Včelařská konference

"PavleN křížení plemen , které Dr. Kefuss ke svému cíli potřebuje má jeden problém, kvůli kterému je ve Francii zakázáno chovat včely v zástavbě. Tyto včely mají let směřovaný zadečkem do předu. A o tom, podle zpráv psaných před sto lety, se už přesvědčily i naší předci včelaři kteří si vozili sem vlašky tehdy jim říkaly zlatušky. Takže k varroatoleranci se dopracujte raději selekcí kraňky. A přeji Vám v tom hodně úspěchu. Aleš"

Zvýšení divokosti včel po zkřížení různých málo příbuzných chovaných linií je přece úplně normální jev. Daný tím, že pro přirozeně žijící včelstvo v přírodě je napádání "zvířete", které se v blízkosti včelstva zastaví a poflakuje se tam, v podstatě kladná vlastnost, která omezuje napadení, vyloupení a zničení včelstva. Zvláště přes zimu.
Včelař přirozeně vybírá klidná včelstva, takže z hlediska divokosti brakuje dominantní geny divokosti a převládající recesivní geny divokosti. Ale stále má v těch chovaných včelách skryté nepřevládající recesivní geny divokosti. Ty se projeví až po zkřížení s jinou linií, která , i když je taky vyšlechtěná či vybrakovaná na divokost, stále má v sobě ty skryté recesivní geny divokosti. Jejich zkřížením příslušné recesivní geny převládnou a některá včelstva z toho zkřížení jsou potom prostě divoká jejich jejich přirozeně žijící předci.

Komerční chovatel matek na prodej potom kříží jednotlivé linie v podstatě stejně jako někdo, kdo takzvaně nechá včelstva "zbastardizovat" . Rozdíl je jen ten, že je kříží o trošku víc cíleně a hlavně potom po křížení, než začne z toho křížení prodávat matky, pár let včely vybírá a brakuje ty divočejší. Nebo ty s jinými nevhodnými vlastnostmi. Jiný rozdíl není. A chovatelé matek na prodej křížit různé linie musí, nemohou rozchovávat pořád tu stejnou, jinak po nějaké době dojde k příbuzenské degeneraci linie.