Včelařská konference

Aleš Molčík napsal:
>Moje informace o nizozemsku jsou spíš všeobecné, bez detailů. To by se mohly rozepsat jiní, ale pokud si vzpomínám tak už to tu zaznělo.
>V tom příspěvku jsem přepsal to samé co napsal př. Matl a chtěl jsem tím říct jediné, že v tom nevidím problém a nevím o důvodu proč si kdokoliv stěžuje na vyhlášku.
……………………………………….
Nechci se moc rozepisovat o Nizozemsku, nebyl jsem tam, ani na konferenci v Praze.
Chtěl bych se ještě naposledy vrátit k té vyhlášce, která využívá výsledků monitoringu k nařizování plošných opatření (buď celé stanoviště, nebo celá ZO).

Ten důvod už tu byl řečen – vyhláška vede ke šlechtění roztočů, nijak nemotivuje a úspěšně brání důslednému šlechtění včel na varroatoleranci.

To šlechtění roztočů není žádná fráze, jak tu někdo napsal. Kdo se nad tím zamyslí, a zkusí si představit, jak by zřejmě fungoval přírodní výběr bez léčení při vývoji vztahu parazit x hostitel v případě včely a roztoče varroa, zřejmě by došel k tomu, co tu kdysi psal doktor Klíma – že v případě neléčení včelstev by došlo k vytvoření rovnovážného stavu mezi roztočem a včelou – u včel by hynula převážně včelstva, která by neměla žádné nebo dostatečné mechanismy k potlačování parazita, a s nimi by hynuli převážně paraziti, kteří by byli vybaveni nejagresivnějšími geny – takže roztoči by přežívali převážně jen ti, kteří by nedovedli včelstvo k úhynu, u včelstev převážně ta, která by dovedla lépe odolávat parazitovi. Zřejmě by to nebyla většinou plně varroatolerantní včelstva (vliv mimogenetických vlivů), a přežívali by roztoči s nižší reprodukční schopností (ti s tou lepší by dřív dovedli včelstva k úhynu a častěji by hynuli se včelstvy).

Když si představíme, jak to funguje ve většině světa a u nás nejlépe na světě, :)
tak se všude snaží, aby co možná všechna včelstva přežila – tedy léčí se.

U nás to máme jako cíl i ve veterinární vyhlášce – srazit účinnými léčivy roztoče na nízkou úroveň.

Tím se šlechtí roztoči – na rezistenci proti léčivům. Ale navíc přežívají i ti agresivnější roztoči s lepšími reprodukčními schopnostmi (kteří by bez léčení dovedli včelstva dřív k úhynu a častěji by hynuli s nimi).

A protože se tito roztoči lépe účinněji rychleji množí, jejich podíl v populaci roztočů se stále zvětšuje oproti těm méně vitálním.
A ani to zřejmě bez změny přístupu jinak být nemůže.

Takže úspěšně si tu udržujeme uměle prostředí výhodné pouze pro stále agresivnější roztoče.

Kam to může vést, si každý může zkusit domyslet. :)

Radek Krušina

Nechtel jsem pze to sem moc nepatri ale...

Chovam kraliky od detstvi, pred vcelami to byl velky konicek, ted mozna
doplaceji na vcely :-) Neockuju je, zazil jsem velke uhyny, ale posledni
dobou mam bud stesti jako prase nebo proste ty kralici ockovat nepotrebuji.

Posledni dobou myslim 5-10 let. Samozrejme obcas nejaky uhyne ale je to
jiste do 10%, treba letos jsem se bal, jeden uhynul na mixamatozu uz v nekdy
v cervenci, ale tim to skoncilo (mam jich kolem 40ti ). Proste nak
samovolne se v chovu udrzeli jen ti odolni. Nejsou to nejaci super
brojleri ale ta odolnost ( pro me rovna se bezudrzbovost) ma pro me mnohem
vetsi uzitek.

Takze je fakt otazka proc by to s odolnosti nemohlo fungovat i u vcel. Proc
se nekteri te myslenky tolik desi, ze kuli tomu tady tolik ''kopou'' kolem
sebe?

T.H.


2011/1/31 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Ahoj možná to bude zajímat pár lidí. Jsem v kontaktu s republikovou
> chovatelskou špičkou a vloni konkrétně byl průšvih v infekčních dávkách,
> které dostali králíci, proto padali i očkovaní. Řešení, které vedlo k
> úspěchu bylo přeočkování všech zvířat, aby se dosáhlo vyšších protilátek v
> aktuální době. Kdo to udělal, neměl úhyny.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Mel
> > Datum: 31.1.2011 13:54:51
> > ----------------------------------------
> > Souhlas co se tyka usaku.Vloni popadalo troufnu si rict 90% kraliku a
> > ockovanych.Zbyli mi 2,ovsem myslet si,ze se na techto 2 prezivsich da
> dal
> > stavet je hovadina.U vcel jiste muzeme vybirat podle jejich odolnosti
> vuci
> > roztocum,ze jsou mezi vcelstvy rozdily v poctu roztocu je jasne.V
> > momente,kdy dojde k podstatnemu tlaku zvenci,prudkemu zhorseni nakazove
> > situace,se stejne bude muset pouzit chemie,a pak se kazdy takovy vyber
> musi
> > vratit do bodu 0,at uz se s vyberem pokrocilo kamkoliv.Predpokladame,ze
> se
> > vcela ve vztahu k roztoci bude vyvijet k nasi spokojenosti,ale
> > zapominame,ze roztoc se vyviji take,a dobrovolne ze vcel nezmizi,at si
> to
> > prejem jakkoliv.A ze vratime vcelu puvodnim obrannym
> > mechanismum-rojeni,diky kteremu unikala zaniku druhu po celou dobu
> > existence,to je zase blbost z ekonomickeho hlediska.V plosnem leceni je
> > riziko,ze se pouziva i tam,kde neni akutni,spis by to chtelo vypracovat
> > detailnejsi metodiku pristupu k nakazove situaci,nez plosne osetrovat
> cele
> > uzemi ZO.Ale bez chemie proti roztoci se urcite neobejdeme,zvlast ve
> vztahu
> > k virum,kteri teprve zacinaji ukazovat co dokazi napachat.
> >
> >
> >
>

AM:
Karle a gp trošku se pletete, Já nemám potřebu nic měnit a čekat na něčí požehnání. Já jsem jen reagoval na nářky hlavně př. Krušiny a př. Matla, kteří tu volají po změně vyhlášky a podpoře ze strany státu. A myslím, že jsem nenapsal nic co by některý z nich už nenapsal sám. A z mojí strany je to myšleno tak, že když něco chtějí, tak ať to udělají a nečekají až jim to bude nabídnuto, protože to se těžko stane.
-------------------
No pak ti mohu jen sdělit, že se to už zkoušelo a je to zatím neprůchodné. Proto ty "nářky".

Víc je tady zbytečné propírat. Jde nám to skvěle a jak mám takový dojem (z pozorování a dalších zpráv), tak roztoči taky.
:-)
Karel

Ještě jeden dodatek Jsi člen ZO tak si pročti Poslední číslo včelařství Tam máš stanovy svazu.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Um?st?n? v?el
> Datum: 02.2.2011 08:13:36
> ----------------------------------------
> To je popsáno ve stanovách ČSV. Také je rozhodující katastr území a pod kterou
> obec patří jeho správa, sám znám v okolí 2 případy kdy budovy stojící v jednom
> katastru, spravuje obec jiná.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Um?st?n? v?el
> > Datum: 01.2.2011 16:12:16
> > ----------------------------------------
> > Zdravím, když bych chtěl umístit včely na území jiné ZO než pod kterým
> > aktuálně včelařím, musím se stát členem další ZO, nebo stačí zůstat pod
> > záštitou jedné ZO pro včelaření po celé ČR? Když nad tím uvažuji, tak totiž
> > teoreticky musím kvůli nákazovce, měli a léčení být členem každé ZO dle
> > území na kterém bych včelařil. Na stranu druhou proč být členem několika
> > ZO, když pomocí ZO jsem vlastně členem ČSV a ČSV je pro celou republiku.
> > Tak jak? Žiju na okraji působnosti naší ZO se kterou jsem velmi spokojen,
> > ale bohužel další včelstva mohu umístit jen směrem do "cizího" území. Díky
> >
> >
> >
>
>
>

Karle a gp trošku se pletete, Já nemám potřebu nic měnit a čekat na něčí požehnání. Já jsem jen reagoval na nářky hlavně př. Krušiny a př. Matla, kteří tu volají po změně vyhlášky a podpoře ze strany státu. A myslím, že jsem nenapsal nic co by některý z nich už nenapsal sám. A z mojí strany je to myšleno tak, že když něco chtějí, tak ať to udělají a nečekají až jim to bude nabídnuto, protože to se těžko stane. Jak už jsem psal, mě vyhláška nevadí, Já si selektuji i tak a nemám s tím problém. A abych běžným postupem ošetření srazil roztoče na nulu, a neměl možnost porovnání spadu, to se těžko povede. A na vyhodnocení jak zvládá včelstvo roztoče, musím ty léčiva použít. Pokud nechci nechat včelstvo padnout a vést to až do tohoto extrému si myslím, že mi stejně nic nepřinese. Cílená selekce vyhodnocována ze záznamů má mnohem větší efekt.

To je popsáno ve stanovách ČSV. Také je rozhodující katastr území a pod kterou obec patří jeho správa, sám znám v okolí 2 případy kdy budovy stojící v jednom katastru, spravuje obec jiná.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Um?st?n? v?el
> Datum: 01.2.2011 16:12:16
> ----------------------------------------
> Zdravím, když bych chtěl umístit včely na území jiné ZO než pod kterým
> aktuálně včelařím, musím se stát členem další ZO, nebo stačí zůstat pod
> záštitou jedné ZO pro včelaření po celé ČR? Když nad tím uvažuji, tak totiž
> teoreticky musím kvůli nákazovce, měli a léčení být členem každé ZO dle
> území na kterém bych včelařil. Na stranu druhou proč být členem několika
> ZO, když pomocí ZO jsem vlastně členem ČSV a ČSV je pro celou republiku.
> Tak jak? Žiju na okraji působnosti naší ZO se kterou jsem velmi spokojen,
> ale bohužel další včelstva mohu umístit jen směrem do "cizího" území. Díky
>
>
>

Prosim vas,vie niekto aky dlhy cas,v akej forme a za akych podmienok prezivaju virusy mimo zivych vciel?Napr.ked uhynie na jesen vcelstvo a plasty so zasobami,ule a pod.su vystavene do buducej sezony zimnym mrazom..alebo v letnom obdobi,vytocene nadstavky zostanu v sklade 3tyzdne pri beznych teplotach,a potom idu do vciel,ak tam je jeden nadstavok od choreho vcelstva a ujde sa inemu vcelstvu,ci sposobi unho virusove ochorenie..a ako je to v tychto pripadoch aj s nozemou,ci apis alebo cereana..Dakujem,Gusto.

Karle musí se vědět, očem je řeč. Aleš zatím vychází z informací na konferenci PSNV která proběhla. Nemá ani originální zdroje informací otom, jak to v tom Holandsku dělají, ale už by běhal s prázdnýma rukama po institucích kolem podpory a peněz a nové metodiky. Takže podle čeho by se ta metodika zhotovila? Podle jedné přednášky? _gp_
----------------------------
Já nemluvím o metodice - ta se dá nastavit jak uzná kdo za vhodné.

Já myslím s tím,. že půjde na veterinu, že chce léčit nějak trochu jinak a bude to chtít požehnat.

Pro začátek může otestovat revoluční myšlenku (na ČR) že bude sledovat spad po léčení a pokud zjistí že je včelstvo bez VD tak nebude léčit potřetí.
A uvidí co na tuto logiku oficiální systém.

Já si myslím, že na to by si ani nikomu nevpyplatilo sázet.
0,98 ku 1 že odtatuď pojede bez jakékohokoli papíru. NIkdo mu nedá nic písemně a neoficálně se dozví, že nemá otravovat a dělat si co chce, jen nedělat potíže.

Stávající systém je velmi benevolentní k praxi, jen se do papírů musí uvést co chtějí.

Karel
P.S.
Problém je, že se pak v místech zavádí různá praxe, často jen jak udržet ovečky v houfu a dostat z nich jako na léčení peníze

Jirko, myslím, že nemusíš plýtvat svým časem, abys tady vysvětloval, co kde bylo odpřednášeno. Každý měl možnost zaplatit si 300 Kč vstupné na konferenci v Praze. Zrovna Gusta tady občas prosazuje heslo, že za informace se platí.
A internet nabízí neomezené možnosti samostudia.
Broněk

gp (93.92.52.23) --- 1. 2. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50225) (50248) (50250) (50255) (50256) (50262) (50264)

dál hledat teď, žel nemám čas, doba je dynamická ...:-)
Jiří
.........
Já na tom odkazu .nl, o nějaké organizovanosti Holadských kolegů vůbec nic nevidím. Je tam nějaká kategorizace včelařů, 20%, kteří neléčí třadičně a 80% včelařů v Holandsku řeší chemoterapii vhodným střídáním. Nic o organizovaném selekčním přístupu. Udělejte si prosím čas a zkuste mi ten originál nalézt. Vidím, že psát o něčem z nějaké konference a skutečné informace mohou být dvě odlišné skutečnosti. Takže se ptám hlavně kvůli vědění nejen mého, ale i Vašeho okolo Holandské problematiky. Děkuji. _gp_
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Tak jste mě, pane kolego hezky zaúkoloval ... Inu, protože to i mne zajímá, podívám se po tom, leč, jak jsem už byl psal, až bude volněji. Smlouvy jsou smlouvy a termíny jsou neúprosné jako "je neúprosná logika třídního boje", jak pravívali kdysi soudruzi z STB při výsleších. Já vyšel z toho, co H. Kok presentoval na mezinárodní konferenci v Praze a nepředpokládám, že by si tento pán takto na mezinárodní úrovni dělal z přítomných šoufky. Není ostatně od nás ...:-). A předpokládám, že můj čas má zhruba stejnou hodnotu, jakou má čas Váš ... Takže pokud na to tak spěcháte, nic Vám nebrání začít pátrat a pak sem poslat link. Nevládnu holandštinou, ale přesto jsem i při letmém prohlédnutí na těch stránkách našel docela dost. Určitě ještě najdeme víc ... Snad bude někde čitelnější, třeba anglická či německá verse ...
Jiří

Jak se to vezme.
Touto optikou bys za přírodní výběr mohl považovat i teroristické akce.
Tu se asi neshodneme.

Radek Krušina
.........
Ale proč ne. Přírodní výběr je otázkou času. Musíš brát nejen hmotu v prostoru, ale i čas, bez něho nic není, ani tvá teorie o změnách vyhlášky z povinné na doporučení. Proto vznikl a mimojiné existuje i kastovní systém, který je popsaný a platí nejen u společnosti lidí ale i u mnoha živého. Aby se "přírodně" selektovalo a vyvažovalo. Je to tak se vším. A nic s tím nenaděláš. Roztoč byl jako hrozba dobře ukrytý na Zemi dlouhou dobu. A určitá "odolnost" vůči parazitování jistě přijde s časem, ale chvíly to potrvá i v našich podmínkách než se dojde opravdu jak na naněj. _gp_

Samotný fakt léčení nebo mezidruhové závislosti je také aspekt v přírodním výběru._gp_
.......

Jak se to vezme.
Touto optikou bys za přírodní výběr mohl považovat i teroristické akce.
Tu se asi neshodneme.

Radek Krušina

Radek Krušina (85.71.94.235) --- 1. 2. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50225) (50248) (50250) (50252) (50260) (50271) (50273)
Protože by uhynula.:)

Tak funguje přírodní výběr - co nepřežije, se nerozmnoží. Pokud jsou všechna naše včelstva (i ta nejméně odolná) neustále udržována jedy, protože mají jiné žádané vlastnosti, udržují se při životě navzdory přírodnímu výběru.

Díky naší vyhlášce :)
.........

Samotný fakt léčení nebo mezidruhové závislosti je také aspekt v přírodním výběru._gp_

Protože by uhynula.:)

Tak funguje přírodní výběr - co nepřežije, se nerozmnoží. Pokud jsou všechna naše včelstva (i ta nejméně odolná) neustále udržována jedy, protože mají jiné žádané vlastnosti, udržují se při životě navzdory přírodnímu výběru.

Díky naší vyhlášce :)

Hodně otázek, jednoduchá odpověď:

Část IV.

ČLENSTVÍ VE SVAZU, PRÁVA A POVINNOSTI



§ 29

Členství ve svazu



.

.

.

4. Evidenci členů svazu vedou příslušné základní organizace. Člen musí
být v členské evidenci pouze v jedné základní organizaci – a to buď v té, v
jejímž obvodu má své trvalé bydliště (právnická osoba sídlo), nebo v té, v
jejímž obvodu má trvalé stanoviště včelstev, v odůvodněných případech i v
jiné základní organizaci. Jestliže má člen trvalá stanoviště včelstev v
obvodu více základních organizací, bude veden v členské evidenci v té z
nich, u které se k evidenci přihlásí.

.

.

.

10. Má-li člen včelstva umístěna na trvalém stanovišti v obvodu územní
působnosti jiné základní organizace, než ve které je v členské evidenci, je
povinen přihlásit je k registraci v této základní organizaci a spolupracovat
s ní, zejména účastnit se jejích členských schůzí. Je povinen plnit usnesení
orgánů registrující základní organizace, zejména ta ustanovení, která se
týkají chovatelské práce a plnění organizačních opatření k léčení včelstev,
a platit registrační příspěvek, je-li stanoven. Příslušná základní
organizace je povinna ohlášenou registraci provést bez zbytečného odkladu po
zaplacení registračního příspěvku, je-li stanoven. Dále je povinna zvát
registrované členy na členské schůze. Formu registrace stanoví RV.

11. Změní-li se u člena podmínky pro členskou evidenci, nebo rozhodne-li
se člen v rámci daných možností k zařazení do členské evidence v jiné
základní organizaci, požádá o vyřazení z evidence ve stávající základní
organizaci a bez zbytečného odkladu o zařazení do evidence v jiné základní
organizaci. Příslušné základní organizace provedou o tom záznam v členské
legitimaci.



Celé znění stanov je zde:



http://www.beekeeping.cz/cz/index.html?page=stanovy



Zdravím

Josef Blinka





----- Original Message -----
From: "Honza" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 01, 2011 4:09 PM
Subject: Umístění včel


> Zdravím, když bych chtěl umístit včely na území jiné ZO než pod kterým
> aktuálně včelařím, musím se stát členem další ZO, nebo stačí zůstat pod
> záštitou jedné ZO pro včelaření po celé ČR? Když nad tím uvažuji, tak
> totiž
> teoreticky musím kvůli nákazovce, měli a léčení být členem každé ZO dle
> území na kterém bych včelařil. Na stranu druhou proč být členem několika
> ZO, když pomocí ZO jsem vlastně členem ČSV a ČSV je pro celou republiku.
> Tak jak? Žiju na okraji působnosti naší ZO se kterou jsem velmi spokojen,
> ale bohužel další včelstva mohu umístit jen směrem do "cizího" území. Díky
>
>

_gp_
Přírodní výběr probíhá u včelařů na mnohem vyšší procentuální úrovni, než pouhých 10 procent. Totiž včely se rojí.
................
Radek Krušina:
On probíhá, ale je ovlivněný - jedy na roztoče a způsobem našeho chovu.
Přírodní výběr bez chemie by zřejmě vypadal zásadně jinak. Mnoho ze včelstev, která se nám vyrojí, by se nidy nevyrojila.
:)
.........
A nato jsi došel jak? Podle čeho?

Karle musí se vědět, očem je řeč. Aleš zatím vychází z informací na konferenci PSNV která proběhla. Nemá ani originální zdroje informací otom, jak to v tom Holandsku dělají, ale už by běhal s prázdnýma rukama po institucích kolem podpory a peněz a nové metodiky. Takže podle čeho by se ta metodika zhotovila? Podle jedné přednášky? _gp_

.........
(212.77.163.106) --- 1. 2. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50225) (50248) (50250) (50255) (50256)
Kdybych chtěl podniknout podobnou věc jako Nizozemští včelaři, dál bych dohromady skupinku drobných včelařů, propracoval bych metodiku, zajistil vzájemnou spolupráci a koordinaci a pravidelně měsíčně bych vyhodnocoval výsledky. A s propracovanou metodikou a s celým záměrem projektu bych obešel všechny s tím spojené instituce a přesvědčil je aby mi byla udělena vyjímka a vytrvale bych přesvědčoval. Vyhodí dveřma, vrátím se oknem. Zkusil to u nás někdo?
------------------------
Zkus to a uvidíš, kdo tě bude ze dveří a oken vyhazovat :-)

Karel

_gp_
Přírodní výběr probíhá u včelařů na mnohem vyšší procentuální úrovni, než pouhých 10 procent. Totiž včely se rojí.
................
On probíhá, ale je ovlivněný - jedy na roztoče a způsobem našeho chovu.
Přírodní výběr bez chemie by zřejmě vypadal zásadně jinak. Mnoho ze včelstev, která se nám vyrojí, by se nidy nevyrojila.
:)

xxxxxxxxxxxxxxxxx
_gp_
>Testování a šlechtění genetického materiálu je celé včelařské odvětví.
>Když to někdo dělá, je včelařský odborník, se specializací šlechtění včely medonosné.
>Takový odborník má mimo oficiální Chovatelský řád ČSV i své postupy.
...., ale šlechtění včely medonosné není jednoduchá práce a není kvůli tomu nutné měnit vyhlášku o léčení._gp
.............

Co myslíš, že asi v chovatelském řádu je zakotveno vzhledem ke zvýšení varroatolerance naší kraňky?
Možná máš pravdu - k naplnění cílů nynějších požadavků na šlechtění zřejmě není potřeba měnit vyhlášku o léčení.
:)

Radek Krušina

dál hledat teď, žel nemám čas, doba je dynamická ...:-)
Jiří
.........
Já na tom odkazu .nl, o nějaké organizovanosti Holadských kolegů vůbec nic nevidím. Je tam nějaká kategorizace včelařů, 20%, kteří neléčí třadičně a 80% včelařů v Holandsku řeší chemoterapii vhodným střídáním. Nic o organizovaném selekčním přístupu. Udělejte si prosím čas a zkuste mi ten originál nalézt. Vidím, že psát o něčem z nějaké konference a skutečné informace mohou být dvě odlišné skutečnosti. Takže se ptám hlavně kvůli vědění nejen mého, ale i Vašeho okolo Holandské problematiky. Děkuji. _gp_

J.Matl
překlad je ovšem na zájemcích ...:-)
-------------------------------------------------
překlad strýčka googla
http://translate.google.cz/translate_t?hl=&ie=UTF-8&text=sem+vlo%C5%BEte+text&sl=nl&tl=cs#
stačí nakopírovat text

"Kdybych chtěl podniknout podobnou věc jako Nizozemští včelaři, dál bych dohromady skupinku drobných včelařů, propracoval bych metodiku, zajistil vzájemnou spolupráci a koordinaci a pravidelně měsíčně bych vyhodnocoval výsledky."

Rekl bych, že se včelaři vůbec nemusí nějak dávat dohromady, ve smyslu toho, že by se nějak sjednocovala metodika ošetřování či výběru včelstev. Úplně stačí, když jeden větší včelař prostě začne sám z x desítek svých včelstev vybírat ty, které vykazují podle nějakého výběru největší odolnost nákaze varaózou. A aby rozšířil příslušné geny i na místní trubce, bude těm okolním včelařům do vzdálenosti nejméně několik kilometrů matky rozdávat či dávat ze nějakou spíš symbolickou cenu. Stejně, kromě výběru na varaózu, jak to dělají chovatelé matek už odedávna.

Léčení je sice přikázané, ale stejně skoro každý včelař tady tvrdí, že aby mu včely nehynuly, tak musí přes léto nasazovat kyselinu mravenčí a kdovíco ještě. Stačí tedy, když ten včelař kyselinu mravenčí vynechá a ve včelstvech vždy bude mít nějaké roztoče. Jenom musí odhadnout, asi podle sledování spadu, kdy už je těch roztočů tolik, že by mu včelstva hynula hromadně a pak jim od těch roztočů trochu pomoct.

Takže místo praktikování nákupu nových chovných matek od chovatele z inzerátu z Včelařství kdesi z jiného kraje či druhého konce republiky vlastní chov. Nebo v případě chovu jen pár včelstev "sousedský" nákup od většího včelaře z místní ZO nebo od souseda včelaře z vedlejší ZO.

Ovšem je v tom háček. Ten větší včelař, co místo nákupu šlechtí svoji linii bude mít bez ohledu na varaózu vyšší pracnost a menší výnosy medu. Včelaři živící se komerčním prodejem matek automaticky přijdou o zákazníky a o peníze.
Třeba tady je důvod, proč ČSV nepodporuje hledání vlastní české či moravské včely odolné k varaóze, možná tomu brání i klika komerčních chovatelů matek.....

Moje informace o nizozemsku jsou spíš všeobecné, bez detailů. To by se mohly rozepsat jiní, ale pokud si vzpomínám tak už to tu zaznělo. V tom příspěvku jsem přepsal to samé co napsal př. Matl a chtěl jsem tím říct jediné, že v tom nevidím problém a nevím o důvodu proč si kdokoliv stěžuje na vyhlášku. Pokud by mi třeba chtěl někdo nařídit gabon a nebudu mít odpovídající spad, tak se odvolám, písemně. Protože je vyhláška obecně celostátní a je v ní zakotveno " místní úprava" a kde vzal místní veterinář pro místní úpravu podklad? Já si myslím, že ty místní úpravy se opisují dokola, ale i veterina se musí řídit vyhláškou a vše musí mít doloženo v záznamech. A na co nemá písemný podklad to neplatí. Úřad není holubník.

Pardon, u prvního odkazu automat zcela správně mění zavináč na =, takže růčo ...
Jiří

P.S.: další info o konferenci jsou na Včelařském foru v sekci Včelařské akce, přesněji:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Mezinarodni-vcelarska-konference
Jiří

gp (93.92.52.23) --- 1. 2. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50225) (50248) (50250) (50255) (50256)

Můžeš Aleši doslova opsat do českého jazyka celý ten systém z originálu z Holandska a dát to do tohoto vlákna, aby se vědělo očm píšeš? Děkuji._gp_
.........
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
To jsem asi způsobil já, takže z mé strany zatím toto:
stručná česká zpráva o přednášce holandského koordinátora a sekretáře projektu Udržitelná včela (DE DUURZAME BIJ) Henka Koka z listopadové pražské mezinárodní konference je např. na adrese:
http://www.naschov.cz//=/AGRO/informacni-servis/Novy-vitr-do-vcelarstvi-CR---slechteni-na-varroatoleranci__s485x48573.html

stránky projektu, které jsem našel (možná někdo najde lepší):
http://www.mamamoer.nl/ddb/menu_ddb.html
překlad je ovšem na zájemcích ...:-)
nějaké fotky z přednášky H. Koka na pražské konferenci jsou na adrese:
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=206:mezinarodni-vcelarska-konference-je-za-nami&catid=55:psnv-probehle&Itemid=87
dál hledat teď, žel nemám čas, doba je dynamická ...:-)
Jiří

Zůstáváte řádným členem jen jedné ZO, ostatní vás evidují jako
"registrovaného" včelaře. Máte právo zúčastňovat se jejich schůzí i
případných dalších akcí, včetně léčení. Pro zažádání o dotace od ZO, ve
kterých jste jen registrovaným, budete potřebovat pro svoji "mateřskou" ZO
potvrzení o počtu včelstev s tím, že u nich neuplatňujete žádost o dotace.
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Honza
Sent: Tuesday, February 01, 2011 4:09 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Umístění včel

Zdravím, když bych chtěl umístit včely na území jiné ZO než pod kterým
aktuálně včelařím, musím se stát členem další ZO, nebo stačí zůstat pod
záštitou jedné ZO pro včelaření po celé ČR? Když nad tím uvažuji, tak totiž
teoreticky musím kvůli nákazovce, měli a léčení být členem každé ZO dle
území na kterém bych včelařil. Na stranu druhou proč být členem několika
ZO, když pomocí ZO jsem vlastně členem ČSV a ČSV je pro celou republiku.
Tak jak? Žiju na okraji působnosti naší ZO se kterou jsem velmi spokojen,
ale bohužel další včelstva mohu umístit jen směrem do "cizího" území. Díky

Můžeš Aleši doslova opsat do českého jazyka celý ten systém z originálu z Holandska a dát to do tohoto vlákna, aby se vědělo očm píšeš? Děkuji._gp_
.........
Aleš Molčík (195.189.142.121) --- 1. 2. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50225) (50248) (50250) (50255)
Kdybych chtěl podniknout podobnou věc jako Nizozemští včelaři, dál bych dohromady skupinku drobných včelařů, propracoval bych metodiku, zajistil vzájemnou spolupráci a koordinaci a pravidelně měsíčně bych vyhodnocoval výsledky. A s propracovanou metodikou a s celým záměrem projektu bych obešel všechny s tím spojené instituce a přesvědčil je aby mi byla udělena vyjímka a vytrvale bych přesvědčoval. Vyhodí dveřma, vrátím se oknem. Zkusil to u nás někdo?

Ahoj přátelé, prodám měsíc nový počítač se zárukou u T-mobile, cena 4900kč, P.C. 8500Kč, kdo chce včelařské stránky prohlížet na velkém super 22" monitoru, ve kterém se ukrývá celý počítač Compaq s velmi nízkou spotřebou. podrobnosti a foto viz odkaz http://pocitace-ostatni.sbazar.cz/super-pocitac-compaq-se-zarukou-hulin-o5236317.html tel: 775025020. Michal

Nebo nejde alespoň mírně napodobit přírodní výběr (obměna alespoň 10% včelstev ročně)?

Problém ale i při inseminaci je stále vyhláška – kde by měli šlechtitelé vzít materiál pro inseminaci, když ho nejde otestovat?
RK
.......
Dvě otázky, dvě odpovědi.
Přírodní výběr probíhá u včelařů na mnohem vyšší procentuální úrovni, než pouhých 10 procent. Totiž včely se rojí.

Testování a šlechtění genetického materiálu je celé včelařské odvětví. Když to někdo dělá, je včelařský odborník, se specializací šlechtění včely medonosné. Takový odborník má mimo oficiální Chovatelský řád ČSV i své postupy. Často jde o tajemství jak co dělá. Je to normální u každé profese. Rozhodně ale kvůli nějaké změně v doporučení ve vyhlášce nebude nikdo měnit přístup a postupy z těchto odborníků. Pokud by jsi přišel pro matky nebo jiný materiál k takovému odborníkovi, rozhodně bych se mu nepokoušel radit jak co má dělat nebo kvůi němu propagovat změnu nařízení vyhlášky v doporučení. Sám si můžeš dělat co chceš, teoretizovat také, můžeš si založit třeba i kroužek, nebo klub chovatelů co dělá svůj výběr matek podle něčeho, ale šlechtění včely medonosné není jednoduchá práce a není kvůli tomu nutné měnit vyhlášku o léčení._gp

Zdravím, když bych chtěl umístit včely na území jiné ZO než pod kterým aktuálně včelařím, musím se stát členem další ZO, nebo stačí zůstat pod záštitou jedné ZO pro včelaření po celé ČR? Když nad tím uvažuji, tak totiž teoreticky musím kvůli nákazovce, měli a léčení být členem každé ZO dle území na kterém bych včelařil. Na stranu druhou proč být členem několika ZO, když pomocí ZO jsem vlastně členem ČSV a ČSV je pro celou republiku. Tak jak? Žiju na okraji působnosti naší ZO se kterou jsem velmi spokojen, ale bohužel další včelstva mohu umístit jen směrem do "cizího" území. Díky

Já to zkoušet nebudu, já si selektuji i s vyhláškou. Mě ta vyhláška v ničem nepřekáží. Ale když čtu, že pro jiné je to problém, tak mě zajímá jestli to zkusily. Nechci kritizovat, jen mě to zajímá. Když by to někdo chtěl jak v Nizozemí, kde jde o drobné včelaře, tak proč to nemá? A co pro to udělal? Podle mě by to šlo i u nás, byly by určitě kladeny nějaké podmínky, ale vyhověno by bylo. Když se to nebude vzdávat hned v úvodu.

Kdybych chtěl podniknout podobnou věc jako Nizozemští včelaři, dál bych dohromady skupinku drobných včelařů, propracoval bych metodiku, zajistil vzájemnou spolupráci a koordinaci a pravidelně měsíčně bych vyhodnocoval výsledky. A s propracovanou metodikou a s celým záměrem projektu bych obešel všechny s tím spojené instituce a přesvědčil je aby mi byla udělena vyjímka a vytrvale bych přesvědčoval. Vyhodí dveřma, vrátím se oknem. Zkusil to u nás někdo?
------------------------
Zkus to a uvidíš, kdo tě bude ze dveří a oken vyhazovat :-)

Karel

Kdybych chtěl podniknout podobnou věc jako Nizozemští včelaři, dál bych dohromady skupinku drobných včelařů, propracoval bych metodiku, zajistil vzájemnou spolupráci a koordinaci a pravidelně měsíčně bych vyhodnocoval výsledky. A s propracovanou metodikou a s celým záměrem projektu bych obešel všechny s tím spojené instituce a přesvědčil je aby mi byla udělena vyjímka a vytrvale bych přesvědčoval. Vyhodí dveřma, vrátím se oknem. Zkusil to u nás někdo?

gp (93.92.52.23) --- 31. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50225) (50248)

Radek Krušina:
Ale pokud by se podařilo probudit obra - kdyby každý včelař každý rok zrušil 1 z 10 včelstev (to nejméně odolné) a nahradil v něm matku za nadprůměrně odolnou (musel by vědět, kde ji vzít, třeba ze svých včelstev) muselo by to být za pár let vidět. Ale to nemůže dělat jen jednotlivec, nebo pár nadšenců.
Tak by se mohlo vytvořit prostředí, kde by to už nesmysl nebyl.
Ovšem kdo probudí spícího obra (nás včelaře)? :)
...........

Nejde to takovým způsobem. Výsledek je často jen průměrný. Raději se nauč inseminovat a shánět ověřený genetický materiál. Protože to je mnohem efektivnější proto téma očem stále píšeš. Investice do času a peněz jsou vysoké, ale jestli se chceš bavit ve svém čase opravdovou problematikou včelí genetiky, myslím, že by jsi se za intenzivního studia a praxe mohl do důchodu dostat na velmi slušnou úroveň poznání a umu v tomto odvětví. _gp_
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Znovu připomenu onen již několikrát debatovaný nizozemský model: skupinky drobných včelařů, dobrá metodika, dobrá vzájemná spolupráce a koordinace, pravidelné měsíční vyhodnocování výsledků ... A hlavně: státní nebo spíš vládní či institucionální podpora (!!!)
Jiří

nejde mi odoslat prispevok,vypisuje ze som nenapisal jeho text..

.

_gp_ napsal:

>Nejde to takovým způsobem. Výsledek je často jen průměrný. Raději se nauč inseminovat a shánět ověřený genetický materiál. Protože to je mnohem efektivnější proto téma očem stále píšeš.
>Investice do času a peněz jsou vysoké, ale jestli se chceš bavit ve svém čase opravdovou problematikou včelí genetiky, myslím, že by jsi se za intenzivního studia a praxe mohl do důchodu dostat na velmi slušnou úroveň poznání a umu v tomto odvětví. _gp_
.................................
Myslíš, že nejde probudit včelaře, aby přemýšleli :)))
Nebo nejde alespoň mírně napodobit přírodní výběr (obměna alespoň 10% včelstev ročně)?

Podívej, teoretizujeme o vyhlášce, ne o tom, co mám dělat já.

Osobně si myslím, že pro včelaře s několika včelstvy není možná jiná cesta, než se domluvit s okolními včelaři na stejném postupu a naučit se poznat a vyměňovat nejhorší matky. Bez toho by byl i nákup inseminovaných matek jen mrháním času a peněz.

Problém ale i při inseminaci je stále vyhláška – kde by měli šlechtitelé vzít materiál pro inseminaci, když ho nejde otestovat?

Je to začarovaný kruh.

RK

Zdravím, používám ji, je výborná, 50kg konev se při pokojové teplotě rozpustí do 24 h, když se zabalí třeba do deky a je dobré s tím tou spirálou párkrát během rozpouštění zamíchat. Já jsem teplotu nikdy neměřil, ale někteří říkají, že když je zapnutá déle než je potřeba, tak že teplota stoupne nad 50°C, takže pozor.
Petr Kovář

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Krap?? <jiri.krapac/=/seznam.cz>
> Předmět: spir?la
> Datum: 30.1.2011 10:15:14
> ----------------------------------------
> Mám dotaz ohledně el. spirály na rozpouštění medu. Má někdo s nimi
> zkušenosti? Díky za příspěvky.
>
>
>

Radek Krušina:
Ale pokud by se podařilo probudit obra - kdyby každý včelař každý rok zrušil 1 z 10 včelstev (to nejméně odolné) a nahradil v něm matku za nadprůměrně odolnou (musel by vědět, kde ji vzít, třeba ze svých včelstev) muselo by to být za pár let vidět. Ale to nemůže dělat jen jednotlivec, nebo pár nadšenců.
Tak by se mohlo vytvořit prostředí, kde by to už nesmysl nebyl.
Ovšem kdo probudí spícího obra (nás včelaře)? :)
...........

Nejde to takovým způsobem. Výsledek je často jen průměrný. Raději se nauč inseminovat a shánět ověřený genetický materiál. Protože to je mnohem efektivnější proto téma očem stále píšeš. Investice do času a peněz jsou vysoké, ale jestli se chceš bavit ve svém čase opravdovou problematikou včelí genetiky, myslím, že by jsi se za intenzivního studia a praxe mohl do důchodu dostat na velmi slušnou úroveň poznání a umu v tomto odvětví. _gp_

> A je tady v ČR vůbec aspoň jediný člověk, který by stál
> mimo ČSV a který by zároveň byl schopen někomu za úhradu
> nákladů udělat plnohodnotné léčení včelstev, vedle fumigace
> i aerosole a na jaře nátěr plodu?

Jsem nečlen ČSV a jsem schopen "plnohodnotně přeléčit". Ale nejsem ochoten to momentálně dělat ani komerčně a ani za úhradu nákladů. Nevčelařím proto, abych podstoupil (byť nevelké) riziko, že dostanu chemoterapeutickou dávku při ošetřování cizích včelstev, ale proto abych byl v bližším kontaktu s přírodou. Plynová maska a vyvíječ tuto mou (možná příliš naivní) představu nenaplňuje.

_gp_
>Tobě jde stále asi ale o tu odolnost.
....................

Ano, v tomto vlákně se snažím diskutovat o vztahu naší vyhlášky a možného zvýšení odolnosti našich včelstev proti roztoči.
Co by bylo potřebné změnit, aby se tu mohlo něco začít zlepšovat.
Hlavně si asi musíme všichni uvědomit, jastli o tom chceme přemýšlet, nebo se budeme navzájem přesdvědčovat, že zlepšit odolnost našich včelstev prostě nejde.
Souhlasím s Tebou, že kupovat nějaké drahé matky do stávajícího stavu je ekonomické šílenství.
Ale pokud by se podařilo probudit obra - kdyby každý včelař každý rok zrušil 1 z 10 včelstev (to nejméně odolné) a nahradil v něm matku za nadprůměrně odolnou (musel by vědět, kde ji vzít, třeba ze svých včelstev) muselo by to být za pár let vidět. Ale to nemůže dělat jen jednotlivec, nebo pár nadšenců.
Tak by se mohlo vytvořit prostředí, kde by to už nesmysl nebyl.
Ovšem kdo probudí spícího obra (nás včelaře)? :)

Radek Krušina

KaJi napsal:

>Takže je to vlastně ideální stav, po kterém volá Radek Krušina. Až na ten jeden aerosol, pokud se to povede zorganizovat.
>Ale to by ke šlechtění patřilo, v zimě srazit roztoče na minimum, aby se dala příští rok sledovat a porovnávat populace VD ve včelstvech.
.................

Mystím, že tak to není.
Pro porovnávání výsledků není ideální stav srazit roztoče na 0, protože se potom nedá zjistit dost dluho, co se ve včelách děje podle přirozeného spadu. Něco o tom na setkání VMS tuším říkal Pavel Holub. Do cca 0,5 až 1 ks přirozeného spadu za den se vlastně nedá spolehlivě zjistit, co je náhodný vliv a co odolnost včelstva. A spad 1 ks za den je od 2ks vem včestvu na startovní čáře cca 5 generací roztoče u neodolného včelstva.

On o tom dost mluví i píše přítel Dvorský, hodně je i na starém fascinovaném včelaři - udržet roztoče v souladu s přirozeným rozvojem včelstev, aby neškodil. Včelstva, která to nedokážou, ošetřit a vyměnit matku za kvalitnější. To by asi byla nejekonomičtější a nejlogičtejší cesta pro normální včelaře.

Pro šlechtitele jak zajistit stejnou startovací čáru těžko říct - třeba srazit na 0, ale potom asi nainfikovat stejným množstvím roztočů, aby se včelstva mohla ukázat v průběhu sezóny. Ale to už by byla asi vyšší liga.
Dnes je tu problém, že za hřích se někdy považuje už o tom jen přemýšlet. :)

Radek Krušina

Aleš Molčík napsal:

>Myslím si, že změna ve vyhlášce ve smyslu doporučení by vedla, kromě střední cesty, také k dvěma extrémům. Jedni by přestaly ošetřovat a ve větší míře by začaly vyskytovat různé virové nemoci a ti druzí by tam toho zase přidaly, což by zase vedlo k možnému nárustu rezistence s navazujícím výsledkem stejně jako kdyby neošetřovaly.
>A na to by doplatily všichni a to i ti co selektují.
.....................

Pokud by to bylo pravda, tak potom by Ti, co by přestali ošetřovat a NECHALI BY SI HYNOUT VČELY, nebyli zdrojem rezistentních roztočů (mimo jiné o tom píše Ing. Dvorský) To znamená, že by nebyl problém u těch, kdo z toho mají strach, tyto roztoče vyhubit stávajícími jedy, aby se nepřemnožili tak, že by viry mohli včelstva přemoci. Navíc by tito šílenci prováděli poměrně zásadní selekci svých včelstev, takže pokud by jim něco přežilo, určitě by to nebyl geneticky horší materiál, jak těch, co by to tak drasticky nebrali. Stejně by jim to asi dlouho nevydrželo, je to zřejmě poměrně ekonomicky nevýhodné.

Ta druhá skupina je zřejmě horší oříšek, ale podle mě současný systém jim nahrává stejně ba ještě víc, jako ten potenciálně dobrovolý. Nebylo by nemožné jim to ale ztížit. Stávající jedy jsou totiž dotovány a v podstatě se spíš rozdávají než prodávají. To přímo vybízí k nadpoužívání. Takže elegantní řešení by bylo zrušit dotace na tyto jedy a jen tím třikrát zdražit léčiva, a případně ještě zdražit tyto jedy i nedotované, kdyby to nestačilo. Těch cca 20 melounů dotací na léčiva by zřejmě šlo využít i jinak. Není bez významu, že sama stávající vyhláška vpostatě nařizuje používat jedy i tam, kde roztoči nejsou v takové míře, že by mohli uškodit - vychází ze zprůměrovaných výsledků a nařizuje plošně. Individuální situace ve včelstvech ji nezajímá.

Radek Krušina

omg máte tu stránku a neni tu nic!!!

Ahoj možná to bude zajímat pár lidí. Jsem v kontaktu s republikovou chovatelskou špičkou a vloni konkrétně byl průšvih v infekčních dávkách, které dostali králíci, proto padali i očkovaní. Řešení, které vedlo k úspěchu bylo přeočkování všech zvířat, aby se dosáhlo vyšších protilátek v aktuální době. Kdo to udělal, neměl úhyny.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 31.1.2011 13:54:51
> ----------------------------------------
> Souhlas co se tyka usaku.Vloni popadalo troufnu si rict 90% kraliku a
> ockovanych.Zbyli mi 2,ovsem myslet si,ze se na techto 2 prezivsich da dal
> stavet je hovadina.U vcel jiste muzeme vybirat podle jejich odolnosti vuci
> roztocum,ze jsou mezi vcelstvy rozdily v poctu roztocu je jasne.V
> momente,kdy dojde k podstatnemu tlaku zvenci,prudkemu zhorseni nakazove
> situace,se stejne bude muset pouzit chemie,a pak se kazdy takovy vyber musi
> vratit do bodu 0,at uz se s vyberem pokrocilo kamkoliv.Predpokladame,ze se
> vcela ve vztahu k roztoci bude vyvijet k nasi spokojenosti,ale
> zapominame,ze roztoc se vyviji take,a dobrovolne ze vcel nezmizi,at si to
> prejem jakkoliv.A ze vratime vcelu puvodnim obrannym
> mechanismum-rojeni,diky kteremu unikala zaniku druhu po celou dobu
> existence,to je zase blbost z ekonomickeho hlediska.V plosnem leceni je
> riziko,ze se pouziva i tam,kde neni akutni,spis by to chtelo vypracovat
> detailnejsi metodiku pristupu k nakazove situaci,nez plosne osetrovat cele
> uzemi ZO.Ale bez chemie proti roztoci se urcite neobejdeme,zvlast ve vztahu
> k virum,kteri teprve zacinaji ukazovat co dokazi napachat.
>
>
>

Souhlas co se tyka usaku.Vloni popadalo troufnu si rict 90% kraliku a ockovanych.Zbyli mi 2,ovsem myslet si,ze se na techto 2 prezivsich da dal stavet je hovadina.U vcel jiste muzeme vybirat podle jejich odolnosti vuci roztocum,ze jsou mezi vcelstvy rozdily v poctu roztocu je jasne.V momente,kdy dojde k podstatnemu tlaku zvenci,prudkemu zhorseni nakazove situace,se stejne bude muset pouzit chemie,a pak se kazdy takovy vyber musi vratit do bodu 0,at uz se s vyberem pokrocilo kamkoliv.Predpokladame,ze se vcela ve vztahu k roztoci bude vyvijet k nasi spokojenosti,ale zapominame,ze roztoc se vyviji take,a dobrovolne ze vcel nezmizi,at si to prejem jakkoliv.A ze vratime vcelu puvodnim obrannym mechanismum-rojeni,diky kteremu unikala zaniku druhu po celou dobu existence,to je zase blbost z ekonomickeho hlediska.V plosnem leceni je riziko,ze se pouziva i tam,kde neni akutni,spis by to chtelo vypracovat detailnejsi metodiku pristupu k nakazove situaci,nez plosne osetrovat cele uzemi ZO.Ale bez chemie proti roztoci se urcite neobejdeme,zvlast ve vztahu k virum,kteri teprve zacinaji ukazovat co dokazi napachat.

Chemické geny nebo nechemické geny obojí je extrém pokud to není vedeno racionálně. Já chemii používám, ale také zároveň selektuji a mohu s přibývajícímy lety říct, že těch starostí kolem spadu mi ubývá a přijde čas kdy tu chemii začnu omezovat tak, že vynechám letní ošetření a později ze tří ošetření Varidolem udělám třeba dvě. Ale vše má svůj čas a včely k tomu musí dospět. Kdy to bude a jestli to bude nevím. Vlítnout rovnou do Bond testu by mi nic dobrého nepřineslo. Mám zem. školu a vím, i z praxe, že pokud se vyskytne nějaká epidemie, například běžně u králíku když nejsou očkovány, tak to co přežije neznamená že je nějak imunní, ale je to náhoda momentální kondice jedince.

R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50226) (50227)
... Naopak mezi aktivnějšími včelaři se objeví extrémy. Na jedné straně ekologičtí blouznivci, kteří vyloučí chemické léčení a jejich včelstva tak budou zdrojem přemnožených roztočů a virových nákaz a na druhé straně "ekonomičtí" včelaři, co budou kašlat na doporučené doby a počet léčení a množství reziduí ve včelách a budou do včel cpát chemii. Takže od nich se budou šířit roztoči navyklí na běžná léčiva a tudíž velice obtížně likvidovatelní.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Což to třeba, Radime, vzít i z toho úhlu, jaké geny do okolí šíří chemicky "živené" včelstvo a jaké včelstvo, které si postupně vyvíjí vlastní resistenci, či toleranci ( abychom nebyli v extrémech ...)? To chemicky "živené" žádné dobré geny asi nabídnout nemůže ...
Jiří

AM:
Já si spíš myslím, že jedeme podle vyhlášky, proto nemáme žádnou komisi, jelikož žádná není ve vyhlášce uvedená
--------------
Tak buď rád a pochop jiné co to ve vyhlášce mají.
A modli se aby to pro velký úspěch vyhlášky v našich krajich nezavedli ve vašem kraji.
Tady to před pár lety taky bylo normální.

Karel

Už jsem to taky psal, jedna věc je, jak se to dělá ve skutečnosti a druhá věc je to, co je v papírech, které u někoho skončí.
V papírech je podpis včelaře, podpis důvěrníka, který s tím léčivem chodí po včelařích a podpis ještě někoho, nákazového referenta nebo funkcionáře ZO. A tříčlenná "komise" je na světě....
Když dojde k lámání chleba, nejdřív za nějaký měsíc po léčení tak se klidně řekne, že tam na místě všichni podepsaní byli a komisionálnímu léčení je vyhověno.
Takhle se to s nesmyslnými směrnicemi dělá.....

Já si spíš myslím, že jedeme podle vyhlášky, proto nemáme žádnou komisi, jelikož žádná není ve vyhlášce uvedená a aerosolem obchází jeden člověk, protože podle návodu je rozdíl aplikace při různé venkovní teplotě. A každý si vyvíječ nekoupí, proč taky když v ZO máme na každých zhruba sto včelstev jeden vyvíječ včetně mot. kompresoru.

KaJi:
No, vzhledemk tomu, že naprostá většina včelařů netuší, co vlastně ve vyhlášce je,
značná část funkcionářů a dalších dobrovolníků co tady dělá děvečky pro všechno to spíše jen tuší, nebo tak neví,
tak by to dál vypadalo jak to vypadá.
............
Ale značná část běžnýcxh včelařů a členů ČSV to nemusí ani číst a zabývat se vyhláškou, protože práce výborů ZO, OV, jsou nastaveny tak, že člen, včelař, by měl jít v souladu s vyhláškou, aniž by ji měl znát.Každý rok se vydávají instrukce pro takovou práci.
Extrémy pandémie jsou a budou i přes tu největší snahu o "odolnost" včelstev._gp_

Nevím jak v jiných organizacích Já mám zkušenost se dvěma. Ale v obou organizacích vždy jsem dostal otázku" jaké chceš léčivo a kolik" a tak je to i ve vyhlášce. Jediné povinné léčivo je Varidol ostatní se odvíjí od spadu roztoče a gabon jde nahradit KM. A kdo to nesleduje tak je mu to jedno a dá do úlu co mu strčí do rukou. Takže nakonec to může být jen o zodpovědnosti několika lidi v ZO.
----------------
No tak vidíš, že u vás to jede "podle doporučení",

U nás bohužel "podle komisí".

Objednat si můžu co chci, (GAbon, M1) dostanu Varidol a o doporuční M1 na poslední léčení si můžu jen číst ve vyhlášce. A to je tak lepší průměr.

Karel

Dne Monday 31 of January 2011 07:37:21 R. Poláek napsal(a):

> budu sadit na zahradě, ještě musím zajít na místní ŽP, co tam vůbec povolí
> nebo nepovolí. Pokud tam cizorodé věci nepovolí, tak tam asi nacpu
> semenáčky místní vrby jívy a bude to skoro totéž....


No proto nechci ty topoly a zajimaji mne ty vcelarske vrby, pozemky kam to
chci sadit je byvaly lom, tedy ani les, ani pole. Na ty mistni by se to
vztahovat nemelo.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Nevím jak v jiných organizacích Já mám zkušenost se dvěma. Ale v obou organizacích vždy jsem dostal otázku" jaké chceš léčivo a kolik" a tak je to i ve vyhlášce. Jediné povinné léčivo je Varidol ostatní se odvíjí od spadu roztoče a gabon jde nahradit KM. A kdo to nesleduje tak je mu to jedno a dá do úlu co mu strčí do rukou. Takže nakonec to může být jen o zodpovědnosti několika lidi v ZO.

"Pokud vytazíš mezi prosté včšelaře a "normální" ZO, tak zjistíš, že tu vyhlášku si tak přečtou dva lidi ze ZO a jak ji pochopí je další věc. "

Podle mně to na vyhlášce vůbec nezávisí. Prostě se objeví včelaři, co mávnou rukou a řeknou : Co bych léčil? 10 let tady na tom místě včelařím a nikdy se žádný problém neobjevil, to stanoviště je schované a žádní roztoči mi sem nepřilétnou....Nacpu do pometu listí z rajčat nebo z ořešáku..... a budu mít pokoj....
A druzí včelaři zas naopak.....

"Pán Polášek, na okých dôkazoch staviate svoju tézu, "vaše" roztoče sú už navyklé na bežná lieky, myslíte nimi Amitraz, Gabon či KM.
Ja používam fumigant Amitraz už od začiatku výskytu Vd r. 1984, zo začiatku Avartin, potom Varidol, teraz už 12 rokov Taktik a všetko je OK. Tohoročný odpad Vd som mal pri 70 včelstvách 124,5 ks/včelstvo a predchádzajúce roky to bolo vždy pod stovkou."

První roky po rozšíření Varoa po Evropě v některých zemích s volným přístupem k léčivům někteří komerční včelaři léčili včely chemií v pravidelných intervalech i přes sezónu a už za pár let vyšlechtili odolné roztoče. Rychlost přizpůsobení roztoče Varoa chemikáliím, pokud se léčí v době, kdy je ve včelstvu plno plodu a cca třetina populce roztoče je schovaná na tom plodu nebyla ještě známa a analytické metody nebyly ještě tak dokonalé, aby ve včelích produktech odhalily nějaké menší množství reziduí. Tehdy k nám přes hranice z Rakouska a tuším i z Polska pronikli roztoči odolní na tehdy používané léčivo amitraz nebo fluvalinat, ta populace musela být potom likvidována novějšími léčivy. Rovněž z té doby jsou články o mezistěnách z kontaminovaného vosku, kdy po vložení takových mezistěn do včelstva začali houfně padat roztoči.
Přirozeně to byl extrém, včelaři si brzy uvědomili, že takovým tempem používání chemikálií by brzy byli roztoči odolní na všechno a včelaři by neměli čím léčit, takže i v prostředí volného dobrovolného léčení se to nějak utřepalo.
Jenže pokud se najednou rozvolní nařízený systém s hlídáním léčiva na volný systém, kde je zaručeno, že to dneska s vidinou párletého intenzívního výdělku nějaký včelař u nás neudělá zase?

AM:
Myslím si, že změna ve vyhlášce ve smyslu doporučení by vedla, kromě střední cesty, také k dvěma extrémům. Jedni by přestaly ošetřovat a ve větší míře by začaly vyskytovat různé virové nemoci a ti druzí by tam toho zase přidaly, což by zase vedlo k možnému nárustu rezistence s navazujícím výsledkem stejně jako kdyby neošetřovaly. A na to by doplatily všichni a to i ti co selektují
---------------------------------------------------
Ty pořád uvažuješ podle sebe, že čteš vyhlášku.

Pokud vytazíš mezi prosté včšelaře a "normální" ZO, tak zjistíš, že tu vyhlášku si tak přečtou dva lidi ze ZO a jak ji pochopí je další věc.

Současná praxe spočívá spíše v tradovaných postupech - tedy je to ještě benevolentnější než tzv.doporučení.
Navíc /třeba u nás/ nevymahatelné po včelaři, je v tom včelař "nevině" - je to úkolem komisí ZO mu léčit, což se logicky neděje.
Takže je to vlastně ideální stav, po kterém volá Radek Krušina. Až na ten jeden aerosol, pokud se to povede zorganizovat.

Ale to by ke šlechtění patřilo, v zimě srazit roztoče na minimum, aby se dala příští rok sledovat a porovnávat populace VD ve včelstvech.

Karel

Naopak mezi aktivnějšími včelaři se objeví extrémy. Na jedné straně ekologičtí blouznivci, kteří vyloučí chemické léčení a jejich včelstva tak budou zdrojem přemnožených roztočů a virových nákaz a na druhé straně "ekonomičtí" včelaři, co budou kašlat na doporučené doby a počet léčení a množství reziduí ve včelách a budou do včel cpát chemii. Takže od nich se budou šířit roztoči navyklí na běžná léčiva a tudíž velice obtížně likvidovatelní.R.P.

Sledujem túto vašu diskusiu, ktorá nič nerieši, ale sa sústredím na poslednú vetu jeho príspevku.

Pán Polášek, na okých dôkazoch staviate svoju tézu, "vaše" roztoče sú už navyklé na bežná lieky, myslíte nimi Amitraz, Gabon či KM.
Ja používam fumigant Amitraz už od začiatku výskytu Vd r. 1984, zo začiatku Avartin, potom Varidol, teraz už 12 rokov Taktik a všetko je OK. Tohoročný odpad Vd som mal pri 70 včelstvách 124,5 ks/včelstvo a predchádzajúce roky to bolo vždy pod stovkou.

"Myslím si, že změna ve vyhlášce ve smyslu doporučení by vedla, kromě střední cesty, také k dvěma extrémům. Jedni by přestaly ošetřovat a ve větší míře by začaly vyskytovat různé virové nemoci a ti druzí by tam toho zase přidaly, což by zase vedlo k možnému nárustu rezistence s navazujícím výsledkem stejně jako kdyby neošetřovaly. A na to by doplatily všichni a to i ti co selektují."

Tady by asi bylo skutečně lepší klasické diskuzní fórum, tohle téma se tady probírá dokola vždy co rok, dva roky. Jen diskutující se trošku liší, příspěvky jsou stejné.....

Jinak každý systém má své klady a zápory.
Ten současný totalitní systém způsobuje, že každý léčí zhruba stejně, je tedy pro nějakého většího včelaře jedno, kde má včely, až na výjimky všelijakých kverulantů co se léčení brání, je to všude zhruba stejné.
Pokud se nařízený systém léčení placený defakto ze státních dotací rozvolní na dobrovolný placený ze soukromé kapsy, skončí buď sami nebo uhyny neléčených včelstev všelijací pasívní včelaři, takže ubudou pasívní členové Svazu.
Naopak mezi aktivnějšími včelaři se objeví extrémy. Na jedné straně ekologičtí blouznivci, kteří vyloučí chemické léčení a jejich včelstva tak budou zdrojem přemnožených roztočů a virových nákaz a na druhé straně "ekonomičtí" včelaři, co budou kašlat na doporučené doby a počet léčení a množství reziduí ve včelách a budou do včel cpát chemii. Takže od nich se budou šířit roztoči navyklí na běžná léčiva a tudíž velice obtížně likvidovatelní.
Běžný včelař pak bude mít smolíka, pokud v jeho blízkosti, do cca 5, možná 15 kilometrů bude nějaký takový extrémista, problémy s roztoči podstatně většími než jsou dnes budou zaručeny....

Já mám dobré zkušenosti, co se týká včelařského využití i růstu s klonem S021. Včely na něho intenzívně létají a roste dostatečně intenzívně i na běžně suché půdě, nepotřebuje žádné mokřiny. A roste do velikosti stromu.
Pokud se ale mají tyto dřeviny současně využívat jako včelařské i jako energetické, musí se těžit jako palivové dřevo ve větším stáří, takže tak jednou za 5 - 15 - 25 let.
Včelařské vrby mají sice první kočičky už v druhém, třetím roce, ale naplno začínají produkovat pyl tak ve 4 - 6 roce. Japonské topoly mají podle údajů začít kvést po 8 roce věku , naplno mají kvést snad někdy okolo 15 ? roku věku.
Běžné využití energetických dřevin, kdy taky mají největší výtěžnost, je ale jejich sekání ve formě něčeho jako prutů na štěpku každých 3 - 5 let. Tady by se musel pozemek rozdělit na několik dílů, díly osázet postupně co 2 - 4 roky a po těch 5 - 25 letech taky postupně kácet jako stromy na palivové dřevo, aby včelky měly snůšku každý rok.

Co se týká oficiálního vysázení plantáže energetických dřevin, tam musí být povolení odboru ŽP, protože se sází nepůvodní cizorodé dřeviny, které nesmí být v takzvaných ekokoridorech. Zatím, jak mně to připadá, jsou téměř výhradně řešeny porosty s krátkou dobou obmýtí, 3 - 5 až snad 8 let, kdy se právě nepočítá s nějakou významnou produkcí pylu a jeho zanášení do okolního prostředí a využívání jen polních pozemků, ne lesních a podobných svažitých. Zachytil jsem taky, že úředníci kecají do sázených klonů, že v určitých případech musí být až 30 metrů krajů pozemků osázených v případě vrb nějakými původními místními vrbami, aby se v okolí eliminovalo pokřížení původních místních vrb přenosem pylu větrem. Pokud bude porost deklarován i jako zdroj pylu pro včely a s delší dobou obmýtí, nevím, jestli úředníkům nebude právě ta produkce pylu u vrb vadit.

Každopádně mám taky nějaké nepolní pozemeky okolo půl hektaru, který plánuju osadit něčím pro produkci dřeva plus taky snad i něco pro včely. Mám už objednány v malých množstvích řízky tří druhů topolů, na jaře je budu sadit na zahradě, ještě musím zajít na místní ŽP, co tam vůbec povolí nebo nepovolí. Pokud tam cizorodé věci nepovolí, tak tam asi nacpu semenáčky místní vrby jívy a bude to skoro totéž....