Archiv Včelařské konference

K tématu odvíčkování se dá říct, že "vše podstatné už bylo vymyšleno" a nejen k tématu odvíčkování. Jak už jsem napsal odvíčkování mi zabere nejvíc času a nějaký odvíčkovač časem rozhodně přijde. Proto jsem spíš uvažoval použít rám, pod kterým bude váleček(ježek), pohánět jej bude akušroubovák na 12V a v rámu budou polodrážky na usazení a posuv rámku přes odvíčkovacího ježka. Jak tak různě sleduji odvíčkovací udělátka, tak mi tohle připadne jako nejmíň energeticky náročné, kromě vydličky,ta je pro změnu náročná časově. Asi mi nezbývá nic jiného než to sestrojit a vyzkoušet.

Aleš napsal, že se mu zdá, že kvůli čištění jsou hřebeny špatné a preferuje Hoffmany. Když jsem se rozhodoval jak dál, ptal jsem se pana Volejníka ( má Hoffmany, ve svých přes 80 letech 240 včelstev, výnosy skvělé, prostě fenomén) co by dělal jinak a on mi řekl, že by šel jednoznačně do hřebenů a důvod jsem při vytáčení u něj viděl sám - rozebrat rámky od sebe a zvláště při prvním točení je katastrofa, pokud je třeba mrknout na plod, to samé. A teď si představ ráj, kdy máš úly, ze kterých můžeš vyndat každý jednotlivý rámek přímo, nebo po mírném nadzvednutí sousedního, víš kolik ušetříš práce při výrobě rámků, kolik ušetříš času a námahy u běžné kontroly včelstva a při medobraní? Já třeba bydlím 500km od mých 25 včelstev a zvládám se o ně postarat bez nejmenších problémů. Umíš to s Hoffmany?Jen dodávám, že mám hřebeny od pana Sapáka, které velmi chválím!!! a už se nikdy nevrátím k jinému systému.... Na čištění samozřejmě není problém vyrobit jednoduchou škrabku dle rozměru osazení, včely hřebeny nijak extra nezanášejí, řekl bych, že méně, než běžné rámky... Jediné, co dílčím způsobem vytýkám hřebenům je, že nemám nijak fixované spodní části rámků a než včely prostaví nástavky mohou se rámky uložit šikmo, je tedy třeba dávat trochu pozor, když vkládám mezistěny. Nezaznamenal jsem žádný problém ani při kočování.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zase trochu ke v?ela?en?...
> Datum: 15.2.2011 21:41:48
> ----------------------------------------
> Zpomaluje to, že se zbytečně manipuluje a zatím jsem stroj přímo na
> odvíčkovávání nepotřeboval. Stačí jen kvalitní vidlička.
>
> Ty vyhřívané nože jsou dotykové, spotřeba tepla co jde do medu kvůli
> nahřátí a udržení teploty je obrovská. Pár watů na to rozhodně stačit
> nebude._gp_
>
> ......
> Aleš Molčík (89.24.4.129) --- 14. 2. 2011
> Re: Zase trochu ke včelaření... (50658)
> Celkem zajímavý odvíčkovač. Bohužel u většiny odvíčkovačů, není možné
> použít mezerníky. A použití hřebenů místo mezerníků je, podle mě, z
> hlediska čištění ůlu nepraktické. Výhodnější je používání rámků s
> hoffmannovou boční loučkou. Já osobně odvíčkovač určitě chci v čase
> budoucím řešit, protože 24 polorámků mám naskládáno do medometu a vytočeno
> za 6 minut, takže odvíčkování je u mě nejpomalejší operace při vytáčení.
>
>
>

Aleš Molčík: kromě vydličky,ta je pro změnu náročná časově.
.........
Jaká vidlička není časově náročná? S kterou se zkrátka dělá rychleji? Tak by měla nějak znít určitš první otázka před nějakým strojem na odvíčkování. I ježek jde totiž nejlépe, když je ohřívaný. _gp_

Od klasických hoffmanů jsem v rámci uspory času, na výrobu polorámku do medníku, také odstoupil a to tak, že boční loučky mám bez toho bočního zůžení dole a horní loučku dělám stejně širokou jako spodní abych nemusel frézovat osazení na boky. Zkušel jsem i vyřadit na horní loučce frézování na ouška a dát tam pouze laťku v síle ouška, ale to se mi neosvědčilo, protože se to při zanesení medem prohýbalo. Rozdělávání takových rámků od sebe mě nepřipadá nijak strašné, je to nejspíš o tom jak se používá rozpěrák, Já ho dám do mezery a potočím s ním jak s klikou od dveří a rámek vytahuji povolený pohodlně rukama. Když jsem byl u některých včelařů, když prohlížely včelstva, bez rozdílu věku včelaře, byly i takový co obyčejné rámky s mezerníky doslova rozpěrákem páčily nahoru zapřeni o stěnu nebo vedlejší rámek. A tom, že většina ani neumí odložit nástavek na zadní stěnu a zbytečně mačkají včely na spodní straně je už možná i zbytečné mluvit. Absence základního vzdělání technologie. Distanční hřebeny jsem měl dvě sezóny v medníku. Protože jsem dával do medníku o jeden rámek míň, aby buňky byly hlubší a matka je nezakladla, což se jí ovšem dařilo stejně dobře jak při normálním počtu rámků. Takže to nefungovalo,to širší dílo. Hřebeny co se týká udržení mezery, absolutně v pohodě. Ale rámky je potřeba z toho vytahovat rozpěrákem nahoru, takže se zase dostávám do problému, abych nemačkal včely u boku spodní loučky, když ten rámek při povolování je šikmo to si myslím že byl pro mě větší problém než to čištění nástavku. Pro mě je jaké koliv mačkání včel při rozborce nebo zborce nepříjenmé.

Všechno co nahřáté při odvíčkování je určitě lepší. A jestli jsem to pochopil ze správného konce, tak př.Pazderka doporučuje spíš než odvíčkovač tak vyhřívanou vidličku. Nikoho kdo má zkušenost s vyhřívanou vydličkou naznám, aby mi to osvětlil,co výrobce nebo prodejce je jen reklama aby prodal, takže mě to zajímá. Jestli bych Vás mohl požádat o trochu osvěty na téma vyhřívaná vidlička.Koupit si vyhřívanou vidličku je určitě jednoduší.

http://www.pchelovod.com/

Srovnejte si reakci. Nic o vyhřívané vidličce nepíšu. Jakou máte vidličku nyní, že to u medometu tak vázne?_gp_


........
gp (93.92.52.23) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696)
Aleš Molčík: kromě vydličky,ta je pro změnu náročná časově.
.........
Jaká vidlička není časově náročná? S kterou se zkrátka dělá rychleji? Tak by měla nějak znít určitš první otázka před nějakým strojem na odvíčkování. I ježek jde totiž nejlépe, když je ohřívaný. _gp_


Aleš Molčík (89.24.4.33) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698)
Všechno co nahřáté při odvíčkování je určitě lepší. A jestli jsem to pochopil ze správného konce, tak př.Pazderka doporučuje spíš než odvíčkovač tak vyhřívanou vidličku. Nikoho kdo má zkušenost s vyhřívanou vydličkou naznám, aby mi to osvětlil,co výrobce nebo prodejce je jen reklama aby prodal, takže mě to zajímá. Jestli bych Vás mohl požádat o trochu osvěty na téma vyhřívaná vidlička.Koupit si vyhřívanou vidličku je určitě jednoduší.

Aleš Molčík (89.24.4.129) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695)
K tématu odvíčkování se dá říct, že "vše podstatné už bylo vymyšleno" a nejen k tématu odvíčkování. Jak už jsem napsal odvíčkování mi zabere nejvíc času a nějaký odvíčkovač časem rozhodně přijde. Proto jsem spíš uvažoval použít rám, pod kterým bude váleček(ježek), pohánět jej bude akušroubovák na 12V a v rámu budou polodrážky na usazení a posuv rámku přes odvíčkovacího ježka. Jak tak různě sleduji odvíčkovací udělátka, tak mi tohle připadne jako nejmíň energeticky náročné, kromě vydličky,ta je pro změnu náročná časově. Asi mi nezbývá nic jiného než to sestrojit a vyzkoušet.

Vidličku mám nerez standartní a u medometu to vázne, protože do medometu se mi vleze 24 polorámků a naskládat je tam a vytočit mi zabere 6 minut.Pro medník mám míru 448x159 a když těch 24 polorámků převedu na plástovou plochou na míru 390x240 tak jde o 16,4 rámků. A na odvíčkování je zhruba 5 minut. Už jsem měl u odvíčkování dva co tvrdily, že jeden musí stíhat v pohodě. A také nestíhaly. To, že to musí jít mi většinou tvrdí ti co mají zvratný medomet, kde se jim vejde míň rámků a ten celkový čas na vytočení 16 rámků je delší.
Tak se Vás př. Pazderko, a nejen Vás, zeptám přesně podle Vašeho příspěvku, aby i moje reakce byla přesná. Jestli někdo má vyzkoušeno, se kterou vidličkou se dělá rychleji a o kolik se dá s ní odvíčkovat víc než s klasickou vidličkou. Za reakce děkuji.

Výrobce vidličky, typ, chcete přesnou odpověď, tak nebagatelizujte._gp_
........
Aleš Molčík (89.24.4.225) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702)
Vidličku mám nerez standartní

Samozřějmě,že chci přesnou odpověď, vždyť se na to ptám už minimálně podruhé. Kromě výrobce a typu mě také hlavně zajímá o kolik se zvýší počet odvíčkovaných rámků ve srovnání s klasikou, což je podle mě hlavní ukazatel produktivity práce a rozdílu mezi typy vidliček, jestli ten rozdíl tam je.
Medomet za hodinu, pokud nebude mít výrazné prostoje, zvládne pohodlně vytočit 7 včelstev tj. 143 rámků 390x240. V tý hodině je zahrnuta i manipulace s nástavky, rámky, cezení medu do nádob apod. Vezmu-li přesný čas, těch 5 minut na jeden polorámek, tak máte 12,5 s na to polorámek vzít, odvíčkovat oboustraně a uložit. A nebo převodem na rámek 390x240 jde o 18,8 s na kus.

Jen jsestli to není rukama??? :o)). Ono od klávesnice to jde rychleji .......
Půjdem si odpočinout JK

Prosím Vás o odpověď. Jaký je výrobce Vaší vidličky, kterou nazýváte standardní nerezovou vidličkou. Děkuji po a napočtvrté už nemám sílu se ptát na základní informace._gp_
......
Aleš Molčík (89.24.7.86) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704)
Samozřějmě,že chci přesnou odpověď, vždyť se na to ptám už minimálně podruhé. Kromě výrobce a typu mě také hlavně zajímá o kolik se zvýší počet odvíčkovaných rámků ve srovnání s klasikou, což je podle mě hlavní ukazatel produktivity práce a rozdílu mezi typy vidliček, jestli ten rozdíl tam je.
Medomet za hodinu, pokud nebude mít výrazné prostoje, zvládne pohodlně vytočit 7 včelstev tj. 143 rámků 390x240. V tý hodině je zahrnuta i manipulace s nástavky, rámky, cezení medu do nádob apod. Vezmu-li přesný čas, těch 5 minut na jeden polorámek, tak máte 12,5 s na to polorámek vzít, odvíčkovat oboustraně a uložit. A nebo převodem na rámek 390x240 jde o 18,8 s na kus.
--------------------------------------------------------------------------------
gp (93.92.52.23) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703)
Výrobce vidličky, typ, chcete přesnou odpověď, tak nebagatelizujte._gp_
........
Aleš Molčík (89.24.4.225) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702)
Vidličku mám nerez standartní

Moje vidlička je standartní z Ještědu. Standartní to je rovná, bez nějakého lomení jehel či nejakého jiného tvarování rukojeti nebo těla. Ty tvarovavané, co si je pořídily nekteří včelaří v okolí,aby zrychlily odvíčkování, fungují stejně rychle jak vidličky standartní.Takže absolutně bez významného zlepšení. Ale to jaký mám typ a od kterého výrobce, to podle mě na fundovanou odpověď, která vidlička nad ostatnímy vyniká, není podstatné. Podstatné je to, že ze standartní vidličkou nejde mému medometu stíhat. Medomet nemám rovněž žádný speciální, je to standartní medomet původně na 4 rámky tangenciálně s manuální elekronikou, dopředu/dozadu a regulace otáček, a jen jsem do něj dal radiální koš.
Pokud bych stíhal odvíčkovat, tak mohu říct, že jeden člověk by mohl zvládnout i po silné snůšce vytočit med od 50 včelstev za den i s úklidem.

Podpis k předešlému příspěvku. Děkuji

Dnes se prodává práškový cukr s obsahem škrobu.
Ovlivňuje obsah protihrudkujících látek kvalitu medocukrového těsta?
B.V.


Mne takto vylitla nosema jednou po jarnim prikrmovani cukernym roztokem.
Ano, to je velmi pravděpodobná příčina. Krmení cukrem na jaře včely dost vyčerpává, proto ho používejme jen jako poslední možné řešení, když už nemáme zásoby v plástech, případně i medocukrové těsto je lepší než roztok cukru, jen k tomu musí včely mít k dispozici vodu.
O náročnosti krmení cukrem (roztokem sacharózy, kterou musí včely pracně štěpit) na jaře cosi říká i pokus, který jsem před léty udělal. Zajímal jsem se o invertázu (to je ten potřebný enzym na sacharózu) ve včelích hltanových žlázách. V září, možná to bylo v říjnu, jsem ze včelstva dávno po zakrmení vzal skupinu včel. U části z nich jsem změřil aktivitu invertázy, byla velmi nízká, druhou část včel jsem dal do klícky a pokrmoval roztokem cukru (sacharózy) - po pár dnech jsem u nich změřil aktivitu invertázy. A ejhle - byla velmi vysoká. Včely (zimní dlouhověkké, před zimou) dovedly rychle ze svých tělesných zásob uvolnit potřebné bílkoviny a aktivovat svůj enzym. Totéž jsem potom opakoval se včelami po přezimování (asi březen), a výsledek byl: aktivita invertázy velmi nízká. Včely už neměly z čeho enzym vytvořit a aktivovat.
To je vysvětlení fyziologické podstaty Vámi zmíněného problému. Musí-li totiž včely i v takovéto situaci na jaře cukr zpracovávat, je to pro ně velká zátěž, vyčerpává je to a nelze se divit, že je pak nosema "přemůže". Zvlášť když zrovna nemají k dispozici žádný pyl.

Květoslav Čermák
Pokusný včelín v Zubří

Tuto?

http://www.vpjested.cz/dalen/ir/1150-vidlicka/1150_vidlicka--mm640x480_500.jpg

A ti kolegové, co si pořídily lomené, tak jde přesně o tuto?
http://www.vpjested.cz/dalen/ir/1100-vidlicka/1100_vidlicka--mm640x480_500.jpg

Jinak bych měl oprášit jedno rolnické pořekadlo, že strhat se dá i těžký vůl a tím chci říci, že počítání produktivity vytáčení medu, se neodvíjí od kapacity medometu nebo odvíčkovací kapacity za hodinu nebo den, ale denní kapacity počítané v průměru za celou sezonu. Máte takový údaj?

Zlepšení se dostaví, až si pořídíte od pánů Sapáků normální vidličku. A mohu doporučit navštívit jejich stránku a dávám Vám odkaz na vidličku, s kterou je spokojený jeden můj kolega, který má také nízké rámky a na dotaz, že to¨to je hrozné hrablo mi řekl, že i přesto je naprosto vyhiovující. Osobně mám od nich vidličky se zahlými konci a tuším, že 4x lomené. Často je neprodává, ale mám ji vytypovanou a osvědčenou na světlejší víčka.

http://vcelpotreby.sweb.cz/Jep04-30.html

_gp_
..........
(89.24.7.87) --- 17. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705) (50707)
Moje vidlička je standartní z Ještědu. Standartní to je rovná, bez nějakého lomení jehel či nejakého jiného tvarování rukojeti nebo těla. Ty tvarovavané, co si je pořídily nekteří včelaří v okolí,aby zrychlily odvíčkování, fungují stejně rychle jak vidličky standartní.Takže absolutně bez významného zlepšení. Ale to jaký mám typ a od kterého výrobce, to podle mě na fundovanou odpověď, která vidlička nad ostatnímy vyniká, není podstatné. Podstatné je to, že ze standartní vidličkou nejde mému medometu stíhat. Medomet nemám rovněž žádný speciální, je to standartní medomet původně na 4 rámky tangenciálně s manuální elekronikou, dopředu/dozadu a regulace otáček, a jen jsem do něj dal radiální koš.
Pokud bych stíhal odvíčkovat, tak mohu říct, že jeden člověk by mohl zvládnout i po silné snůšce vytočit med od 50 včelstev za den i s úklidem.

Presne tak,

za vidlicku od Sapaku si sice musite priplatit, ale uz po prvnim dni odvickovani pochopite, ze to stalo za to. Ja uz nevim, jak sirokou - kolik jehel mame, protoze s ni dela zena, tak Lang. 15,9 - v pohode za 12 sekund stihnete. S vidlickou jedete jeden tah tam, na hrotu otocit druhou stranu zase jednim tahem. Kdyz pane Sapaka zavolate, tak se Vas vypta na ramkovou miru a pak Vam doporuci optimalni velikost, at stihate Vasemu medometu.

PZ

Ano Já mám takovou vidličku držadlo jinak tvarované, ale to není podstatné. Ty lomené to Vám nepovím, to přesně nevím. Údaj o průměrné denní kapacitě nemám, to jako drobný včelař nepotřebuji. Těch nezavíčkovaných rámků ve slabší snůšce je minimum, takže to odvíčkování pořád zabere dost času v poměru co zvládne medomet. A beru-li v úvahu, že vytáčení medu je postup na sebe navazujících pracovních úkonů takže, ať jde o velkého nebo malého včelaře, pořád je to na způsobu linky. A výkon produkce každé linky je závyslí na nejpomalejší operaci linky. O jiné vidličce jsem také uvažoval, širší s delšímy jehlami, pokud ji nekoupím mohu ji vyrobit, ale ať si v hlavě promítnu jakou koliv vidličku, tak pořád si myslím, že to zabere víc času něž chci a potřebuji

Škrob v opráškovém cukru.
Rozpouštěl jsem práškový cukr a roztok zhoustl jako škrob.
Myslil jsem nejdříve že se jedná o tu bakterii v cukru co napadá cukerné roztoky a slizovatí je, pak mi také došlo že v cukru je asi škrob.
J. Burgel

To je vůbec to nejlepší odvíčkovací zařízení. Ta žena samozřejmě!

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N? oby?ejn?
> Datum: 17.2.2011 09:15:47
> ----------------------------------------
> Presne tak,
>
> za vidlicku od Sapaku si sice musite priplatit, ale uz po prvnim dni
> odvickovani pochopite, ze to stalo za to. Ja uz nevim, jak sirokou - kolik
> jehel mame, protoze s ni dela zena, tak Lang. 15,9 - v pohode za 12 sekund
> stihnete. S vidlickou jedete jeden tah tam, na hrotu otocit druhou stranu
> zase jednim tahem. Kdyz pane Sapaka zavolate, tak se Vas vypta na ramkovou
> miru a pak Vam doporuci optimalni velikost, at stihate Vasemu medometu.
>
> PZ
>
>
>

Ahoj Aleši,
proto se dělali spodní loučky delší a přesahující trn zabraňoval mačkání. Já ty trny u dolních louček mám a včely se na rozdíl od klasiky s hladkými bočními stěnami nemačkají ani při vysouvání nahoru. Pokud chceš můžu na e-mail poslat fotky. V minulosti jsem viděl ve frézování problém, dneska mám zafrézované boční loučky nahoře i dole, což dělá rámek mnohem pevnější - pokud je to dobře udělané, tak rámek drží po kupě i bez hřebíků.... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí. Kdysi jsem ale taky začínal s takovými složitostmi jako je drátkování a příprava rámků pro 15 včelstev byla pomalu na celou zimu, už na to nerad i jenom vzpomínám, natož to někdy dělat znovu... nízké nástavky znamenají mít radost ze včelaření !!!
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> Datum: 16.2.2011 14:46:12
> ----------------------------------------
> Od klasických hoffmanů jsem v rámci uspory času, na výrobu polorámku do
> medníku, také odstoupil a to tak, že boční loučky mám bez toho bočního
> zůžení dole a horní loučku dělám stejně širokou jako spodní abych nemusel
> frézovat osazení na boky. Zkušel jsem i vyřadit na horní loučce frézování
> na ouška a dát tam pouze laťku v síle ouška, ale to se mi neosvědčilo,
> protože se to při zanesení medem prohýbalo. Rozdělávání takových rámků od
> sebe mě nepřipadá nijak strašné, je to nejspíš o tom jak se používá
> rozpěrák, Já ho dám do mezery a potočím s ním jak s klikou od dveří a rámek
> vytahuji povolený pohodlně rukama. Když jsem byl u některých včelařů, když
> prohlížely včelstva, bez rozdílu věku včelaře, byly i takový co obyčejné
> rámky s mezerníky doslova rozpěrákem páčily nahoru zapřeni o stěnu nebo
> vedlejší rámek. A tom, že většina ani neumí odložit nástavek na zadní stěnu
> a zbytečně mačkají včely na spodní straně je už možná i zbytečné mluvit.
> Absence základního vzdělání technologie. Distanční hřebeny jsem měl dvě
> sezóny v medníku. Protože jsem dával do medníku o jeden rámek míň, aby
> buňky byly hlubší a matka je nezakladla, což se jí ovšem dařilo stejně
> dobře jak při normálním počtu rámků. Takže to nefungovalo,to širší dílo.
> Hřebeny co se týká udržení mezery, absolutně v pohodě. Ale rámky je potřeba
> z toho vytahovat rozpěrákem nahoru, takže se zase dostávám do problému,
> abych nemačkal včely u boku spodní loučky, když ten rámek při povolování je
> šikmo to si myslím že byl pro mě větší problém než to čištění nástavku. Pro
> mě je jaké koliv mačkání včel při rozborce nebo zborce nepříjenmé.
>
>
>

Jaké rozměry drážek máte v horní a dolní loučce, v jakém medometu (tangenciální, radiální) vytáčíte, o kolik je rozměr mezistěny menší oproti rozměrům mezi "dny" drážek rámku z důvodu roztažnosti vosku? Případně prosím o další rady, zkušenosti, informace atd.- Pozn.: v letošním roce přecházím na NN.
Děkuji
M. Futera

Radek Hubač: .... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí

Spodní přesazení loučky do strany se dělá 6 mm a mělo by být z boku loučky zuženo na polovinu hloubky, aby ta dosedací plocha byla co nejmenší. Proti mačkání včel je to dobrá věc. A jaké koliv zasazení horní či dolní loučky do bočních louček se mi také líbý, protože ten rámek pěkně drží pohromadě, má přesné rozměry a behem používání se nepohne. Někde jsem viděl obrázek Langstrothova rámku, kde spodní strana horní loučky, byla frézovaná do dovnitř prohnutého V. Šlo o rámek, do kterého se nedávala mezistěna a včely vždy stavbu začinaly dole na špičce toho V frézování. Technicky vyrobit dokonalý rámek, aby vyhovoval včelám a včelaři, to není problém, ale bohužel to nesedí do dnešní doby, rychle a levně. Já ačkoliv nemám farmu, tak se také snažím si věci zjednodušovat a spíš se dívám po metodách velkoprovozu, protože v sezóně nemám toho času nazbyt.

Jo jo,
Pepane, ale to je poradne drahe odvickovaci zarizeni.

P.

Odvíčkovací vidličky od Sapáků můžu doporučit. Zpočátku trochu nezvyk, ale po zapracování podstatné zrychlení práce. Mám ji již 3 roky a jsem maximálně spokojen.

Manželka je hlavně nedostupné odvíčkovací zařízení. By mi ta vidlička skončila zapíchnutá v zadku.(:-D)

Pošli mi svoůj e-mail, pošlu fotky, z nich je to jasné.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. Futera <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> Datum: 17.2.2011 10:39:31
> ----------------------------------------
> Jaké rozměry drážek máte v horní a dolní loučce, v jakém medometu
> (tangenciální, radiální) vytáčíte, o kolik je rozměr mezistěny menší
> oproti rozměrům mezi "dny" drážek rámku z důvodu roztažnosti vosku?
> Případně prosím o další rady, zkušenosti, informace atd.- Pozn.: v letošním
> roce přecházím na NN.
> Děkuji
> M. Futera
>
> Radek Hubač: .... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez
> drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí
>
>
>

Dobrý den, chtěl bych se zeptat na totéž co kolega výše. Můžete mi ty fotky
prosím poslat také.
Mail: boleloucky.petr/=/gmail.com
Děkuji
S pozdravem
Petr Boleloucký

2011/2/17 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Pošli mi svoůj e-mail, pošlu fotky, z nich je to jasné.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M. Futera <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> > Datum: 17.2.2011 10:39:31
> > ----------------------------------------
> > Jaké rozměry drážek máte v horní a dolní loučce, v jakém medometu
> > (tangenciální, radiální) vytáčíte, o kolik je rozměr mezistěny menší
> > oproti rozměrům mezi "dny" drážek rámku z důvodu roztažnosti vosku?
> > Případně prosím o další rady, zkušenosti, informace atd.- Pozn.: v
> letošním
> > roce přecházím na NN.
> > Děkuji
> > M. Futera
> >
> > Radek Hubač: .... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez
> > drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí
> >
> >
> >
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Drážky jsou v bočních loučkách, nahoře 20*6mm dole nepamatuji přesně cca 6*10mm. Na horní loučce se udělá o 8mm delší ouško, které se opře o boční loučku a dolní dělám z 6cm fošen, nedříve odfrézuji těch 6x10mm a pak podélně nařežu 5 louček. Pokud jde o to velkovčelaření Aleši, nechci aby sis myslel, že se do Tebe opírám, ale Provazníkovi, Volejník, Benda, Holec co si teď zrovna uvědomuji trny na dolních loučkách mají, trošku složitější výroba, ale úspora času, když neotravují podrážděné včely... Taky se snažím dělat vše jednoduše, nemám čas, jsem v zahraničí a včely vidím v sezóně 1-2x měsíčně.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> Datum: 17.2.2011 10:47:31
> ----------------------------------------
> Spodní přesazení loučky do strany se dělá 6 mm a mělo by být z boku loučky
> zuženo na polovinu hloubky, aby ta dosedací plocha byla co nejmenší. Proti
> mačkání včel je to dobrá věc. A jaké koliv zasazení horní či dolní loučky
> do bočních louček se mi také líbý, protože ten rámek pěkně drží pohromadě,
> má přesné rozměry a behem používání se nepohne. Někde jsem viděl obrázek
> Langstrothova rámku, kde spodní strana horní loučky, byla frézovaná do
> dovnitř prohnutého V. Šlo o rámek, do kterého se nedávala mezistěna a včely
> vždy stavbu začinaly dole na špičce toho V frézování. Technicky vyrobit
> dokonalý rámek, aby vyhovoval včelám a včelaři, to není problém, ale
> bohužel to nesedí do dnešní doby, rychle a levně. Já ačkoliv nemám farmu,
> tak se také snažím si věci zjednodušovat a spíš se dívám po metodách
> velkoprovozu, protože v sezóně nemám toho času nazbyt.
>
>
>

Předem děkuji
mfutera/=/tiscali.cz

> Pošli mi svoůj e-mail, pošlu fotky, z nich je to jasné.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M. Futera
> > Předmět: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> > Datum: 17.2.2011 10:39:31
> > ----------------------------------------
> > Jaké rozměry drážek máte v horní a dolní loučce, v jakém medometu
> > (tangenciální, radiální) vytáčíte, o kolik je rozměr mezistěny menší
> > oproti rozměrům mezi "dny" drážek rámku z důvodu roztažnosti vosku?
> > Případně prosím o další rady, zkušenosti, informace atd.- Pozn.: v
> letošním
> > roce přecházím na NN.
> > Děkuji
> > M. Futera
> >
> > Radek Hubač: .... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez
> > drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí

Takhle nějak podobně jsem to dělával také, že jsem první frézoval drážky a potom rozřezával na jednotlivé loučky. Teď jsem přešel na šablony. Kdy si první připravím přesně rozměrově loučky, vyřadím suky apod. jednotlivé loučky naskládám za sebe do šablony a frézuji 30 horních, 50 bočních a 50 spodních louček najednou. Těch šablon mám na jednotlivé loučky několik čímž se ten počet, kolik udělám na jedno nastavení frézy, zvyšuje. Půdorys šablony je dřevotříska, šiřka podle loučky, délka podle kusů louček kolik chci frézovat. Po obvodu dřevotřísky mám našroubovány tenké laťky aby loučky neujížděly, na každém konci šablony mám provrtané díry na vratové šrouby, abych mohl ze shora přitáhnout loučky hranolkem, aby se při frézování nezvedaly. Když je šablon dost, tak těch tisíc rámků za den se dá udělat, s předešlým postupem bez šablon mi to zabralo mnohem víc času.

díky za dobrý nápad..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> Datum: 17.2.2011 12:15:43
> ----------------------------------------
> Takhle nějak podobně jsem to dělával také, že jsem první frézoval drážky a
> potom rozřezával na jednotlivé loučky. Teď jsem přešel na šablony. Kdy si
> první připravím přesně rozměrově loučky, vyřadím suky apod. jednotlivé
> loučky naskládám za sebe do šablony a frézuji 30 horních, 50 bočních a 50
> spodních louček najednou. Těch šablon mám na jednotlivé loučky několik čímž
> se ten počet, kolik udělám na jedno nastavení frézy, zvyšuje. Půdorys
> šablony je dřevotříska, šiřka podle loučky, délka podle kusů louček kolik
> chci frézovat. Po obvodu dřevotřísky mám našroubovány tenké laťky aby
> loučky neujížděly, na každém konci šablony mám provrtané díry na vratové
> šrouby, abych mohl ze shora přitáhnout loučky hranolkem, aby se při
> frézování nezvedaly. Když je šablon dost, tak těch tisíc rámků za den se dá
> udělat, s předešlým postupem bez šablon mi to zabralo mnohem víc času.
>
>
>

..suhlasim,odkedy mam vidlicku od sapaka,prestal som uvazovat o odv.zariadeni,vecer doveziem 30nadstavkov 42x17,ulozim do termokomory 38-40C,rano odvieckovavam a tocim..nizky ramik a teply plast su faktory ktore neuveritelne ulahcia a urychlia vytacanie..

No tak jste mě přesvědčily, letos vyzkouším vidličku od Sapaka. Za tip děkuji.

Dobrý den, mohl by jste ty šablony postupem času nafotit a poslat. Rád bych
si je taky zhotovil.
Petr Boleloucký

2011/2/17 Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

> Takhle nějak podobně jsem to dělával také, že jsem první frézoval drážky a
> potom rozřezával na jednotlivé loučky. Teď jsem přešel na šablony. Kdy si
> první připravím přesně rozměrově loučky, vyřadím suky apod. jednotlivé
> loučky naskládám za sebe do šablony a frézuji 30 horních, 50 bočních a 50
> spodních louček najednou. Těch šablon mám na jednotlivé loučky několik čímž
> se ten počet, kolik udělám na jedno nastavení frézy, zvyšuje. Půdorys
> šablony je dřevotříska, šiřka podle loučky, délka podle kusů louček kolik
> chci frézovat. Po obvodu dřevotřísky mám našroubovány tenké laťky aby
> loučky neujížděly, na každém konci šablony mám provrtané díry na vratové
> šrouby, abych mohl ze shora přitáhnout loučky hranolkem, aby se při
> frézování nezvedaly. Když je šablon dost, tak těch tisíc rámků za den se dá
> udělat, s předešlým postupem bez šablon mi to zabralo mnohem víc času.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Šablony nafotit a poslat můžu, ta šablona je velmi jednoduchá věc.A je tam i úspora elektřiny, když těch šablon je několik, tak než se to do nich naskládá, fréza stojí a samotné frézování v šabloně, zabere míň času než to naskládání, třebaže se loučky do ní skládají po několika kusech, co se vejde do ruky.

Mnohokrát děkuji, času není nikdy nazbyt a každé udělátko, které jej ušetří
je fajn.
Petr Boleloucký

2011/2/17 Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

> Šablony nafotit a poslat můžu, ta šablona je velmi jednoduchá věc.A je tam
> i úspora elektřiny, když těch šablon je několik, tak než se to do nich
> naskládá, fréza stojí a samotné frézování v šabloně, zabere míň času než to
> naskládání, třebaže se loučky do ní skládají po několika kusech, co se
> vejde do ruky.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

http://vcely.sk/index.php?name=coppermine&file=displayimage&meta=search&cat=0&pos=18

Pokud by bylo jen na odvíkování tak ano. Jeho výhodou je však neomezené množství dalších funkcí, počínaje od zábavy až po fyziky námáhavé práce .Jeho nevýhodou je velká hlučnost, zvláště když se pak zábavě vě
nujem jinde.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N? oby?ejn?
> Datum: 17.2.2011 10:50:46
> ----------------------------------------
> Jo jo,
> Pepane, ale to je poradne drahe odvickovaci zarizeni.
>
> P.
>
>
>

Odvíčkovací vidličky od Sapáků můžu doporučit. Zpočátku trochu nezvyk, ale po zapracování podstatné zrychlení práce. Mám ji již 3 roky a jsem maximálně spokojen.

Páni vraciate sa do praveku včelárenia. Anton

A Vy Anton máte jaký pohled na věc. Co byste doporučil na odvíčkování?
Jestli můžu rád se zeptám každého Děkuji.

Pre zmenu skúste si pozrieť túto ponukovú včelársku stránku, čo ponúkajú ruským včelárom výrobcovia. je to dobré na porovnanie.

http://www.pchelovod.com/
100 rublov = 2,52 eur

A Vy Anton máte jaký pohled na věc. Co byste doporučil na odvíčkování?
Jestli můžu rád se zeptám každého Děkuji.

Viete, každá líška si svoj chvost chváli, ale pre mňa je už min. 15 rokov tým najlepším pomocníkom, svoj vynález na odviečkovanie rámikov som označil ANTI. Vymyslel a vyrobil som si ho sám a čo som nedokázal (zváranie kostry a nadstavby, dal som urobiť majstrovi) a vznikla z toho veľmi efektívna pomôcka. Náklady na toto zariadenie boli skoro nulové, všetko som si nazbieral na šrotovisku vtedy bohatého poľnohospodárskeho družstva.

Hlavná nádoby je 100 x 430 (šírka rámika 420 mm) x 350 mm, na tejto hĺbke je sieť s očkami 2x2 mm (dá sa vybrať) a pod ňou nádoba na asi 80 kg medu s vypúšťacím ventilom, nádoby sa ukladajú odviečkované plásty, v 1avej časti je nadstavba pre kolmé uchytenie plástu, plást sa dá otáčať a je upravený na obojstranné odviečkovanie, na hrane nádoby je hranol z tvrdého dreva alebo plastu, so zárezom pre očistenie pílonoža. Na sieť sa dajú uložiť odviečkovance zo 400 plástov.

Článok aj fotodokumentáciou je na webe vcely.sk v časti TÉMY. Netvrdím, že je to najlepšie riešenie, ale mne slúži ku spokojnosti a vidličku už nepoužívam 20 rokov. Pri tomto spôsobe zrezávanie viečok pílonožom je, že aj "tučné" plásty zrežete na rovnakú hrúbku a kývanie medometu nepoznám. Nôž je vhodný aj na rámiky s plieckami a medzerníkmi na bočnej latke rámika.

Nikomu ho nevnucujem, ale momentálne by som iné zariadenie nechcel. Nie je to niečo svetoborné, každý plást musím zobrať do ruky a opracovať ho, nedá sa porovnať ani len so slávnym "maslostrojom" Voskovca a Wericha, a tobôž nie s americkými linkami, do ktorej na začiatku vložím vložím plást a na konci odoberiem celú debničku s vytočenými plástami.

ja uz 10r pouzivam otocny odvieck.drziak vyrobeny podla p.Turcaniho,mozem odporucit,nizky ramik pokladam a aretujem na bocne latky,cize je na kant...so Sapakovou vidlickou sam odvieckujem a vytocim 400kg medu za den..ak je toto pravek vcelarenia,tak som v nom rad..:-)

Zdravím,
můžu taky poprosit o přeposlání emailu? mikulas.stibor/=/seznam.cz
Díky
Mikuláš

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Boleloucký <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> Datum: 17.2.2011 11:38:38
> ----------------------------------------
> Dobrý den, chtěl bych se zeptat na totéž co kolega výše. Můžete mi ty fotky
> prosím poslat také.
> Mail: boleloucky.petr/=/gmail.com
> Děkuji
> S pozdravem
> Petr Boleloucký
>
> 2011/2/17 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
>
> > Pošli mi svoůj e-mail, pošlu fotky, z nich je to jasné.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: M. Futera <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> > > Datum: 17.2.2011 10:39:31
> > > ----------------------------------------
> > > Jaké rozměry drážek máte v horní a dolní loučce, v jakém medometu
> > > (tangenciální, radiální) vytáčíte, o kolik je rozměr mezistěny menší
> > > oproti rozměrům mezi "dny" drážek rámku z důvodu roztažnosti vosku?
> > > Případně prosím o další rady, zkušenosti, informace atd.- Pozn.: v
> > letošním
> > > roce přecházím na NN.
> > > Děkuji
> > > M. Futera
> > >
> > > Radek Hubač: .... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez
> > > drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí
> > >
> > >
> > >
> >
>
>
>
> --
> Ing. Petr Boleloucký
> 777840488, 737267011
> boleloucky.petr/=/gmail.com
>
>
>

Vcera jsme meli na vyborove schuzi rozepri ohledne nasazeni formidolu. Me celkem zarazi, ze SVS naridi leceni formidolem ( na cem by nebylo nic spatneho,spise naopak) , ALE jak postupovat v pripade, ze nektery z vcelaru ze ZO odmitne formidol, s tim, ze leci Nassenheidrem. Kdyz jsem sel do dusledku, tak by z toho mohl byt i nemaly maler, kdyby se nekdo v EU dozvedel, ze veterina predepisuje pro povinne leceni pripravek s kys.maravenci a my na nej bereme dodatace ze SZIF ve vysi tusim 70%. Kdyz si vezmete, jak velka castka to musi byt pro celou CR. Moje zena se zabyva dodacemi ze SZIF, vsude se pise ze pri castce dotace prevysujici 500 000 CZK je nutne oficialni vyberove rizeni. Abychom typenize treba nemuseli jednou vracet zpet do EU, za nedodrzeni podminek pro zadavani vyber.rizeni.
Mel bych zde dotaz pro verejnost- schvalovani leciv biologickych , tzn kys.mravenci,stavelova, ktere si volne muzete koupit, prece nemusi podlehat zadnemu schvaleni z Dolu ???
Je pak na nas jestli si koupime formidol, nebo kys. mravenci ci stavelovou a budeme si lecit.Zodpovednost za sve vcely si neseme sami.
Co si otom myslite ???

PZ

Skoro kazde vyberove rizeni je vypsano v momente,kdy je znam vitez a hleda se "krovi",kterym se vitez "zlegalizuje",tedy alespon v pripadech,kdy ma zdani legalnosti vydrzet.Zajimalo by mne,kdo by takove vyberove rizeni na kys.mravenci rozhodoval?Ted vazne:nase ZO vloni nezaradila formidol na objednavku leciv a to svorne z duvodu,ze si ho KAZDY vcelar MUZE KOUPIT SAM ZA SVOJE.

2011/2/17 Ale Molčík

> Šablony nafotit a poslat můžu, ta šablona je velmi jednoduchá věc.A je tam
> i úspora elektřiny, když těch šablon je několik, tak než se to do nich
> naskládá, fréza stojí a samotné frézování v šabloně, zabere míň času než to
> naskládání, třebaže se loučky do ní skládají po několika kusech, co se
> vejde do ruky.
>
----
Nešlo by to třeba vystavit na www.vcelarskeforum.cz

Možná by to bylo jednodušší - a pak sem dát link.

Je tam však nastaveno, že zvětšit si je může jen přihlášený - což však může být každý.:-)

Díky.

Karel

Bohužel tato konference nemá přehledné řazení témat. Toto se tu rozebíralo. Takže vzevrubně.

Dol určitě ne. Ten maximálně může zhotovit nějakou metodiku když jsou peníze nebo může poskytnout základní informační zdroje nebo doporučující soubor informací z EU, pro stanovení indikace různých léčiv nebo účinných látek. Na povolování použití účinných látek do nějakého léčiva nebo přípravku je tu Úřad co povoluje podle EU veterinární léčiva a přípravky. Praxe je taková, že jestli se veterina rozhodne použít to či ono, ověří si a nechá si to povolit u Úřadu, který to buď podle směrnic EU požehná nebo zavrhne a nepovolí, protože to EU zkrátka nepovoluje.

http://www.uskvbl.cz/

_gp_
.........
Mel bych zde dotaz pro verejnost- schvalovani leciv biologickych , tzn kys.mravenci,stavelova, ktere si volne muzete koupit, prece nemusi podlehat zadnemu schvaleni z Dolu ???
Je pak na nas jestli si koupime formidol, nebo kys. mravenci ci stavelovou a budeme si lecit.Zodpovednost za sve vcely si neseme sami.
Co si otom myslite ???

Já si myslím, že v Dole to s tím monopolem na rozum a všemohoucnosti ovlivnit vyhlášku, to zas tak horké nebude. Co vím tak SVS považuje Dol za konkurenci v oblasti vyšetřování vzorků na varroázu a mor a licenci na mor už byl i pokus Dolu vzít. Dol, pokud jsou osloveni, zpracovanou vyhlášku doporučuje, schvaluje ji vždy SVS a kdo taky jiný. O tom jak vznik a úprava vyhlášky probíhá jsem se před lety ptal Ing. Titěry a v podstatě mi bylo řečeno, že každý včelař může vyhlášku ovlivnit. Dol pokud zpracovává doporučení vyhlášky, tak bere vážně i připomínky řadových včelařů, protože to jsou připomínky z terénu.
No a teď si kritici Dolu představte situaci, kdy stát bude mít monopol na vyšetření vzorků na varroázu, moru nebo pro chov. matek, kam by se asi vydala cena za takové vyšetření, teď v době škrtů a úspor, kdy žádný resort nemá dost peněz. Já bych to obecně řekl jinak " stěžovat si můžeme, ale není komu"

No Já bych prvně ty šablony nafotil, to bude asi tak v pol. příštího týdne, a když s tím budu spokojen a budou fotky dostatečně názorné, tak je mohu dát i k dispozici na fórum, když už mají zde průběžnou reklamu. (:-))

Ono každému na odvíčkování zjevně vyhovuje něco jiného. Já jsem se po diskusi na tomto vlákně rozhodl, že vyzkouším odvíčkování na hrotu, místo pilky co má př. Turčáni na Svém ANTI mohu vyzkoušet nůž na pečivo co máme doma, ostří má vlnovku a je dlouhý 20 cm, ten nemusím kupovat. A určitě také min. zavolám Sapákum. Dám tomu ručnimu odvíčkování ještě jednu sezónu šanci, když už jsem to vydržel doposut.

diky za odkaz na ten ustav pro kontrolu veterinarnich leciv. Myslis Gusto, ze by meli schvalovat treba i pripravky obsahujici biologicka leciva kys. mravenci a stavelku ? Predpokladam, ze jsou tady spise na ty synteticke - Amitrazy, acr. , fluvalinaty.

P.

Mohl bych se zeptat, co je biologického na žíravinách a jedech vyráběných v rámci organické chemie, jako jsou kyseliny mravenčí a šťavelová?

S tím stěžováním máš pravdu Za bolševika sis mohl jít štěžovat k obecní váze nebo k parnímu válu. Obojí již však neexistuje. Co tedy s tím? To je vážnější problém než co tady řešíte.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ustav v Dole
> Datum: 18.2.2011 06:43:27
> ----------------------------------------
> Já si myslím, že v Dole to s tím monopolem na rozum a všemohoucnosti
> ovlivnit vyhlášku, to zas tak horké nebude. Co vím tak SVS považuje Dol za
> konkurenci v oblasti vyšetřování vzorků na varroázu a mor a licenci na mor
> už byl i pokus Dolu vzít. Dol, pokud jsou osloveni, zpracovanou vyhlášku
> doporučuje, schvaluje ji vždy SVS a kdo taky jiný. O tom jak vznik a úprava
> vyhlášky probíhá jsem se před lety ptal Ing. Titěry a v podstatě mi bylo
> řečeno, že každý včelař může vyhlášku ovlivnit. Dol pokud zpracovává
> doporučení vyhlášky, tak bere vážně i připomínky řadových včelařů, protože
> to jsou připomínky z terénu.
> No a teď si kritici Dolu představte situaci, kdy stát bude mít monopol na
> vyšetření vzorků na varroázu, moru nebo pro chov. matek, kam by se asi
> vydala cena za takové vyšetření, teď v době škrtů a úspor, kdy žádný resort
> nemá dost peněz. Já bych to obecně řekl jinak " stěžovat si můžeme, ale
> není komu"
>
>
>

Tyto kyseliny jsou součástí života živé přírody. gp_
............
Karel Novák (88.101.149.91) --- 18. 2. 2011
Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556) (50559) (50741) (50744) (50745) (50748)
Mohl bych se zeptat, co je biologického na žíravinách a jedech vyráběných v rámci organické chemie, jako jsou kyseliny mravenčí a šťavelová?

V tom pravdu máš, avšak problém je ovšem v objemu produkce. Důsledky při její výrobě by se měly brát také v úvahu. CO 2 je v vpřírodě také a jaké problémy dělá jeho množství vyprodukované námi snad není třeba ani uvádět.
To že něco má přírodní přívlasky, nemusí být nakonec zrovna IN!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ustav v Dole
> Datum: 18.2.2011 09:50:00
> ----------------------------------------
> Tyto kyseliny jsou součástí života živé přírody. gp_
> ...........
> Karel Novák (88.101.149.91) --- 18. 2. 2011
> Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556)
> (50559) (50741) (50744) (50745) (50748)
> Mohl bych se zeptat, co je biologického na žíravinách a jedech vyráběných v
> rámci organické chemie, jako jsou kyseliny mravenčí a šťavelová?
>
>
>

"Mohl bych se zeptat, co je biologického na žíravinách a jedech vyráběných v rámci organické chemie, jako jsou kyseliny mravenčí a šťavelová?"

No, termín biologické je velice gumový pojem. V krajním případě to mohou být všechny organické látky.
Rozdíl mezi kyselinou mravenčí, šťavelovou a mezi amitrazem fluvalinatem a podobných je v tom, že za prvé ty kyseliny jsou snad v každé druhé rostlině nebo hmyzu, takže v přírodě nejsou nic zvláštního a cizorodého. Navíc organické kyseliny jsou chemicky v podstatě koncový článek rozkladu, další stupeń jsou přímo oxid uhličitý a voda nebo z velké části.
Fluvalinat, permetrin atd jsou pyrethroidy a ty se v přírodě nacházejí snad jen v chryzantémách, amitraz se v přírodě, pokud vím, nenachází nikde. Dá se tedy říct, že jsou pro naši přírodu cizí. Navíc to jsou látky kdesi uprostřed dlouhého rozkladného řetězce, jejich rozložením vznikne nějaký meziprodukt, ten se rozloží na další, ten na další.... až teprve po mnoha stupních rozkladu je z toho konečně voda a oxid uhličitý a v případě amitrazu ještě volný dusík. Každý z těchto meziproduktů čili reziduí má v prostředí svoji specifickou stabilitu i toxicitu, a s obojím se musí počítat.

Tohoto filosofického dilematu je řešením opylovač. To je obrovský kvicht na váze rovnováhy mezi spotřebou a výrobou kyselin pro včelařství a řízenou údržbou obnovitelného zdroje co CO2 spotřebovává. _gp_
........
(e-mailem) --- 18. 2. 2011
Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556) (50559) (50741) (50744) (50745) (50748) (50749) (50751)
V tom pravdu máš, avšak problém je ovšem v objemu produkce. Důsledky při její výrobě by se měly brát také v úvahu. CO 2 je v vpřírodě také a jaké problémy dělá jeho množství vyprodukované námi snad není třeba ani uvádět.
To že něco má přírodní přívlasky, nemusí být nakonec zrovna IN!

Pepan

Trochu se to zvrtlo jinam, nez jsem puvodne zamyslel.

je pravda, ze v silne koncentraci jsou to ziraviny, jako jine kyseliny. Rozdil je v tom, ze se volne vyskystuji v prirode, stavelku kazdy z nas kdo ma rozum denne konzumuje v ovoci a zeleninach.

Me slo spise o to, ze tyto kyseliny lze ve svych vcelstvech aplikovat, aniz by mi to nekdo mohl zakazat, nebo pripadne naopak prikazovat zpusob aplikace pomoci formidolu.

P.

Máme v působnosti naší ZO několik včelařů - nečlenů.Zajišťujeme jim servis v podobě léčení,vyšetření měli a žádostí o dotace prakticky "grátis".Oproti ostatním včelařům,neplatí ani členský a žádný jiný poplatek.Protože se blíží VČS,chceme na ni navrhnout k odhlasování členské základně určitý poplatek pro tyto včelaře.Chci se proto zeptat jaké v tom máte ve Vašich ZO zkušenosti.případně konkrétně jakou částkou to řešíte. Pácl

Trochu se to zvrtlo jinam, nez jsem puvodne zamyslel.

je pravda, ze v silne koncentraci jsou to ziraviny, jako jine kyseliny. Rozdil je v tom, ze se volne vyskystuji v prirode, stavelku kazdy z nas kdo ma rozum denne konzumuje v ovoci a zeleninach.

Me slo spise o to, ze tyto kyseliny lze ve svych vcelstvech aplikovat, aniz by mi to nekdo mohl zakazat, nebo pripadne naopak prikazovat zpusob aplikace pomoci formidolu.

P.Z.
----------------------------------

On je to takový divný právní stav daný asi českou připosra... před předpisy a nadřízenými.

Například kyselinu octovou (ocet) se prý dává do pití králíkům, myslím proti kokcidioze.

Osobně mě udivuje, že když můžu do včel vhánět kouř z hobry, sololitu, juty, papíru, a další věci, jak někdo chce zdůvodnit, že tam nemůžu vhánět výpary nějaké kyseliny.

Stejně tak jako jsou včelaři, co věří tomu, že když do krmení dají vývyar z jehličí, kopřiv atd. tak to zlepší zdrav. stav včel. A nikoho nenapadne, že dávat něco navíc do roztoku cukru by se mělo zakazovat, protože to není povolené.


Tady všichni nadávají že to předpisy zakazují, nevím o žádném, jen to, že co není zakázáno, je povoleno.

A zavřou jen ty, co se nechají chytit. Takže trestné je v podstatě jen to "nechat se chytit".
:-)

Karel

Máme v působnosti naší ZO několik včelařů - nečlenů.Zajišťujeme jim servis v podobě léčení,vyšetření měli a žádostí o dotace prakticky "grátis".Oproti ostatním včelařům,neplatí ani členský a žádný jiný poplatek.Protože se blíží VČS,chceme na ni navrhnout k odhlasování členské základně určitý poplatek pro tyto včelaře.Chci se proto zeptat jaké v tom máte ve Vašich ZO zkušenosti.případně konkrétně jakou částkou to řešíte. Pácl
------------
Jestli si tu službu u vás objednají, měli by jste mít určitě nějaký ceník prací a účtovat ji podle něho.

Ale pokud si ji neobjednají, tak je to pak jedno.

To říkám se zkušeností nečlena ČSV, nikoli neorganizovaného včelaře jak se obejvuji ve statistikách.
:-)
Karel

Z tvého pohledu je to přikazování. Podíváš-li se na to z pohledu ZO? Tam je již žádoucí aby všichni na větší ploše použily stejný postup boje. Oddůvonění je ve snížení vzniku rezistence v dané oblasti. Je dobré pak vždy po několika letech některý z těch přípravků zaměnit. Bude-li však v tom obvodu léčit každý jiným přípravkem pak bude ta rezistence vznikat na všechny současně.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 1.1706546926.1298021057.1298021057.1298021265.2;
>        __utmb <spacl/=/cominnet.cz>
> Předmět: Neregistrovan? v?ela?i
> Datum: 18.2.2011 10:37:21
> ----------------------------------------
> Máme v působnosti naší ZO několik včelařů - nečlenů.Zajišťujeme jim servis
> v podobě léčení,vyšetření měli a žádostí o dotace prakticky "grátis".Oproti
> ostatním včelařům,neplatí ani členský a žádný jiný poplatek.Protože se
> blíží VČS,chceme na ni navrhnout k odhlasování členské základně určitý
> poplatek pro tyto včelaře.Chci se proto zeptat jaké v tom máte ve Vašich ZO
> zkušenosti.případně konkrétně jakou částkou to řešíte. Pácl
>
>
>

"Například kyselinu octovou (ocet) se prý dává do pití králíkům, myslím proti kokcidioze. "
Nejen králíkům...
Například lidem se dává do pití a jídla: kyseliny octová, citrónová, vinná , jablečná, fosforečná, askorbová.
Z solí se dávají fosforečné soli , chlorid vápenatý, citrany, dusitany a dusičnany sodné a drasené, přirozeně taky chlorid sodný (sůl).
A spousta dalších chemikálií ...

Z tvého pohledu je to přikazování. Podíváš-li se na to z pohledu ZO? Tam je již žádoucí aby všichni na větší ploše použily stejný postup boje. Oddůvonění je ve snížení vzniku rezistence v dané oblasti. Je dobré pak vždy po několika letech některý z těch přípravků zaměnit. Bude-li však v tom obvodu léčit každý jiným přípravkem pak bude ta rezistence vznikat na všechny současně.

Pepan

-------------
Já to mám jednoduché, ZO nic nezaměňuje, fumiguje a aerosoluje jen Varidolem.

To my mimo ZO to třeba tady u nás "kurvíme" a sháníme si M1 na závěrečné ošetření i mimo ZO, i když si ji pravidelně, stejně jako Gabon atd. u nich objednáváme.

Pokud na tom ZO záleží, určitě nebude pro ni problém podle objednávky včelařů mimo ni objednat pár lahviček, knotů a Gabonů navíc a prodat jim to.
Ale nevidím důvod, aby jim to jezdil někdo léčit. Copak josu nesvéprávní?

Karel

Kdysi jsem měl podobný dotaz na pani Mgr. Machovou.
Zde je má korespondece s ní:
"Dobrý den,
mám dotaz na pani Mgr. Jarmilu Machovou: Jaké jsou možnosti ZO ČSV pro výběr poplatku od nečlenů ČSV za zimní ošetření včelstev proti varroáze, provedené u nich ZO ČSV."
Snad postačí tato odpověď:
Ošetření včelstev provádí ZO na území svého obvodu. Jestliže neprovede ošetření chovateli, který není členem ČSV (není to její povinnost, záleží na dohodě - na dohodě o náhradě nákladů, které ZO na ošetření vynaloží) nebo chovateli, který je sice členem ČSV, ale odmítne
provedení ošetření, oznámí jejich jména a adresy na příslušné pracoviště veterinární správy. Ta podle platného metodického pokynu k prevenci a tlumení varroázy včel odebere vzorky k vyšetření na varroázu. Podle
výsledků vyšetření se nařídí provedení léčby takových včelstev na náklady chovatele, nebo není-li to vzhledem k roční době či nákazovým důvodům možné, nebo by včelstva mohla být nebezpečným zdrojem nákazy, nařídí jejich utracení vydáním mimořádného veterinárního opatření a to
každému jednotlivému chovateli.

V naší ZO vybíráme proti potvrzení 30,- Kč na včelstvo.

Spis by mel nadpis znit neclenove CSV,protoze tito jsou registrovani u mistne prislusne ZO,objednavaji a odebiraji pres ZO lecivo.NEREGISTROVANY vcelar je clen jine ZO,ktery ma vcelstva umistena na uzemi mistne prislusne ZO.Je pak povinnen tato vcelstva zaregistrovat na mistne prislusne ZO.(viz stanovy CSV).K vysi prispevku pro neclena CSV na uhradu leciva,jak si to ktera ZO udela,tak to ma.Ps:ZO ma pravo stanovit registracni poplatek pro clena jine ZO a zapisne pro svoje nove cleny(stanovy CSV)

Jelikoz jsem clenem CSV a moje zena neni, tak jsem take zjistoval, jake jsou moznosti uctovani poplatku pro necleny CSV. Pokud si neclen CSV leci vcelstva dle veterinarnich pokynu sam, nema organizace pravo po nem nic chtit, neb jak psal Karel, uctovat lze v okamziku, kdyz si neco objednam. Co se tyce ukonu provadenych organizaci pro necleny CSV - zpracovani dotace 1d- pro neclena neni problem si ten formular poslat do Prahy na SZIF, bohuzel nemuze- musi jit s tim do ZO, kde ma vcelstva umistena. Co se tyce vzorku meli, tak si je teoreticky muze neclen poslat na vysetreni sam a dodat pak jen vysledek. Co dalsiho my clenove CSV delame pro necleny CSV, krome nevrazivosti se kterou se setkavam v nasi ZO, protoze moje zena neni clenem CSV a po zkusenostech se ji opravnene vstoupit do CSV ani moc nechce?
P.

Nečlenům to můžete účtovat jako práci a chtít za to kolik chcete.
U nás nečlen platí jako člen, ale bez čl. příspěvku pro ČSV. Veškeré léčivo rozpočítáme na počet včelstev,i jeho, za aerosol ještě platí každý 10 Kč/včelstvo, 20Kč/stanoviště na benzín a členský příspěvek pro ZO, který je 70 Kč/rok. Staráme se o něho jako o člena. Placení pro ZO ze včel bylo před několika lety zrušeno.
U registrovaných se smí vybírat pouze do výše čl. příspěvku.
Tonda
>Máme v působnosti naší ZO několik včelařů - nečlenů.Zajišťujeme jim servis v podobě léčení,vyšetření měli a žádostí o dotace prakticky "grátis".Oproti ostatním včelařům,neplatí ani členský a žádný jiný poplatek.Protože se blíží VČS,chceme na ni navrhnout k odhlasování členské základně určitý poplatek pro tyto včelaře.Chci se proto zeptat jaké v tom máte ve Vašich ZO zkušenosti.případně konkrétně jakou částkou to řešíte. Pácl

Nevrazivost je naprosto beznym jevem.Clenstvi v CSV je naprosto dobrovolne,byt nebo nebyt clenem CSV je otazkou chuti sdruzovat se,nebo viry ve smysl byt neceho clenem.Vzpominam na prednasku na jedne vyrocce na tema CSV.Pro jeji zajimavost vydrzelo do konce prednasky par jedincu,krom uplne hluchych,kterym bylo jedno o cem to je.Ja zadny duvod k nevrazivosti nevidim.

Je to přesně obráceně. Registrovaný včelař je člen jiné organizace, který má umístěna včelstva v naší ZO. Nečlen není registrován nikde. Registrační poplatek smí být do výše čl. příspěvku ZO, kde se registruje.
Tonda
>Spis by mel nadpis znit neclenove CSV,protoze tito jsou registrovani u mistne prislusne ZO,objednavaji a odebiraji pres ZO lecivo.NEREGISTROVANY vcelar je clen jine ZO,ktery ma vcelstva umistena na uzemi mistne prislusne ZO.Je pak povinnen tato vcelstva zaregistrovat na mistne prislusne ZO.(viz stanovy CSV).K vysi prispevku pro neclena CSV na uhradu leciva,jak si to ktera ZO udela,tak to ma.Ps:ZO ma pravo stanovit registracni poplatek pro clena jine ZO a zapisne pro svoje nove cleny(stanovy CSV)

Kapoun:
Kdysi jsem měl podobný dotaz na pani Mgr. Machovou.
Zde je má korespondece s ní:
.....Ošetření včelstev provádí ZO na území svého obvodu. Jestliže neprovede ošetření chovateli, který není členem ČSV (není to její povinnost, záleží na dohodě - na dohodě o náhradě nákladů, které ZO na ošetření vynaloží) nebo chovateli, který je sice členem ČSV, ale odmítne
provedení ošetření, oznámí jejich jména a adresy na příslušné pracoviště veterinární správy. Ta podle platného metodického pokynu k prevenci a tlumení varroázy včel odebere vzorky k vyšetření na varroázu. Podle
výsledků vyšetření se nařídí provedení léčby takových včelstev na náklady chovatele, nebo není-li to vzhledem k roční době či nákazovým důvodům možné, nebo by včelstva mohla být nebezpečným zdrojem nákazy, nařídí jejich utracení vydáním mimořádného veterinárního opatření a to
každému jednotlivému chovateli.

---------------------

I paní Machová se odvolává na metodický pokyn. 'Nevím do jaké míry je závazný metodiyký pokyn, ale já bych doporučil studium u platné vyhlášky SVS.
Hlavně bych si nastudoval zda tam je nějaká povinnost ZO a jaká.
Dlouho jsem nečetl nic o tom, že by ZO měla pvinnost hlásit včelaře, kteří tzv."neléčí". Tedy myslím podzimní a zimní ošetření (tlumení nákazy).

Osobně pochybuji, že v nějakém kraji je tato povinnost. Tedy ta BONZAČNÍ.
U nás je povinnost ZO ošetřit všechny včely v revíru 3X komisionelně. Jestli se ZO sama udá, že to nedělá, je na jejím uvážení :-)
Ale nedovedu si představit, že by udávala SVS jen nečleny.:-)

Karel

"je to presne obracene"Paradoxem je,ze o vsech neclenech vime,coz se neda rict o clenech jinych ZO na uzemi nasi ZO,protoze se neregistruji.Maji tam vcely a slus.

To jsem si vzal za svuj osobni ukol, kdyz jsem se stal predsedou nasi ZO, aby se pristupovalo ke vcelarum, kteri k nam do ZO kocuji, nebo maji trvale stanoviste a jsou registrovani a taktez k neclenum CSV, vzdy korektne. Povinnosti musi byt vzdy oboustranne splneny, abychom meli cisty stul. Aby bylo jejich cilem do CSV a pokud mozno do nasi ZO vstoupit.
Jelikoz mam sam stanoviste v jine ZO, tak tam je ke me pristup nekterych zastupcu jiny. Takze je to vzdy o lidech, jak k se ke komu postavi.
PZ

bod 10 ze stanovČSV § 29
10. Má-li člen včelstva umístěna na trvalém stanovišti v obvodu územní působnosti jiné základní organizace, než ve které je v členské evidenci, je povinen přihlásit je k registraci v této základní organizaci a spolupracovat s ní, zejména účastnit se jejích členských schůzí. Je povinen plnit usnesení orgánů registrující základní organizace, zejména ta ustanovení, která se týkají chovatelské práce a plnění organizačních opatření k léčení včelstev, a platit registrační příspěvek, je-li stanoven. Příslušná základní organizace je povinna ohlášenou registraci provést bez zbytečného odkladu po zaplacení registračního příspěvku, je-li stanoven. Dále je povinna zvát registrované členy na členské schůze. Formu registrace stanoví RV.


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Neregistrovan? v?ela?i
> Datum: 18.2.2011 13:22:14
> ----------------------------------------
> "je to presne obracene"Paradoxem je,ze o vsech neclenech vime,coz se neda
> rict o clenech jinych ZO na uzemi nasi ZO,protoze se neregistruji.Maji tam
> vcely a slus.
>
>
>

S tím udáváním těch co neléčí je to naprosto zbytečné . Proč? neudělá 1 rok léčení a shání nová včelstva To ho samozřejmě něco stojí. Když nezaléčí znova, tak na jaře to již pochopí. Znám jeden takový případ a dnes je spolehlivý jako hodinky.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Neregistrovan? v?ela?i
> Datum: 18.2.2011 13:13:36
> ----------------------------------------
> Kapoun:
> Kdysi jsem měl podobný dotaz na pani Mgr. Machovou.
> Zde je má korespondece s ní:
> ....Ošetření včelstev provádí ZO na území svého obvodu. Jestliže neprovede
> ošetření chovateli, který není členem ČSV (není to její povinnost, záleží
> na dohodě - na dohodě o náhradě nákladů, které ZO na ošetření vynaloží)
> nebo chovateli, který je sice členem ČSV, ale odmítne
> provedení ošetření, oznámí jejich jména a adresy na příslušné pracoviště
> veterinární správy. Ta podle platného metodického pokynu k prevenci a
> tlumení varroázy včel odebere vzorky k vyšetření na varroázu. Podle
> výsledků vyšetření se nařídí provedení léčby takových včelstev na náklady
> chovatele, nebo není-li to vzhledem k roční době či nákazovým důvodům
> možné, nebo by včelstva mohla být nebezpečným zdrojem nákazy, nařídí jejich
> utracení vydáním mimořádného veterinárního opatření a to
> každému jednotlivému chovateli.
>
> ---------------------
>
> I paní Machová se odvolává na metodický pokyn. 'Nevím do jaké míry je
> závazný metodiyký pokyn, ale já bych doporučil studium u platné vyhlášky
> SVS.
> Hlavně bych si nastudoval zda tam je nějaká povinnost ZO a jaká.
> Dlouho jsem nečetl nic o tom, že by ZO měla pvinnost hlásit včelaře, kteří
> tzv."neléčí". Tedy myslím podzimní a zimní ošetření (tlumení nákazy).
>
> Osobně pochybuji, že v nějakém kraji je tato povinnost. Tedy ta BONZAČNÍ.
> U nás je povinnost ZO ošetřit všechny včely v revíru 3X komisionelně.
> Jestli se ZO sama udá, že to nedělá, je na jejím uvážení :-)
> Ale nedovedu si představit, že by udávala SVS jen nečleny.:-)
>
> Karel
>
>
>

Presne v duchu tohoto § by mela probehnout od kazdeho predsedy ZO informace pro cleny ZO na vyrocni schuzi a kazda ZO by mela svoje cleny o teto registraci nalezite poucit,aby se nestavalo,ze se o takovem stanovisti ZO dozvi,az k nemu nahodou nekdo zabloudi a nebo az na nem veterina udela ohen.(a o rok pozdeji na stanovistich okolo)

KaJi napsal:

Osobně pochybuji, že v nějakém kraji je tato povinnost. Tedy ta BONZAČNÍ.
...............

Citace z nařízení VS pro JMK:
"ZO ČSV v rámci Jihomoravského kraje nahlásí, bez zbytečného odkladu, příslušnému inspektorátu KVS jména a adresy majitelů stanovišť včelstev v obvodu ZO, kde nebylo provedeno ošetření nebo odběr vzorků k nařízenému laboratornímu vyšetření."

http://www.svscr.cz/download.php?idx=4448

KaJi napsal:

Osobně pochybuji, že v nějakém kraji je tato povinnost. Tedy ta BONZAČNÍ.
...............

Citace z nařízení VS pro JMK:
"ZO ČSV v rámci Jihomoravského kraje nahlásí, bez zbytečného odkladu, příslušnému inspektorátu KVS jména a adresy majitelů stanovišť včelstev v obvodu ZO, kde nebylo provedeno ošetření nebo odběr vzorků k nařízenému laboratornímu vyšetření."

http://www.svscr.cz/download.php?idx=4448
-------------------------
To se nevylučuje. Tady není nic o tom, že nahlásí ty, co si od ní nenechali léčit, ale ty, co neošetřovali.
Tady se bavíme o povinnosti nečlena ČSV si nechat ošetřovat včely od ZO ČSV a pokud ne, tak že jej ZO SVS nahlásí a bude povinnen si nechat ..... viz ten text z té odpověi.


U nás by to trochu narazilo, protože u nás je třeba volba s odesláním vzorku - přes ZO, SVS, nebo přímo chovatelem do akred.lab. - to je třeba dobrý, když si včelař chce udělat rozbor na MVP, tak už jej těch 40Kč nezabije a má to při jednom vyřizování.

Ale zase na druhou stranu je vydáno nařízení, že ZO musí ošetřovat komisionelně 3X a to tady snad neplní ani nákazoví referenti. Takže u nás bys asi většina ZO musela udat celé i s nečleny. :-)

Karel

Milý Jene!
Způsob pěstování výmladkového lesa je pořád stejný,ať pěstujete
kterokoli dřevinu.
Jen s tím využitím budou jistě problémy.Tak například:vrby pro
produkci dřevní hmoty se doporučuje mítit v 5letých cyklech.Silnější
dřevní hmotu není totiž již ekonomické
štěpkovat.Zkrátka,jsou ty štěpky moc drahé.A to nemluvím o ceně těch
mamutích štěpkovačů!
Pro včely jsou zajímavé vrby kvetoucí.Na tom se jistě
shodneme.Problém je v tom,že se dostatečné množství květů pro
slušnou produkci medu (uvažoval jste o V. trojmužné),
objeví tak na 10letém dřevě.
Pohádka o něčem jiném to bude,máte-li v úmyslu pálit celá polena.
Pokud ano,tak jen do toho! Velká krbová kamna s velkým oknem,když v
nich hoří,to je ten nejlepší televizní program.
Jak říkám,jen do toho a držím palce.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Jan Cervenka" <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Vcelarske a soucasne energeticke klony vrb
Datum: 30.1.2011 - 20:51:39

> Dobry den,
>
> premyslim o moznosti kolem vcelnice zasadit vetsi
> mnozstvi vrb a eventuelne
> jinych VCELARSKYCH rychlerostoucich drevin,
> stanoviste jizni svah nad ricnim
> udolim, vcelku vlhko, vrby z naletu rostou.
> Idealne nejaky klon jako vrba
> trojmuzna - aby to kvetlo cely rok a soucasne to
> melo i vyteznost dreva.
> Protierozni ucinky nepotrebuji. Vsude pisi o jap.
> topolu, ale radeji bych
> neco pro vcely. mel bych na to cca 0.3-1 ha
> .Zajimaji mne vlastni zkusenosti
> s vymladkovym lesem - tech je po netu dost, ale ne
> ve vztahu ke vcelam. Je to
> skoro v polabi (6km Labe, ale jsem trochu vys).
>
> Diky.
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>

http://www.youtube.com/watch?v=nmoCHoNHrlo


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N? oby?ejn?
> Datum: 17.2.2011 08:52:51
> ----------------------------------------
> Tuto?
>
> http://www.vpjested.cz/dalen/ir/1150-vidlicka/1150_vidlicka--mm640x480_500.
> jpg
>
> A ti kolegové, co si pořídily lomené, tak jde přesně o tuto?
> http://www.vpjested.cz/dalen/ir/1100-vidlicka/1100_vidlicka--mm640x480_500.
> jpg
>
> Jinak bych měl oprášit jedno rolnické pořekadlo, že strhat se dá i těžký
> vůl a tím chci říci, že počítání produktivity vytáčení medu, se neodvíjí od
> kapacity medometu nebo odvíčkovací kapacity za hodinu nebo den, ale denní
> kapacity počítané v průměru za celou sezonu. Máte takový údaj?
>
> Zlepšení se dostaví, až si pořídíte od pánů Sapáků normální vidličku. A
> mohu doporučit       navštívit jejich stránku a dávám Vám odkaz na vidličku, s
> kterou je spokojený jeden můj kolega, který má také nízké rámky a na dotaz,
> že to¨to je hrozné hrablo mi řekl, že i přesto je naprosto vyhiovující.
> Osobně mám od nich vidličky se zahlými konci a tuším, že 4x lomené. Často
> je neprodává, ale mám ji vytypovanou a osvědčenou na světlejší víčka.
>
> http://vcelpotreby.sweb.cz/Jep04-30.html
>
> _gp_
> .........
> (89.24.7.87) --- 17. 2. 2011
> Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700)
> (50702) (50703) (50704) (50705) (50707)
> Moje vidlička je standartní z Ještědu. Standartní to je rovná, bez nějakého
> lomení jehel či nejakého jiného tvarování rukojeti nebo těla. Ty
> tvarovavané, co si je pořídily nekteří včelaří v okolí,aby zrychlily
> odvíčkování, fungují stejně rychle jak vidličky standartní.Takže absolutně
> bez významného zlepšení. Ale to jaký mám typ a od kterého výrobce, to podle
> mě na fundovanou odpověď, která vidlička nad ostatnímy vyniká, není
> podstatné. Podstatné je to, že ze standartní vidličkou nejde mému medometu
> stíhat. Medomet nemám rovněž žádný speciální, je to standartní medomet
> původně na 4 rámky tangenciálně s manuální elekronikou, dopředu/dozadu a
> regulace otáček, a jen jsem do něj dal radiální koš.
> Pokud bych stíhal odvíčkovat, tak mohu říct, že jeden člověk by mohl
> zvládnout i po silné snůšce vytočit med od 50 včelstev za den i s úklidem.
>
>
>

Na studeném na tom podiu to nefunguje vůbec a na teplém plástu to zase reje jak rýč. To co vidno vidlička zvládne čistěji, rychleji. Je to ERROR. _gp_
.......
(e-mailem) --- 18. 2. 2011
Re: N? oby?ejn? (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705) (50707) (50708) (50711)
http://www.youtube.com/watch?v=nmoCHoNHrlo

http://www.youtube.com/watch?v=uin5ATO4Kh8&NR=1

Tak to vypadá, když z koníčka se nestal ještě kůň. _gp_
.......
(e-mailem) --- 18. 2. 2011

http://www.youtube.com/watch?v=uin5ATO4Kh8&NR=1

Jak tam byla ta ukázka s teplým plástem a malou vidličkou, tak takhle nějak to mám a byl u toho uveden čas 15 s na jednu stranu rámku a z toho se chci dostat někam jinam. A hoblík to mi připadlo vůči plástu dost likvidační. Rámky měl v ukázce bez mezerníku, takže asi v nástavku hřebeny.

Ale proč? Nic extra rychlejšího není, jen snad vzít nůž a rámek vykastrovat do lisu. (mohl si ten dotyčný co to před objektivem demonstruje, vzít vidličku a ne taková pádla)_gp_
..........
Aleš Molčík (89.24.4.129) --- 18. 2. 2011
Re: Odvíčkování (50779) (50780)
Jak tam byla ta ukázka s teplým plástem a malou vidličkou, tak takhle nějak to mám a byl u toho uveden čas 15 s na jednu stranu rámku a z toho se chci dostat někam jinam.

Je pravda, že při odvíčkování nožem bude víc medu ve víčkách a víc víček, než při odvíčkování vidličkou. Ale to by nemusel být problém. Já mám stojan na odvíčkování položený na vysoké bedně na maso, ve které mám výpust na medomet a med po celu dobu odvíčkování vytéká do kýble a nechávám to odkapat do druhého dne. A kdybych tam dal do spodu bedny síto, podobně jako A.Turčani tak věřím tomu, že do rána jsou víčka bez medu. Já nějaký nůž na odvíčkování mám, co jsem ho zdědil, ale ještě jsem s ním nedělal, připadá mi silný a nezdá se mi,že by pěkně řezal. Mnohem vhodnější mi připadají kuchynské nože tenčí, ostřejší a lepší ocel. Dnes jsem vyděl v Tescu pilku na pečivo od Tescomy dlouhou 20 cm za 79Kč. ve srovnání s cenou za original odvíčkovací nůž je levné.

Pokud jde o to, aby byl z toho i užitek na topení, tak štěpkování bych se vyhnul, samostatný stroj něco stojí a provoz je drahý. Jediný štěpkovač, který by se vaplatil je přívěsný za traktor. Porost je lepší nechat povyrůst a našpalkovat řetězovkou.

PZ: Me slo spise o to, ze tyto kyseliny lze ve svych vcelstvech aplikovat, aniz by mi to nekdo mohl zakazat, nebo pripadne naopak prikazovat zpusob aplikace pomoci formidolu.
------------------------------------------------------------
U nás je KM oficiálně povolená jen jako přípravek (na bázi KM) ve formě Formidolu.
Ale KM jako biocid povolená u nás není. Je ale povolená v jiných zemích EU a pak je zákaz jejího používání (v jiných přípravcích) dost problematický.

Pozn: Takže případné výběrové řízení SZIFu by vycházelo pouze z jediné volby. :-)

Co mě ale zaráží, že je celá řada čelních představitelů ČSV, kteří KM ve formě jiných odpařovačů než Formidolu běžně používají (někteří třeba jen a pouze odpařovače KM). Přitom nikdo z nich vůbec nevyvíjí žádnou aktivitu (a nebo vyvíjejí a je vždy někým utlumena?) k legalizaci KM jako biocidu, protože existují i vhodnější odpařovače než Formidol: Terapeutický efekt odpařovacích systémů kyseliny mravenčí při léčbě varroózy včel (http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=187&catid=35:vms&Itemid=57)

VÚVč bych teď nechal stranou, ten pochopitelně nemá důvod vynakládat čas a prostředky k legalizaci KM jako varroacidu, ale snad alespoň ČSV by měl hájit zájmy včelařů. Ten má v ČR pro tuto aktivitu ten nejlepší předpoklad a vyjednávací pozici a dostatek finančních prostředků (minimálně něco málo z těch 200,- Kč x 40.000). Třeba je ještě příliš brzy po volbách (ke kterým jsem vzhlížel s nadějí) a nějaká aktivita se v této oblasti ze strany Svazu chystá, ale je také možné, že ČSV bude někým "předběhnut"...

Dokonce i jakákoli informace o různých typech odpařovačů ve Včelařství (a pokud, tak spíše odsuzující - viz Mitegone Billa Růžičky) prostě chybí...

Ještě, že máme v ČR "šikovné" obchodníky, kteří ví jak na to a ke včelám trochu šetrnější odpařovače lze u nich zakoupit.

Já neznám veterináře, ani jsem nikde nečet, že by někomu nějak záleželo na tom, aby KM byla používána výhradně jen ve Formidolu. Dokonce i ve vyhlášce je Formidol v kategorii nepovinné. Nejsem si jistý, jestli by vyhláška mohla obsáhnout všechny typy odpařovačů, které ve světě jsou. A vždy by se našel nějaký včelař, který si odněkud doveze odpařovač KM mravenčí, třeba z bambusu a bude tady řešit, proč nemá odpařovač KM z bambusu ve vyhlášce, když je to lepší odpařovač než jsou ty ve vyhlášce. I Formidol je vlastně jen typ odpařovače nic víc. Není to spíš jen hledání problému, kde žádný není?

Chtěl jsem tím říci, že nic než dobrá vidlička extra rychlejšího už není, rychlejší než těch dvakrát 15 sekund by to bylo nožem objet kolem dřeva přes drátky a vyklopit celé dílo do kybla a z něho do lisu. _gp_
...........
Aleš Molčík (89.24.4.129) --- 18. 2. 2011
Re: Odvíčkování (50779) (50780) (50781) (50782)
Je pravda, že při odvíčkování nožem bude víc medu ve víčkách a víc víček, než při odvíčkování vidličkou.

AM: I Formidol je vlastně jen typ odpařovače nic víc. Není to spíš jen hledání problému, kde žádný není?
------------------------------------------------------------
Formidol je veterinární přípravek na bázi KM. A ten jediný je povolen. Kdyby byla KM povolena jako biocid (obecně), pak opravdu můžeme použít klidně i ten bambusový odpařovač bez obav.

Ale osobně se mi osvědčilo používání Liebigova odpařovače a tady u nás mi vcelku nefunkční ZO nijak nebrání, já problém nemám...

A on někdo někde měl problémy, když nepoužil Formidol, ale jiný odpařovač? Já mohu říct, že v oblasti ošetření, jsme funkční organizace, ale co mám za odpařovač KM bude maximálně v zájmu toho, jak to funguje. A to by mohla být i diskuze zde na téma KM, odpařovače a účinost. Kromě problému, pro některé, že není KM uvedena ve vyhlášce samostatně pod svým názvem, ale jako Formidol a nemůžou "klidně" použít jiný odpařovač.Tohle je to co je zde nazýváno "mlácení prázdné slámy" Kdyby mě tohle vadilo, tak řeknu, že mi to vadí, že mě to omezuje a vyvinul aktivitu k tomu abych měl ve vyhlášce napsáno kyselina mravenčí a budu si dál kupovat Formidol.

Pre Aleša Molčíka, v prvej odpovedi som neuviedol ke nájsť článok o odviečkovači ANTI

vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=195&mode=&order=0&thold=0

Ohledně toho Formiddolu; odpůrci všeho co pochází z domácí produkce Zapomínají na jednu věc, všechny Tady zatracované léčebné postupy byly řešeny tehdy tak aby si
1) léčbu mohl provádět každý sám.
2) aby byla maximálně bezpečná i pro děti a mladistvé v různých kroužcích.
3) nevyžadovala žádné nákladné zařízení.
4) a ani nevyžadovala žádné složitější postupy a měření.
Z těchto pohledů by asi ty odpařovače vyhověly s obtížemi.
Pokud ten přípravek má být uznán jako verinární léčivo pok musí vyhovovat i těmto pohledům.ze strany dnes EU
Zrovna takovými zkouškami současně prochází Gabon 92. Právě je v poslední fázi tak zvaných laických zkouškách.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ustav v Dole
> Datum: 18.2.2011 21:17:31
> ----------------------------------------
> PZ: Me slo spise o to, ze tyto kyseliny lze ve svych vcelstvech aplikovat,
> aniz by mi to nekdo mohl zakazat, nebo pripadne naopak prikazovat zpusob
> aplikace pomoci formidolu.
> ------------------------------------------------------------
> U nás je KM oficiálně povolená jen jako přípravek (na bázi KM) ve formě
> Formidolu.
> Ale KM jako biocid povolená u nás není. Je ale povolená v jiných zemích EU
> a pak je zákaz jejího používání (v jiných přípravcích) dost problematický.
>
> _Pozn: Takže případné výběrové řízení SZIFu by vycházelo pouze z jediné
> volby. :-)_
>
> Co mě ale zaráží, že je celá řada čelních představitelů ČSV, kteří KM ve
> formě jiných odpařovačů než Formidolu běžně používají (někteří třeba jen a
> pouze odpařovače KM). Přitom nikdo z nich vůbec nevyvíjí žádnou aktivitu (a
> nebo vyvíjejí a je vždy někým utlumena?) k legalizaci KM jako biocidu,
> protože existují i vhodnější odpařovače než Formidol: [odkaz] Terapeutický
> efekt odpařovacích systémů kyseliny mravenčí při léčbě varroózy včel
> (http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=187&c
> atid=35:vms&Itemid=57)
>
> VÚVč bych teď nechal stranou, ten pochopitelně nemá důvod vynakládat čas a
> prostředky k legalizaci KM jako varroacidu, ale snad alespoň ČSV by měl
> hájit zájmy včelařů. Ten má v ČR pro tuto aktivitu ten nejlepší předpoklad
> a vyjednávací pozici a dostatek finančních prostředků (minimálně něco málo
> z těch 200,- Kč x 40.000). Třeba je ještě příliš brzy po volbách (ke kterým
> jsem vzhlížel s nadějí) a nějaká aktivita se v této oblasti ze strany Svazu
> chystá, ale je také možné, že ČSV bude někým "předběhnut"...
>
> Dokonce i jakákoli informace o různých typech odpařovačů ve Včelařství (a
> pokud, tak spíše odsuzující - viz Mitegone Billa Růžičky) prostě chybí...
>
> Ještě, že máme v ČR "šikovné" obchodníky, kteří ví jak na to a ke včelám
> trochu šetrnější odpařovače lze u nich zakoupit.
>
>
>

Jenže tento postup byl u nás již zakázán za císaře pána s vyjímkou medu s víček.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Odv??kov?n?
> Datum: 18.2.2011 23:06:08
> ----------------------------------------
> Chtěl jsem tím říci, že nic než dobrá vidlička extra rychlejšího už není,
> rychlejší než těch dvakrát 15 sekund by to bylo nožem objet kolem dřeva
> přes drátky a vyklopit celé dílo do kybla a z něho do lisu. _gp_
> ..........
> Aleš Molčík (89.24.4.129) --- 18. 2. 2011
> Re: Odvíčkování (50779) (50780) (50781) (50782)
> Je pravda, že při odvíčkování nožem bude víc medu ve víčkách a víc víček,
> než při odvíčkování vidličkou.
>
>
>

Ohledně toho Formiddolu; odpůrci všeho co pochází z domácí produkce Zapomínají na .....

-------
Když jseš zřejmě u zdroje informací, jak to tedy vypadá s tím Formidolem Forte či co to bude.

Prý to budou desky, které se budou dávat svisle mezi plásty?
Na rozdíl od MiteGone které se dávají mezi plásty vertikálně:-)


Ono to s tím vším není o výzkumu, ale o obchodu - Formidol není žádný originální vynález. Je to stará kopie toho "západního" a zřejmě i nový Formidol bude taky kopií.

Chem. přípravky a jejich aplikace - ty se rovnou venku nakupují, u nás láhvují. Takže taky ten západ:-)

Gabon - nosič mamočený v chem. látce - taky :-)

Zapomeň na nějaký výzkum u nás, to je jen slovo v názvu firmy. Výzkum se provádí na tom západě a tady se jen aplikají jeho výsledky - s určitám zpožděním.

Já to považuji zatím za normální a nemám na rozdíl od jiných schizofrenické pocity, když mi musím vyrovnávat s fakty.
Na to stačí jediná otázka - je někde k mání nějaký hmatatelný výsledek nějakého výzkumu?

Karel

Pokud ten přípravek má být uznán jako verinární léčivo pok musí vyhovovat i těmto pohledům.ze strany dnes EU
Zrovna takovými zkouškami současně prochází Gabon 92. Právě je v poslední fázi tak zvaných laických zkouškách.

Pepan
-----------------
Pokud by to mělo být podle EU, tak by byl prodejný v celém EU.
A to asi nebude.

Zatím se chystá snad BASF provést registraci přípravku pro včely, tak aby mohl být prodejný v celé EU.

A pokud to udělá, tak je po ptákách, dotace EU by šly čerpat i na něj. A to bude veselo:-) Ve zdůvodňování. Stejně jako když slyším zdůvodňovat z OV proč se zimní vzorky musí vozit zrovna tam a tam :-)

Karel

(e-mailem) --- 19. 2. 2011
Re: Odv??kov?n? (50779) (50780) (50781) (50782) (50783) (50787)
Jenže tento postup byl u nás již zakázán za císaře pána s vyjímkou medu s víček.

pepan
............
Jsi na omylu jemnostpane pepane._gp_

b) podle způsobu získávání nebo obchodní úpravy:

iii) plástečkový med

med uložený včelami do zavíčkovaných bezplodových buněk jimi čerstvě postavených plástů nebo do tenkých podkladových plástů vyrobených výhradně z včelího vosku, prodávaný v celých uzavřených plástech nebo v dílech takových plástů;

iv) med s plástečky

med, který obsahuje jeden nebo více kusů plástečkového medu;

v) vykapaný med

med získaný vykapáním odvíčkovaných bezplodových plástů;

vi) vytočený med

med získaný odstředěním odvíčkovaných bezplodových plástů;

vii) lisovaný med

med získaný lisováním bezplodových plástů s použitím nebo bez použití mírného zahřátí nepřesahujícího 45 °C;

viii) filtrovaný med

med získaný odstraněním cizorodých anorganických nebo organických látek tak, že dojde k odstranění podstatného množství pylu.

A tady je trocha počtení pro pamětníky této URL.

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/testovani-odparovacu-kyseliny-mravenci-mite-away-ii


A další si můžete googlit:
třeba
http://www.basf.cz/ecp2/Press_releases_cz/2011-01-17

Karel

Našel jsem ANTI v pohodě na www.vcely.sk ve vyhledavači.
Děkuji Anton

AM: A on někdo někde měl problémy, když nepoužil Formidol, ale jiný odpařovač?
-----------------------------------------------------------
Odpovědí je příspěvek PZ:

PZ: Vcera jsme meli na vyborove schuzi rozepri ohledne nasazeni formidolu. Me celkem zarazi, ze SVS naridi leceni formidolem ( na cem by nebylo nic spatneho,spise naopak) , ALE jak postupovat v pripade, ze nektery z vcelaru ze ZO odmitne formidol, s tim, ze leci Nassenheidrem.

Proto jsem si dovolil k tématu diskutovat, ale už raději nebudu a u sebe budu v tichosti tlumit V.d. Liebigovým odpařovačem :-). Já osobně s používáním problém nemám...

pepan: odpůrci všeho co pochází z domácí produkce

naopak. Škodovku si nemohu vynachválit, Kofolu dám raději nž Pepsi, ale nebudu slepě chválit něco, co je prostě podle mě horší než něco obdobného z ciziny.

pepan: 1) léčbu mohl provádět každý sám.
k Liebigovu nebo Nassen. odpařovači komisi ani asistenta nepotřebuji

pepan: 2) aby byla maximálně bezpečná i pro děti a mladistvé v různých kroužcích.
na ZŠ a SŠ se v laborator. cvičeních pracuje i s většími žíravinami a nebezpečnějšími látkami (samozřejmě pod dozorem). A jiná "léčiva" také nejsou zrovna svatoušci...

pepan: 3) nevyžadovala žádné nákladné zařízení.
hadička na přečerpání KM ze sudu a několik lahví, několik desítek Kč.

pepan: 4) a ani nevyžadovala žádné složitější postupy a měření.
co je složitější postup je individuální pohled. Umět dobře včelařit také nedovede každý. Vše chce určitou, alespoň základní kvalifikaci.

pepan: Z těchto pohledů by asi ty odpařovače vyhověly s obtížemi.
Ten můj vyhovuje :-) akorát není jako vet. přípravek povolený

"Pokud jde o to, aby byl z toho i užitek na topení, tak štěpkování bych se vyhnul, samostatný stroj něco stojí a provoz je drahý. Jediný štěpkovač, který by se vaplatil je přívěsný za traktor. Porost je lepší nechat povyrůst a našpalkovat řetězovkou."

No, ono se to mýcení co 3 - 5 let a štěpkování těch prutů nedělá z plezíru. V takovém režimu se u většiny vrb a topolů z té plochy vydoluje nejvíc biomasy. Sekat to co 5 a více let, aby to bylo na sklízení řetězovkou a na polínka znamená mít z té plochy znatelně nižší výnosnost. Čekat na mýcení 15 - 30 let, aby z toho byla polena vhodná do krbu znamená nejspíš mít celkově té biomasy až několikrát méně....Navíc měkké vrbové či topolové dřevo do krbu zas tak moc vhodné není.
Pro samovýrobu doma je asi nejlepší kompromis, sklízet co 5 a více let jen pilou a spokojit se s polínky průměru od minima po maximálně takových 10 - 15 cm v průměru. Pokud ta plocha je klasická plocha na biomasu, případně ještě nějak i dotovaná, je tam častější obmýtí dokonce i předepsáno, nesmí to být méně často než tuším 8 let.

Pravděpodobně myšlení lidí obecně se bude postupně měnit směrem k využítí všelijakých ploch pro výrobu dřeva na topení. Či spíš se bude vracet k normálu před dobou levného dostupného uhlí. Lidi se nebudou rozpakovat zasadit klidně i na svou zahradu k baráku nebo dvorek něco takového, pár let využívat zeleň, stín, tlumení hluku a čištění místního ovzduší od prachu a potom vzít pilu do ruky a udělat si z toho stromu pár večerů u krbu na podzim nebo pár letních večerů u ohně.

Na zahradě už jsou naběhlé jehnědy na včelařské vrbě S021, pkud bude týdenní předpověď platit a jehnědy přežijí v příštích dnech mrazy, které tady na severní Moravě při severovýchovním proudění bývají nejméně o 5 st větší než je maximum v předpovědích, po příští sobotě a neděli by už mohly rozkvést.
Klon S021 se vedle včel hodí vzrůstem i na produkci dřeva...

Jiná léčiva než kyselina mravenčí:

Je třeba rozlišovat něco jako toxicitu akutní a něco jako toxicitu řekněme chronickou.
Akutní znamená, že to někdo odnese, když udělá nějakou chybu při manipulaci, v podstatě okamžitě. Nějak je poleptán, rozlitá hořlavina způsobí požár nebo hořlavé páry způsobí výbuch.
Chronická znamená, že při chybě se jakoby nestane nic, ale do organismu člověka se dostane dávka, zasažený člověk je dlouhodobě nebo až doživotně postižen nějakými rezidui nebo nějakými změnami v organismu.

Problém vidím potom v alibismu, v klasickém zaměstnání nikdo zaměstnanci do ruky nedá žíravinu ani hořlavinu bez podrobného bezpečnostního školení a opakovaného přezkušování, jinak si koleduje o malér. Koncentrovaná kyselina mravenčí je obojí, pokud veterina v oficiálním předpisu pro neškolené laiky, kterými včelaři defakto jsou, předepíše používání volné koncentrované kyseliny mravenčí, tak by potom správně musela pro všechny včelaře nějak zajišťovat pravidelné bezpečnostní školení a přezkušování. A možná ani to by nestačil a možná potom nějaký poleptaný včelař by veterinu tahal po soudech a chtěl za třeba poleptané oko nebo barák zapálený či vyhozený do vzduchu vysoudit odškodnění... Podle mně proto veterina odpařovače na kyselinu nechává mimo oficiální léčebné metody a jakoby o nich neví.
Co se týká chronické toxicity, tam se souvislost kontaminace organismu a o hodně let pozdějí nějaký zdravotní problém velice obtížně prokazuje a tak látky s všelijakou chronickou toxicitou není právní problém nechat užívat i laiky.

Hlásím první rozkvétající jarní květinu, na zahradě má pár otevřených květů lýkovec.

Dne Saturday 19 of February 2011 12:09:48 R. Poláek napsal(a):
> Hlásím první rozkvétající jarní květinu, na zahradě má pár otevřených květů
> lýkovec.

jestli se to da pocitat - jiz cca tyden kvete liska ( jehnedy ) a dnes jsem
videl i samyci kvet na turecke lisce.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Saturday 19 of February 2011 12:22:14 Jan Cervenka napsal(a):
> Dne Saturday 19 of February 2011 12:09:48 R. Poláek napsal(a):
> > Hlásím první rozkvétající jarní květinu, na zahradě má pár otevřených
> > květů lýkovec.
>
> jestli se to da pocitat - jiz cca tyden kvete liska ( jehnedy ) a dnes jsem
> videl i samyci kvet na turecke lisce.

pardon samici :)

--



S pozdravem

Jan Cervenka

""""""""Problém vidím potom v alibismu, v klasickém zaměstnání nikdo zaměstnanci do ruky nedá žíravinu ani hořlavinu bez podrobného bezpečnostního školení a opakovaného přezkušování, jinak si koleduje o malér. Koncentrovaná kyselina mravenčí je obojí, pokud veterina v oficiálním předpisu pro neškolené laiky, kterými včelaři defakto jsou, předepíše používání volné koncentrované kyseliny mravenčí, tak by potom správně musela pro všechny včelaře nějak zajišťovat pravidelné bezpečnostní školení a přezkušování. A možná ani to by nestačil a možná potom nějaký poleptaný včelař by veterinu tahal po soudech a chtěl za třeba poleptané oko nebo barák zapálený či vyhozený do vzduchu vysoudit odškodnění... Podle mně proto veterina odpařovače na kyselinu nechává mimo oficiální léčebné metody a jakoby o nich neví. """"

To byste musel např. zavřít všechny teletníky. KM se běžně v zemědělství používá. V drogerii si mohu koupit daleko drsnější chemikálie. Bezpečnostní list či stručný návod k použití stačí. Pro toho, kdo je úplně blbej se prodává 60% KM.

Dobrý den,na interrnetu na stránkách www.vcelarstvívozdectí.cz nabízejí líhen na matky za cenu 3999,-kč co na to říkáte ?

Krom par snezenek a talovinu se zatim nic nedeje.Liskove jehnedy se o trosku natahly,ale po pylu zadna stopa.Jivy pred uly v hlubokem zimnim spanku,na repce pred stanovistem poprach snehu,v poledne 0 stupnu.

"To byste musel např. zavřít všechny teletníky. KM se běžně v zemědělství používá. V drogerii si mohu koupit daleko drsnější chemikálie. Bezpečnostní list či stručný návod k použití stačí. Pro toho, kdo je úplně blbej se prodává 60% KM."

Do teletníků nechodí pracovat na vlastní triko neškolení lidi, ale něčí aspoň teoreticky proškolení zaměstnanci. Při prodeji chemikálií v drogerii se mlčky předpokládá, že kupující zná zásady zacházení s tou chemikálií.
To se všechno časem vyvrbí, čeká se podle mně na první velký průšvih. Až si nějaký včelař při léčení včelstev vypálí kyselinou oko nebo rozlije demižón kyseliny v autě nebo v baráku a něco se kvůli tomu stane. Rozsáhlé poleptání, požár nebo výbuch nebo "obyčejná" likvidace elektroniky agresívními výpary kyseliny...., jak tyto škody budou propláceny svépomocným včelařským fondem, komerčními škodními nebo zdravotními pojištěními ....když na převoz nebo práci s takovou látkou platí jednoznačně bezpečnostní předpisy a až na ojedinělé výjimky taková událost je automaticky spojená s hrubým porušením těchto předpisů......

"Krom par snezenek a talovinu se zatim nic nedeje.Liskove jehnedy se o trosku natahly,ale po pylu zadna stopa."

u nás je to stejné. Jedině jak nejméně týden byla rozmrzlá zem, začaly vylízat jarní cibuloviny. Sněženky, bledule, krokusy, narcisy, to všechno už je 1 - 3 cm vysoké. Kopřivy mají první jarní lístky....

Ještě zde nepadla zmínka o fluidním odvíčkování.
Z tohoto videa se mi to zdá ještě rychlejší než 2x15 s na rámek.Ale nevím jaká je energetická náročnost -jak napájet na stanovišti- znamenalo by to elektrocentrálu a to jsou celkově dost vysoké náklady(včetně pořízení samotného HoneyBeetle).Ale práce s tím mi připadá docela luxusní a rychlá. Nemáte někdo s tímto způsobem odvíčkování praktické zkušenosti?

http://www.youtube.com/watch?v=atwYQi8KnGI&playnext=1&list=PLFF8EC40BB0CDCF97

Fluidní odvíčkování je výhradně záležitost stabilní medárny. V rámci rychlejšího odvíčkování mě ještě napadlo použít nůž vyrobený ve stylu pořízu na dřevo, ale to se dostávám na větší množství víček s medem a použití rámku bez mezerníku s hřebeny v nástavku. Ono to bude něco za něco.

Ono by asi bylo dobré, kdyby př. Zajíček napsal a vyjasnil jejich situaci na kraji, co jim jejich KVS přesně nařídila. Jak a kdy mají Formidol použít. Obecná vyhláška SVS aplikaci Formidolu nenařizuje, ale pouze ho uvádí jako možný přípravek v případě nouze během snůšky. A podle této obecné vyhlášky, nechápu proč na schůzi řeší včelaře, který Formidol nechce, protože nemá k tomu důvod, jelikož se postaral sám a s jiným odpařovačem.

Na tom videu to podle oken vypadá na nějekou pojizdnou maringotku ale má tam rozvody elektřiny tak buď má přípojku na pevnou síť,nebo tam má elektrocentrálu.Domnívám se, že dostatečně výkonná by stím neměla mít problém. Otázka jsou náklady - spotřeba benzínu- např.za 8hod. Když vezmu 55000 za HoneyBeetle + cca 10000 za centrálu, a po odečtení dotace která by mohla být řekněme nějakých 25000 , tak to zase není tak nehorázná investice. Navíc by stím měl jít zpracovávat i vosk.

http://www.youtube.com/watch?v=atwYQi8KnGI&playnext=1&list=PLFF8EC40BB0CDCF97

Ta vaše myšlenka - nůž ve stylu pořízu na dřevo- by snad ani nevyžadovala rámek bez mezerníků. Kdyby byly mereníky jen na bočních loučkách , zařízlo by se z prostřed plástu dolů k boční loučce(plást svisle) - otočit a to samé + druhá strana, takže 3x otočit jeden plást, což je ovšem časově náročnější než udělat jednu stranu najednou.

Podobny patent ala porez na drevo pouzival jeden vcelar,kdyz jsem byl maly kluk.Pokud si vzpominam slo o delanou vidlicku na vysku ramku s drzatkama po stranach.Ramek oprel na kant o stojanek,nasadil porez z kratkymi jehlami a jednim tahem zhora dolu odvickoval celou stranu.Kde by mne tenkrat napadlo,ze budu mit vcely!

Poříz???
Pozdě. Před několika roky vyšel v časopisu Včelařství nebo Včelár?? takový zlepšovák ve tvaru pořízu který byl veden na dřevěnných sáňkách. (Možná si někdo vzpomene). Jako pracovní nástroj byly použity odvíčkovací vidličky. Avšak nějak to zapadlo prachem. Možná proto, že nebyl u včelařů zájem si to vyrobit. Nebo proto, že jehly odvíčkovací vidličky jsou pro takové použití příliš choulostivé, nestabilní?? Vidličky by musely být patrně robusnější - museli by mít silnější jehly.