Včelařská konference

Přečti si mředmět a na to odpovídej zbytečně to zamotáváš. nebavíme se tady kdo kdy a proč to dělal ale o šlechtění na varoatoleranci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 26.11.2010 09:39:42
> ----------------------------------------
> "Nebojte se, že to bude tak hrrrrr. Jen převedení našich chovů z přelomu 19
> a 20 století kdy se na našem území kromě kraňky vyskytovaly ještě včely
> vlašské i černé, na kraňku trvalo 40 - 50 let. A také to bylo provázeno
> pečlivým novošlechtěním a odstraňování jedné její původní nepříjemné
> vlastnosti, bodavosti. Za konec této práce se považují 60 léta. Takováto
> šlechtění jsou prací pro několik generací včelařů. "
>
> Já myslím, že tehdy bylo v podstatě úplně jedno, na které plemeno ta volba
> padne. V podstatě každá včela, kromě těch žijících na místech velmi
> klimaticky odlišných, by se hodila. Byla to jen otázka určité lobby. Mohla
> převládnout lobby místní černé včely a potom bychom měli dnes svoje místní
> plemena a rakušani by si k nám jezdili pro matky. Mohla převládnout lobby
> vlašek a potom bychom tady měli "zlaté" včely. Jenže převládla lobby
> kraněk.
> Problém byl asi v metodice přínosu "nové krve" U nás zřejmě převládli už
> tehdy včelařští zlatokopové, kteří chtěli za co nejméně práce co nejvíc
> medu. Tak jezdili za včelami někde daleko a dovezli matku. rozchovávali od
> ní dcery a 2 - 3 roky využívali efekt F1. Potom zas někde vyjeli a dovezli
> zas jiné matky a zase 2 - 3 roky rýžovali. Tím došlo k rozkolísání genů
> naší včely a zejména v okolí takových včelařů se vyskytoval mix následných
> generací F1 neboli spousta včelstev tam měla všemožné parametry, divokost,
> snůšku, plodování na minimální nebo maximální mezi.
>
> Správný postup je takový, že se přinese jedna nebo více matek stejné
> kvalitní cizí linie, zkříží se a potom se takových 10 - 20 let ta populace
> vybírá a brakují se extrémy. Pak se zase přikříží nějaká kvalitní linie a
> zase se 10 - 20 let vybírá a brakuje. Kdyby to nějaký chovatel u nás někdy
> okolo roku 1900 nebo ještě dříve začal provozovat a vydrželo mu to nejméně
> takových 50 let nebo ještě víc, třeba dodnes, tak dnes tady máme svoje
> včelí linie a vyvážíme je do světa. A bylo by úplně jedno, na jaké včele to
> začalo. Jenže bohužel u nás byli tehdy jen zlatokopové a ne žádný chovatel,
> tak dneska linie včel , dnes už k řízenému přišlechťování všelijakých
> uznaných chovů, pouze dovážíme.
>
>
>