Včelařská konference

Neznámý napsal:
>Radku Krušino bez roztočů včelu nevyšlechtíte
.....................

Díky za reakci a Váš názor.
Je to v podstatě potvrzení toho, co je podle mě logické.
A nejde o mě. Jde o to, že bez roztočů nejde na odolnost šlechtit.
Nepoznáme, která včelstva jsou neodolná, ani která jsou nejodolnější.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Neznámý napsal:
>nevím ani proč si myslíte že ošetříte 5x a jste bez roztočů.To už by jsme dávno byli čistí. Pořád ve včelstvu nejaký roztoč zůstane a pokud ošetřujete v sezóně, kdy je plod tím spíš, a v mezi ošetření se roztoč ještě přimnoží.
>A na posouzení stavu jak se ve včelstvu množí roztoči máte ůdaje o spadu přirozeném a spadu po ošetření a u všech včelstev na stanovišti najednou.Takže ůdaje na porovnání jsou.
>A proč potřebujete počítat roztoče na stovky také nechápu,mne stačí max. desítky.
>A pokud je včelstvo ve kterém je nula tak proč si myslíte, že je práce u konce a končí selekce? Vždyť to může být náhoda a včelstvo se musí pořád sledovat a po čase se tam stejně zas nejaký roztoč najde. To je práce která není nikdy hotová.
.....................

Já jsem neřešil jestli jsme nebo nejsme po 5 či 8 ošeřeních bez roztočů.
Snažím se přemýšlet a teoretizovat o smyluplnosti naší metodiky v přístupu k roztoči.

A tato metodika je založená na zprůměrovaných výsledcích, a plošných opatřeních, která se nařizují.
Když se už zmíněné průměrné vysledky vyhodnotí tak, že průměrně může nastat problém (včestva při průměrném nárůstu bez jakékoliv odolnosti nedožijí podzimní fumigace), opět se plošně nařídí další vybíjení jarních přeživších roztočů, a mnohde se nařídí ještě plošné podletní ošetření gabonem.

Tato metodika vůbec nemyslí na to, jak odhalit odolná včelstva, každý monitoring využívá jen k nařízení dalšího vybíjení roztočů.

Když si to porovnáme s prvním odstavcem, kde jsme se shodli, že na odolnost proti roztoči se bez roztočů šlechtit nedá, potom bychom se zřejmě měli shodnout i na tom, že naše metodika brání šlechtění včel odolných proti roztoči. Každému, kdo by se o to teoreticky chtěl pokusit, háže klacky pod nohy. Jednak nařizuje léčit i těm, kdo mají předled o včelách a ví, kde roztoče mají a kde ne, a potom úplně zruší testování u včelstev, která vyhláška nařídí ošetřit a tím jakékoli testování přeruší.

Osobně si myslím, že by se měla změnit.
Zřejmě nejsmysluplnější by bylo změnit nařizování ve vyhlášce v doporučení.
Potom by všechna snaha a prostředky vynakládané měly smysl pro ty, kdo z jakýchkoliv důvodů nemají přehled o vlastních včelách.
Ti, kdo mají přehled o svých včelách, by nebyli nuceni aplikovat jedy tam, kde nejsou roztoči, popřípadě je testují na odolnost.
A všichni by si lépe uvědomili, že oni mají zodpovědnost za svá včelstva a měli by je sledovat, nikdo jiný to za ně neudělá.
Každý by byl víc motivován (ne přinucen) vyřazovat ta nejméně odolná včelstva, zjistit, kdo se zajímá o šlechtění na odolnost, zjistit, zda jeho matky jsou odolnější než mé nejodolnější, rozchovávat to nejlepší, co najdu.

Pokud by to začala dělat většina, máme šanci, že se odolnost našich včelstev začne zlepšovat. Kdo se zajímá o problamatiku, ví, že mechanismy odolnosti se v určité míře u našich včelstev objevují.
Dokud to většina dělat nebude, nemá ani cenu nakupovat drahé a odolné matky pokud by i existovaly, bylo by to jen mrháním peněz a energie. Geny trubců okolních včeltev by další genezace vrátily zase zpátky.

No, a my jsme tak daleko, že o tom absolutní většina zatím nechce ani přemýšlet, a když se o tom začne teoretizovat, vypadá to skoro jako by probíhala kontrarevoluce v českém včelařství. :)

Radek Krušina