78209

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Petr Boleloucký (e-mailem) --- 21. 1. 2011
Re: Včely Re: Sklarna (49731) (49735) (49736) (49739) (49751) (49802) (49805) (49808) (49831) (49835) (49837) (49841) (49842) (49843) (49849) (49851) (49853) (49856) (49857) (49862) (49865) (49874) (49882) (49884)

Ještě jednou dobrý večer,
pokud Vím, neřekl jsem že je nejvhodnější opylení včelou. Je pravda, že je
čím dál více pro opylení používán čmelák, který zejména (nejen) u jahodníku
udělá lepší(pečlivější) práci a za nižších teplot než včela.(předesílám není
to náš čmelák, je to zase jen introdukovaný druh).
Je pravda, že je naše republika převčelena a zejména drobní včelaři, kteří
si svých včelstev dostatečně nehledí(nemyslím to obecně na všechny)znamenají
zdravotní riziko.
Pokud jde o výzkumy, viděl jsem již mnoho výsledků takzvaných výzkumů. Je
pravdou, že vždy záleží na zadání a podmínkách výzkumu. Není problém zadat
výzkum tak, aby vyšel v prospěch zadavatele.
Stejné je to i se statistikami.
Pokud se díváte dostatečně pozorně kolem sebe, tak nepotřebujete výzkumy a
zorientujete se také - dříve se tomu říkalo tuším "zdravý selský rozum".
Je pravdou, že existuje již mnoho odrůd, kde je cizosprašnost na tak vysoké
úrovni, že sama o sobě zajišťuje velmi slušný výnos. Uplynulý rok však
potvrdil, že bez pomoci hmyzu (neříkám včel) není úroda tak kvalitní, jako
kdyby byl porost hmyzem opylen.
Možná se Vám zdá můj pohled naivní, ale já si za ním stojím a rád se pod něj
podepíši.
Příjemný večer
Petr Boleloucký


2011/1/21 gp <e-mail/=/nezadan>

> Petr Bobleloucký:
> Ale podle Vás se nejspíš tito odborníci a většina zemědělců mýlí.
>
> Samozřejmě jim vyhovuje dnešní situace, kdy je zavčelenost tak vysoká, že
> většinou problematiku opylení nemusí řešit, ale to je jen otázka času.
>
> .......
> Směr o kterém píšete je z doby někde před 30-40ti lety. Nynější zemědělství
> má již takové osivo a materiál, který je přímo šlechtěn na dobrou
> samoopylovací vlastnost. Dost se to zemědělcům daří a podle všeho tomu i
> tak je nepotřebují včely a včelaře.
>
> Můžete mi tedy napsat, která současná odborná práce a jaký odborný tým
> přímo zkoumá tu vyšší opylovací schopnost včely medonosné na té které
> kultuře oproti neopylovaným? A jaký podíl má včela na opylení entomofilních
> rostlin mezi ostatními opylovači? Protože opisovat není moc odborné a zatím
> se tak od dob kolem r. 1960 děje.
>
> Bohužel jsem se i totiž setkal s převážným postojem zemědělců, kteří nevidí
> ten prospěch z opylování včelou. Vidí mimojiné včely jako významného
> roznašeče virových chorob rostlin, problém při komunikaci s chovateli
> včelstev, problém veterinární, kdy není možné tedy přisunout včely když je
> mor atp. Proto se třeba na JM kolem Bílovic tč. rozmáhalo opylování
> broskvoní osazenstvy dovezených čmeláků z Holandska a s tím jako argument,
> že nepotřebujeme kočovníky se včelstvy. Snad proto ani nekočuji, protože
> přesvědčovat zemědělce, když ani nemám tu odbornou práci kde je to na jeho
> současném osivu dokázáno je NAJIVITA. A promiňte bez argumentů se takového
> básnění účastnit nehodlám. _gp_
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:Josef Prochazka - Re: Včely Re: Sklarna
Předchozí:gp - Re: Včely Re: Sklarna


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu