Včelařská konference

Zdravim z Hradce,
predevsim povazuji za nevhodne pozorovany jev davat do souvislosti s uteplenim. Pro mnoho dalsich vcelaru by to mohlo byt zavadejici a o vysledcich př. Čermaka na vliv utepleni asi neni nutne prilis debatovat. pokud tedy prijmete fakta zjistena sezioznimi pokusy ze kterych vyplyva, ze utepleni nema skoro zadny vliv, jak je mozne si vysvetlit pozorovane.
Predne nevim, kolik mate vcelstev. Pokud by jste jich mel vedle sebe treba 40 urcite by se nasli vsechny varianty sezeni. druha vec je otazka cesnove zabrany proti mysim. Vcelstvo daleko vic nez na utepleni reaguje na vzduch. pokud by ste mel moznost sledovat vetsi mnozstvi vcelstev na studenou stavbu, zjistil by jste, ze 90% sedi u cesna a postupem zimy se posouva po zasobach dozadu.
Dalsim argumentem proc nedelat takove veci jako polystyren z venku a podobne je hygiena a vzhled. Dokazu si zive predstavit jak oku"lahodici" pohled Vam tato sestava poskytuje a jak vypada po zime.

Navrhuji Vam spise uzpusobit nektere uly na studenou stavbu a pozorovat rozdily mezi teplou a studenou stavbou. S ppozdravem Radek Hubac
================= Původní zpráva =================
Od (From): "V Ban?r" <e-mail/=/nezadan>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Zamylen?.
Datum (Date): 9. 2. 2004 14:35
==================================================

> Dne 31.1.04 jsem prováděl odběr vzorků měli a zaujala mě 2 včelstva.V letní
> době jsem z řady úlů stojanů přitisknutých těsně k sobě,vytáhl jeden úl na
> úpravu.Úly mám dřevěné z 3cm prken zdvojených,tedy 6cm síla.Mezi dvěma úly
> tvoří 6cm dvě stěny úlu vedle sebe.Aby prostřední včelstva neměla z jedné
> strany jen 3cm,přiložil jsem na stěny ještě 6cm polystiren a rozepřel
> prkýnky.Už od podzimu seděly v těchto úlech včely u okénka a to při stěně
> kde byl polystiren.Podle měli je patrné,že včely v obou případech sedí po
> celé hloubce úlu,9 uliček,podle těchto zateplených stěn,zatímco v ostatních
> úlech sedí uprostřed.Proč to asi dělají? Šíře rámků 35cm.Nemám žádné síťové
> dno,ani očka. Jediná díra do úlu je mezi dvěma patry se včelami
> 1,5*12cm.Jedno patro dole je prázdné jako podmet.Asi budu muset opravdu
> začít rozlišovat úly na nezateplené,částečně zateplené a pořádně
> zateplené.Hlavně to bude chtít ještě nějaký pokus.Opjetovně byl na jedné
> podložce solidní trubec.
>
> Přeji dobré vyzimování. Banýr.

____________________________________________________________
Stírej a vyhraj! Valentinská soutez o 2 letenky do Amsterdamu. Zkuste své stestí ve hre lásky a mozná práve vy odletíte na romantický víkend!
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=69925%26url=http://www.klm.com/cz_cz/specials_offers/scratchandwin/index.jsp

ZO Vlachovo Březí, přítel Urbánek má telefon 388 329 844, 388 320 196.

S přáním hezkého dne Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2004 9:59 AM
Subject: Re: vrby


> Víte někdo přímé spojení na objednání vrb, např. z ZO ČSV Vlachovo Březí?
> Myslím telefon, nebo E-mail.
> Tonda.

Horní loučku doporučuji 10 mm silnou pro nízké rámky, více je zbytečné
dřevo. Pro vysoké rámky (např. Dadant) raději 12 mm.
Výška nástavku 178 může být málo! I z relativně suchého dřeva když se vyrobí
nástavek o výšce třeba 178 mm, skoro vždy se potom seschne o 1-3 mm !! Proto
doporučuji pro rámky 42×17 cm řezat výšku stěny 182 mm. Pokud by se
neseschnul, dá se vždy přiříznout, ale nástavek 176 mm se obtížně zvyšuje!
A další problém: Pokud nakonec bude nástavek vysoký cca 176 mm, mezera mezi
patry rámků v něm neude všude ideálních 6 mm, protože v drážkách s rámky
časem nabude propolis, také ne každý rámek má přesně 170 mm a ideálně rovnou
spodní loučku. Proto trochu rezervy je vždy potřeba. A také je třeba myslet
na nějaké ty můstky, co včely nastaví a rozebrané úly potřebujeme také dát
dokupy... Mohu ze zkušenosti říci, že když je mezi rámky (vrstvami rámků v
nástavcích) průměrně 10 mm, není to pro včely probém a práce s nástavky se
včelama je jednodušší.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "JILEK" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2004 10:24 AM
Subject: vyska nastavku OPTIMAL


> rad bych si vyrobil nekolik ulu typu OPTIMAL,
> v literature jsem ale nasel rozdily v mirach,
> prosim o radu,
> vyska nastavku ma byt 178 nebo 180 mm ?
> tloustka horni loucky ramku ma byt 8, 10 nebo 14 mm ?
> vim, ze je toto velice dulezite z duvodu zimovani vcelstva,

Menuje se Martin Šramek, adresa je Nadražna ulica 1145 Malacky, tel. 00421
903/263 408

Pokial mas predlohu, alebo presny nakres nie je problem.

Matej




svetlik_konference2
<svetlik_konference2/=/c An: "Vcelarska konference"
entrum.cz> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
10.02.2004 15:44 Thema: Re: Antwort: Seriovost a cena ulu -
Bitte antworten an p. Kolomy
"Vcelarska konference"






Ahoj Matěji. Moh bys mi prosim poslat kontak na tveho pritele
stolára? Dokázal by vyrobit i klasické nástavky pro 11 rámků 39*24cm?
(405*405 mm)

Díky Honza

Ahoj Matěji. Moh bys mi prosim poslat kontak na tveho pritele
stolára? Dokázal by vyrobit i klasické nástavky pro 11 rámků 39*24cm?
(405*405 mm)

Díky Honza

neviem ci je to len o seriovosti, ale pre mna vyraba stolar / zivnostnik na
danovy doklad / nastavky OPTIMAL v cene 220,- Sk a to je cena za uz
zmontovane nastavky, t.j. pri dnesnom kurze cca 160 kč a v porovnatelnej
kvalite ako som videl vyrobky p. Kolomeho na vystave.

V pripade zaujmu poslem na daneho cloveka kontakt.

Matej




Čermák K.
<beestn.zubri/=/t An: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
iscali.cz> Kopie:
Thema: Seriovost a cena ulu - p. Kolomy
10.02.2004
12:32
Bitte antworten
an "Vcelarska
konference"






Před časem se zde diskutovalo o vlivu seriovosti při výrobě úlů na jejich
cenu. Nejlepší je zeptat se přímo některého výrobce, jak on to vidí. Zeptal
jsem se proto p. Kolomého ze Starého Města u Bruntálu. Text mého dotazu a
jeho odpovědi je níže.

MŮJ DOTAZ na p. Kolomého ml.:
"Předpokládejme, že byste dostal objednávku na několikanásobně více úlů
jednoho provedení, než kolik jich vyrábíte nyní (a byl byste přitom schopen
produkci úlů zvýšit). Např. místo dejme tomu 100 vyrobených úlů za měsíc
byste jich vyráběl 1 tis, nebo 2 tis. anebo 5 tis. úlů měsíčně. O kolik
byste mohl snížit cenu úlů díky zvýšení jejich sériovosti? Velmi by mě to
zajímalo, protože se setkávám s argumenty, že zvýšením sériovosti výroby
úlů se podstatně sníží jejich cena a tedy dostupnost pro včelaře."

ODPOVĚĎ OD p. Kolomého:
"Pane Čermák.
Dostal jsem váš dotaz ohledně výroby úlů v tisících kusech a budu se vám
snažit odpovědět.
Výrobní kapacita našich provozů při úzké specializaci pro výrobu úlů, je
150 - 200 úlů měsíčně včetně příslušenství.
Toto množství zajistíme v osmi pracovních silách.
Máme minimální náklady na provoz a režijní výdaje a disponujeme velmi dobře
vybaveným provozem.
Při zvýšení kapacity na dvojnásobek by se musely naše provozy zvětšit
minimálně o polovinu a to jsme teprve na max. 400 kusech.
Při tomto počtu se výrazně zvednou provozní režie a náklady na provoz mimo
přímých nákladů jako je dřevo a spojovací materiál.
Materiál pro výrobu úlů by zlevnil řádově v zanedbatelných částkách.
Pro výrobu takovéhoto množství úlů, jako 2 až 5,000 ks měsíčně je zapotřebí
soběstačnost v dodávkách řeziva, vlastní velkokapacitní sušárny řeziva,
vlastní pořez a minimálně jednu velkou výrobní halu zařízenu pro výrobu
jednoho typu výrobku. Při těchto počtech a obratech si to lze jen stěží
představit.
V dnešní době najít v celé Evropě odbyt pro 5000 ks úlů jednoho provedení
měsíčně je nemožné. A když ano, tak my to jistě nebudeme.
I tak si myslím, že cena se určitě nesníží."

Tolik dotaz a odpověď.
Rád bych ještě uvedl, že koncem minulého roku jsme si nechali od p.
Kolomého vyrobit 45 ks nízkých jednostěnných nástavků Optimal. Zakázka byla
bleskově hotova, do 10 dnů. Nástavky jsou z vejmutovky, jsou lehké a
vyrobeny v prvotřídní kvalitě (přesně, předvrtané 3 otvory pro vruty v
každém rohu, sražené rohové hrany)! Jsem velmi spokojený. Stěny nástavků
jsou z jednoho kusu desky. Jeden nesmontovaný nástavek vyšel na 335 Kč i s
DPH.

K. Čermák, PV Zubří

V puvodni dokumentaci se doporucovalo 178 mm. Pred casem se ale primo autor
Doc. Ptacek vyjadril, ze dnes by volil 180 mm, tedy vceli mezeru 10 mm.
Proc, to nevim.

Langstroth ma vc. mezeru 9 mm.

Vojta


----- Original Message -----
From: "JILEK" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2004 10:24 AM
Subject: vyska nastavku OPTIMAL


> rad bych si vyrobil nekolik ulu typu OPTIMAL,
> v literature jsem ale nasel rozdily v mirach,
> prosim o radu,
> vyska nastavku ma byt 178 nebo 180 mm ?
> tloustka horni loucky ramku ma byt 8, 10 nebo 14 mm ?
> vim, ze je toto velice dulezite z duvodu zimovani vcelstva,

Antonín Podhájecký napsal(a):
> Vnitřní nátěr je zbytečné provádět. Pouze použité nástavky vyžehnout
> plamenem z důvodu dezinfekce. Na venkovní nátěr není vhodný bezbarvý Luxol,
> pouze barevný. Bezbarvý není pro venkovní použití, nebsahuje ochranné látky
> a max. do roka zmizí. Je pouze pro vnitřní použití. Je to v návodu a
> vyzkoušel jsem to sám na chatce, kdy jsem na radu použil pouze bezbarvý.
> Chtěl jsem zachovat přírodní barvu dřeva. Asi za měsíc už na západní straně
> bylo pouze nenatřené dřevo a celý nátěr jsem musel opravit barevným
> Luxolem.

Kdysi se uvádělo, že bezbarvý luxol není na konečný nátěr, ale slouží
jen pro vyrovnání nasákavosti podkladu.

Zdravi PP.

hledám kontakt na piterapistickou skupinu, která dříve působila v oblasti jizního Polska.

Před časem se zde diskutovalo o vlivu seriovosti při výrobě úlů na jejich cenu. Nejlepší je zeptat se přímo některého výrobce, jak on to vidí. Zeptal jsem se proto p. Kolomého ze Starého Města u Bruntálu. Text mého dotazu a jeho odpovědi je níže.

MŮJ DOTAZ na p. Kolomého ml.:
"Předpokládejme, že byste dostal objednávku na několikanásobně více úlů jednoho provedení, než kolik jich vyrábíte nyní (a byl byste přitom schopen produkci úlů zvýšit). Např. místo dejme tomu 100 vyrobených úlů za měsíc byste jich vyráběl 1 tis, nebo 2 tis. anebo 5 tis. úlů měsíčně. O kolik byste mohl snížit cenu úlů díky zvýšení jejich sériovosti? Velmi by mě to zajímalo, protože se setkávám s argumenty, že zvýšením sériovosti výroby úlů se podstatně sníží jejich cena a tedy dostupnost pro včelaře."

ODPOVĚĎ OD p. Kolomého:
"Pane Čermák.
Dostal jsem váš dotaz ohledně výroby úlů v tisících kusech a budu se vám snažit odpovědět.
Výrobní kapacita našich provozů při úzké specializaci pro výrobu úlů, je 150 - 200 úlů měsíčně včetně příslušenství.
Toto množství zajistíme v osmi pracovních silách.
Máme minimální náklady na provoz a režijní výdaje a disponujeme velmi dobře vybaveným provozem.
Při zvýšení kapacity na dvojnásobek by se musely naše provozy zvětšit minimálně o polovinu a to jsme teprve na max. 400 kusech.
Při tomto počtu se výrazně zvednou provozní režie a náklady na provoz mimo přímých nákladů jako je dřevo a spojovací materiál.
Materiál pro výrobu úlů by zlevnil řádově v zanedbatelných částkách.
Pro výrobu takovéhoto množství úlů, jako 2 až 5,000 ks měsíčně je zapotřebí soběstačnost v dodávkách řeziva, vlastní velkokapacitní sušárny řeziva, vlastní pořez a minimálně jednu velkou výrobní halu zařízenu pro výrobu jednoho typu výrobku. Při těchto počtech a obratech si to lze jen stěží představit.
V dnešní době najít v celé Evropě odbyt pro 5000 ks úlů jednoho provedení měsíčně je nemožné. A když ano, tak my to jistě nebudeme.
I tak si myslím, že cena se určitě nesníží."

Tolik dotaz a odpověď.
Rád bych ještě uvedl, že koncem minulého roku jsme si nechali od p. Kolomého vyrobit 45 ks nízkých jednostěnných nástavků Optimal. Zakázka byla bleskově hotova, do 10 dnů. Nástavky jsou z vejmutovky, jsou lehké a vyrobeny v prvotřídní kvalitě (přesně, předvrtané 3 otvory pro vruty v každém rohu, sražené rohové hrany)! Jsem velmi spokojený. Stěny nástavků jsou z jednoho kusu desky. Jeden nesmontovaný nástavek vyšel na 335 Kč i s DPH.

K. Čermák, PV Zubří

každý ti řekne něco jiného. ale po desetiletém včelaření v optimalu a dalších nízkonástavkových úlech ti povím ------ všechny loučky í až 10 mm tlusté a 25 mm široké. vše ostatní jsou spekulace. včelí mezera je 7 mm , takže každý nástavek je vyšší o 7 mm než výška rámku.

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: JILEK
To: Včelařský mailing list
Sent: Tuesday, February 10, 2004 10:24 AM
Subject: vyska nastavku OPTIMAL


X-Orcl-Comments: Gateway failed to process this MIME body part.
Content-Transfer-Encoding: 8-bit
Content-Type: text/plain; charset=windows-1250
Content-Disposition: inline

rad bych si vyrobil nekolik ulu typu OPTIMAL,
v literature jsem ale nasel rozdily v mirach,
prosim o radu,
vyska nastavku ma byt 178 nebo 180 mm ?
tloustka horni loucky ramku ma byt 8, 10 nebo 14 mm ?
vim, ze je toto velice dulezite z duvodu zimovani vcelstva,

Původní tloušťka mých polystyrénových nástavků je 30mm. Z toho důvodu dřevěné rámy používám stále šíře 30mm. Papírové přířezy dělám tenčí cca 25mm (snažší uchopení nástavku za hranu). Počet vrstev záleží na tloušťce papíru a výšce vln. Papír jsem získal zdarma jako odpad v jedné kartonážce, kterých je po Česku plno, stačí se podívat na WEBu. Pokud jsou krabice určeny pro potraviny nebo jsou s potiskem, používají se s vnější vrstvou z nového (ev. křídového) papíru a vnitřek je z recyklovaného papíru.
Honza

urobit nastavok presne na mm je umenie. Vyska ma byt 178 mm.
Ramik ma 170 mm a vcelia medzera je 6mm, vcely nieco natmelia ... V knihe
od Dr. PtaÄŤka " Nastavkove vcelarenie" su presne rozmery aj z zdovodnenim.
Osobne si robim nastavky na 179mm +- 1 mm.
Hrubka hornej latky 8mm je malo, 10mm staci, 14mm je zbytocne vela.
Osobne pouzivam horne latky hrubky 12mm a dolne latky hrubky 8mm. Dratkujem
zvislo,aby sa neodtrhali pritmelene spodne latky.

Matej




JILEK
<e-mail/=/nezad An: Vèelaøský mailing list
an> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
10.02.2004 Thema: vyska nastavku OPTIMAL
10:24
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






rad bych si vyrobil nekolik ulu typu OPTIMAL,
v literature jsem ale nasel rozdily v mirach,
prosim o radu,
vyska nastavku ma byt 178 nebo 180 mm ?
tloustka horni loucky ramku ma byt 8, 10 nebo 14 mm ?
vim, ze je toto velice dulezite z duvodu zimovani vcelstva,

Vypadá to zajímavě. Jaká je šířka té stěny z papíru. A kde se dásehnat ta
lepenka z křídovým povrchem ?

Pavel
----- Original Message -----
From: "Jan Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2004 9:53 AM
Subject: Re: vnitřní nátěr úlu


> ----- Original Message -----
> Jak to vyrábíš z papíru ?
> Pavel
>
> Podívej se na moje stránky www.sweb.cz/jjvcela tam vse detailně popisuji.
> Zdravím Honza
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.573 / Virová báze: 363 - datum vydání: 28.1.2004

rad bych si vyrobil nekolik ulu typu OPTIMAL,
v literature jsem ale nasel rozdily v mirach,
prosim o radu,
vyska nastavku ma byt 178 nebo 180 mm ?
tloustka horni loucky ramku ma byt 8, 10 nebo 14 mm ?
vim, ze je toto velice dulezite z duvodu zimovani vcelstva,

Víte někdo přímé spojení na objednání vrb, např. z ZO ČSV Vlachovo Březí? Myslím telefon, nebo E-mail.
Tonda.

Když mi v zimě uhyne včelstvo tak nástavky po něm zevnitř i zvenku umyju (vydrhnu) roztokem SAVO. Vloni jsem, se studenty pátral po nosemě a marně. Na toto téma se tady ale už diskutovalo. Já mám za to, že silná včelstva nosemou netrpí a včelnicové uspořádání úlů a prázdných nástravků v létě je dostatečnou desinfekcí.
Zdravím Honza

----- Original Message -----
Jak to vyrábíš z papíru ?
Pavel

Podívej se na moje stránky www.sweb.cz/jjvcela tam vse detailně popisuji.
Zdravím Honza

Zajímalo by mě jak provádíte desinfekci úlu z polystyrenu (a jiných plastických hmot)? Na tyto materiály nelze použít ožeh ohněm a chemické přípravky se mi nelíbí. Dále mne zajímá jak snáší teploty polystyrén umístěný za ožehovanou dřevěnou stěnou? Poslední dotaz je přímo na př. Jindru: Jak plánujete dělat desinfekci u papírových nástavků?

Milan Čáp

Jak to vyrábíš z papíru ?

Pavel
----- Original Message -----
From: "jan jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2004 8:38 PM
Subject: Re: vnitřní nátěr úlu


> Od minulého roku vyrábím nízké nástavky výhradně z papíru, u kterého se mi
> osvědčil způsob ochrany proti vhlkosti včelím voskem rozpuštěným v
acetonu.
> Tímto "vazelínovým" přípravkem natírám i dřevěné části úlu a jsem
spokojen.
> Včelařím kočovným způsobem při včelnicovém uspořádání úlů v krajině a tak
> mé úly trpí nejen dopravou ale i povětrností. Včelí vosk na slunci měkne a
> dále se vpíjí do povrchu materiálu. Vytváří na povrchu mastnou vrstvičku
od
> které vodní kapky při dešti přímo odskakují.
> Jinak i na podřipsku bylo tento týden předjaří, včely létaly jak o život a
> slídily jako v srpnu. Našli mi jedno slabé či mrtvé včelstvo a během
> jediného dne ho vymetli. Teploměry s čidly pod folií vyskočily během
středy
> až pátku z 12°C na 27°C. Je to doklad rozvinutého plodového tělesa a
> rozevření zimního hroznu.
> Zdravím Honza
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.573 / Virová báze: 363 - datum vydání: 28.1.2004

Vnitřní nátěr je zbytečné provádět. Pouze použité nástavky vyžehnout plamenem z důvodu dezinfekce. Na venkovní nátěr není vhodný bezbarvý Luxol, pouze barevný. Bezbarvý není pro venkovní použití, nebsahuje ochranné látky a max. do roka zmizí. Je pouze pro vnitřní použití. Je to v návodu a vyzkoušel jsem to sám na chatce, kdy jsem na radu použil pouze bezbarvý. Chtěl jsem zachovat přírodní barvu dřeva. Asi za měsíc už na západní straně bylo pouze nenatřené dřevo a celý nátěr jsem musel opravit barevným Luxolem.
Tonda.


>Vnitřní nátěr roztokem propolisu v acetonu (nechat rozpustit propolis v acetonu během týdne denně protřepat, po týdnu nechání v klidu slít a natírat pouze tím co jsme slili).
Venkovní nátěr 1 x Luxolem s barevným odstínem (světle hnědý) a po té ještě 1-2x bezbarvým Luxolem. Luxol vtírám tak dlouho dokut dřevo saje.

Co já vím, tak máme doma u mého otce taky takové kahany (karbidky).
Používali jsme je v mládí na různá lezení do jeskyň.
Musí být karbid, ten se tam nasype, do horní nádoby se naleje voda, nastaví
se odkapávání a tím, že voda kape na karbid (viz. známé rčení) vzniká plyn,
který pak hoří.

Zdeněk Čejka

> -----Original Message-----
> From: V Banýr [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Saturday, January 24, 2004 10:23 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Náplň do kahanu.
>
> Vážení přátelé v železném šrotu jsem našel hornický kahan. I když byl na
> povrchu značně rezavý,po rozebrání jsem zjistil,že je nový.Vnitřní válec
> je
> po délce rozdělen na 2 poloviny,které jsou vyplněny asi mosaznými
> sýty.Domnívám se,že se do něho neleje kyselina jako do normálního
> akumulátoru,ale asi louh,nebo něco jiného.Chtěl bych si ho pověsit do
> včelína.Mohl by mi někdo poradit co se do něj leje? Vím,že to úplně se
> včelami nesouvisí,ale jako použitelná atrakce se mi to zdá hezké.Když mi
> nikdo neporadí,budu muset vnitřek vyhodit a dát tam baterii.To snad by
> byla
> ale škoda?
>
> Na radu se těší V Banýr.

Nástavky si vyrábím sám. Vnitřní stěna sololit, 2cm polystyrén a na venek 12mm palubka.
Vnitřní nátěr roztokem propolisu v acetonu (nechat rozpustit propolis v acetonu během týdne denně protřepat, po týdnu nechání v klidu slít a natírat pouze tím co jsme slili).
Venkovní nátěr 1 x Luxolem s barevným odstínem (světle hnědý) a po té ještě 1-2x bezbarvým Luxolem. Luxol vtírám tak dlouho dokut dřevo saje.
Zkušenosti s tímto nátěrem mám čtyři roky a jsem spokojen. I při velkém a dlouhotrvajícím dešti po něm kapky stékají jak po másle. Stejný postu nátěru provádím i u malé části úlů vyrobených z 25 mm silné spárovky (smrkové).
Luxolem natírám i víko a dno (pouze z venku).
S přátelským pozdravem Vlasta z jihu.

Příteli, myslím, že někdy v 6. třídě jsme probírali pravopisné vidy, a ty,
jak správně upozorňujete, se dělí na dokonavé a nedokonavé.
Pokud se však týká hmyzu, opravdu se jedná o proměnu dokonalou a
nedokonalou.
S úctou Daniel Prokeš
----- Original Message -----
From: "Menšík Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2004 9:29 PM
Subject: Re: Včela obecná


> Proměna je dokonavá nebo nedokonavá je to odvozeno od slova dokonaný
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Daniel Prokeš" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, February 08, 2004 2:42 PM
> Subject: Re: Včela obecná
>
>
> > Včela medonosná se vyvíjí proměnou dokonalou - holometabolií.U proměny
> > dokonalé chybí stádium kukly, což není případ včely, ale převážné
většiny
> > hmyzu.Vajíčko se mění v nymfu a ta po několikanásobném svlékání stane
> > dospělím jedincem (imago). Včela se z vajíčka mění v larvičku,
předkuklu,
> > kuklu a pak až je dospělí jedinec.
> >
> > Dan Prokeš
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Vafle" <e-mail/=/nezadan.av4-in.isp.contactel.cz>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Sunday, February 08, 2004 11:05 AM
> > Subject: Včela obecná
> >
> >
> > > Je včela obecná hmyz s proměnou dokonalou nebo nedokonalou?
> >
> >
> >

Proměna je dokonavá nebo nedokonavá je to odvozeno od slova dokonaný


----- Original Message -----
From: "Daniel Prokeš" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2004 2:42 PM
Subject: Re: Včela obecná


> Včela medonosná se vyvíjí proměnou dokonalou - holometabolií.U proměny
> dokonalé chybí stádium kukly, což není případ včely, ale převážné většiny
> hmyzu.Vajíčko se mění v nymfu a ta po několikanásobném svlékání stane
> dospělím jedincem (imago). Včela se z vajíčka mění v larvičku, předkuklu,
> kuklu a pak až je dospělí jedinec.
>
> Dan Prokeš
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vafle" <e-mail/=/nezadan.av4-in.isp.contactel.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, February 08, 2004 11:05 AM
> Subject: Včela obecná
>
>
> > Je včela obecná hmyz s proměnou dokonalou nebo nedokonalou?
>
>
>

Traktor z vleÄŤkou / a vodicom / stoji - motohodina - od 500 - do 700 Sk a
je to bez starosti.

Prives za auto musi mat SPZ a STK! Hmotnost privesu - nebrzdeny do 50%
pohot. hmotn. taz vozidla
- brzdeny do 80% pohot hmotn taz vozidla
potom je uz lepsi univerzalny prives na ktory sa da nalozit zdvihatelna
paleta s 6 - 10 ulmi.

Matej




Pete Mal
<cscipion/=/yah An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
oo.com> Kopie:
Thema: Re: Koèování.
09.02.2004
16:20
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"







Taký traktor alebo džíp nie sú lacné dopravné
prostriedky. Preto pokia¾ nie som ve¾kovèelár (100 a
viac rodín) vidím skôr možnos koèovania vo vozoch
ahaných za osobným autom pre 10 až 14 rodín.

Otázky toho sa týkajúce :

1. Musí ma taký voz ŠPZtku ?
2. Platí sa za takýto voz nejaká zákonná poistka ?
3. Môže sa vôbec takýto voz aha za osobným autom
(neviem do akej hmotnosti sú tieto ažné zariadenia
robené) ?
4. Je potrebné nejaké povolenie pri koèovaní v rámci
okresu ?

Viete mi niekto na tieto otázky odpoveda ?

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Finance: Get your refund fast by filing online.
http://taxes.yahoo.com/filing.html

Taký traktor alebo džíp nie sú lacné dopravné
prostriedky. Preto pokiaľ nie som veľkovčelár (100 a
viac rodín) vidím skôr možnosť kočovania vo vozoch
ťahaných za osobným autom pre 10 až 14 rodín.

Otázky toho sa týkajúce :

1. Musí mať taký voz ŠPZtku ?
2. Platí sa za takýto voz nejaká zákonná poistka ?
3. Môže sa vôbec takýto voz ťahať za osobným autom
(neviem do akej hmotnosti sú tieto ťažné zariadenia
robené) ?
4. Je potrebné nejaké povolenie pri kočovaní v rámci
okresu ?

Viete mi niekto na tieto otázky odpovedať ?

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Finance: Get your refund fast by filing online.
http://taxes.yahoo.com/filing.html

Plně souhlasím, ale i tento způsob může být využit pro nástavkové úly. ASi je to nejpraktičtější a nejekonomičtější. Tyto kontejnery se mohou převážet jedním prostředkem a jeho tech. stav se bude udržovat určitě lépe než koč. vůz vystavený všem povětrn. vlivům a navíc lze použít právě jen pro daný počet včelstev, na který je zhotoven. Naproti tomu kontejnerový způsob využívá více dopr. prostředku (není potřeba toliko pneumatik, brzd. systémů atd. a hlavně technických :-)).
Avšak to pořízení může být i dražší, pokud se bude kupovat nové (auto a výroba kontejnerů a nakládacího mechanismu).

       Marek M.

-----Original Message-----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de [mailto:M.Osusky/=/fritz-gmbh.de]
Sent: Monday, February 09, 2004 3:50 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Antwort: Kočování.



prevoz vcelstiev v kocovnych vozoch je stale narocnejsi a drahsi. Zatial
vsak az na par lastoviciek iny lepsi sposob nemame.
Vcelarenie na stabilnom stanovisti ma urcite svoje vyhody, ale ak je
napriklad porast repky vzdialeny 6-7 km je to k jedu a bez kocovneho voza
zbytocne stratena znaska. Aj ule v kocovnom voze maju dvakrat tak dlhu
zivotnost ako ule na stojanoch vystavene poveternostnym vplyvom.
Kocovat so vcelstvami tak ze ich budete nakladat na nejaky prives, alebo
auto, je vcelku zaujimava drina / ul so vcelstvom ma tak 40 - 60 kg /, na
ktoru nema kazdy vcelar zdatneho pomocnika.

Rentabilne kocovanie je podal mna do 40 km od trvaleho stanovista a na to
staci maringotka tahana traktorom.
Svoju prvu maringotku som postavil v roku 1993, zatial poslednu v roku
2001.
Bududcnost vidim v kocovnych vcelinoch bez vlastneho podvozku, prevazanych
na privese za traktorom pripadne za silnym terennym autom.

Matej




Stonjek
<seznam.cz/=/sinux An: Vèelaøský mailing list
.sinus.cz> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
08.02.2004 16:04 Thema: Koèování.
Bitte antworten
an "Vcelarska
konference"






Díky Jardovi za podporu. Nemáme li alespoň tři jisté snůšky, z toho jedna
musí být vydatná /vikev, svazenka jižněji občas akát/ o řepce to platí jen
občas, rentabilita kočování je nejistá a pouze mírná a nikdo ho vlastně
nepotřebuje a nechce. Zemědělci jen vlažně a hlavně zadarmo,vedení svazu
včalařů a si o něm nejraději pouze povídá, nebo píše, MZ si s nadůrodou
neví již tak rady a v EU bude ještě hůř a nikdo neví kam se hnou ceny medu
a cukru. je to ta pravá situace pro rozvoj mobilního včelařství?????????
Ruda.


---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.580 / Virová báze: 367 - datum vydání: 6.2.2004


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.580 / Virová báze: 367 - datum vydání: 6.2.2004

prevoz vcelstiev v kocovnych vozoch je stale narocnejsi a drahsi. Zatial
vsak az na par lastoviciek iny lepsi sposob nemame.
Vcelarenie na stabilnom stanovisti ma urcite svoje vyhody, ale ak je
napriklad porast repky vzdialeny 6-7 km je to k jedu a bez kocovneho voza
zbytocne stratena znaska. Aj ule v kocovnom voze maju dvakrat tak dlhu
zivotnost ako ule na stojanoch vystavene poveternostnym vplyvom.
Kocovat so vcelstvami tak ze ich budete nakladat na nejaky prives, alebo
auto, je vcelku zaujimava drina / ul so vcelstvom ma tak 40 - 60 kg /, na
ktoru nema kazdy vcelar zdatneho pomocnika.

Rentabilne kocovanie je podal mna do 40 km od trvaleho stanovista a na to
staci maringotka tahana traktorom.
Svoju prvu maringotku som postavil v roku 1993, zatial poslednu v roku
2001.
Bududcnost vidim v kocovnych vcelinoch bez vlastneho podvozku, prevazanych
na privese za traktorom pripadne za silnym terennym autom.

Matej




Stonjek
<seznam.cz/=/sinux An: Vèelaøský mailing list
.sinus.cz> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
08.02.2004 16:04 Thema: Koèování.
Bitte antworten
an "Vcelarska
konference"






Díky Jardovi za podporu. Nemáme li alespoň tři jisté snůšky, z toho jedna
musí být vydatná /vikev, svazenka jižněji občas akát/ o řepce to platí jen
občas, rentabilita kočování je nejistá a pouze mírná a nikdo ho vlastně
nepotřebuje a nechce. Zemědělci jen vlažně a hlavně zadarmo,vedení svazu
včalařů a si o něm nejraději pouze povídá, nebo píše, MZ si s nadůrodou
neví již tak rady a v EU bude ještě hůř a nikdo neví kam se hnou ceny medu
a cukru. je to ta pravá situace pro rozvoj mobilního včelařství?????????
Ruda.

max 400 - 450 ot./min.

Matej




Libor
<beagle/=/sezna An: Vèelaøský mailing list
m.cz> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
09.02.2004 Thema:
08:57
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Chci si udělat elektrický pohon k medometu a zajímalo by mě kolik má mít
koš maximálně otáček.

Dne 31.1.04 jsem prováděl odběr vzorků měli a zaujala mě 2 včelstva.V letní době jsem z řady úlů stojanů přitisknutých těsně k sobě,vytáhl jeden úl na úpravu.Úly mám dřevěné z 3cm prken zdvojených,tedy 6cm síla.Mezi dvěma úly tvoří 6cm dvě stěny úlu vedle sebe.Aby prostřední včelstva neměla z jedné strany jen 3cm,přiložil jsem na stěny ještě 6cm polystiren a rozepřel prkýnky.Už od podzimu seděly v těchto úlech včely u okénka a to při stěně kde byl polystiren.Podle měli je patrné,že včely v obou případech sedí po celé hloubce úlu,9 uliček,podle těchto zateplených stěn,zatímco v ostatních úlech sedí uprostřed.Proč to asi dělají? Šíře rámků 35cm.Nemám žádné síťové dno,ani očka. Jediná díra do úlu je mezi dvěma patry se včelami 1,5*12cm.Jedno patro dole je prázdné jako podmet.Asi budu muset opravdu začít rozlišovat úly na nezateplené,částečně zateplené a pořádně zateplené.Hlavně to bude chtít ještě nějaký pokus.Opjetovně byl na jedné podložce solidní trubec.

Přeji dobré vyzimování. Banýr.

Dobrý den,

na jaře se chystám začít včelařit. Věnoval by někdo nebo levně prodal nějaká včelstva.
Místo : Doloplazy u Olomouce

Zdravím Pavel


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.573 / Virová báze: 363 - datum vydání: 28.1.2004

jejich používání je výborné, ale potřebuje to určitou konstrukci rámku atd..... používáme elektrický nůž již delší čas, ale na vše (zvlněné dílo, atd....)

lze jej dovést - jeden navíc je skladem za 5000,- Kč.

náš je ke shlédnutí u nás na farmě.

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: ČSV - Odborné oddělení
To: 'Vcelarska konference'
Sent: Friday, February 06, 2004 8:31 AM
Subject: RE: Vyhřívaná odvíčkovací vidlička


Vyráběla se tak před třiceti lety a stála tehdy závratných 200 Kčs. Měl
jsem ji, ale nebyly s ní příliš dobré zkušenosti. Spíš než jako vidlička
to vypadalo jako ocelový klín s držátkem. Víčka se seřízla docela dobře,
ale na odvíčkované ploše se udělal tenký potah rozpuštěného a ztvrdlého
vosku. Navíc kvalita odpovídala československému průmyslu tehdejší doby
a vydržela tak polovinu sezóny, pak se spálilo topné tělísko a bylo po
zábavě.

Vyráběl to nějaký tehdejší OPS (pro mladší generaci okresní podnik
služeb).

Spíš se používají eletricky vyhřívané hoblíky, případně nože, ale není
mi známo, že by je někdo tady oficiálně prodával.

S pozdravem

Lněčka

> -----Original Message-----
> From: Michal Pol [mailto:pol.michal/=/tiscali.cz]
> Sent: Thursday, February 05, 2004 8:32 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Vyhřívaná odvíčkovací vidlička
>
>
> - existuje něco takového? Pokud ano, osvědčila se?
>
> Michal
>

Asi to tu v CB nenaladím!!! :-)

       Marek M.

P.S.: Ale je to super!!!

-----Original Message-----
From: Petr Sadovský [mailto:sadovsky/=/email.cz]
Sent: Monday, February 09, 2004 10:47 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Moderní včelař - Mgr. Protivínský v čs. rozhlase


Přátelé,
Mgr. Protivínský - šéfredaktor časopisu Moderní včelař právě mluví v Českém
rozhlase Brno. (Pondělí 9.2.2004 v 10:40)

Petr.
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.580 / Virová báze: 367 - datum vydání: 6.2.2004

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.580 / Virová báze: 367 - datum vydání: 6.2.2004

Přátelé,
Mgr. Protivínský - šéfredaktor časopisu Moderní včelař právě mluví v Českém rozhlase Brno. (Pondělí 9.2.2004 v 10:40)

Petr.

Jan Cervenka napsal(a):
> Dne so 7. únor 2004 16:46 Radim Poláek napsal(a):
>
>
>>než je medný výnos). Před 2 - 3 lety proběhla ve Včelařství zpráva, že
>>podle nových předpisů musí mít i kočovný vůz technickou prohlídku, i když
>>nemá SPZ. Jak to udělat, nevím, dovézt vůz se včelami ve dne na STK asi
>>nebude to pravé. ( Tady musím napsat, že si nejsem jistý, jestli se tento
>>problém nakonec nevyřešil, nesledoval jsem to tolik ). Ale pokud kočovný
>>vůz tu prohlídku mít nebude a způsobí nehodu, může se stát, že pojišťovna
ne muze, BUDE.

>>bude na včelaři vymáhat škodu.
>
>
> Dobry den,
>
> Alespon, co je mi znamo, zemedelska technika (tedy i koc. vuz) technickou mit
> nemusi, musi ovsem byt tazen traktorem (aspon co jsem se ptal na pojistovne ,
> vsechno co pripojite k traktoru je v tu chvily jeho soucasti - pluh,secka
Dovolim si nesouhlasit, pokud jde o kocovny vuz v klasicke podobe, jde
o pripojne vozidlo - prives a to na TK musi. S pojistenim je to spravne,
lse pojistit jen na sezonu, dva az tri mesice. To plati i kdyz pojedes
ze sveho pozemku na svuj pozemek a jen kolmo prejedes komunikaci a
zpusobis skodu. Co je pozemni komunikace a kde vsude musi byt TK a tim
padem pojistka je v zakone.

Zdravi PP.


> ...), ne treba nakladakem (pokud je bez ty SPZ). Je ovsem, dle platneho
> zakona mit povoleni poverene obce , tedy ze chcete jet v sobotu z mista x do
> y - a to plati misto tech. prukazu (ne na silnicich 1. tridy).Povoleni je po
> dohode, bud pravidelne, nebo jednorazove ( info . jeste jsem nemel duvod
> zkouset).
> Osobne s kocovanim vlastni zkusenosti nemam, ale domnivam se, ze asi bude
> vyhodnejsi ta moznost s osobnim autem, nebo, jak jsem cetl tusim v odb.
> prekladech, je vcelar, ktery vcelari s kamionem, ma tam vysokozdvizny vozik a
> s tim kocuje (v USA).Ale to by asi u nas bylo problematicke ( nejen rozlohou
> osetych ploch, ale jak jsem cet ve vcelarstvi, co delali nekteri vcelari jako
> reakci na jeden koc. vuz).
>
> Honza
>
>


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Dne so 7. únor 2004 16:46 Radim Poláek napsal(a):

> než je medný výnos). Před 2 - 3 lety proběhla ve Včelařství zpráva, že
> podle nových předpisů musí mít i kočovný vůz technickou prohlídku, i když
> nemá SPZ. Jak to udělat, nevím, dovézt vůz se včelami ve dne na STK asi
> nebude to pravé. ( Tady musím napsat, že si nejsem jistý, jestli se tento
> problém nakonec nevyřešil, nesledoval jsem to tolik ). Ale pokud kočovný
> vůz tu prohlídku mít nebude a způsobí nehodu, může se stát, že pojišťovna
> bude na včelaři vymáhat škodu.

Dobry den,

Alespon, co je mi znamo, zemedelska technika (tedy i koc. vuz) technickou mit
nemusi, musi ovsem byt tazen traktorem (aspon co jsem se ptal na pojistovne ,
vsechno co pripojite k traktoru je v tu chvily jeho soucasti - pluh,secka
...), ne treba nakladakem (pokud je bez ty SPZ). Je ovsem, dle platneho
zakona mit povoleni poverene obce , tedy ze chcete jet v sobotu z mista x do
y - a to plati misto tech. prukazu (ne na silnicich 1. tridy).Povoleni je po
dohode, bud pravidelne, nebo jednorazove ( info . jeste jsem nemel duvod
zkouset).
Osobne s kocovanim vlastni zkusenosti nemam, ale domnivam se, ze asi bude
vyhodnejsi ta moznost s osobnim autem, nebo, jak jsem cetl tusim v odb.
prekladech, je vcelar, ktery vcelari s kamionem, ma tam vysokozdvizny vozik a
s tim kocuje (v USA).Ale to by asi u nas bylo problematicke ( nejen rozlohou
osetych ploch, ale jak jsem cet ve vcelarstvi, co delali nekteri vcelari jako
reakci na jeden koc. vuz).

Honza

A co tak vcelarit cez internet. Len naucit vcely surfovat.

Naozaj sa mi a nie len mne paci ako si niekto dokaze svoj nazor povysit na
neomylnu a jedinu pravdu. Kto nechce kocovat nech nekocuje. Ja som tiez
minuly rok kupil voz na 32 rodin za 20 tis.a nekupoval som ho koli rekreacii
ako chatu ale ako pristresok pre ule a mna a ked ma niekto nastartuje tak
zapnem traktor a odidem inde. Vcelin na pevnom mieste ma urcite svoje vyhody
ale porovnajte to aj s nevyhodami a stavba nie je lacnejsia ako kocovny voz.




Pista





V 21 století se prostě musí kočovat
> jinak!!!!

Chci si udělat elektrický pohon k medometu a zajímalo by mě kolik má mít koš maximálně otáček.

:>včelaření není vhodný kočovný vůz. Nejvhodnější jsou v
:>terénu volně rozestavěna včelstva v nástavkových úlech.
:>
Taky to má svoje mouchy. Úly trpí, podmáčený terén a vichřice jako včera otestuje stabilitu úlu, vandalové mají lehčí práci, zasypání česna sněhem atd. Každý touží po tom, co nemá. Já sním o voze, kde bych si mohl v klidu pohrát se včelami, lehnout si na plodující úly a vyhřát si záda.

Kolomý ale od jisté doby preferuje volně stojící včelstva v terénu s česny do všech stran. Jsou přitom minimální ztráty oplodněných matek při návratu na rozdíl od souvislé řady úlů.
Eman

Pro dřevěné nadstavky.
Zevnitř - nejlépe asi voskem rozpuštěným v acetonu nebo jiném ředidle, nebo
roztaveným voskem třeba horkým vzduchem - určitě budeš chtít propolis
používat, takže barvy a laky ne.
Zvenku - Klasika - napustit fermeží a na to jakýkoliv vrchní venkovní email,
nebo novější napustit základním lazurovacím lakem a na to prakticky taky
jakýkoliv vrchní email do venkovního prostředí nebo vrchní lazurovací lak.
Lazury vybrat spíše ty bez chemických látek na ochranu dřeva.
Z lazurovacích laků to může být třeba řada Luxolů, kterou vyrábí Opava
Komárov, z vodouředitelných emailů třeba řada Balakryl vyráběná tamtéž, z
rozpouštědlových syntetický email s označením S2013, ten teď vyrábí u nás
několik výrobců.
Co se týká ceny, výrazné odstíny u emailů jsou až o 20 % dražší než málo
výrazné, přitom vlastnosti až na odstín jsou stejné. Stejně tak ceny za 1 kg
barvy v malé plechovce v drogerii a za 1 kg stejné barvy třeba v pětikilovém
balení v obchodě specializovaném na barvy se taky dost liší, vyplatí se tedy
při větší spotřebě vybírat obchod, zkusit nabídku na internetu atd.
Je dobré taky vybrat ty barvy, které mají na plechovce uvedeno, že
neobsahují těžké kovy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jaromír" <cjaromir/=/razdva.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2004 7:36 PM
Subject: vnitřní nátěr úlu


> Blíží se jaro a já stojím u problému čím natřít nové
> nástavky jak z venku tak zevnitř ,
> Poradte určitě nejsem sám děkuji

s dokonalou vajíčko - larva - kukla - dospělec
Martin

----- Original Message -----
From: "Vafle" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2004 11:05 AM
Subject: Včela obecná


> Je včela obecná hmyz s proměnou dokonalou nebo nedokonalou?

Od minulého roku vyrábím nízké nástavky výhradně z papíru, u kterého se mi osvědčil způsob ochrany proti vhlkosti včelím voskem rozpuštěným v acetonu. Tímto "vazelínovým" přípravkem natírám i dřevěné části úlu a jsem spokojen. Včelařím kočovným způsobem při včelnicovém uspořádání úlů v krajině a tak mé úly trpí nejen dopravou ale i povětrností. Včelí vosk na slunci měkne a dále se vpíjí do povrchu materiálu. Vytváří na povrchu mastnou vrstvičku od které vodní kapky při dešti přímo odskakují.
Jinak i na podřipsku bylo tento týden předjaří, včely létaly jak o život a slídily jako v srpnu. Našli mi jedno slabé či mrtvé včelstvo a během jediného dne ho vymetli. Teploměry s čidly pod folií vyskočily během středy až pátku z 12°C na 27°C. Je to doklad rozvinutého plodového tělesa a rozevření zimního hroznu.
Zdravím Honza

> Je tedy třeba zvážit, zda tyto klony vysazovat i v nějaké málo
> porušené krajině nebo místo nich použít třeba místní vrbu jívu

Ano to je důležitá připomínka, ale myslím že není třeba se omezovat na jívu. Je celá řada domácích druhů
vrb,
které se dobře množí řízky a bohatě kvetou. Nejlepší je vyrazit na výlet do blízkého okolí v době květu
vrb (to znamená během jara několikrát) a
nařezat si řízky z vybraných keřů a stromů. Poznamenat si, kde rostly (důležitá je zejména vhkost a
složení půdy) a sazenice pak sázet do podobného místa. Podle mých zkušeností rostou obvykle lépe než vrby
získané nákupem. Při výsadbě do volné přírody je určitě vhodnější
omezit se na takto získané druhy a "exotiku" sázet jen do zahrádek a parků. Z vrb v sortimentu je za
domácí možno považovat asi jen klon S-008, francouzskou alias Smithovu jívu, což je kříženec jívy a
košařské vrby nalezený u Brna. Je vynikající, takže bych se mu vůbec nebránil.
Vita Vydra
home: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra

----- Original Message -----
From: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Ty klony vrb jsou občas kříženci dost exotických druhů. V dnešní době se
> začíná hodně cenit krajina bez příměsi cizích rostlinných druhů a vrby jsou
> větrosnubné rostliny, které se ochotně kříží s jinými druhy vrb včetně vrby
> jívy. Je tedy třeba zvážit, zda tyto klony vysazovat i v nějaké málo
> porušené krajině nebo místo nich použít třeba místní vrbu jívu i za cenu
> toho, že jívy by se musely vypěstovat ze semena a samičí sazenice buď
> vyřadit nebo přeroubovat.
>

Blíží se jaro a já stojím u problému čím natřít nové
nástavky jak z venku tak zevnitř ,
Poradte určitě nejsem sám děkuji

Díky Jardovi za podporu. Nemáme li alespoň tři jisté snůšky, z toho jedna musí být vydatná /vikev, svazenka jižněji občas akát/ o řepce to platí jen občas, rentabilita kočování je nejistá a pouze mírná a nikdo ho vlastně nepotřebuje a nechce. Zemědělci jen vlažně a hlavně zadarmo,vedení svazu včalařů a si o něm nejraději pouze povídá, nebo píše, MZ si s nadůrodou neví již tak rady a v EU bude ještě hůř a nikdo neví kam se hnou ceny medu a cukru. je to ta pravá situace pro rozvoj mobilního včelařství????????? Ruda.

Včela medonosná se vyvíjí proměnou dokonalou - holometabolií.U proměny
dokonalé chybí stádium kukly, což není případ včely, ale převážné většiny
hmyzu.Vajíčko se mění v nymfu a ta po několikanásobném svlékání stane
dospělím jedincem (imago). Včela se z vajíčka mění v larvičku, předkuklu,
kuklu a pak až je dospělí jedinec.

Dan Prokeš

----- Original Message -----
From: "Vafle" <e-mail/=/nezadan.av4-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2004 11:05 AM
Subject: Včela obecná


> Je včela obecná hmyz s proměnou dokonalou nebo nedokonalou?

V roce 1985 jsem si pořídil 9 včelstev. Tchán, který včelařil měl kočovný vůz, proto jsem se
snažil i moje včelstva, jak se říkalo, dostat na kola. Zhotovil jsem speciální přívěsný vozík za
auto, nechal ho schválit na Dopravním inspektorátu a již v následném roce jsem kočoval. Všech 9 včelstev umístěných na 3 paletách jsem mohl převézt najednou. Kočoval jsem k řepce, následně k lesu, dále k jeteli a zpět na zimoviště. Největší problémy byly s kočováním k řepce. Při deštivém počasí jsem se mnohdy nedostal na stanoviště včelstev. Výsledek byl, že jsem poničil auto a skončil s tímto způsobem kočování. Proto jsem si zhotovil kočovný vůz na 34 včelstev s nástavkovými úly. Později jsem koupil další vůz na 32 včelstev. Bylo to období jak píše přítel Stojánek, Polášek a přítel Rak, kdy přísun včelstev na kočování byl organizován OV ČSV.
Zemědělské organizace za přísun včelstev platily k řepce 60 Kč, k jeteli 120 Kč a zemědělci k
přísunu poskytli vlastní traktor. Zemědělské podniky byly spokojené s vyššími výnosy při opylení plodin včelstvy a včelař s výtěžkem za med a finanční odměnou za více práce se včelstvy při kočování. Přes problémy, které způsobila varoáza a kočování bylo veterinárními opatřeními omezeno, jsem se dvěma vozy kočoval až do roku 1993.
Při současných podmínkách je kočování ztrátové pro vysoké náklady s přípravou a převozem včelstev, problémy s pohybem včelařských vozů po komunikacích. Proto pouze finanční přínos za med je pro drobného včelaře nemůže pokrýt.
Z dosavadních zkušeností usuzuji, že pro včelaře, který má do 30 včelstev je nejvhodnější dobré trvalé stanoviště s nástavkovými úly volně rozestavěnými v terénu ve kterých se může plně využít moderní systém včelaření. Nástavky bych volil nízké typu Langstroth. Pro včelaře s více než 30 včelstvy a který chce kočovat, je výhodnější pořídit si levnější terénní automobil a zajistit si vlastní odvoz včelstev. Přesto si myslím, že v tomto případě ani produkce 100 včelstev nemůže pokrýt náklady na kočování a provoz terénního automobilu - výhradně používaného na tuto činnost.
Perspektivní bude asi rodinná včelařská farma s více než 150 včelstvy jak je doporučovaná
Evropskou unií.
Z vlastních zkušeností s kočovnými vozy vím, že pro moderní včelaření není vhodný kočovný vůz. Nejvhodnější jsou v terénu volně rozestavěna včelstva v nástavkových úlech.

Hodně zdaru ve včelaření, ne však v kočovných vozech přeje

Jarda
mailto:valsora/=/email.cz

JT> Koupím včelařský kočovný vůz s jakýmkoli množstvím včelstev. Poradí mi
JT> někdo, kdo je vyrábí? Děkuji

Je včela obecná hmyz s proměnou dokonalou nebo nedokonalou?

Nikomu neberu jeho názor na jeho kočovné zařízení vč. kočovných vozů. Chci však varovat začínající před investicí 30 000 - 40 000 do 5 000 kg vážících monster, která prakticky do jednoho nebrzdí a svoji průměrnou rychlostí mají akční radius tak max. 30 km. V 21 století se prostě musí kočovat jinak!!!!K tomu názoru dospěli i jiní včetně mě a proto kočovné vozy nejsou na polích až na nepatrné vyjímky vidět. Platí hl. pro středočeský kraj, kterým téměř
deně projíždím a v sezoně bedlivě sleduji.Kde jsou ty stovky vozů z 80 let????? Než špatně začít tak raději vůbec.Vynaložené částky se skutečně pohybují ve statisících. Dobré rozhodnutí a ještě více zdaru přeje
Ruda.

Severní Morava, cca 320 m. Prolet ve stredu nebo ctvrtek, dnes v sobotu 7,2
znovu, líska taky rozkvetla. Pokud by bylo teplo dalsích pár dnu, rozkvetla
by vcelarská vrba S021.

R. Polásek

Pratele,

na mem stanovisti Humpolec 600m n.m. se tez vcelky proletely. V patek 6.4.
jiz nosily prvni pyl - asi
z lisky. Jedno vcelstvo se mi zdalo velmi podezrele (hodne hucelo) proto
jsem toto vcelstvo ihned prohledl
a zjistil, ze nema matku. Okamzite jsem rozebral 6-ti plastovy oddelek a
plast po plastu dal do tohoto vcelstva.
Jenom pro zajimavost, tento oddelek mel plod na dvou plastech r. 39x30 o
velikosti muzske dlane - oboustranne.
Doufam ze jsem to bezmatecne vcelstvo zachranil.

S pozdravem,

F. Sanek

> Dobry den,
>
> rano jsem se byl kouknout na vcely a koukal jsem, ze uz nosi i pyl.
>
>
> Honza
>

havlík napsal(a):
> Tady v Praze jsem viděl jehnědy už krásně žluté-asi líska a sněženky na
> zahradě mají krásná poupata.

Ergo kladivko v Praze zacalo predjari.

U nas, Vysocina, Pelhrimovsko, 500m, prolety koncem tydne - 4,5,6 unora.


Zdravi PP.

Já myslím, že každý má rád svůj kočovný vůz, ať je výborný, nebo horší,
protože v něm prožil mnoho hodin u včel, případně si ho sám udělal.
Ale ona romantická doba, kdy úly se včelami bydlely v "krabičkách na
kolečkách" je už pryč a pravděpodobně se už nevrátí.
Jednak se daly levně získat v ceně šrotu podvozky a maringotky, v 70 letech
třeba vyřazené vlečky za autobus nebo se v této době vyřazovaly z důvodu
změny předpisů vlečky za traktor s dvojmontáží pneumatik atd. Tehdy se
takovéhle víceméně funkční podvozky daly zakoupit za cenu šrotu. Poslední
podobná možnost byla na začátku 90 let, kdy se odcházející sovětská armáda
zbavovala přebytků a zmenšovala se i naše armáda. Taky se v té době dala
sehnat spousta použitelného materiálu za cenu šrotu nebo odpadu a velice
často, kdyby takový materiál včelař nebo někdo jiný nezakoupil, tak by tam
ten materiál skončil.
Znám třeba případ, kdy velký podnik vyrobil velkoobjemovou speciální paletu
o rozměru ložné korby náklaďáku pro převážení svých velkoobjemových dílů
mezi pobočkami, ta paleta stála v době, kdy byl průměrný měsíční plat 1800 -
2000, něco mezi 200 - 250 tisíci Kčs. Díly se ale i nadále vozily pod
plachtou a paleta se nakonec dala k sešrotování. Nakonec ji za cenu šrotu
koupil včelař a používá ji jako včelín.
Taky mnohem méně lidí pracovalo přes čas než dnes, takže bylo mnohem více
času si takový podvozek svépomocí upravit na kočovný včelín.
Taky cena medu a cena za opylování byla taková, že se svépomocně postavený
kočovný včelín zaplatil za rok, za dva roky.
Nyní takto postavené včelíny dožívají na krajích lesa, sice se včelami, ale
většina majitelů s nimi už zřejmě nekočuje. Buď jsou v takovém technickém
stavu, že to už nejde nebo cena a potíže s převozem jsou tak velké a přínos
peněz za kočování se tak zmenšil, že na to majitelé většinou rezignovali.

Nyní se už funkční podvozek nebo celá maringotka za šrotovací cenu
pravděpodobně nesežene. A protože samotný dřevěný domeček do zahrádky
postavený firmou o půdorysu zhruba 3x4 metry stojí tak 30 - 40 tisíc, tak
cenu včelařského vozu postaveného firmou odhaduji nad 100 tis Kč. To je
strašně moc na to, že se tam nevejde více než asi 20 včelstev v
nadstavkových úlech. Navíc třeba v předjaří bude mít polovina těch úlů česna
obrácená na špatnou stranu. Taky, hlavně na některých lesních stanovištích a
možná v některých zemědělských plodinách bude znamenat 20 včelstev na jednom
místě převčelení a tudíž velice slabé výnosy, případně v průměru více let i
minusové ( ve více letech nutnost přikrmování vícekrát než je medný výnos).
Před 2 - 3 lety proběhla ve Včelařství zpráva, že podle nových předpisů musí
mít i kočovný vůz technickou prohlídku, i když nemá SPZ. Jak to udělat,
nevím, dovézt vůz se včelami ve dne na STK asi nebude to pravé. ( Tady musím
napsat, že si nejsem jistý, jestli se tento problém nakonec nevyřešil,
nesledoval jsem to tolik ). Ale pokud kočovný vůz tu prohlídku mít nebude a
způsobí nehodu, může se stát, že pojišťovna bude na včelaři vymáhat škodu.
Je to ostatně běžný postup pojišťovny, když někdo zavinil nehodu a třeba
neměl v pořádku brzdy. Otázka je taky, jak by se v takovém případě choval
svépomocný včelařský fond.
Co se týká rekreace, tak kočovná stanoviště vhodná pro včely obvykle nejsou
vhodná pro rekreaci a naopak a v kočovném včelíně buď budou včely a pak se
tam najde místo tak akorát pro nouzové přespání, nebo tam bude vybavení k
rekreaci, ale potom minimum včelstev.
Výhody kočovných včelínů vidím pouze dvě - v případě špatného počasí je kde
se schovat a nemusí se řešit ochrana nadstavkových úlů před různými
zvědavci, kteří se jinak občas podívají dovnitř úlu.
Myslím, že kočovný vůz už nikdo sériově nedělá, asi o ně nebyl zájem, za
posledních cca 20 let se rozšířilo a vylepšilo včelaření a kočování v
nadstavkových úlech umístěných venku tolik, že včelaření v kočovných
včelínech tažených traktorem se stalo nevýhodné. Myslím tím v porovnání s
převážením nadstavkových úlů na přívěsném vozíku za osobním autem.
A to i proto, že se dá takové převážení odstupňovat. Tak třeba za menším
běžným osobním autem typu Škoda Fabia nebo Favorit v malém přívěsném vozíku
by mělo jít převézt najednou minimálně 4 nadstavkové úly do hmotnosti cca
celkem 250 kg, za Škodou 100, 105, 120 tak 6 úlů a za tou Nivou odhaduji tak
aspoň 10 úlů. Při průměrné cestovní rychlosti tak 50 km se může během noci
otočit několikrát a tím převézt dost značný počet včelstev. Úly je možné na
vozík nakládat ručně po jednom, nebo později vymyslet nějaký nakládací
vozík nebo výsuvný rošt atd. Jednu z možností jsem třeba viděl na webu
http://www.sweb.cz/jjvcela/rudlik.html.

Atd atd.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 07, 2004 12:19 PM
Subject: Re: Ko?ovn? v?z koup?: p?. Tich?


> > za traktorem tahal dva.Je to kombinace špatného včelína a ještě horší
> > chaty. Pro má slova svědčí to , že se ve světě nepoužívají.
> ... mám rád svoji špatnou chatu.
>
>
> > Jak jinak logicky vysvětlit ty desítky a
> > stovky odstavených vozů na okrajích lesů aj.
> Příteli, kde stojí tyto vozy? Rád bych je viděl. Zatím každý kočovný vůz,
> který jsem odstavený u lesa, či jinde, viděl, byl obsazený včelami.
Nesedím
> doma, po republice se celkem pohybuji a pokud vidím kočovný vůz, zastavím
a
> ze zvědavosti se jdu podívat. Ale o desítkách či stovkách odstavených koč.
> vozů opravdu nevím.
>
>
>
> > a/ Stát se brilantním chovatelem matek a zvládat i tvorbu oddělků
> > b/ mít typ úlu vhodný pro kočování. Zapomeňte na nesmysly uvedené v
> > literatuře / Rassocha aj./Nechci Vás nijak ovlivňovat, ale vhodnější než
> > nástavkový úl asi nenajdete.
> > větrání a vysoký podmet.
> Plný souhlas!
>
>
>
> > c/ vhodné dopravní zařízení: nejjednodušší v našich podmínkách je
levnější
> > teréní automobil /Niva, Aro, Isuzu/ a měkce odpérovaný vlek a na něm
volně
> > ložené úly nebo palety.
> No... Niva - 60.000,- Kč, vlek 10.000,- Kč, 20 úlů po 1.500,- Kč =
100.000,-
> Kč + další potřeby. Myslím, že za cca 30-40.000 Kč pořídím vůz v celkem
> dobrém stavu a docela vybavený.
>
>
> >Hodně úspěchů a pamatujte, nejhorší je začít špatně.
> Nejhorší je nezačít vůbec!
>
> Já jsem zastáncem kočovných vozů a nemyslím si, že by byly jen špatné.
Každý
> očekává od včelařiny něco jiného a ke stejným výnosům lze dojít různými
> způsoby. Své názory nepokládám za jediné dobré a jiné názory neodsuzuji.
>
> Brzké jaro, silné včely a hodně tolerance přeje
>
> jose
>
>
>
>
> ---
> avast! Antivirus: Odchozi zprava cista.Alespon si to myslim...
> Virova databaze (VPS): 6.2.2004
> Testovano: 7.2.2004 13:09:55
> avast! (c) copyright 2000-2003 ALWIL Software.
> http://www.avast.com
>
>
>

> za traktorem tahal dva.Je to kombinace špatného včelína a ještě horší
> chaty. Pro má slova svědčí to , že se ve světě nepoužívají.
... mám rád svoji špatnou chatu.


> Jak jinak logicky vysvětlit ty desítky a
> stovky odstavených vozů na okrajích lesů aj.
Příteli, kde stojí tyto vozy? Rád bych je viděl. Zatím každý kočovný vůz,
který jsem odstavený u lesa, či jinde, viděl, byl obsazený včelami. Nesedím
doma, po republice se celkem pohybuji a pokud vidím kočovný vůz, zastavím a
ze zvědavosti se jdu podívat. Ale o desítkách či stovkách odstavených koč.
vozů opravdu nevím.



> a/ Stát se brilantním chovatelem matek a zvládat i tvorbu oddělků
> b/ mít typ úlu vhodný pro kočování. Zapomeňte na nesmysly uvedené v
> literatuře / Rassocha aj./Nechci Vás nijak ovlivňovat, ale vhodnější než
> nástavkový úl asi nenajdete.
> větrání a vysoký podmet.
Plný souhlas!



> c/ vhodné dopravní zařízení: nejjednodušší v našich podmínkách je levnější
> teréní automobil /Niva, Aro, Isuzu/ a měkce odpérovaný vlek a na něm volně
> ložené úly nebo palety.
No... Niva - 60.000,- Kč, vlek 10.000,- Kč, 20 úlů po 1.500,- Kč = 100.000,-
Kč + další potřeby. Myslím, že za cca 30-40.000 Kč pořídím vůz v celkem
dobrém stavu a docela vybavený.


>Hodně úspěchů a pamatujte, nejhorší je začít špatně.
Nejhorší je nezačít vůbec!

Já jsem zastáncem kočovných vozů a nemyslím si, že by byly jen špatné. Každý
očekává od včelařiny něco jiného a ke stejným výnosům lze dojít různými
způsoby. Své názory nepokládám za jediné dobré a jiné názory neodsuzuji.

Brzké jaro, silné včely a hodně tolerance přeje

jose




---
avast! Antivirus: Odchozi zprava cista.Alespon si to myslim...
Virova databaze (VPS): 6.2.2004
Testovano: 7.2.2004 13:09:55
avast! (c) copyright 2000-2003 ALWIL Software.
http://www.avast.com

Já kočovné vozy neodsuzuji,spíše naopak.Před 20 lety jsem řídil výrobu ovoce v zemědělském družstvu,kde polovina druhů a odrůd byla cizosprašná.Sadů bylo 200 ha a i přes dobré zavčelení,výsledek bez kočovníků nebyl ideální.Tehdy sice OV ČSV kočování organizoval,alevždy jsem se s kočovníky domlouval sám už v březnu,aby mi neujeli někam jinam.Za přistavení do sadu dostávali 8O Kčs,traktor jel na naše náklady a za nedospanou noc jsem dal traktoristovi ještě odměnu,tak si nedovolil vzít od včelařů ani všimné.Chytřejší chtěli jet do černého rybízu,který brzy odkvetl a na začátek květu řepky už stáli na dalším stanovišti za dalších 80 Kčs.A ti úplně věrní se vrátili předčasně z lesní snůšky k jeteli na semeno,kde bylo 120 Kčs na včelstvo.Kočovník musí mít více oddělků,aby eliminoval občasné ztráty,ale rozumný agronom mu rád přispěje,protožě ví kolik mu vložená částka přinese na výnosu.Jo kdyby se tak probralo MZe a dalo kočování do dotačních titulů bylo by to veselejší.

Ano, tenkrát vyráběná odvíčkovací vidlička, vlastně hoblík, za moc nestál.
Ale záleží na provedení. Odvíčkovací hoblík už asi 5 let bez poruchy
používáme. Běžně v prodeji není, vyrobil mi ho jeden známý. Rozhodně je
lepší než klasická odv. vidlička a pro včelaře do 100 včelstev postačuje,
pro větší provoz už by zdržoval. Určitou nevýhodou hoblíku je, že s víčky
zůstává hodně medu, ale ten se může nechat odkapat ve vhodné jímací nádobě
dole děrované apod. Je pravda, že na medu po hoblíku zůstává tenký voskový
film, ale v tangenciálním medomutu to vůbec nevadí - vše se odstředí, možná
by byly větší zbytky v medometu radiálním.

Máme i vyhřívaný odvíčkovací nůž francouzské výroby, ale nevyhovuje vůbec.
Má slabý výkon, zdržuje a naopak když se s ním chvíli nepracuje, přehřeje se
a med se na něm pálí. To u hoblíku není - dá se regulovat jeho příkon. Lepší
(a dražší) je údajně vyhřívaný odv. nůž americké výroby.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 06, 2004 8:31 AM
Subject: RE: Vyhřívaná odvíčkovací vidlička


Vyráběla se tak před třiceti lety a stála tehdy závratných 200 Kčs. Měl
jsem ji, ale nebyly s ní příliš dobré zkušenosti. Spíš než jako vidlička
to vypadalo jako ocelový klín s držátkem. Víčka se seřízla docela dobře,
ale na odvíčkované ploše se udělal tenký potah rozpuštěného a ztvrdlého
vosku. Navíc kvalita odpovídala československému průmyslu tehdejší doby
a vydržela tak polovinu sezóny, pak se spálilo topné tělísko a bylo po
zábavě.

Vyráběl to nějaký tehdejší OPS (pro mladší generaci okresní podnik
služeb).

Spíš se používají eletricky vyhřívané hoblíky, případně nože, ale není
mi známo, že by je někdo tady oficiálně prodával.

S pozdravem

Lněčka

Kdysi si traktorista "půjčil" traktor z JZD ve čtyři ráno, dostal 50 tehdy
Kčs a musil být v 6 hodin zpátky. Za 1 včelstvo se vyplácelo na řepce 60 -
80 korun, na jeteli až 120 korun. Za těchto podmínek kočování šlo. Nyní se
za opylování neplatí nic a za převoz si traktorista naúčtuje za
traktorohodiny a ujeté kilometry minimálně pětistovku. Navíc se rozpadla
organizace kočování a kočovný vůz, aby vůbec mohl na silnici, zřejmě musí
splňovat vyhlášku a mít platnou technickou kontrolu. Takže dnes je kočování
s kočovným vozem silně nerentabilní záležitost. Navíc byla většina podvozků
pod kočovné vozy koupena za cenu šrotu, protože tehdy neodpovídaly předpisům
a musely být vyřazovány z organizací.
Jako perspektivní vidím do cca 12 - 15 včelstev převážení na běžném
přívěsném vozíku za osobní auto, vozík musí být optimálně zatížen s ohledem
na pérování a případně mírně podhuštěny pneumatiky a na autě použít zimní
pneumatiky a v kluzkém terénu sněhové řetězy.
Při větším počtu snad nějaký přívěsný vozík za tím gazíkem.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Tichý" <dati/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 06, 2004 2:37 PM
Subject: kočovný včelařský vůz


> Koupím včelařský kočovný vůz s jakýmkoli množstvím včelstev. Poradí mi
> někdo, kdo je vyrábí? Děkuji

Chcete li začít kočovat, tak koupě klasického kočovného vozu
je docela špatný začátek. Vím o čem mluvím, před lety jsem
za traktorem tahal dva.Je to kombinace špatného včelína a ještě horší chaty. Pro má slova svědčí to , že se ve světě nepoužívají. Včelstva po čas převozu jsou vystavena silným stresům a depresím a mnohdy jsou výsledky horší než při stabilním způsobu.Jak jinak logicky vysvětlit ty desítky a stovky odstavených vozů na okrajích lesů aj./když mě neuvěříte/.Chcete li výrazně zvětšit množství medu kočováním, musíte pro to hodně udělat.
a/ Stát se brilantním chovatelem matek a zvládat i tvorbu oddělků
b/ mít typ úlu vhodný pro kočování. Zapomeňte na nesmysly uvedené v literatuře / Rassocha aj./Nechci Vás nijak ovlivňovat, ale vhodnější než nástavkový úl asi nenajdete.Rámky se v něm nesmí kývat, nutností je spodní větrání a vysoký podmet. Kdo Vám bude tvrdit opak nevěřte mu ani pozdrav.
c/ vhodné dopravní zařízení: nejjednodušší v našich podmínkách je levnější teréní automobil /Niva, Aro, Isuzu/ a měkce odpérovaný vlek a na něm volně ložené úly nebo palety. Hodně úspěchů a pamatujte, nejhorší je začít špatně.

Tady v Praze jsem viděl jehnědy už krásně žluté-asi líska a sněženky na zahradě mají krásná poupata.

Dne pá 6. únor 2004 13:43 Pavel Prchal napsal(a):
> Zdravim,
>
> Prosim, priste napis KDE je stanoviste, takhle je to sice radostne, ale
> vcelku na nic.

Dobry den,

stanoviste je cca 3 km jizne od Celakovic , cca 12 km vychodne od Prahy, okres
Praha vychod, nadmorskou vysku neznam, ale asi tak o 30-50(odhadem) m vys nez
Labe. Barva pylu zluta.
Honza