Včelařská konference

Máme v působnosti naší ZO několik včelařů - nečlenů.Zajišťujeme jim servis v podobě léčení,vyšetření měli a žádostí o dotace prakticky "grátis".Oproti ostatním včelařům,neplatí ani členský a žádný jiný poplatek.Protože se blíží VČS,chceme na ni navrhnout k odhlasování členské základně určitý poplatek pro tyto včelaře.Chci se proto zeptat jaké v tom máte ve Vašich ZO zkušenosti.případně konkrétně jakou částkou to řešíte. Pácl
------------
Jestli si tu službu u vás objednají, měli by jste mít určitě nějaký ceník prací a účtovat ji podle něho.

Ale pokud si ji neobjednají, tak je to pak jedno.

To říkám se zkušeností nečlena ČSV, nikoli neorganizovaného včelaře jak se obejvuji ve statistikách.
:-)
Karel

Trochu se to zvrtlo jinam, nez jsem puvodne zamyslel.

je pravda, ze v silne koncentraci jsou to ziraviny, jako jine kyseliny. Rozdil je v tom, ze se volne vyskystuji v prirode, stavelku kazdy z nas kdo ma rozum denne konzumuje v ovoci a zeleninach.

Me slo spise o to, ze tyto kyseliny lze ve svych vcelstvech aplikovat, aniz by mi to nekdo mohl zakazat, nebo pripadne naopak prikazovat zpusob aplikace pomoci formidolu.

P.Z.
----------------------------------

On je to takový divný právní stav daný asi českou připosra... před předpisy a nadřízenými.

Například kyselinu octovou (ocet) se prý dává do pití králíkům, myslím proti kokcidioze.

Osobně mě udivuje, že když můžu do včel vhánět kouř z hobry, sololitu, juty, papíru, a další věci, jak někdo chce zdůvodnit, že tam nemůžu vhánět výpary nějaké kyseliny.

Stejně tak jako jsou včelaři, co věří tomu, že když do krmení dají vývyar z jehličí, kopřiv atd. tak to zlepší zdrav. stav včel. A nikoho nenapadne, že dávat něco navíc do roztoku cukru by se mělo zakazovat, protože to není povolené.


Tady všichni nadávají že to předpisy zakazují, nevím o žádném, jen to, že co není zakázáno, je povoleno.

A zavřou jen ty, co se nechají chytit. Takže trestné je v podstatě jen to "nechat se chytit".
:-)

Karel

Máme v působnosti naší ZO několik včelařů - nečlenů.Zajišťujeme jim servis v podobě léčení,vyšetření měli a žádostí o dotace prakticky "grátis".Oproti ostatním včelařům,neplatí ani členský a žádný jiný poplatek.Protože se blíží VČS,chceme na ni navrhnout k odhlasování členské základně určitý poplatek pro tyto včelaře.Chci se proto zeptat jaké v tom máte ve Vašich ZO zkušenosti.případně konkrétně jakou částkou to řešíte. Pácl

Trochu se to zvrtlo jinam, nez jsem puvodne zamyslel.

je pravda, ze v silne koncentraci jsou to ziraviny, jako jine kyseliny. Rozdil je v tom, ze se volne vyskystuji v prirode, stavelku kazdy z nas kdo ma rozum denne konzumuje v ovoci a zeleninach.

Me slo spise o to, ze tyto kyseliny lze ve svych vcelstvech aplikovat, aniz by mi to nekdo mohl zakazat, nebo pripadne naopak prikazovat zpusob aplikace pomoci formidolu.

P.

Tohoto filosofického dilematu je řešením opylovač. To je obrovský kvicht na váze rovnováhy mezi spotřebou a výrobou kyselin pro včelařství a řízenou údržbou obnovitelného zdroje co CO2 spotřebovává. _gp_
........
(e-mailem) --- 18. 2. 2011
Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556) (50559) (50741) (50744) (50745) (50748) (50749) (50751)
V tom pravdu máš, avšak problém je ovšem v objemu produkce. Důsledky při její výrobě by se měly brát také v úvahu. CO 2 je v vpřírodě také a jaké problémy dělá jeho množství vyprodukované námi snad není třeba ani uvádět.
To že něco má přírodní přívlasky, nemusí být nakonec zrovna IN!

Pepan

"Mohl bych se zeptat, co je biologického na žíravinách a jedech vyráběných v rámci organické chemie, jako jsou kyseliny mravenčí a šťavelová?"

No, termín biologické je velice gumový pojem. V krajním případě to mohou být všechny organické látky.
Rozdíl mezi kyselinou mravenčí, šťavelovou a mezi amitrazem fluvalinatem a podobných je v tom, že za prvé ty kyseliny jsou snad v každé druhé rostlině nebo hmyzu, takže v přírodě nejsou nic zvláštního a cizorodého. Navíc organické kyseliny jsou chemicky v podstatě koncový článek rozkladu, další stupeń jsou přímo oxid uhličitý a voda nebo z velké části.
Fluvalinat, permetrin atd jsou pyrethroidy a ty se v přírodě nacházejí snad jen v chryzantémách, amitraz se v přírodě, pokud vím, nenachází nikde. Dá se tedy říct, že jsou pro naši přírodu cizí. Navíc to jsou látky kdesi uprostřed dlouhého rozkladného řetězce, jejich rozložením vznikne nějaký meziprodukt, ten se rozloží na další, ten na další.... až teprve po mnoha stupních rozkladu je z toho konečně voda a oxid uhličitý a v případě amitrazu ještě volný dusík. Každý z těchto meziproduktů čili reziduí má v prostředí svoji specifickou stabilitu i toxicitu, a s obojím se musí počítat.

V tom pravdu máš, avšak problém je ovšem v objemu produkce. Důsledky při její výrobě by se měly brát také v úvahu. CO 2 je v vpřírodě také a jaké problémy dělá jeho množství vyprodukované námi snad není třeba ani uvádět.
To že něco má přírodní přívlasky, nemusí být nakonec zrovna IN!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ustav v Dole
> Datum: 18.2.2011 09:50:00
> ----------------------------------------
> Tyto kyseliny jsou součástí života živé přírody. gp_
> ...........
> Karel Novák (88.101.149.91) --- 18. 2. 2011
> Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556)
> (50559) (50741) (50744) (50745) (50748)
> Mohl bych se zeptat, co je biologického na žíravinách a jedech vyráběných v
> rámci organické chemie, jako jsou kyseliny mravenčí a šťavelová?
>
>
>

Tyto kyseliny jsou součástí života živé přírody. gp_
............
Karel Novák (88.101.149.91) --- 18. 2. 2011
Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556) (50559) (50741) (50744) (50745) (50748)
Mohl bych se zeptat, co je biologického na žíravinách a jedech vyráběných v rámci organické chemie, jako jsou kyseliny mravenčí a šťavelová?

S tím stěžováním máš pravdu Za bolševika sis mohl jít štěžovat k obecní váze nebo k parnímu válu. Obojí již však neexistuje. Co tedy s tím? To je vážnější problém než co tady řešíte.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ustav v Dole
> Datum: 18.2.2011 06:43:27
> ----------------------------------------
> Já si myslím, že v Dole to s tím monopolem na rozum a všemohoucnosti
> ovlivnit vyhlášku, to zas tak horké nebude. Co vím tak SVS považuje Dol za
> konkurenci v oblasti vyšetřování vzorků na varroázu a mor a licenci na mor
> už byl i pokus Dolu vzít. Dol, pokud jsou osloveni, zpracovanou vyhlášku
> doporučuje, schvaluje ji vždy SVS a kdo taky jiný. O tom jak vznik a úprava
> vyhlášky probíhá jsem se před lety ptal Ing. Titěry a v podstatě mi bylo
> řečeno, že každý včelař může vyhlášku ovlivnit. Dol pokud zpracovává
> doporučení vyhlášky, tak bere vážně i připomínky řadových včelařů, protože
> to jsou připomínky z terénu.
> No a teď si kritici Dolu představte situaci, kdy stát bude mít monopol na
> vyšetření vzorků na varroázu, moru nebo pro chov. matek, kam by se asi
> vydala cena za takové vyšetření, teď v době škrtů a úspor, kdy žádný resort
> nemá dost peněz. Já bych to obecně řekl jinak " stěžovat si můžeme, ale
> není komu"
>
>
>

Mohl bych se zeptat, co je biologického na žíravinách a jedech vyráběných v rámci organické chemie, jako jsou kyseliny mravenčí a šťavelová?

diky za odkaz na ten ustav pro kontrolu veterinarnich leciv. Myslis Gusto, ze by meli schvalovat treba i pripravky obsahujici biologicka leciva kys. mravenci a stavelku ? Predpokladam, ze jsou tady spise na ty synteticke - Amitrazy, acr. , fluvalinaty.

P.

Ono každému na odvíčkování zjevně vyhovuje něco jiného. Já jsem se po diskusi na tomto vlákně rozhodl, že vyzkouším odvíčkování na hrotu, místo pilky co má př. Turčáni na Svém ANTI mohu vyzkoušet nůž na pečivo co máme doma, ostří má vlnovku a je dlouhý 20 cm, ten nemusím kupovat. A určitě také min. zavolám Sapákum. Dám tomu ručnimu odvíčkování ještě jednu sezónu šanci, když už jsem to vydržel doposut.

No Já bych prvně ty šablony nafotil, to bude asi tak v pol. příštího týdne, a když s tím budu spokojen a budou fotky dostatečně názorné, tak je mohu dát i k dispozici na fórum, když už mají zde průběžnou reklamu. (:-))

Já si myslím, že v Dole to s tím monopolem na rozum a všemohoucnosti ovlivnit vyhlášku, to zas tak horké nebude. Co vím tak SVS považuje Dol za konkurenci v oblasti vyšetřování vzorků na varroázu a mor a licenci na mor už byl i pokus Dolu vzít. Dol, pokud jsou osloveni, zpracovanou vyhlášku doporučuje, schvaluje ji vždy SVS a kdo taky jiný. O tom jak vznik a úprava vyhlášky probíhá jsem se před lety ptal Ing. Titěry a v podstatě mi bylo řečeno, že každý včelař může vyhlášku ovlivnit. Dol pokud zpracovává doporučení vyhlášky, tak bere vážně i připomínky řadových včelařů, protože to jsou připomínky z terénu.
No a teď si kritici Dolu představte situaci, kdy stát bude mít monopol na vyšetření vzorků na varroázu, moru nebo pro chov. matek, kam by se asi vydala cena za takové vyšetření, teď v době škrtů a úspor, kdy žádný resort nemá dost peněz. Já bych to obecně řekl jinak " stěžovat si můžeme, ale není komu"

Bohužel tato konference nemá přehledné řazení témat. Toto se tu rozebíralo. Takže vzevrubně.

Dol určitě ne. Ten maximálně může zhotovit nějakou metodiku když jsou peníze nebo může poskytnout základní informační zdroje nebo doporučující soubor informací z EU, pro stanovení indikace různých léčiv nebo účinných látek. Na povolování použití účinných látek do nějakého léčiva nebo přípravku je tu Úřad co povoluje podle EU veterinární léčiva a přípravky. Praxe je taková, že jestli se veterina rozhodne použít to či ono, ověří si a nechá si to povolit u Úřadu, který to buď podle směrnic EU požehná nebo zavrhne a nepovolí, protože to EU zkrátka nepovoluje.

http://www.uskvbl.cz/

_gp_
.........
Mel bych zde dotaz pro verejnost- schvalovani leciv biologickych , tzn kys.mravenci,stavelova, ktere si volne muzete koupit, prece nemusi podlehat zadnemu schvaleni z Dolu ???
Je pak na nas jestli si koupime formidol, nebo kys. mravenci ci stavelovou a budeme si lecit.Zodpovednost za sve vcely si neseme sami.
Co si otom myslite ???

2011/2/17 Ale Molčík

> Šablony nafotit a poslat můžu, ta šablona je velmi jednoduchá věc.A je tam
> i úspora elektřiny, když těch šablon je několik, tak než se to do nich
> naskládá, fréza stojí a samotné frézování v šabloně, zabere míň času než to
> naskládání, třebaže se loučky do ní skládají po několika kusech, co se
> vejde do ruky.
>
----
Nešlo by to třeba vystavit na www.vcelarskeforum.cz

Možná by to bylo jednodušší - a pak sem dát link.

Je tam však nastaveno, že zvětšit si je může jen přihlášený - což však může být každý.:-)

Díky.

Karel

Skoro kazde vyberove rizeni je vypsano v momente,kdy je znam vitez a hleda se "krovi",kterym se vitez "zlegalizuje",tedy alespon v pripadech,kdy ma zdani legalnosti vydrzet.Zajimalo by mne,kdo by takove vyberove rizeni na kys.mravenci rozhodoval?Ted vazne:nase ZO vloni nezaradila formidol na objednavku leciv a to svorne z duvodu,ze si ho KAZDY vcelar MUZE KOUPIT SAM ZA SVOJE.

Vcera jsme meli na vyborove schuzi rozepri ohledne nasazeni formidolu. Me celkem zarazi, ze SVS naridi leceni formidolem ( na cem by nebylo nic spatneho,spise naopak) , ALE jak postupovat v pripade, ze nektery z vcelaru ze ZO odmitne formidol, s tim, ze leci Nassenheidrem. Kdyz jsem sel do dusledku, tak by z toho mohl byt i nemaly maler, kdyby se nekdo v EU dozvedel, ze veterina predepisuje pro povinne leceni pripravek s kys.maravenci a my na nej bereme dodatace ze SZIF ve vysi tusim 70%. Kdyz si vezmete, jak velka castka to musi byt pro celou CR. Moje zena se zabyva dodacemi ze SZIF, vsude se pise ze pri castce dotace prevysujici 500 000 CZK je nutne oficialni vyberove rizeni. Abychom typenize treba nemuseli jednou vracet zpet do EU, za nedodrzeni podminek pro zadavani vyber.rizeni.
Mel bych zde dotaz pro verejnost- schvalovani leciv biologickych , tzn kys.mravenci,stavelova, ktere si volne muzete koupit, prece nemusi podlehat zadnemu schvaleni z Dolu ???
Je pak na nas jestli si koupime formidol, nebo kys. mravenci ci stavelovou a budeme si lecit.Zodpovednost za sve vcely si neseme sami.
Co si otom myslite ???

PZ

Zdravím,
můžu taky poprosit o přeposlání emailu? mikulas.stibor/=/seznam.cz
Díky
Mikuláš

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Boleloucký <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> Datum: 17.2.2011 11:38:38
> ----------------------------------------
> Dobrý den, chtěl bych se zeptat na totéž co kolega výše. Můžete mi ty fotky
> prosím poslat také.
> Mail: boleloucky.petr/=/gmail.com
> Děkuji
> S pozdravem
> Petr Boleloucký
>
> 2011/2/17 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
>
> > Pošli mi svoůj e-mail, pošlu fotky, z nich je to jasné.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: M. Futera <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> > > Datum: 17.2.2011 10:39:31
> > > ----------------------------------------
> > > Jaké rozměry drážek máte v horní a dolní loučce, v jakém medometu
> > > (tangenciální, radiální) vytáčíte, o kolik je rozměr mezistěny menší
> > > oproti rozměrům mezi "dny" drážek rámku z důvodu roztažnosti vosku?
> > > Případně prosím o další rady, zkušenosti, informace atd.- Pozn.: v
> > letošním
> > > roce přecházím na NN.
> > > Děkuji
> > > M. Futera
> > >
> > > Radek Hubač: .... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez
> > > drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí
> > >
> > >
> > >
> >
>
>
>
> --
> Ing. Petr Boleloucký
> 777840488, 737267011
> boleloucky.petr/=/gmail.com
>
>
>

ja uz 10r pouzivam otocny odvieck.drziak vyrobeny podla p.Turcaniho,mozem odporucit,nizky ramik pokladam a aretujem na bocne latky,cize je na kant...so Sapakovou vidlickou sam odvieckujem a vytocim 400kg medu za den..ak je toto pravek vcelarenia,tak som v nom rad..:-)

A Vy Anton máte jaký pohled na věc. Co byste doporučil na odvíčkování?
Jestli můžu rád se zeptám každého Děkuji.

Viete, každá líška si svoj chvost chváli, ale pre mňa je už min. 15 rokov tým najlepším pomocníkom, svoj vynález na odviečkovanie rámikov som označil ANTI. Vymyslel a vyrobil som si ho sám a čo som nedokázal (zváranie kostry a nadstavby, dal som urobiť majstrovi) a vznikla z toho veľmi efektívna pomôcka. Náklady na toto zariadenie boli skoro nulové, všetko som si nazbieral na šrotovisku vtedy bohatého poľnohospodárskeho družstva.

Hlavná nádoby je 100 x 430 (šírka rámika 420 mm) x 350 mm, na tejto hĺbke je sieť s očkami 2x2 mm (dá sa vybrať) a pod ňou nádoba na asi 80 kg medu s vypúšťacím ventilom, nádoby sa ukladajú odviečkované plásty, v 1avej časti je nadstavba pre kolmé uchytenie plástu, plást sa dá otáčať a je upravený na obojstranné odviečkovanie, na hrane nádoby je hranol z tvrdého dreva alebo plastu, so zárezom pre očistenie pílonoža. Na sieť sa dajú uložiť odviečkovance zo 400 plástov.

Článok aj fotodokumentáciou je na webe vcely.sk v časti TÉMY. Netvrdím, že je to najlepšie riešenie, ale mne slúži ku spokojnosti a vidličku už nepoužívam 20 rokov. Pri tomto spôsobe zrezávanie viečok pílonožom je, že aj "tučné" plásty zrežete na rovnakú hrúbku a kývanie medometu nepoznám. Nôž je vhodný aj na rámiky s plieckami a medzerníkmi na bočnej latke rámika.

Nikomu ho nevnucujem, ale momentálne by som iné zariadenie nechcel. Nie je to niečo svetoborné, každý plást musím zobrať do ruky a opracovať ho, nedá sa porovnať ani len so slávnym "maslostrojom" Voskovca a Wericha, a tobôž nie s americkými linkami, do ktorej na začiatku vložím vložím plást a na konci odoberiem celú debničku s vytočenými plástami.

Pre zmenu skúste si pozrieť túto ponukovú včelársku stránku, čo ponúkajú ruským včelárom výrobcovia. je to dobré na porovnanie.

http://www.pchelovod.com/
100 rublov = 2,52 eur

A Vy Anton máte jaký pohled na věc. Co byste doporučil na odvíčkování?
Jestli můžu rád se zeptám každého Děkuji.

Odvíčkovací vidličky od Sapáků můžu doporučit. Zpočátku trochu nezvyk, ale po zapracování podstatné zrychlení práce. Mám ji již 3 roky a jsem maximálně spokojen.

Páni vraciate sa do praveku včelárenia. Anton

Pokud by bylo jen na odvíkování tak ano. Jeho výhodou je však neomezené množství dalších funkcí, počínaje od zábavy až po fyziky námáhavé práce .Jeho nevýhodou je velká hlučnost, zvláště když se pak zábavě vě
nujem jinde.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N? oby?ejn?
> Datum: 17.2.2011 10:50:46
> ----------------------------------------
> Jo jo,
> Pepane, ale to je poradne drahe odvickovaci zarizeni.
>
> P.
>
>
>

http://vcely.sk/index.php?name=coppermine&file=displayimage&meta=search&cat=0&pos=18

Mnohokrát děkuji, času není nikdy nazbyt a každé udělátko, které jej ušetří
je fajn.
Petr Boleloucký

2011/2/17 Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

> Šablony nafotit a poslat můžu, ta šablona je velmi jednoduchá věc.A je tam
> i úspora elektřiny, když těch šablon je několik, tak než se to do nich
> naskládá, fréza stojí a samotné frézování v šabloně, zabere míň času než to
> naskládání, třebaže se loučky do ní skládají po několika kusech, co se
> vejde do ruky.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Šablony nafotit a poslat můžu, ta šablona je velmi jednoduchá věc.A je tam i úspora elektřiny, když těch šablon je několik, tak než se to do nich naskládá, fréza stojí a samotné frézování v šabloně, zabere míň času než to naskládání, třebaže se loučky do ní skládají po několika kusech, co se vejde do ruky.

Dobrý den, mohl by jste ty šablony postupem času nafotit a poslat. Rád bych
si je taky zhotovil.
Petr Boleloucký

2011/2/17 Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

> Takhle nějak podobně jsem to dělával také, že jsem první frézoval drážky a
> potom rozřezával na jednotlivé loučky. Teď jsem přešel na šablony. Kdy si
> první připravím přesně rozměrově loučky, vyřadím suky apod. jednotlivé
> loučky naskládám za sebe do šablony a frézuji 30 horních, 50 bočních a 50
> spodních louček najednou. Těch šablon mám na jednotlivé loučky několik čímž
> se ten počet, kolik udělám na jedno nastavení frézy, zvyšuje. Půdorys
> šablony je dřevotříska, šiřka podle loučky, délka podle kusů louček kolik
> chci frézovat. Po obvodu dřevotřísky mám našroubovány tenké laťky aby
> loučky neujížděly, na každém konci šablony mám provrtané díry na vratové
> šrouby, abych mohl ze shora přitáhnout loučky hranolkem, aby se při
> frézování nezvedaly. Když je šablon dost, tak těch tisíc rámků za den se dá
> udělat, s předešlým postupem bez šablon mi to zabralo mnohem víc času.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

No tak jste mě přesvědčily, letos vyzkouším vidličku od Sapaka. Za tip děkuji.

..suhlasim,odkedy mam vidlicku od sapaka,prestal som uvazovat o odv.zariadeni,vecer doveziem 30nadstavkov 42x17,ulozim do termokomory 38-40C,rano odvieckovavam a tocim..nizky ramik a teply plast su faktory ktore neuveritelne ulahcia a urychlia vytacanie..

díky za dobrý nápad..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> Datum: 17.2.2011 12:15:43
> ----------------------------------------
> Takhle nějak podobně jsem to dělával také, že jsem první frézoval drážky a
> potom rozřezával na jednotlivé loučky. Teď jsem přešel na šablony. Kdy si
> první připravím přesně rozměrově loučky, vyřadím suky apod. jednotlivé
> loučky naskládám za sebe do šablony a frézuji 30 horních, 50 bočních a 50
> spodních louček najednou. Těch šablon mám na jednotlivé loučky několik čímž
> se ten počet, kolik udělám na jedno nastavení frézy, zvyšuje. Půdorys
> šablony je dřevotříska, šiřka podle loučky, délka podle kusů louček kolik
> chci frézovat. Po obvodu dřevotřísky mám našroubovány tenké laťky aby
> loučky neujížděly, na každém konci šablony mám provrtané díry na vratové
> šrouby, abych mohl ze shora přitáhnout loučky hranolkem, aby se při
> frézování nezvedaly. Když je šablon dost, tak těch tisíc rámků za den se dá
> udělat, s předešlým postupem bez šablon mi to zabralo mnohem víc času.
>
>
>

Takhle nějak podobně jsem to dělával také, že jsem první frézoval drážky a potom rozřezával na jednotlivé loučky. Teď jsem přešel na šablony. Kdy si první připravím přesně rozměrově loučky, vyřadím suky apod. jednotlivé loučky naskládám za sebe do šablony a frézuji 30 horních, 50 bočních a 50 spodních louček najednou. Těch šablon mám na jednotlivé loučky několik čímž se ten počet, kolik udělám na jedno nastavení frézy, zvyšuje. Půdorys šablony je dřevotříska, šiřka podle loučky, délka podle kusů louček kolik chci frézovat. Po obvodu dřevotřísky mám našroubovány tenké laťky aby loučky neujížděly, na každém konci šablony mám provrtané díry na vratové šrouby, abych mohl ze shora přitáhnout loučky hranolkem, aby se při frézování nezvedaly. Když je šablon dost, tak těch tisíc rámků za den se dá udělat, s předešlým postupem bez šablon mi to zabralo mnohem víc času.

Předem děkuji
mfutera/=/tiscali.cz

> Pošli mi svoůj e-mail, pošlu fotky, z nich je to jasné.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M. Futera
> > Předmět: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> > Datum: 17.2.2011 10:39:31
> > ----------------------------------------
> > Jaké rozměry drážek máte v horní a dolní loučce, v jakém medometu
> > (tangenciální, radiální) vytáčíte, o kolik je rozměr mezistěny menší
> > oproti rozměrům mezi "dny" drážek rámku z důvodu roztažnosti vosku?
> > Případně prosím o další rady, zkušenosti, informace atd.- Pozn.: v
> letošním
> > roce přecházím na NN.
> > Děkuji
> > M. Futera
> >
> > Radek Hubač: .... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez
> > drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí

Drážky jsou v bočních loučkách, nahoře 20*6mm dole nepamatuji přesně cca 6*10mm. Na horní loučce se udělá o 8mm delší ouško, které se opře o boční loučku a dolní dělám z 6cm fošen, nedříve odfrézuji těch 6x10mm a pak podélně nařežu 5 louček. Pokud jde o to velkovčelaření Aleši, nechci aby sis myslel, že se do Tebe opírám, ale Provazníkovi, Volejník, Benda, Holec co si teď zrovna uvědomuji trny na dolních loučkách mají, trošku složitější výroba, ale úspora času, když neotravují podrážděné včely... Taky se snažím dělat vše jednoduše, nemám čas, jsem v zahraničí a včely vidím v sezóně 1-2x měsíčně.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> Datum: 17.2.2011 10:47:31
> ----------------------------------------
> Spodní přesazení loučky do strany se dělá 6 mm a mělo by být z boku loučky
> zuženo na polovinu hloubky, aby ta dosedací plocha byla co nejmenší. Proti
> mačkání včel je to dobrá věc. A jaké koliv zasazení horní či dolní loučky
> do bočních louček se mi také líbý, protože ten rámek pěkně drží pohromadě,
> má přesné rozměry a behem používání se nepohne. Někde jsem viděl obrázek
> Langstrothova rámku, kde spodní strana horní loučky, byla frézovaná do
> dovnitř prohnutého V. Šlo o rámek, do kterého se nedávala mezistěna a včely
> vždy stavbu začinaly dole na špičce toho V frézování. Technicky vyrobit
> dokonalý rámek, aby vyhovoval včelám a včelaři, to není problém, ale
> bohužel to nesedí do dnešní doby, rychle a levně. Já ačkoliv nemám farmu,
> tak se také snažím si věci zjednodušovat a spíš se dívám po metodách
> velkoprovozu, protože v sezóně nemám toho času nazbyt.
>
>
>

Dobrý den, chtěl bych se zeptat na totéž co kolega výše. Můžete mi ty fotky
prosím poslat také.
Mail: boleloucky.petr/=/gmail.com
Děkuji
S pozdravem
Petr Boleloucký

2011/2/17 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Pošli mi svoůj e-mail, pošlu fotky, z nich je to jasné.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M. Futera <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> > Datum: 17.2.2011 10:39:31
> > ----------------------------------------
> > Jaké rozměry drážek máte v horní a dolní loučce, v jakém medometu
> > (tangenciální, radiální) vytáčíte, o kolik je rozměr mezistěny menší
> > oproti rozměrům mezi "dny" drážek rámku z důvodu roztažnosti vosku?
> > Případně prosím o další rady, zkušenosti, informace atd.- Pozn.: v
> letošním
> > roce přecházím na NN.
> > Děkuji
> > M. Futera
> >
> > Radek Hubač: .... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez
> > drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí
> >
> >
> >
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Pošli mi svoůj e-mail, pošlu fotky, z nich je to jasné.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. Futera <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> Datum: 17.2.2011 10:39:31
> ----------------------------------------
> Jaké rozměry drážek máte v horní a dolní loučce, v jakém medometu
> (tangenciální, radiální) vytáčíte, o kolik je rozměr mezistěny menší
> oproti rozměrům mezi "dny" drážek rámku z důvodu roztažnosti vosku?
> Případně prosím o další rady, zkušenosti, informace atd.- Pozn.: v letošním
> roce přecházím na NN.
> Děkuji
> M. Futera
>
> Radek Hubač: .... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez
> drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí
>
>
>

Manželka je hlavně nedostupné odvíčkovací zařízení. By mi ta vidlička skončila zapíchnutá v zadku.(:-D)

Odvíčkovací vidličky od Sapáků můžu doporučit. Zpočátku trochu nezvyk, ale po zapracování podstatné zrychlení práce. Mám ji již 3 roky a jsem maximálně spokojen.

Jo jo,
Pepane, ale to je poradne drahe odvickovaci zarizeni.

P.

Spodní přesazení loučky do strany se dělá 6 mm a mělo by být z boku loučky zuženo na polovinu hloubky, aby ta dosedací plocha byla co nejmenší. Proti mačkání včel je to dobrá věc. A jaké koliv zasazení horní či dolní loučky do bočních louček se mi také líbý, protože ten rámek pěkně drží pohromadě, má přesné rozměry a behem používání se nepohne. Někde jsem viděl obrázek Langstrothova rámku, kde spodní strana horní loučky, byla frézovaná do dovnitř prohnutého V. Šlo o rámek, do kterého se nedávala mezistěna a včely vždy stavbu začinaly dole na špičce toho V frézování. Technicky vyrobit dokonalý rámek, aby vyhovoval včelám a včelaři, to není problém, ale bohužel to nesedí do dnešní doby, rychle a levně. Já ačkoliv nemám farmu, tak se také snažím si věci zjednodušovat a spíš se dívám po metodách velkoprovozu, protože v sezóně nemám toho času nazbyt.

Jaké rozměry drážek máte v horní a dolní loučce, v jakém medometu (tangenciální, radiální) vytáčíte, o kolik je rozměr mezistěny menší oproti rozměrům mezi "dny" drážek rámku z důvodu roztažnosti vosku? Případně prosím o další rady, zkušenosti, informace atd.- Pozn.: v letošním roce přecházím na NN.
Děkuji
M. Futera

Radek Hubač: .... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí

Ahoj Aleši,
proto se dělali spodní loučky delší a přesahující trn zabraňoval mačkání. Já ty trny u dolních louček mám a včely se na rozdíl od klasiky s hladkými bočními stěnami nemačkají ani při vysouvání nahoru. Pokud chceš můžu na e-mail poslat fotky. V minulosti jsem viděl ve frézování problém, dneska mám zafrézované boční loučky nahoře i dole, což dělá rámek mnohem pevnější - pokud je to dobře udělané, tak rámek drží po kupě i bez hřebíků.... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí. Kdysi jsem ale taky začínal s takovými složitostmi jako je drátkování a příprava rámků pro 15 včelstev byla pomalu na celou zimu, už na to nerad i jenom vzpomínám, natož to někdy dělat znovu... nízké nástavky znamenají mít radost ze včelaření !!!
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> Datum: 16.2.2011 14:46:12
> ----------------------------------------
> Od klasických hoffmanů jsem v rámci uspory času, na výrobu polorámku do
> medníku, také odstoupil a to tak, že boční loučky mám bez toho bočního
> zůžení dole a horní loučku dělám stejně širokou jako spodní abych nemusel
> frézovat osazení na boky. Zkušel jsem i vyřadit na horní loučce frézování
> na ouška a dát tam pouze laťku v síle ouška, ale to se mi neosvědčilo,
> protože se to při zanesení medem prohýbalo. Rozdělávání takových rámků od
> sebe mě nepřipadá nijak strašné, je to nejspíš o tom jak se používá
> rozpěrák, Já ho dám do mezery a potočím s ním jak s klikou od dveří a rámek
> vytahuji povolený pohodlně rukama. Když jsem byl u některých včelařů, když
> prohlížely včelstva, bez rozdílu věku včelaře, byly i takový co obyčejné
> rámky s mezerníky doslova rozpěrákem páčily nahoru zapřeni o stěnu nebo
> vedlejší rámek. A tom, že většina ani neumí odložit nástavek na zadní stěnu
> a zbytečně mačkají včely na spodní straně je už možná i zbytečné mluvit.
> Absence základního vzdělání technologie. Distanční hřebeny jsem měl dvě
> sezóny v medníku. Protože jsem dával do medníku o jeden rámek míň, aby
> buňky byly hlubší a matka je nezakladla, což se jí ovšem dařilo stejně
> dobře jak při normálním počtu rámků. Takže to nefungovalo,to širší dílo.
> Hřebeny co se týká udržení mezery, absolutně v pohodě. Ale rámky je potřeba
> z toho vytahovat rozpěrákem nahoru, takže se zase dostávám do problému,
> abych nemačkal včely u boku spodní loučky, když ten rámek při povolování je
> šikmo to si myslím že byl pro mě větší problém než to čištění nástavku. Pro
> mě je jaké koliv mačkání včel při rozborce nebo zborce nepříjenmé.
>
>
>

To je vůbec to nejlepší odvíčkovací zařízení. Ta žena samozřejmě!

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N? oby?ejn?
> Datum: 17.2.2011 09:15:47
> ----------------------------------------
> Presne tak,
>
> za vidlicku od Sapaku si sice musite priplatit, ale uz po prvnim dni
> odvickovani pochopite, ze to stalo za to. Ja uz nevim, jak sirokou - kolik
> jehel mame, protoze s ni dela zena, tak Lang. 15,9 - v pohode za 12 sekund
> stihnete. S vidlickou jedete jeden tah tam, na hrotu otocit druhou stranu
> zase jednim tahem. Kdyz pane Sapaka zavolate, tak se Vas vypta na ramkovou
> miru a pak Vam doporuci optimalni velikost, at stihate Vasemu medometu.
>
> PZ
>
>
>

Škrob v opráškovém cukru.
Rozpouštěl jsem práškový cukr a roztok zhoustl jako škrob.
Myslil jsem nejdříve že se jedná o tu bakterii v cukru co napadá cukerné roztoky a slizovatí je, pak mi také došlo že v cukru je asi škrob.
J. Burgel

Ano Já mám takovou vidličku držadlo jinak tvarované, ale to není podstatné. Ty lomené to Vám nepovím, to přesně nevím. Údaj o průměrné denní kapacitě nemám, to jako drobný včelař nepotřebuji. Těch nezavíčkovaných rámků ve slabší snůšce je minimum, takže to odvíčkování pořád zabere dost času v poměru co zvládne medomet. A beru-li v úvahu, že vytáčení medu je postup na sebe navazujících pracovních úkonů takže, ať jde o velkého nebo malého včelaře, pořád je to na způsobu linky. A výkon produkce každé linky je závyslí na nejpomalejší operaci linky. O jiné vidličce jsem také uvažoval, širší s delšímy jehlami, pokud ji nekoupím mohu ji vyrobit, ale ať si v hlavě promítnu jakou koliv vidličku, tak pořád si myslím, že to zabere víc času něž chci a potřebuji

Presne tak,

za vidlicku od Sapaku si sice musite priplatit, ale uz po prvnim dni odvickovani pochopite, ze to stalo za to. Ja uz nevim, jak sirokou - kolik jehel mame, protoze s ni dela zena, tak Lang. 15,9 - v pohode za 12 sekund stihnete. S vidlickou jedete jeden tah tam, na hrotu otocit druhou stranu zase jednim tahem. Kdyz pane Sapaka zavolate, tak se Vas vypta na ramkovou miru a pak Vam doporuci optimalni velikost, at stihate Vasemu medometu.

PZ

Tuto?

http://www.vpjested.cz/dalen/ir/1150-vidlicka/1150_vidlicka--mm640x480_500.jpg

A ti kolegové, co si pořídily lomené, tak jde přesně o tuto?
http://www.vpjested.cz/dalen/ir/1100-vidlicka/1100_vidlicka--mm640x480_500.jpg

Jinak bych měl oprášit jedno rolnické pořekadlo, že strhat se dá i těžký vůl a tím chci říci, že počítání produktivity vytáčení medu, se neodvíjí od kapacity medometu nebo odvíčkovací kapacity za hodinu nebo den, ale denní kapacity počítané v průměru za celou sezonu. Máte takový údaj?

Zlepšení se dostaví, až si pořídíte od pánů Sapáků normální vidličku. A mohu doporučit navštívit jejich stránku a dávám Vám odkaz na vidličku, s kterou je spokojený jeden můj kolega, který má také nízké rámky a na dotaz, že to¨to je hrozné hrablo mi řekl, že i přesto je naprosto vyhiovující. Osobně mám od nich vidličky se zahlými konci a tuším, že 4x lomené. Často je neprodává, ale mám ji vytypovanou a osvědčenou na světlejší víčka.

http://vcelpotreby.sweb.cz/Jep04-30.html

_gp_
..........
(89.24.7.87) --- 17. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705) (50707)
Moje vidlička je standartní z Ještědu. Standartní to je rovná, bez nějakého lomení jehel či nejakého jiného tvarování rukojeti nebo těla. Ty tvarovavané, co si je pořídily nekteří včelaří v okolí,aby zrychlily odvíčkování, fungují stejně rychle jak vidličky standartní.Takže absolutně bez významného zlepšení. Ale to jaký mám typ a od kterého výrobce, to podle mě na fundovanou odpověď, která vidlička nad ostatnímy vyniká, není podstatné. Podstatné je to, že ze standartní vidličkou nejde mému medometu stíhat. Medomet nemám rovněž žádný speciální, je to standartní medomet původně na 4 rámky tangenciálně s manuální elekronikou, dopředu/dozadu a regulace otáček, a jen jsem do něj dal radiální koš.
Pokud bych stíhal odvíčkovat, tak mohu říct, že jeden člověk by mohl zvládnout i po silné snůšce vytočit med od 50 včelstev za den i s úklidem.

Dnes se prodává práškový cukr s obsahem škrobu.
Ovlivňuje obsah protihrudkujících látek kvalitu medocukrového těsta?
B.V.


Mne takto vylitla nosema jednou po jarnim prikrmovani cukernym roztokem.
Ano, to je velmi pravděpodobná příčina. Krmení cukrem na jaře včely dost vyčerpává, proto ho používejme jen jako poslední možné řešení, když už nemáme zásoby v plástech, případně i medocukrové těsto je lepší než roztok cukru, jen k tomu musí včely mít k dispozici vodu.
O náročnosti krmení cukrem (roztokem sacharózy, kterou musí včely pracně štěpit) na jaře cosi říká i pokus, který jsem před léty udělal. Zajímal jsem se o invertázu (to je ten potřebný enzym na sacharózu) ve včelích hltanových žlázách. V září, možná to bylo v říjnu, jsem ze včelstva dávno po zakrmení vzal skupinu včel. U části z nich jsem změřil aktivitu invertázy, byla velmi nízká, druhou část včel jsem dal do klícky a pokrmoval roztokem cukru (sacharózy) - po pár dnech jsem u nich změřil aktivitu invertázy. A ejhle - byla velmi vysoká. Včely (zimní dlouhověkké, před zimou) dovedly rychle ze svých tělesných zásob uvolnit potřebné bílkoviny a aktivovat svůj enzym. Totéž jsem potom opakoval se včelami po přezimování (asi březen), a výsledek byl: aktivita invertázy velmi nízká. Včely už neměly z čeho enzym vytvořit a aktivovat.
To je vysvětlení fyziologické podstaty Vámi zmíněného problému. Musí-li totiž včely i v takovéto situaci na jaře cukr zpracovávat, je to pro ně velká zátěž, vyčerpává je to a nelze se divit, že je pak nosema "přemůže". Zvlášť když zrovna nemají k dispozici žádný pyl.

Květoslav Čermák
Pokusný včelín v Zubří

Podpis k předešlému příspěvku. Děkuji

Moje vidlička je standartní z Ještědu. Standartní to je rovná, bez nějakého lomení jehel či nejakého jiného tvarování rukojeti nebo těla. Ty tvarovavané, co si je pořídily nekteří včelaří v okolí,aby zrychlily odvíčkování, fungují stejně rychle jak vidličky standartní.Takže absolutně bez významného zlepšení. Ale to jaký mám typ a od kterého výrobce, to podle mě na fundovanou odpověď, která vidlička nad ostatnímy vyniká, není podstatné. Podstatné je to, že ze standartní vidličkou nejde mému medometu stíhat. Medomet nemám rovněž žádný speciální, je to standartní medomet původně na 4 rámky tangenciálně s manuální elekronikou, dopředu/dozadu a regulace otáček, a jen jsem do něj dal radiální koš.
Pokud bych stíhal odvíčkovat, tak mohu říct, že jeden člověk by mohl zvládnout i po silné snůšce vytočit med od 50 včelstev za den i s úklidem.

Prosím Vás o odpověď. Jaký je výrobce Vaší vidličky, kterou nazýváte standardní nerezovou vidličkou. Děkuji po a napočtvrté už nemám sílu se ptát na základní informace._gp_
......
Aleš Molčík (89.24.7.86) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704)
Samozřějmě,že chci přesnou odpověď, vždyť se na to ptám už minimálně podruhé. Kromě výrobce a typu mě také hlavně zajímá o kolik se zvýší počet odvíčkovaných rámků ve srovnání s klasikou, což je podle mě hlavní ukazatel produktivity práce a rozdílu mezi typy vidliček, jestli ten rozdíl tam je.
Medomet za hodinu, pokud nebude mít výrazné prostoje, zvládne pohodlně vytočit 7 včelstev tj. 143 rámků 390x240. V tý hodině je zahrnuta i manipulace s nástavky, rámky, cezení medu do nádob apod. Vezmu-li přesný čas, těch 5 minut na jeden polorámek, tak máte 12,5 s na to polorámek vzít, odvíčkovat oboustraně a uložit. A nebo převodem na rámek 390x240 jde o 18,8 s na kus.
--------------------------------------------------------------------------------
gp (93.92.52.23) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703)
Výrobce vidličky, typ, chcete přesnou odpověď, tak nebagatelizujte._gp_
........
Aleš Molčík (89.24.4.225) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702)
Vidličku mám nerez standartní

Jen jsestli to není rukama??? :o)). Ono od klávesnice to jde rychleji .......
Půjdem si odpočinout JK

Samozřějmě,že chci přesnou odpověď, vždyť se na to ptám už minimálně podruhé. Kromě výrobce a typu mě také hlavně zajímá o kolik se zvýší počet odvíčkovaných rámků ve srovnání s klasikou, což je podle mě hlavní ukazatel produktivity práce a rozdílu mezi typy vidliček, jestli ten rozdíl tam je.
Medomet za hodinu, pokud nebude mít výrazné prostoje, zvládne pohodlně vytočit 7 včelstev tj. 143 rámků 390x240. V tý hodině je zahrnuta i manipulace s nástavky, rámky, cezení medu do nádob apod. Vezmu-li přesný čas, těch 5 minut na jeden polorámek, tak máte 12,5 s na to polorámek vzít, odvíčkovat oboustraně a uložit. A nebo převodem na rámek 390x240 jde o 18,8 s na kus.

Výrobce vidličky, typ, chcete přesnou odpověď, tak nebagatelizujte._gp_
........
Aleš Molčík (89.24.4.225) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702)
Vidličku mám nerez standartní

Vidličku mám nerez standartní a u medometu to vázne, protože do medometu se mi vleze 24 polorámků a naskládat je tam a vytočit mi zabere 6 minut.Pro medník mám míru 448x159 a když těch 24 polorámků převedu na plástovou plochou na míru 390x240 tak jde o 16,4 rámků. A na odvíčkování je zhruba 5 minut. Už jsem měl u odvíčkování dva co tvrdily, že jeden musí stíhat v pohodě. A také nestíhaly. To, že to musí jít mi většinou tvrdí ti co mají zvratný medomet, kde se jim vejde míň rámků a ten celkový čas na vytočení 16 rámků je delší.
Tak se Vás př. Pazderko, a nejen Vás, zeptám přesně podle Vašeho příspěvku, aby i moje reakce byla přesná. Jestli někdo má vyzkoušeno, se kterou vidličkou se dělá rychleji a o kolik se dá s ní odvíčkovat víc než s klasickou vidličkou. Za reakce děkuji.

Srovnejte si reakci. Nic o vyhřívané vidličce nepíšu. Jakou máte vidličku nyní, že to u medometu tak vázne?_gp_


........
gp (93.92.52.23) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696)
Aleš Molčík: kromě vydličky,ta je pro změnu náročná časově.
.........
Jaká vidlička není časově náročná? S kterou se zkrátka dělá rychleji? Tak by měla nějak znít určitš první otázka před nějakým strojem na odvíčkování. I ježek jde totiž nejlépe, když je ohřívaný. _gp_


Aleš Molčík (89.24.4.33) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698)
Všechno co nahřáté při odvíčkování je určitě lepší. A jestli jsem to pochopil ze správného konce, tak př.Pazderka doporučuje spíš než odvíčkovač tak vyhřívanou vidličku. Nikoho kdo má zkušenost s vyhřívanou vydličkou naznám, aby mi to osvětlil,co výrobce nebo prodejce je jen reklama aby prodal, takže mě to zajímá. Jestli bych Vás mohl požádat o trochu osvěty na téma vyhřívaná vidlička.Koupit si vyhřívanou vidličku je určitě jednoduší.

Aleš Molčík (89.24.4.129) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695)
K tématu odvíčkování se dá říct, že "vše podstatné už bylo vymyšleno" a nejen k tématu odvíčkování. Jak už jsem napsal odvíčkování mi zabere nejvíc času a nějaký odvíčkovač časem rozhodně přijde. Proto jsem spíš uvažoval použít rám, pod kterým bude váleček(ježek), pohánět jej bude akušroubovák na 12V a v rámu budou polodrážky na usazení a posuv rámku přes odvíčkovacího ježka. Jak tak různě sleduji odvíčkovací udělátka, tak mi tohle připadne jako nejmíň energeticky náročné, kromě vydličky,ta je pro změnu náročná časově. Asi mi nezbývá nic jiného než to sestrojit a vyzkoušet.

http://www.pchelovod.com/

Všechno co nahřáté při odvíčkování je určitě lepší. A jestli jsem to pochopil ze správného konce, tak př.Pazderka doporučuje spíš než odvíčkovač tak vyhřívanou vidličku. Nikoho kdo má zkušenost s vyhřívanou vydličkou naznám, aby mi to osvětlil,co výrobce nebo prodejce je jen reklama aby prodal, takže mě to zajímá. Jestli bych Vás mohl požádat o trochu osvěty na téma vyhřívaná vidlička.Koupit si vyhřívanou vidličku je určitě jednoduší.

Od klasických hoffmanů jsem v rámci uspory času, na výrobu polorámku do medníku, také odstoupil a to tak, že boční loučky mám bez toho bočního zůžení dole a horní loučku dělám stejně širokou jako spodní abych nemusel frézovat osazení na boky. Zkušel jsem i vyřadit na horní loučce frézování na ouška a dát tam pouze laťku v síle ouška, ale to se mi neosvědčilo, protože se to při zanesení medem prohýbalo. Rozdělávání takových rámků od sebe mě nepřipadá nijak strašné, je to nejspíš o tom jak se používá rozpěrák, Já ho dám do mezery a potočím s ním jak s klikou od dveří a rámek vytahuji povolený pohodlně rukama. Když jsem byl u některých včelařů, když prohlížely včelstva, bez rozdílu věku včelaře, byly i takový co obyčejné rámky s mezerníky doslova rozpěrákem páčily nahoru zapřeni o stěnu nebo vedlejší rámek. A tom, že většina ani neumí odložit nástavek na zadní stěnu a zbytečně mačkají včely na spodní straně je už možná i zbytečné mluvit. Absence základního vzdělání technologie. Distanční hřebeny jsem měl dvě sezóny v medníku. Protože jsem dával do medníku o jeden rámek míň, aby buňky byly hlubší a matka je nezakladla, což se jí ovšem dařilo stejně dobře jak při normálním počtu rámků. Takže to nefungovalo,to širší dílo. Hřebeny co se týká udržení mezery, absolutně v pohodě. Ale rámky je potřeba z toho vytahovat rozpěrákem nahoru, takže se zase dostávám do problému, abych nemačkal včely u boku spodní loučky, když ten rámek při povolování je šikmo to si myslím že byl pro mě větší problém než to čištění nástavku. Pro mě je jaké koliv mačkání včel při rozborce nebo zborce nepříjenmé.

Aleš Molčík: kromě vydličky,ta je pro změnu náročná časově.
.........
Jaká vidlička není časově náročná? S kterou se zkrátka dělá rychleji? Tak by měla nějak znít určitš první otázka před nějakým strojem na odvíčkování. I ježek jde totiž nejlépe, když je ohřívaný. _gp_