Včelařská konference

Já vidím takový chov jako zbytečně složitý.
Prvak inseminované matce bych dal co nejvíce trubčiny a zajistil si jakousi trubčí genetickou převahu na stanovišti. Trubec od inseminované matky by měl mít 100% kontrolovaný původ, takže má mnohem větší význam takové trubčí včelstvo v danném čase než odchované matky od inseminované a přirozeně spářené.
Druhak matečníky od Vigorek bych si zajistil v době dělení a to je kolem 10 - 20 května. Pokud bych měl dělat oddělky v nepravý čas, je to mrhání energií včelstev a takové matečníky jsou jak vyhozené do smetí.
Třetí věc je výnos medu. Pokud se včelstvo nedostane po zazimování z rozmnožovacího pudu do shromažďovacího, nic k výnosu nepřidáte. A rozmnožovací pud je nejlepší kontrolovat a regulovat znovu tím dělením. Takže bych si přeci jen těch několik den a nástavků být Váma pořídil do zálohy, mít deset matečníků a mít k nim deset úlů navíc se mi zdá jako dobré dlouhodobé řešení, vzhledem k rozmarům počasí, ztrátám při oplozování atp._gp_


........
Proto mě zaujal tento způsob – Chov matečníků u včelstva s inseminovanou matkou a následné přidání zralých matečníků do cílového včelstva nad mřížku (nástavek s otvorem). Až nová matka začne klást, je prý možné ji klidně přesunout pod mřížku. Sám s tím nemám žádné zkušenosti, tak se chci zeptat, jestli takto někdo postupujete? Zejména mě zajímá:

- Různě staré matky spolu zkutečně nebojují?
- Včely se nevyrojí, pokud budou mít dostatek prostoru atd.?
- V jako dobu tohle nejlépe provádět? Předpokládám, že asi do letního slunovratu.