Včelařská konference

Dovolte mi také malou poznámku. Vyšlo to někdy v osmdesátých letech v OVP. Zhotovil jsem toto zařízení podle "lavorového" popisu. (Uvnitř lavoru s horkou vodou se skružovala plastová trubka). Ta se zčásti naplnila ocelovými koulemi z velkých ložisek (byly z ložisek používaných na šachetních bagrech) celé se to "cípanty" instalovalo na spodek koše a ??? Je pravdou, že to fungovalo asi dvě hodiny. Pak jsem ten rachot koulí a klení manželky při rozběhu a při doběhu nervově nevydržel a šlo to do kopřiv. Pak jsem nohy medometu vyztužil a upevnil dle Rudova popisu a snažím se dále proti sobě vlkádat plásty o přibližně stejné váze. Kdysi jsem viděl ve šrotu automatickou pračku s vyvažovacím závažím na bubnu. Tehdy mne to nenapadlo a již si nepamatuji jak to bylo porychtováno. Škoda. Dnešní automatky používají olejové tlumiče a závaží a to je pro naše účely nevhodné. Ještě dnes, když rozbíhém medomet tak slyším ten rachot, ten rachot, ...
Nechal jsem si zhotovit 12-ti rámkový radiální koš, ale i ten má své mouchy. Manželka se na něm vzpírá vytáčet. Ten není na vyvážení tak choulostivý, ale plásty se musí do drážek řádně zaklesnout. Holt, všchno má své...
Zimo, buď již hodná.... JK

Vznik měsíce, prstence kolem planet, samotný profil sluneční soustavy. Tato síla prostě srovná při rotaci do nuly (pozice relativního rovníku) pokud to jde vše a přitom se stále hmotně vyvažuje. Můžeme mít těchto sil v soustavě miliony, k prvotnímu pulzu stačí jen vzájemný kontakt těles,(třeba srážka) .. potom vzájemná (třeba i umělá) gravitace a ihned se navzájem ovlivňují tělesa v prostoru a čase. Může to připomínat i pohled jako na letící včely v roji které si vyměňují za letu feromony kolem kterých krouží v otevřeném prostoru. Fascinující spojitost se včelařstvím a to jen kvůli tomu pohybu. Nejsem fyzik, jen dělám jen do včel, ale nejde si takové podobnosti a síly nevšimnout._gp_

Jako učiteli mechaniky mi to Rudo nedá abych tě neopravil (co učitel to exhibicionista).
Coriolisova síla se vysvětluje na otáčející se zeměkouli. Ale nejedná se o odstředivou sílu, ale o sílu setrvačnou. Projevuje se v jakékoliv rotující soustavě, v které dochází zároveň k radiálnímu pohybu = pohybu kolmému k ose otáčení. Při vzdalování od osy otáčení se zároveň zvyšuje obvodová rychlost (na ose je rychlost nulová a lineárně stoupá se vzdáleností). Pokud ale se má hmota urychlit, musí být ke zrychlení postrkována (setrvačná síla) a to je právě Coriolisova síla. Působí v tečném směru k rotaci - postrkuje při rozkmitání systému koule tou kruhovou trubkou až se zastaví v okamžiku ustálené rotace. Sám se divím, že to tak může fungovat, ale je to tak.

Corialisova síla je odstředivá síla, která vzniká otáčením zeměkoule. Ovlivňuje průběh počasí, ale že by medometu?? Já jsem o vyvážení s někým diskutoval, ale všichni výrobci od nesmělých pokusů rychle utekli. Kuličky musí být velké kvůli váze a při dovažování, tedy neustále, dělají silný rachot. K výraznému zklidnění medometu stačí udělat i dost málo. Nohy asi 5- 10 cm nad zemí propojit např. vingly do osazení vložit trojúhelník ze stavební překližky a na ní naskládat dlaždice pod. Většinou je po problému. Není li, je to v hlavě a rukách. Zdraví R. Stonjek

Děkuji za perfektní odpověď.

mp

Coriolis effect
česky: Coriolisova síla
_gp_
.......
mpol:Také bych uvítal vyjádření někoho znalého ve fyzice - na základě jakého fyzikálního zákona toto funguje.

http://www.clpservis.cz/centramatic.html

Stanovil bych kvůli funkčnosti být Váma v určité toleranci váhu medu +- podle počtu rámků, sdělil průměr a oslovil bych zastoupení Centomatic s.r.o. ve Vsetíně. Doufám, že Vám to pomohlo.

http://www.youtube.com/watch?v=ullnFQD4F1I

Díky za objasnění principu.

Teď prosím ještě o praktické zkušenosti.

Také bych uvítal vyjádření někoho znalého ve fyzice - na základě jakého fyzikálního zákona toto funguje.

Očekával bych spíše opačný efekt - kuličky se shromáždí v nejtěžším místě a nevyváženost ještě zvětší.

"Kdysi jsem zaslechl něco o pokusech vyvažovat medomet - snad obručí s kuličkami, nebo něčím podobným.

V jiné souvislosti by mě zajímalo, o co šlo, na jakém principu to pracovalo a jaké s tím byly zkušenosti. "

Princip byl takový, že po obvodu koše medometu byl kruh ohnutý z trubky a v něm volně běhaly olověné kuličky. Když se do koše medometu dal třeba jen jeden plást k vytočení, olověné kuličky se potom při vytáčení automaticky soustředily na druhé straně koše proti plástu a vyvážily ho. Výsledek tedy měl být takový, že do takového medometu vůbec nebylo třeba nějak vybírat plásty podle váhy, mělo jít vytáčet bez "poskakování" medometu a bez problémů plásty v takovém pořadí, v jakém jsou v bedně i třeba jen v třírámkovém medometu.
Praktické zkušenosti s tím nemám, když jsem točil v šestirámkovém, tam stačilo vybírat plásty podle váhy jen trošku a když jsem používal čtyř a třírámkový medomet, zas bylo plástů tak málo, že úspora času nestačila na podnět k tomu to udělat.

Kdysi jsem zaslechl něco o pokusech vyvažovat medomet - snad obručí s kuličkami, nebo něčím podobným.

V jiné souvislosti by mě zajímalo, o co šlo, na jakém principu to pracovalo a jaké s tím byly zkušenosti.

Vzpomínáte si na to někdo?

To Puppino:
http://www.imkertechnikwagner.de/itraehmchen.html

------
Ceny jsou jak u nás.

Nástavky mě zaujaly tím, že stejně jako já považují 3/4" za málo a 1" za zbytečně moc. Já zvolil 23 oni 22mm tlouštku. :-)
Stejně tak se mi líbilo, že mají tzv Dadant na Langstrotím rámečku, plodiště 12r. Takže jsem se s chutí podíval.
Zajímavě řešená drážka pro rámky - je tam plech jako hřeben, ale bez drážek.Takže rámky jezdí po plechu a asi se to nebude tolik zanášet propolisem.

Všechna dna co jsem viděl, měla varoa zásuvku.

Ten starší včelař co mě tam přivezl měl doma polystyrénové nástavky, ale přechází na dřevěné.

Pokud viděl rozdíl, tak v pomalejším jarním rozvoji, v létě pak stejně silné.

Ve včelách měl podložky, koukali jsme na spad. Asi tak stovka roztočů za měsíc. Léčil v srpnu, září (nestačili jsme se domluvit čím:-) a od té doby ne. Podle všeho léčí jen jednou.

Karel

Moc jste mi nepotěšil pane gp. Já jakožto Holub vím, že existuje Komise pro standardy holubů. A tak bych tokovou komis očekával i ve včelařině a s ní i ty standardy.

Pavel Holub:Kde se dovím, jak má včela kraňská "česká" chráněná zákonem vypadat? Jestliže něco chci vymezit, musím stanovit parametry. Kde jsou? řekněte mi vzdělaní chovatelé.
.......
Odpověď: Sbírka zákonů a následné předpisy, pověřené orgány(Mze) a organizace jako a chovatelská sdružení, výzkumné ústavy,atd, a následné jejich postupy a předpisy, znovu podle zákona a předpisů vytvořených. Včetně dovozu a následných předpisů EU a zákonů a předpisů ČR o dovozu genetického materiálu._gp_

"No jo, ale které to plemeno je to vhodné na překřížení? Z minulosti jsou s tím už nějaké zkušenosti, které nijak dobře nedopadly. A kvůli různému křížení také téměř vymizela včela tmavá a už v době přelomu 19 stol. na území čech."

Vhodnost plemena na překřížení bude asi v tom, že má nějakou dobrou vlastnost, kterou má původní linie znatelně horší. Asi je to záležitost spíše nějakého vědeckého šlechtění. Asi se v takovém případě vybraná včela, spíš než plemeno tak asi linie, delší dobu jen sleduje a vyhodnocuje než se přistoupí k překřížení. Viz třeba http://web.quick.cz/pvzubri/plemenitba.html
Křížení v minulosti bylo asi z velké části jen obyčejný dovoz včel bez následného šlechtění, včelař dovezl včely, využil následný efekt F1 a když dozněl, hledal další včely k dovezení.

Dobrý večer
KaJi, můžeš prosím napsat kontakt jaký velkoobchod v Německu to byl?
Dík Puppino

No jo, ale které to plemeno je to vhodné na překřížení? Z minulosti jsou s tím už nějaké zkušenosti, které nijak dobře nedopadly. A kvůli různému křížení také téměř vymizela včela tmavá a už v době přelomu 19 stol. na území čech. Myslím si, že selekce kraňky je mnohem vhodnější řešení. Nikde nemají žádný zázrak v podobě spásy plemene včely. Já nic proti včele tmavé nemám a je mi jí spíš líto z důvodu jejího mizení.

R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 12. 2010
Dovoz nového plemene krátkodobě může chovateli pomoct, ale dlouhodobě jemu i okolním včelařům nadělá nejspíš ještě víc problémů.
Mnohem lepší cesta je nové plemeno více či méně "přišlechtit" do nějakého chovu. To znamená, že chovatel doveze nové plemeno a přikříží k stávajícímu chovu, potom takových střelím 5 let, nebo možná i deset let brakuje nevhodná včelstva a vybirá ta vhodná včelstva. A rozdává dobré matky okolním včelařům, aby dělali totéž. Teprve potom je nějaká ustálená linie s vybranými dobrými vlastnostmi nového plemene a potlačenými špatnými vlastnostmi.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jenom drobný a pro informaci odkaz z přednášky již zmiňovaného J. Kefusse, který ukazuje, s jakými plemeny pracoval během svého šlechtitelského programu.

http://picasaweb.google.com/112177379233364430593/TrendyANovePristupyVeVcelarstviMezinarKonfK10VyrociZalozeniPSNVPraha1311201002#5539360606401396178

Ostatně i ta Primorská včela, již pak převzali i Nizozemci, byla před americkým šlechtěním, pokud si to dobře vybavuji, taky pěkný mix ...
Jiří

"Dovoz nějakého nového plemene by k ničemu nemuselo přispět např. Včela vlašská ploduje déle a tím roztoč dostává víc možností množit se."

Dovoz nového plemene krátkodobě může chovateli pomoct, ale dlouhodobě jemu i okolním včelařům nadělá nejspíš ještě víc problémů.
Mnohem lepší cesta je nové plemeno více či méně "přišlechtit" do nějakého chovu. To znamená, že chovatel doveze nové plemeno a přikříží k stávajícímu chovu, potom takových střelím 5 let, nebo možná i deset let brakuje nevhodná včelstva a vybirá ty vhodná včelstva. A rozdává dobré matky okolním včelařům, aby dělali totéž. Teprve potom je nějaká ustálená linie s vybranými dobrými vlastnostmi nového plemene a potlačenými špatnými vlastnostmi.

"Tohle je perla jak z parlametu.:-)

Slušné živobytí z nějaké práce je obtížné právě proto, že to co my považujeme za stěží postačující k přežití je jinde těžce dosažitelný standard.

Když si vezmu včelařinu - výrobu rámků. Nevím jaké RUDO či ZELENO tady komu brání aby vyráběl a prodával rámky za 5-10Kč.
V tom mu nebude bránit ani ZELENO ani RUDO. Jen asi těch 5-10 tisíc měsíčně nebude považovat na slušné živobytí.
Zatímco v třeba v Rumunsku nebude problém najít za ty peníze dost dobrovolníků.

Tenhle týden jsem navštívil jeden velkoobchod v NSR. Otevřeli v Rumunsku závod - asi nějakou menší truhlárnu a mají halu nabouchanou rámky a úly až pod střechu.

A ceny - přířez Langstroth 2/3 za 15Kč, Kompletní rámek vydrátkovaný - 21Kč.

No a teď o tom můžeme přemýšlet - co to znamená pro tamní včelaře a naopak pro tamní výrobce rámků a úlů.

Jak si Německý penzista ze své penze pořizuje rámky pod 1Euro a jeho drahé penzijní pojištění vytlačuje nekvalifikovanou práci z NSR. Hodně nekvalifikovanou do Rumunska, mírně kvalifikovanou třeba do ČR. V ČR už ženské nejsou ochotny šít potahy volantů za 12000 a tak se i tato práce převedla odsuď do Rumunska. A před 15 lety byl o práci za 12 tisíc nával, pak už ne. A tak se v té továrně už neobšívají potahy, ale zaplnily ji stroje, kde už není tolik lidí. Ale zase mají větší plat.

Co má vzrůstající životní úroveň společného s RUDOU či Zelenou.
To že někdo považuje za normální že bude mít důchod a soc. a důch. pojištění je RUDÝM standartem v záp a i stř. EVROPĚ už asi tak 100 let. A že nebude mít rakovinu, když bydlí vedle chemické továrny, tak na tomhle požadavku nevidím taky nic ZEleného.
Ale to samozřejmě tu práci zdražovalo vždycky. Jen nebylo tak jednoduché dovézt zboží odjinud.
A mimo jiné proto, že to nebyly samostatné státy ale kolonie
kterým jejich "vlastníci" bránili v obchodu s někým jiným než s nimi."

Jen krátce. Průměrný měsíční plat v technologickém centru číny, v Šanghaji byl před cca půl rokem v přepočtu asi 13 000 Korun. Jinde v Číně je to okolo 4000 kč. U nás je to 23 tisíc Kč, v západních zemích 40 - 60 tisíc Kč.
Dovoz čehokoliv z Číny je právě díky globalizaci dostupný v podstatě každé malé firmičce a vychází za kubík dovezeného prostoru či tunu pár tisícovek Kč.
A právě díky té globalizaci evropští pracující přímo soutěží náklady s těmi čínskými nebo jakýmikoliv jinými z rozvíjejících se zemí. A prohrávají, čím dál víc se toho dováží místo aby se to vyrábělo tady evropskýma rukama a byly z toho evropské zisky.
Jakpak dlouho ještě bude z čeho platit ty důchody, na které si Evropani za posledních 100 let zvykli a politici na levé straně po státu neustále vyžadují... O ochraně prostředí platí úplně totéž.
Buď neměla být globalizace a potom bychom na ty věci měli stále plno peněz nebo globalizace je a potom Evropa musí jít dříve nebo později, dobrovolně nebo nedobrovolně, životní úrovní dolů směrem k světovému průměru.
Omlouvám se, není to téma tady této diskuze, jakmile ale př Matela si začal pochvalovat globalizaci, tak mi to nedalo se ozvat.

gp (93.92.52.23) --- 10. 12. 2010
opensourcelife.wikispaces.com/+Kefuss

John Kefuss: Keeping Bees That Keep Themselves

M. E.A. McNeil
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Díky za tenhle text, pospojovaly se některé věci po jeho pražské přednášce mou vinou dosud nespojené ...:-)
Jiří

Dovoz nějakého nového plemene by k ničemu nemuselo přispět např. Včela vlašská ploduje déle a tím roztoč dostává víc možností množit se. Možná vrátit se k včele tmavé, ale ta je s jarním rozvojem pomalejší a je vhodnější na pozdní snůšku. Starší včelaři, kteří si pamatují včelu tmavou, a vzpomínaly na včelaření svého mladí mi říkaly, že včely se na řepce nejprve dostávaly do formy a první med byl až z lípy, pokud byl. V souvislosti s roztočem varroa bych zde vzpomenul syndrom CCD. Do výzkumu, co je to CCD, už bylo směrem na západ od nás investováno mnoho peněz. A z článků těchto výzkumů z různých zemí je možné se dozvědět stejné výsledky a poznatky. Nikdo ale ještě nenapsal, že CCD má vyřešeno na sto procent. Obecně co jsem se dočetl, tak středně silná včelstva měla před kolabsem počet roztočů a včel v poměru asi 1:1 do toho se přidal nějaký virus a včelstvo zkolabovalo. Samotný průběh před kolabsem nebyl u včelstva nijak pozorovatelný, o spadu nemám informace, a pokud ve včelstvu zůstaly nějaké včely, tak šlo o mladušky, které se virem nestihly tolik nakazit. A závěr každého článku byl směrován na potírání varroázy jako prvočinitele celého kolabsu. A to je problém i úhynů u nás. Podcenění situace a špatné ošetření, včelaři si na roztoče ve včelstvu zvykli, ale včela ne. Monitoring s odlišenín spadu přirozeného a po ošetření, selekce na požadované vlastnosti a ošetřovat proti roztoči v době kdy to má efekt to by měl být dnes základ chovu.

Bohužel Evropa je příliš zabarvena do ruda a do zelena, práce je v Evropě díky tomu tak drahá, že skoro všechno je díky globalizaci levnější do Evropy dovézt než v Evropě vyrobit, takže slušné živobytí z nějaké práce je a bude v Evropě čím dál vzácnější.
--------------------------------

Tohle je perla jak z parlametu.:-)

Slušné živobytí z nějaké práce je obtížné právě proto, že to co my považujeme za stěží postačující k přežití je jinde těžce dosažitelný standard.

Když si vezmu včelařinu - výrobu rámků. Nevím jaké RUDO či ZELENO tady komu brání aby vyráběl a prodával rámky za 5-10Kč.
V tom mu nebude bránit ani ZELENO ani RUDO. Jen asi těch 5-10 tisíc měsíčně nebude považovat na slušné živobytí.
Zatímco v třeba v Rumunsku nebude problém najít za ty peníze dost dobrovolníků.

Tenhle týden jsem navštívil jeden velkoobchod v NSR. Otevřeli v Rumunsku závod - asi nějakou menší truhlárnu a mají halu nabouchanou rámky a úly až pod střechu.

A ceny - přířez Langstroth 2/3 za 15Kč, Kompletní rámek vydrátkovaný - 21Kč.

No a teď o tom můžeme přemýšlet - co to znamená pro tamní včelaře a naopak pro tamní výrobce rámků a úlů.

Jak si Německý penzista ze své penze pořizuje rámky pod 1Euro a jeho drahé penzijní pojištění vytlačuje nekvalifikovanou práci z NSR. Hodně nekvalifikovanou do Rumunska, mírně kvalifikovanou třeba do ČR. V ČR už ženské nejsou ochotny šít potahy volantů za 12000 a tak se i tato práce převedla odsuď do Rumunska. A před 15 lety byl o práci za 12 tisíc nával, pak už ne. A tak se v té továrně už neobšívají potahy, ale zaplnily ji stroje, kde už není tolik lidí. Ale zase mají větší plat.

Co má vzrůstající životní úroveň společného s RUDOU či Zelenou.
To že někdo považuje za normální že bude mít důchod a soc. a důch. pojištění je RUDÝM standartem v záp a i stř. EVROPĚ už asi tak 100 let. A že nebude mít rakovinu, když bydlí vedle chemické továrny, tak na tomhle požadavku nevidím taky nic ZEleného.
Ale to samozřejmě tu práci zdražovalo vždycky. Jen nebylo tak jednoduché dovézt zboží odjinud.
A mimo jiné proto, že to nebyly samostatné státy ale kolonie
kterým jejich "vlastníci" bránili v obchodu s někým jiným než s nimi.

Karel

"""""............ Otázka je taky, k čemu by se ten výsledek běžnému včelaři hodil, když nemá v podstatě žádný vztah k vyšlechtěnosti a k mednému výnosu příslušné včely."""
Tak pořád vůbec nerozumím tomu, proč ta úporná obrana "čisté rasy", když ani nevíme proč ji máme a jak ta rasa vypadá.

"> Říká se tomu také "důsledky globalizace".
Ale ta zavrhovaná globalizace má i "pozitiva". Ono totiž ke slušnému živobytí u nás dnes stačí "odkroutit" 8 hodin v zaměstnání a dalších 8 hodin dne se lze válet už jen válet TV a nebo se věnovat koníčkům. Také umožňuje si přečíst na internetu, kde se co dělá jinak než u nás. (ale to už se dostáváme jinam...) "

Bohužel Evropa je příliš zabarvena do ruda a do zelena, práce je v Evropě díky tomu tak drahá, že skoro všechno je díky globalizaci levnější do Evropy dovézt než v Evropě vyrobit, takže slušné živobytí z nějaké práce je a bude v Evropě čím dál vzácnější.

> Právě toto uvažování, převážení všeho živého nás přivedlo
> tam kde jsme.
Ano, genocida A.m.m. v minulém století nebyla asi nejšťastnější. Ale co teď?

> Říká se tomu také "důsledky globalizace".
Ale ta zavrhovaná globalizace má i "pozitiva". Ono totiž ke slušnému živobytí u nás dnes stačí "odkroutit" 8 hodin v zaměstnání a dalších 8 hodin dne se lze válet už jen válet TV a nebo se věnovat koníčkům. Také umožňuje si přečíst na internetu, kde se co dělá jinak než u nás. (ale to už se dostáváme jinam...)

> Také představa, že vše doma je špatně a jen západ je
> pokrok není zrovna to nejlepší.
Přesně tak. Například české proorganizované včelařství nám závidí celý svět, jak se lze často dočíst. Západ, východ, sevej i jih se mají co učit od nás. Proč se ale stále opakují plošné úhyny? Asi pár lajdáků, co nedodržují metodiku... Ale že by jich bylo místně až 80%, jinde jen třeba 20% ?

> Nějak se nám vytrácí v důsledku našich pokřivených
> představ Rozum.
Pár těch, co "nespořádají" vše to co je jim servírováno na talíř zde diskutují o varroatoleranci, poukáží na to, že na západě to už funguje. Někteří z nich vidí jako perspektivní cestu (méně pracnou než prošlapávat tutéž cestu od začátku) obohatit genetickým materiálem VT včel naše "národní bohatství". Že by ztratili rozum?

"Kde se dovím, jak má včela kraňská "česká" chráněná zákonem vypadat? Jestliže něco chci vymezit, musím stanovit parametry. Kde jsou? řekněte mi vzdělaní chovatelé."

Nevím, jestli má nějak "česká" včela vypadat, ale rasy včely ( snad jsem to pojmenoval dobře) jsou určeny souborem loketních idexů na křídlech. Jednu dobu bylo hodně článků o nějakém českém počítačovém programu, který to určoval na základě nějaké statistiky těch indexů.
A, jak jsem tomu porozuměl, ty indexy jsou nějak geneticky propojeny přímo s geny jednotlivých ras.
Tehdy bylo na základě toho programu včelařům dokonce nabízeno komerční určení přesné rasy či mixu ras jeho včel, včelař pošle teď nevím jestli včely nebo jen samotná nalepená křídla v určitém počtu a zpátky mu dojde výsledek, kolik procent jsou jeho včely kraňky, kolik jiná rasa.
Jestli to dá objednat teď a kde, nevím, možná ve VUVČ ?
Otázka je taky, k čemu by se ten výsledek běžnému včelaři hodil, když nemá v podstatě žádný vztah k vyšlechtěnosti a k mednému výnosu příslušné včely.

Nejsem plemenář, jsem laik, který by v tom chtěl mít jasno.

Plemenné znaky – soubor typických znaků charakterizující dané plemeno
Plemenný typ – zvíře s dokonale vyjádřenými typickými znaky plemene
Užitkový typ – zvíře s dokonale vyjádřenými znaky, které charakterizuje užitkové zaměření zvířete (někdy vytvořen křížením více plemen)
Plemenný standard – souhrn požadavků na vlastnosti zvířat v dané etapě šlechtění

Kde se dovím, jak má včela kraňská "česká" chráněná zákonem vypadat? Jestliže něco chci vymezit, musím stanovit parametry. Kde jsou? řekněte mi vzdělaní chovatelé.

"To já vím, jenomže máme tady jednotný prostor EU bez hranic. Kdo nemá vyloženě smůlu a nepadne na nějakou náhodnou podrobnou kontrolu , klícku s matkou či zavíčkovaný matečník v izolátoru převeze třeba v autě bez problémů.
A pokud nedojde k přenosu nějakého fatálního parazita či nemoci, na to stačí si trochu dát pozor nebo ta linie včel nebude odlišitelná od místních na první pohled, nikdo nic nezjistí. Dokud ty "nové geny" nebudou rozšířeny na nějaké velké ploše a někdo z včelařů na té velké ploše nezadá z nějakého důvodu kontrolu rasy místní včely nebo něco takového...."

Možná by byl čas uvolnit jednotlivá státní území pro dovoz jiných linií včel . Lepší evidovaný dovoz jiných linií včel, i když málo žádoucích než neevidovaný dovoz bez jakékoliv kontroly, zabránit mu totiž nejde.....

"Zkus si k Toulouse dovést z Čech jakési včely. Zavřou a opokutují tě
místní veterináři i s Kefussem, až zčernáš. Taková situace je v celé
EU."

To já vím, jenomže máme tady jednotný prostor EU bez hranic. Kdo nemá vyloženě smůlu a nepadne na nějakou náhodnou podrobnou kontrolu , klícku s matkou či zavíčkovaný matečník v izolátoru převeze třeba v autě bez problémů.
A pokud nedojde k přenosu nějakého fatálního parazita či nemoci, na to stačí si trochu dát pozor nebo ta linie včel nebude odlišitelná od místních na první pohled, nikdo nic nezjistí. Dokud ty "nové geny" nebudou rozšířeny na nějaké velké ploše a někdo z včelařů na té velké ploše nezadá z nějakého důvodu kontrolu rasy místní včely nebo něco takového....

Zkus si k Toulouse dovést z Čech jakési včely. Zavřou a opokutují tě
místní veterináři i s Kefussem, až zčernáš. Taková situace je v celé
EU.

2010/12/11 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> "V Toulouse je pěkné žití. Také mít podíl na včelaření v Chile bych bral.
> Pár včelstev 25 km severně od Toulouse také. Myslím, že ho jeho ztráta
> včelstev spolu s moudrostí v jeho věku posílila natolik, že bych také asi
> se známýma z Polska a Německa v jeho kůži, takovou činnost dělal. Matky za
> 650 EURO. Mít možnosti najaře dovést 6000 matek a naopak vyvést. ... Tomu
> člověku nezahá u nás v ČR nikdo koho ve včelařství znám s jeho možnostmi
> ani po palec na jeho noze. Má úplně jiné možnosti než my v Čechách. Jeho
> testy jsou jen důsledkem té ztráty která ho potkala.
> Patří mu jméno vedle významných včelařů Evropy, ne-li světa. "
>
> No, Čechy a Morava je na takové velké včelaře hodně malý prostor, tam by se
> neuživili. Takoví velcí včelaři by potřebovali možnost kočovat v rámci celé
> EU.
> Třeba včely přezimovat někde v Chorvatsku, Slovinsku, Itálii atd. kde
> začnou jarní plodování někdy na začátku února, v plné síle v dubnu s nimi
> nakočovat na řepku do Maďarska, na rozhraní dubna a května s nimi nakočovat
> na řepku do ČR a v druhé polovině května s nimi nakočovat na řepku někde v
> Polsku u Baltu. V červnu na maliny a medovici někde u Baltu v lese, v
> červenci v lese na medovici a lípy v ČR, v srpnu na medovici v lese někde
> na jihu Maďarska a v září a říjmu zakrmit na zimu na jihu v relativním
> teple na zimním stanovišti , kde v tuto dobu naplno kvete podzimní
> květena....
> 500 kilo medu z jednoho včelstva by asi nebyl žádný problém......
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Tak to je na snadě otázka, proč se vůbec o takové šlechtění zajímáme?
Bond testy tu dělá pár jednotlivců. Dovoz genetického materiálu jako
sperma a matky a následné selekce z toho tu také provádí pár lidí.
Nevím ale o nikom, kdo by tu dovážel z jižní polokoule nulté a určitě
ověřené matky, kterým se zde jen přihodí dělnice a selekce může
pokračovat. Mluvíme tu o intenzivní selekci. Ani v případě Holanďanů
ani nemáme jak ten materiál namnožit v ovlivnitelném kvantu pro naše
území za minimum času kolem března a dubna. Tady se množí oproti tomu
jen jakýsi autochtonní materiál a to úplně jinak než je světová
realita. Je možné tu inseminací cosi zbaslit, ale nechci vidět ty
počáteční ztráty a problémy. Jedině si to dovést načerno sám a držet
otom kravatu s rizikem dost dlouhého kriminálu nějaké země EU. Nemáme
tu přístup k moři, tz: problematická obměna materiálu. Máme tu
povinnou kraňku podle zákona. Jakmile nejsou adekvátní podmínky
ctěných přednášejících shodné s našima, je to alespoň pro mne uzavřená
záležitost a ztráta času.

Jak začít? Změnit plemenářský zákon, změnit přístup MZe a ČSV, zvýšit
dovoz materiálu s nepřetržitým ověřováním (viz. Francie - ostrov
Chile, Holandsko - jejich ostrovy) se opravdu v našich podmínkách dá,
ale kdo to bude dělat? Já to dělat ani jako včelař s mnoha včelstvy
nebudu. A znovu jsem u té ztráty času, protože navíc mi ČSV a VÚ Dol v
těchto otázkách při kolektivním rozhodování jako nepřekonatelný
problém. Chybí nato hodně peněz, které plujou do úplně jiného. Trvám
natom, že myslet si, že ty podmínky (dovoz, selekce, izolované
množení, zpětný vývoz na ostrov) nejsou potřeba je právě ta zvrhlost.
Ti přednášející pánové z Holandska a Francie (nebo Chile?) toto určitě
moc dobře ví, ale jen my si myslíme, že z hovna upleteme bič.

_gp_

Dne 11. prosince 2010 9:29 <Josef.Mensik/=/seznam.cz> napsal(a):
> Právě toto uvažování , převážení všeho živého nás přivedlo tam kde jsme. Říké se tomu také "důsledky globalizace". Dnes se tomu svět začíná bránit. Také představa, že vše doma je špatně a jen západ je pokrok není zrovna to nejlepší. Nějak se nám vytrácí v důsledku našich pokřivených představ Rozum. Napřed jsme byli křivení do červena, teď do modra. Jejich směs by měla být fialová = zlatá střední.
>
> Pepan
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Vsem kritikum
>> Datum: 10.12.2010 22:57:09
>> ----------------------------------------
>> V Toulouse je pěkné žití. Také mít podíl na včelaření v Chile bych bral.
>> Pár včelstev 25 km severně od Toulouse také. Myslím, že ho jeho ztráta
>> včelstev spolu s moudrostí v jeho věku posílila natolik, že bych také asi
>> se známýma z Polska a Německa v jeho kůži, takovou činnost dělal. Matky za
>> 650 EURO. Mít možnosti najaře dovést 6000 matek a naopak vyvést. ... Tomu
>> člověku nezahá u nás v ČR nikdo koho ve včelařství znám s jeho možnostmi
>> ani po palec na jeho noze. Má úplně jiné možnosti než my v Čechách. Jeho
>> testy jsou jen příčinou té ztráty která ho potkala.
>> Patří mu jméno vedle významných včelařů Evropy, ne-li světa.
>>
>> Bohužel náš zapadákov zůstane vždy jen zapadákovem. Nemáme tu takové
>> možnosti. Jsme jen suchozemci. A on pán s velkými životními
>> zkušenostmi._gp_
>>
>>
>> .....
>> Že to jde cestou hledání odolnějších včelstev i u profi včelařů, je možné
>> si přečíst v moderním včelaři o Kefussovi z Franice.
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Menšík:
Důsledně sledovat včelstva na svém stanovišti, pečlivě vybírat materiál k dalšímu rozchovu na základě vlastních poznámek a požadavků.

J. Burgel:
mám víceleté záznamy spadu roztočů u 25ti včelstev.
Přirozené spady jsou pravděpodobně zkresleny marvenci.
Nejprůkaznější jsou jistě spady po ošetření z toho nejjasněji po první fumigaci.
Záznamy spadu ( ovlivněných léčením)jsou samozřejmě rozdílné co do jednotlivých roků a u jednotlivých včelstev, je to soubor čísel ze kterého neumím zcela zodpovědně a objektivně vybírat k dalšímu chovu varroatolerantní material.
Vidím to jako jeden velký problém z mnoha dalších.
J. Bűrgel

"V Toulouse je pěkné žití. Také mít podíl na včelaření v Chile bych bral. Pár včelstev 25 km severně od Toulouse také. Myslím, že ho jeho ztráta včelstev spolu s moudrostí v jeho věku posílila natolik, že bych také asi se známýma z Polska a Německa v jeho kůži, takovou činnost dělal. Matky za 650€. Mít možnosti najaře dovést 6000 matek a naopak vyvést. ... Tomu člověku nezahá u nás v ČR nikdo koho ve včelařství znám s jeho možnostmi ani po palec na jeho noze. Má úplně jiné možnosti než my v Čechách. Jeho testy jsou jen příčinou té ztráty která ho potkala.
Patří mu jméno vedle významných včelařů Evropy, ne-li světa. "

No, Čechy a Morava je na takové velké včelaře hodně malý prostor, tam by se neuživili. Takoví velcí včelaři by potřebovali možnost kočovat v rámci celé EU.
Třeba včely přezimovat někde v Chorvatsku, Slovinsku, Itálii atd. kde začnou jarní plodování někdy na začátku února, v plné síle v dubnu s nimi nakočovat na řepku do Maďarska, na rozhraní dubna a května s nimi nakočovat na řepku do ČR a v druhé polovině května s nimi nakočovat na řepku někde v Polsku u Baltu. V červnu na maliny a medovici někde u Baltu v lese, v červenci v lese na medovici a lípy v ČR, v srpnu na medovici v lese někde na jihu Maďarska a v září a říjmu zakrmit na zimu na jihu v relativním teple na zimním stanovišti , kde v tuto dobu naplno kvete podzimní květena....
500 kilo medu z jednoho včelstva by asi nebyl žádný problém......

"To soužití mezi příznivci a odpůrci nebude tak jednoduché. Dá se předpokládat, že VT včela bude pravděpodobně geneticky vzdálená našemu brojleru. Pokud se budou v jednom rajónu vzájemně takové linie pářit, budou včely poněkud "veselé", jak říká přítel J.P"

Na tohleto jsou přece už dávno genetické metodiky. Geneticky vzdálenější linie je třeba přišlechťovat do chovu pomalu a postupně, brakovat nevhodné a upřednostňovat ty dobré. Takže to je job chovatelů základních liní, ze kterých se potom rozchovávají matky na prodej.
Pokud někdo doveze geneticky odlišné matky třeba z jižního pobřeží Španělska, kde by mohly být už i hodně africké geny a natvrdo vrhne je a jejich generaci do běžného prostředí zájmových včelařů, tak k tomu skutečně dojde, ale jinak ne.

Stejně by bylo zajímavé vědět, jestli už skutečně někdo dováží takové geneticky odlišné matky do ČR, v jednotném prostoru EU to není nijak kontrolovatelné kromě udávání nějakými závistivci. Už proto, že v první generaci bude výrazný efekt F1, který se s velkou pravděpodobností odrazí na znatelně vyšších výnosech. Problém nastanou až teprve v dalších generací.

Právě toto lze pak snadno aplikovat na náš problém. TO JE. Důsledně sledovat včelstva na svém stanovišti, pečlivě vybírat materiál k dalšímu rozchovu na základě vlastních poznámek a požadavků. Nespoléhat na paměť ale mít u každého včelstva kartu s poznámkami. V žádném případě nehledat záchranu v každoročním nákupu byť vyhlášených matek. Natož ještě v cizině. Uvědomte si jednu věc; Chov matek je Byznys; pokud by jste chtěli kvalitu tak musíte kupovat tzv. prověřené a to je ještě dražší jak F1


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vsem kritikum
> Datum: 11.12.2010 09:53:17
> ----------------------------------------
> """Právě toto uvažování , převážení všeho živého nás přivedlo tam kde jsme.
> Říké se tomu také "důsledky globalizace". Dnes se tomu svět začíná bránit.
> Také představa, že vše doma je špatně a jen západ je pokrok není zrovna to
> nejlepší. Nějak se nám vytrácí v důsledku našich pokřivených představ
> Rozum. Napřed jsme byli křivení do červena, teď do modra. Jejich směs by
> měla být fialová = zlatá střední."""
>
> Vašemu postoji rozumím. Příroda ale nerozumí politice. To je velké štěstí.
> Právě chtíč a velká politika vládne Českem, ať je modrá, rudá či duhová.
> Jen politika rozeznává zastánce a odpůrce. Příroda rozeznává jen schopné od
> neschopných. Kompromisu je schopný jen ohleduplný a rozumný člověk.
>
>
>

"""Právě toto uvažování , převážení všeho živého nás přivedlo tam kde jsme. Říké se tomu také "důsledky globalizace". Dnes se tomu svět začíná bránit. Také představa, že vše doma je špatně a jen západ je pokrok není zrovna to nejlepší. Nějak se nám vytrácí v důsledku našich pokřivených představ Rozum. Napřed jsme byli křivení do červena, teď do modra. Jejich směs by měla být fialová = zlatá střední."""

Vašemu postoji rozumím. Příroda ale nerozumí politice. To je velké štěstí. Právě chtíč a velká politika vládne Českem, ať je modrá, rudá či duhová. Jen politika rozeznává zastánce a odpůrce. Příroda rozeznává jen schopné od neschopných. Kompromisu je schopný jen ohleduplný a rozumný člověk.

"""""""Ale díky tomu nezištnému poskytování matek se ty správné geny budou neustále utužovat, až se dostaví kýžený výsledek. Bude to trvat hodně dlouho, ale naděje umírá poslední :-)""""
To soužití mezi příznivci a odpůrci nebude tak jednoduché. Dá se předpokládat, že VT včela bude pravděpodobně geneticky vzdálená našemu brojleru. Pokud se budou v jednom rajónu vzájemně takové linie pářit, budou včely poněkud "veselé", jak říká přítel J.P.

Právě toto uvažování , převážení všeho živého nás přivedlo tam kde jsme. Říké se tomu také "důsledky globalizace". Dnes se tomu svět začíná bránit. Také představa, že vše doma je špatně a jen západ je pokrok není zrovna to nejlepší. Nějak se nám vytrácí v důsledku našich pokřivených představ Rozum. Napřed jsme byli křivení do červena, teď do modra. Jejich směs by měla být fialová = zlatá střední.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vsem kritikum
> Datum: 10.12.2010 22:57:09
> ----------------------------------------
> V Toulouse je pěkné žití. Také mít podíl na včelaření v Chile bych bral.
> Pár včelstev 25 km severně od Toulouse také. Myslím, že ho jeho ztráta
> včelstev spolu s moudrostí v jeho věku posílila natolik, že bych také asi
> se známýma z Polska a Německa v jeho kůži, takovou činnost dělal. Matky za
> 650€. Mít možnosti najaře dovést 6000 matek a naopak vyvést. ... Tomu
> člověku nezahá u nás v ČR nikdo koho ve včelařství znám s jeho možnostmi
> ani po palec na jeho noze. Má úplně jiné možnosti než my v Čechách. Jeho
> testy jsou jen příčinou té ztráty která ho potkala.
> Patří mu jméno vedle významných včelařů Evropy, ne-li světa.
>
> Bohužel náš zapadákov zůstane vždy jen zapadákovem. Nemáme tu takové
> možnosti. Jsme jen suchozemci. A on pán s velkými životními
> zkušenostmi._gp_
>
>
> .....
> Že to jde cestou hledání odolnějších včelstev i u profi včelařů, je možné
> si přečíst v moderním včelaři o Kefussovi z Franice.
>
>
>

At last, the group came up with a couple of sickly looking pupae and three Varroa mites. Kefuss was having fun. “It’s cheaper to have visitors from time to time to try to find mites in my hives,” he said with a twinkle. “Don’t believe what I say. Look at it for yourself and you will believe your own eyes.”



That evening, Kefuss’ long-time apiarist, Maria Bolt, appeared at the bee house. He clearly respects her skill, introducing her with the story of his lost line of bees, which she was able to replenish, improved, from her own apiary. She brought a feast of French food — a great coil of saucisson, breads, roasted vegetables and wines. The party was joined by local beekeepers, toasting and talking bees in multiple languages around the table, laughing: “Hey, the mites will become an endangered species,” “No kidding, he raises them in Petri dishes,” “Ha, I even advertised for them in the French bee journal,” “There’s a better business — mites.” In a glow of bonhomie, everyone dispersed into the night, headed for Apimondia, the international bee conference, in Montpellier.



If Kefuss found himself often at the right place at the right time in his life, his talk at Apimondia might be added to that list as timely. Like no other presentation at the congress, the lecture hall was crammed to overflowing with people who wanted to hear how to get off chemicals without losing the store. They were, he told them, in for a big surprise.



Kefuss’ message, simply put was: Most beekeepers have not assessed the cost of chemical treatments, which have to be repeated every year, in contrast to a breeding protocol. An analysis of the risks and benefits of selection will show that it is not economic to treat. In addition to the up-front cost of gas, labor and chemicals is the cumulative resistance created in pathogens and pests requiring increasingly stronger treatments, the contamination of honey and beeswax, and the negative effect of chemicals on colony fitness.



“Think like a lazy man,” he said. The Bond test is “a test that runs all by itself” – the process of natural selection. He illustrated the point with a gag slide of himself and Bolt snoozing in front of the bee house.



Mites? Good, he says. They are valuable selection tools, not to be eliminated but kept at a level that does not hinder the bees. “If your dog has fleas and I bust into your house, he’s not going to worry about his fleas” — a Kefussian explanation.



Colony loss? A gift. In 2001– 2002, twothirds of his hives died out in the selection process. “I would have been happy with 10% survival.” But most commercial beekeepers, he concedes, could hardly celebrate heavy loss. What’s more, selection costs time with skilled labor, and beekeepers have little leisure to work out a plan. Simply put, the Bond and the BAT test involve too much risk. To answer the need for a cross-over program that is simple and cheap, with fewer risks, he presented the Soft Bond Test.



It is a way to do the time-intensive testing on a limited number of hives.



As a variable example, he set out a procedure for the selection of up to 20 breeder queens from an apiary of 500: 1) From the initial group of hives, select the 100 best producing colonies. 2) On those, perform 24-hour hygienic tests. (Kefuss carries squares of worker brood cells already frozen to insert immediately as he cuts, saving a trip. 3) Of those, select the most hygienic 40 for Varroa count. Tabulate all adult, daughters and immature Varroa in the cells to give a present and future evaluation. 4) Spread this breeding material by rearing daughters and requeening in all bee yards to produce selected drones. 5) Leave the best 20 of the selected hives without treatment – the Bond test – to produce breeder queens.



He calculates the time investment for selecting a breeder queen for disease resistance for this size example: 7.25 hours per queen (50 hours for hygienic testing plus 95 hours for the mite count, which comes to 145 hours divided by 20 queens). In addition, he notes the time per queen to select for, in this case, pollen collection: 3.73 hours. His total is 10.98 hours invested in each breeder queen.



He suggests that beekeepers: graft from the Bond Test queens with the lowest number of Varroa; monitor Varroa levels in colonies not in the Bond Test and stop chemical treatment when infestation is below 5% (the fleas-on-the-dog situation).



This Soft Bond approach has the advantages of limited loss, natural mating, better resistance to brood disease, and a time investment rewarded with less work and money spent on treatments.



Kefuss produces 3,000 mated queens a year in France, which he sells worldwide.



His breeder queens sell for 650€ each. His apiary in Chile, Pacific Queens with partner Francisco Rey, has 4,000 hives for pollination, queen rearing and honey production.



With opposite seasons, they can provide 6,000 queens to France in February and March. “In 1994 we had European foulbrood, chalkbrood and mean bees. We started to select for hygienic behavior, and in about two years time these problems were eliminated. We’ve been running the Bond test there for over 10 years.” Time brings change. Kefuss has turned over honey production in the French apiaries to his son Cyril, remarking “It’s easier to lift a queen than a deep super of honey.” And he deeply misses the camaraderie of his neighbor down the road Steve Taber, the American bee expert who died last year.



But Kefuss is moving into the future. He is in a cooperative project with Danny Weaver, who is doing DNA analysis to identify survivor stock. And he is training beekeepers from around the world in his Bond protocols, spreading the word that bees do not need to be kept with chemicals. Notably, a researcher from China returned home to train 400 beekeepers with a goal of producing chemical-free honey. It is hoped that Kefuss and Bolt will speak and teach two-day workshops in the U.S. in 2010-11: “It would be mainly practical manipulations with a little bit of theory. People would get their hands dirty and be involved.”



He considers this work to bear “a certain moral responsibility to future beekeepers to show that it is not only possible but cheaper to keep bees without chemicals.” He invites beekeepers to his Varroa Challenge at Rucher d’Oc, where they are welcome to sleep on the hay.



“This is what we do. I hope you take it and improve on it, and we can copy what you do.”



To inquire about hosting a U.S. visit of John Kefuss and Maria Bolt, contact nuc/=/survivorstockqueens.org.



John Kefuss can be reached at jkefussbees/=/ wanadoo.fr.



M. E.A. McNeil is a journalist and graduate of Marion Ellis’ Master Beekeeper program at The University of Nebraska. She lives on a small organic farm in San Anselmo, California with her husband and son, beekeepers all, and participates in the Marin County Survivor Stock Queen Rearing Project. She can be reached at mea/=/onthefarm.com.

John Kefuss: Keeping Bees That Keep Themselves

M. E.A. McNeil

John Kefuss began experimenting with the possibility of breeding resistant bees before it was known it could be done. He promotes his "Bond Method" of selection as both more healthy and economical than chemical treatment for both bees and their keepers. He now proposes a more gradual approach to weaning an apiary.



A winding dirt road thickly lined with blackberries and oak leads to a French apiary that has been sought out by researchers from around the world. The guest book in the ancient brick honey house reads like a Who’s Who in the world of bee scientists, and they came to find John Kefuss, breeder of survivor stock.



Some, bumping up the brambly drive, 24 kilometers north of Toulouse, may well have wondered if they were going to a great deal of trouble to visit a huckster – the 007 Bond Method beekeeper. He is in fact some kind of reverse snake-oil salesman, peddling the rewards of giving up remedies with a side of good humored showmanship.



A kindly bear of a man, Kefuss warmly welcomed visitors one day last fall to his Rucher d’Oc (which means Apiary of the Oc, a region in the South of France). He sat down beneath an enormous oak tree to tell his story, surrounded by the pilgrims — some Polish and American beekeepers. He dubbed one, Krzysztof Loc who breeds 12,000 queens a year, “The Henry Ford of Polish Queen Insemination.” And then he was off into the story of the tree — planted some 400 years ago to commemorate a visit of King Henry IV of France to the hunting grounds there. The story of the storyteller himself seemed remarkable, too.



Kefuss is an American who arrived some forty years ago to these lightly wooded rolling hills, which are native to his French wife, Josette. He came by his own circuitous route, a life journey that has somehow repeatedly landed him in the right place at the right time. Looking back from under his oak tree, he says, “Sometimes you have luck.



You don’t realize until later just how lucky you have been.” He started beekeeping at 11 years old. He worked his way through Ohio State University with a job at the bee lab of the legendary researcher Walter Rothenbuhler, who Kefuss calls “a kind and good person, a very good bee geneticist, a world class scientist.” In the lab, Kefuss counted American foulbrood in bee cells. Kefuss saw that some strains of bees were killed by a couple of scales, and some strains tolerated a full comb filled with dried scales. Rothenbuhler told him, “John, you have to test against the actual disease.”



When he finished his B.S. in entomology, with a minor in chemistry, he decided to join the Marines. Rothenbuhler, a World War II veteran, turned him instead to a job at the USDA lab in Logan, Utah. There he ran a study on photoperiods in bees under William P. Nye and, at 24, wrote the resulting paper that was published in the Journal of Apicultural Research. He remembers hitchhiking back to Ohio for a family visit with a quarter in his pocket.



Rothenbuhler was known as a systematic, careful researcher, and he admired those characteristics in the work of Frederick Ruttner in Frankfurt, Germany. He convinced his young protégée to enter a doctoral program under Ruttner. Not only did Kefuss speak no German, but he had been pronounced irredeemably language-challenged by his high school French teacher Mme Cory. Whether it says more about him or Mme Cory, he completed a PhD from the J. W. Goethe Universitat in zoology with work in biochemistry.



While he was a graduate student, Kefuss traveled to Apimondia in Maryland in 1967. He counts this story as the best of his good fortune: The first day of the congress he met a young French woman and had Ruttner translate for them both, including, on the last day, his proposal of marriage, which she accepted. “Like choosing queens, you have an idea what’s a good queen,” he said.



The newly titled Dr. Kefuss moved with his wife to her native Toulouse, where he established a commercial apiary. His education not withstanding, he insists he is not a scientist but a beekeeper (a fine line once you see what he is up to). “If you want to conduct an experiment, bring a scientist. I have the bees.” And so it was that he supplied bees to Wolfgang Ritter in Germany and Jacques Ducos de Lahitte in France, who were testing chemical treatments used in hives. From 1983 through 1991, such treatments as Folbex, Apitol, Perizin, Amitraz, Apistan and Bayvarol were evaluated. “We did not work with the chemicals ourselves. But we saw the results.” It was a turning point for Kefuss, who concluded that “Using chemicals is caveman beekeeping.”



Now it is known that bees can be bred for resistant behavior, so it is hard to imagine that it was at most a guess and a hope only 17 years ago when Kefuss began to experiment with the idea. His respected doctoral mentor, Ruttner, opined that bees could not be bred against mites, saying, “Sheep can’t be bred against wolves.” Kefuss saw, though, that in a project by Ritter in Tunisia with farmers too poor to treat their hives, survivor bees resulted. Was it a local effect, or was it genetic? In 1993, at Rucher d’Oc, Kefuss crossed the black Tunisian bees, A.m. intermissa, with yellow Dadant Starline A.m. ligustica, and it seemed that the resistant characteristic was genetic. The aggressive progeny could be selected for gentleness as well. He went to Tunisia, looking for hygienic bees: “I was asked, What will you do if you find none? I said, I’ll go to the mosque and pray.” He did find resistant bees; both he (in Toulouse) and Ritter (in Freiburg) tested them from 1993 to 2004.



It was a heady time. In 1993, promising Urguayan stock was tested at Toulouse as well as at the Oberursel Bee Research Institute in Germany and the University of Warmia and Mazury in Olsztyn, Poland. At the same time, Kefuss began testing European stock by withdrawing all treatment.



“By 1996 we knew we could select for Varroa resistance,” he said. In 1999 he stopped all treatment of his hives in France. From 1999 to 2005, Ralph Buchler tested 13 lines of bees from different areas in Europe on the island of Unije in Croatia for resistance to Varroa without treatment. Kefuss’ bees from Toulouse were the last to die out. “Ruttner told me that it turns out that sheep can be bred against wolves.”



Was Kefuss first? It’s not his kind of question. “I don’t think about that. Danny Weaver was doing selection tests about the same time, ’93. I learned queen rearing with the Weavers in Texas — Father Binford and Uncle Stanford Weaver. What’s important is that you can develop bees through selection.”



What sub-family of bees is best? That’s not his kind of question either. “I don’t know if it is very relevant to list the different races we have worked with (Carniolans, Caucasians, Chinese Italians, K-Stars, from our old Starline lines, intermissa). What is important is that all races can be selected for better tolerance to Varroa. What we are trying to do is develop bees with as many different types of alleles as possible because there are many types of resistance.”



Perhaps one reason Kefuss eschews being called a scientist is that he is more practical than analytical. “It’s not important to know” just why a particular strain is surviving (although he is assiduous in recording how). “You flew here to Europe and didn’t know the mechanics of the plane, but you got here.”



The term “Bond Test” was first coined at a meeting of the German Bee Research Institutes at Bremen “to describe our principle of ‘Live and let Die’ for the testing we had been doing since 1993. You don’t do any treatments and wait until the non-resistant lines die out through natural infestations.” Kefuss subsequently intensified the process with the Bond Accelerated Test — “Survive or Die Now” (BAT). “In the BAT test we give frames of brood with large quantities of Varroa (40 per 100 cells) to accelerate the elimination of non-resistant lines. That way instead of taking three to four years we can do the job in about six months. The Bond test is slow but you probably end up selecting for more different types of resistance.



The BAT test is fast and probably will not take into account mechanisms of resistance that require a long period for the effects to be observed.” Either way, he has found that most beekeepers see the choice between treating or withdrawing treatment from their apiaries as a catch-22. Kefuss said, “It took me three years to decide to stop because I knew there was a good chance I would lose my shirt, or even more.” To convince reluctant beekeepers, he now teaches a more gradual approach, which he calls The Soft Bond Method.



He now keeps his commercial apiaries without treatments and cites 15% loss – the same or less than beekeepers who treat. To answer the skepticism his results have produced, he has announced “The World Varroa Challenge,” inviting beekeepers to Rucher d’Oc to count mites in his apiary, offering one euro cent for every mite found.



The assembled beekeepers that fall day followed Kefuss from beneath the old oak to a tour of his bee house, stacked with homemade boxes. He makes or adapts all his own equipment, including frames, queen cells made of German hair curlers, and ice cream boxes used for emerging queens. His hybrid Cloake boards, a blend of Brazilian and New Zealand methods, have a fiveframe nuc above; he explained that they produce heavier queens, and he finishes no more than 20 at a time.



Then he suited up the group and took off down a dusty side road, trailed by a carload of beekeepers, to an apiary of some 35 hives. There, the foreigners pulled and ogled frames, resorting to opening cells to earn some change – after all, it was high mite season. Amid the placid bees, they soon shed their suits and then their veils. At la

V Toulouse je pěkné žití. Také mít podíl na včelaření v Chile bych bral. Pár včelstev 25 km severně od Toulouse také. Myslím, že ho jeho ztráta včelstev spolu s moudrostí v jeho věku posílila natolik, že bych také asi se známýma z Polska a Německa v jeho kůži, takovou činnost dělal. Matky za 650€. Mít možnosti najaře dovést 6000 matek a naopak vyvést. ... Tomu člověku nezahá u nás v ČR nikdo koho ve včelařství znám s jeho možnostmi ani po palec na jeho noze. Má úplně jiné možnosti než my v Čechách. Jeho testy jsou jen příčinou té ztráty která ho potkala.
Patří mu jméno vedle významných včelařů Evropy, ne-li světa.

Bohužel náš zapadákov zůstane vždy jen zapadákovem. Nemáme tu takové možnosti. Jsme jen suchozemci. A on pán s velkými životními zkušenostmi._gp_


......
Že to jde cestou hledání odolnějších včelstev i u profi včelařů, je možné si přečíst v moderním včelaři o Kefussovi z Franice.

Zdravím, protože jsem idealista, vidím to takto:
Varroatoleranci je možné šlechtit, nezačnou se k tomu vytvářet podmínky, při tom jednotlivci začnou šlechtit a vytvářet si podmínky tím, že budou svým sousedům "nezištně" poskytovat matky ze svých nejlepších včelstev a diskutovat s nimi a tím šířit nenásilně správné myšlenky. Výsledkem bude varroatolerantní včela, i když metodické vedení včelstev na našem území bude tuto varroatoleranci rušit tím, že se tu budou chovat varroasenzitivní včelstva (udržovaná jen chemií), která svými geny budou ovlivňovat okolí? Ale díky tomu nezištnému poskytování matek se ty správné geny budou neustále utužovat, až se dostaví kýžený výsledek. Bude to trvat hodně dlouho, ale naděje umírá poslední :-)
Jestli se něco začne organizovat jako v zahraničí, rád se přidám.
Petr Kovář

-gp- napsal:

>Nechápu ale reakci v tom smyslu, že profi včelaři se snaží množit nějaké žebráky.
>Můžeš mi to vysvětlit Radku jednu věc? Musíš mne to ale vysvětli polopatě.
..............

Zkusím polopatě.
Pokud by u nás byla většina profi včelařů, životně závislých (protože je to jejich obživa) na co nejlepším přežívání včelstev, potom bych chápal lépe náš systém chemicky nastavený na přežívání nejméně odolných včelstev.

U nás je ale většina hobby včelařů, tak ten systém nechápu.

Neznamená to, že profi včelaři mají mrzáky, proč by to měli být mrzáci? Jen prostě chápu, že by mohli mít opatrnější přístup k ověřování či vyvracení dogmat o varroatoleranci.

Ale vůbec to neznamená, že se nemusím mýlit a naopak profi včelaři v tomto, pokud se rozhodnou se tím zabývat, naopak můžou velmi pozitivně ovlivnit své okolí, protože vlastní procentuelně v oblasti velké procento včeltev, a geny svých včelstev si můžou podstatně ovlivnit své okolí. To hobby včelaři můžou, jen pokud se spojí, a to tu zatím neexistuje.

Že to jde cestou hledání odolnějších včelstev i u profi včelařů, je možné si přečíst v moderním včelaři o Kefussovi z Franice. Taky Bronislav Gruna se u nás pro tuto cestu zřejmě rozhodl.

Zkus prosím vnímat tu poznámku o profi včelařích tak, jak jsem ji myslel - že je pro mě pochopitelná z jejich strany nedůvěra a větší opartnost, protože je to zdroj jejich obživy.

Ahoj

Radek

Nevím, jestli by reakce něměla být ve smyslu, že alespoň něco jako vědecký poznatek o odolnosti VD, tu je příznivý.

Nechápu ale reakci v tom smyslu, že profi včelaři se snaží množit nějaké žebráky. Můžeš mi to vysvětlit Radku jednu věc? Musíš mne to ale vysvětli polopatě. Jak Ty poznáš odolné včelstvo? Jak Ty poznáš neodolné včelstvo? Jak může u velkého a malého včelaře neodolné neuhynout? Velký má nějakou protekci u kacířů? Neaplikovat na Hustopecku u Tebe chemii znamená, o včely podle scénáře o úhynech na VD dojít. Nejsem modlář. Uvažování a má práce by neměla postrádat racionální základ. O tom Holanďanovi bych raději asi pochyboval. Nevěřím moc ničemu, co nevidím. To alespoň ekozemědělství má řád a ochrané lhůty a netváří se to jako nějaký alibismus? Vystupovat ale tak jako že neošetřuji a přitom když dojde nato že musím zaléčit a léčím ... Není to už nějaká včelařská a lidská zvrhlost? To si můžu pustit reklamy a masírovat se bez úhony na zdraví mých včel._gp_


......
_gp_ napsal:
>Tak jak se rychle proti chemické látce přizpůsobuje, tak takové přizpůsobení i umí rychle prý ztratit. Dělat selekci je dobré, ale jak ji dělat? Jsou vůbec nějaké výchozí standardy selekce proti VD?
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Současný přístup k roztoči u nás je zřejmě na tom chemickém kolotoči postaven.
Někdy se říká, že je postaven na nejhoršího včelaře. Zkusím kacířskou myšlenku – není to tak. Podle mě je postaven tak, aby neuhynulo to nejméně odolné včelstvo. A když už to současný kolotoč nebude stihat, něco se chemicky přidá.
A životně důležité, aby co nejvíce včelstev přežilo, to není pro hobby včelaře, ale pro ty, kdo se včelařením živí. To není nic proti profi včelařům, naopak, je třeba vidět, že oni můžou mít v tomto jiný pohled na věc, jiný cíl.
Vzhledem k cíli – aby přežila i ta nejméně odolná včelstva, je náš systém zřejmě na světové špičce.
Ale je otázkou, jestli to za pár let či desítek let, pokud se nic nezmění, opravdu nebude jen skanzen těch nejméně odolných včelstev na světě. Jestli bychom ten cíl neměli přehodnotit.
Ta nejjednodušší selekce by byla rušit nejméně odolná včelstva a rozchovávat odolnější. Problém při současné metodice je ten, že ta nejméně odolná buď nepoznáme, nebo poznáváme těžko. Pokud se několikrát za rok aplikuje chemie, potom na kondici včelstev nepoznáme, jak jim roztoč dělá problémy.

...ale největší přednost poskytují tyto úly v létě proto je snůška tak neuvěřitelně vysoká všechno je to založené na mikroklima v úlu a stálé nekolísající teplotě v úlu. karl

Nedá mi, aby som nenapísal niekoľko postrehov uvedených karlom.
Dôvodí dobrými výnosmi, čo spája s vnútornými polyuretánovými uľovými stenami a dokonalou mikroklímou v úli. Tak to môže byť dobrý argument pre ovplyvnenie včelárskej verejnosti, hlavne začiatočníkov, ktorí si všimnú hlavne to, že tento úľ doslova doslova produkuje med.
No posledné desaťročia to dosahujú včelári v hociktorom úli, ak je v ňom silné včelstvo a v okolí stanovišťa je dlhodobo dobrý zdroj znášky, zdôrazňujem DOBRÝ! A k tomu stále počasie, ktoré dovoľuje vyletovať včelám za zdrojom každý deň!, čo vždy nebýva.

Len malý príklad. ing. Smělého pozná hádam každý (neviem či ešte včelári), mal PS úle s 8 cm hrubými stenami a bez Al fólie a dosahoval 100 kg? výnosy a to prosím v Prahe. Poznám včelára z Maďarska a ten dosahuje priemer na včelstvo 120 kg, pritom má obyčajné drevené úle s jednoduchými stenami 22 mm hrubými. Ja osobne včelárim s úľmi so sololitovými stenami 26 mm len so vzduchovými stenami a tiež dosahujem dobré výsledky, takže ako? Vždy to bude aj o úľovom systéme, každoročnej sily včelstva, viac dobrých znášok v okolí včelnice a hlavne dlhodobo dobré počasie. V podstate nie som proti rôznym zlepšením úľovej zostavy, preto ani PUF včelám istotne neublíži, ale k dobrým výsledkom ešte nemusí viesť, vždy budú závisieť aj od hore uvedených činiteľov.

Ak to takto nie je, ani ten najlepší úľ "nevyprodukuje" ani
kg medu.Nakoniec nektár do úľa prinášajú včely a príslovie hovorí "kde nič nie je, ani čert neberie". Karl, prajem veľa úspechov.

Ten předpokld asi správný nebude. Austrálie a oba americké kontinenty měly původní složení vegetace odlišné od eroasie a Afriky a hodně nezávislé na opylení hmyzem.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Vsem kritikum
> Datum: 09.12.2010 17:46:02
> ----------------------------------------
> Nic nezpůsobilo vyhynutí . Včela se vyvinula až po roztržení
> superkontinentu Gotvana pepan
>
> Trochu som si prevetral vedomosti na Wikipedii a musím Ťa Pepan trochu
> doplniť. Gondwana nebola ešte super pevnina, nachádzala na južnej časti
> pologuli asi pred 600 miliónmi rokov.
> Super pevnina PANGEA sa vytvorila o niečo pozdejšie pred 300 až 120
> miliónmi rokmi z ktorej sa oddelili všetky dnešné pevniny. Vývoj druhov sa
> dovtedy udial na super pevnine PANGEY a do tej doby sa vyvinul i primitívny
> druh včely ako takej.Rozdelením superpevniny sa dostali na nové kontinety i
> včela, ostatné živočíšstvo a potrebný biotop. Takže Gustiho predpoklad
> môže byť správny. No, pochybnosti vždy ostávajú.
>
>
>

Já si to již uvědomil taky Nějak mě ta pangea z paměti vypadla. Stárnem a blbnem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Vsem kritikum
> Datum: 09.12.2010 17:46:02
> ----------------------------------------
> Nic nezpůsobilo vyhynutí . Včela se vyvinula až po roztržení
> superkontinentu Gotvana pepan
>
> Trochu som si prevetral vedomosti na Wikipedii a musím Ťa Pepan trochu
> doplniť. Gondwana nebola ešte super pevnina, nachádzala na južnej časti
> pologuli asi pred 600 miliónmi rokov.
> Super pevnina PANGEA sa vytvorila o niečo pozdejšie pred 300 až 120
> miliónmi rokmi z ktorej sa oddelili všetky dnešné pevniny. Vývoj druhov sa
> dovtedy udial na super pevnine PANGEY a do tej doby sa vyvinul i primitívny
> druh včely ako takej.Rozdelením superpevniny sa dostali na nové kontinety i
> včela, ostatné živočíšstvo a potrebný biotop. Takže Gustiho predpoklad
> môže byť správny. No, pochybnosti vždy ostávajú.
>
>
>

Jestli bych taky mohl poprosit o fotky na email jossev/=/email.cz. Díky moc

Nic nezpůsobilo vyhynutí . Včela se vyvinula až po roztržení superkontinentu Gotvana pepan

Trochu som si prevetral vedomosti na Wikipedii a musím Ťa Pepan trochu doplniť. Gondwana nebola ešte super pevnina, nachádzala na južnej časti pologuli asi pred 600 miliónmi rokov.
Super pevnina PANGEA sa vytvorila o niečo pozdejšie pred 300 až 120 miliónmi rokmi z ktorej sa oddelili všetky dnešné pevniny. Vývoj druhov sa dovtedy udial na super pevnine PANGEY a do tej doby sa vyvinul i primitívny druh včely ako takej.Rozdelením superpevniny sa dostali na nové kontinety i včela, ostatné živočíšstvo a potrebný biotop. Takže Gustiho predpoklad môže byť správny. No, pochybnosti vždy ostávajú.

Jsem v této otázce spíše pesimista. Mám ale podmínky se o toto pokusit. Bohužel jak to bez rizika začít, když jsou čísla zamoření v podletí stále stejná? Jsou tu výkyvy ve spadech, ale to je vždy dáno celkovou situací zavčelení v okolí. Jediné co mne potkalo byla zkušenost, kdy za stejných podmínek ošetřování padaly stanoviště a tři byly naprosto odlišné a perfektní, přitom vzdušná vzdálenost 3km a v kříži vedle padavek. Jenže to má do genetiky hodně daleko. Bylo to snůškovými podmínkami. Velký spad byl i tam. Také podezření na ošetření slunečnice a byl přitom i suchý rok kdy nektarodárnost slunečnice spolu s osivem byl problém u všech včelařů v okolí. _gp_
..........
Pavel Holub :-) Čtu vám myšlenky.
Teď vážně. Měli bychom se alespoň pokusit potvrdit či vyvrátit možnost benigního vztahu Varroa destructor a A.m.c. Měli bychom dát včele tu šanci.

Radek Krušina: Možná někdo ví i zdroj a doplní to, popřípadě vyvrátí, ale pro problém varroatolerance to není zřejmě důležité.
RK
............
Pěkně to popsal p. A. Přidal. Online jsem to tehdy s obtížemi spojené s chybami po zveřejnění, přenesl do systému VN. Nyní je to jak v MV tak na mém funkčním testovacím prostoru na ic.cz, možná i ve Včelařství, to nevím.

http://vcelarsky.tym.cz/vcelarskenoviny/index.php/cs/nemoci-skudci/269-vysvetleni-nomenklatoriky-a-taxonomie-v-celedi-varroidae-klestikoviti.html

Podle mého názoru pochopení problematiky vzniku a zániku kolonií druhů včel pomůže v pochopení problematiky při dnešních selekcích._gp_

To jste si vymyslel nebo máte zdroj informací. Zajímalo by mne to velmi, jestli na to někdo už přišel. Já toto dal jen jako teorii do souvislosti se zmiňovanou rovnováhou, v kterou u roztoče varroa nevěřím._gp_
.......

:-) Čtu vám myšlenky.
Teď vážně. Měli bychom se alespoň pokusit potvrdit či vyvrátit možnost benigního vztahu Varroa destructor a A.m.c. Měli bychom dát včele tu šanci.

Loupící včelstva jsem vyděl, za den máte vylupované včelstvo na dně. A ten týden nebo dva to včely zvládnou přežít, ale za tu dobu se nový roztoči dostanou na plod, včely to zavíčkují a je zaděláno na problém. Který by přirozeným množením roztoče v jednom úlu nenastal. Když budu počítat aspoň částečnou VT včely která mi může pomoci k tomu ,aby se omezilo ošetřování v sezóně a řešilo se ošetření jen na podzim kdy je ve včelstvu nejmíň plodu a ošetření je krátkodobé s největším efektem.

Přečti si stanovy a dovíš se to.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroatolerance
> Datum: 09.12.2010 13:48:49
> ----------------------------------------
> Milane, pro některé včelaře je větším trestem právě to vyloučení ze svazu
> než nějaké paragrafy. A je víc než hloupé se o člověka který nemá zájem se
> nějak starat, to je marné počínání, a když to dělám, tak jen pro členy, o
> nečlena ať stará veterina. Takže veterina se o něj starat nebude, já také
> ne a dopadne jak jsem psal, protože to nezvládá.
> ---------------------
>
> Neznám přesně stanovy, ale nemůžeš zřejmě vyloučit někohho za něco co
> nedokážeš, i kdyby to stanovy připouštěly.
> No a pokud by se ti přiznal, aby jsi jej mohl vyloučit, je pro něj
> jednodušší ze VSazu normálně vystoupit než se dohadovat jestli a jak měl
> léčit či ne.
>
> Kdysi mi bylo vysvětleno že Svaz je tady pro spolkovou činnost a ne pro
> zdraví včel.
> V podtstatě rozumná myšlenka, i když jsem s ní tenkrát nesouhlasil.
>
> Toto je o tom, že nikdo neví k čemu tady vlastně Svaz je - jestli
> představuje převodovou páku státní správy - tedy relikt z doby kdy tady
> takové převodové páky strana vytvářela a i výbory ZO,OV procházely kádrovou
> selekcí, nebo co vlastně. Roztočovou domobranu, či opravdui jen zájmový
> spolek lidí co je baví včely. A nebo to má sloužit k ochraně byznysu
> velkých včelařů. Každý do toho transformuje své představy a je to takový
> beztvarý útvar.
>
> Karel
>
>
>

Nic nezpůsobilo vyhynutí . Včela se vyvinula až po roztržení superkontinentu Gotvana

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vsem kritikum
> Datum: 09.12.2010 12:50:15
> ----------------------------------------
> Rovnováha? Jaká rovnováha? Včela medonosná se rozšířila v poslední době
> díky zvýšené migrace člověka po Zemi. Co ale způsobylo to, že se na všech
> deskách nevyskytovala? Druhově kdysi na nějakých kontinentech vyhynula? Co
> tedy způsobil úbytek druhů včel na kontinentálních deskách při pohybech a
> dělení Pangey?       
>
> _gp_
> ......
> Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
> Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741)
> (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803)
> (48899) (48901)
> ......
> """Ahoj Radku, teoretizuji jinak. Otázkou je, jestli VJ (Jacobsoni) a
> VD(Destructor)byly dva od počátku šíření nebo se uskutečnil vývoj, pokud
> ano, bude pokračovat na něco nového? Jestli ano, lze tedy místo potlačení
> čekat novýho roztoče vyvinutého z VD? """""
> Pavel Holub: Pokud se umožní vývoj vztahu parazita a hostitele, tak právě
> tehdy k tomu nedojde, pokud do toho člověk strká nos, tak nastolení
> rovnováhy narušuje. Příliš agresívní parazité se sami vyřadí. Pokud tedy
> člověk i nadále hodlá ten nos do toho strkat, musí v prvním kroku chtít a
> ve druhém pochopit mechanismus tohoto vztahu.
>
>
>

Myslim ze i ty roztoce z loupeze musi vcelstvo ten tyden, dva ustat nez to
monitoringem clovek zachyti. Ale hadam protoze zatim jsem nikdy loupez s
prinosem roztocu nezachytil.

Osobne mam s loupezemi problem - uverit ze se tak bezne deje. Uz mi na
dotaz zda jsou loupeze bezne odpovedelo kladne dost skvelych vcelaru ale ja
jsem v tom stale ne uplne verici tomas. Stale si rikam ze ty me pocty
roztocu si vklidu v tom ulu namnozi samy.

T.H.



2010/12/9 Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>

> Tomáši, píšete ještě o tom co si může včelstvo loupeží donést nebo už
> řešíte něco jiného? A i kdyby to vyloučení tomu dotyčnému nevadilo, to už
> mi bude jedno, protože se o něj nebudu starat.
>

Prosím Vás Karl, pokud Vás to nezatíží, byl byste tak hodný a poslal mi nějaké fotografie úlů, děkuji Pavel. pajon/=/email.cz

_gp_ napsal:
>Ahoj Radku, teoretizuji jinak. Otázkou je, jestli VJ (Jacobsoni) a VD(Destructor)byly dva od počátku šíření nebo se uskutečnil vývoj, pokud ano, bude pokračovat na něco nového? Jestli ano, lze tedy místo potlačení čekat novýho roztoče vyvinutého z VD?
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ahoj Gustave,
Podle toho co si pamatuji, že jsem někde četl, když jsem to hledal, tak varroa destruktor je jiný druh než varroa jacobsoni.
Trochu se to dá odvodit i logicky – víme, že varroa jacobsoni se na včele medonosné nemnoží
Varroa destruktor se množí, tedy varroa destruktor není varroa jacobsoni.
Pokud se tedy varroa jacobsoni na včele medonosné opravdu nemnoží, potom se dá těžko teoreticky vymyslet způsob zmutování varroa jacobsoni až po začátku parazitování na včele medonosné.
Možná někdo ví i zdroj a doplní to, popřípadě vyvrátí, ale pro problém varroatolerance to není zřejmě důležité.
RK
……………………

_gp_ napsal:

>Myslím si, že ho zastavíme takto. Roztoč má stále ideální podmínky se stále geneticky přizpůsobovat. Jediná možnost je zavádění chemického kolotoče a doufat, že bude kolotoč stále fungovat. Kolotoč se musí neustále zpětně kontrolovat. Musí se z toho chemického kolotoče za čas něco jako prostředek vypustit a také něco nového jako účinná látka nebo prostředek dát. Proto, protože jak jsem napsal, roztoč se stále přizpůsobuje.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Toto je jediný možný způsob způsob boje, ve který má zřejmě smysl doufat, pouze kdyby se potvrdilo, že včela medonosná jako druh není schopná varroatolerance. To už je ale zřejmě jisté, že jako druh to včela medonosná umí – žít s roztočem (africká plemena,…), ovšem nevíme to o kraňské rase.
Takže pokud by se podařilo potvrdit, že to není možné u kraňky, stále ještě by zbývala zřejmě cesta křížení mezi rasami. Ale to už je jiné téma.
…………………………..

_gp_ napsal:
>Tak jak se rychle proti chemické látce přizpůsobuje, tak takové přizpůsobení i umí rychle prý ztratit. Dělat selekci je dobré, ale jak ji dělat? Jsou vůbec nějaké výchozí standardy selekce proti VD?
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Současný přístup k roztoči u nás je zřejmě na tom chemickém kolotoči postaven.
Někdy se říká, že je postaven na nejhoršího včelaře. Zkusím kacířskou myšlenku – není to tak. Podle mě je postaven tak, aby neuhynulo to nejméně odolné včelstvo. A když už to současný kolotoč nebude stihat, něco se chemicky přidá.
A životně důležité, aby co nejvíce včelstev přežilo, to není pro hobby včelaře, ale pro ty, kdo se včelařením živí. To není nic proti profi včelařům, naopak, je třeba vidět, že oni můžou mít v tomto jiný pohled na věc, jiný cíl.
Vzhledem k cíli – aby přežila i ta nejméně odolná včelstva, je náš systém zřejmě na světové špičce.
Ale je otázkou, jestli to za pár let či desítek let, pokud se nic nezmění, opravdu nebude jen skanzen těch nejméně odolných včelstev na světě. Jestli bychom ten cíl neměli přehodnotit.
Ta nejjednodušší selekce by byla rušit nejméně odolná včelstva a rozchovávat odolnější. Problém při současné metodice je ten, že ta nejméně odolná buď nepoznáme, nebo poznáváme těžko. Pokud se několikrát za rok aplikuje chemie, potom na kondici včelstev nepoznáme, jak jim roztoč dělá problémy.
Aleš Molčík a jeho ZO provádí selekci zřejmě na základě spadu při prvním léčení varidolem. To je zřejmě velké plus a něco už to řekne, ale je otázkou, jak moc při pravidelném podávání léčiv výběr odolných včelstev je zatížen náhodnými vlivy. Také se nedá ověřit, jak reagují včelstva pod tlakem roztočů.
To si naopak neustále ověřujeme u nás, a možná je to spíš výhoda než nevýhoda, jak se často presentuje.
Kde vzít v ČR materiál pro rozchovávání se člověk oficiálně nedozví. Je to o tom vytváření podmínek. Ale kdo se pídí, ten najde alespoň šlechtitele či chovatele, kteří se problémem zabývají a neignorují jej, takoví by se měli podpořit i odběrem matek. Samozřejmě to nejsou plně varroatolerantní včely.
Vlastní možné mechanismy tolerance už tu byly párkrát popsány a ty by zřejmě stály u těch standardů, kdyby se tím někdo začal oficiálně zabývat.
Taky se dá v rámci ZO rozchovávat to místní, co se nejlépe osvědčuje (kdyby se nemuselo léčit – tedy např. nejmíň léčebných zásahů, nejmenší spad, nejlepší kondice) . Ale je to vždy o tom samém, jak to posoudit, když je pod sankcí nařízeno x krát léčit.
Takže když už jsme u systému, zkusím nadhodit ke kritice pár myšlenek, kudy by se třeba nabízela teoreticky cesta, o čem bychom mohli v ZO diskutovat:
-       Možná se někde dá nastudovat, jak to dělají v Holandsku, a něco převzít, jak o tom tu někteří psali. Nevím, jestli ale někdo má nějaké ucelené poznatky o jejich systému, které jsou volně k dispozici
-       Nabízí se také možnost nařizování ve vyhlášce změnit v doporučení. To by ale zřejmě narazilo na obavu z chaosu.
-       Také by bylo možné jít cestou výjimek ve vyhlášce, podobně jako je to u ekologického chovu – např. ti kdo se zavážou sledovat svoje včelstva a poskytovat údaje z monitorování SVS, můžou léčit individuálně podle nějakého dohodnutého klíče.
Určitě by se dalo vymyslet i mnoho dalších variant, ale zatím tu máme pod sankcí nařízeno léčit a spoléháme se na to, že když to uděláme jinak, že to zatím nikdo nekontroluje.

Radek Krušina

Tomáši, píšete ještě o tom co si může včelstvo loupeží donést nebo už řešíte něco jiného? A i kdyby to vyloučení tomu dotyčnému nevadilo, to už mi bude jedno, protože se o něj nebudu starat.