76140

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 2. 2011
Re: cena (50930) (50933) (50938)

"Za jetel se platilo 120,-Kčs za ostatní 80,-Kčs. Cena v maloobchodě byla nižší než výkupní v Jednotě. Tuším něco kolem 28,-Kčs. Takže maximální cena ze dvora nepřesahovala těch výkupních 35,-Kč. Protože se vykoupený med nezdanil, tak se to vůbec nevyplatilo. Nepamatuji, že by se prodával ze dvora za víc, než dávala Jednota. Cukr stál 7,30Kčs. Jó, to se to včelařilo. A bez kleštíkaů"

Nepamatuji si, že by byl za socíku med normálně v síti v prodeji jako je nyní, po půlkilovkách, v kilovkách. Kromě mačkacích plastových méďů s cca půl kilem medu, kde byl med ještě mnohem hnusnější než je dnešní supermarketový med, na který nyní nadáváme. Skoro jako by to byl mix s cukrem. Kvalitnější med (snad, neochutnal jsem ho) v prodeji jsem tehdy viděl jedině ve včelařské prodejně, svého času v Brně, kde je tato prodejna i nyní. Jestli si dobře pamatuji, byl to tmavý a jednodruhový med a stál tehdy kilo 40 nebo 60 Kč. Mám ale takový pocit, že to nebyl vykupovaný med od menších včelařů, ale že to byl med z tehdejších velkých včelařství, Tachova, Třeboně atd....
Med vykupovaný od drobných včelařů šla pravděpodobně většina tehdy na vývoz, aby socialistický stát získal devizy ( Ví dnes ještě někdo, co to bylo?)
My jsem dávali řepkový med, objemově zhruba třetina až polovina celkové produkce medu, obvykle do výkupu a ostatní med jsme tehdy za socíku všechem prodávali. Cena byla za řepkový nebo podobný hnusný med stejný jako do výkupu, jiný za 40, kvalitní tmavý med za 60 - 65 kč za kilo. Každý rok jsme měli ze včelstev takových 6 - 10 tehdejších průměrných měsíčních platů. A prodávali tak všichni včelaři tady v okolí.
Co se týká peněz za opylování, u nás se platilo tehdy výhradně jen těm, co svoje včelstva přivezli těsně k poli nebo do pole s kulturou. Místní včelaři na stacionárních stanovištích nedostávali nic.
Tehdy bylo mnohem víc tmavého medovicového medu , případně bylo i dost nejkvalitnějšího smrkového medovicového medu, až polovina produkce. Světlý byl jen řepkový, potom med v druhé polovině května z javorů klenů, na začátku června už to byl mix maliníku, luk a první medovice, typicky začínala na osikách, ke konci června to byl nejkvalitnější medovicový med ze smrků, chutný, nakyslý, nemusel se vůbec pastovat, sám od sebe tuhnul pomalu v měkkou hmotu, v červenci to byla lípa , která byla tehdy dva ze tří roků taky tmavá medovicová a nakonec do cca poloviny srpna byl "výškrabek" zbytků medovicové snůšky z lesů, případně v kočovném včelíně z jetele.
Dneska je medovicové snůšky několikrát míň. Skutečně kvalitní medovicový med z smrků, kdysi poměrně častý, je dneska hodně vzácný. I když u nás plošně smrkových monokultur na úkor smíšených lesů dost přibylo.
Jestli to je tím, že včely byly přešlechtěny z původní tmavé včely, která medovici využívala na kraňku, která medovici opomíjí .... Mně připadá, že kapičky medovice na rostlinách jsou dnes stejně časté jako tehdy, to ale může být subjektivní pocit.....
Nebo tím, že elektrárny odsířili a lidi přestali topit uhelnými kaly a podobně, takže rostlinná pletiva už nejsou tolik poškozována a mšice už nemají tak příhodné podmínky k přemnožování....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:R. Polášek - Re: 39x24 ???
Předchozí:Josef Prochazka - ???


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu