Včelařská konference

"Kdyz se v meli najde mor, myslite,ze pak ten mor nebude v plastu ? Je pravdou, ze se pak bere plast na bakterialni rozbor, dle meho nazoru je to jen formalita.

Takze, za tim co jsem napsal si stojim. "
---------------------------------------
formalita...
ale důležitá!
když se v měli najde mor, může to signalizovat jen zvýšený infekční tlak, nikoli propuknutí nemoci. Navíc je vzorek měli směsným vzorkem.
Pokud jste prohlížitelem včelstev, měl byste být schopen pocopit, co z toho plyne. např
--v žádném z včelstev nemusí být klinické příznaky
--mezerovitý plod odeslaný k vyšetření - formalitě - může býr negativní, zatímco v jiném včelstvu mor skutečně propukl
--pokud je pro vás mezerovitý plod jasným důkazem o propuknutí MVP, je existence vaší funkce zcela zbytečná, a může se pálit rovnou podle výsledků v měli nebo ještě lépe podle hlasování uličního výboru

Připopmíná mi to zasedání polního soudu ve Švejkovi:

"Přiveďte odsouzeného ..."

Pokud je mor nalezen v měli tak z čerstvého povětří se tam samozřejmě nedostal. Teď je už jen otázka kolik je to na desátou a co se dá dělat v slabšího napadení je šance na ozdravení, ale jak jde o deset na čtvrtou a víc tak tam bych diagnostiku nehledal a pálil po opakovaném vyšetření měli.

Zdravim vespolek,

jsem rad, ze se to tady trochu rozvirilo a byl jsem oznacen za neandrtalce a kurz v Nasavrkach k nicemu apod. Zitra v praci Vam neskenuji skripta.

Klinicky priznak dle skript,
-propadla vicka a proderavena vicka,
- mezerovity plod.

Kdyz se v meli najde mor, myslite,ze pak ten mor nebude v plastu ? Je pravdou, ze se pak bere plast na bakterialni rozbor, dle meho nazoru je to jen formalita.

Takze, za tim co jsem napsal si stojim.

Rekapitulace:

Vysetreni meli - nalez moru - kontrola prohlizitele s veterinou - projev mezerovity plod- formalni kontrola- potvrzeni pritomnosti moru v platech- paleni.

PZ



PZ

Americká hniloba včelího plodu je překlad z latiny jako oficiální český název se používá mor včelího plodu. Proto bych v diskuzi upřednostnil používání oficiálního názvu, jen kvůli možné záměně dvou nemocí, jejíž název se liší pouze v počátku jestli americká nebo evropská.

Za prvé: Jediná nemoc přenosná na člověka je zkamenění včelího plodu. Projevuje se mykotickým zánětem plic. Ohrozí zejména lidi s oslabenou imunitou.

Za druhé: Opakuji, mor včelího plodu a americká hniloba včelího plodu je totéž onemocnění (původce: Bacillus larvae). Ale hniloba plodu (evropská hniloba plodu) a americká hniloba plodu jsou dvě odlišné nemoci. Hniloba plodu je onemocnění způsobené primárně původcem jménem Bacillus alvei, sekundárně dalšími příležitostnými patogeny. Na rozdíl od moru, úhyn plodu při hnilobě nastává před zavíčkováním. V ČR se v sočasnosti nevyskytuje.

MV

Ano, postupovalo by se stejně.
Ale prosil bych odborníky o upřesnění jiné věci: Z některých předchozích
příspěvků by se dalo usuzovat, že jak mor včelího plodu, tak i jeho hniloba
jsou nemoci přenosné na člověka. Podle mých vědomostí tomu tak ale není -
učili jsme se, že jedinou nemocí včel přenosnou na člověka je zkamenění
včelího plodu. Kde je tedy pravda ?
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Ales Molcik
Sent: Sunday, December 19, 2010 11:07 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Ploné vyetření moru
...zjištění hniloby oficiální není, ale myslím si že by se postupovalo jako
u
moru.

Rozdíl mezi morem a hnilobou je přesně jak popisuje př. Anton např. Včelařství od Veselý a kol. A já bych k tomu přidal ještě jednu nemoc s podobnými příznaky a to je virus pytlíčkovitého plodu. Nemoci nejsou od sebe okem rozeznatelné a při nálezu kliniky je důležité vždy provést lab. vyšetření. S virem si včely poradí sami a není třeba nic pálit, o hnilobě výzkumníci tvrdí, že tu naposledy byla někdy po válce a postup veteriny při zjištění hniloby oficiální není, ale myslím si že by se postupovalo jako u moru.

gp> Zdravím. Pěkná zajímavost, díky zani. Já tam včelí nemoci vidím jen pod včelími.

Ano obě nemoci:
1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu)
2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu)
jsou uvedenz v bodě h) nákazy včel v příloze 2 - NÁKAZY A NEMOCI PŘENOSNÉ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA, KTERÉ JSOU POVAŽOVÁNY ZA NEBEZPEČNÉ, A JEJICH PŮVODCI

Ta stránka mi připadá vcelku přehledná. Pochopil jste to tak, že bod h) není součástí přílohy 2 ?


Ale zaznělo tu, že jde o dvě různé choroby. Pane Turčány, lze někde najít ty zmiňované publikace? Jsou dost letité, nevíte někdo i o něčem novějším?

A další dotazy: Vyskytují se u nás obě? A pokud ano, přistupuje se při likvidaci nákazy k obojímu stejně? A rozezná prohlížitel rozdíl?

Pani Magda, to sa stáva. Obsah vyliať do WC a skúsiť znovu, ale prípravu urobiť dôkladnejšie a až tak zakvasiť.

Dobré ráno ,prosím pomooooooc ! Dělala jsem poprvé medovinu a mám z toho ocet ,lze něco s tím udělat ,asi se picnu :( ,
Třeba převeřít ,a za hoodně rychlého pohybu to vlítí do WC?
Děkuji všem za rychlou odpověĎ ,sedím u demižonku dva dny a nemůžu s toho spát :). Magdalena z Bosny.

No, nevím samozřejmě, co veterináři učí v Nasavrkách nyní, ale když jsem
před mnoha léty procházel kurzem prohlížitelů já, tak mezerovitý plod byl
pouze příznakem, nabádajícím k vyšší pozornosti, a ne příznakem samotného
onemocnění ... A po nálezu skutečné kliniky sice pro ten den končí
prohlížení, ale následuje odeslání vzorků k vyšetření a ne automatické
pálení ...
S pozdravem Petr

-----Původní zpráva-----
From: PavelN
Sent: Saturday, December 18, 2010 11:34 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Plon? vyet?en? moru

"Prohlizitel se snazi najit klinicky projev moru. Jakmile najde prvni
znamku, kontrola konci a nasleduje paleni. Dulezita zminka je, ze jako
projev moru se bere rovnez i mezerovity plod. Nikdo uz se nezajima, ze
mezerovity plod muze byti projevem neceho jineho nez moru. "
-----------------------------
při čtení tohoto příspěvku mi běhá mráz o zádech a napadá mě otázka, zda je
potřeba, aby vůbec byl nějaký prohlížitel a ještě ke všemu otevíral nějaké
úly.

PZ:
Pred par tydny jsem delal zkousky prohlizitele vcelstev.
.......
Dulezita zminka je, ze jako projev moru se bere rovnez i mezerovity plod. Nikdo uz se nezajima, ze mezerovity plod muze byti projevem neceho jineho nez moru.
PZ
----------------------------

Proboha víc informací, ať víme co se na nás chystá.
Tohle snad organizuje lobby "Pálíme aby jsme mohli prodávat oddělky." :-(

Vždyť je to přesně naopak - včelstva co mají mezerovitý plod mohou být velice cenná - mají vysoce vyvinutý čistící pud.
Tak se k tomu prý nyní přistupuje - samozřejmě v zahraničí. Alespoň tak jsem pochopil z informace některých z našich odborníků.

Karel

Zapoměl jsi ještě na jednu podstatnou věc. Nesmí se včel bát, což se o všech veterinářích říct nedá. :-D

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plosne vysetreni moru-MVP
> Datum: 19.12.2010 08:13:41
> ----------------------------------------
> To že z Nasavrk vyjde prohlížítel, který nezná       platné veterinární předpisy
> a potom prezentuje hlouposti, není pro mě nic nového, už jsem se s tím
> setkal. Je to chyba kurzu v Nasavrkách. Proto si myslím, že celý tento kurz
> je vyhazování peněz. A navíc v praxi veterinu žádný prohlížítel nezajímá,
> když potřebují pomoc s prohlížením, tak jim stačí kdokoliv kdo má dobré
> oči, aby poznal změnu na plodu a má čas se toho zúčastnit.
>
>
>

To že z Nasavrk vyjde prohlížítel, který nezná platné veterinární předpisy a potom prezentuje hlouposti, není pro mě nic nového, už jsem se s tím setkal. Je to chyba kurzu v Nasavrkách. Proto si myslím, že celý tento kurz je vyhazování peněz. A navíc v praxi veterinu žádný prohlížítel nezajímá, když potřebují pomoc s prohlížením, tak jim stačí kdokoliv kdo má dobré oči, aby poznal změnu na plodu a má čas se toho zúčastnit.

Te výrok měl za úkol právě jen pobavit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jezek.obecny <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: V?ha mezist?n
> Datum: 19.12.2010 01:56:26
> ----------------------------------------
> I když to tedy není přímo ke včelám, musím se ozvat, protože tvrzení že
> normy byly zrušeny jako přežitek komunismu, mě docela pobavilo :)
>
> České technické normy (ČSN) nebyly zrušeny, pouze se staly NEZÁVAZNÝMI,
> má to ale háček, normy jsou pro Vás nezávazné jen tehdy, není-li po vás
> jejich dodržení požadováno zákonem, nařízením vlády, vyhláškou nějakého
> ministra, ZÁKAZNÍKEM, atd...
> Pro spoustu oborů-výrobků (jsem elektrotechnik) je zákonem vyžadováno,
> aby výrobky, jdoucí na trh splňovaly patřičné normy a byly podle těchto
> norem vyzkoušeny certifikovanými zkušebnami. U elektro výrobků se určitě
> setkáváte se značkou C E - to znamená, že výrobek je ve shodě s
> požadavky Evropské Unie, ty požadavky jsou samozřejmě dány normami.
>
> A pak je tu ještě další argument proč dodržovat normy, i když nemusíte:
> pokud váš výrobek přivodí někomu např. průjem a nebo ho rovnou zabije, u
> soudu se pak bude velice hodit, že byl vyroben dle nějaké normy :)
>
>
> Samozřejmě technické normy nejsou jen přežitek komunismu. "Normalizovat"
> musejí i soudruzi na západě. Takže máme normy mezinárodní (dalo by se
> říci celosvětové) - značí se IEC. Z těchto norem pak čerpají normy
> evropské (EN) a z těchto zase pak normy naše - české - ČSN. Slovo
> čerpají není úplně tak správné, přesný výraz je, že se normy
> "harmonizují". Funguje to asi tak, že náš stát je členem CENELEC (tj.
> evropské uskupení států, které používají stejné technické normy) a pokud
> na určitou problematiku evropský úřad zpracuje normu, náš úřad pro
> normalizaci (www.UNMZ.cz) tuto normu musí do určitého termínu, prakticky
> v nezměněné podobě prohlásit i za českou normu (naše norma se
> harmonizuje s tou evropskou). Pak máme tedy např. normu ČSN EN 61643-11.
> Samozřejmě podobně to funguje i mezi EN a IEC, takže když nejvyšší
> normalizační institut IEC vydá/aktualizuje světovou normu, tak např. do
> jednoho roku ji máme platnou i jako evropskou normu a za další třeba rok
> už platí i jako naše národní norma. A tak je to hezky na tom světě
> zařízeno, že ve věcech není úplný bordel :)
>
> Žádné zrušení norem se tedy nekoná, úřady pro normalizaci čile fungují
> po celém světě, normy se opravují, aktualizují, harmonizují, ruší,
> nahrazují, dělají úplně nové.... A protože máme to štěstí, že patříme
> do evropské únie, kde je to samý papírový čert, tak nepočítejte moc s
> nějakým rušením norem, nebo že by se ty stávající přísné, nahradily
> nějakými mírnějšími, ale určitě se v budoucnu bude na normy klást větší
> důraz a budou normy úplně na všechno :(
>
>
>
> Více se k tomu nechci rozepisovat, slohová cvičení taky nerad čtu .....
> Jen pokud by tu ještě někdo tvrdil, že normy jsou strašně drahé a proto
> si je nikdo nekupuje a pak je ani nemůže dodržovat, tak to už taky není
> pravda. Kupování jednotlivých norem za těžké peníze + další těžké peníze
> za jejich aktualizace a opravy už cca dva roky není nutné a každý může
> využívat on-line internetový přístup k českým normám za poplatek cca
> 3000 ročně. A to se vyplatí !
>
>
>
>
> petr j.
>
>
>
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Normy byly zrušeny ne proto že by nevyhovovaly , ale proto ,že to byl
> přežitek komunismu. Oddůvodnilo se to tím, že všechno vyřeší Všemocná ruka
> konkurence. Jak se pak ukázalo, tak všechno dnes u nás řeší černá ruka Korupce.
> >
> > pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět: Re: V?ha mezist?n
> >> Datum: 18.12.2010 20:14:32
> >> ----------------------------------------
> >> Technická norma ČSN 57 0190 zkoušení včelího vosku u roku 1974, 1.3., dle
> >> Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví platí.
> >> Není to zprdnutí, ale jestli o něčem píšu, alespoň někdy si ověřím platná
> >> fakta._gp_
> >> ........
> >> Jiří Pala (193.179.175.210) --- 18. 12. 2010
> >> Re: Váha mezistěn (49044)
> >> Příteli, před časem jsem se otázkou mezistěn zabýval. Musím konstatovat, že
> >> když se do něčeho rýpne, tak téměř všichni jsou jako vosy, ikdyž se jich to
> >> netýká. Jsou i tací, kteří tě vyždímají stran informací a pak tě sprdnou.
> >> Bohužel staré české dobré normy již od roku 1996 neplatí, protože byly bez
> >> náhrady zrušeny. Myslím si, že byly zrušeny proto, že nevyhovovaly těm co
> >> je vyrábějí ve velkém. Můžeš si ale prostudovat toto:
> >> http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY52.html#_Toc512087315
> >>
> >> J.P.
> >>
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>
>

Takovéto lidi vysílá ZO na tak důležité školení a oni neumí ani interpretovat co se tam dozvěděli. Zase Naši ZO navštívil Náš veterinář přes včely a ten nám vysvětlil v čem spočívá nový postup.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 18.12.2010 23:34:40
> ----------------------------------------
> "Prohlizitel se snazi najit klinicky projev moru. Jakmile najde prvni
> znamku, kontrola konci a nasleduje paleni. Dulezita zminka je, ze jako
> projev moru se bere rovnez i mezerovity plod. Nikdo uz se nezajima, ze
> mezerovity plod muze byti projevem neceho jineho nez moru. "
> -----------------------------
> při čtení tohoto příspěvku mi běhá mráz o zádech a napadá mě otázka, zda je
> potřeba, aby vůbec byl nějaký prohlížitel a ještě ke všemu otevíral nějaké
> úly.
>
>
>

Název Americké hniloba Je odvozen ne od rozšíření, ale proto, že právě v Americe byl mor odlišen od hniloby plodu.
A tak dnes rozlišujeme místo Hniloby plodu dvě různé choroby s podobnými projevy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 18.12.2010 23:13:44
> ----------------------------------------
> Pavel Zajicek:
> Pri nalezu moru rozborem z meli se nanarizuje ani paleni, ale ani presypani
> na mezisteny. Postup je nasledujici, prijde clovek z veteriny s
> prohlizitelem vcelstev. Prohlizitel se snazi najit klinicky projev moru.
> Jakmile najde prvni znamku, kontrola konci a nasleduje paleni. Dulezita
> zminka je, ze jako projev moru se bere rovnez i mezerovity plod. Nikdo uz
> se nezajima, ze mezerovity plod muze byti projevem neceho jineho nez moru.
>
> ---
>
> Tak přece jenom moje volání je aktuální. Už jsem chtěl začít jásat, že
> rozum konečně zvítězil nad hysterií, ale ono ne. Jaká škoda. Odpoledne jsem
> projel předpisy SVS: žádná změna tam není!
>
> Jest-li je tomu tak, jak př. Zajíček píše, bude to velmi ?zajímavé?.
>
> No ostatně SVS asi ráda utrácí zdravá včelstva, takže se změny asi jen tak
> nedočkáme.
>
> MV
>
> PS
> Americká hniloba včelího plodu a mor včelího plodu je jedno a to samé.
> Označení ?americká hniloba plodu? vzniklo mimo jiné asi kvůli tomu, že toto
> onemocnění bylo (a je) v Americe hodně rozšířené. Vzhledem k tomu, jací
> jsou američtí včelaři ve směs prasata (někteří pomalu ani nevědí, co je to
> obměna díla), není se čemu divit.
>
>
>

I když to tedy není přímo ke včelám, musím se ozvat, protože tvrzení že
normy byly zrušeny jako přežitek komunismu, mě docela pobavilo :)

České technické normy (ČSN) nebyly zrušeny, pouze se staly NEZÁVAZNÝMI,
má to ale háček, normy jsou pro Vás nezávazné jen tehdy, není-li po vás
jejich dodržení požadováno zákonem, nařízením vlády, vyhláškou nějakého
ministra, ZÁKAZNÍKEM, atd...
Pro spoustu oborů-výrobků (jsem elektrotechnik) je zákonem vyžadováno,
aby výrobky, jdoucí na trh splňovaly patřičné normy a byly podle těchto
norem vyzkoušeny certifikovanými zkušebnami. U elektro výrobků se určitě
setkáváte se značkou C E - to znamená, že výrobek je ve shodě s
požadavky Evropské Unie, ty požadavky jsou samozřejmě dány normami.

A pak je tu ještě další argument proč dodržovat normy, i když nemusíte:
pokud váš výrobek přivodí někomu např. průjem a nebo ho rovnou zabije, u
soudu se pak bude velice hodit, že byl vyroben dle nějaké normy :)


Samozřejmě technické normy nejsou jen přežitek komunismu. "Normalizovat"
musejí i soudruzi na západě. Takže máme normy mezinárodní (dalo by se
říci celosvětové) - značí se IEC. Z těchto norem pak čerpají normy
evropské (EN) a z těchto zase pak normy naše - české - ČSN. Slovo
čerpají není úplně tak správné, přesný výraz je, že se normy
"harmonizují". Funguje to asi tak, že náš stát je členem CENELEC (tj.
evropské uskupení států, které používají stejné technické normy) a pokud
na určitou problematiku evropský úřad zpracuje normu, náš úřad pro
normalizaci (www.UNMZ.cz) tuto normu musí do určitého termínu, prakticky
v nezměněné podobě prohlásit i za českou normu (naše norma se
harmonizuje s tou evropskou). Pak máme tedy např. normu ČSN EN 61643-11.
Samozřejmě podobně to funguje i mezi EN a IEC, takže když nejvyšší
normalizační institut IEC vydá/aktualizuje světovou normu, tak např. do
jednoho roku ji máme platnou i jako evropskou normu a za další třeba rok
už platí i jako naše národní norma. A tak je to hezky na tom světě
zařízeno, že ve věcech není úplný bordel :)

Žádné zrušení norem se tedy nekoná, úřady pro normalizaci čile fungují
po celém světě, normy se opravují, aktualizují, harmonizují, ruší,
nahrazují, dělají úplně nové.... A protože máme to štěstí, že patříme
do evropské únie, kde je to samý papírový čert, tak nepočítejte moc s
nějakým rušením norem, nebo že by se ty stávající přísné, nahradily
nějakými mírnějšími, ale určitě se v budoucnu bude na normy klást větší
důraz a budou normy úplně na všechno :(



Více se k tomu nechci rozepisovat, slohová cvičení taky nerad čtu .....
Jen pokud by tu ještě někdo tvrdil, že normy jsou strašně drahé a proto
si je nikdo nekupuje a pak je ani nemůže dodržovat, tak to už taky není
pravda. Kupování jednotlivých norem za těžké peníze + další těžké peníze
za jejich aktualizace a opravy už cca dva roky není nutné a každý může
využívat on-line internetový přístup k českým normám za poplatek cca
3000 ročně. A to se vyplatí !




petr j.





Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Normy byly zrušeny ne proto že by nevyhovovaly , ale proto ,že to byl přežitek komunismu. Oddůvodnilo se to tím, že všechno vyřeší Všemocná ruka konkurence. Jak se pak ukázalo, tak všechno dnes u nás řeší černá ruka Korupce.
>
> pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: V?ha mezist?n
>> Datum: 18.12.2010 20:14:32
>> ----------------------------------------
>> Technická norma ČSN 57 0190 zkoušení včelího vosku u roku 1974, 1.3., dle
>> Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví platí.
>> Není to zprdnutí, ale jestli o něčem píšu, alespoň někdy si ověřím platná
>> fakta._gp_
>> ........
>> Jiří Pala (193.179.175.210) --- 18. 12. 2010
>> Re: Váha mezistěn (49044)
>> Příteli, před časem jsem se otázkou mezistěn zabýval. Musím konstatovat, že
>> když se do něčeho rýpne, tak téměř všichni jsou jako vosy, ikdyž se jich to
>> netýká. Jsou i tací, kteří tě vyždímají stran informací a pak tě sprdnou.
>> Bohužel staré české dobré normy již od roku 1996 neplatí, protože byly bez
>> náhrady zrušeny. Myslím si, že byly zrušeny proto, že nevyhovovaly těm co
>> je vyrábějí ve velkém. Můžeš si ale prostudovat toto:
>> http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY52.html#_Toc512087315
>>
>> J.P.
>>
>>
>>
>>
>
>

PS
Americká hniloba včelího plodu a mor včelího plodu je jedno a to samé. Označení „americká hniloba plodu“ vzniklo mimo jiné asi kvůli tomu, že toto onemocnění bylo (a je) v Americe hodně rozšířené.M.V.

Martin, nie je to celkom tak, tieto dve choroby včelieho plodu literatúra rozlišuje, pokiaľ mor včelieho plodu-MVP je prakticky nezničiteľný, hniloba včelieho plodu-HVP v suchom prostredí hynie po roku.
MVP zapríčiňuje Bacillus larvae (mapadnutá larva nezapácha) (aj alvei naped. larva zapácha) WHITE 1904, baktérie vo forme spór prežívajú aj 30 rokov, HVP Streptococcus pluton White 1912. Sú to dve rozličné choroby.

"Prohlizitel se snazi najit klinicky projev moru. Jakmile najde prvni znamku, kontrola konci a nasleduje paleni. Dulezita zminka je, ze jako projev moru se bere rovnez i mezerovity plod. Nikdo uz se nezajima, ze mezerovity plod muze byti projevem neceho jineho nez moru. "
-----------------------------
při čtení tohoto příspěvku mi běhá mráz o zádech a napadá mě otázka, zda je potřeba, aby vůbec byl nějaký prohlížitel a ještě ke všemu otevíral nějaké úly.

Pavel Zajicek:
Pri nalezu moru rozborem z meli se nanarizuje ani paleni, ale ani presypani na mezisteny. Postup je nasledujici, prijde clovek z veteriny s prohlizitelem vcelstev. Prohlizitel se snazi najit klinicky projev moru. Jakmile najde prvni znamku, kontrola konci a nasleduje paleni. Dulezita zminka je, ze jako projev moru se bere rovnez i mezerovity plod. Nikdo uz se nezajima, ze mezerovity plod muze byti projevem neceho jineho nez moru.

---

Tak přece jenom moje volání je aktuální. Už jsem chtěl začít jásat, že rozum konečně zvítězil nad hysterií, ale ono ne. Jaká škoda. Odpoledne jsem projel předpisy SVS: žádná změna tam není!

Jest-li je tomu tak, jak př. Zajíček píše, bude to velmi „zajímavé“.

No ostatně SVS asi ráda utrácí zdravá včelstva, takže se změny asi jen tak nedočkáme.

MV

PS
Americká hniloba včelího plodu a mor včelího plodu je jedno a to samé. Označení „americká hniloba plodu“ vzniklo mimo jiné asi kvůli tomu, že toto onemocnění bylo (a je) v Americe hodně rozšířené. Vzhledem k tomu, jací jsou američtí včelaři ve směs prasata (někteří pomalu ani nevědí, co je to obměna díla), není se čemu divit.

>Prohlizitel se snazi najit klinicky projev moru. Jakmile najde prvni znamku, kontrola konci a nasleduje paleni. Dulezita zminka je, ze jako projev moru se bere rovnez i mezerovity plod. Nikdo uz se nezajima, ze mezerovity plod muze byti projevem neceho jineho nez moru.<
------------------------------------------------------------
Takže, když prohlížitel zamění Mor včelího plodu např za Virovou nákazu včelího plodu, vše spálíme a budeme si klepat na ramena jak jsme dobří a neomylní. Není tomu náhodou tak, že podezřelý plást se zasílá na mikroskopické a kultivační vyšetření? Promiňte, ale nevěřím Vám příteli, že Vás v kurzu učili neomylnosti prohlížitelů. Promiňte mi pane kolego prohlížiteli, ale prostudujte si příslušnou literaturu. Avšak nic ve zlém. Jen pokud něco napíšu, musím to napsat tak abych se pod to mohl i podepsat.
JK

Pred par tydny jsem delal zkousky prohlizitele vcelstev.
Pri nalezu moru rozborem z meli se nanarizuje ani paleni, ale ani presypani na mezisteny. Postup je nasledujici, prijde clovek z veteriny s prohlizitelem vcelstev. Prohlizitel se snazi najit klinicky projev moru. Jakmile najde prvni znamku, kontrola konci a nasleduje paleni. Dulezita zminka je, ze jako projev moru se bere rovnez i mezerovity plod. Nikdo uz se nezajima, ze mezerovity plod muze byti projevem neceho jineho nez moru.

PZ

Normy byly zrušeny ne proto že by nevyhovovaly , ale proto ,že to byl přežitek komunismu. Oddůvodnilo se to tím, že všechno vyřeší Všemocná ruka konkurence. Jak se pak ukázalo, tak všechno dnes u nás řeší černá ruka Korupce.

pepan
---------------
Nejsem v tom honěný, ale docela mi líbí místo Normy nový termín Doporučení.

Nechápal jsem a stále nechápu ten problém o kterém se tady diskutovalo.
Nakupuji tam kde jsem spokojen.
Buď přímo nebo u obchodníka. Dodnes jsem se domníval, že MS musí být na obalu označeny "značkou s číslem SVS" takže i u obchodníka díky tomu vím, kdo je vyrobil a tudíž nemusím kupovat zajíce v pytli.

No a pokud nechci být v rukou "trhu", ale zde bych spíše řekl toho vosku co koluje na trhu - tedy společného díla všech ČR včelařů a zpracovatelů vosku kteří jej propstřednictvím výměn točí mezi sebou, tak si najdu výrobce co zpracuje můj vosk do mých MS. Je jich co vím víc jak dva. A pokud bude poptávka, bude jich víc.

A tady jsem rád, že se nemusí výrobce řídit nějakou normou která stanovuje maximální hmotnost MS aby se ušetřil vosk pro armádu. Pokud MS, tak raději silnější. Tak si to poroučím já. Je pevnější a včely rychleji staví.

Karel

To není pravda.

http://www.beedol.cz/old-web/files/ZLnabizi%20pro%20web.htm

VÚ má na takové rozbory podle normy určitě i akreditaci, protože ji jako službu nabízí. Navíc i dělá rozbor na mor z výroben coby monitoring. A pokud tato norma platí, měla by jí ve svých závazných šetření o kvalitě mezistěn zohlednit i SVS. Tz. že jestli někdo má pochybnosti o pravosti a dal by se úředně odebraný vzorek na kompexní vyšetření nejen na mor a mohlo by to přes SVS v nějakém řízení projet. Ale to jen teoreticky. Prakticky je tu bordel ve standardech. Proto také z tohoto, nejen jednoho důvodu mám voskové hosodářství uzavřené a vosk jen svůj._gp_
.......
(e-mailem) --- 18. 12. 2010
Re: V?ha mezist?n (49044) (49080) (49085)
Normy byly zrušeny ne proto že by nevyhovovaly , ale proto ,že to byl přežitek komunismu. Oddůvodnilo se to tím, že všechno vyřeší Všemocná ruka konkurence. Jak se pak ukázalo, tak všechno dnes u nás řeší černá ruka Korupce.

pepan

Zdravím. Pěkná zajímavost, díky zani. Já tam včelí nemoci vidím jen pod včelími. Asi vás zmátl p. Matelo ten nadpis. V zákonech je použita čeština ve specifických frázích. V tomto případě se Vám ani nedivím. Jde o přílohu a asi nějakou konverzí převedenou tabulku. Při importu a exportu se používají interpunkční znaménka cby oddělovače buněk a ty nemají už nic společného s českým jazykem. Tz. že jde jakoby o první řádek v tabulce, kde jsou tři nadpisy - buňky vyplněny těmito třemi větami a pod tím jsou dané hodnoty. Asi to tak v českých zákonech u příloh je možné. Na Eurlexu, tj. evropská nařízení, směrnice, atd, resp. v překladech a tabulkách v textových podobách je to běžné.


Existuje ale více větných spojení v zákonech a třeba osvobození od daní do 40 včelstev je také pěkně zapeklitý zbastlenec.

Dalším příkladem jednoho fajnového slova v mnohoznačných spojení s popisem účinku zákona je slovo nebo. Koupím si jablka nebo hrušky. ...(výklad podle zdroje na internetu) znamená že si můži koupit jen jablka nebo hrušky a nebo i oboje. Jakmile se nenapíše před spojku nebo čárka, je to šílené vykládat takový zákon nějakému poplatkuchtivému úředníkovi, kterému jste vlastně ukradenej a chce poplatky za službu kterou nevyužíváte. Omlouvám ostatním se za odbočení. _gp_
.........
NÁKAZY A NEMOCI PŘENOSNÉ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA, KTERÉ JSOU POVAŽOVÁNY ZA
NEBEZPEČNÉ, A JEJICH PŮVODCI

a) nákazy společné více druhům zvířat:

1. Aujeszkyho choroba

2. brucelóza (B. abortus, B. melitensis, B. suis)

3. echinokokóza (hydatidóza)

4. horečka Údolí Rift

5. hydroperikarditida přežvýkavců

6. japonská encefalitida

7. katarální horečka ovcí

8. krymsko-konžská hemoragická horečka

9. leptospiróza

10. listerióza

11. mor skotu

12. myiáza (Cochliomya hominivorax, Chrysomya bezziana)

13. paratuberkulóza

14. Q horečka

15. salmonelóza (invazivní sérovary - jejich původci)

16. slintavka a kulhavka

17. sněť slezinná

18. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE)

19. trichinelóza

20. tuberkulóza (M. bovis, M. suis, M. avium, M. tuberculosis)

21. tularémie

22. verotoxigenní E. coli

23. vezikulární stomatitida

24. vzteklina

25. západonilská horečka

b) nákazy skotu:

1. anaplasmóza skotu

2. babesióza skotu

3. bovinní virová diarrhoea (BVD)

4. enzootická leukóza skotu

5. hemoragická septikémie (pasteurelóza)

6. hlavnička

7. infekční rinotracheitida skotu (IBR, IBR/IPV)

8. modulární dermatitida skotu

9. plicní nákaza skotu

10. theilerióza

11. trichomonáza

12. trypanosomiáza (přenášená mouchou tse-tse)

13. venerická kampylobakterióza skotu

c) nákazy ovcí a koz:

1. artritida a encefalitida koz

2. enzootické zmetání ovcí (chlamydióza ovcí)

3. epididymitida beranů (B. ovis)

4. klusavka

5. Maedi-Visna

6. mor malých přežvýkavců

7. nakažlivá agalakcie

8. nakažlivá pleuropneumonie koz

9. nemoc Nairobi

10. neštovice ovcí a neštovice koz

d) nákazy koní:

1. encefalomyelitida koní (východní)

2. encefalomyelitida koní (západní)

3. hřebčí nákaza

4. infekční anémie koní (nakažlivá chudokrevnost koní)

5. infekční arteritida koní

6. influenza koní (chřipka koní)

7. mor koní

8. nakažlivá metritida koní

9. piroplasmóza koní

10. rinopneumónie koní

11. Surra (Trypanosoma evansi)

12. venezuelská encefalomyelitida koní

13. vozhřivka

e) nákazy prasat:

1. africký mor prasat

2. cysticerkóza prasat

3. encefalitida způsobená virem Nipah

4. klasický mor prasat

5. vezikulární choroba prasat

6. virová gastroenteritida (transmisivní gastroenteritida prasat)

f) nákazy drůbeže:

1. aviární influenza (vysoce patogenní a nízkopatogenní)

2. chlamydióza drůbeže

3. cholera drůbeže

4. infekční bronchitida drůbeže

5. infekční burzitida (nemoc Gumboro)

6. infekční laryngotracheitida drůbeže

7. Markova choroba

8. mykoplasmóza drůbeže (M. gallisepticum, M. synoviae)

9. newcastleská choroba 10. pulorová nákaza (S. pullorum)

11. rinotracheitida krůt

12. tyf drůbeže

13. virová hepatitida kachen

g) nákazy zajícovitých:

1. hemoragické onemocnění králíků

2. myxomatóza králíků

h) nákazy včel:

1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu)

2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu)

3. nosemová nákaza včel

4. roztoč Tropilaelaps (infestace včel roztočem Tropilaelaps)

5. roztočíková nákaza včel

6. tumidóza (Aethina tumida)

7. varroáza včel

i) nákazy ryb: 1. epizootická nekróza krvetvorné tkáně

2. epizootický vředový syndrom

3. gyrodaktylóza (G. salaris)

4. herpesviróza Koi (herpesviróza kapra Koi)

5. infekční anémie lososů (nakažlivá chudokrevnost lososů)

6. infekční nekróza krvetvorné tkáně

7. infekční nekróza pankreatu

8. jarní virémie kaprů

9. red sea bream iridoviral disease

10. renibakterióza (R. salmoninarum)

11. virová hemoragická septikémie

j) nákazy měkkýšů:

1. bonamióza (B. ostreae, B. exitiosa)

2. marteilióza (M. refringens)

3. mikrocytóza (M. mackini)

4. perkinsóza (P. marinus, P. olseni)

5. xenohaliotióza (X. californiensis)

k) nákazy korýšů:

1. běloskvrnitost

2. infectious hypodermal and haematopoietic necrosis

3. infectious myonecrosis

4. mor raků

5. necrotising hematopancreatitis

6. spherical baculovirosis (Penaeus mondon-type baculovirus)

7. syndrom Taura

8. tetrahedral baculovirosis (Baculovirus penaei)

9. žlutohlavost

l) ostatní nákazy:

1. epizootické hemoragické onemocnění (jelenovitých)

2. leishmanióza

3. neštovice velbloudů

m) další nákazy, o jejichž povinném hlášení rozhodnou orgány Evropské
unie.

Příloha 3

zrušena

Příloha 4

zrušena

Příloha 5

zrušena

Normy byly zrušeny ne proto že by nevyhovovaly , ale proto ,že to byl přežitek komunismu. Oddůvodnilo se to tím, že všechno vyřeší Všemocná ruka konkurence. Jak se pak ukázalo, tak všechno dnes u nás řeší černá ruka Korupce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ha mezist?n
> Datum: 18.12.2010 20:14:32
> ----------------------------------------
> Technická norma ČSN 57 0190 zkoušení včelího vosku u roku 1974, 1.3., dle
> Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví platí.
> Není to zprdnutí, ale jestli o něčem píšu, alespoň někdy si ověřím platná
> fakta._gp_
> ........
> Jiří Pala (193.179.175.210) --- 18. 12. 2010
> Re: Váha mezistěn (49044)
> Příteli, před časem jsem se otázkou mezistěn zabýval. Musím konstatovat, že
> když se do něčeho rýpne, tak téměř všichni jsou jako vosy, ikdyž se jich to
> netýká. Jsou i tací, kteří tě vyždímají stran informací a pak tě sprdnou.
> Bohužel staré české dobré normy již od roku 1996 neplatí, protože byly bez
> náhrady zrušeny. Myslím si, že byly zrušeny proto, že nevyhovovaly těm co
> je vyrábějí ve velkém. Můžeš si ale prostudovat toto:
> http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY52.html#_Toc512087315
>
> J.P.
>
>
>

Technická norma ČSN 57 0190 zkoušení včelího vosku u roku 1974, 1.3., dle Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví platí. Není to zprdnutí, ale jestli o něčem píšu, alespoň někdy si ověřím platná fakta._gp_
.........
Jiří Pala (193.179.175.210) --- 18. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044)
Příteli, před časem jsem se otázkou mezistěn zabýval. Musím konstatovat, že když se do něčeho rýpne, tak téměř všichni jsou jako vosy, ikdyž se jich to netýká. Jsou i tací, kteří tě vyždímají stran informací a pak tě sprdnou. Bohužel staré české dobré normy již od roku 1996 neplatí, protože byly bez náhrady zrušeny. Myslím si, že byly zrušeny proto, že nevyhovovaly těm co je vyrábějí ve velkém. Můžeš si ale prostudovat toto: http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY52.html#_Toc512087315

J.P.

MV> Mor je vlastně komplexní onemocnění, složené z americké hniloby plodu a předpisů SVS :-)

Martine, ta věta mě pobavila. Docela trefné...

Napadl mě dotaz: označení "americká hniloba plodu"? To je jiná nemoc než MVP?

Někde jsem četl, že už Komenský tuto nemoc zmiňoval. Takže mám v povědomí, že stejně jako včela pochází i tato nemoc z Evropy. Tak jsem hledal zda nejde o 2 nemoci.

Našel jsem tento odkaz:
http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-prehled/100050593.html
kde jsou nemoci dvě:
1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu)
2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu)
A obě jako "přensoné na člověka"??? To jsem četl poprvé..

A pak jsem našel článek "Praktické využití přirozené dynamiky včelího díla při potlačování chorob a parazitóz včel a včelího plodu" (Linhart, Bičík, Vagera) a jeho úryvek:
"V této souvislosti je dobré si všimnout, že moru včelího plodu se také lidově říká „americká hniloba plodu“. Pátráme-li po příčině, zjistíme, že tato choroba se nejvíce rozšířila právě v Americe."

Pokud jde tedy o tutéž nemoc, pak neznalému by se mohlo stát, že osočí omylem zlé američany ze zavlečení této nemoci do Evropy :-)

Možná vypadám jako puntičkář, ale dvojí označení téhož (je-li to tak) pak může způsobit takovou kuriozitu, že tatáž nemoc je v Zákoně č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon) Příl.2 (viz. předchozí odkaz) zmíněna dvakrát. Neměli jsme tehdy (rok 1999) v PSP nějaké želízko v ohni?

>Drátkování nízkýc stavebních rámků je naprostá zbytečnost stejně jich 99 % do medometu nepřijde a na podzim skončí rozpuštěné. pepan<
------------------------------------------------------------
To záleží na způsobu chovu. U mne projdou medometem všechny.
Také drátkuji šikmo do "V". Mezistěna neklouže a nekroutí se.
JK

Taky jsem kouzlil s nahříváním, ale nevedlo to k lepším výsledkům. Přešlo se tady od drátkování přes vytáčení až k cirkulárce, ale nikdo se nedotkl kvality vosku, jeho zpracování a jeho chování po různých způsobech zpracování. Dal bych tu vykřičník, ale mohlo byto někomu vadit. Myslím si, že tady je ten problém. V tomto nepomůže ani šest svislých drátů, ani Hornův způsob, ani žádné jiné modifikace drátkování.

J.P.

Ak by bol v trubke med, tak sa znečistenia nemusíte báť. Namiesto trubky by stačil žľab na spodnej časti koša medometu. Písal som to už pred pár dňami, ale asi nezrozumiteľne. Jazyková bariera ?

Příteli, před časem jsem se otázkou mezistěn zabýval. Musím konstatovat, že když se do něčeho rýpne, tak téměř všichni jsou jako vosy, ikdyž se jich to netýká. Jsou i tací, kteří tě vyždímají stran informací a pak tě sprdnou. Bohužel staré české dobré normy již od roku 1996 neplatí, protože byly bez náhrady zrušeny. Myslím si, že byly zrušeny proto, že nevyhovovaly těm co je vyrábějí ve velkém. Můžeš si ale prostudovat toto: http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY52.html#_Toc512087315

J.P.

Já co jde se snažím nakupovat přímo u farmářů ať je to mléko, maso, brambory atd. A dělám to z velmi prostého důvodu a to je lepší chuť, taková doma vykrmená kačenka chutná úplně jinak než z velkochovu.

Já co jde se snažím nakupovat přímo u farmářů ať je to mléko, maso, brambory atd. A dělám to z velmi prostého důvodu a to je lepší chuť, taková doma vykrmená kačenka chutná úplně jinak než z velkochovu.

Při plošném vyšetření v prvních letech se bude pálit víc. A potom až se jednotlivé katastry zbaví zamořených ohnisek, tak celé vyšetřování moru bude mít význam monitorovací. Je v praxi prokázáno, že od deseti na třetí lze najít ve včelstvu diagnostiku a potom se pálí, a s výsledkem deset na druhou si průměrně schopný včelař poradí, dezinfekcí a výměnou díla. Pálení jen části stanoviště už tu probíhalo a veterina se k tomu vracet nebude, stanoviště nakonec skončila na ohni celá v průběhu dvou až tří let a ještě nakazila i jiná včelstva na stanovištích v doletu. Mor u včelstev není problém pro včely, ale tu jde o čistotu medu. Když se vrací číňanům med, protože v něm jsou spory moru tak proti tomu žádný včelař u nás také neprotestuje, spíš naopak. Ale bude to také důvod požadavku na svaz aby zajistil na příslušných místech častější kontroly dovezeného medu.

este ma napada,co by to urobilo keby sa do tej trubky kvoli hluku,namiesto guliciek dalo nejake mnozstvo kvapaliny,voda,olej,prip.teplomerova ortut,1dcl ma dost velku hmotnost..samozrejme to prevedenie by muselo byt take aby nehrozil unik..

Ja nahrievam medzisteny v el.rure v kuchyni,na cca 38C,ramiky dratkujem vodorovne,dierky nevrtam,ale na cirkularke nastavim kotuc aby vycnieval do polovice sirky bocnej latky.Zoberiem naraz 10 latiek a brnk brnk brnk,3x na nizky ramik..Oproti vrtaniu je to bleskovka a to nehovorim o navliekani,do drazok namiesto do dierok to ide neporovnatelne lahsie a rychlejsie..

Tvoje volání má již rok zpoždění

Pepan

...

Je to možné. Nemáte někdo odkaz na tyto konkrétní vetrinární předpisy?

MV

(e-mailem) --- 18. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru (48160) (48162) (49062) (49068)

Tvoje volání má již rok zpoždění

Pepan
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
To ale není, Pepane, důvod, proč by se to v naší prazvláštní situaci nemělo stále znovu a znovu říkat. Srv. např. vynikající referát Ing. A. Přidala na nedávné pražské konferenci o vnímavosti včel k chorobám a jeho résumé v Moderním včelaři č. 5. Jinak jsem pro, ostatně naše ZO je selektivně dělá již dělší dobu. A je to dobře. Ale jde právě o ty rozumně nastavené podmínky a taé o jejich relevantní uplatnění v praxi ...
Jiří

Správné je
1) Přesypat do rojáku a tři dny nechat vytrávit
2) vydesinfikovat úl a vystrojit jen mezistěnami
3) znovu osadit
4) 1/2 roku pečlivě sledovat

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 18.12.2010 11:30:39
> ----------------------------------------
> Takže pokud se má zavést plošné vyšetřování na mor, tak jedině doprovázené
> podstatným polevením přísnosti veterinářích předpisů (likvidace jen při
> vysokém stupni zamoření podložené jak vyšetřením měli (10 na 4), tak
> klinickými příznaky (desítky buněk s klinickými projevy), v opačném případě
> nařízení norského zimování spojeného s kompletní odměnou díla a dezinfekcí
> včelařského inventáře).
>
> ___________________________________________________________
>
> Dadatek:
> Pokud se mor objeví při vyšetření zimní měli, je samozřejmně hloupost čekat
> až do podletí (norské zimování). Pochopitelně není problém včelstva
> přemetat na mezistěny již začátkem jara.
>
> MV
>
>
>

Tvoje volání má již rok zpoždění

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 18.12.2010 11:23:28
> ----------------------------------------
> No každopádně to bude smysluplnější, než plošné vyšetření zimní měli, které
> je neobjektivní a snadno zfalšovatelné.
> Jenže co budete dělat s kvanty stanovišť, které jsou klinicky zdravá, byť s
> nálezem v měli?
>
> Doufám, že napaříte do kruhu těch pomatenců, kteří jsou schopni nařídit
> spálení celé vzorně vedené včelnice jen na základě ojedinělého nálezu pár
> buněk s uhynulým plodem. To je šílenost a děje se to běžně, protože se
> zažil mýtus dávající moru pověst strašné pohromy, přitom jde o poměrně
> neškodné onemocnění (v porovnání s varroázou).
>
> Kolik včelstev ročně uhyne na mor? Typuji, že nula nula nic. Teda pokud do
> toho nezapočítáme včelstva, která jsou spálena. Vyvrcholením moru není
> přemnožení původce a následné zhroucení včelstva, ale táborák. Jak
> ironické! Mor je vlastně komplexní onemocnění, složené z americké hniloby
> plodu a předpisů SVS :-)
>
> Takže pokud se má zavést plošné vyšetřování na mor, tak jedině doprovázené
> podstatným polevením přísnosti veterinářích předpisů (likvidace jen při
> vysokém stupni zamoření podložené jak vyšetřením měli (10 na 4), tak
> klinickými příznaky (desítky buněk s klinickými projevy), v opačném případě
> nařízení norského zimování spojeného s kompletní odměnou díla a dezinfekcí
> včelařského inventáře).
>
> MV
>
>
>

Drátkování nízkýc stavebních rámků je naprostá zbytečnost stejně jich 99 % do medometu nepřijde a na podzim skončí rozpuštěné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: dr?tkov?n? r?mk?
> Datum: 18.12.2010 10:26:41
> ----------------------------------------
> Dne Saturday 18 of December 2010 07:47:50 Marcel napsal(a):
> > Vidím, že téma bylo vyčerpáno. Chtěl bych všem přispivatelům poděkovat za
>
> jeste je tu Hornuv zpusob dratkovani.
> http://jjvcela.sweb.cz/Dratkovani_soubory/Drakovani.htm
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Takže pokud se má zavést plošné vyšetřování na mor, tak jedině doprovázené podstatným polevením přísnosti veterinářích předpisů (likvidace jen při vysokém stupni zamoření podložené jak vyšetřením měli (10 na 4), tak klinickými příznaky (desítky buněk s klinickými projevy), v opačném případě nařízení norského zimování spojeného s kompletní odměnou díla a dezinfekcí včelařského inventáře).

___________________________________________________________

Dadatek:
Pokud se mor objeví při vyšetření zimní měli, je samozřejmně hloupost čekat až do podletí (norské zimování). Pochopitelně není problém včelstva přemetat na mezistěny již začátkem jara.

MV

No každopádně to bude smysluplnější, než plošné vyšetření zimní měli, které je neobjektivní a snadno zfalšovatelné.
Jenže co budete dělat s kvanty stanovišť, které jsou klinicky zdravá, byť s nálezem v měli?

Doufám, že napaříte do kruhu těch pomatenců, kteří jsou schopni nařídit spálení celé vzorně vedené včelnice jen na základě ojedinělého nálezu pár buněk s uhynulým plodem. To je šílenost a děje se to běžně, protože se zažil mýtus dávající moru pověst strašné pohromy, přitom jde o poměrně neškodné onemocnění (v porovnání s varroázou).

Kolik včelstev ročně uhyne na mor? Typuji, že nula nula nic. Teda pokud do toho nezapočítáme včelstva, která jsou spálena. Vyvrcholením moru není přemnožení původce a následné zhroucení včelstva, ale táborák. Jak ironické! Mor je vlastně komplexní onemocnění, složené z americké hniloby plodu a předpisů SVS :-)

Takže pokud se má zavést plošné vyšetřování na mor, tak jedině doprovázené podstatným polevením přísnosti veterinářích předpisů (likvidace jen při vysokém stupni zamoření podložené jak vyšetřením měli (10 na 4), tak klinickými příznaky (desítky buněk s klinickými projevy), v opačném případě nařízení norského zimování spojeného s kompletní odměnou díla a dezinfekcí včelařského inventáře).

MV

Dne Saturday 18 of December 2010 07:47:50 Marcel napsal(a):
> Vidím, že téma bylo vyčerpáno. Chtěl bych všem přispivatelům poděkovat za

jeste je tu Hornuv zpusob dratkovani.
http://jjvcela.sweb.cz/Dratkovani_soubory/Drakovani.htm

--



S pozdravem

Jan Cervenka

"Můj závěr je takový,že vodorovné drátkování vyzkouším (není co stratit). Jinak co se týká zvlněných mezistěn, zjistil jsem, že mezistěny je potřeba před zatavováním nechat nejmíň při pokojové teplotě nahřát. Když jsem je vytáh ze sklepa a zatavil, udělaly v úle vlny jak na moři."

Včelí vosk má poměrně velkou teplotní roztažnost. Pokud se tedy mezistěny zataví při dost nízké teplotě proti teplotě v úlu, pak se potom v teplotě úlu kroutí. Podobné to bude, když se mezistěny zataví a potom nejsou potřeba a musí se uskladnit třeba na příští rok někde, kde přes zimu s venkovní teplotou xkrát mrzne a zase se otepluje. Potom se ještě uvádí, že vosk v čerstvě vyrobených mezistěnách ještě nějakou dobu "dochází" a mění strukturu, z tohoto důvodu se doporučovalo čerstvě nakoupené mezistěny nechat před zatavováním aspoň nějaký měsíc odležet, jinak údajně dělají totéž. Já to víceméně dodržuji, navíc mám rovné sololitové podložky a tak když mně přijdou balíky mezistěn, v množství na cca půlsezónní spotřebu je okamžitě po cca 10 - 20 kusech těmi podložkami proložím a zatížím několika kily - zatavovacím trafem na mezistěny. Když nic jiného, mezistěny se tak minimálně srovnají do přesné roviny, protože v těch balíkách z pošty jsou obvykle mírně nerovné.
Podle mých zkušeností potom v úlu hodně záleží, kdy včely mezistěnu začnou zpracovávat. Když se na ni po vložení okamžitě vrhnou, třeba v nějakém roji nebo vložená někde mezi plod při stavební náladě a během pár hodin přitmelí okraje mezistěny k rámku a vytáhnou základy buněk, možná by zůstala rovná i mezistěna uplně čerstvá, ihned po vyrobení vložená do včelstva. Když se mezistěny přidávají do zásoby a třeba týden i déle trvá, než se na ni včely dostanou a aspoň přitmelí okraje, kroutí se dost často.

Vidím, že téma bylo vyčerpáno. Chtěl bych všem přispivatelům poděkovat za názor. Můj závěr je takový,že vodorovné drátkování vyzkouším (není co stratit). Jinak co se týká zvlněných mezistěn, zjistil jsem, že mezistěny je potřeba před zatavováním nechat nejmíň při pokojové teplotě nahřát. Když jsem je vytáh ze sklepa a zatavil, udělaly v úle vlny jak na moři.
Pěkné svátky všem. Marcel

Josef Prochazka :
Ted podrazdim rozdivocely roj a to primo 99 %vcelaru,tipnu si skromne.Plosne vysetreni moru jiste....

-----------
Nepodráždíš, :-) i přes časté výhrady tady přispívá poměrně inteligentní část včelařů.

Ale běž dráždit na výročku vaší ZO a pak se přijď pochlubit "žihadly". :-)

:-) :-)

Karel

Dne Friday 17 of December 2010 13:18:52 Jirka napsal(a):
> PavelIN:"Vezměme si mléko. Všudypřítomný krabicák, jako mléko se tvářící
> emulze odpadu ze zpracování mléka, vody, řepkového oleje a konzervantů."

> Homogenizované - tuk v mléce je rozptýlen v celém objemu a nesráží se.

zdravim, ikdyz to neni uplne o medu ...

Prave ta homogenizace je velky problem. Slysel jsem v radiu, ze s velkou
pravdepodobnosti muze za cukrovku 1 stupne u malych deti, ponevac tim, ze
rozrusi tuk, ho udelaji "moc malym" - problem je v tom, ze pak se muze dostat
cast mleka do krevniho obehu, kde proti nemu zacnou bojovat bile krvinky.
Mleko ma udajne podobne slozeni, jako teliska pro vyrobu inzulinu a jakmile
si telo v boji proti mleku zlikviduje ta teliska, je tu cukrovka 1 . typu.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Ted podrazdim rozdivocely roj a to primo 99 %vcelaru,tipnu si skromne.Plosne vysetreni moru jiste.A pokud na to nebudou penize,pekne kazdy za svoje.Prepocitejte si cenu vysetreni na kilogramy vyprodukovaneho medu rocne a kazdy uvidi,kolik kg medu to "bude stat".Kolem sebe slysim dotace,dotace a dotace.Pochybuju,ze az nebudou dotace,tak zanikne vcelareni.Nezanikne! Kdyz uz nejsou vcelari ochotni z vytezku za med obmnenit muzejni uly,alespon do zdravotniho stavu vcelstev se investice jistojiste vyplati a bohate vrati.Plosne vysetreni moru???ANO!!!

ano, pozorování.

položil jsem si pár otázek, kterými se snažím objasnit rozdíl mezi mlékem koupeným od farmáře (do této kategorie se dá zahrnout i mléko v lahvi) a mlékem v krabici - krabicákem:

-Proč se mléko srazí a zkysne a krabicák ne?
-proč je mléko (teď myslím to v lahvi) dražší než krabicák, když by mělo být stejně kvalitní.
-Z čeho se vyrábí takové množství krabicáku, odnášeného zákazníky po celých kartonech, když se z mléka musí vyrobit ještě tvarohy, sýry, jogurty a máslo, když stavy hovězího dobytka chovaného na mléko výrazně poklesly?
-z čeho jsou ty krásné žluté kapky ve smrduté kapalině, když se krabicák konečně po několika dnech nebo i týdnech zkazí?

Je to jako s medem ze supermarketu. Je to med, ALE ...

Nechtěl jsem tady ale probírat kolik procent čeho je v krabicáku obsaženo. Mým původním záměrem bylo upozornit na značný rozdíl v zacházení s čerstvými potravinami přímo od farmáře a zpracovanou eurohmotou ze supermarketu, která téměř nepodléhá zkáze - oproti původní surovině určitě.

Asi nemá smysl to dál pitvat na včelařské konferenci. Je to můj názor a každý si musí udělat svůj vlastní, pokud ho už nemá.

PavelIN:"Vezměme si mléko. Všudypřítomný krabicák, jako mléko se tvářící emulze odpadu ze zpracování mléka, vody, řepkového oleje a konzervantů."

PavelIN:"Kupte krabicák, mléko v plastové lahvi a mléko od zemědělce. Dejte to doma na stůl a pozorujte. Zjistíte, že ta tekutina v krabici nikdy nezkysne, po delším čase zhořkne a na jejím povrchu vzniknou krásně žlutá mastná oka."

Chtěl bych se zeptat, kde je možné najít více informací. Z čeho vycházíte? Jen z pozorování?

Sám jsem podobné údaje hledal, když se objevily automaty na mléko, ale jediné co jsem našel je vysvětlení pojmů na krabicovém mléku a to:
UHT - konzervace zahřátím na vysokou teplotu po krátký čas, teplota při UHT je vyšší než u pasterizace, ale čas mnohem kratší
Homogenizované - tuk v mléce je rozptýlen v celém objemu a nesráží se.

Podle tohoto je mlého v krabici stejně kvalitní jako z automatu, když si ho doma převařím. Žádné rostlinné oleje, ani odpad.. Mléko z automatu jsem si koupil jednou. Čekal jsem že bude hlavně tučnější než z krabice a byl jsem zklamán. Tučnost byla stejná jako u plnotučného z krabice, a navíc lehce zapáchalo. K automatu se taky dostanu jen autem.
Kdybych se ale mohl přesvědčit o tom, že mléko z automatu je lepší (i když je dražší) než z krabice, budu ho kupovat.

"o, tak tak, Karle ... on je v tom ještě také ten aspekt osobního kontaktu, tím se ty spojené nádoby nějak ještě víc spojí. 20 let ... no to už je přece kus našeho společného zážitku ... i to má svou cenu. Je to ale makačka ... vydrží jen ti silní a ti, co mají kromě nápadů aspoň trochu štěstí ... na spřízněné duše, zdraví, chechtáky a další věci s tím souvisící ..."

Je to svým způsobem jistota, ten osobní kontakt, i ve špatných časech jádro zákazníků vydrží a může umožnit solidně přežít Mezi firmami naopak dneska nic není jisté, někdo někde prodá, koupí akcie, změní správní radu, majitele, někde to je o haléř na korunu výhodnější než na původním místě a firma se tam stěhuje a kdo jí dodával dnes, zítra bude bez odběratele a bez výdělku....
Neplatí to téměř doslova třeba pro výkupce medu, je tady v ČR někdo aspoň jedno desetiletí fungující bez výkyvů a spolehlivě?

KaJi (212.77.163.104) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050) (49051) (49053)

Ten chlap tady u nás jezdí s mlékem už skoro 20 let. Začal se Škoda120, dnes má několik pick-upů co to tady objíždějí.
Ale je logické že nevytlačí prodej krabic a zaujme jen zlomek obyvatelstva. Ale je to dobrý studijní případ - ochoty prodávat a ne nadávat na zloděje obchodnický. A taky ochoty nakupovat nepohodlně a dráž kvalitu ...
Stejně je možné se podívat na ochotu nepohodlně prodávat a nakupovat med.
Karel
xxxxxxxxxxx
Jo, tak tak, Karle ... on je v tom ještě také ten aspekt osobního kontaktu, tím se ty spojené nádoby nějak ještě víc spojí. 20 let ... no to už je přece kus našeho společného zážitku ... i to má svou cenu. Je to ale makačka ... vydrží jen ti silní a ti, co mají kromě nápadů aspoň trochu štěstí ... na spřízněné duše, zdraví, chechtáky a další věci s tím souvisící ... Staří Sokolové kdysi říkávali: "jen ruchem žijeme" ... no a jestli právě tohle není to pravé ořechové ve všech kontextech ... :-)
Jiří

"Ale je logické že nevytlačí prodej krabic a zaujme jen zlomek obyvatelstva. Ale je to dobrý studijní případ - ochoty prodávat a ne nadávat na zloděje obchodnický. A taky ochoty nakupovat nepohodlně a dráž kvalitu. I když mi přijede až k domu večer, je to určité nepohodlí. Oproti tomu, že navalím tři kartony u supráku do kufru a nemusím si hlídat abych byl večer dome. O úspoře peněz nemluvě.
Je to nepohodlné pro obě strany ale je za to větší kvalita u mě za vyšší cenu, u něj jistý a větší profit.

Stejně je možné se podívat na ochotu nepohodlně prodávat a nakupovat med. Osobně vidím poměrnou korelaci mezi neochotou nepohodlně /pracně/ prodávat a ochotou nadávat na ptáky obchodnický. "

Přesně tak, vedle ceny to nepohodlí bude dělat hodně. Ale co se týká té kvality, nesouhlasím, že to bude vždy automaticky výrazně kvalitnější než v supermarketu. V supermarketu to má vždy víceméně stálou kvalitu, i když v průměru obvykle mizernou, u drobných producentů bude jedním z velkých problémů právě kolísání kvality a to možná i v obrovském rozsahu. Například u mléka podle mně prodej syrového mléka z místních zdrojů v podstatě čeká na tu cca desítku nešťastníků ( a nešťastníka producenta), co budou mít smůlu a jejich mléko bude nakaženo třeba encefalitidou nebo něčím podobně závažným, potom se růst takového prodeje zarazí nebo zpomalí.
Je to potom na znalostech toho kupujícícho či na jeho instinktech či štěstí, aby nekoupil zrovna to výrazně nekvalitní zboží.
Já ještě pamatuji matně rozlévání mléka v místní prodejně do bandasek, špínu na jejich hliníkovém tuším půllitrovém naběráku, kterým to mléko z konve odměřovali, dneska to je podstatně lepší, ale pokud bude smůla, přes drobný prodej mléka projde ke konečnému spotřebiteli i to infikované....
Ještě že med je přirozeným způsobem bakteriostatický...

"Mimochodem, v trvanlivém mléku není žádný řepkový nebo jiný olej, to je pouze jen další urban legend šířená mezi lidmi. V krabicovém mléku je prostě jen mléko, rozdíl v chování je dán odsátím části mléčného tuku, rozbitím zbývající mléčné emulze ultrazvukem na mnohem menší částečky a v podstatě stoprocentní sterilizací takového materiálu vysokoteplotním vteřinovým ohřevem."
---------------------------------------
No, nevím. V mlékárně nepracuji, ale narodil jsem se v zemědělské rodině a chodil na zemědělskou školu. Kravka vždy patřila do našeho chléva, takže vím, co je mléko. uzdělejte pokus. Kupte krabicák, mléko v plastové lahvi a mléko od zemědělce. Dejte to doma na stůl a pozorujte. Zjistíte, že ta tekutina v krabici nikdy nezkysne, po delším čase zhořkne a na jejím povrchu vzniknou krásně žlutá mastná oka.
Ale to už jsme opravdu daleko od včel a dokonce i od GM rostlin na začátku tohoto tématu.

Někdy stačí aby přišla bouřka a už je kyselé i v lednici - samozřejmě, uděláme tvaroh a večer bude zase čerstvě nadojeno. Ale kdo to dnes ví, kdo je ochoten a schopen toto obstarávat?
-------
To je určitý problém, ale co. Zkysne.
Včera přijel chlap s mlékem ve sklenici, v pondělí zas. Žádný problém v zimě, na léto se mu chlad. vůz nevyplatí a tak vydrží míň. Tak máme pondělí úterý čerstvé, středa krabicové.

Ten chlap tady u nás jezdí s mlékem už skoro 20 let. Začal se Škoda120, dnes má několik pick-upů co to tady objíždějí.

Ale je logické že nevytlačí prodej krabic a zaujme jen zlomek obyvatelstva. Ale je to dobrý studijní případ - ochoty prodávat a ne nadávat na zloděje obchodnický. A taky ochoty nakupovat nepohodlně a dráž kvalitu. I když mi přijede až k domu večer, je to určité nepohodlí. Oproti tomu, že navalím tři kartony u supráku do kufru a nemusím si hlídat abych byl večer dome. O úspoře peněz nemluvě.
Je to nepohodlné pro obě strany ale je za to větší kvalita u mě za vyšší cenu, u něj jistý a větší profit.

Stejně je možné se podívat na ochotu nepohodlně prodávat a nakupovat med. Osobně vidím poměrnou korelaci mezi neochotou nepohodlně /pracně/ prodávat a ochotou nadávat na ptáky obchodnický.

Karel

"Musím se přiznat, že podbný dovětek jsem ze svého příspěvku smáznul. Myslím si totéž, ale také si myslím, že je to utopie. Takto to můžu praktikovat já, protože v naší velkovesnici najdu pár pěstitelů a chovatelů v podstatě všeho, co k obživě potřebuji. Něco s nimi vyměním za med, něco koupím, něco si sám vypěstuji. Na zimu zakonzervuji, zmrazím.
Je to ale řešení pro většinu obyvatelstva? Není! Většina obyvatelstva totiž musí pravidelně nakupovat, protože nemají kde uskladňovat, k farmářům je daleko, zpracování výpěstků zabere čas, který je málo kdo ochoten obětovat. Med ze dvora nakoupí zákazník 1X max 3X za rok. Čerstvé potraviny se musí nakupovat několikrát týdně.
Z vlastní zkušenosti musím říct, že pracovat se skutečnou potravinou je pro dnešního "spotřebitele" šok. Vezměme si mléko. Všudypřítomný krabicák, jako mléko se tvářící emulze odpadu ze zpracování mléka, vody, řepkového oleje a konzervantů. Můžete nechat v krabici několik dnů na stole a ta bílá tekutina je pořád stejná. Zatímco opravdové čerstvé mléko potřebuje svou péči. Někdy stačí aby přišla bouřka a už je kyselé i v lednici - samozřejmě, uděláme tvaroh a večer bude zase čerstvě nadojeno. Ale kdo to dnes ví, kdo je ochoten a schopen toto obstarávat?"

Taky si to myslím. Ty bedýnky a další způsoby všelijakého alternativního zásobování s vyloučením větších prodejních řetězců zatím jedou, protože převážná většina lidí v nich jsou nadšenci, kteří si vlastní práci a čas neúčtují nebo účtují levně pod cenou práce. Pokud se to rozšíří a přibudou další prodejci, tak ti už budou svou práci účtovat a ceny půjdou výš. Nicméně je důležité toto podporovat, protože využíváním místních zdrojů zůstávají prakticky všechny peníze tady, neodcházejí třeba do Polska, Holandska nebo Španělska. Nákupem cizích produktů v supermarketech jde prakticky celá cena za producenty nebo za majiteli supermarketu, u nás zůstane jen nepatrný kousek peněz, který jde na platy místních zaměstnanců a na další místní náklady provozovatele.
Mimochodem, v trvanlivém mléku není žádný řepkový nebo jiný olej, to je pouze jen další urban legend šířená mezi lidmi. V krabicovém mléku je prostě jen mléko, rozdíl v chování je dán odsátím části mléčného tuku, rozbitím zbývající mléčné emulze ultrazvukem na mnohem menší částečky a v podstatě stoprocentní sterilizací takového materiálu vysokoteplotním vteřinovým ohřevem.

"Myslím, že vyhnout se maximálně právě oné cestě prodejním řetězcem. Tedy zkrátit onu dobu od vypěstování ke spotřebiteli, konzumovat místní zemědělské produkty (samozřejmě jen tam, kde to jde). Asi obecným rozšířením toho, o co se snažíme prodejem medu "ze dvora". Každý ale, ať si zvolí vlastní cestu. Je to jen můj názor. "
-------------------------
Musím se přiznat, že podbný dovětek jsem ze svého příspěvku smáznul. Myslím si totéž, ale také si myslím, že je to utopie. Takto to můžu praktikovat já, protože v naší velkovesnici najdu pár pěstitelů a chovatelů v podstatě všeho, co k obživě potřebuji. Něco s nimi vyměním za med, něco koupím, něco si sám vypěstuji. Na zimu zakonzervuji, zmrazím.
Je to ale řešení pro většinu obyvatelstva? Není! Většina obyvatelstva totiž musí pravidelně nakupovat, protože nemají kde uskladňovat, k farmářům je daleko, zpracování výpěstků zabere čas, který je málo kdo ochoten obětovat. Med ze dvora nakoupí zákazník 1X max 3X za rok. Čerstvé potraviny se musí nakupovat několikrát týdně.
Z vlastní zkušenosti musím říct, že pracovat se skutečnou potravinou je pro dnešního "spotřebitele" šok. Vezměme si mléko. Všudypřítomný krabicák, jako mléko se tvářící emulze odpadu ze zpracování mléka, vody, řepkového oleje a konzervantů. Můžete nechat v krabici několik dnů na stole a ta bílá tekutina je pořád stejná. Zatímco opravdové čerstvé mléko potřebuje svou péči. Někdy stačí aby přišla bouřka a už je kyselé i v lednici - samozřejmě, uděláme tvaroh a večer bude zase čerstvě nadojeno. Ale kdo to dnes ví, kdo je ochoten a schopen toto obstarávat?

NitraM (62.245.68.31) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050)

"Otázka zní: Co je lepší?"
_________________________

Myslím, že vyhnout se maximálně právě oné cestě prodejním řetězcem. Tedy zkrátit onu dobu od vypěstování ke spotřebiteli, konzumovat místní zemědělské produkty (samozřejmě jen tam, kde to jde). Asi obecným rozšířením toho, o co se snažíme prodejem medu "ze dvora". Každý ale, ať si zvolí vlastní cestu. Je to jen můj názor.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ano, Martine, tak jest. Osobně velmi oblibuji systém zvaný "Bedýnky". Je to čerstvé, z místa a od někoho, koho známe. U nás už je v tom systému i med. A jde velmi na odbyt. Jde jen o to, aby se našlo pár tahounů, kteří najdou cestičky, kontakty, propojí lidi a to vše nějak udržují v chodu. Není to málo práce, ale dnes se "sítěmi" je to o dost snazší. A odpovědní a slušní pěstitelé a chovatelé dbají na dobrou pověst, protože je v okolí všichni znají ... Pravda, nemohou nabídnout takovou "perversi" jako jahody v lednu, ale také o tom to je. Vše "suo tempore" neboli v pravý čas ... pak se můžeme těšit, co v ten pravý čas přijde. S medem je to samozřejmě trochu jinak. Je to drobná práce, běh na dlouhou třať, ale vyplatí se. To už je ale trochu mimo téma GMO a včel. Omlouvám se ... :-)
Jiří