela medonosná se vyvíjí proměnou dokonalou - holometabolií.U proměny
> > dokonalé chybí stádium kukly, což není případ včely, ale převážné
většiny
> > hmyzu.Vajíčko se mění v nymfu a ta po několikanásobném svlékání stane
> > dospělím jedincem (imago). Včela se z vajíčka mění v larvičku,
předkuklu,
> > kuklu a pak až je dospělí jedinec.
> >
> > Dan Prokeš
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Vafle" <e-mail/=/nezadan.av4-in.isp.contactel.cz>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Sunday, February 08, 2004 11:05 AM
> > Subject: Včela obecná
> >
> >
> > > Je včela obecná hmyz s proměnou dokonalou nebo nedokonalou?
> >
> >
> >

Proměna je dokonavá nebo nedokonavá je to odvozeno od slova dokonaný


----- Original Message -----
From: "Daniel Prokeš" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2004 2:42 PM
Subject: Re: Včela obecná


> Včela medonosná se vyvíjí proměnou dokonalou - holometabolií.U proměny
> dokonalé chybí stádium kukly, což není případ včely, ale převážné většiny
> hmyzu.Vajíčko se mění v nymfu a ta po několikanásobném svlékání stane
> dospělím jedincem (imago). Včela se z vajíčka mění v larvičku, předkuklu,
> kuklu a pak až je dospělí jedinec.
>
> Dan Prokeš
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vafle" <e-mail/=/nezadan.av4-in.isp.contactel.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, February 08, 2004 11:05 AM
> Subject: Včela obecná
>
>
> > Je včela obecná hmyz s proměnou dokonalou nebo nedokonalou?
>
>
>

Traktor z vleÄŤkou / a vodicom / stoji - motohodina - od 500 - do 700 Sk a
je to bez starosti.

Prives za auto musi mat SPZ a STK! Hmotnost privesu - nebrzdeny do 50%
pohot. hmotn. taz vozidla
- brzdeny do 80% pohot hmotn taz vozidla
potom je uz lepsi univerzalny prives na ktory sa da nalozit zdvihatelna
paleta s 6 - 10 ulmi.

Matej




Pete Mal
<cscipion/=/yah An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
oo.com> Kopie:
Thema: Re: Koèování.
09.02.2004
16:20
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"







Taký traktor alebo džíp nie sú lacné dopravné
prostriedky. Preto pokia¾ nie som ve¾kovèelár (100 a
viac rodín) vidím skôr možnos� koèovania vo vozoch
�ahaných za osobným autom pre 10 až 14 rodín.

Otázky toho sa týkajúce :

1. Musí ma� taký voz ŠPZtku ?
2. Platí sa za takýto voz nejaká zákonná poistka ?
3. Môže sa vôbec takýto voz �aha� za osobným autom
(neviem do akej hmotnosti sú tieto �ažné zariadenia
robené) ?
4. Je potrebné nejaké povolenie pri koèovaní v rámci
okresu ?

Viete mi niekto na tieto otázky odpoveda� ?

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Finance: Get your refund fast by filing online.
http://taxes.yahoo.com/filing.html

Taký traktor alebo džíp nie sú lacné dopravné
prostriedky. Preto pokiaľ nie som veľkovčelár (100 a
viac rodín) vidím skôr možnosť kočovania vo vozoch
ťahaných za osobným autom pre 10 až 14 rodín.

Otázky toho sa týkajúce :

1. Musí mať taký voz ŠPZtku ?
2. Platí sa za takýto voz nejaká zákonná poistka ?
3. Môže sa vôbec takýto voz ťahať za osobným autom
(neviem do akej hmotnosti sú tieto ťažné zariadenia
robené) ?
4. Je potrebné nejaké povolenie pri kočovaní v rámci
okresu ?

Viete mi niekto na tieto otázky odpovedať ?

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Finance: Get your refund fast by filing online.
http://taxes.yahoo.com/filing.html

Plně souhlasím, ale i tento způsob může být využit pro nástavkové úly. ASi je to nejpraktičtější a nejekonomičtější. Tyto kontejnery se mohou převážet jedním prostředkem a jeho tech. stav se bude udržovat určitě lépe než koč. vůz vystavený všem povětrn. vlivům a navíc lze použít právě jen pro daný počet včelstev, na který je zhotoven. Naproti tomu kontejnerový způsob využívá více dopr. prostředku (není potřeba toliko pneumatik, brzd. systémů atd. a hlavně technických :-)).
Avšak to pořízení může být i dražší, pokud se bude kupovat nové (auto a výroba kontejnerů a nakládacího mechanismu).

       Marek M.

-----Original Message-----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de [mailto:M.Osusky/=/fritz-gmbh.de]
Sent: Monday, February 09, 2004 3:50 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Antwort: Kočování.



prevoz vcelstiev v kocovnych vozoch je stale narocnejsi a drahsi. Zatial
vsak az na par lastoviciek iny lepsi sposob nemame.
Vcelarenie na stabilnom stanovisti ma urcite svoje vyhody, ale ak je
napriklad porast repky vzdialeny 6-7 km je to k jedu a bez kocovneho voza
zbytocne stratena znaska. Aj ule v kocovnom voze maju dvakrat tak dlhu
zivotnost ako ule na stojanoch vystavene poveternostnym vplyvom.
Kocovat so vcelstvami tak ze ich budete nakladat na nejaky prives, alebo
auto, je vcelku zaujimava drina / ul so vcelstvom ma tak 40 - 60 kg /, na
ktoru nema kazdy vcelar zdatneho pomocnika.

Rentabilne kocovanie je podal mna do 40 km od trvaleho stanovista a na to
staci maringotka tahana traktorom.
Svoju prvu maringotku som postavil v roku 1993, zatial poslednu v roku
2001.
Bududcnost vidim v kocovnych vcelinoch bez vlastneho podvozku, prevazanych
na privese za traktorom pripadne za silnym terennym autom.

Matej




Stonjek
<seznam.cz/=/sinux An: Vèelaøský mailing list
.sinus.cz> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
08.02.2004 16:04 Thema: Koèování.
Bitte antworten
an "Vcelarska
konference"






Díky Jardovi za podporu. Nemáme li alespo� tři jisté snůšky, z toho jedna
musí být vydatná /vikev, svazenka jižněji občas akát/ o řepce to platí jen
občas, rentabilita kočování je nejistá a pouze mírná a nikdo ho vlastně
nepotřebuje a nechce. Zemědělci jen vlažně a hlavně zadarmo,vedení svazu
včalařů a si o něm nejraději pouze povídá, nebo píše, MZ si s nadůrodou
neví již tak rady a v EU bude ještě hůř a nikdo neví kam se hnou ceny medu
a cukru. je to ta pravá situace pro rozvoj mobilního včelařství?????????
Ruda.


---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.580 / Virová báze: 367 - datum vydání: 6.2.2004


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.580 / Virová báze: 367 - datum vydání: 6.2.2004

prevoz vcelstiev v kocovnych vozoch je stale narocnejsi a drahsi. Zatial
vsak az na par lastoviciek iny lepsi sposob nemame.
Vcelarenie na stabilnom stanovisti ma urcite svoje vyhody, ale ak je
napriklad porast repky vzdialeny 6-7 km je to k jedu a bez kocovneho voza
zbytocne stratena znaska. Aj ule v kocovnom voze maju dvakrat tak dlhu
zivotnost ako ule na stojanoch vystavene poveternostnym vplyvom.
Kocovat so vcelstvami tak ze ich budete nakladat na nejaky prives, alebo
auto, je vcelku zaujimava drina / ul so vcelstvom ma tak 40 - 60 kg /, na
ktoru nema kazdy vcelar zdatneho pomocnika.

Rentabilne kocovanie je podal mna do 40 km od trvaleho stanovista a na to
staci maringotka tahana traktorom.
Svoju prvu maringotku som postavil v roku 1993, zatial poslednu v roku
2001.
Bududcnost vidim v kocovnych vcelinoch bez vlastneho podvozku, prevazanych
na privese za traktorom pripadne za silnym terennym autom.

Matej




Stonjek
<seznam.cz/=/sinux An: Vèelaøský mailing list
.sinus.cz> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
08.02.2004 16:04 Thema: Koèování.
Bitte antworten
an "Vcelarska
konference"






Díky Jardovi za podporu. Nemáme li alespo� tři jisté snůšky, z toho jedna
musí být vydatná /vikev, svazenka jižněji občas akát/ o řepce to platí jen
občas, rentabilita kočování je nejistá a pouze mírná a nikdo ho vlastně
nepotřebuje a nechce. Zemědělci jen vlažně a hlavně zadarmo,vedení svazu
včalařů a si o něm nejraději pouze povídá, nebo píše, MZ si s nadůrodou
neví již tak rady a v EU bude ještě hůř a nikdo neví kam se hnou ceny medu
a cukru. je to ta pravá situace pro rozvoj mobilního včelařství?????????
Ruda.

max 400 - 450 ot./min.

Matej




Libor
<beagle/=/sezna An: Vèelaøský mailing list
m.cz> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
09.02.2004 Thema:
08:57
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Chci si udělat elektrický pohon k medometu a zajímalo by mě kolik má mít
koš maximálně otáček.

Dne 31.1.04 jsem prováděl odběr vzorků měli a zaujala mě 2 včelstva.V letní době jsem z řady úlů stojanů přitisknutých těsně k sobě,vytáhl jeden úl na úpravu.Úly mám dřevěné z 3cm prken zdvojených,tedy 6cm síla.Mezi dvěma úly tvoří 6cm dvě stěny úlu vedle sebe.Aby prostřední včelstva neměla z jedné strany jen 3cm,přiložil jsem na stěny ještě 6cm polystiren a rozepřel prkýnky.Už od podzimu seděly v těchto úlech včely u okénka a to při stěně kde byl polystiren.Podle měli je patrné,že včely v obou případech sedí po celé hloubce úlu,9 uliček,podle těchto zateplených stěn,zatímco v ostatních úlech sedí uprostřed.Proč to asi dělají? Šíře rámků 35cm.Nemám žádné síťové dno,ani očka. Jediná díra do úlu je mezi dvěma patry se včelami 1,5*12cm.Jedno patro dole je prázdné jako podmet.Asi budu muset opravdu začít rozlišovat úly na nezateplené,částečně zateplené a pořádně zateplené.Hlavně to bude chtít ještě nějaký pokus.Opjetovně byl na jedné podložce solidní trubec.

Přeji dobré vyzimování. Banýr.

Dobrý den,

na jaře se chystám začít včelařit. Věnoval by někdo nebo levně prodal nějaká včelstva.
Místo : Doloplazy u Olomouce

Zdravím Pavel


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.573 / Virová báze: 363 - datum vydání: 28.1.2004

jejich používání je výborné, ale potřebuje to určitou konstrukci rámku atd..... používáme elektrický nůž již delší čas, ale na vše (zvlněné dílo, atd....)

lze jej dovést - jeden navíc je skladem za 5000,- Kč.

náš je ke shlédnutí u nás na farmě.

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: ČSV - Odborné oddělení
To: 'Vcelarska konference'
Sent: Friday, February 06, 2004 8:31 AM
Subject: RE: Vyhřívaná odvíčkovací vidlička


Vyráběla se tak před třiceti lety a stála tehdy závratných 200 Kčs. Měl
jsem ji, ale nebyly s ní příliš dobré zkušenosti. Spíš než jako vidlička
to vypadalo jako ocelový klín s držátkem. Víčka se seřízla docela dobře,
ale na odvíčkované ploše se udělal tenký potah rozpuštěného a ztvrdlého
vosku. Navíc kvalita odpovídala československému průmyslu tehdejší doby
a vydržela tak polovinu sezóny, pak se spálilo topné tělísko a bylo po
zábavě.

Vyráběl to nějaký tehdejší OPS (pro mladší generaci okresní podnik
služeb).

Spíš se používají eletricky vyhřívané hoblíky, případně nože, ale není
mi známo, že by je někdo tady oficiálně prodával.

S pozdravem

Lněčka

> -----Original Message-----
> From: Michal Pol [mailto:pol.michal/=/tiscali.cz]
> Sent: Thursday, February 05, 2004 8:32 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Vyhřívaná odvíčkovací vidlička
>
>
> - existuje něco takového? Pokud ano, osvědčila se?
>
> Michal
>

Asi to tu v CB nenaladím!!! :-)

       Marek M.

P.S.: Ale je to super!!!

-----Original Message-----
From: Petr Sadovský [mailto:sadovsky/=/email.cz]
Sent: Monday, February 09, 2004 10:47 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Moderní včelař - Mgr. Protivínský v čs. rozhlase


Přátelé,
Mgr. Protivínský - šéfredaktor časopisu Moderní včelař právě mluví v Českém
rozhlase Brno. (Pondělí 9.2.2004 v 10:40)

Petr.
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.580 / Virová báze: 367 - datum vydání: 6.2.2004

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.580 / Virová báze: 367 - datum vydání: 6.2.2004

Přátelé,
Mgr. Protivínský - šéfredaktor časopisu Moderní včelař právě mluví v Českém rozhlase Brno. (Pondělí 9.2.2004 v 10:40)

Petr.

Jan Cervenka napsal(a):
> Dne so 7. únor 2004 16:46 Radim Poláek napsal(a):
>
>
>>než je medný výnos). Před 2 - 3 lety proběhla ve Včelařství zpráva, že
>>podle nových předpisů musí mít i kočovný vůz technickou prohlídku, i když
>>nemá SPZ. Jak to udělat, nevím, dovézt vůz se včelami ve dne na STK asi
>>nebude to pravé. ( Tady musím napsat, že si nejsem jistý, jestli se tento
>>problém nakonec nevyřešil, nesledoval jsem to tolik ). Ale pokud kočovný
>>vůz tu prohlídku mít nebude a způsobí nehodu, může se stát, že pojišťovna
ne muze, BUDE.

>>bude na včelaři vymáhat škodu.
>
>
> Dobry den,
>
> Alespon, co je mi znamo, zemedelska technika (tedy i koc. vuz) technickou mit
> nemusi, musi ovsem byt tazen traktorem (aspon co jsem se ptal na pojistovne ,
> vsechno co pripojite k traktoru je v tu chvily jeho soucasti - pluh,secka
Dovolim si nesouhlasit, pokud jde o kocovny vuz v klasicke podobe, jde
o pripojne vozidlo - prives a to na TK musi. S pojistenim je to spravne,
lse pojistit jen na sezonu, dva az tri mesice. To plati i kdyz pojedes
ze sveho pozemku na svuj pozemek a jen kolmo prejedes komunikaci a
zpusobis skodu. Co je pozemni komunikace a kde vsude musi byt TK a tim
padem pojistka je v zakone.

Zdravi PP.


> ...), ne treba nakladakem (pokud je bez ty SPZ). Je ovsem, dle platneho
> zakona mit povoleni poverene obce , tedy ze chcete jet v sobotu z mista x do
> y - a to plati misto tech. prukazu (ne na silnicich 1. tridy).Povoleni je po
> dohode, bud pravidelne, nebo jednorazove ( info . jeste jsem nemel duvod
> zkouset).
> Osobne s kocovanim vlastni zkusenosti nemam, ale domnivam se, ze asi bude
> vyhodnejsi ta moznost s osobnim autem, nebo, jak jsem cetl tusim v odb.
> prekladech, je vcelar, ktery vcelari s kamionem, ma tam vysokozdvizny vozik a
> s tim kocuje (v USA).Ale to by asi u nas bylo problematicke ( nejen rozlohou
> osetych ploch, ale jak jsem cet ve vcelarstvi, co delali nekteri vcelari jako
> reakci na jeden koc. vuz).
>
> Honza
>
>


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Dne so 7. únor 2004 16:46 Radim Poláek napsal(a):

> než je medný výnos). Před 2 - 3 lety proběhla ve Včelařství zpráva, že
> podle nových předpisů musí mít i kočovný vůz technickou prohlídku, i když
> nemá SPZ. Jak to udělat, nevím, dovézt vůz se včelami ve dne na STK asi
> nebude to pravé. ( Tady musím napsat, že si nejsem jistý, jestli se tento
> problém nakonec nevyřešil, nesledoval jsem to tolik ). Ale pokud kočovný
> vůz tu prohlídku mít nebude a způsobí nehodu, může se stát, že pojišťovna
> bude na včelaři vymáhat škodu.

Dobry den,

Alespon, co je mi znamo, zemedelska technika (tedy i koc. vuz) technickou mit
nemusi, musi ovsem byt tazen traktorem (aspon co jsem se ptal na pojistovne ,
vsechno co pripojite k traktoru je v tu chvily jeho soucasti - pluh,secka
...), ne treba nakladakem (pokud je bez ty SPZ). Je ovsem, dle platneho
zakona mit povoleni poverene obce , tedy ze chcete jet v sobotu z mista x do
y - a to plati misto tech. prukazu (ne na silnicich 1. tridy).Povoleni je po
dohode, bud pravidelne, nebo jednorazove ( info . jeste jsem nemel duvod
zkouset).
Osobne s kocovanim vlastni zkusenosti nemam, ale domnivam se, ze asi bude
vyhodnejsi ta moznost s osobnim autem, nebo, jak jsem cetl tusim v odb.
prekladech, je vcelar, ktery vcelari s kamionem, ma tam vysokozdvizny vozik a
s tim kocuje (v USA).Ale to by asi u nas bylo problematicke ( nejen rozlohou
osetych ploch, ale jak jsem cet ve vcelarstvi, co delali nekteri vcelari jako
reakci na jeden koc. vuz).

Honza

A co tak vcelarit cez internet. Len naucit vcely surfovat.

Naozaj sa mi a nie len mne paci ako si niekto dokaze svoj nazor povysit na
neomylnu a jedinu pravdu. Kto nechce kocovat nech nekocuje. Ja som tiez
minuly rok kupil voz na 32 rodin za 20 tis.a nekupoval som ho koli rekreacii
ako chatu ale ako pristresok pre ule a mna a ked ma niekto nastartuje tak
zapnem traktor a odidem inde. Vcelin na pevnom mieste ma urcite svoje vyhody
ale porovnajte to aj s nevyhodami a stavba nie je lacnejsia ako kocovny voz.




Pista





V 21 století se prostě musí kočovat
> jinak!!!!