Včelařská konference

Těch vysvětlení se nabízí několik
1) Varoa pochází z teplejších krajin takže to může být prostředí Polohy málo vhodné pro včely mohou být devastující i pro parazita.
2) jelikož na trubčím plodu může mít samička o jednu generaci více potomstva, tak to jistě souvisí. Dříve se mylně myslelo že trubčí plod může sloužit jako past. Metoda více trubců je pak z tohoto pohledu také ošidná a může se stát tak líhní.
3) existují včelstva kde se včely dožívají delšího věku to pak znamená za sezónu a jednu generaci včel méně, tudíž i méně varoa. Osobně si myslím , že právě tady je cesta k varoatoleranci. Pak také existují včely s kratším vývojem.
Což nám napovídá, vyhledávat silná včelstva s malým podílem plodu.
4) Dneska se za největšího přenašeče chorob začíná považovat trubec. Ten se může volně pohybovat mezi úly.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 11:00:11
> ----------------------------------------
> Včela to umí, ale ne ta medonosná.
>
> pepan
> ----------------------------------------------
> Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají
> v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně
> desítky?
>
> Silnější napadení se dá vysvětlit zalétáváním a loupeží. ale čím vysvětlit
> nízký spad? Ano, část roztočů zmizí spolu se zalétnutými včelami a část
> jich přeskočí na loupící včely. Ty úly ale nejsou bez včel, aby se dalo
> říct, že létavky odnášejí roztoče do jiných úlů a ani bych se nesnažil
> tvrdit, že roztoči ve včelstvu přímo číhají na loupící včely, aby si
> přesedli.
>
> Jak tedy vysvětlit, situaci, kdy vedle sebe stojí dva úly, jeden má na
> podložce roztočů jako máku a druhý jen pár kousků? (protože stojí na jednom
> stojanu, nehledal bych problém v mravencích)
>
>
>