78692
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníPodrobné zobrazeníPříspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- (e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962)
On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako kompromis mezi zadováky různé universály. Všechny u nás používané úly pak používali adamcovu míru Jen Čechoslovák využil čtvercový půdorys a délkou rámku se stal průměr zimujícího hroznu včel. je to snad jediný úl vyrobený na tomto základě. V letech 70 pak bylo u nás rozhodnuto o ukončení výroby Na adamcově míře s přechodem na míru 42, nějak se to ale zvrtlo.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: 39x24 ??? > Datum: 27.2.2011 23:40:18 > ---------------------------------------- > "Špatně! Adamec navrhl tuto míru kvůli přechodu z tehdy nejvíce používaných > úlů Německý stojan, Moravský stojan a Slezský stojan. 2 nebo 3 plásty se > prostě vyřízli a po otočení o 90° se vešly do nového. Vůbec také není > pravdou že byly dělány pro zadováky. Adamec zároveň s touto mírou přišel i > s nástavkovými úly Hospodář na čtvercovém půdorysu. Dnes u nás vyráběné úly > na tuto míru nejsou vlastně nic jiného, Byly navrženy ve 3 variantách a to > 1" , 2", a > 3" silnou stěnou. Vůbec se tyto amerikány jak se jim tehdy říkalo neujaly. > Na začátku dvacátého století vůbec celá střední Evropa používala právě ty > různé typy almárek. Ve stejnou dobu s novými rámky také přichází nový > způsob vedení silných včelstev metodou převěšování." > > Pokud si pamatuji, v almárkách byly úzkovysoké rámky zavěšované ve více > řadách, nějak rozměru šířky 13 a výšky nějak 24. Vlastně to odpovídalo > tomu, že před almárkami kruhový vnitřek klátu se opatřil závěsnými > latičkami a na ně se tyto rámečky zavěsily, úplně vpředu jeden rámeček, za > ním dva, potom tři... rámečky se tak vyplnil prakticky celý prostor klátu. > Almárky, kde byl vnitřní prostor hranatý, potom byly logické pokračování. > Další logické pokračování bylo, že několik rámků vedle sebe se spojilo do > jednoho velkého no a vyšlo to, že se ze tří úzkovysokých rámečků vytvořil > jeden velký rámek Adamcovy míry, který se umístil zpátky do té almárky. > Klasické zadováky potom vznikly jako úprava vysoké almárky na stísněný > prostor ve včelínech, kde chtěli včelaři nacpat až tři řady úlů nad sebou. > Almárku prostě snížili na výšku jednoho rámku 39x24 v plodišti a na výšku > jednoho rámku 39x 24 v medníku a prodloužili dozadu na 12 rámků, takový > objem tehdejším včelstvům a technologiím včelaření vyhovoval i s nějakou > rezervou. > Že se před 100 lety nástavkový úl Hospodář neujal, není se čemu divit. Úl > to byl určitě kvalitní, ale vyrobený z precizního řeziva, které se muselo > vyrábět na hodně drahých a kvalitních pilách, které byly tehdy hodně > vzácné. V té době obyčejná solidní truhla na šaty nebo na zrní pro > zvířectvo představovala pro průměrného chalupníka nebo řemeslníka pomalu > jmění a byla používána generacemi. Hospodář byl stejně nebo ještě více > pracnější a jeho životnost nemohla být o moc větší než je životnost > dnešních nástavkových úlů. Navíc včelař jich potřeboval aspoń nějakou > desítku. > Zatímco almárku si nějaký horal zvyklý pracovat se dřevem udělal doma z > klátu ruční pilou, sekerou a nožem. Zadovák později doma z obyčejných > prken..... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 50967
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu