Včelařská konference

Vlastní zkušenosti: - myš se vám dostane do úlu většinou, když pozdě dáte do česna mřížku nebo klín.
Začne rozkousávat plásty (je bíložravec) a tahat si do podmetu listí a trávu jako hnízdo. Když nemusí, tak z úlu nevylézá. Jak se naučí na konkrétní úl, tak jedině chytit, dokáže vykousat i v plastové krytce očka díru cca 2cm, aby se tam (nebo ven) dostala. Mám vysoké podmety, tak jsem vždy řešil pastičkou. Nutno řešit rychle. Mě tam začla většinou řádit tak v půlce listopadu a pokud jsem to do měsíce nevyřešil (po měsíci je na dně cca 5 cm vrstva vosku a třísek z rámků a plný podmet listí), včelstvo na jaře padlo (v úlu zbyla pouze plástová "koule", kde sedělo včelstvo). Je zajimavé, že se mi po dvakrát za sebou stalo, že jsem ji začátkem prosince chytil do pastičky (spolehlivě mi funguje vlašský ořech), říkám si dobrý a na vánoce, při čištění podložek na sběr měly, jsem zjistil, že v tom samém úlu (z cca 30) je druhá myš (chycena do pastičky, ale včelstvo nezachráněno).
S rejskem je to jiné. Ten mi do úlu většinou leze jen v noci. Jakmile zjistím, že jsou na dně rozkousané včely, zkontroluji mřížku v česně (stačí u trochu roztažené dráty (té mršce snad stačí 6 mm)) a uzavřu očka.
Na něj se ale nezlobím, ten takovou paseku jako myš nenadělá.