Včelařská konference

Tak to je potom také zajímavé téma. Moc o tom nevím,. Jedno je však jisté. Ty pokusy o vylepšení naší včely se konaly již na konci 19 století ale ono se o tom moc nevědělo až do nedávné doby. Takže to bylo dost nepovedené
Jen vím že kraňka byla zvolena právě pro svůj prudký rozvoj v předjaří, aby stihla právě pro nás tak typické jarní snůšky.Právě na našem území se přirozeně vyskytovaly obě plemena (černá a kraňka) za hranici jejich výskutu se považuje řeka morava. Dovezeny pak byly vlašky a kavkazanky. Dokonce Singer má právě původ v kavkazance i když se vydává za kraňku. Vlaška právě byla vyřazena protože , jak již její jméno napovídá, je vhodná do teplejších oblastí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: lecht?n? nebo nelecht?n? v?el v dob? p?ed vara?zou.
> Datum: 26.11.2010 11:14:29
> ----------------------------------------
> dobře, opravuji tedy a přejmenovávám předmět diskuze.
>
> "Přečti si mředmět a na to odpovídej zbytečně to zamotáváš. nebavíme se
> tady kdo kdy a proč to dělal ale o šlechtění na varoatoleranci.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek
> > Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> > Datum: 26.11.2010 09:39:42
> > ----------------------------------------
> > "Nebojte se, že to bude tak hrrrrr. Jen převedení našich chovů z přelomu
> 19
> > a 20 století kdy se na našem území kromě kraňky vyskytovaly ještě včely
> > vlašské i černé, na kraňku trvalo 40 - 50 let. A také to bylo provázeno
> > pečlivým novošlechtěním a odstraňování jedné její původní nepříjemné
> > vlastnosti, bodavosti. Za konec této práce se považují 60 léta. Takováto
> > šlechtění jsou prací pro několik generací včelařů. "
> >
> > Já myslím, že tehdy bylo v podstatě úplně jedno, na které plemeno ta
> volba
> > padne. V podstatě každá včela, kromě těch žijících na místech velmi
> > klimaticky odlišných, by se hodila. Byla to jen otázka určité lobby.
> Mohla
> > převládnout lobby místní černé včely a potom bychom měli dnes svoje
> místní
> > plemena a rakušani by si k nám jezdili pro matky. Mohla převládnout lobby
> > vlašek a potom bychom tady měli "zlaté" včely. Jenže převládla lobby
> > kraněk.
> > Problém byl asi v metodice přínosu "nové krve" U nás zřejmě převládli už
> > tehdy včelařští zlatokopové, kteří chtěli za co nejméně práce co nejvíc
> > medu. Tak jezdili za včelami někde daleko a dovezli matku. rozchovávali
> od
> > ní dcery a 2 - 3 roky využívali efekt F1. Potom zas někde vyjeli a
> dovezli
> > zas jiné matky a zase 2 - 3 roky rýžovali. Tím došlo k rozkolísání genů
> > naší včely a zejména v okolí takových včelařů se vyskytoval mix
> následných
> > generací F1 neboli spousta včelstev tam měla všemožné parametry,
> divokost,
> > snůšku, plodování na minimální nebo maximální mezi.
> >
> > Správný postup je takový, že se přinese jedna nebo více matek stejné
> > kvalitní cizí linie, zkříží se a potom se takových 10 - 20 let ta
> populace
> > vybírá a brakují se extrémy. Pak se zase přikříží nějaká kvalitní linie a
> > zase se 10 - 20 let vybírá a brakuje. Kdyby to nějaký chovatel u nás
> někdy
> > okolo roku 1900 nebo ještě dříve začal provozovat a vydrželo mu to
> nejméně
> > takových 50 let nebo ještě víc, třeba dodnes, tak dnes tady máme svoje
> > včelí linie a vyvážíme je do světa. A bylo by úplně jedno, na jaké včele
> to
> > začalo. Jenže bohužel u nás byli tehdy jen zlatokopové a ne žádný
> chovatel,
> > tak dneska linie včel , dnes už k řízenému přišlechťování všelijakých
> > uznaných chovů, pouze dovážíme."
>
>
>