Včelařská konference

>Domluvit se smístním mysliveckým sdružením (hospodářem) / mysliveckou stáží na odstřelu. Jako invazivní škodnou to rádi provedou ....

Výše citovaná teorie je jen teorie. Praxe je zcela jiná.
Myslivci se na nějakého psíka můžou vykašlat. Spousta stráveného času a za to sklenici medoviny nebo medu. Tůdle. Připrav si minimálně 2000 Kč za jednoho psíka. A těch psíků bude vždycky víc, tz. připrav si minimálně 8000 Kč a ještě před hospodářem/sdružením si budeš muset kleknout a pěkně prosit.

Myslivci mají v řadě míst (většina republiky) přemnoženou černou nebo vysokou zvěř. Zemědělci a lesáci hlásí škody na polích a stromcích (okusy) za statisíce a nic se neděje. Populace zvěře je často vyšší než zákonem povolený normovaný stav. Na větší zvěři mají alespoň trofej a kus masa. Na tvýho psíka se rádi vykašlou.

Soused nabízel myslivům tisíce za redukci zvěře na plánovaný stav. Nic. Tak musel zaplatit moře peněz za cca 1 km plotu. Já jsem taky skončil u toho plotu, ale platil jsem jen 1/2 a soused druhou 1/2.


Radku, dej si do vyhledávače "přemnožená zveř", dostaneš se do reálu a na teorii zapomeneš.

"Můžu si tohle dovolit napsat, protože jsem byl také takový frajer co takhle vystrojil nástavek a myslel si, že to za 3 měsíce samo naroste a potom jsem do toho nástavku čučel jak kuna z otípky a škrabal se na kokosu, jakto že se to nepovedlo. Spěchat pomalu to chce, protože vše má svůj čas."

To vím, to už mám taky za sebou.

>Prosím vás,kolikati procentní roztok ředíte do odpařovače "Nassenheider"?Jak dlouho trvá odpaření roztoku při plném naplnění odpařovače(180ml) v měsíci červenec-srpen,kdy venkovní teploty nezřídka překračují 30stupňů a včelstva jsou po vytočení stáhnuty do pěti nástavců optimal? Jsou zde i jiné faktory,které odpar ovlivňují? Umístit odpařovač do nejvyššího nástavce nebo raději níž?
Děkuji za ověřené a již odskoušené informace. P.<
------------------------------------------------------------

Mohu Vám doporučit abyste navštívil stránky PSNV (Pracovní společnost nástavkových včelařů) tam jsou tyto informace k mání. Dále časopis Moderní včelař 1/2011 str. 18 - 24. Popřípadě i některá starší čísla. Případně navštivte Optimalové stránky PANDORA. Čistě z vlastní praxe. Používá se kyselina mravenčí krmná (pozor ne pro technické využití) o hustotě 60%. Odpaření roztoku trvá v závislosti na síle včelstva, teplotě a vlhkosti vzduchu cca 10 - 14 dnů. V červenci - srpnu je třeba použít menší odpařovací knot. Na uvedenou velikost včelstva je potřeba vložit 2 ks odpařovačů do nástavků s plodem. Vkládám do dvou nástavků 1x z leva a 1x z prava (křížem). Při vložení odpařovačů je třeba dbát na to, aby mezi odpařovačem a plodovým tělesem byl jeden plást bez plodu.

zkus http://dvorsky.leos.sweb.cz/ a tam otázky a odpovědi. Myslím, že najdeš vše potřebné

Jeden plodový plást se včelami na jaře stačí na to aby se zněj do podletí stalo včelstvo, ale je to o zůžení na ten prostor který včely obsednou. Protože včelstvo které se má vyvíjet potřebuje určitou komfortní teplotu, kterou si musí vytvořit. Pokud se do jednoho nástavku vloží jeden plodový plást se včelami, oplodněnou matkou a zbytek mezistěny nebo souše, tak se tento oddělek na začátku může podchladit a nic z toho nebude. Má-li se oddělek úspěšně vyvinout, musí se o něj starat víc než o včelstvo. Ke konci sezóna je samozřejmě dinamika rozvoje silnější. Můžu si tohle dovolit napsat, protože jsem byl také takový frajer co takhle vystrojil nástavek a myslel si, že to za 3 měsíce samo naroste a potom jsem do toho nástavku čučel jak kuna z otípky a škrabal se na kokosu, jakto že se to nepovedlo. Spěchat pomalu to chce, protože vše má svůj čas.

"Ale s úspěšností oplození v tak krátké vzdálenosti od hlavního včelstva na to bych moc nevsadil, hlavní let včel do horního česna může mladou matku stáhnout sebou do horního úlu. Je to zvýšené riziko ztrát."

V kočovném včelíně bylo v zadovácích na 2 metrech vedle sebe 5 včelstev a nad sebou dvě řady,takže celkem 10 včelstev. Česna vedle sebe byly co 41 centimetrů, nad sebou 50 centimetrů plus mezi nimi ještě často otevřená očka do medníků. A to bylo v uzavřené stěně včelína, zatímco tady u nástavků se jedná o samostatně umístěné úly, mezi kterými je nějaký volný prostor minimálně 5 cm, tudíž orientace pro vracející matky je snadnější. Ztráty v oddělcích dosahovaly ve včelíně zhruba 2 matky z 10 odchovávaných, takže přijatelné.

Je to nápad, v podstatě nevyzkoušený. Zatím to vypadá na variantu, kdy v nějakém oddělku či oplodňáčku mimo nechám matku vychovat a oplodnit a potom, jak začne klást, bude matka s včelami umístěna do toho nástavku pod včelstvo, vystrojeného plásty a mezistěnami. Budu to letos zkoušet.

Nejspíš jediná možnost je včelstvo mít na novou výšku už zalétané a až potom ten oddělek dát dolů. Ale s úspěšností oplození v tak krátké vzdálenosti od hlavního včelstva na to bych moc nevsadil, hlavní let včel do horního česna může mladou matku stáhnout sebou do horního úlu. Je to zvýšené riziko ztrát.

" Pokud jsem přehazoval nástavky vysoký za nízký, tak včely, které byly orientovány na očko ve vysokém nástavku měly problém s orientací na očko do nízkého nástavku, který jsem přeložil nahoru. Jinak řečeno, čelní stěna byla plná včel, které hledali očko na původním místě, ačkoliv došlo jen v posunu očka v několika centimetrech nahoru a dolu a na očkách mám barevné kruhové uzávěry"

U mně prvních půl hodiny byla čelní stěna taky plná včel, další půlhodinu včely zmizly až na cca 20 včel, první a druhý den potom bylo na čelní stěně cca 10 včel, ostatní létaly bez problémů na novou výšku.

R. Poláček napsal:
> Jaké původní česno bude využívat oddělek? Co je to za nesmysl? Připravím
> oddělek, pak ho strčím pod úl a létavky produkčního včelstva se prostě
> přeorientují o těch 25 nebo případně 50 cm výš. Oddělek bude mít přirozeně
> svoje vlastní česno a produkční úl taky.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pokud jsem přehazoval nástavky vysoký za nízký, tak včely, které byly orientovány na očko ve vysokém nástavku měly problém s orientací na očko do nízkého nástavku, který jsem přeložil nahoru. Jinak řečeno, čelní stěna byla plná včel, které hledali očko na původním místě, ačkoliv došlo jen v posunu očka v několika centimetrech nahoru a dolu a na očkách mám barevné kruhové uzávěry.

Aleš Molčík

Dobrý den,
Prosím vás,kolikati procentní roztok ředíte do odpařovače "Nassenheider"?Jak dlouho trvá odpaření roztoku při plném naplnění odpařovače(180ml) v měsíci červenec-srpen,kdy venkovní teploty nezřídka překračují 30stupňů a včelstva jsou po vytočení stáhnuty do pěti nástavců optimal? Jsou zde i jiné faktory,které odpar ovlivňují? Umístit odpařovač do nejvyššího nástavce nebo raději níž?
Děkuji za ověřené a již odskoušené informace.
P.

Zdá se, že pohon elektromotorem konečně má takovou sílu a výdrž,že je v praxi k použití.

Teď ještě kolik let vydrží baterie a kolik kilometrů elektromotor a jak to bude všechno odolné k všelijakému přetěžování, ke kterému nejspíš bude docházet často.

Mi už to doklaplo. Já nepoužívám , kromě silné snůšky, spodní česna ve dnech úlů. Takže včely létají česínky v nástavcích neboli očky a při zvednutí úlu podstavením oddělku se včely prostě jen výškově přeorientují na původní česínko. Žádný přeleták se nekoná.
Akorát jsem chtěl vědět, jestli někdo zaznamenal vliv běžného zalétávaní, typu kdy obtížená létavka už nedokáže přistát nahoře, klesme dolů a vleze tak do česna oddělku a ne do česna produkčního včelstva.

"Máte někdo vlastní zkušenosti s psíkem mývalovitým? "

Já mám jen dva typy na znepříjemnění loupeže ve včelíně pro toho psíka.

Za prvé pasti na potkany případně pasti na potkany s návnadou umístěné na místa, kde psík šlape. Nutno přivázat drátem a musí to být plechové pasti se vztyčeným ozubeným plechem, ne klasické dřevěné. Pokud se mu do takové pasti dostane třeba noha, bude mu pěkně trvat, než tu past z nohy sundá a ten ozubený plech ho pěkně potrápí. Mohlo by ho to od návštěvy tohoto objektu trvale odradit.

Za druhé vysoké napětí. Venku, kde je vlhko, by to muselo být něco jako elektrický ohradník na indukční cívku, uvnitř , kde je sucho, stačí jemnější systém, střídač z nějaké baterie, který napájí kondenzátor pár mikrofaradů na 300 - 400 voltů. Střídač by se asi musel udělat.

"Asi mluvíme jeden vo voze a druhý o koze.
Jak můžes srovnat zadováky ve dvou řadách nad sebou se situací, kdy nadzvedneš kmenové včelstvo, původní česno bude využívat oddělek (proto defacto přeléták) ? Ty chceš mít prázdný oddělek už od jara pod včelstvy?"

Jaké původní česno bude využívat oddělek? Co je to za nesmysl? Připravím oddělek, pak ho strčím pod úl a létavky produkčního včelstva se prostě přeorientují o těch 25 nebo případně 50 cm výš. Oddělek bude mít přirozeně svoje vlastní česno a produkční úl taky.

Přeji dobrý den
motůčko mám rok včely mám pod svahem a z lesa to mám taky do kopce.Při medobraní se osvědčilo a na podzim na dřevo mělo neskutečnou výdrž.Sem už v letech a ještě sem měl potíže s nohou tak tahalo náklad a ještě mě ,výborná rehabilitace.
Baterie je gelová 12v 27ah a motor 250w a je na kolečku s převodovkou po rovině jezdí dost rychle cena10000kc a 2000kc
nástavba na trakař.
Spozdravem dědek

Domluvit se smístním mysliveckým sdružením (hospodářem) / mysliveckou stáží na odstřelu. Jako invazivní škodnou to rádi provedou a když jim k tomu přidáte sklenici medoviny / medu... Bohužel to není lovná zvěř, takže to nemůže (legálně) provést každý myslivec.

Různé trávení a železa nejsou legální. Sklopce, kde by psík zůstal živý také nesmíte používat a převezením psíka pár km dál byste podobné problémy způsobil někomu jinému.

radek

Máte někdo vlastní zkušenosti s psíkem mývalovitým?
Prosím nechci o něm diskutovat ale potřeboval bych se jej zbavit!
Je to asi 6 týdnů co mi prvně vlezl do včelínu a ačkoliv jsem už udělalt několik zásahů aby se do včel nedostal stále mi do včel leze a ve včelíně dělá nepředstavitelný nepořádek, Kouše hlavně hobru a polystyrén uložený na ulech a pod střechou.
Měl jsem železa kdysi (nikdy jsem do nich nic nechytal) zjistil jsem že se již neprodávají že jsou v ČR zakázaná.
Není to humání, ale to co dělá tento nezvanec ZE MNE ASI VŠEŠCHNU HUMÁNOST SEBERE.

OTVÍRÁ VČELSTVA ZESPODU VYTAHUJE PODLOŽKY VE DNECH A ZÁROVĚN VYHRABUJE HOBRU A POLYSTYRÉN NA STROPECH VČELSTEV.
zA 5 TÝDNŮ TO JE ASI 5 PVC TAŠEK VOŠTÍ, MEZISTĚN,HOBRY A POLYSTERÉNU.

J.B.

AT:
Páni, čo to tu vymýšľate, ja som ....
-----------
No,oni to nejen vymysleli, ale i vyrábí a prodávají.

Radši vytočím a prodám metrák medu, než abych vyráběl něco na co nejsem vybaven.

Teď jsem se s překvapením dozvěděl, že to má můj šéf (a nic neřekl:-) ) a cvičně na tom vozil i manželku od silnice k domu - poměrně velký krpál.

Karel

Prispejem aj ja niečím do mlyna, keď som už pri písaní. Ja som v minulosti každý rok robil v úľovej trojzostave (deb. miery 420x270 mm) obnovu včelstva. V čase po agátovej znáške a vytočenia medu, som mal už pripravené 50 matiek, k tomu aj toľko medzidien (Md) s letáčom (ale môže to byť i fólia a debnička s očkom.

Úľovú zostavu som odložil z odedeliteľného dna na kozlík, na ktoré som položil jednu medníkovú zostavu (bez akéhokoľvek plodu), uzavrel materskou mriežkou, nad ňu ďalšiu medníkovú debničku (pre prípad, že by sa vyskytla znáška) a tak tretiu s pôvodným plodiskom (ale pri nízkych nadstavkoch to môže byť aj iné.

Jednoducho vytvorím nové včelstvo bez plodu na pôvodnom mieste -in situ, do ktorého ja ihneď vkladám do podmetu klietku (z cukríkov Tic-tac s matkou uzavretou CMC-T. Včely ju do 6 hodín vyslobodia a v každom prípade príjmu (na 100%), na druhý deň už kladie vajíčka. Všetky včely, ktoré už vraz vyleteli cez hlavný letáč sa tam i vrátia a to je cieľom tohoto zásahu. Novému včelstvu môžem vložiť i zrelú MB či neoplodnenú matku, úspech bude istý. Ja som , ak bolo treba spájal v jedno až v 11. mesiaci, vtedy už zimné včely diferencované ako dlhoveké.

Pôvodné včelstvo nad Md sa rýchlo zregeneruje a bude pokračovať vo svojom vývine, mladé včely sa do 24 hodín zalietajú na svoj letáč a môže byť s letáčom orientovaný dopredu.
Je len na Vás či a kedy obidve včelstvá spojíte v jedno, alebo mu pripravíte nové miesto, išlo by to aj ihneď.

Páni, čo to tu vymýšľate, ja som svoj transportér debničiek na plásty (pri medobraní) taktiež vyrobil z obyčajného odhodeného fúrika-kolečka a je to vynikajúca pomôcka. Vtip úpravy fúrika je v tom, že váhu nákladu pomocou nadstavby presunul mierne nad koleso fúrika potom sa stačí iba "držať" fúrika. Nemusím sa o túto pomôcku starať vždy ho vytiahnem zo skladu pod voľným nebom pred odberom plástov, ručne naštarujem a idem, preto nemám s ním žiaden problém. Nieto nad jednoduchosť.Pozrite sa na tento nick.

www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=228&mode=&order=0&thold=0

Asi mluvíme jeden vo voze a druhý o koze.
Jak můžes srovnat zadováky ve dvou řadách nad sebou se situací, kdy nadzvedneš kmenové včelstvo, původní česno bude využívat oddělek (proto defacto přeléták) ? Ty chceš mít prázdný oddělek už od jara pod včelstvy?
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Dotaz na zal?t?v?n? v?el do odd?lk?.
> Datum: 03.3.2011 02:25:47
> ----------------------------------------
> "Já si myslím, že Radek Hubač má ve Svých příspěvcích, na toto téma,
> naprostou pravdu. Že do oddělku umístěným pod včelstvem se budou včely
> zalétávat podobně jako do přeletáku"
>
> No, já tedy nevím, ve včelínech, kde jsou úly nad sebou, žádné problémy se
> zalétáváním do oddělků nejsou. Není tam žádný problém třeba ve spodním
> prázdném úlu udělat oddělek a tak ho během roku zaplnit, zatímco nahoře je
> normální produkční včelstvo. A naopak. Nebo dole rozdělit přepážkou
> plodiště a medník a v každém z nich odchovat oddělek a oplozenou matku.
> Jinak by ani v podstatě včelaři nemohli v úlech umístěných nad sebou ani
> včelařit nebo by potřebovali složitý systém , kdy se oddělek zesílí ve
> včelstvo někde jinde mimo a složitě jaksi do úlu ve včelíně už přemístí
> jako včelstvo.....
> U nástavků to zatím vidím tak, že asi nejrozumnější bude někde mimo, třeba
> v oplodňáčku udělat a nechat oplodnit matku a až se ta matka rozklade,
> unístit ji do nástavku pod produkční včelstvo.
>
>
>

Motůčko nemám Tomáši, to jsme si nerozuměli. Já jsem udělal tříkolku z obyč. kolečka. A nechal jsem tuto "úpravu" už natrvalo, protože se s tím jezdí líp než s klasikou kde musíte tlačit a ještě zvedat.
V zač. mého včelaření, jsem měl vyrobený "apilift" dal jsem tomu dvě sezóny šanci a potom jsem to zrušil. Zdělat medník nebo cokoliv těžšího dolů z nějaké výšky mimo osu kol a půl metru nad ní. Znamenalo se pořádně zapřít, aby mě to nepřevrátilo.

Ve včelínech kde to jde, se jedná o dvouprostorové zadováky. A mám za to,že lepší úspěšnost je dána větším rozestupem česen od sebe a v těch nejvhodnějších připadech také větším letákem. Je to o tom, podle čeho se mají ty včely orientovat.

:-)
Tak toto je geniální.

Už na to šetřím.
Na převoz nástavků do svahu používám právě kolečko, nějaký rudlík by tady u mě asi moc nenajezidl a ten za 70000? To bych si radši koupil čtyřkolku.

Teď ještě včelařskou "korbu".


Karel

"Já si myslím, že Radek Hubač má ve Svých příspěvcích, na toto téma, naprostou pravdu. Že do oddělku umístěným pod včelstvem se budou včely zalétávat podobně jako do přeletáku"

No, já tedy nevím, ve včelínech, kde jsou úly nad sebou, žádné problémy se zalétáváním do oddělků nejsou. Není tam žádný problém třeba ve spodním prázdném úlu udělat oddělek a tak ho během roku zaplnit, zatímco nahoře je normální produkční včelstvo. A naopak. Nebo dole rozdělit přepážkou plodiště a medník a v každém z nich odchovat oddělek a oplozenou matku. Jinak by ani v podstatě včelaři nemohli v úlech umístěných nad sebou ani včelařit nebo by potřebovali složitý systém , kdy se oddělek zesílí ve včelstvo někde jinde mimo a složitě jaksi do úlu ve včelíně už přemístí jako včelstvo.....
U nástavků to zatím vidím tak, že asi nejrozumnější bude někde mimo, třeba v oplodňáčku udělat a nechat oplodnit matku a až se ta matka rozklade, unístit ji do nástavku pod produkční včelstvo.

Motůčko mám rok a jsem s ním moc spokojený. Budou-li nějaké dotazy, tak na preslickajiri/=/seznam.cz
S pozdravem
Jirka Přeslička

A jak jsi spokojený s tímto kolečkem? Jak dlouho jej máš a jsou parametry uvedeny výrobcem skutečné? Výdrž baterie apod.
Díky za odpověď
Tom.

Já jsem v rámci stavebních prací na domě, kolečko doplnil na zadních opěrných nožkách, o osu s dvěma kolama, velikostí z kočárku, na každém konci. Takže jsem z toho udělal tříkolku. A dost to ulevilo náporu váhy nákladu na ruce.

Já si myslím, že Radek Hubač má ve Svých příspěvcích, na toto téma, naprostou pravdu. Že do oddělku umístěným pod včelstvem se budou včely zalétávat podobně jako do přeletáku.
Já jsem zkoušel tvořit oddělky nad včelstvem, rozdělené folií. A pokud jsem měl očko nástavku stejným směrem jako leták, tak ztráty matek byly dost značné. Zlepšilo se to, když jsem nástavky otočil očkem na druhou stranu od česen. A nejlepší výsledky jsou, pokud je oddělek s matkou na oplození, úplně mimo hlavní let včelstev.

V neděli jsem viděl v receptáři motúčko,http://www.motucko.cz/?shp=1 kolečka popř. trakář s elektromotorem. Docela o tom přemýšlím jako o pomocníkovi na včelnici, kterou mám dále od cesty a ještě k tomu do kopce. Hodilo by se to k převážení nástavků, medníků popř. při krmení. Znáte to někdo nebo máte s tímto výrobkem zkušenost? Ideální pro přesun včelstev by byl rudl s tímto pohonem, ale údajně se pohonná jednotka nedá koupit samostatně. Uvažuji, že bych pořídil kolečko tak jak jej nabízí a snad by se mi ten rudl podařil zbastlit. Když ne tak z toho bude zase to půvoní kolečko.
Tom

http://www.imghosting.cz/view-15teplota11.jpg
http://www.imghosting.cz/view-94teplota12.jpg
http://www.imghosting.cz/view-14teplota13.jpg
http://www.imghosting.cz/view-37teplota14.jpg
http://www.imghosting.cz/view-27teplota15.jpg

Navrhl a zhotovil jsem si jednoduchý el. obvod pro měření teploty s vhodným čidlem teploty, které vzhledem k malým rozměrů lze umístit do libovolného místa v úlu. Použil jsem odporové čidlo KTY10-62. K výstupu obvodu je připojen multimetr, naměřená hodnota napětí po vynásobení 10 udává teplotu v měřeném místě. Měření jsem prováděl včera v 15 hod. Včelstvo ve 2 nástavcích K-39 ve včelíně, v horním nástavku 10 plástů,
nebyl dosud prolet, hnízdo mírně rozvolměno. Uličky jsou počítány od přední stěny.
Na obrázku "teplota 11" je měřena teplota na víku úlu. Na levé straně obr. je patrné čidlo. Na obrázku "teplota12" je měřena teplota v prostoru zadní stěny úlu. Na obr."teplota13" je měřena teplota v 10 uličce, v uličce několik včel. Na obr. "teplota14" měřena teplota v 8 uličce, obsazena včelami. Na obr. "teplota 15" je měřena teplota v 5 uličce.
Haf

Když myslíš...
většina včelařů, které znám spíš po rozkladení matku zužitkuje, pokud chce zvyšovat počet včelstev, tak oddělek po zesílení přemístí. Já do kmenových včelstev až na vytáčení a odebírání plodu do oddělků v sezóně nelezu... nevím, co bych tam dělal, leda že bych tam chtěl škodit.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotaz na zal?t?v?n? v?el do odd?lk?.
> Datum: 02.3.2011 11:58:57
> ----------------------------------------
> No, pro mě je jedna samostatná jednotka úl s produkčním včelstvem plus
> oddělek, ve kterém se z plodu včelstva odchová nová matka. Tak se to
> snažím dávat dohromady na jedno místo. V optimálním případě by mělo stačit
> v květnu odložit do nástavku jeden plást s plodem a včelami, zbytek
> zarovnat plásty a mezistěnami a někdy na konci července přijít k nástavku s
> novou matkou plnému včel. V reálu přirozeně bude třeba nějaký kompromis.
> Oddělky nahoře se mně nehodí, protože zásahů do produkčního včelstva je
> mnohem víc a oddělek by se potom musel stále sundávat. Takže mnohem lepší
> řešení jsou odělky dole.
>
>
>

Máslo za 37,50,-Kč.?
Problém je v tom,že:
a. takto levné máslo je řádně dotované,aby belgiččtí
,francouzští,němecští,polsští
a další zemědělci vůbec mohli prodávat==inkasovat peníze.
b. je k nám dodáváno z mrazírenských skladů kdesi v EU,kde je
skladováno jako
strategická rezerva pro případ neúrody.
Jak bude asi čerstvé?
c. Nám med takto nikdo nevykupuje,neb je to věc zbytná
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Kateřina Bambušková" <katerina.bambuskova/=/seznam.cz>
Komu: "vcely" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re:
Datum: 25.2.2011 - 20:52:25

> >
> > ještě se vám zdá 150 korun za 1Kg medu moc-to
> > samí stojí i máslo....
> > >
>
> Tak to by mě zajímalo kdo by kupoval máslo za
> 37,50 Kč ?
>
> Když je za 29,90 Kč nebo 27,90 Kč, tak se mi to
> zdá moc... naštěstí teď bylo
> v Globusu za 23,90 Kč
> To by pak ten med vycházel na necelých 100 Kč, což
> by by bylo fajn...
>
> S pozdravem
> Kateřina Bambušková X<:3 )~
>

No, pro mě je jedna samostatná jednotka úl s produkčním včelstvem plus oddělek, ve kterém se z plodu včelstva odchová nová matka. Tak se to snažím dávat dohromady na jedno místo. V optimálním případě by mělo stačit v květnu odložit do nástavku jeden plást s plodem a včelami, zbytek zarovnat plásty a mezistěnami a někdy na konci července přijít k nástavku s novou matkou plnému včel. V reálu přirozeně bude třeba nějaký kompromis. Oddělky nahoře se mně nehodí, protože zásahů do produkčního včelstva je mnohem víc a oddělek by se potom musel stále sundávat. Takže mnohem lepší řešení jsou odělky dole.

V žádném případě to tak nedělám, protože addělky jsou nejen radost, ale také starost jak o děti. Jak bys je chtěl kontrolovat? Přikrmit atd.? Nevyužili by teplo kmenového včelstva v porovnání s opačným postupem tvořením nad včelstev a lépe česna na opačnou stranu. Zalétávání - v okamžiku vytvoření by to byl v podstatě přeléták a podle toho by to dopadlo..¨Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Dotaz na zal?t?v?n? v?el do odd?lk?.
> Datum: 01.3.2011 11:30:44
> ----------------------------------------
> Mám dotaz, provozuje někdo oddělky dělané do jednoho středně vysokého
> nástavku rámků 39x24 nebo podobné velikosti a nechává oplodnit matky a ty
> oddělky růst pod nástavkovým úlem s vlastním včelstvem? Třeba dole na
> stojan položené dva oddělky ve dvou nástavcích 39x24 a na to teprve
> položený klasický nástavkový úl s produkčním včelstvem?
> Mě by zajímaly zkušenosti, jak moc se včely z produkčního včelstva
> zalétávají do těch oddělků případně jak moc se zalétavají včely vzájemně v
> těch oddělcích, případně jaké jsou zkušenosti s oplodňováním matek v
> takovém uspořádání?
> díky.
>
>
>

Děkuji za zprávu. Důvod dotazu byl, zda včelstvo tvořilo zimní chomáč přes
uličku mezi nástavky. Pokud vezmeme v úvahu množství zásob spotřebované do
října, je zřejmé, že včelstvo šlo do zimy částečně v horním a částečně v
dolním nástavku. Podle mého názoru problém nastává, když včelstvo má přejít
"dřevo-vzduch-dřevo" v průběhu zimy nebo velmi časného jara. Pokud už tam
je, může "se opožďovat" proti vysokému rámku, nedojde však k úplnému
kolapsu. Proto se mě do zimování ve dvou nástavcích nechce. A pokud, tak
bych to viděl tak na 2x7 rámků. Vím, že si přidělávám práci.
Věta k 39x24: v naší malé organizaci (cca 550-700 mnm), zazimovali s jednou
vyjímkou (37x30) na této míře všichni (necelých 200 včelstev).

> Pro V.Potuznika:opovrhovana rm 39x24,11ramku v nastavku.3 davky po 6
> kilech
> 15. 22. a 28.srpna,vlastni zasoby oddelku pouze vence a neco v krycich
> plastech.......

Pro V.Potuznika:opovrhovana rm 39x24,11ramku v nastavku.3 davky po 6 kilech 15. 22. a 28.srpna,vlastni zasoby oddelku pouze vence a neco v krycich plastech..Proste jsem si nedokazal predstavit,kam bude mlada matka klast,kdyz do bunek po vybihajicim plodu budou vcely ukladat zasoby.Ostatni oddelky byly slabsi,tam jsem krmil normalne na 12 kilo,ale vzhledem k teplemu podzimu v jednonastavkovych oddelcich v tuto dobu moc zasob zbyvat nebude,budu muset dokrmovat a to nemam rad.Porad jsem presvedceny 2 nastavky-20 kilo par kilo navic a brezen,pulka dubna v klidnem cekani na vyveseni vcelstev v podmetu.

Vytvoreni takoveho oddelku pod produkcnim vcelstvem je ve sve podstate zpusob preletaku k matecnikum a tim padem pro nadstavene produkcni vcelstvo ztrata orientovanych vcel.K potlaceni rojovky jednoduchy zpusob,nova matka se oplodni a zacne klast.Ovsem dlouhodobe jsem to nikdy nezkousel,pak jsem spojoval.Asi by pak dochazelo k situaci jako v patrovych vcelinech(odhad).2 oddelky na sobe pod vcelstvem,to tedy nevim.

prvy tyzden nechavam letac odlozencom len na 1 vcelu,ak som mal vacsie tak sa stalo ze boli vylupene,ale nebolo to casto..

" umísťování oddělků poblíž včelastev má velmi často za následek jejich vyloupení"

Když jsou dobře udělané, to zn když mají dostatek včel a dostatečně malé česno, které stihnou chránit, tak ne.

umísťování oddělků poblíž včelastev má velmi často za následek jejich vyloupení.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotaz na zal?t?v?n? v?el do odd?lk?.
> Datum: 01.3.2011 14:08:30
> ----------------------------------------
> Nieco taketo by ma tiez zaujimalo..ja som odlozence ukladal do radu vedla
> posl.vcelstva,no po ich predaji ci zruseni tam lietavky robili
> humbuk..tento rok chcem zacat ukladat pred vcelstva na zem,cca 1m pred
> materske vcelstva,tie su 30 cm nad zemou,ratam s tym ze po zruseni
> odlozencov sa lietavky v poho vzobru do ulov ktore maju v podstate rovno za
> chrbtom..ako to ale dopadne to uvidim..Ak to niekto uz takto robil,privitm
> skusenosti..Vdaka.
>
>
>

Nieco taketo by ma tiez zaujimalo..ja som odlozence ukladal do radu vedla posl.vcelstva,no po ich predaji ci zruseni tam lietavky robili humbuk..tento rok chcem zacat ukladat pred vcelstva na zem,cca 1m pred materske vcelstva,tie su 30 cm nad zemou,ratam s tym ze po zruseni odlozencov sa lietavky v poho vzobru do ulov ktore maju v podstate rovno za chrbtom..ako to ale dopadne to uvidim..Ak to niekto uz takto robil,privitm skusenosti..Vdaka.

Mám dotaz, provozuje někdo oddělky dělané do jednoho středně vysokého nástavku rámků 39x24 nebo podobné velikosti a nechává oplodnit matky a ty oddělky růst pod nástavkovým úlem s vlastním včelstvem? Třeba dole na stojan položené dva oddělky ve dvou nástavcích 39x24 a na to teprve položený klasický nástavkový úl s produkčním včelstvem?
Mě by zajímaly zkušenosti, jak moc se včely z produkčního včelstva zalétávají do těch oddělků případně jak moc se zalétavají včely vzájemně v těch oddělcích, případně jaké jsou zkušenosti s oplodňováním matek v takovém uspořádání?
díky.

Mohl by jste to upřesnit? Rozměr, počet rámků, množství zásob.
A musíme ještě uvážit loňský nenormálně teplý podzim. Děkuji.

> Popisu jednu svoji lonskou zkusenost.15.srpna jsem rusil medniky a daval
> prvni davku krmeni.Tri cervnove oddelky byly v tu dobu tak plne plodu,ze
> by
> mi nezbylo 1) krmit malymi davkami,nebo 2) pockat s krmenim na zari.Zvolil
> jsem variantu 3) nasadit druhy nastavek s plasty ze zrusenych medniku a
> doplnit ho i mezistenami po krajich a masivne pokrmit.Zadne zuzeni
> vcelstva,ba naopak.Mladym matkam tak zustal cely spodni nastavek ke
> kladeni
> a vcely z techto tri oddelku tahaly obrovske mnozstvi pylu.A vcera pri
> mohutnem proletu?Tyto tri lonske oddelky-nadhera!!! Jenom to hucelo.

Popisu jednu svoji lonskou zkusenost.15.srpna jsem rusil medniky a daval prvni davku krmeni.Tri cervnove oddelky byly v tu dobu tak plne plodu,ze by mi nezbylo 1) krmit malymi davkami,nebo 2) pockat s krmenim na zari.Zvolil jsem variantu 3) nasadit druhy nastavek s plasty ze zrusenych medniku a doplnit ho i mezistenami po krajich a masivne pokrmit.Zadne zuzeni vcelstva,ba naopak.Mladym matkam tak zustal cely spodni nastavek ke kladeni a vcely z techto tri oddelku tahaly obrovske mnozstvi pylu.A vcera pri mohutnem proletu?Tyto tri lonske oddelky-nadhera!!! Jenom to hucelo.

"Selekci ať si každý dělá jak chce, ale ať ji hlavně dělá. Ne že nechá kdejakého chcípáka na stanovišti atd.

Ale já bych podle jednoho spadu asi žádné včely/matky nevyřazoval.
Mohl bych vyloučit včelstva, která bych chtěl udržet,např:
-silná
- s dobrým jarním rozvojem která vyberou někde nějaké napadené spabochy
- a mladé matky, které plodují o něco víc a snad i déle jak starší"

Co si pamatuji z doporučené metodiky výběru, kdo chce dělat skutečný výběr a ne si jen hrát, tak musí sledovat linie. Nesmí se vybírat matka, která je jen samotná velice dobrá nebo nejlepší. Musí to být vždy matka, která je zároveň dobrá, ale taky jejíž matka a případně babička byla taky nadprůměrná. Úplně stejně musí být výběr na brakování.

Takže to chce za prvé z každého včelstva nejdřív odchovat jednu nebo dvě matky, z těch další rok zase odchovat 1 - 2 matky, ještě třetí rok odchovat 1 - 2 matky , ty tři roky všechno zapisovat a sledovat A teprve potom začít vybírat... a přitom stále od každého včelstva odchovávat 1 - 2 matky.... kromě těch brakovaných.... jinak je výběr ukončen a musel by se začínat ty tři roky znova....

Takže tím jaksi vliv jednoho spadu nebo vliv jednoho roku padá..... Výběr musí být podstatně složitější.

Ano. A ještě by v dalším odstavci mohl autor napsat, co se rozumí slovem "včelstvo", co se rozumí výrazem "obsedat", v dalším odstavci by mohl vysvětlit pojem "nástavek", v dalším odstavci, co je to "kapka"... :o)

Tak to s tou fumigací je spíš o tom jak si kdo vyloží návod.
-------------------

Kdyby se tady zalistovalo v historii, tak by se dalo dohledat (ale je to poměrně obtížné) že se na to pár lidí v Dole ptalo a dostali odpověď - podle obsednutých nástavků gv době ošetřování.

No a pokud někdo píše návod, podle kterého se ošetřuje půlmilionu včelstev po dobu dvaceti let třikrát ročně, mohl by se snad trochu věnovat přesnosti. Na tom nevidím nic úsměvného, spíš je smutné, že přes každoroční vysvětlování na stránkách Včelařství, školení nákazových referentů, atd je tady stále tolik otázek. Tomu bych se nesmál, pokud bych ten systém bral vážně.

Když si koupím el.nářadí i za 200Kč, najdu tam několikastránkový návod, když vezmu jakýkoli lék (třeba i nejedovatý) i blbý acylpyrin, tak tam ten létáček je poměrně dlouhý - tedy textově. Drobná písmenka na malém papírku.

A pro Aleše, vyzkoušej si to, s kolika kapakama dosáhneš účinku.
Jedná se o nervový jed, prostě jakmile prý s tím přijde roztoč do kontaktu, je další reprodukce a dalšího života neschopný. Tak nějak si to pamatuji z jediné přednášky Ing. Veselého v NASA.

Karel

"Buď se jedná o neznalost věci nebo(což je mnohem smutnější) o záměrné překrucování. Ono to s těmi cenami bylo drobek jinak. To však není IN a v dnešní antikomunistické době žádoucí, aby to vůbec lidé věděli. Totiž u zboží které bylo zařazeno, uznáno jako to nejzákladnější byla nulová nebo dokonce mínusová spotřební daň což se vlastně rovnalo dotacím které vlastně přímo takto dostal výrobce. Také se tímto podporovala nebo naopak snižovala spotřeba. V případě toho medu se naopak volalo stále právě o po zvýšení jeho spotřeby a proto tam v obchodech byla ta mínusová daň. "

Celý stát byla tehdy v podstatě jedna přísně centralizovaná firma, kde všechny zisky z každého kousku výroby šly přes ústředí. Dotování čehokoliv tedy nebyl problém, a bylo to v tehdejším systému navíc dokonale neprůhledné. Já si pamatuji na mléko, prodávalo se tehdy litr za 2 Koruny. Nesmělé odhady tehdy byly, že ho zemědělci vyrobí za 6 - 8 Korun za litr.....
Což je v absolutní úrovni stejná výrobní cena jako dnes, kdy relativně je to desetkrát méně.....

"Skladovat nástavky s dílem u včel je možné, ale musí to být dole. Na školení v Nasavrkách jsem to s jedním včelařem probíral, co a jak, protože on to takhle provozuje. A šlo jen o to, že po skončení snůšky vytočí a prázdné medníkové nástavky podsadí, samozřejmě bez mřížky. Prý se nemusí o rámky starat, že to včely udělají za něj. No a další rok na začátku první snůšky, vezme ten nejspodnější nástavek a dá ho s mřížkou nahoru jako medník. Po částečném zanesení medem tam dá další spodní nástavek."

To fungovalo dobře u zadováků, kde se původně uvažovalo s zimováním v jednom podlaží na 6 - 10 plástech 39x24. Plodové hnízdo se před krmením na zimu přetáhlo nahoru do medníku a zbytek úlu, pár rámků v medníku a celé plodiště bylo na uložení "nadbytečných" nejlepších rámků, řekněme 2x10 plástů 39x24. Všechny ostatní navíc se vyřezaly a vyvařily, takže přes zimu mimo úly se neskladovalo vůbec nic. Na předjaří se potom kvůli úspoře tepla zůžilo, během jara zase plásty a mezistěny přidávaly. V plném létě měl včelař na jedno včelstvo v zadováku 25 - 35 plástů 39x24, podle toho, jak stavěly mezistěny a kolik dělal oddělků. V podletí zase vybral nejlepší plásty na včelstvo, ty uskladnil v zadováku se včelami a zbytek zase zlikvidoval......

Co se týká nastavků, je rozdíl nechat včelstvu nástavek, ze kterého se stáhne během srpna a zpátky natáhne někdy během dubna a nechat mu další nástavky vytočených plástů z medníků a dalších. Já myslím, že někde nějaký metr čtvereční v dílně, půdě, přístřešku nebo v nejhorším případě na zahradě najde každý a uskladnit tam ty nástavky ve dvou, tří metrových "věžích" je mnohem výhodnější řešení. Nástavky nejsou půl roku vystaveny dešti, slunci, takže jejich životnost se zvětší až na dvojnásobek, plásty se dají v zimě probrat, očistit, špatné zlikvidovat, něco i opravit, nástavky totéž..... Navíc potom nejsou vystaveny léčení a vlivu léčiva.
Bral bych to jedině v případě, že úly jsou umístěny ve včelíně nebo pod přístřeškem a potom bych uvažoval o oddělení prostoru těchto nástavků od vlastního úlu třeba tím, že se tyto nástavky dají až nad strůpek nebo že se dají na spodek na druhé dno a nad ně se dá celý úl s prvním dnem.

Co se týká onoho nadstavování nástavků s prázdnými plásty nad včelstvo př Dvorského, účel chápu. Krmení v červenci a srpnu s nadbytkem cukru a se včelstvem v nezůženém nástavkovém úlu udělá velice silné zimní včelstvo, které potom velice často silně ploduje v teplejších obdobích října, listopadu a prosince a tím ta síla a zpracované zásoby přichází částečně vniveč. Nadstavený nástavek s prázdnými plásty funguje v tomto případě jako odsavač tepla z včelstva, včelstvo je tak ochlazováno, před zimou a v zimních oblevách ploduje podstatně méně a na jaře je potom silnější. Pokud ale na podzim včelstvo vyvíjí hodně tepla a nástavek nahoře je hodně uteplený, může se stát, že nástavek s prázdnými plásty ohřeje tolik, že se pro včely stane lákavé tam přesunout a průšvih je na obzoru. V ideálním případě se potom nástavek s prázdnými plásty nechá až do jara a včely ho v rámci jarního rozvoje prostě obsadí. Získá se tak bezobslužnost, prostě se s tím nemusí hýbat. Na druhé straně je to na ostří nože, jedním "nadstavením" toho nádstavku prázdných plástů na podzim a jeho neuteplením či uteplením se musí vyhovět všemožnému posdzimnímu a zimnímu počasí i potom na počasí a na jiných věcech závislému jarnímu rozvoji.

druho jeho vadou byla váha, 12cm stěna něco váží
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 21:53:04
> ----------------------------------------
> Když je zmiňován Lesan, tak jen řeknu, že to byl můj nejoblíbenější úl. Byl
> zateplený a ve spodním nástavku měl okýnko, za které se na jaře dával
> stavební rámek. Oddělal jsem dvířka přes sklo viděl co se děje, např. je
> potřeba přidat nástavek, dát stavební rámek, vyřezat ho, atd. Při kontrole
> žádná práce se zvedáním víka nebo nástavků. Vložení stavebního rámku -
> minuta práce. Vyřezání stavebního rámku - minuta práce.
> Jen měl Lesan nízký podmet. To byla jediná vada na kráse.
>
>
>

Buď se jedná o neznalost věci nebo(což je mnohem smutnější) o záměrné překrucování. Ono to s těmi cenami bylo drobek jinak. To však není IN a v dnešní antikomunistické době žádoucí, aby to vůbec lidé věděli. Totiž u zboží které bylo zařazeno, uznáno jako to nejzákladnější byla nulová nebo dokonce mínusová spotřební daň což se vlastně rovnalo dotacím které vlastně přímo takto dostal výrobce. Také se tímto podporovala nebo naopak snižovala spotřeba. V případě toho medu se naopak volalo stále právě o po zvýšení jeho spotřeby a proto tam v obchodech byla ta mínusová daň. Představ te si v dnešním systému třebas mínusovou daň pro akci na podporu včelařství. Místo složitého vyřizování na obměnu úlů by prostě v obchodě byly o 1/3 levnější a výrobce by dostal to co za něj požaduje.
V našem oboru se něco podobného realizuje v odchovu matek. Její cena je cca 350 Kč a včelař ji z uznaných chovů kupuje za 90.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cena
> Datum: 28.2.2011 21:37:25
> ----------------------------------------
> Už si to moc nepamatuji, ale med ze dvora se rozhodně neprodával za 60 - 65
> Kč. Pro řadu lidí byl denní výdělek 100 Kč a za to si mohli nakoupit věcí.
> V obchodě (samoobsluhách) byl za 30 Kč a byl celkem kvalitní, tzn.
> filtované sračky z Číny a spol. nebyly. Jednalo se o přebytky, kreré se
> neprodaly na západě. V obchodě jsme med nikdy nekupovali, ale pár rodinných
> příslušníků pracovalo v Jednotě, takže vím své.
>
> Prioritní byly devizové koruny a tak cena ve výkupu byla vyšší než reálná
> cena. Stát potřeboval devizy a tak se vysokými cenami motivovali včelaři k
> výkupu.
> Konve se ve výkupu měnily kus za kus, ale vždy jsme si dávali pozor na
> víka. Většinou se víka přehazovali a domů jsme si vezli zpátky víka svoje.
>
>
>

Karel: "Těsně před ošetřením se nakape z výše 3cm na horní polovinu proužku (blíže k otvoru) Varidol FUM. Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou 4 kapky

Takže tam čtu: obsedá-li včelstvo 2 nástavky...

Pokud by chtěl autor napsat na "všechny ponechané nástavky" tak by to jistě napsal."
_________________________________

Ano. A ještě by v dalším odstavci mohl autor napsat, co se rozumí slovem "včelstvo", co se rozumí výrazem "obsedat", v dalším odstavci by mohl vysvětlit pojem "nástavek", v dalším odstavci, co je to "kapka"... :o)

Tak to s tou fumigací je spíš o tom jak si kdo vyloží návod. Podle Vašeho výkladu Karle, bych tam tu kapku měl dát jednu, protože včelstvo v druhé polovině října obsedá půlku nástavku. Taky návod :)

Na zalétávání jsem odpověděl- proč to řešit. Mě se včely nějak významě nezalétavají, určitě něco se zalétne, ale není to pozorovatelné. Ti co se zalétáváním mají významný problém, to poznají při každé snůšce, tyto včelstva mají velký nadprůměr medu, jsou extrémě silná a mají větší sklon k rojení. Tyto včelstva jsou snadno rozpoznatelná a vyřazena z podílení na výsledku průměru. Takže se v nich jen vyměňují matky, aby byl předpoklad ,že drží nějaký standart. Kdo chce takové včelstvo řešit a počítat s ním ve výsledku průměru, musí tomu zalétávání zabránit. Žádný pevný a objektivní návod co je norma, kolik čeho atp. podle mě nemůže existovat, protože každý včelaříme v jiných podmínkách s jinou snůškou a rozdílným rozvojem.

AM:
Ale je to příležitost podložky nechat a kontrolovat spad, ve kterém včelstvu roztoči padají a ta včelstva vyřadit z chovu.
---------------
Selekci ať si každý dělá jak chce, ale ať ji hlavně dělá. Ne že nechá kdejakého chcípáka na stanovišti atd.

Ale já bych podle jednoho spadu asi žádné včely/matky nevyřazoval.
Mohl bych vyloučit včelstva, která bych chtěl udržet,např:
-silná
- s dobrým jarním rozvojem která vyberou někde nějaké napadené spabochy
- a mladé matky, které plodují o něco víc a snad i déle jak starší

Pokud bych používal selekci na schopnost odolovávat VD, tak ta:
-co i když mšla na podzim vysoký spad a přesto dala v příštím roce dobrý výnos.
- a pokud bych se s tím chtěl patlat - tak podle relativního přírůstku populace VD ve včelstvu. To co je ve VMS například graf Pavla Holuba, Zápisník včelaře od PSNV a další teorie.
Tedy ta včelstva, která se stejným starovacím množstvím roztočů jim dovolí co nejmenší přírůstek, ať už to dělají jak dělají. (pro to zohlednění starovacího množství je třeba měřit spad (či jinak odhadnout populaci VD)nejméně dvakrát. Začátek a konec.)

Ale to je docela dost práce.

Karel

AM:
Ne ne Karle, v metodice u fumigace je napsáno 2 kapky na 1 nástavek, 4 kapky na 2 nástavky a nejspíš by to pokračovalo dál, ale to už není psáno a u aerosolu je s acetonem základ 30 s. času a u každého dalšího nástavku 10 s. navíc. Takže metodika se zmiňuje o nástavcích ne o včelstvu.
---------------
No, já znám tento návod:

Těsně před ošetřením se nakape z výše 3cm na horní polovinu proužku (blíže k otvoru) Varidol FUM. Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou 4 kapky

Takže tam čtu: obsedá-li včelstvo 2 nástavky...

Pokud by chtěl autor napsat na "všechny ponechané nástavky" tak by to jistě napsal.
Existence nástavkových technologiíí je/byla jistě výrobci známa:-) Takže to, že včelaři zimují v komínech ny měla celostátní jednotná metodika vzít v úvahu.
Nebo by měla být tato technologie zimování vyloučena, či jinak upozorněno, že při ní léčení dle ofic. metodiky nelze použít.

Osobně se domnívám, že pokud někdo stanovuje jednotnou metodiku pro všechny typy úlů a pro všechny včelaře a všechny roky, tak musí nastavit dávkování alepoň na trojnásobek optimální dávky, vzhledem k variabilitě všech podmínek, které mohou ovlivnit účinnost aplikace.

Karel

Aleš Molčík napsal:
Je-li zalétávání velký problém.

Libor V. odpověď:
No to já právě nevím, jak moc má zalétávání velký vliv na zavšivenost včel, to musí posoudit jiné kapacity. Mě jenom překvapilo, že jiným doporučujete vyřazovat včelstva na základě výše varroa spadu na podložku. A já se ptal, jestli jste třeba zkoušel vyřazeníhodné včelstvo zaměnit s jiným, s malým nebo žádným spadem. Jelikož se odpovědi všemožně vyhýbáte, odpovím si sám - nejen že jste to nezkoušel, ale radši děláte že nevíte o čem je řeč. Jak říkám, možná by Vaše průměry byly tímto testem natolik ovlivněny, že byste třeba přišel na to, že to kritérium podle kterého materiál vyřazujete, by najednou mělo o polovinu menší váhu. A takový výsledek by byl opravdu nemilý. Nejen pro Vás. (Píšu to v kvapíku, snad srozumitelně.) Ať se daří, Libor Valenta.

Průměr je vždy průmer a na každém stanovišti je jiný. Vše je v genech a s každým dalším rokem selekce,se může i ten průměr zlepšovat. Takže ušetřeno je to co je průměr a lepší než průměr. Volné páření matek v rámci jednoho trubčího shromaždiště, nedává jinou možnost než řešit stanoviště jako celek a z toho celku pro další chov odstranit slabé jedince pod průměrem. To konkrétní číslo průměru každé hodnocené vlastnosti, nikde v žádné tabulce není, to si musí každý včelař stanovit sám, z vlastního pozorování a záznamů. Zalétávání včel, loupež atd., proč to řešit, v rámci ponechání osudu ve smyslu přirozeného výběru takové včelstvo také nepřežije. Pokud jde jen o zalétávání, tak vhodným rozestupem úlů nebo přepážkami mezi jednotlivými úly ve včelíně nebo voze, jde zabránit. Je-li zalétávání velký problém.

Aleš Molčík napsal:
něco o nějakých zónách jsem také četl

Libor V. odpověď: O zónách? Pokud myslíte geopatogenní zóny, tak o těch jsem nejen nemluvil, ale ani je nemyslel. Co třeba situace, kde na stanovišti v řadě je na krajích větší spad a uprostřed menší? Tady není řeč o geo zónách. Je tu řeč o orientaci létavek, jejich zalétávání a o dalších proměnných, které neumím identifikovat, pojmenovat a kterým nerozumím. A o tom tu mluvím.

Aleš Molčík napsal:
Ale v rámci selekce na stanovišti musí být nastavena laťka na průměr stanoviště, takže jde o delší časoví ůsek a nejen u spadu, a ta laťka musí být nekompromisně dodržována. Neohlížet se jestli náhodou v tom konkrétním neůspěchu je něco zvenku, ať už je to cokoliv. Co neprosperuje na konkrétním místě hyne. V případě výměny matky "pouze" geneticky.

Libor V. odpověď: Počkejte, teď tomu nerozumím. Chcete říci, že do jednoho pytle prostě hodíte celé stanoviště a že v případě "vyššího" průměrného spadu vyměníte matky na celém stanovišti? Anebo některá včelstva ze stanoviště ušetříte? Která?

Díky, Libor Valenta.

Když je zmiňován Lesan, tak jen řeknu, že to byl můj nejoblíbenější úl. Byl zateplený a ve spodním nástavku měl okýnko, za které se na jaře dával stavební rámek. Oddělal jsem dvířka přes sklo viděl co se děje, např. je potřeba přidat nástavek, dát stavební rámek, vyřezat ho, atd. Při kontrole žádná práce se zvedáním víka nebo nástavků. Vložení stavebního rámku - minuta práce. Vyřezání stavebního rámku - minuta práce.
Jen měl Lesan nízký podmet. To byla jediná vada na kráse.

Už si to moc nepamatuji, ale med ze dvora se rozhodně neprodával za 60 - 65 Kč. Pro řadu lidí byl denní výdělek 100 Kč a za to si mohli nakoupit věcí. V obchodě (samoobsluhách) byl za 30 Kč a byl celkem kvalitní, tzn. filtované sračky z Číny a spol. nebyly. Jednalo se o přebytky, kreré se neprodaly na západě. V obchodě jsme med nikdy nekupovali, ale pár rodinných příslušníků pracovalo v Jednotě, takže vím své.

Prioritní byly devizové koruny a tak cena ve výkupu byla vyšší než reálná cena. Stát potřeboval devizy a tak se vysokými cenami motivovali včelaři k výkupu.
Konve se ve výkupu měnily kus za kus, ale vždy jsme si dávali pozor na víka. Většinou se víka přehazovali a domů jsme si vezli zpátky víka svoje.