Včelařská konference

"A to je přesně to co si myslím také, když je mezera malá nebo velká, tak ji včely prostaví a přejdou. Já když jsem měl Langstroth v. 232, mezery nebyly prostavěny a včely seděly těsně u spodní loučky s tím, že při pohledu shora nebyl chomáč kruh, ale elipsa, narozdíl od Dadantu v. 285 a polonástavků s oddělky, kde jsou zimní chomáče kruh. A kruh považuji přirozený tvar sezený zimního chomáče.
Z toho mi vychází, že když už výšku 240+-, tak nesmí být dodržena mezinástavková mezera, aby ji včely prostavěly a mohly v zimě přejít. Je to sice divné, protože každý zodpovědný se snaží tu mezinástavkovou mezeru dodržet, ale v některých případech výšky rámků je to spíš na škodu."

Ono je v tom poměrně těžko usuzovat, protože se jedná o náhodný jev, který se děje uvnitř úlu v zimě, kde včelař nevidí. Ten vidí až výsledek, když jsou včely mrtvé.
Já si myslím, že aby můstky mezi rámky měly smysl, musí v nich být i zásoby. To znamená že by se s rámky nesmělo hýbat od nakrmení v srpnu nebo červenci až po předjaří. Pokud se s rámky pohne, můstky se pomačkají, zásoby z nich včely stáhnou a prázdné voští je pro přechod zimního chumáče do horního nástavku skoro totéž jako prázdná mezera.