Včelařská konference

Jsem člen Čsv. A nikde jsem navyděl nejakou vyhlášku,která stanovuje sestavení nějaké komise na ošetření včelstev v prevenci proti VD. A tak se ptám kde je to napsáno? Tato vyhláška by totiž musela i řešit i to kdo v tý komisi má být. Podle mě je celá debata o komisi hloupost nic takového není SVS nařízeno. Nařízeno je komisionální ošetření a to nemá s komisí nic společné.

pánové jaký je Váš názor na likvidaci akátu OCHRANCI PŘIRODY s tímže je to nepúvodní rostlina.Nemělo by se stím něco dělat.Od kdy sou ochránci přírody púvodní obyvatelé.

Systém léčení dnešními přípravky pomocí léčitelů je naprosto neproveditené.
1) Vkládání Gabonu je závislé na místních poměrech a momentální snůšce až po odstranění medníků. Což závisí na možnostech a praktikách toho kterého chovatele.
2) Fumigace je závislá jen a počasí v danou chvíli. Tudíž ji není možné naplánovat ani dva dny dopředu.
3) Poněkud lepší je to aerosolem ale letos to naplánovat taky moc nešlo.
Léčení pomocí lečítelů šlo před mnoha lety kdy se provádělo v prosinci pomocí zahradního postřikovače. Tam bylo naprosto jedno jaké je počasí. Od té doby se to v předpisech jen bezmyšlenkovitě opisuje anikoho nezajímá, že to nejde.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R.Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vystoupen? ze svazu
> Datum: 30.1.2011 12:02:10
> ----------------------------------------
> "Ten nečlen by ovšem byl hlupák, protože by zaplatil jak verináře, tak
> léčiva, ale jen na to léčivo by dostal dotace.
> Pepan"
>
> A je tady v ČR vůbec aspoň jediný člověk, který by stál mimo ČSV a který by
> zároveň byl schopen někomu za úhradu nákladů udělat plnohodnotné léčení
> včelstev, vedle fumigace i aerosole a na jaře nátěr plodu?
> Je to totiž už hezkých pár let, takže už to možná neplatí, ale tehdy jsem
> sháněl na okresní veterině předběžně možnost kontaktu na někoho takového
> stojícího úplně mimo Svaz a tím dotazem jsem jim akorát způsobil obrovské
> zděšení, prostě léčitelé mimo Svaz nebyli.
>
>
>

> Takže prosím pokud skutečně má někdo zařízení, nebo o něčem podobném ví,
> l0ez určitě využít, i na čeření atd., tak se těším na Vaše info.
> Sedli
----------------
V ČR jsem zatím jen viděl nádobu, nad tím el.motor se šnek převodovkou a pod tím metla. Na více farmách a ještě v dobách kdy to schvalovala hygiena.
Teď v NSR jsem viděl sice malou, ale konstrukčně ji bylo možné zvětšit - nádobu, kde odpadalo hyg. riziko padání věcí z motoru, oleje atd dolů.
Převodovka byla dole, pak simerinky a nad tím něco jako rotační turniket na stadionu - po celém průřezu nádoby.

Tohle vše naráží na poměrně drahé šnek převodovky. Pokud někdo nesežene soc. hnětač ze školní kuchyně tak se u nových převodovek s motorem pohybuje v desítkách tisíc korun.
Já mám jednu starší ale je tam motor jen 0,2kW, ale v praxi to tahá poměrně velké náklady. Takže za rok dám vědět.
Pro mě byl dosud problém - místnost - snad bude a ta nádoba - Vinařům jsem ještě nepsal. Ale ceny s emi líbí. :-)

Prostě nalít, zapnout program a za pár dní tam přijít a stočit.
Pátrám, zjišťuji ale není nikdo kdo by to měl a podělil se. Zřejmě je mají jen profíci. A tam jde o KnouHovno :-)

Karel

Nemáte někdo prosím odkaz na metodiku výměny díla VN u DD systému? Případně celou metodiku. Děkuji Zdenek
/Nedaří se ani př. goglu nic najít :-)/

"Ten nečlen by ovšem byl hlupák, protože by zaplatil jak verináře, tak léčiva, ale jen na to léčivo by dostal dotace.
Pepan"

A je tady v ČR vůbec aspoň jediný člověk, který by stál mimo ČSV a který by zároveň byl schopen někomu za úhradu nákladů udělat plnohodnotné léčení včelstev, vedle fumigace i aerosole a na jaře nátěr plodu?
Je to totiž už hezkých pár let, takže už to možná neplatí, ale tehdy jsem sháněl na okresní veterině předběžně možnost kontaktu na někoho takového stojícího úplně mimo Svaz a tím dotazem jsem jim akorát způsobil obrovské zděšení, prostě léčitelé mimo Svaz nebyli.

Ten nečlen by ovšem byl hlupák, protože by zaplatil jak verináře, tak léčiva, ale jen na to léčivo by dostal dotace.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr
> ----------------------------------------
> Ona ale vyhláška přímo žádného nečlena nenutí objednávat si léčiva u nějaké
> ZO . Může si pozvat veterináře, pokud se domnívá, že mu to přijde levněji...
> S pozdravem Petr.
------------------------------
Pánové - můžete mě kromě svého přesvědčení či přání ukázat, který paragraf kterého zákona zakazuje včelaři, aby si sám kapal na knot Varidol a dával Gabon do včel, pokud tak koná v souladu s oficiální metodikou SVS.
Já vím jen o podzákoné a nevymahatelné vyhlášce SVS pro Hradecký kraj.
Ale který zákon zakazuje včelaři si sám léčit, pokud není členem ČSV?

Karel

Dotaz byl jak jednoduše zpastovat 200kg medu a ten sud je jediná věc která mě napadla a která tomu množství odpovídá. Jinak nic nebrání použít i konve nebo něco menšího. Také mám doma plastový sud 230l který má 8cm víčko z boku a odnímatelné víko nahoře 40 cm V takovém by to šlo i včetně plnění 200 sklenic naráz.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sedli <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pastovac? za??zen?
> Datum: 30.1.2011 11:31:51
> ----------------------------------------
> Přátelé měl jsem na mysli zařízení ne tyto udělátka ročně. Pastuji tak 1000
> kg a už jse z toho dost n.... má zařízení od Ještědu. Pastuje dobře, ale
> musí se přehazovat škopky á 35-40 kg.Když pastuju tak 4-5 najednou v sezóně
> je to dost zbytečná dřina. Navíc věci jako hliníková konev myslím že by
> měli být někde zpět v roce 1980.
> Pepan napsal 200 l sud. To je O.K. ale
> 1) je tam jen barva a ne nerez, ona se pak loupe
> 2) zkoušel jsi Pepane posunout tento sud o víc jak 1 m
> 3) Plnění, to snad ani nemusím psát
> Takže prosím pokud skutečně má někdo zařízení, nebo o něčem podobném ví,
> l0ez určitě využít, i na čeření atd., tak se těším na Vaše info.
> Sedli
>
>
>

Co se týká krmení včel odvarem z sušených hrušek, stará včelařská literatura toto skutečně doporučuje. Jenže v žádném případě ne pro hlavní krmení na zimu, ale pro případy, kdy v zimě nebo v předjaří včelstva trpěly fatálním nedostkem zásob a bylo je nurné za každou cenu včelám doplnit. A med už nebyl.... Sušené hrušky proto, protože za prvé byly spolehlivě dostupné v každé vesnici střední Evropy i daleko na sever i jih od střední Evropy. Na rozdít od třeba hrozinek. Za druhé byly z tehdejšího sortimentu sušeného ovoce nejsladší a s nejmenším obsahem kyselin. Přesto musel odvar z sušených hrušek i tak obsahovat vedle cukrů spoustu pro včely nestravitelných látek, takže pokud jím byly včely krmeny v zimě a neměly možnost proletu, musela taková včelstva taky brzo zkolabovat na přeplněné výkalové váčky a kálení včel v úlu, podobně jako při krmení včel na zimu surovou šťávou z cukrové řepy.

Co se týká cukrové řepy, svého času jsem orientačně propočítával ekonomickou výhodnost domácí výroby krmení pro včely z pěstované cukrové řepy a vyšlo mi to na proti prodávanému rafinovanému řepnému cukru jako ekonomicky nevýhodné už jen při prostém získání řepné šťávy a jejímu zahušťování v nějakém na domácí podmínky rozumném kotli či hrnci o objemu desítky až stovku litrů. O čištění řepné šťávy od nežádoucích příměsí ani nemluvě. Cukrovary totiž jednak jako velkoprovozy se zpracovávanými dávkami v řádu stovek tun využívají energii mnohem ekonomičtěji, jednak taky využívají varu za sníženého tlaku a soustavy tepelných výměníků, takže navíc k tomu "jedno teplo" využijí na několik technologických procesů za sebou. To doma bez nějaké hodně složité a drahé aparatury nejde. A použít přírodní energii, slunce a vysoké teploty za pěkného počasí nejspíš taky nejde, protože dřív, než se to zahustí, řepa stihne zkvasit či jinak se zkazit.

Podle mně, jestli se mají včely na zimu nakrmit ekologicky, tak velmi rozumné řešení je prostě na podzim osít pozemky nějakým včelařskými rostlinami. Třeba hořčicí nebo svazenkou....U nás, pokud by takové krmení mělo být spolehlivé, by se k tomu musel vyčlenit speciální pozemek, protože už v září by kvetoucí rostliny mohly být poškozeny mrazíky, a na kvetení v srpnu by se to kvůli agrotechnickým lhůtám běžných pěstovaných plodin asi nepovedlo včas zasít, u vás by to možná šlo včlenit navíc i do běžných osevních postupů. Hektar dobře zaseté hořčice nebo svaznky, pokud rozkvete za dostatku podzimního tepla a vláhy vhodného pro dostatečnou produkci sladin, by měl nakrmit na zimu něco mezi 10 - 40 včelstvy. Semeno by se na pozemek selo třeba natřikrát, po týdnu, aby bylo kvetení rozloženo do delšího časového období a včelky tu plochu stihly víc využít a nevadilo by tolik, kdyby zrovna v době květu přišel týden špatného podzimního počasí.
Přirozeně musely by se v praxi vyzkoušet, jednak kapacita produkce sladiny, jednak citlivost na nevhodé podzimní počasí a na další okolnosti.....

Ten nečlen by ovšem byl hlupák, protože by zaplatil jak verináře, tak léčiva, ale jen na to léčivo by dostal dotace.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Vystoupení ze svazu
> Datum: 30.1.2011 11:23:17
> ----------------------------------------
> Ona ale vyhláška přímo žádného nečlena nenutí objednávat si léčiva u nějaké
> ZO . Může si pozvat veterináře, pokud se domnívá, že mu to přijde levněji...
> S pozdravem Petr.
>
> -----Původní zpráva-----
> From: KaJi
> Sent: Sunday, January 30, 2011 10:03 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Vystoupení ze svazu
> ...
> No a k praktické části - tedy to že bude vyhláška nutit nečlena, aby si
> objednával léčení a platil nějaké odhlasované částky je nsmysl. Pokud se
> dohodne tak ano, pokud ne, tak si normálně zaplatí léčivo a může si snad
> léčit sám. Nebo je snad na této úvaze něco nelogického.
>
> Karel
>
>
>
>

Organizace se musí postarat právě z důvodů komisionálního léčení. Ta komise pak určuje na základě nařízení SVS jak a čím má včelař léčit a je to závazné i pro nečleny na území působnosti dané ZO. U těch dotací je pak jasně uvedeno, že je zařizuje ZO, ale nikde není uvedeno, že je chovateli musí doručit. Naopak je uvedeno, že nevyzvednuté dotace chovatelem do konce listopadu ZO musí vrátit. Důvěrníci pak zajišťují styk členů se ZO. Je však bohulibě zavedenou praxí, že do toho zahrnou i toho nečlena. Pro ZO je vždy dobré vědět, co se u něj děje. Také ho musí zvát na akce které jsou dotovány z prostředků MZŽp nebo EU. Akce dotované z ČSV si musí ovšem hradit. To pak se může týkat i zajišťování přes důvěrníky, protože ti jsou placení z prostředků organizace.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: mirek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vystoupen? ze svazu
> Datum: 30.1.2011 11:13:39
> ----------------------------------------
> pokud vystoupíš,proč organizace musí zajistit léčivo,dotace a nesmí si
> počítat ani poštovné.Pokud nejsi člen,organizace by se neměla o tebe vubec
> starat.
>
>
>

Organizace se o léčení musí starat. Nejenom, že je v jejím vlastním zájmu
udržet tak zdravé prostředí, jak jen to jde, ale jde o smlouvu mezi ČSV a
SVS.
Stejně tak je ČSV pověřen provést zúřadování státní dotace. Je to pro ZO jen
zátěž, ze které nic nemá, která ale zjednodušuje administrativní kroky
včelařům - ať už jde o členy, nebo nečleny svazu.
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: mirek
Sent: Sunday, January 30, 2011 11:12 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Vystoupení ze svazu

pokud vystoupíš,proč organizace musí zajistit léčivo,dotace a nesmí si
počítat ani poštovné.Pokud nejsi člen,organizace by se neměla o tebe vubec
starat.

Přátelé měl jsem na mysli zařízení ne tyto udělátka ročně. Pastuji tak 1000 kg a už jse z toho dost n.... má zařízení od Ještědu. Pastuje dobře, ale musí se přehazovat škopky á 35-40 kg.Když pastuju tak 4-5 najednou v sezóně je to dost zbytečná dřina. Navíc věci jako hliníková konev myslím že by měli být někde zpět v roce 1980.
Pepan napsal 200 l sud. To je O.K. ale
1) je tam jen barva a ne nerez, ona se pak loupe
2) zkoušel jsi Pepane posunout tento sud o víc jak 1 m
3) Plnění, to snad ani nemusím psát
Takže prosím pokud skutečně má někdo zařízení, nebo o něčem podobném ví, l0ez určitě využít, i na čeření atd., tak se těším na Vaše info.
Sedli

(e-mailem) --- 29. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50093) (50097) (50106)

Já to fórum PSNV sleduji občas a jeho pojetí a třídění mne spíš odrazuje než láká. kažý jsme však z jiného těsta. Co se líbí jednomu nemusí vonět druhému.
Pepan
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ze začátku mně také struktura Včelařského fora připadala komplikovaná a trochu jsem se v ní ztrácel. Změnil jsem však názor a toto schéma velmi ocenil, protože jak tam začínaly přibývat příspěvky, tak se ukázala přednost tohoto způsobu, protože když si třeba chcete najít příspěvky k nějakému tématu (jako je např. i na této konferenci hodně frekventované šlechtění včel), tak je snadno najdete a v chronologickém řazení. Což je na této konferenci věru problém. Navíc moderátoři jednotlivých témat dbají na to, aby příspěvky byly opravdu v tématických rubrikách, do nichž patří a vše se ladí v kontaktu s autory. Takto je tam už velmi slušná zásoba poznatků a názorů. A navíc systém je flexibilní, takže umožňuje praktické úpravy a vylepšení, často na základě svobodné debaty účastníků. Jsem navíc toho názoru, že kromě formy by se měl hodnotit také obsah a vést debatu o věci, nikoli o lidech či nálepkách, což neplatí na Vás, Pepane, ale na ty, co nálepkují Forum jako nástroj oné "Podvratné společnosti nástavkářů" (jinak PSNV, abychom si rozuměli). To snad už ale PavelN dostatečně vysvětlil a absurditu toho náloepkování není třeba jistě rozvádět ...
S přáním hezké neděle
Jiří

Ona ale vyhláška přímo žádného nečlena nenutí objednávat si léčiva u nějaké
ZO . Může si pozvat veterináře, pokud se domnívá, že mu to přijde levněji...
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: KaJi
Sent: Sunday, January 30, 2011 10:03 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Vystoupení ze svazu
...
No a k praktické části - tedy to že bude vyhláška nutit nečlena, aby si
objednával léčení a platil nějaké odhlasované částky je nsmysl. Pokud se
dohodne tak ano, pokud ne, tak si normálně zaplatí léčivo a může si snad
léčit sám. Nebo je snad na této úvaze něco nelogického.

Karel

>>> U výzkumného ústavu bych čekal jakousi veřejnou službu, tedy
zveřejnění témat a výzkumných zpráv, výsledků výzkumu, jejich hodnocení,
oponentury. Zprávy o získaných grantech z veřejných a evropských peněz a
také zprávy o tom, jaké jsou jejich výsledky. Jestli to tam někde je, pak<<<

S tím lze jen souhlasit. A také nejen souhlasi , ale i požadovat!!!

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?ela?en?, nebo finan?n? zisk?
> Datum: 30.1.2011 10:54:14
> ----------------------------------------
> P.Fojtík (89.24.5.128) --- 29. 1. 2011
> Re: včelaření, nebo finanční zisk? (50127)
>
> Včelaření nebo finanční zisk? Obojí je správně,výzkum potřebuje peníze a ne
> málo. A podnik který má vlastní vývoj a výzkum má obroskou šanci na trhu
> udržet se, protože může přijít sám s něčím novým. A co vím, podle tvrzení
> ředitele, tak v Dole by raději dělali jen výzkum, ale musí se starat o
> vlastní příjem, takže tomu výzkumu nemůžou věnovat tolik času jak by si
> představovali. A žijem ve svobodě podnikání, takže má-li někdo zájem
> věnovat se pouze výzkumu ve včelařství, tak má volné pole, ale dřív nebo
> pozděj narazí na to, že nemá peníze. Peníze hýbou světem.
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Promiňte, že se k tomu ještě vracím, ale nějak mi to nedalo, jakkoli tuším
> marnost ..., neb víra je víra ... Peníze nejsou všechno ... Nesměšujte,
> prosím, výzkum s podnikáním, ne že by to někdy nešlo, ale je to opravdu,
> ale opravdu obtížné a problematické, jakkoli vezmeme v úvahu veškerá
> specifika výzkumu aplikovaného a základního ... Příkladem je právě VÚVč,
> který se sice jmenuje výzkumný ústav a na svých stránkách má rubriku
> Výzkum, ale v té složce uvádějí jako výsledky populární a metodické
> příručky případně překlady, na nichž spolupracovali (Tautz, Fenomenální
> včely, např.). To je sice ilistrativní, ale vlastně právě ilustrativní ...
> :-), bohužel ... Najdeme tam také odkaz na výsledky výzkumu, které jsou na
> starých stránkách a které se prý brzy objeví na novém webu, ta zmínka je
> tam už skoro dva roky ... Když kliknete na starý web, nic prakticky
> nenajdete. U výzkumného ústavu bych čekal jakousi veřejnou službu, tedy
> zveřejnění témat a výzkumných zpráv, výsledků výzkumu, jejich hodnocení,
> oponentury. Zprávy o získaných grantech z veřejných a evropských peněz a
> také zprávy o tom, jaké jsou jejich výsledky. Jestli to tam někde je, pak
> se omlouvám, ale já to tam nenašel ... Jenom obecnou větu: "Řešíme řadu
> výzkumných projektů podporovaných ministerstvy zemědělství, životního
> prostředí a školství. Spolupracujeme se Státní veterinární správou, Českým
> svazem včelařů a řadou mezinárodních institucí." Konkrétně ale nic,nic, nic
> .. Mně jako zájemci o nové metody a výsledky výzkumu to nestačí. A kdybych
> hledal tyto informace, tak bych se právě obrátil na stránky tohoto
> výzkumného ústavu ...
> A to Vám nevadí, že: "Výzkumný ústav včelařský, s.r.o. má akreditovanou
> zkušební laboratoř.Laboratoř byla ředitelem Státní veterinární správy
> rovněž jmenována jako Referenční laboratoř pro nákazy včel", jak se na
> stránkách tvrdí, a přitom je tento ústav, s.r.o. monopolním výrobcem a
> distributorem některých léčiv a posuzovatelem metodik? To Vám připadá v
> pořádku? Možná pro český rybník, tam jsme si už zvykli na ledacos ... Ještě
> jedou se omlouvám, že znovu živím toto téma. Už přestanu ...
> Klidnou neděli všem.
> Jiří
>
>
>

pokud vystoupíš,proč organizace musí zajistit léčivo,dotace a nesmí si počítat ani poštovné.Pokud nejsi člen,organizace by se neměla o tebe vubec starat.

P.Fojtík (89.24.5.128) --- 29. 1. 2011
Re: včelaření, nebo finanční zisk? (50127)

Včelaření nebo finanční zisk? Obojí je správně,výzkum potřebuje peníze a ne málo. A podnik který má vlastní vývoj a výzkum má obroskou šanci na trhu udržet se, protože může přijít sám s něčím novým. A co vím, podle tvrzení ředitele, tak v Dole by raději dělali jen výzkum, ale musí se starat o vlastní příjem, takže tomu výzkumu nemůžou věnovat tolik času jak by si představovali. A žijem ve svobodě podnikání, takže má-li někdo zájem věnovat se pouze výzkumu ve včelařství, tak má volné pole, ale dřív nebo pozděj narazí na to, že nemá peníze. Peníze hýbou světem.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Promiňte, že se k tomu ještě vracím, ale nějak mi to nedalo, jakkoli tuším marnost ..., neb víra je víra ... Peníze nejsou všechno ... Nesměšujte, prosím, výzkum s podnikáním, ne že by to někdy nešlo, ale je to opravdu, ale opravdu obtížné a problematické, jakkoli vezmeme v úvahu veškerá specifika výzkumu aplikovaného a základního ... Příkladem je právě VÚVč, který se sice jmenuje výzkumný ústav a na svých stránkách má rubriku Výzkum, ale v té složce uvádějí jako výsledky populární a metodické příručky případně překlady, na nichž spolupracovali (Tautz, Fenomenální včely, např.). To je sice ilistrativní, ale vlastně právě ilustrativní ... :-), bohužel ... Najdeme tam také odkaz na výsledky výzkumu, které jsou na starých stránkách a které se prý brzy objeví na novém webu, ta zmínka je tam už skoro dva roky ... Když kliknete na starý web, nic prakticky nenajdete. U výzkumného ústavu bych čekal jakousi veřejnou službu, tedy zveřejnění témat a výzkumných zpráv, výsledků výzkumu, jejich hodnocení, oponentury. Zprávy o získaných grantech z veřejných a evropských peněz a také zprávy o tom, jaké jsou jejich výsledky. Jestli to tam někde je, pak se omlouvám, ale já to tam nenašel ... Jenom obecnou větu: "Řešíme řadu výzkumných projektů podporovaných ministerstvy zemědělství, životního prostředí a školství. Spolupracujeme se Státní veterinární správou, Českým svazem včelařů a řadou mezinárodních institucí." Konkrétně ale nic,nic, nic ... Mně jako zájemci o nové metody a výsledky výzkumu to nestačí. A kdybych hledal tyto informace, tak bych se právě obrátil na stránky tohoto výzkumného ústavu ...
A to Vám nevadí, že: "Výzkumný ústav včelařský, s.r.o. má akreditovanou zkušební laboratoř.Laboratoř byla ředitelem Státní veterinární správy rovněž jmenována jako Referenční laboratoř pro nákazy včel", jak se na stránkách tvrdí, a přitom je tento ústav, s.r.o. monopolním výrobcem a distributorem některých léčiv a posuzovatelem metodik? To Vám připadá v pořádku? Možná pro český rybník, tam jsme si už zvykli na ledacos ... Ještě jedou se omlouvám, že znovu živím toto téma. Už přestanu ...
Klidnou neděli všem.
Jiří

Mám dotaz ohledně el. spirály na rozpouštění medu. Má někdo s nimi zkušenosti? Díky za příspěvky.

Obecně souhlasím, jen to vidím trochu jinak:
ad § 5: ČSV, co se léčení týče, nevykonává žádnou funkci státních orgánů,
ani neukládá povinnosti - do dělá SVS, a ta může. ČSV jen usnadňuje splnění
těchto povinností, a to i pro nečleny.
ad § 3: Pravidla pro dotace si určuje ten, kdo je poskytuje. Ani státní
dotace, ani dotace z EU ke členství ve ČSV nenutí, a nejsou členstvím
podmíněny. Pokud se některý kraj rozhodne věnovat nějaké dotace pouze
organizacím, je to jeho věc. Případné nedosažení na některé dotace se
konečně ani nedá považovat za občanskou újmu.
S pozdravem Petr.
-------------------------
spolupráce je chvályhodná snaha .
Jen mi vadí v naší vyhlášce SVS ta část kd eje napsáno, že nikod nemsí léčit bez komise ČSV.
Ani jednou, což dělá z vyhlášky zřejmě neplatný a v praxi nepoužitelný papír. A je jedno, že u vás se každý důvěrníkovi třikrát podepíše na papír když mu vydá léčivo a máte to ošéfované. :-)

A kraje můžou dát dotaci opravdu každému, tedy třeba jen oraganizacím ČSV.
Ale pokud ji dávají začínajícím včelařům, tak nemůžou dotaci vázat na jeho vstup do ČSV.
To je jako kdyby dávali podporu na plynové kotle, ale jen pro členy ČSSD, protože ta se o ní zasloužila, neboť má v radě kraje většinu - toho času - proto ten příklad.
-------------
No a k praktické části - tedy to že bude vyhláška nutit nečlena, aby si objednával léčení a platil nějaké odhlasované částky je nsmysl. Pokud se dohodne tak ano, pokud ne, tak si normálně zaplatí léčivo a může si snad léčit sám. Nebo je snad na této úvaze něco nelogického.

Karel

Kam jste se děvenko až dostala.Je chvályhodné , že jste se dala na včelařinu,myslím si,že jste velmi vzdělaná a pokud u této branže i nadále zůstanete,tak si hravě poradíte i s tím krmením na zimu.U Vás to krmení na zimu zajisté nebude tak riskantní jako u nás. Jinak jsme rádi,že jsme Vás získali do naší včelařské konference , kterou zajisté obohatíte svými postřehy z jihu , země, která byla kdysi také součástí Rakouskouherska.Ať se Vám daří.

Dobrý den paní Magdo. Dosud zde nezazněla jedna podstatná věc a to, jak dlouho u vás trvá zima a jaký má průběh. Zde na této konferenci vycházíme ze zkušeností našich zim a od toho se odvíjí i názory na kvalitu krmiva. Je však zcela možné, že včely v podmínkách zimy ve vašich zeměpisných šířkách mají větší možnost vyčištění organizmu a tudíž nebezpečí přeplnění výkalovývh vaků není akutní. Za pokus to tedy určitě stojí. Držím Vám palce.
JK

...jen doplněn odesilatel

Pro KaJi: Používám pouze orginál zelený Styrodur tl. 30 mm od BASF, typ 2800C,který není falcovaný a má na povrchu oboustranně vylisovanou mřížku.Připadá mi subjektivně ze všech jeho náhrad jako povrchově nejtvrdší.
Výhoda je hmotnost nástavku, ca. 1,5 kg. Dále, rozvoj oddělků ať již v plemenáčích na 5 rámků a nebo ve dvou sekcích v NN nad dělicím dnem nad medníky kmenových včelstvech je OK. Tam se i ta hmotnost sejde, protože některé sundávám už z pozice nad 6. nebo i 7.nástavkem před prvním vytáčením.
Použití ve kmenových včelstvech je v sezoně bez problémů, pouze - jak už jsem tady někdy psal - pokud používáte očka, je nutné otvor zevnitř oblepit tenkou dýhou nebo Al-folií, protože holky si jinak vnitřní hrany očka postupně vykusují do kužele, až je najednou vnitřní průměr 60mm a venkovní průměr místo 25mm je rázem 35. Používám čtverce ca. 80x80mm z dýhy tl. asi 0,8mm, otvor na stojanovce do asi 20 kusů najednou. Když se jim to takhle zevnitř vylepí, tak je klid. Podobně česínko u plemenáčů.
Jinak se snažím v podletí při zužování - zimuji na 5NN - styrodurové nástavky odstranit, protože proti žlunám a strakapoudům nemají v zimě šanci. Loni jsem to nezvládl, bylo málo dřevěných nástavků a sýkorky otevřená větrací očka ve 4.nástavku berou jako výzvu pro zvětšení a snazší odchyt holek. Musel jsem tam nouzově dát krycí dřevěné destičky.
Ještě jeden typ na Styrodur, protože se už špatně shání a cena jde stále nahoru. Momentálně je snad ještě za bezva cenu na http://www.stavebniny-rychle.cz/ v Dobříši.
Zdraví
Jakub

Dobrý večer ,stou řepou už nebudu otravovat ,znovu opakuji není v té šťávě melasa ,je to prístroj ,který nestrouhá ,ale tlačí tekutinu ,zatím to zkusím na jednom roji ,pak uvidím,dostala jsem tady do ruky knihu ,kde v 16 stol.popové (kněží v klášterech) měli včelky a přikrmovali je šťávou s masitých hrušek ,proto ta idea s řepou ,prostě to zkusím a pak mohu říct jde to nebo ne :),jsem v chovu benjamínek a chci pro ně dobré věci,aby dělali potěšení i nějaké ty dobroty. Ty sibiřké se hold musely přispůsobit ,málo tepla a "paši" tak jsou to fofrnice ,nevím možná časem by geneticky také zpohodlněly a byli by dejme tomu jako ty evropské (nemyslím tím politicky ,ale zeměpisně).Počasí před týdnem bylo jako na jaře ,už ty čiperky i nosily ,začal tady málo kvést vřes ,hluchavky purpurové ,lísky a vrby ,ovšem začala zima ,teď jsme po sněhem cca 30cm a tak -2 / +1 ,no leden...
Zatím si připravujeme nové úly a rámy ,kdyby se holky chtěly rojit ,to se také poctivě učím ,ne jenom teeeorii ,ale hezky vše ,jak se říká od "píky!A při prvním stáčení jdu znovu do medoviny!Tady pijou hodně rakii(kořalku ze švestek ,či jablek) a já přece jenom ty vínečka ,tak by mě medovinka pasovala ,jinak vám pánová posílám pozdrav :) Magdalena.A děkuji

Neznámý napsal:
>Radku Krušino bez roztočů včelu nevyšlechtíte
.....................

Díky za reakci a Váš názor.
Je to v podstatě potvrzení toho, co je podle mě logické.
A nejde o mě. Jde o to, že bez roztočů nejde na odolnost šlechtit.
Nepoznáme, která včelstva jsou neodolná, ani která jsou nejodolnější.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Neznámý napsal:
>nevím ani proč si myslíte že ošetříte 5x a jste bez roztočů.To už by jsme dávno byli čistí. Pořád ve včelstvu nejaký roztoč zůstane a pokud ošetřujete v sezóně, kdy je plod tím spíš, a v mezi ošetření se roztoč ještě přimnoží.
>A na posouzení stavu jak se ve včelstvu množí roztoči máte ůdaje o spadu přirozeném a spadu po ošetření a u všech včelstev na stanovišti najednou.Takže ůdaje na porovnání jsou.
>A proč potřebujete počítat roztoče na stovky také nechápu,mne stačí max. desítky.
>A pokud je včelstvo ve kterém je nula tak proč si myslíte, že je práce u konce a končí selekce? Vždyť to může být náhoda a včelstvo se musí pořád sledovat a po čase se tam stejně zas nejaký roztoč najde. To je práce která není nikdy hotová.
.....................

Já jsem neřešil jestli jsme nebo nejsme po 5 či 8 ošeřeních bez roztočů.
Snažím se přemýšlet a teoretizovat o smyluplnosti naší metodiky v přístupu k roztoči.

A tato metodika je založená na zprůměrovaných výsledcích, a plošných opatřeních, která se nařizují.
Když se už zmíněné průměrné vysledky vyhodnotí tak, že průměrně může nastat problém (včestva při průměrném nárůstu bez jakékoliv odolnosti nedožijí podzimní fumigace), opět se plošně nařídí další vybíjení jarních přeživších roztočů, a mnohde se nařídí ještě plošné podletní ošetření gabonem.

Tato metodika vůbec nemyslí na to, jak odhalit odolná včelstva, každý monitoring využívá jen k nařízení dalšího vybíjení roztočů.

Když si to porovnáme s prvním odstavcem, kde jsme se shodli, že na odolnost proti roztoči se bez roztočů šlechtit nedá, potom bychom se zřejmě měli shodnout i na tom, že naše metodika brání šlechtění včel odolných proti roztoči. Každému, kdo by se o to teoreticky chtěl pokusit, háže klacky pod nohy. Jednak nařizuje léčit i těm, kdo mají předled o včelách a ví, kde roztoče mají a kde ne, a potom úplně zruší testování u včelstev, která vyhláška nařídí ošetřit a tím jakékoli testování přeruší.

Osobně si myslím, že by se měla změnit.
Zřejmě nejsmysluplnější by bylo změnit nařizování ve vyhlášce v doporučení.
Potom by všechna snaha a prostředky vynakládané měly smysl pro ty, kdo z jakýchkoliv důvodů nemají přehled o vlastních včelách.
Ti, kdo mají přehled o svých včelách, by nebyli nuceni aplikovat jedy tam, kde nejsou roztoči, popřípadě je testují na odolnost.
A všichni by si lépe uvědomili, že oni mají zodpovědnost za svá včelstva a měli by je sledovat, nikdo jiný to za ně neudělá.
Každý by byl víc motivován (ne přinucen) vyřazovat ta nejméně odolná včelstva, zjistit, kdo se zajímá o šlechtění na odolnost, zjistit, zda jeho matky jsou odolnější než mé nejodolnější, rozchovávat to nejlepší, co najdu.

Pokud by to začala dělat většina, máme šanci, že se odolnost našich včelstev začne zlepšovat. Kdo se zajímá o problamatiku, ví, že mechanismy odolnosti se v určité míře u našich včelstev objevují.
Dokud to většina dělat nebude, nemá ani cenu nakupovat drahé a odolné matky pokud by i existovaly, bylo by to jen mrháním peněz a energie. Geny trubců okolních včeltev by další genezace vrátily zase zpátky.

No, a my jsme tak daleko, že o tom absolutní většina zatím nechce ani přemýšlet, a když se o tom začne teoretizovat, vypadá to skoro jako by probíhala kontrarevoluce v českém včelařství. :)

Radek Krušina

V konvích se dobře pastuje: Na stojánku se 4 hřídelemi na které se položí 3 konve na ně další 2 a nahoru 1, otáčením se pootočí zaráz všech 6 . Jde pohodlně rukou a stačí pootočit o 1/4 kola.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jirka <odlovice/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pastovac? za??zen?
> Datum: 29.1.2011 21:37:25
> ----------------------------------------
> Pastuji už asi 10 let,ročně běžně 400 kg. Když se teď dívám na moderní
> zařízení, to svoje bych neměnil. Pastuji v hliníkových mlíkárenských
> konvích naplněných více než do 3/4 (17 l). Pastuji jich třeba 6-8 (podle
> potřeby) najednou.
> Respektive zamíchám jednu a jdu na další atd.
> Vlastní míchací zařízení (samo domo) sestává z pomaloběžného motoru, který
> je prišroubován na víko konve a k motoru známá míchací metla. Výhody:levné,
> když pustím motor, zavřu víko a mohu to nechat běžet určenou dobu bez
> dozoru, pak bez problémů přendám do další konve a jedu dál.
>
>
>

Pastuji už asi 10 let,ročně běžně 400 kg. Když se teď dívám na moderní zařízení, to svoje bych neměnil. Pastuji v hliníkových mlíkárenských konvích naplněných více než do 3/4 (17 l). Pastuji jich třeba 6-8 (podle potřeby) najednou.
Respektive zamíchám jednu a jdu na další atd.
Vlastní míchací zařízení (samo domo) sestává z pomaloběžného motoru, který je prišroubován na víko konve a k motoru známá míchací metla. Výhody:levné, když pustím motor, zavřu víko a mohu to nechat běžet určenou dobu bez dozoru, pak bez problémů přendám do další konve a jedu dál.

Obecně souhlasím, jen to vidím trochu jinak:
ad § 5: ČSV, co se léčení týče, nevykonává žádnou funkci státních orgánů,
ani neukládá povinnosti - do dělá SVS, a ta může. ČSV jen usnadňuje splnění
těchto povinností, a to i pro nečleny.
ad § 3: Pravidla pro dotace si určuje ten, kdo je poskytuje. Ani státní
dotace, ani dotace z EU ke členství ve ČSV nenutí, a nejsou členstvím
podmíněny. Pokud se některý kraj rozhodne věnovat nějaké dotace pouze
organizacím, je to jeho věc. Případné nedosažení na některé dotace se
konečně ani nedá považovat za občanskou újmu.
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: e-mail/=/nezadan
Sent: Saturday, January 29, 2011 7:36 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Vystoupení ze svazu

...
§ 5

Sdružení nesmějí vykonávat funkci státních orgánů, pokud
zvláštní zákon nestanoví jinak. Nesmějí řídit státní orgány a
ukládat povinnosti občanům, kteří nejsou jejich členy.
-------------------------
A Kraje, které podmiňují výplatu dotací členstvím v ČSV by
mohl zajímat tento:

§ 3

(1) Nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve
sdruženích ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý
svobodně vystoupit.

(2) Nikomu nesmí být občansky na újmu, že se sdružuje, že je
členem sdružení, že se účastní jeho činnosti nebo jej podporuje,
anebo že stojí mimo ně.

------------------------------

Karel

Melasa bude součástí toho sirupu.

Přeji hezký den a děkuji za reakce ,ohledně řepy a dokrmování ze šťávy.Asi jsem se špatně vyjádřila -z té vypresované šťávy a odpařené vody vznikne sirup ,nechci používat melasu.Jinak p.Antone jsem v Bosně a o cukrovar tady nezakopnu :),a pak ještě -lepíme z tvrzeného polyestirenu Dřevofixem ,tak snad v tom nebude chyba? A chtěla jsem se zeptat tady debatujete o roztočích já je okem nevidím ,vidím varou ,to hovoříte o tomto parazitu? Nebo už b.....:).Jinak p.Pepan mě opět pobavil včelama z Moskvy ...Tak zatím zdravím Magdalena.

Pani Magda, opätujem pozdrav do Bosny, teraz som to pochopil o čo vlastne ide. Dnes som diskutoval s včelárom kolegom a túto možnosť sme prebrali. Odparením vody vznikne vyššia cukornatosť, tak problém odoberania by padol, len roztok by mal byť zbavený hrubších nečistôt. Problémom zostáva vyšší podiel nestráviteľných pevných, ktoré v zime preplňujú jej výkalový vak, ktoré rafinovaný cukor neobsahuje. Práve priateľ mi spomínal jedného dobrého včelára (1OO včelstiev), ktorý vďaka veľkej záhrade a v nej jabloní. Jablká rezal a lisoval šťavu, ktorá mala cukornatosť len 7-9%, no on zahusťoval šťavu rozpusteným repným cukrom. Tvrdil, že včely upravený sirup odoberali a zimovali bez následkov, tvrdil , že včely boli "zdravé".

Čo sa týka polystyrénových úľov, overte si na obale lepidla, či je vhodný pre potraviny, včelám by sa nič nestalo, Drevofix by mohol zodpovedať norme.

Ano, hovoríme o tom istom škodcovi, ktorému jednoducho hovoríme parazit, slov. klieštik, čes. kleštík a odborne Varoa destrucror, čiže bavíme sa o tom istom škodcovi.

Pepan je známy "vtipálek", je osobne nechápem, že sa našli aj taký, ktorí si myslia, že sibírska včela naozaj existuje, je to len miestna varieta včely Stredoruskej (Apis melliféra), ktorí včelári cez zimu umiestňujú do zemľaniek-stébniku, aby prežila. Sibír je drsná, s dlhou zimou, ale leto i keď kratšie, je pre včelu vhodné. Anton

P.s. Aké je v Bosne počasie, panujú aj u Vás nízke teploty?

diskuse na téma členství
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Clenstvi

2. Musíte si zajistit případná vyšetření (měl). ZO ČSV, která by Vás měla mít v pozornosti, nahlásí SVS, že jste léčení neprovedl, ani měl neodevzdal přes ZO ČSV. Potom koná veterina. V naší organizaci (pokud poskytujeme léky a zasíláme jeho vzorek k vyšetření) účtujeme 30,- Kč na včelstvo (výši částky stanoví členská schůze)
----------------------------------------------
Na to je dobře si nastudovat platnou vyhlášku SVS pro váš kraj.
http://www.svscr.cz/
viz krajské správy a jejich úřední desky.
Na jihu Moravy je to bez problému, vyhláška je rozumná
a tady u nás zase nedodržuje vyhlášku nikdo, protože to není technicky možné, takže je nesmysl aby udávaly jen nečleny:-)

----------------------------
A pak je tady Zákon o sdružování a jeho paragraf 5
http://www.pravnik.cz/uplna-zneni/uz-86.html

§ 5

Sdružení nesmějí vykonávat funkci státních orgánů, pokud
zvláštní zákon nestanoví jinak. Nesmějí řídit státní orgány a
ukládat povinnosti občanům, kteří nejsou jejich členy.
-------------------------
A Kraje, které podmiňují výplatu dotací členstvím v ČSV by
mohl zajímat tento:

§ 3

(1) Nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve
sdruženích ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý
svobodně vystoupit.

(2) Nikomu nesmí být občansky na újmu, že se sdružuje, že je
členem sdružení, že se účastní jeho činnosti nebo jej podporuje,
anebo že stojí mimo ně.

------------------------------

Karel

Přeji hezký den a děkuji za reakce ,ohledně řepy a dokrmování ze šťávy.Asi jsem se špatně vyjádřila -z té vypresované šťávy a odpařené vody vznikne sirup ,nechci používat melasu.Jinak p.Antone jsem v Bosně a o cukrovar tady nezakopnu :),a pak ještě -lepíme z tvrzeného polyestirenu Dřevofixem ,tak snad v tom nebude chyba? A chtěla jsem se zeptat tady debatujete o roztočích já je okem nevidím ,vidím varou ,to hovoříte o tomto parazitu? Nebo už b.....:).Jinak p.Pepan mě opět pobavil včelama z Moskvy ...Tak zatím zdravím Magdalena.

Pastoval jsem dosud ve stejných nádobách 40-50kilo a vrtačka narex 600W - chce to ale kovovou 2st. převodovku, žádný supermarket z plastu. Dost se hřeje a k tomu spirálu co se prodává ve včel. potřebách. Ale je z toho binec jak se to přendavá z nádoby do nádoby, tak to kape,nebo musí někdo běhat s talířkem pod spirálou.

Teď jsem si k míchadlu co je na fasády a zbylo mi po fasádě nechal udělat vřeteno z nerezu a taky koukám po nádobách.

Tady se mi zdají až podezřele levné, ale není to pro včelaře, takže je to asi tím. A taky by se šikly na medovinu. :-)

http://www.vinarskyraj.cz/kategorie/nerezove-nadrze/

Karel

Dotaz na Jakuba:
Právě jsem sestavil formu na stloukání rámů, takže přijde čas na objednání styroduru. Jsou různě pevné-tvrdé od fasády po zatížené podlahy.
Jaký používáte, je nějak chráněný proti vykusování zevnitř?

Koukám že je máte v normálním provozu mezi dřevěnými. Kromě váhy, je v tom nějaký zřetelný rozdíl? Rozvoj, výnos?

A co ty sýkorky? Či jiní ptáci - žlůva atd?

Díky za info.

Karel

Z prispevku mi neni jasne za jakym ucelem je vlastne oddelek vytvoren.Na zvyseni stavu vcelstev,na vymenu stare matky,nebo jako protirojove opatreni to nebude.Velkou slabinu vidim v obrani produkcniho vcelstva o plod(umele vytvoreny preletak),a nakocovani za snuskou.Jednak by se cast letavek upracovala a nahrada vylihlych mladusek nikde,a dalsi cast vcel by se musela venovat vychove noveho plodu.Potom po navratu z takoveho to kocovani by oddelek slouzil uz jen k zachrane produkcniho vcelstva pred nakrmenim na zimu.Rad studuju jednoduche provozni metody,ale tento postup pred kocovanim bych nezavedl,spis vcelstvo posilil o plod,nez oslabil.Lec nikoho od zkouseni nezrazuju,metoda pokusu a omylu je tvrdy ukazatel zivotnosti ruznych postupu.

V tom s vámi souhlasím. Trachtát na téma "Nezkoušel jsem to, ale vím proč to nemůže fungovat", dva příspevky se společným tématem "Už několik let mi to funguje" a nakonec "Nezkoušejte to, musí se to napřed prozkoumat, ale nejsou na to peníze".

Já to fórum PSNV sleduji občas a jaho pojetí a třídění mne spíš odrazuje než láká.
------------------------------------------------------
To jste s tím zase rychle hotov. Tím kdo vytvořil a provozuje Včelařské fórum je Petr Mirovský, nikoli PSNV. Založil ho právě proto, že na internetu nenašel jinou diskusi o včelách, kde by byly informace nějak logicky utříděné do téma a dalo se k nim i po čase vracet. Jako začínajícímu včelaři mu tyto informace chyběly. Tuto konkrétní formu zvolil pro svou zkušenost s programátorskými fóry.
Žádná konspirace, jen do včelařství prostrčil nástroj z jiného oboru.
To třídění Včelřského fóra oceňuji daleko více, než naprostou volnost až chaos této konference. Zkuste si tady na konferenci vyhledat příspěvky na určité téma za posledního půl roku. (Vím, jde to těžko a nikdo to nedělá, prostě se znovu a znovu zeptá.)

Mě je srdečně jedno, kdo ve Svazu vládne, hlavně když mě nepřekáží. Myslím ale že než taková volba, mohl klidně zůstat Sojka, kterému se navíc povedlo pár dobrých "kousků" oproti př. Mandíkovi, kterému a hlavně jeho podřízeným se povedla Včela Předboj. Ale i to je mi jedno, protože jako rozumný člověk jsem v ní nepřišel ani o 1 korunu. Největším problémem metody LBV je to, že ji kritizují hlavně ti, kteří ji nikdy nevyzkoušeli, ale už od samého začátku ví, proč nefunguje. Do téhle skupiny patří žel výzkumníci, učitelé včelařství a spousta dalších a hlavním důvodem je žárlivost na to, že je někdo předběhl mílovými kroky, přesto že na to nemá přidělenou trafiku nebo alespoň kancelář, či funkci. Stačí si přečíst ve Včelařství hned první esej na téma jak dobře to dělám já. Téma je jasné : Funguje to nebo ne? A někdo si tam na dvou stránkách pindá rozumy, ale o LBV prakticky nic a takových je! Přitom už od zveřejnění uplynuly 4 roky a tak už se dá s mírnou jistotou tvrdit zda funguje či ne. Jsem přesvědčen že kdybych měl Čechoslováky a postupoval podle návodu fungovala by znamenitě. Žel mám Dadanty a tak musím zkoušet dál, loňské vychytávky jsou víc než slibné. Nepotřebuji na to žádné příspěvky, zaplatit to musí med. A to doporučuji každému. Zkoušet zkoušet a zkoušet a od nikoho si do toho nenechat kecat! Zdraví R. Stonjek

Mám styrodurové plemenáče, natírám je Balakrylem, neředit.
Mám-li spoj dřevo a styrodur tak to podmáznu disperzním lepidlem s odolností proti vodě D3+vrut a pokud je spoj styrodur a styrodur tak to nelepím vůbec, ale dám tam větší vrut 6x80 s pulkulatou hlavou. Pokud povolí vrut tak to lepidlo se vytrhne i s materiálem.

Každé oprávnění má v birokracii určitý rozsah od možnosti A až po třeba E, takže jsem tam neviděl nic zvláštní. Navíc VuVč Dol je s.r.o. a má 4 majitele a ti si snad rozhodnou sami co je pro jejich firmu výhodné. Nechápu co tím př. Novák chce říct, tak se vyjádřete konkrétně včem je problém. Pokud Já bych chtěl a moc toužil znát výsledek nejakého výzkumu, tak si ho můžu u VuVč objednat a zaplatit. Je to firma která na to má oprávnění a takovou firmu si může založit, každý kdo na to má vzdělání a peníze.

Natírám stejně jako dřevěné Impranalem, odstín "kaštan". Styrodurové ale pouze jednou vrstvou, celodřevěné 3x.
Přířezy lepím mezi dřevěné rámky lepidlem na polystyren v kartuších do vytlačovací pistole. Stejně tak i plemenáče ze Styroduru.
Další lepidla jsou na stránkách př. Honzy Jindry (Dilex, Uniflex, Dispercol)- viz http://jjvcela.sweb.cz/
Pár fotek jak vypadají nástavky pohledově, jsem dal na:http://vcely.rajce.net/1-5-2009
a http://vcely.rajce.net/17Prolet. Jsou to ty nástavky se světlejším odstínem (jedna vrstav nátěru) a s kryty kolem oček proti sýkorkám.

Pan Fojtík napsal: "Udržení většího množství roztočů ve včelstvu tím že nebudete ošetřovat včelstva, bych Vám nedoporučilů.
nebojte se, jsem stoupencem dodržování veterinárních předpisů, že bych neléčil nepřichází v úvahu.

To, že dělíte lidi na mladé a staré, komunisty (nevím, zda pan Mandík je v KSČM)a nekomunisty, je Vaše věc, ale že se jich nechcete dotknout pochybuji.
Máte konkrétní výhrady k obsahu rozhovoru? Žádnou politickou diskusi nechci vést.
Uvedl bych výhody a nevýhody členství v ČSV, jak je vidím z pohledu člena výboru ZO, kde také máme nečleny.
Výhody: 1.Nemusíte platit členské příspěvky 200,-Kč na člena a 16,-Kč na včelstvo.
Nevýhody:1. Musíte si sám zajistit předepsané léčení, nařízené SVS pro oblast, kde máte včelstva. ZO pro Vás může zajistit "léky", ale můžete se to dohodnout s veterináři.
2. Musíte si zajistit případná vyšetření (měl). ZO ČSV, která by Vás měla mít v pozornosti, nahlásí SVS, že jste léčení neprovedl, ani měl neodevzdal přes ZO ČSV. Potom koná veterina. V naší organizaci (pokud poskytujeme léky a zasíláme jeho vzorek k vyšetření) účtujeme 30,- Kč na včelstvo (výši částky stanoví členská schůze)
3. V případě poškození Vašeho včelařského majetu nemáte nárok na čerpání finančních prostředků ze Svépomocného fondu.
4. Nebudete dostávat Včelařství, ve kterém je také mnoho organizačně-administrativních informací.
Možná Vám jiní přidají další výhody a nevýhody. (Mimomateriální jistě existují)

Nejednoduší pastovací zařízení na 200kg medu je 200 litrový sud který naplníš do 2/3 medem dobře uzavřeš pak se položí na zem a každý dem se překulí o 0,5 metu dále. jakmile se začne sám vracet je zpastováno a můžeš plnit do sklenic.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sedi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pastovac? za??zen?
> Datum: 29.1.2011 13:24:02
> ----------------------------------------
> Přátelé prosím můžete mi odpovědět na můj dotaz. Děkuji
>
>
>

pro opravu, odkaz byl moc dlouhý, posílám druhý a do kolonky podnikatel zadejte výzkumný ústav včelařský a posléze se proklikejte na detaily, je zajímavé, kdo jej vlastní.
http://www.rzp.cz/cgi-bin/aps_cacheWEB.sh?VSS_SERV=ZVWSBJFND

Přímo pastovací zařízení Vám neporadím, ale sám pastuji vždy celou snůšku z řepky najednou tj. asi 700kg. Nádoby na uskladnění mám bílé plastové na cca 40kg a v nich to také pastuji. Používám na pastování tzv. startér(očkování už pastovaným medem).Míchám to stavební ruční míchačkou s nerez spirálami. Je to dnes běžně dostupná míchačka,má dvě spirály,drží se oběma rukama a motor má 2,5kw výkon a je to spřevodované. Nádoby s medem poskládám vedle sebe rozleji startér a stačí jen rozmíchat, netřeba nejak šlehat do pěny, jak se někteří včelaři domnívají.Potom to rozmíchám ješťe dvakrát vždy po 24h. a je hotovo. Při použití jemného startéru je i med jemně napastovaný, takový výsledek v jemnosti krystalů, jsem nikdy nedosáhl, když jsem čekal až med začne krystalizovat a potom jsem ho rozmíchal. Se startérem pastuji i na druhý den po vytočení a vyčeření.

Přátelé prosím můžete mi odpovědět na můj dotaz. Děkuji

integSom zacinajuci vcelar, teoriu som nastudoval na internete.Kazdy rok vytvaram odlozenec nad produkcnym vcelstvom, ktory vytvoriplodove teleso na jednom nn.Neviem kedy ju integrovat do vcelstva, a tak som si vytvoril vlastnu teoriu.Okolo slnovratu strasiem vceli s plodovych plastou na bocne zasoby plodiska. Vznikne 1 nizky nadstavok pozostavajuci zo zasob matky a trudieho otvoreneho plodu na vychytenie kliestika. Po zavickovani vytavim. Takto vytvorene vcelstvo ide na znasku do lesa. Mlada matka ostava na trvalom stanovisti pozostavujuca z vlastneho plodoveho telesa+plodove plasty bez vciel z produkcneho vcelstva. Ihned nasadzujem gabon + krmenie az vznikne 2 nizke nadstavky zasob zavickovanych na zimu. Vcelstva rujem v Novembri{Listopad} po prelieceni na kliestika. Chcel by som sa opytat praktikov ci by to bolo mozne praktizovat v praxi.

Osobne se mi libi vyjadreni ing.Kamlera v letosni 2 vcelarstvi,kde detailne popisuje system vyzkumu a skromne podotyka,ze na kazdy vyzkum jsou potreba penize.Tak nejaky vyzkum zavislosti chovu trubcu na rojeni skonci na tom,ze ho nikdo nezaplati,na rozdil od pokusu s overovanim tepelne izolace ulove steny na medny vynos,ktera nepochybne krom vyfakturovani zadavateli,mozna vysla v nejake studii,ale pro chov vcel pri pouzivani ruznych tloustek sten nebyla jiste zadnym vyraznym prinosem.Co se tyce vyzkumu leciv,v tom je prinos v.ustavu nepopiratelny,navic se zaplati z prodeje.Tezko ovsem nekomu prodavat protirojova opatreni nebo silu ulove steny...Privatni ustav je o penezich na vyzkum a platech vyzkumniku,potazmo o financnim efektu pro majitele ustavu.Takova je dnesni doba.

Včelaření nebo finanční zisk? Obojí je správně,výzkum potřebuje peníze a ne málo. A podnik který má vlastní vývoj a výzkum má obroskou šanci na trhu udržet se, protože může přijít sám s něčím novým. A co vím, podle tvrzení ředitele, tak v Dole by raději dělaly jen výzkum, ale musí se starat o vlastní příjem, takže tomu výzkumu nemůžou věnovat tolik času jak by si představovaly. A žijem ve svobodě podnikání, takže máli někdo zájem věnovat se pouze výzkumu ve včelařství, tak má volné pole, ale dřív nebo pozděj narazí na to, že nemá peníze. Peníze hýbou světem.

jaský má asi zájem VÚ včelařský na chovu včel u nás, když jsou společnost s ručením omezení, to znamená soukromá a účelem soukromé společnosti je budovat zisk! Oč má společnost v Dole zájem? O výzkumy a vylepšení včelaření, nebo o hromadnou výrobu léčiv, která přináší velké peníze. Podívejte se prosím na odkaz z výpisu obchodního rejstříku¨
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/report?sysinf.vypis.CEK=217098&sysinf.vypis.rozsah=uplny&sysinf./=/typ=transformace&sysinf./=/strana=report&sysinf.vypis.typ=XHTML&sysinf.vypis.klic=954d36e01c4f1baa9957298e1b021772&sysinf.spis./=/oddil=C&sysinf.spis./=/vlozka=44609&sysinf.spis./=/soud=M%ECstsk%FDm%20soudem%20v%20Praze&sysinf.platnost=28.01.2011

Osobne je mi uplne jedno jestli je predsedou komunista,modry ptak nebo cernoprdelnik,protoze clenstvi v jakekoliv strane je pro prakticke vcelareni nepodstatna.Rovnez tak je pro prakticke vcelareni naprosto nepodstatne jestli se konal nejaky kongres Apimondie nebo nejaka medaile z Apislavie,nebo zlata stuha za rozvoj venkova pro tu a tu obec,nebo nesmyslne predstavovani ministru zemedelstvi s otazkou "jite med?".Ze vseho si beru to,co dokaze byt pro prakticke vcelareni prinosem,zbytek poustim jednim uchem dovnitr a druhym ven.

Já jen upozorňuji na jazykový nesmysl tohoto obratu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 29.1.2011 09:20:08
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 29. 1. 2011
> Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011)
> (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045)
> (50059) (50062) (50094) (50098)
>
> Podstatou života je množení. Ztráta tohotu pudu znamená nižší životnost a
> tudíž zánik. Proto nerojivé včely jsou nesmysl.
> Včelař jen může svým konáním tuto vlastnost omezit a by to využil ve svůj
> prospěch.
> pepan
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Pane Menšíku, ale vždyť tu nikdo netvrdí, že chce vyšlechtit nerojivou
> včelu ... Že však lze rojení omezit některými metodami či jeho simulací, je
> snad přijatelné, ne?
> Jiří
>
>
>

Já jsem taky dos sterý abych pochopil , žě rudou totalitu vystřídala modrá.
Ta ale krade víc!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Diskuze
> Datum: 29.1.2011 08:28:54
> ----------------------------------------
> Nebudu reagovat, už nebudu reagovat, už víc nebudu reagovat. Jsem dost
> starý nato, abych věděl, co byla totalita a jak se "pochodovalo". Přesto
> otázka. Svého času byl členem ÚV KSČ, člověk stejného jména. Nejsi příteli,
> přímý nebo vzdálenější příbuzný? Děkuji.
>
>
>

Nelíbí se vám komise? Tak proto jako člen svazu můžete na první schůzi tuto praxi rozbít. Vždyť komisionální léčení není povinností ale doporučením! Hlavní náplní komise je, Zajištění léčiv pro všechny v obvodu a stanovení čím se v obvodu léčit bude. Nikde se Nepíše o aplikaci. Na to se musíte ale připravit dobře. a /plně postačí a bude velkým úspěchem když do řad členů zanesete pochybnost o účelnosti této praxe. U nás komisionálně naposled léčilo když se ještě stříkalo zahradními postřikovači v prosinci. Tu komisi tvořili tři jeden stříkal, včelař si včely rozebíral a třetí obsluhoval postřikovač. Od té doby se to nepraktikuje a máme úplně stejné problémy s varoázou jako všechny ZO kde léčí komise. Dokonce bych řekl že právě ty komise mohou za ten horší stav.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vystoupen? ze svazu
> Datum: 29.1.2011 08:05:34
> ----------------------------------------
> P.Fojtík:
> Proč by vystoupení ze svazu nebo nečlenství melo obnášet nejaké trable?
> Chov obnáší pouze pravidla v rámci vet. předpisů. Být členem je dobrovolné.
> --------------------
> V našem /HK/, ale zřejmě i dalších krajích nelze podle "platné" vyhlášky
> vkládat jakýkoli chemický přípravek - Gabon, Varidol, M1 atd do včelstva
> bez komisionální přitomnosti komise ČSV.
> Ta se musí podle vyhlášky sejíti u každého chovatele 3x až 5x do roka.
> A z nějakých důvodů se některé organizace domnívají, že jim nečlenové musí
> platit, protože mají včely na území, na kterém si ZO zabrala své
> teritorium.
>
> Píšu to schválně agresívně aby bylo zřejmé, že souhlasím s vaším názorem,
> že se na nás dívají jako na Švejka.
>
> Protože napsat do vyyhlášky toto je opravdu v duchu nejlepších tradic
> "Švejkoviny" - aneb umění přežít v byrokratickém a totalitním systému.
>
> Karel
>
> P.S.
> "A to jako na Švejka, který se staženými kalhoty vykonává potřebu na
> vlastní národ."
>
> Já vám nebudu šahat na Ing.Veselého
> (protože jej osobně chovám v úctě a domnívám se, že neexistuje jakýkoli můj
> písemný projev, kde bych se jej kdykoli dotknul, ale vy jste přesvědčen o
> opaku a přesvědčení se nedá vyvrátit)
> a vy zase nebudete šahat mně na ŠVejka. Domnívám se, že ve skvělém románu
> J.Haška nenaleznete vámi citovaný význam. Zato mnoho stále platných
> myšlenek, které by jsme mohli uplatnit na stávající situaci ve včelařství.
>
>
>

Já to fórum PSNV sleduji občas a jaho pojetí a třídění mne spíš odrazuje než láká. kažý jsme však z jiného těsta. Co se líbí jednomu nemusí vonět druhému. Těch diskusí je tady ještě víc, ale tahle se mi zdá nejlepší. Proč? Protože se tady objevují ti různí diletanti kteří se obracejí o rady a ti kteří jim radí někdy hrozné hlouposti. Z toho jako funkcionář svazu čerpám poučení s čím se včelařská veřejnost potýká. Je pak úplně jedno jestli je členem toho nebo onoho spolu nebo není v žádném.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 23:55:44
> ----------------------------------------
> P. Fojtík: A ještě jinak se na nás západní státy dívají. A to jako na
> Švejka, který se staženými kalhoty vykonává potřebu na vlastní národ.A
> tento národ Vám dává v této zatuchlé kotlině vydělat na chleba.
> A jestli jste takový světák a Kefuss odborník. Tak by jste mohl odpovědět
> př. Kapounovi na jeho příspěvek.
> -----------------------------------------------
> Nemám čas na této konferenci vysvětlovat základy problematiky
> varroatolerance. Skutečně vážený zájemce musí začít sám shánět informace.
> Doporučuji předplatit časopis Moderní včelař, kde jsou články na toto téma
> skoro v každém čísle. Taky navštěvovat tématicky zaměřené vzdělávací akce
> PSNV (konference, setkání uživatelů VMS, kurzy monitoringu). Hodně
> informací se dá sehnat na internetu. Tato konference je pro mě poslední
> dobou spíše ztráta času. Hodnotné informace zanikají v balastu. Pokud
> chcete vážný zájemce získat cenné informace, doporučuji sledovat spíše
> včelařské fórum www.vcelarskeforum.cz
> Bronislav Gruna
>
>
>

Bronislav Bruna:
Včelaři ze západu nás spíše většinou považují za podezřelou konkurenci z východu, která používá karcinogenní léčiva, které oni si zakázali.
..........
Já zase vidím, jak se mnoho zápaďáků snaží dělat voly.
Které, že léčivo proti VD není karcinogenní nebo zdraví škodlivé?

A Broňku má smysl se dál s takovým odborníkem co zpochybňuje to, co ani neviděl?

Vidím a hodnotím si v otázkách. Co Kefuss vyřkl jako verdikt podle prezentace "Jestli léčit nebo neléčit?". Je někdo z přítomných na konferenci sdělit co tedy sdělil? Kefuss podle mého názoru léčí osto šest, protože je to včelařina léčit. Jestli našel nějaký postup k vyhledávání odolných včelstev, tak ať si alespoň nafotí vlastní fotky pro vlastní prezentace jak takové průběžné testy provádí u svých včel. Také ať ukáže na své prezentaci nafocený monitoring a prostředky s kterými to dělá. Podle mého názoru tleskat mohu lepšímu uměleckému výkonu. Ale používat cizí výsledky práce na svých odborných přednáškách je krádež a drzost, která je trestuhodná. Použil totiž prostě staženiny fotek z internetu. _gp_

Budovatelská hesla jsou mi v dnešní době už ukradená. Ta doba kdy se moje děti nemohly dostat na školu,protože jejich rodiče nebyli ve straně a jejich děd byl malý kulak je pryč. Ale pořád se s nimy setkávám, ikdyž v jiné formě,ale pořád se stejným požadavkem,zastrašit heslem aby člověk přestal přemýšlet.Bodový systém je to samé u takového systému se člověk chová nepřirozeně a to jen proto aby byl oblíben. To je mi k smíchu vlastní názor je vic. Haškuv Švejk je výborný a to ztvárnění se staženými kalhoty jsme měli v Bruselu to není z románu. Nikdo z PSNV nedokáže nic jestliže bude střílet do vlastních řad a nemám tím na mysli nějakou propagaci o v tom smyslu jak nám svět závydí. Já neschopnost nekterých včelařů také sleduji, ale vím že s tím nic nenadělám a vím že je třeba vychovat novou generaci včelařů a ta stará jednou vymře. A vim, že ze současné PSNV nic kloudného nevypadne jestliže místo vlastního snažení neco dokázat na vlastní půdě, budou jen lézt někomu do zadku.

>Podstatou života je množení. Ztráta tohotu pudu znamená nižší životnost a tudíž zánik. Proto nerojivé včely jsou nesmysl.Včelař jen může svým konáním tuto vlastnost omezit a by to využil ve svůj prospěch. pepan<
------------------------------------------------------------
Pokud by se bodovalo také zde na této konferenci, náleží tento příspěvek k těm, které by pro správný názor, měly obdržet maximální počet bodů.
JK