Včelařská konference

Již 4 den nepřicházejjí příspěvky na meil.

Pepan

Pominu-li nedočkavost včelaře a extrémně nepříznivé počasí, pak si myslím, že na vysoušení medu má velký vliv narušování cirkulace vzduchu vyvolané včelami. Pokud je zasíťované dno, otevřená očka, tak včely nezvládají usměrňovat proud vzduchu a mají problém s vysoušením medu, a nejen to.
Jako další vliv bych pak viděl ten rozdíl uteplený/neuteplený úl.

Milan Čáp

>krásně suché úly,až mám obavy jak to dopadne z jara.<
-----------------------------------------------------------
Až počasí dovolí, a budete-li chtít rušit, podívejte se do zimního hroznu. Včely si vodu schovávají v plástech na kterých sedí. Avšak, zda to bude platit i při použití paropropustné fólie, to nevím. Podělte se.
JK

Koupil jsem několik druhu paropropustných folii ....
-----------

Já zkoušel černou netkanou textili co se dává na záhony.

Vše dobré, až na to že ji včely prokousaly. Ke zkoušení silnější pod střešní krytiny jsem se nedostal. Mně to zajímalo hlavně proto, že jsem nad tím podněcoval přímo cukrem v pytlíkách.
Což po dostupnosti plast krmítek ztratilo smysl. A taky jsem došel k tomu, že pytlovina (umělohmotná) je stejně dobrá pro můj účel. Šířka pytle je snad dělaná přímo na Langa.
Někde to mám na stropě dále, ale moje úly ventilují dost spárami mezi palubkami a dalšími skulinami. :-)

Karel
Karel

Mám tenkostěné úly,vysoké podmety zasyťované,na dvaceticentimetrových paletach.Letos přímo to z úlu teklo. Podotýkam že mám dost vlhké stanoviště. Koupil jsem několik druhu paropropustných folii a výsledek,krásně suché úly,až mám obavy jak to dopadne z jara.Několik obrázku s pruhlednou folii a paropropustou ,v galerii viz;www.vcelypavera.wz.cz

Je to Lukopren a dá se koupit za necelejch 400kč zde-
http://www.drostra.cz/?PID=27113&tabid=3

Materiál na výrobu forem se jnenuje Lokopren N 1522.
Jeden Kg stojí cca. 500 Kč.
Formy je dobré vystužit zednickou perlinkou.

Jarda

"""""snad jen při výjimečně chladném a vlhkém počasí"""""

Chladné počasí je vždy výhodné pro vysoušení medu. Nejhorší je teplé a vlhké.

Nevíte někdo označení hmoty (silikonu) na výrobu forem na svíčky a kde ji popřípadě koupit?
A máte někdo zkušenosti s výrobou forem?
Díky.

Pokus na myších, který jsem uvedl je samozřejmě modelový příklad a u nejpočetnější skupiny ( pět párů) pokus trval přes dva roky. A měl nás naučit, kam se dostanem, když u plemenitby nebudem používat hlavu. Pokud by se teoreticky mělo něco podobného projevit u roztoče tak při disciplíně ošetření bych to odhadnul na minimálně patnáct let. Vypadá to číslo hrozně a v plošné praxi je to nemožné. Ale když čtu, že roztoč je tu třicet let, tak je to spíš o trpělivosti bojovat. Za těch osm let co se nějaké selekci věnuji jsem u včelstev přece jednu změnu zaznamenal, kromě nízkeho spadu se zmenšila síla zimujícího včelstva. Na začátku jsem měl včelstva, která v prosinci seděla na 7 uličkách teď mám včelstva, která obsedají tak 5 uliček. Zimují slabší, ale na jaře to velmi rychle doženou a na řepku jsou o stejné síle a snůška se nezměnila. Aleš

Mám tenkostěný úl, zasíťované dno otevřené naplno, očka otevřená, úly jsou umístěné na paletě třicet centimetrů nad zemí. Za špatného počasí má med o dvě procenta víc vlhkosti než stejný úl umístěny v maringotce. A nepomůže ke ztrátě vlhkosti ani vytáčení o týden později. Ale pokud je počasí pěkné, tak vlhkost je stejná. Aleš

Taky jsem to zjistil

Dovolim si nesouhlasit,

pouzivam jak stare izolovane uly nastavkove s plnym dnem, vyska podmetu 3-4 cm, tak i masiv 25 mm parafinovane s celozasitoavnym dnem, vyska podmetu 7-8 cm, ocka atd.
Pouzivam oba tyto typy ulu ke kocovani, priblizene stejne silna vcelstva, stejne stanoviste.

Nejsem zadny divoch a vytacim zavickovane plasty.
Kdyz neberu jako standard letosni jaro, ktere bylo extremne vlhke, tak jsem pak vytacel pohanku- zacatek zari a rozdil byl skutecne do 1,5 % , vzorek byl 30 vcelstev, v pomeru 20 novych a 10 starych.

PZ

"Tak jsem tedy zkusil tu pěnu. Obyčejná montážní pěna odlomená od nedávno zapěněného okna. Namočená na cca 1 minutu do parafínu ohřátého na 195 st. Pokud byla teplá, tak výrazně změkla, ale po vychladnutí nezměnila objem, pevnost a v řezu ani výrazně nenapila parafín"

Je třeba vyloučit, že z takhle ohřátého polyuretanu nebudou vznikat nějaké toxické zplodiny rozkladu, které by se přes stěnu potom mohly dostávat do včel a do medu. Stabilita polyuretanové pěny při tak vysoké teplotě rozhodně výrobcem zaručena nebude a možnost vzniku nějakých toxických zplodin, mnohem horších než třeba při lakování nástavků obyčejnými barvami, je tak dost reálná.
1 minuta pro tepelně izolační pěnu nic neznamená, s největší pravděpodobností se vysoká teplota vůbec nedostala do hloubky pěny.

"Nedočkavost není vždy příčinou řídkého medu. Naměřil jsem ojediněle až 24 % vody v zavíčkovaném akátovém medu, vytáčeném 1,5 měsíce od poslední snůšky, měřeno v jednotlivých buňkách při odvíčkování. Takový med nápadně rychle stéká při odvíčkování."

Je fakt, že na takový med ojediněle po odvíčkování taky přijdu. Připadá mi, že na to má určitý vliv mikroklima stanoviště v kombinaci s počasím těch pár dnů, kdy včelstvo tu příslušnou dávku medu zpracovává. Například pokud je stanoviště na místě, kde se těch pár dnů dlouho drží rosa a dlouho do poledne je vlhko.

>Podle mně spíš za to může nedočkavost včelaře a snaha vydobýt ze včel co nejvíc medu. Dříve se běžně včelařilo tak, že po ukončení snůšky se med nechával ve včelách klidně i 14 dnů i déle. Někteří včelaři zásadně nechávali med až do další snůšky. Kromě řepkového, který v plástech tuhnul, přirozeně.<
------------------------------------------------------------
Naprostý souhlas. Tenkostěnné úly a zasíťovaná dna na množství vody v medu oproti "izolovaným" úlům nemají žádný negativní vliv. Naopak, prohřáté stěny úlu, otevřená očka a zasíťované úlové dno, napomáhají cirkulaci vzduchu a tím lepšímu odparu vody při zahušťování a zrání medu v plástech. Vliv na vyšší obsah vody v medu má vlhké počasí a sám včelař, který nenechá med ve včelstvu uzrát. Za to však již nemůže úl, nýbrž včelař. V minulých letech jsem míval obsah vody v medu 15,5 - 16%. V letošním "mokrém" roce to činilo 16,9% - měřeno v laboratoři VÚVč. v Dole. Čili, o 1,1% méně než kolik dovoluje norma Český med. Na řídký med si u nás ale stěžovali i včelaři, kteří chovají svá včelstva v izolovaných úlech.
JK

Nedočkavost není vždy příčinou řídkého medu. Naměřil jsem ojediněle až 24 % vody v zavíčkovaném akátovém medu, vytáčeném 1,5 měsíce od poslední snůšky, měřeno v jednotlivých buňkách při odvíčkování. Takový med nápadně rychle stéká při odvíčkování. To je ale extrémní hodnota po mimořádně vydatné jarní snůšce a mimořádně vlhkém létě. Vytočený med i v této problémové situaci mívá 18-19 %, v horní vrstvě obvykle něco přes 20 %. Pokud se sebere řídký vršek v nádobě nebo se odpaří vysoušečem v medárně, tak celek jde i slabě pod 18 procent, což je přijatelné. Také ale vzpomínám na 15-17 % v univerzálech. Ale jak jsem napsal níže, není to důvod vracet se od nástavkových úlů zpět. Spíše najít příčinu a řešit efektivně tento problém.
--------------
mnozí tady avizují řídký med pod víčky - tady bych na nedočkavost nesázel, snad jen při výjimečně chladném a vlhkém počasí. Jinak samozřejmě souhlas, nedočkavost je největší "ředidlo" medu.

mnozí tady avizují řídký med pod víčky - tady bych na nedočkavost nesázel, snad jen při výjimečně chladném a vlhkém počasí. Jinak samozřejmě souhlas, nedočkavost je největší "ředidlo" medu.

Chtělo by to nějaké pozorování, nejlépe na jednom větším stanovišti. Sledovat med z úlů bez podložek/s podložkami a nejlépe ještě zateplené/tenkostěnné. Jasně se tím odliší vliv úlu a jedné straně a vliv stanoviště, počasí, svůškových pdmínek a nedočkavosti včelaře na straně druhé.

"Myslím si že VD se nezbavíme a za dvacet let budeme chovat menší všelstva a o to více léčiv budeme používat.
Rojivost bude vyšší než dnes. Veliká část včelařů nedělá selekci a tudíž velká část včelstev se vyvíjí bez zásahů člověka."

Já myslím, že za 20 let bude v první řadě nouze o kvalitní léčiva. Současná vysoce účinná chemická léčiva totiž nikdo nevyvinul na varaózu. Včelařští výzkumníci pouze převzali osvědčená léčiva, která se s úspěchem a ve velkém množství používala na roztoče jinde. Z toho plyne i nízká současná cerna těch léčiv, nejsou v nich náklady na nějaký výzkum a vývoj. V budoucnu to tak nebude a nová účinná léčiva, pokud budou objevena, budou o to dražší.
Včelstva budou menší a na úkor medného výnosu se bude zavádět v létě přestávka v plodování, pokud agresivita roztoče a případných virových nákaz a dalších stoupne natolik, že dnešní co nejsilnější včelstva s celoletním mohutným plodováním budou VD pravidelně poškozována a ničena i přes léčení nebo bude jejich léčení hodně drahé.
Rojit se asi víc nebude, chytit a usadit jeden každý roj znamená hodně práce a vyplatí se i v budoucnu jen včelařům s pár včelstvy a to ještě těch, co u těch včelstev mohou denně být. Proti nějakému dělení včelstev přes oddělky a podobně.

"za větší obsah vody v medu opravdu může celozasíťované dno(pak jsou včely jsou línější víčkovat) pokud je vysoká vlhkost vzduchu pár dní před vytáčením,řeším to zakrytím varoa podložkou,protože po medobraní dávám hned kyselinu tak bych ju stejně dal,nebo počkám na lepší počasí"

Podle mně spíš za to může nedočkavost včelaře a snaha vydobýt ze včel co nejvíc medu. Dříve se běžně včelařilo tak, že po ukončení snůšky se med nechával ve včelách klidně i 14 dnů i déle. Někteří včelaři zásadně nechávali med až do další snůšky. Kromě řepkového, který v plástech tuhnul, přirozeně. Tím bylo automaticky jedno, jestli jsou včely v superuteplených úlech nebo třeba v úlech s 1 centimetrem dřeva, v době vybírání medu potom ve včelách nebylo nic jiného než zahuštěný zavíčkovaný med. Ovšem za cenu toho, že řidký nezavíčkovaný med často nebyl zahuštěn, místo toho byl spotřebován. A někdy i část toho hustého medu. Případně, pokud včelař nezaregistroval snůšku, byla část další snůšky kvůli plným plástům promarněna. Výnos medu byl tak běžně poloviční nebo ještě menší. Proti dnešku, kdy v podstatě jak je v úlu med, tak se vybírá.
Přirozeně že pokud byly extrémně vlhká období, jako třeba tady letos ke konci května nebo jako byl loňský červen, tak i zavíčkovaný med byl řídký, to byly ale výjimky.

U vysušovadel je potom otázka, jak při vysušování medu ten med poznamenají. Například u vysušovadel s foukaným vzduchem potom med působí jako účinný vychytávač všeho prachu, který v tom vzduchu je. Takže v trochu prašném prostředí se potom v medu vedle pylových zrn objeví prach z tohoto místa. Paradoxně pokud je to alergický prach, mohlo by pojídání takového medu slabé alergie na prach imunizovat podobně jako pyl v medu imunizuje slabé alergie na tento pyl. Pokud je prachu hodně, ovlivní dokonce i chuť medu.
U běžných fénů a podobných topidel je teplý vzduch protahován kvůli chlazení přes motorek a přes uhlíky, takže se v medu objeví i látky z toho motorku nebo kousky uhlíků z motorku, hlavně u těch nekvalitních fénů.
Vysušovadlo, pokud má být kvalitní, nebude tedy nijak levná věc, bude tam třeba speciální ventilátor, speciální nízkoteplotní topné těleso, nějaké prachové filtry.....

Jinak ale mně napadá, že schopnost zahušťovat zásoby může být daná taky geneticky, ovšem zachytit to by znamenalo minimálně od každého včelstva vytáčet odděleně.

Stojí i nestojí. Pro začínajícího včelaře určitě ano. Mnohému se přiučí a některé věci začne používat a vyplatí se.
Pro zkušeného včelaře tam nic nového není.
Viděl jsem I. díl a II. jsem už nechal ležet.

Letos jsem měl poprvé u 8 včelstev po celou sezónu tenkostěnné úly a celozasíťovaná dna se zasunutou podložkou. Problém se zvýšeným obsahem vody v medu jsem nezaznamenal - měřeno hustoměrem. Obsah vody byl různý, ale vždy pod 18% a to i v případě vytáčení neúplně zavíčkovaných rámků.

Toto vlákno vzniklo jako reakce na můj příspěvek a tak si dovolím reagovat. S většinou vašich názorů a pozorování souhlasím.
Včela reaguje na změnu podmínek a včelař svými zásahy včelu šlechtí (někdo používá pojem řízená či zrychlená evoluce) podle svých potřeb. Stejně i VD se vyvíjí a přizpůsobuje změněným podmínkám (léčiva, chování včelstev, zásahy člověka, ...).
Vzhledem k zavčelení naší země je i vysoká koncentrace VD a i migrace VD je značná. Nelze proto očekávat degeneraci VD jako u uzavřené množiny myší. Naopak budou vznikat nové linie VD a ty nejživotaschopnější přežijí.
Myslím si že VD se nezbavíme a za dvacet let budeme chovat menší všelstva a o to více léčiv budeme používat.
Rojivost bude vyšší než dnes. Veliká část včelařů nedělá selekci a tudíž velká část včelstev se vyvíjí bez zásahů člověka.

Neskusali ste niekto pri vytacani fukat teply vzduch do medometu pomocou pistole ci fenu?Ci sa da nejaka voda vyhnat tymto sposobom.Zaujimali by ma prakticke vysledky,niekde to tusim p.Jindra spominal.Ak by to fungovalo,tiez by som asi upustil od navratu k zateplenym nadstavkom,lebo tenkostenny,bezfalcovy nizky sa mi javi na pracu so vcelami,vytacanie medu a pod.ako neprekonatelny.

Taky jsem míval problémy s vyšším obsahem vody v medu. Hlavně pokud jsem hospodařil v medárně Pokusného včelína na Skřivánku.
Od té doby jsem nezměnit technologii ošetřování včelstev. Dna pouze se sítem od února do fumigace. Přes zimu úlový prostor cca 60 cm vysoký, přes léto i o tři nástavky víc.
Od doby co my v medárně alespoň týden před výtáčením a celé období vytáčení běží vysoušeč vzduchu, který bere denně 4-6 litrů vody. Nemám s vodou v medu problém.
Letos jsem točil medovici, která měla 14% vody, ale to bych zas na vysoušeč nesváděl.
Vysoušeč má ale i zápory. Krom toho, že papá trochu proudu. Je dobré medárnu nevětrat. A pokud tam teplota stoupne přes 25st. Tak je tam pocitově ještě víc a nedýchatelné sucho.
Tomáš Jaša

Tak jsem tedy zkusil tu pěnu. Obyčejná montážní pěna odlomená od nedávno zapěněného okna. Namočená na cca 1 minutu do parafínu ohřátého na 195 st. Pokud byla teplá, tak výrazně změkla, ale po vychladnutí nezměnila objem, pevnost a v řezu ani výrazně nenapila parafín.
Podle mě by takto vyrobený nástavek (viz předchozí příspěvek) šlo namočit, pod pdmínkou, že nikde nebude otevřená dutina. Ale doporučuji, než se pustíte do větší série si to někde vyzkoušet. Zvážit na gramy před a po. A zvážit, jestli není spotřeba příliš vysoká.
Tomáš Jaša

S příspěvky od Radka a Karla mohu souhlasit, jenom chemie nestačí. Já jsem o něčem podobném jako je VT slyšel poprvé asi před deseti lety a asi o dva roky později jsem sledování spadu připsal do seznamu vlastností na selekci pro budoucí chov. Pionýr této myšlenky to takhle dělal už pár let před tím než jsem začal včelařit, takže já jsem do toho "vlaku" pouze přistoupil. Ten pionýr je dnes už pár let v důchodu. Ale myslet si, že přijde doba, kdy si koupíte matku a je po problému je podle mě nemožné, takhle nadoraz to ze včel šlechtění nevytáhne. Takže pořád bude záležet na včelaři jak se k tomu postaví. Teorie o velkém množství roztočů, kteří se sami vyselektují v neduživé chudáky nemá oporu ve faktu přirozeného výběru. Na udržení včelstva se musí podílet včelař a dopracovat se k tomu.

za větší obsah vody v medu opravdu může celozasíťované dno(pak jsou včely jsou línější víčkovat) pokud je vysoká vlhkost vzduchu pár dní před vytáčením,řeším to zakrytím varoa podložkou,protože po medobraní dávám hned kyselinu tak bych ju stejně dal,nebo počkám na lepší počasí

Také řeším tento problém. Považuji to za jednu z mála nevýhod moderních úlů. Problém by si zasloužil solidní výzkum. Víc než tenké stěny úlu podezřívám zasíťovaná dna, velká česna a vysoké podmety. Pokud se nenajde řešení v úpravě konstrukce dna, bude třeba zvýšený obsah vody řešit dodatečně vysoušením medu mimo úl. Cesta zpátky k dovuprostorovým úlům u mě nepřipadá v úvahu.
------------
P. Krátký: Mám možnost porovnat obsah vody z tenkostěnných úlů i z úlů izolovaných,se dny plnými i zasíťovanými.Je pravda,že ve dřevě 25 mm je tak o 0,5% -1% víc vody,než v izolovaných,vliv má zcela určitě i zasíťované dno.Ale hodně záleží i na stanovišti a vydatnosti snůšky a v neposlední řadě na síle včelstva a ponechaném prostoru pro snůšku.Posledních několik let je s vodou trochu problém,ale než abych všechny nástavky vyměnil za výrobně i finančně náročnější izolované,radši volím vhodný způsob vysoušení medu uměle.

Dobrý den sháním větší množství Rámkových plastových krmítek na dva rámky 39*24 děkuji za odpověď Salvet tel.737533383 nebo poraďte mi kde je koupit.

Aleš Molčík napsal:

>Se snížením počtu roztočů se sníží i počet migrujících roztočů kteří Vám "přiletí" do úlu.
>A podle záznamů na OVS lze snadno vyčíst, že to snažení za těch 28 let, ve většině případů, nijak horké nebylo a, ale to je téma týkající se ZO.
..............

Zkusme fakta:
- nejen v našich ZO, ale všude na světě dělá roztoč problémy, ať se léčí čím chce
- na hubící přípravky zřejmě budou vznikat rezistence.
- snižování roztočů použitím hubicích přípravků se mi nejeví stejná situace jako popsaná situace u myší, ale uměle vytvořená (dost uměle vytvořená a stejně nefunguje nikde na světě)
- naše metodika vn ČR je založená pouze na tlumení roztočů, ale vůbec neřeší výběr odolnějších včelstev. vaše ZO je zřejmě světlá výjimka, proože to děláte i když Vás k tomu metodika nemotivuje. Stejně ale nevíte co by se stalo (a co se zřejmě stane) až vyšlechtění roztoči se nebudou chtít nechat vyhubit na tak nízkou úrověň, jak jste ve vaší ZO zvyklí.

Určitě to není vyčerpávající, ale k zamyšlení to možná stačí.
:)

Radek Krušina

ALešM:
>A jestli to z hlediska " šlechtění" roztoče funguje podobně, jako u myši, tak je žádoucí udržovat ve včelstvu co nejmíň roztočů, aby došlo k jejich " genetickému vyčerpání" a roztoč ztrácel na celkové vitalitě.<
-----------

Ani jej nemusíš trávit, on má zřejmě i z tohoto důvodu své cykly.
Po 2002/2003 nikdo nevyhlásil chem válku a stejně jsem jej na podzim na podložkách neviděl. Pak postupně přibýval.
Po 2007/8 zmizel i tam kde se nenatíralo.

Prý je to možná strategie parazitů. Není to z mé hlavy.

Kdyby se moc množily, tak by zlikvidovali hostitele.
Takhle v cyklech u nich dojde k příbuzenské plemenitbě v období, kdy je jich málo. Některé linie logicky zdegenerují a ty co přežijí protože mají lepší gen.fond se postupně rozrostou a pak jak je jich dost, tak začnou horizontálně přenášet a kříží se vyselektované linie a vzniká nám zase o něco lepší generace.

A tak je to perioda za periodou.
Právě tím léčením jim to usnadňuejeme.

Nikdy je nevyhubíš na nulu a včely se rojí, čas od času nějaký roj přežije i s roztoči a můžeš se stavět na hlavu, prostě ve tvém okolí na 1km daleko, je spousta volně žijících včelstev. A roztoči v nich mají dost času. :-)

No a jestli ten jeden co ti přežije u tebe zimu není zrovna odolnější na používané chemikálie je otázka.

Karel

Mám možnost porovnat obsah vody z tenkostěnných úlů i z úlů izolovaných,se dny plnými i zasíťovanými.Je pravda,že ve dřevě 25 mm je tak o 0,5% -1% víc vody,než v izolovaných,vliv má zcela určitě i zasíťované dno.Ale hodně záleží i na stanovišti a vydatnosti snůšky a v neposlední řadě na síle včelstva a ponechaném prostoru pro snůšku.Posledních několik let je s vodou trochu problém,ale než abych všechny nástavky vyměnil za výrobně i finančně náročnější izolované,radši volím vhodný způsob vysoušení medu uměle.

Zdraví Pavel

Přemýšlím o koupi těchto dvou DVD. Kdo jste je viděl, můžete se prosím podělit o zkušenost? Stojí za to obětovat 600Kč? Díky.

Z meho mereni je ten rozdil v mnozstvi vody do 1,5 % ve prospech izolovanych ulu bez zasitovaneho dna. Nastavky z masivu 25mm tloustky parafinovanych v lazni mi neumoznuji udelat kvetovy med s mensim obsahem vody jak 18,5 %, u medovice neni problem. To 1,5% vody je na hustote jiz trochu poznat. Zakaznikum je treba to vysvetlit. Ze ten husty kvetovy med se z nove propagovanych ulu - parafinovane nastavky s otevrenym zasitovanym dnem neda udelat.

PZ

Presne tak,v tenkostennych uloch mam med s vyssym obsahom vody,cca o 2percenta,stanovisko vcelstiev nezmenene,15rokov klasicke palubkove ule,teraz 5r dadant,plodisko zateplene,medniky len 25mm drevo.Predtym voda 15 az 17,5percenta,teraz po prechode na tie neuteplene medniky 18 az 20 perc.Znasky repka,agat,slnecnica..Ked su zakaznici roky zvyknuti na med 16 az 17perc.tak po kupe medu 19 perc.sa viac ku mne nevracaju..a nechcel by som pocut tie nadavky za chrbtom..Inak na rozvoj vcelstiev v tychto uloch to nema negat.vplyv,aj vynosy su super,ale ten obsah vody je pruser..aspon u mna.

na vysledok pokusu som zvedavy,vdaka.Co sa tyka neprodysnosti,mam uplne rovnaky nazor,v uloch kvazi prodysnych,masiv 25mm mi vcely vieckuju med s obsahom vody vyrazne vyssim ako v uloch sendvicovych neprodysnych,zasietovane dna nepouzivam ani u jednych..
xxxxxxxxxxxxxxxxx

dobrý den,příliš jsem nepochopil Váš příspěvek,vykládám si ho tak,že Vám včely vyrábí ve slabostěných úlech med s vyšším
obsahem vody ?????

zajímalo by mě o kolik je obsah vody vyšší a kolik to zpravidla bývá procent a jestli nemá běkdo podobnou zkušenost

děkuji za odpovědi

Zdeněk

Se snížením počtu roztočů se sníží i počet migrujících roztočů kteří Vám "přiletí" do úlu. A podle záznamů na OVS lze snadno vyčíst, že to snažení za těch 28 let, ve většině případů, nijak horké nebylo a, ale to je téma týkající se ZO.

>A jestli to z hlediska " šlechtění" roztoče funguje podobně, jako u myši, tak je žádoucí udržovat ve včelstvu co nejmíň roztočů, aby došlo k jejich " genetickému vyčerpání" a roztoč ztrácel na celkové vitalitě.<
------------------------------------------------------------
Ano ano, vážený příteli. O to se snažíme již dvacetosm roků a jaký je výsledek? Aby bylo možno dosáhnout takového efektu i u roztočů, museli bychom izolovat i jednotlivá včelstva, abychom zamezili migraci roztočů. Vhodná by byla i jejich chemická kastrace. To je však zatím stejná pohádka.
JK

Šlechtění, obecně se dá nazvat zrychlená evoluce vývoje. Na šlechtění, je dnes založeno celé zemědělství agro i zoo. Takže i u včel to platí a jestli je nějaká vlastnost na potlačení roztoče, ať rooming nebo VSH, kterou včely mají dnes někde vzadu uloženou, tak šlechtěním je možné tu vlastnost potáhnout dopředu souběžně se zachováním současných tzv. doprovodných vlastností, selektuje člověk ne příroda. Jedinou neznámou, je jak moc dopředu VT vlastnosti potáhnout půjdou. To ukážou léta praxe a každý krok se počítá. Ale je tu také roztoč, který podstatně ovlivňuje procenta úspěchu šlechtění VT včely. A jak tu bylo napsáno tak je žádoucí, aby roztoč byl míň vitální co do množení. A používáním léčiv na tlumení varroázy se docílilo toho, že ve včelstvu zůstaly co do počtu potomků ty agresivnější roztoči. S tím mohu souhlasit. Ale nesmí se zapomenout na to, že roztoč se šlechtí sám, a šlechtí se podle stejných pravidel jako šlechtí člověk a to podle toho, která vlastnost je dominantní. A není li roztoč omezen naší včelou podobně jako u původní hostitelské včely, tak by během několika generací ti agresivnější roztoči tu svoji převahu stejně získaly. Takže tvrzení, že za víc plodné roztoče může používání léčiv, je naprosto nepodložené, to nejsou vitamíny. Jako student jsem se účastnil pokusu na myších. Bylo několik skupin myší s rozdílným počtem jedinců ve skupině. Myši měly stravu, čisto, nebyly predátoři, kteří by je omezovaly, myši se pářily pouze mezi sebou. Na začátku zdraví jedinci a na konci kromě fyziologických změn, byly hlavně pozorovány změny morfologické a to zejména zkrácení přirozené délky života a snížení počtu mláďat ve vrhu až o dvě třetiny. Přesně to co je potřeba dosáhnut u roztoče. A jestli to z hlediska " šlechtění" roztoče funguje podobně, jako u myši, tak je žádoucí udržovat ve včelstvu co nejmíň roztočů, aby došlo k jejich " genetickému vyčerpání" a roztoč ztrácel na celkové vitalitě.

Pokud to mohu doplnit, tak afircké plemeno neznamená automaticky agresivní včely, to nejsou zdaleka všechna. Obrana česna není totožná s agesivitou. Např. včely mírné ke včelaři často napadají slídilky a vosy již ve vzduchu. Myslím, že tolik podceňvaný grooming je veli důležitý hlavně v počátku infekce už jen proto, že jím jsou nadána prakticky všechna včelstva. To je možné si lehce ověřit. Otázka je intenzita a včasnost jeho použití včelami.
I když prokousunutí pancíře včelami není zas až tak neobvyklé, jsou hlavně k vidění roztoči s poraněnou hohou. To bohatě stačí k zahubení roztoče. Žel Bohu jen mirně nadpůrměrná úroveň groomingu, tj. cca 60% , není dostačující pro tzv. varroatoleranci a je třeba dalších mechanizmů a vlastností včel na podobné nebo vyšší úrovni.
K VSH mohu uvést to co jsem již zažil. Některá včelstva jsou schopna např. v polovině května vybít veškerý trubčí plod. Toto se událo během 10-15 minut a před úlem byla hromada trubčího plodu, z části počkozeného. Bylo to tedy v době, kdy by roztoči měli být podle předpokladů spousty včelařů převážně trubčím plodu. Možná to ale v tu dobu již bylo jinak. Přesto musím konstatovat, že i toto nebylo dostatečné. Jednalo se ale o varroázní rok. Na varroázu, kdy řešíme jen roztoče by to asi stačilo, ale ne na další fáze, varianty. Pespektiví cesta to ale je zvlátě ve spojení s groomingem a dalšími mechanizmy.

Také si myslím,že 40 je moc,existují 32,30,26 apod.Důležité je držet sponkovačku kolmo a nastavit si sílu úderu,příliš silný úder dokáže prošťouchnout se sponkou i loučku,pokud jde o měkké dřevo typu lípa,příliš slabý ji zase nedorazí úplně a nedoražené sponky se často špatně zatloukají.Boční loučky je lepší mít o síle 10 mm.
Nevýhoda sponek je ta,že ochotněji oproti hřebíkům vylézají.Ovšem produktivita práce je značně vyšší,nevýhodou je vyšší cena sponek proti hřebíkům.

Zdraví Pavel

T.J.:
Nechápu , co mají někteří proti neprodyšným stěnám úlů. Zkuste si někdy kolik vody přirozeně projde třeba i jen 10mm silnou stěnou dřeva při teplotě okolo nuly. A kolik vody se uvolní za první tři měsíce roku při dýchání včelstva. A za další o kolik se zhorší tepelně izolační vlastnosti dřeva vlhkého oproti suchému.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Vždy jsem měl za to,že impregnace parafínem má chránit nástavky hlavně ptoti vlhkosti z venčí.Možná jsme si neporozuměli,ale já se bavil o sololitu jako vnitřní vrstvě,která nepropouští vlhkost ven.Když se vrátíme do minulosti,tak včelstvo,které zimovalo v dutině stromu,si vytvořilo samo podmínky vhodné pro život v tomto prostředí tím,že vnitřní stěny pokrylo vrstvou propolisu,který je v určité míře propustný.Naopak,pokud se jednalo o strom ještě živý(a většinou to tak bylo),tak z venčí ho chránila kůra,přes kterou se mnoho vlhkosti dovnitř opět nedostane.Vlhkost,kterou včelstvo vytváří metabolicky,se částečně vsákne do dřeva a je odebrána hmotou samotného stromu nebo i třeba dřevokaznými houbami,které obvykle ve dřevě takových stromů bývají,částečně se odpaří výletovým otvorem a zbytek odteče dolů,kde ho opět absorbuje dřevo,kořeny nebo práchnivina.
Podle tohoto mechanismu nejsou vnitřní neprodyšné stěny z minulosti pro včelstvo přirozené a vytvářejí podmínky,na něž se musí adaptovat.Ne,že by to včely nezvládly,ale zastávám názor,že když už chci mít ze včelstva užitek,tak se mu budu snažit pomoct,a ne mu škodit.

Zdraví Pavel

Tak tomu není. Je fakt, že některá africká plemena si vyvinula varroatoleranci, a to i bez šlechtitelských zásahů člověka. Nelze ale tvrdit, že z toho plyne, že VT včely musí být agresivní. To je jako kdyby auto někoho srazilo a zabilo a tvrdil bych, že auta zde jezdí jen proto, aby zabíjela chodce. Hmatatelný praktický důkaz máme z Kalifornie, USA, kde na jihu velký chovatel matek Tom Glenn produkuje VSH matky a to jen matky inseminované (i svá včelstva udržuje jen s matkami inseminovanými), protože od sousedního Mexika ho ohrožují agresivní afrikanizované včely...
Agresivita včel při obraně hnízda moc nesouvisí s "agresivitou" vůči kleštíkovi, čímž se nejspíš myslí chování včel tzv. grooming. Touto schopností včely likvidují jen malou část kleštíků. Podstatou VT je především schopnost včel včas odstranit z plodového plástu živé kukly s množícími se kleštíky (VSH) a to vůbec není projev agresivity. Navíc je to schopnost včel, proti které se kleštík nemá jak bránit a vyvinout si nějakou schopnost cestou přizpůsobení se přirozenou selekcí.

Jaro:
...Počul som, že používaním kyselín, klieštik má tvrdší pancier aby mu výpary neprechádzali.

----------------

Nic ve zlém, ale když si přeberu úroveň jednotlivých argumentů které zde i jinde slyším, tak je to stále spíše otázka víry a v lepším případě zpráv z doslechu.

Kdo se měl možnost setkat v českém či slovenském jazyce s nějakým překladem některých článků co vychází venku.
Podívejte s ena Fascinovaného včelaře, když slyším zprávy z mez. konference, nakonec i konference 10.let PSNV.

Mě to připmíná naše teoretizování asi tak před třiceti lety jaké to je žít v na západě/v kapitalismu.
Naprosto zcestné úvahy na základě různých zpráv a mýtů.

A v případě VT včely v ČR mi to připadá, jaok že žiji ve stejném imformačním vakuu. Pkud vezmu českou včelařský mainstream. Tedy časopis a to co přednáší schválení odborníci.

To je zbytečné teoretizování, pokud všichni ví, že to nejde. :-)

Přitom Jaro uvádí včelstvo, které by mohlo být někým chápáno jako trochu VT - má spoustu roztočů, je vitální a má výnosy. VT /podle mě/neznamená neléčit, ale jen když je nejhůř.

Karel

"".mna hlavne zaujimalo co ten horuci parafin urobi s pur penou,ktoru chcem pouzit do stien namiesto polystyrenu."

Co by dělala, nic zvláštního. Běžná PUR pěna má, podle technických podmínek, teplotní odolnost něco okolo 100 st C. Pokud se dovnitř stěny nástavku dostane vyšší teplota, pěna prostě vysublimuje za vzniku nějakých rozkladných produktů, případně směsných produktů s parafínem či olejem."

Pošle server ten příspěvek do mailu nebo nepošle??

".mna hlavne zaujimalo co ten horuci parafin urobi s pur penou,ktoru chcem pouzit do stien namiesto polystyrenu."

Co by dělala, nic zvláštního. Běžná PUR pěna má, podle technických podmínek, teplotní odolnost něco okolo 100 st C. Pokud se dovnitř stěny nástavku dostane vyšší teplota, pěna prostě vysublimuje za vzniku nějakých rozkladných produktů, případně směsných produktů s parafínem či olejem.

"Koukám, že server konference některé příspěvky vložené prostřednictvím webu posílá na maily a některé ne."

Tento se mi v mailu taky neobjjevil, poslední příspěvek nyní 30 11 v cca 10, 40 je příspěvěk př Turčaniho z 29 11 2010 v 16, 51 hodin.
Co se děje s konferencí?

Ja súhlasím s Pavlom. Včely odolné voči chorobám majú dve vlastnosti. Sú agresívne /afrikanizované včely v AMerike alebo aj africké včely/ a veľmi rojivé /indická včela ale aj medonosná včela afrikanizovaná/. Všetci vieme, že vyrojením včesltva sa včelstvo ozdravuje. To čo odlieta, si predsa stavia nové čisté dielo a je určitú dobu bez akéhokoľvek plodu čo vplýva nepriaznivo na rozvoj klieštika a iných ochorení. Aj včelstvo, ktoré ostáva bude určitú dobu bez plodu. My šľachtíme včely na nerojivosť a nepichavosť-logicky, aby sa s nimi čo najlepšie manipulovalo. Takže šľachtíme včely na nižšiu odolnosť voči chorobám. Mierne včeličky, ktoré môžte hladkať asi ťažko budú mať vyvinutý nekompromisny hygienický zmysel a agresivitu voči nepriateľom aj parazitom. Aj to som si všimol, že včelstvá varroatolerantné /napr. vo Farncúzsku/ sú "žobráky". Z tých veľa medu nenatočíte. Proste v slabom včelstve je aj menej klieštika a včely do určitej miery vedia s ním prežiť. Moje včelstvá, ktoré sa nevyrojili, sú najsilnejšie, dali najviac medu a majú aj najviac spadu klieštika. Mal som včelstvo kde som mal denný spad 30 klieštikov v sept. aj oktobri. Prvý krát som ošetroval proti klieštikovi 7.oktobra. Včelstvo krásne žije aj keď mi viacerí predpovedali, že padne. Ja tvrdím, že vyšľachtiť varroatolerantnú včelu, ktorá donesie aj veľa medu aj bude mierna aj nerojivá aj odolná voči chorobám je v nedohľadne. Klieštik sa šľachtí rýchlejšie ako šľactíme my včelu. Včele by museli stvrdnúť poriadne hryzadlá načo sa klieštik prispôsobí ešte tvrdším pancierom. Počul som, že používaním kyselín, klieštik má tvrdší pancier aby mu výpary neprechádzali.

Pavel:
....Pokud včelstva budou reagovat prvními třemi způsoby (v přírodě běžné), tak se to nám včelařům nebudelíbit. Přece chceme nerojivá, velká a mírná včelstva. A budeme to my včelaři, kteří budeme bránit přirozené rovnováze mezi naší kraňkou a VD.
------------------
Zajímavá úvaha - ale platí za předpokladu, že by se jednalo o přirozený vývoj, tedy bez zásahů člověka.

Mám takový dojem, že při šlechtění - nebo hledání VT včely jde v současné době o šlechtění - tedy výběr těch, které vyhovují určitým kritériím.

Například z přednášky Kefuse je zřejmé, že hledá v TOP TEN skupině na užitkovost a pak dál vybírá.

Druhá věc je, že se tady nikde nevidí dál jak do příštího zimy.
Mám dojem, že tyd někdo předpokládá, že někod navrhuje, že příští jaro budeme nakupovat jen VT matky, a na druhé straně předpokládá, že současné látky budou fungovat další století.

Tady asi nejde o to co bude příští podzim, ale o směr, kterým se včelařství v ČR vydá.
Jestli budeme nadále zyvšovat dávky chemikálií co včely vydrží a nebo se bude uvažovat nad alternativama.

Zatím mi to přijde, že když někdo začne nad věcí přemýšelt, tak je hned označen za "nepřítele Dolu" atd.
Perfektně je zde vidět, co dělá 97% organizovanost a "informovanost".

Naprostá většina je ovliňována tím co si přečte v členské výhodě a myslí si, že se vzdělává a má všestraný přehled a další zdroje informací nepotřebuje.

Karel

na vysledok pokusu som zvedavy,vdaka.Co sa tyka neprodysnosti,mam uplne rovnaky nazor,v uloch kvazi prodysnych,masiv 25mm mi vcely vieckuju med s obsahom vody vyrazne vyssim ako v uloch sendvicovych neprodysnych,zasietovane dna nepouzivam ani u jednych..

Po delší době si dovolím jeden příspěvek.
Ano, naše včela (kraňka) jako každý jiný živočišný druh reaguje na změnu podmínek. V tomto případě VD. Ale reakce může být zcela jiná, než chceme nebo očekáváme. My očekáváme variotoleranci. Dovolím si načrtnout, jak by přirozeně kraňka mohla reagovat:
- vyšší rojivost (větší pravděpodobnost zachování rodu)
- menší kolonie (včelstva) (VD se nenamnoží do velkých množství na daném území)
- vyšší agresivita proti jakémukoliv vetřelci
- vyšší čistící pud
- ...
- kombinace předešlých
Pokud včelstva budou reagovat prvními třemi způsoby (v přírodě běžné), tak se to nám včelařům nebudelíbit. Přece chceme nerojivá, velká a mírná včelstva. A budeme to my včelaři, kteří budeme bránit přirozené rovnováze mezi naší kraňkou a VD.

30 mm stačí. 40 mm víc udrží. Jakou máte sílu louček 8 nebo 10 mm? Do 10 mm to jde bez problémů. Kdyby jste nevěděl co roupama, tak se můžete stavit na trénink. 5-6000 (týden) rámků a budete to umět.
Tomáš Jaša

Pur pěnu jsem nezkoušel, ale místo v parafínu to můžete vyzkoušet v oleji ohřátém na stejnou teplotu. Ročně namáčím několik stovek až tisíců nástavků, ale jakýkoliv sendvičový kus bych ani nezkoušel.
Nechápu , co mají někteří proti neprodyšným stěnám úlů. Zkuste si někdy kolik vody přirozeně projde třeba i jen 10mm silnou stěnou dřeva při teplotě okolo nuly. A kolik vody se uvolní za první tři měsíce roku při dýchání včelstva. A za další o kolik se zhorší tepelně izolační vlastnosti dřeva vlhkého oproti suchému.
Zastávám názor, že nasákavý úlový strůpek a nasákavé stěny úlu jsou horší řešení než přiměřeně větrané dno s dostatečnou vrstvou souší mezi dnem a chomáčem včel. K tomu ještě dodám, že tenkostěnné úly lépe fungují s delšími rámky.
Abych se vrátil k otázce zítra budu parafinovat 200 nástavků a trochu pěny taky najdu. Není nic jednoduššího než to zkusit. Ale stejně bych takovou kombinaci nedělal.
Tomáš Jaša

Dnes jsem zkousel cvicne sponkovat ramky-hofmann sponkama 40mm, ale moc mi to nejde, dratky mne v polovine pripadu vylezly na bocni loucce. Je chyba u mne, nebo jsou spony moc dlouhe?

..mna hlavne zaujimalo co ten horuci parafin urobi s pur penou,ktoru chcem pouzit do stien namiesto polystyrenu..

Koukám, že server konference některé příspěvky vložené prostřednictvím webu posílá na maily a některé ne.

"Měl by být ohřátý a natírané dřevo by zrovna nemuselo být zmrzlé.Je
vyzkoušené,nechat nástavky na sluníčku a večer je natřít tím teplým
lněným olejem.Ale je třeba si dát pozor.Nepřehánět to s tou
teplotou,neboť horký olej se nesnáší s lidskou kůží. "

Návod říká natřít štětcem nebo možná i nastříkat stříkací pistolí, "co se do dřeva vejde" pak nechat stát půl hodiny a přebytek, který se do té doby nevsákl, něčím utřít. Fermež či lněný olej se sikativy nasáklý do dřeva potom uschne během dne, dvou dnů. Fermež, či lněný olej, co se nevsákne, schne cca týdny a to za vzniku poměrně ošklivého povrchu.
Čím je dřevo a fermež teplejší, tím hlouběji se vsakuje a tím je impregnace kvalitnější. Na nějaký cca milimetr do dřeva pro docela dobrou impregnaci by měla stačit teplota dobře vytopené dílny nebo teplota v létě někde na sluníčku. Natírat někde v zimě při venkovní teplotě kolem nuly dá jen hodně nekvalitní impregnaci.
Zahřívat lněný olej či fermež a natírat za horka nebo dokonce ponořením je pro dřevo v mokru, třeba položené na zem nebo pro nespodnější latičky zespodu dna úlu, které jsou při dešti vždy mokré....
Nebo za určitých podmínek je to jedna z možností pro dekorativní dřevěné šperky, samorosty....
Zajistit nižší viskozitu a tudíž hloubější vsakování do dřeva dělá i zředění komerční fermeže ředidlem, cca třetina ředidla k fermeži. Takže pokud se povrchová úprava dělá neředěným lněným olejem za trochu nižší teploty a je třeba to nechat vsáknout hlouběji, dá se toho dosáhnout naředěním.

O selekci je zde, jak vidím, hřích vůbec mluvit. Je to
škoda.
L.D.

Rozhodně to hřích není!!!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Leo Dvorský" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
Datum: 23.11.2010 - 14:16:45

> "A každý sražený roztoč se počítá, protože je to
> matka nové generace".....
>
> Jenže s hodně, hodně různou schpností reprodukce .
> Ani zde totiž vždy
> neplatí, že 1+1= 2 (nejprve se ta 1 musí
> definovat). Paušální přístupuk
> tlumení rotoče toto nevidí. Měl jsem ale pocit, že
> cílené omezování roztoče
> je u nás již na vzestupu. Od těžké dělostřelby se
> všude přechází na jemné
> chirurgické zákroky. O selekci je zde, jak vidím,
> hřích vůbec mluvit. Je to
> škoda.       
> L.D.

Pokud má být nátěr trošku v souladu s přírodou, tak aspoň dvakrát
natřít
lněným olejem. Dá se koupit v drogerii jako ředidlo olejových barev
na
obrazy.

Měl by být ohřátý a natírané dřevo by zrovna nemuselo být zmrzlé.Je
vyzkoušené,nechat nástavky na sluníčku a večer je natřít tím teplým
lněným olejem.Ale je třeba si dát pozor.Nepřehánět to s tou
teplotou,neboť horký olej se nesnáší s lidskou kůží.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Ales Molcik" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: natreni nastavku
Datum: 23.11.2010 - 7:43:46

> Pokud má být nátěr trošku v souladu s přírodou,
> tak aspoň dvakrát natřít
> lněným olejem. Dá se koupit v drogerii jako
> ředidlo olejových barev na
> obrazy.

"Nedá se odpovědět jednoduše buď ano / ne. Lze se používat mírný inbríding (příbuzenská plemenitba) a při něm se dá chov držet několik generací po sobě, anebo velmi úzký inbríding na upevnění některých vlastností a ten je doprovázen inbrední depresí, jenže ta ale není cílem, nýbrž prostředkem k něčemu, a proto po jedné nebo dvou generacích se vybere připáření, které dá velmi nízký nebo nulový inbríding. "

Tyhlety věci třeba už dávno zvládli chovatelé zvířat. Snad ještě dříve, než vůbec byly objeveny zákony dědičnosti. vybírali zvířata podle nějaké jejich vlastnosti. Dokud nevyšlechtili rasu, třeba psa, kde měli žádanou vlastnost všichni z populace... A už dávno zjistili, že pokud vybírají příliš mezi sebou z malého počtu, tak ta populace časem zdegeneruje a musí tak v pravidelných intervalech "ozdravovat populaci" nějakým vybraným jedincem z nějaké jiné rasy či druhu.
Dokonce jsou speciální programy na záchranu ohroženého druhu či ohrožené rasy, která je v příliš malém počtu a jejíž rozmnožení a zvyšování počtu by tudíž bylo spojeno s příbuzenskou degenerací. Kdy se jedinci pokříží s příbuznou rasou nebo příbuzným druhem se kterým mají životaschopné potomstvo, počet jedinců se tak dostatečně zvýší, aby byl velký výběr a následně se při určitém zachování počtu zpátky podle vzhledu či dnes už možná podle genů šlechtí zpátky ohrožený druh či ohrožená rasa.....
U včel je to akorát kvůli způsobu, jakým se oplodňují matky, poněkud složitější....

Co se týká šlechtění na nějakou varoatolerantnost, v první řadě je to s velkou pravděpodobností soubor více vlastností.
Je to identifikace napadeného zavíčkovaného plodu a jeho likvidace včelami dříve, než roztoč v buňce dospěje, je to identifikace dospělých roztočů na včelách a jejich aktivní likvidace včelami, může to být klidně nějaká rozdílná atraktivita různých včelstev, která v některých včelstvech pudí roztoče se rychle množit a v jiných je třeba nechává nějakou dobu dospělé "lenošit" na včelách, může to být klidně nějaká změna na povrchu včely, drsnost, hladkost, ochlupení, nějaký enzym, které ovlivňují to, jestli se roztoč na včele udrží nebo z ní bude často padat.....
Může to být třebas to, že některá včelstva plodují souvisle a jiné okamžitě, jak přestane snůška, si třeba dají 14 dní přestávku......
A možná ještě existují další vlastnosti včelstva ovlivňující množení roztoče, které mě nenapadly a které počet roztočů ve včelstvu nějak výrazně ovlivňují.
Takže podle mně, pokud se mají včely na varoatolerantnost vybírat, musí se na každou takovou vlastnost najít nějaká hodnoticí rozumně složitá metoda a každou významnou vlastnost tak hodnotit přímo a zvlášť.
Sledování spadu roztočů je nepřesné, jednak kvůli tomu, že na něho má velký vliv předchozí stav vývoje včelstva, potom kvůli potencionálním hmyzím mrchožroutům, co se mrtvými roztoči živí a nakonec kvůli tomu, že to je číslo dané součtem více vlastností, minimálně těch výše uvedených.