78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



KaJi (212.77.163.102) --- 25. 11. 2010
Re: (48494) (48503) (48504) (48506)

>Divím se, že se již ten thymol nepoužívá, když se s ním počítá. :-)<
------------------------------------------------------------
Možná proto, abychom nemuseli zákazníkům vysvětlovat že zapáchající med včely sbíraly na lánech tymiánu ;o)).
JK
-------------
Pokud bych si musel vybrat, tak bych raději vařil mateřídouškovou medovinu, než měl prázdné úly.

Někdo si prostě raději vybere tuto možnost, než jen koukat.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 25. 11. 2010
Re: Re: (48494) (48503) (48504) (48505)

... To se však bohužel zapřísáhlým odpůrcům Dolu nedá ani snad vysvětlit.

Pepan
------------------------------

Proč jenom zapřisáhlým odpůrcům Dolu?

Vysvětli to i nám. Na Thymol vzniká rezistence?
Kde už vznikla?

Je třeba se připravit? Ať nedopadnem špatně.
A jak vznikl problém s Gabony? Taky za to můžou ti "odpůrci"? A nebo je to vlastnost všech dlouhodobých nosičů. Ve světě si tak vyrobili rezsitenci na anitráz. Právě dlouhodobou aplikací.

To je prostě jednoduchý - ze všeho obvinit nepřáteslá spiklenecká centra. :-)
Vysvětli to těm co jim v létě hynou na podzim včely, i když dělají všechno podle předpisu - nemohou za to nepřátelské ideologické centrály?.

Tady je prostě pozitivní zpráva, bohužel pro někoho ze světa. Takže hned za tím jsou nepřátelé Dolu.

Jak se dřive říkalo, je třeba to vidět především politicky:-)
A to je dobře. Pro někoho. Nedebatuje se pak nad fakty.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 25. 11. 2010
Re: (48494) (48503) (48504)

>Divím se, že se již ten thymol nepoužívá, když se s ním počítá. :-)<
------------------------------------------------------------
Možná proto, abychom nemuseli zákazníkům vysvětlovat že zapáchající med včely sbíraly na lánech tymiánu ;o)).
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 11. 2010
Re: Re: (48494) (48503) (48504)

To není nic divného. Čím méně účinných látek se používá tím déle budeme mít účinnou zbraň. Kdyby se všechny účinné látky používaly současně tak taky na ně bude i současně vznikat rezistence Bedemeli však 2 - 3 používat pravidelně střídavě tak to lze oddálit. To se však bohužel zapřísáhlým odpůrcům Dolu nedá ani snad vysvětlit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 25.11.2010 06:41:01
> ----------------------------------------
> Účinná látka je Thymol a není nic nového, do budoucnosti se s ním i u nás
> počítá, až vznikne rezistence na stávající přípravky .
>
> Pepan
> -----------------------------
> Takže možná kdo bude chtít, bude moc použít "přírodní" látky již dřív.
> Bayer si určitě zařídí platnou regsitraci.
>
> A podle všeho se používá v sezoně, takže to by jsme ten thymol mohli již
> někde používat. Účinnost Gabonu jde prý rychle dolů, jak bylo prý již před
> lety řečeno Ing. Veselým v NASA. Divím se, že se již ten thymol nepoužívá,
> když se s ním počítá. :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 25. 11. 2010
Re: (48494) (48503)

Účinná látka je Thymol a není nic nového, do budoucnosti se s ním i u nás počítá, až vznikne rezistence na stávající přípravky .

Pepan
-----------------------------
Takže možná kdo bude chtít, bude moc použít "přírodní" látky již dřív. Bayer si určitě zařídí platnou regsitraci.

A podle všeho se používá v sezoně, takže to by jsme ten thymol mohli již někde používat. Účinnost Gabonu jde prý rychle dolů, jak bylo prý již před lety řečeno Ing. Veselým v NASA. Divím se, že se již ten thymol nepoužívá, když se s ním počítá. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 11. 2010
Re: (48494)

Účinná látka je Thymol a není nic nového, do budoucnosti se s ním i u nás počítá, až vznikne rezistence na stávající přípravky .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: bernard <bpavera/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 24.11.2010 17:38:42
> ----------------------------------------
> Jak dopadne nový lék, mužem se těšit? [www.exosect.com]
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 11. 2010
Re: L??it nebo nel??it (48398) (48432) (48435) (48439) (48441) (48446) (48461)

Ale ale, Roztočík napadal vzdušníce včely černé, Zavedením Kraňky, která je má menší, tento problém zmize.l Nedokázal ji pak napadnout.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 24.11.2010 15:54:45
> ----------------------------------------
> "A řekl, že v ČR úplně vymizela roztočíková nákaza po tom co se začala
> včelstva ošetřovat proti varroaze. Kdo by to před válkou řekl, že vymizí
> nějaký parazit který v té době způsoboval také nějaká procenta ztrát. Tak
> proč se u VD spokojit s málem kterou nabízí tolerance?"
>
> Vymizení roztočíka přesně odpovídá příslušným nákazovým teoriím.
> Roztočíkovi se objevil jiný konkurent parazit s řádově mnohem vyšší
> agresivitou ke včelám než roztočík a s citlivostí na stejná léčiva. A k
> němu se aplikovala řádově mnohem agresívnější léčba než byla kdysi léčka
> Befem na roztočíka. Takže zatímco léčba proti varaóze roztoče varoa jen
> omezila, takže v podstatě každý rok začínají s množením znova, u roztočíka
> stejná léčka roztoče vybila pod počet, kdy se mohli vůbec rozmnožovat a
> aspoň udržovat tak populaci, takže roztočíci vymřeli.
> U varaózy by to možná bylo podobné, střelím, kdyby každý týden od března po
> listopad se každé včelstvo fumigovalo, během několka let by se povedlo
> zbavit varoa i u neléčených ulétlých rojů.
>
>
> Ale

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48435) (48439) (48444) (48449) (48466) (48470)

"""A často je to tak, že včelstvo s lepším spadem v sezóně, má po ošetření spad horší, takže s roztočem si neví rady, a z takového včelstva se matky nechovají.""
Právě z těch po posouzení dalších okolností ano.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.248.56.32) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465) (48467) (48468)

"""No, ono by včelaři možná šlechtili. Jenže u včelaře s 10 - 15 včelstvy by nějaké objevení včelstva odolnějšího k roztočům byla spíš náhoda. To by nebylo u včelaře s řádově 100 včelstvy, jenže tam vybírání odolných včelstev a jejich preference v rozchovu sníží výnosy a zvýší pracnost. A kdo to těm včelařům zaplatí, když včelstva jsou jejich živobytí aonise musí chovat ekonomicky?""""
Já si to nemyslím. Nejde jen o mých 15 ale i o dalších 50 v okolí divoké i nadivoko chované (nikdo v mém okolí nic nekupuje). Pak je tu tedy jakási populace, která se spolupodílí svými trubci na výběru odolnějších. Neošetřovaná volně žijící včelstva produkují jen tvrdě vybrané trubce (napadený trubec sotva doletí na shromaždiště, a ještě ho čeká to nejdůležitější,...). To je jedna z významných metod získávání odolnějších populací.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465) (48467) (48468) (48491) (48492) (48495) (48496)

U kultivace je určitě přesnější mít vzorek z míň včelstev, ale já bych tato vyšetření spíš považoval za orientační u trvalých stanovišť, jediná včelstva, která nejsou dnes vyšetřována, a hlavně když se cena vzorku rozdělí mezi víc včelařů tak by to nemuselo tolik bolet. A podle nového nařízení stáhla veterina v ochranných pásmech počet, deset do vzorku. Že by víc vzorků a víc peněz?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (78.156.36.242) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465) (48467) (48468) (48491) (48492) (48495) (48497)

Leoši, já bych toho čerta nemaloval. Zrušení vyšetření se týká jen kočovníků a né tvalých přesunů. Drtivá většina kočovníků je ale z komerčních včelařů, kteří zároveň tvoří oddělky na prodej, a v tom případě vyšetření na mor stejně potřebují a tak si je stejně nechají udělat (včetně mě). Nikdo není tak na hlavu padlej aby riskoval, že se mu za zavlečení moru půjde pomstít.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dvorský L (81.25.16.87) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465) (48467) (48468) (48491) (48492) (48495)

Promiňte, ale to co navrhujete je skoro k ničemu. Jsou neskutečné rodíly mezi stanovišti a směsné vzorky z více stanověť by jen rozdíly smyly. Bylo by to naprosto kontraproduktivní z více důvodů. Monotoring l stanovště na organizaci je také o ničem. U nás v organizaci dělá 3 roky monitoring přes 20 včelařů, funguje varroalinka. O tom si většina organizací může nechat jenom zdát. A přeci se občas stane, že to nezafunguje. Tady je to ale skutečně již lehkomyslností včelaře. Letos se to stalo u jednoho včelaře. Skoro celé tři měsíce měl indicie o nárůstu kleštíka a virů a také naše mnohá doporučení, žádná tragedie, kdyby poslechl. No odjel na dovču nebo měl pořád něco jiného na práci. Začátekm září, klasika. Přišel během dvou dnů o včelstva a zachránit jsme už mohli jen oddělky a 1 včelstvo. Přitom jeho kolega o 200 dál to zvládl hladce jen s Formidolem. No a vzorky na mor nás asi už nebudou také trápit. Pokud se schválí to, že přemístění včelstev nebude podléhat vet. povolení, není co řešit a vše co se v tomto směru udělalo (plošná vyšetření), budou jen vyhozené peníze. Pak budeme hledat skutečně taková včelstva a způsoby ošetřování, která riziko MVP minimalizují. Pokud vám ale za plot přestěhuje někdo včely z morového pásma, máte nejspíš smůlu. Ale jak jsem naznačil, vše špatné může být i k něčemu dobré.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Klíma (89.102.21.6) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465) (48467) (48468) (48491) (48492) (48495)

Jo s tím se počítá, to vždy, když se jde proti zdi. S tím vyšetřením měli je Aleši max. počet včelstev v jednom vzorku 25 mimo ochranné pásmo a 15 v ochranném pásmu. Jde o to, že kultivační stanovení je vymyšleno tak, aby bylo možno kultivací něco zjistit i za situace že bude jedno vč. z 25 mít v měli spory. V ochranném pásmu je to pro jistotu ve vzorku ještě méně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465) (48467) (48468) (48491) (48492)

Něco na způsob VMS je jedna ze změn, kterou bych si představoval. Zrušit povinné vyšetření zimní měly na roztoče, a každá ZO v každém katastru povinně jedno stanoviště, kde bude chovatel sledovat a zapisovat stav spadu. Spolu se záznamy o ošetření, by to byly údaje cennější než nějaké ze zimních vzorků měly. Ale doufám, že počítáte, vy dva, že už jenom za návrh můžete být "bití". Já bych, ale ještě ty vzorky zimní měli ponechal v platnosti, když už si na ně včelaři zvykli, a využil bych je na vyšetření moru. Přičemž bych umožnil včelařům s menším počtem včelstev, zimní měl sloučit v rámci katastru, třeba na padesát včelstev do jednoho vzorku. A co takhle nejednat s veterinou a začít ve svazu a svaz ať se postará, řekněme že bych o spřízněné duši uvnitř věděl. Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (109.80.81.138) --- 24. 11. 2010

Jak dopadne nový lék, mužem se těšit? [www.exosect.com]

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 24. 11. 2010
Re: uloení dat (48480) (48490)

Uschovna zvýšila velikost zásilek až na 300 MB zdarma, a navíc - lze odeslat
i větší, to již ale za úhradu.
S pozdravem
Petr

-----Původní zpráva-----
From: Pavel Votrubec
Sent: Wednesday, November 24, 2010 5:13 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: uloení dat

http://pavel.lasakovi.com/projekty/internet/internetove-uschovny/

doporučuji pomocí archivního programu (např. RAR) rozložit na 100 MB soubory
a použít www.uschovna.cz
Pavel


----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 24, 2010 2:22 PM
Subject: uloení dat


Zdravím kolegové.
Potřeboval bych rychle uložit jedno video z vytáčení pro jiného kolegu aby
si to mohl stáhnout.Obsah je asi 380Mb.Zkoušel jsem to na letecká pošta ale
vejde se tam jen 160Mb.Nevíte o něčem kde se ty data dají uložit tak aby si
je druhý na jiném konci republiky mohl stáhnout?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465) (48467) (48468) (48491)

já bych do toho, s dovolením, také šel ...
Jiří
------------------------------------------------------

Tak doufám, že se uvidíme v Brně v lednu, kde zkusíme naformulovat postup, jak začít spolupracovat, pak ještě argumentovat a obhojovat u Státní veterinární správy. Ale kdo nic nedělá...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (147.231.79.105) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465) (48467) (48468)

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465) (48467)

No, ono by včelaři možná šlechtili. Jenže u včelaře s 10 - 15 včelstvy by nějaké objevení včelstva odolnějšího k roztočům byla spíš náhoda. To by nebylo u včelaře s řádově 100 včelstvy, ...
xxxxxxxxxxxxxxxxx
Jestli si to dobře pamatuji a jestli jsem to dobře pochopil, tak právě tenhle problém popisoval na zmíněné pražské konferenci k 10. výročí PSNV holandský šlechtitel Henk Kok. Ta přednáška byla ve srovnání se show Johna Kefusse jaksi nenápadná, nicméně velice cenná. Právě Holanďané mají problém, že pro výzkum nemají velkochovy, včelaři mají většinou jen pár včelstev. Jenomže oni dokázali vyvinout fungující systém, kdy se jednotliví malovčelaři spojili, dali některá svá včelstva k dispozici výzkumnému programu. Koordinátoři vyvinuli fungující program, metodiku testů a ošetřování a výsledky účastníci zasílají do koordinačního centra. Pochopil jsem to správně? No: a teď na krev: myslíte, že by to šlo i u nás? Třeba na bázi VMS, kde už řada kroků v tom smyslu učiněna byla?
Mýlím-li se, tak mě, prosím, opravte. Já bych si s dovolenm také ... ale ne, už zase ... ;-) ... já bych do toho, s dovolením, také šel ...
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 24. 11. 2010
Re: uloení dat (48480)

http://pavel.lasakovi.com/projekty/internet/internetove-uschovny/

doporučuji pomocí archivního programu (např. RAR) rozložit na 100 MB soubory
a použít www.uschovna.cz
Pavel


----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 24, 2010 2:22 PM
Subject: uloení dat


Zdravím kolegové.
Potřeboval bych rychle uložit jedno video z vytáčení pro jiného kolegu aby
si to mohl stáhnout.Obsah je asi 380Mb.Zkoušel jsem to na letecká pošta ale
vejde se tam jen 160Mb.Nevíte o něčem kde se ty data dají uložit tak aby si
je druhý na jiném konci republiky mohl stáhnout?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit, nebo neléčit (48398) (48432) (48435) (48439) (48444) (48449) (48466) (48470) (48474) (48478) (48479) (48482) (48486) (48487)

A máme tady teroristy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 24. 11. 2010
Re: uloení dat (48480) (48481)

Dne Wednesday 24 of November 2010 14:26:00 PavelN napsal(a):
> http://www.uschovna.cz/
>
> bere jenom 300M, ale třeba se ten soubor s pomocí zipu nebo raru smrskne

video se nesmrskne pomoci zipu , ale kompresi videa :)
Sam pouzivam Linux, ale ve vindows je treba program
http://www.slunecnice.cz/sw/video-caster/
tak to muzete skusit. Nebo tady umoznuji az 2G :


http://www.ulozto.cz/


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 24. 11. 2010
Re: L??it nebo nel??it (48398) (48432) (48435) (48439) (48444) (48449) (48466) (48470) (48474) (48478) (48479) (48482) (48486)

Josefe, a co takhle vyvolat vzpouru. Svaz potřebuje lidi a hodně lidí aby měl peníze a měl za koho mluvit. Nejde o to vytvořit nový svaz. Ale jednoduše požadavky a kulku do obálky. V normálním životě se s Váma také nikdo nemazlí, buď se staráte nebo nemáte. Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 11. 2010
Re: L??it nebo nel??it (48398) (48432) (48435) (48439) (48444) (48449) (48466) (48470) (48474) (48478) (48479) (48482)

Ti nahoře jsou závislí na naší pomoci a ne kritice. Nic jim nepomůže, když budem jen reptat, Naše nápady jsou tou cestou i když použitelných k naší nelibosti jich bude jen pramálo.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 24.11.2010 15:07:07
> ----------------------------------------
> Př. Klímo, já si myslím, že přece jenom v základu jsme se shodli, chemie
> není na věčné časy, selekce včel má význam a pro doplnění, kde chybí výzkum
> tam to kulhá na jednu nohu neli na obě. Ale já musím být v první řadě
> chovatel a řešit situaci teď a snažit se předpovídat co bude. A kolikrát
> dělat i věci co nechci, ale musím. A někde na začátku této debaty bylo,
> mnou myšleno aby se zespodu zatlačilo na ty nahoře a rozhýbalo se ve věcech
> kolem nákaz ne jenom kolem varroa. Aleš
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 24. 11. 2010
distanční hřebeny- Hofmany (48131) (48134) (48136) (48138) (48248)

Díky za příspěvek, dobře jsem se pobavil a potěšil jsi mě, protože jsem tuhle chybu neudělal. Přestože se Mirek Zelený hrozil když viděl moje rámky - všechny loučky tenké, včelky vesele prostavují nástavky. Hlavní je, že jsem začal používat distanční hřebeny od pana Sapáka a nemají chybu, žádné slepence, jakýkoliv rámek i po letech s minimální námahou vyjmu z nástavku, kdo to jednou viděl, Hofmany zavrhne jako historickou záležitost, která je překonána.. vřele hřebeny doporučuji, mám je 3 roky ve 20-30 včelstvech a už bych neměnil. Nikdy jsem neměl problémy ani při stěhování včelstev jak by některý rejpal mohl namítnout, pokud jsou na vozejku rámky ve směru jízdy a jede se trochu slušně tak snad ani problém být nemůže.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>
> Předmět: Re: akat - Lipa - drevo pro včelaře
> Datum: 16.11.2010 15:09:46
> ----------------------------------------
> Mam obdobnou zkusenost jako Milan obcas nekde zarve bok hofmana - propolis
> je mrcha - vubec uz nejsem presvedcen a nadsen z hofmannu tak jako kdyz to
> bylo nove :-)) Ale je to i tim ze smrk se dobre stipe - vyrabim z odpadu
> vseho druhu krom tezkych drev. Z olse mam par nastavku a zatim fakt dobre,
> smrk se hodne stipe, pracuje, clovek az neveri. Olsove N jsou nenatrene
> takze je otazka co zivotnost .
>
> Lang. ramky jsem si vyrobne upravil, zjednodusil, puvodni Lang. ramek je
> vyrobne neskutecne slozitej a pro NN dle me to nema opodstatneni, hlavne ta
> horni loucka. Zkratka uz se stim nemazlim tak jak na zacatku, neni to
> nabytek!
>
> Karluv pripad utrzeni horni loucky jsem nezazil dokud jsem si neporidil
> sponkovacku a nechtel zase setrit, celou jednu sponku 32mm :-)) Uvidime
> co zas ukaze cas, ramky nelepim jen sbijim, nyni sponkuju. Dat osmikilo za
> sponkovacku byla moje nejlepsi investice a to jsem neverici Tomas!
>
> U tech hofmanu je zda se mi dulezite byt poradny a dbat na dorazeni ramku k
> sobe, tedy pokud nechci tezit propolis a mit problemy :-)) Ono pak ty
> ramky kynou jak testo az je jich plny nastavek...
>
> T.H.
>
> 2010/11/12 Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>
> > Používám smrk a stává se mi, že se rozšířená část hofmanu po letech uštípne
> > když rozpírám přitmelené rámky od sebe. Z tohoto důvodu by bylo dřevo z
> > listnáče asi lepší.
> > Milan Čáp
> >
> > Dne 12.11.2010 8:06, KaJi napsal(a):
> >
> > Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.
> >>
> >> Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a
> >> začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu
> >> nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou
> >> z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.
> >>
> >> Jaké má kdo zkušenosti?
> >>
> >> Karel
> >>
> >>
> >>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 11. 2010
Re: L??it nebo nel??it (48398) (48432) (48435) (48439) (48441) (48446) (48448) (48452) (48457)

Aby naše včely dokázaly žít s tímto parazitem, musel by jste změnit právě to chování parazita který v původní domovině dvakrát ročně začínal svůj cyklus rozmnožování od začátku. Naše včela je pro něj mnohem výhodnější hostitel neb se nestěhuje. Problém s účinností gabonu je způsoben nesprávným umístěním a v nesprávnou dobu ve včelstvu. Také vyplývá z nepochopení jeho účinků které od něj očekáváme. Jeho ůčelem není roztoče zabít, ale v podletí znemožnit mu další masivní rozmnožování. Pak v říjnu varidolem začneme zabíjet ty co se množí dále. Gabony jsou dva a ty se mají střídat. Budeme-li střídat různé přípravky během jednoho roku nemůže vzniknout rezistence na žádný z nich.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 23.11.2010 23:30:53
> ----------------------------------------
> Já Vám Aleši přeji ať jednou nemusíte včelařit v oblasti, kde je již dnes
> problém s účinností Gabonu PA92. V podmínkách oblasti, kde není vyjímkou
> nárůst populace ve včelstvu i po jarním ošetření dle metodiky na stavy,
> které jak jsem četl u Vás dosahují asi tak součet jednoho stanoviště po
> fumigacích, je situace trošku jiná, než na co jste asi zvyklí..tam už
> pobíháním s Varidolem a vyvíječem aerosolu mnoho nezachráníte. Proto prosím
> buďme společně k sobě tolerantní a respektujme i jiné snahy. Pokud budeme
> pokračovat v metodice, která se nyní stále prosazuje máme do budoucna dle
> mě dvě základní jistoty - problémů s účinností léčiv bude pomalu přibývat a
> o nějakém šlechtění včel na varroatoleranci si můžeme nechat zdát. Doufám,
> že si opravdu z nás nikdo nemyslí, že pokud se budeme snažit vybít každou
> sezonu roztoče v našich včelstvech na nulu, dosáhneme odchovem od včelstev
> s nejnižšími spady nějakého pokroku - to je opravdu pitomost. Naopak pouze
> při větším infekčním tlaku je možné včelstva posuzovat a testovat. Trendem
> v mnohých přístupech při regulaci parazita u vícerých zvířat je naopak
> velmi důležitá zásada nikdy nepřerušit kontakt parazit-hostitel. Jen při
> stálém tomto kontaktu lze umožnit včele a roztoči vzájemnou existenci.
> Víte, to že člověk přichystal včele takovou evoluční pochoutku je také
> součástí přírodních cyklů. Měli bychom si ale chybu uvědomit a umožnit
> včelám se s tímto parazitem naučít žít. Zatím se většinou všemožně snažíme
> jim tuto snahu znemožnit, jak jen můžeme - prakticky ve všem, jak se
> včelstvy zacházíme...včelky mají můj nesmírný obdiv, že mají stále vůli
> bojovat, nezbývá než se jako vždy přírodě s pokorou poklonit...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48460) (48463)

>Tak to Vás zklamu, o to vůbec nejde. Cílem není roztoče vyhubit - mají stejné právo na život jako Vy nebo já.<
------------------------------------------------------------
Promiňte, původně jsem vůbec neměl v úmyslu zasahovat, ale toto mi něco připomíná. Nebo je to podobnost čistě náhodná? Že bychom nově zřídili u uřadu vlády komisi (dříve ministerstvo) pro práva kleštíků ;o))? Nic ve zlém. A rozhodně to není ani rasizmus. To jsou jen špatné zkušenosti z hnědého Mostecka - tím mám na mysli i hnědé uhlí ;o)).

Já osobně bych rozhodně nebyl proti tomu, kdyby každý parazit žil se svými zvyky a kulturou pouze v hranicích své původní domoviny. Proto, kdyby byl nalezen bezpečný prostředek který by tomu napomohl, přivítal bych jej s otevřenou náručí a vůbec bych se neohlížel na práva kleštíků ani jiných, kteří parazitují v teritóriích nedobrovolných hostitelů...

Příroda by si s tímto konkrétním parazitem na včelstvech poradila již dávno. Včelstva kleštíkem napadená by postupně vymřela. Se včelstvy jako hostitelem by na stejném území vymřel i jejich nevítaný host. Po čase by opět došlo k pozvolnému zavčelení "savan" z území kde včelstva tímto parazitem napadena nebyla. To by však do toho nesměl kecat člověk. Snad až budeme všichni Kefusové a budeme ochotni a schopni platit pokuty za porušování veterinárního zákona, jinak než přes peníze se s námi veterina v tomto případě ani bavit nemůže, dojde k tomu, že nám včelstva vymřou a po čase si pořídíme jiná. Zatím je to na ilegálních výzkumnících hledajících varroatolerantní včelu a na chemii u ostatních. Samozřejmě nepochybuji o vědcích a vědeckých pracovištích, které se touto problematikou seriózně zabývají. Ona taková Nobelova cena ... Nebo se snad mýlím??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48435) (48439) (48444) (48449) (48466) (48470) (48474) (48478) (48479)

Př. Klímo, já si myslím, že přece jenom v základu jsme se shodli, chemie není na věčné časy, selekce včel má význam a pro doplnění, kde chybí výzkum tam to kulhá na jednu nohu neli na obě. Ale já musím být v první řadě chovatel a řešit situaci teď a snažit se předpovídat co bude. A kolikrát dělat i věci co nechci, ale musím. A někde na začátku této debaty bylo, mnou myšleno aby se zespodu zatlačilo na ty nahoře a rozhýbalo se ve věcech kolem nákaz ne jenom kolem varroa. Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 24. 11. 2010
Re: uložení dat (48480)

http://www.uschovna.cz/

bere jenom 300M, ale třeba se ten soubor s pomocí zipu nebo raru smrskne

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.221) --- 24. 11. 2010
uložení dat

Zdravím kolegové.
Potřeboval bych rychle uložit jedno video z vytáčení pro jiného kolegu aby si to mohl stáhnout.Obsah je asi 380Mb.Zkoušel jsem to na letecká pošta ale vejde se tam jen 160Mb.Nevíte o něčem kde se ty data dají uložit tak aby si je druhý na jiném konci republiky mohl stáhnout?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Klíma (89.102.21.6) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48435) (48439) (48444) (48449) (48466) (48470) (48474) (48478)

To Aleši se obávám ještě nedokáže nikdo, víc toho stále nevíme než víme. Jen mám pocit, že se opravdu bavíme o ničem - at už schopnosti včel budeme nazývat jakkoliv, mě se líbí asi nejvíc VSH chování, tak se systémem chemických razií nemáme prakticky šanci cokoli v tomto směru dělat, to se neshodnem. Není to tak jednoduché, mimo jiné o účinných látkách, které už na tlumení varroozy používáme téměř třicet let toho víme do důsledků velmi málo. To nejsou látky přenostně určené pro včely, jsou to látky, které se v oné době, když se k nám roztoč dostal, využívaly u jiných hospodářských zvířat. Jsou to ty, které jen splnily velmi z dnešního pohledu povrchní zkoušky na toxicitu - laicky řečeno nezabíjely včely samotné. Ale např. o metabolizaci těchto látek a dalších důsledcích se toho vědělo pomálu - nejen, že nebyl čas to řešit, ale ani dostupné technologie a znalosti. Dnes je máme, ale už bohužel zase nemáme základní výzkum, který by to řešil. Zbyl nám to především v této oblasti výrobce léčiv, to se ale nadá nic dělat, nic proti kolegům z VÚVč, základním výzkumem eneí lehké se uživit. Jde o to, že tam, kde na to peníze a lidské kapacity mají se zkoumá třeba jen základní efekt při posouzení těchto látek ohledně vlivu např. na imunitní systém plodu a dospělých včel. Už jsem o tom psal. V té době se ani moc nevědělo, jak imunitní systém hmyzu funguje. A těchto oblastí je více, kde chybí informace a bohužel se je asi už nedozvíme, protože v zemích, které by na to měly už jim pomalu odzvonilo a tady na to nemáme ani finance ani pracovníky. Snad se nám to s kolegy povede změnit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48435) (48439) (48444) (48449) (48466) (48470) (48474)

Př. Klímo, jaký má vliv, sebe víc rezistentní roztoč na varroatolerantní včelu? Včela není chemie. Já jsem nikdy neodmítal myšlenku nějaké selekce na zlepšení stavu. Sám se tímto směrem snažím už několik let a nikoho od toho neodrazuji, ale naopak, a nerozhodl jsem se pro to až v roce 2007, ale asi o pět let dřív. Ale nebudu u toho trápit včely nepřiměřeným stavem roztočů, takže je ošetřím. A čím víc se tomu věnují, tím míň věřím tomu že jde o toleranci, ale spíš jde o projev nějaké agrese a včela roztoče jednoduše z úlu vyhazuje. Soudím podle toho co nacházím na podložce před letákém. Takže jestli chcete odborně slovíčkařit, tak zvažte používání slova varroatolerance, jestliže, nedokážete prakticky vysvětlit celý princip tolerance uvedený do praxe. Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Klíma (89.102.21.6) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48460) (48463) (48475)

Tak to Vás bohužel budu muset zklamat, o změnu zatím nikdo z tvůrců naší metodiky zájem nemá, byli by sami proti sobě. Škoda jen, že se nepovedlo tehdy ponechat VÚVč ve státních rukách, soukromé firmě se ani nedivím, jak postupuje, nemá na výběr. Proto kolem toho děláme s PSNV a dalšími např. L.Dvorským takový humbuk, protože je to u nás ilegální a rádi bychom se dopracovali alespon k diskuzi, jak to zkusit...alespon třeba v rámci klinické studie v menším měřítku, ale i k tomu je ještě dlouhá cesta, přesto jsem optimista a nechci to hned vzdávat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (193.165.9.66) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48435) (48439) (48441) (48446) (48448) (48452) (48457) (48458)

Aleš Molčík napsal:
Roztoč není infekce se, kterou když budu přicházet do kontaktu, tak si vytvořím protilátky. Aby bylo možné nějaké zásadní rovnováhy dosáhnout musela by naše včela zvládat to co umí včela indická, protože roztoč není tolerantní ani ke svému původnímu hostitely. A jaký je rozdíl jestli použiji chemii, spočítám spad a u těch větším spadem vyměním matku a nebo včelstva neošetřím a nechám roztoče ať se namnoží a včelstvo uhyne? Já v tom rozdíl vidím. Já použiji chemii, vytvořím stejné podmínky a co "neprojde sítem" tak vyměním matku, jinak řečeno zlikvidují její genetické dědictví které nepošle dál. Vy čekáte až včely uhynou. Výsledek přerušení nevhodných genů stejný, s jedním rozdílem já nepřijdu o včely a netrápím včely chovem mrzáků než včelstvo uhyne. A to jsou dvě cesty a já od toho čekám nejspíš víc. A zkuste si něco zjistit z praxe v jiných zemích, kde organizace ošetřování není a nebyla, co já mám informace tak nějak ten tlak roztoče na toleranci včely nijak zásadně se neprojevil. Aleš

Výsledek Vašeho postupu nebude v žádném případě stejný - neboť vybíráte geny podle nějaké svojí metodiky. Jenže jak víte, že je tato metodika správná? Jak víte, že rušíte pro Vás nevhodné geny?
Pokud nechám včelstva svému osudu, nevybírám podle svých kritérií, ale vybírá za mě příroda podle jejích zákonů. Zohlední se zde neskutečné množství vlivů, o kterých se nám mnohdy ani nezdá.
To jsou dost zásadní rozdíly.

Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48460) (48463)

Myslím, že šlechtění, jak se o tom zde někteří zmiňují, není ilegální. Místo kritiky a hledání opozice vůči VÚVč by bylo lepší navázat s ním spolupráci, jistě by ji uvítal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Klíma (89.102.21.6) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48435) (48439) (48444) (48449) (48466) (48470)

R.P.
A ty informace ze zahraničí máte př. Klímo doufám z nezávislého zdroje a ne jako propagaci těch co šlechtí a nebo jejich spolupracovníků?
-------------------------------------------------------
Já tady vůbec nehodlám propagovat někoho a vozit si od něj matky. Naopak bych byl rád, kdybychom se do něčeho pustili sami. Informací i v odborném tisku je za poslední roky hodně.
-------------------------------------------------------
R.P.Jestliže jsou na tom někteří líp, tak se logicky dostaví jejich převaha, tedy za předpokladu že nebudete šlechtit roztoče.
------------------------------------------------------

No a to tu přesně jde, roztoči s geny kodujícími schopnost rezistence vůči syntetickým pyretroidům mají obrovskou výhodu a logicky se dostaví jejich převaha jak píšete.
Je otázkou, jestli jsem si sami nejlepším systémem neodoudili většinu včelstev na našem území k zániku až nám chemikálie dojdou. Ale budme v klidu - snad dřív jak za 20 let se tak nestane, tak nač se trápit, lépe je říkat, že nemáme čas. Chce to systém samozřejmě i při výběru a šlechtění - pak i malý včelař má velkou platnost. U tlumení varroózy také neříkáme, že ošetřovat u menšího včelaře nemá smysl a ošetřovat by měli jen ti větší...
Doufám jen, že jednou neskončíme jako v USA a nebudem si muset nechat dopravovat pakety letecky z Austrálie, aby nám tady včelky něco opýlily. Ale co jak to máme v nátuře, není čas, nikde to nefunguje, tak proč se snažit...on to třeba někdo za nás vyřeší.
Lepší řešit tu spokovačky - mimochodem díky T.Heřmanovi za tip, už jim mám doma, už aby bylo jaro :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465) (48467) (48468) (48469)

"Přítel Radim má spíše zkušenost s chovem těch deseti až patnácti včelstev, nebo se sto? Chci se tě zeptat, kolik jich máš. Možná jsi to už někdy psal, ale při mém občasném navštívení těchto stránek jsem to asi přehlédl."

No, spíš zkušenosti s tím menším počtem. Kdysi po roce 1990 jsem se rozmýšlel a možnost zvýšit počet včelstev na stovky jsem zavrhl, protože bych veškerou práci musel dělat na pronajatých pozemcích. Na zahradě uprostřed vesnice mám kapacitu přezimování pro 15 - 30 včelstev a přes léto 5 - 10 včelstev. A přes tyto počty momentálně neplánuji jít, zatím plánuji akorát do nějakého tohoto počtu včely stabilizovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465) (48467) (48468) (48471)

Stonjek napsal:

>Lépe bych to vyjádřit neuměl.
>Já tu stovku zhruba mám, proveditelné by takové šlechtění bylo, ale není čas.
>V podstatě mě ani nic k tomu netlačí, protože chemie asi 25 let spolehlivě funguje a důkaz je jasný.
>V r. 2007 jsem nepřišel ani o jedno produkční včelstvo. Gabony jsem tam dal asi 10.7. V naší oblasti to bylo o fous. Chtělo to asi o 10 dní dříve. 10 Dní později by to bylo celkově v ..... .
>Myslím, že po tomto roce má každý soudný včelař minimálně na rok dopředu léky ve skříni a na nikoho kromě sebe nespoléhá. Zdraví R. Stonjek
...........

Máme dogma:
- léčiva fungují a metodika je dobrá.

Z 30% úhynů v roce 2007 potom plyne logicky závěr - 30% včelstev bylo ošetřeno v rozporu s metodikou a tito včelaři jsou lajdáci.

Otázka je, jestli to dogma je pravdivé?

Navíc je otázka, jestli je to až tak důležité?

Pokud totiž bude většina z nás tvrdit, tak jako já ještě nedávno, že na rušení neodolných včelstev a výběr odolnějších nemám čas - a taky proč to dělat, když nemám úhyny, potom to svědčí o dvojakém přístupu - chtěl bych mít odolná včestva, ale neudělam pro to nic, protože čas věnuji jiným včelařským problémům.
Ať se tím zabývají ti, které já budu potom označovat za lajdáky, protože mi šíří roztoče do mých perfektně ošetřených včelstev.
Ti aktivnější můžou ještě na takové posílat komise a zakazovat jim včelaření.
Možná jsem to vygradoval až příliš, ale je dobré si uvědomit, že nikdo z nás není mimo problém. Pokud jde probolém řešit výběrem odolnějších včelstev, potom když to nedělám, jsem součástí problému.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465) (48467) (48468)

Lépe bych to vyjádřit neuměl. Já tu stovku zhruba mám, proveditelné by takové šlechtění bylo, ale není čas. V podstatě mě ani nic k tomu netlačí, protože chemie asi 25 let spolehlivě funguje a důkaz je jasný. V r. 2007 jsem nepřišel ani o jedno produkční včelstvo. Gabony jsem tam dal asi 10.7. V naší oblasti to bylo o fous. Chtělo to asi o 10 dní dříve. 10 Dní později by to bylo celkově v ..... . Myslím, že po tomto roce má každý soudný včelař minimálně na rok dopředu léky ve skříni a na nikoho kromě sebe nespoléhá. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48435) (48439) (48444) (48449) (48466)

V přírodě mají věci hlavně návaznost a ne nepochopitelnou složitost. A ty informace ze zahraničí máte př. Klímo doufám z nezávislého zdroje a ne jako propagaci těch co šlechtí a nebo jejich spolupracovníků? Jsou dva druhy spadu, přirozený-v sezóně bez léčiva a spad po ošetření. A dva údaje už je možné porovnat. A často je to tak, že včelstvo s lepším spadem v sezóně, má po ošetření spad horší, takže s roztočem si neví rady, a z takového včelstva se matky nechovají. A s viry jsem se setkal také, jak přišly tak odešli a ve spojení s roztočem by to bylo určitě horší. Jak chcete v praxi zajistit, aby ve včelstvu převládli roztoči s menší populační dynamikou? Jestliže jsou na tom někteří líp, tak se logicky dostaví jejich převaha, tedy za předpokladu že nebudete šlechtit roztoče. Jenom aerosol nic nevyřeší, chce to systém a kombinaci metod. A zimní měl na vyšetření neřekne nikomu nic, důležité je sledovat včely a hledat souvislosti tak jak je tomu v přírodě. Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Říha (85.70.177.140) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465) (48467) (48468)

Přítel Radim má spíše zkušenost s chovem těch deseti až patnácti včelstev, nebo se sto? Chci se tě zeptat, kolik jich máš. Možná jsi to už někdy psal, ale při mém občasném navštívení těchto stránek jsem to asi přehlédl. děkuji za odpověď, Michal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465) (48467)

No, ono by včelaři možná šlechtili. Jenže u včelaře s 10 - 15 včelstvy by nějaké objevení včelstva odolnějšího k roztočům byla spíš náhoda. To by nebylo u včelaře s řádově 100 včelstvy, jenže tam vybírání odolných včelstev a jejich preference v rozchovu sníží výnosy a zvýší pracnost. A kdo to těm včelařům zaplatí, když včelstva jsou jejich živobytí aonise musí chovat ekonomicky?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.151.87.2) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465)

Já to vidím takhle: Je poměrně spolehlivá metoda jak udržet zdravotní stav včelstev OK. Stačí dodržovat metodiku léčení, která je asi každým rokem naprosto blbuvzdorně popsána ve Včelařství. Tam se přece nic nepíše o necitlivém lití chemie do úlu,ale je to o tom, co dělat, když... No a právě s tím jsou největší potíže, protože je to o zodpovědnosti a správném rozhodování. Kdo v r. 2007 této metodiky poslechl a řídil se jí přesně tak jak byla vydána v dostatečném předstihu a s velkým varováním ve Včelařství, o včely nepřišel a zažil velmi dobrou sezonu. Žel to % včelařů kteří tak postupovali bylo překvapivě nízké. Kecy proč někomu uhynuly včely a že on za to nemůže jsou v podstatě lží, jejíž autor ztratil soudnost a věří tomu. Diskutovat o tom je v podstatě škoda času. Přesto ale myšlenka šlechtění včelstev na odolnost se mi líbí. Jen by se o tom muselo přestat žvanit a plošně pro to něco dělat. Např. v létě neléčit a v podletí po první fumigaci počítat a rozchovávat ta včelstva s nejlepšími výsledky a nezapomenout při tom na med. Muselo by se v každé organizaci o toho zapojit několik včelařů těch největších a cpát pod tlakem kolem sebe alespoň zavíčkované matečníky, ale to už jsme v podstatě u neproveditelných teorií, zvl, když z ÚV ani z VÚ nám nijaká aktivita nehrozí. Přiznám se, že ani já bych se nezapojil, není čas. Dále se mi líbí myšlenka, že prvnímu chovateli, který přesvědčivě takový materiál veřejnosti dodá by měl být vyplacen větší obnos, jako uznání za to, co pro nás ostatní lenochy udělal. Přimlouval bych se za šestimístnou cifru. Takže stojíme li oběma nohama na zemi musíme si přiznat, že nic převratného na roztoče dodnes nemáme a střízlivé užívání chemie podle schválené a osvědčené metodiky je stále nejspolehlivější! Věřte mi, že sám bych si přál, aby tomu bylo jinak!!! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48435) (48439) (48444) (48449)

"PavleN křížení plemen , které Dr. Kefuss ke svému cíli potřebuje má jeden problém, kvůli kterému je ve Francii zakázáno chovat včely v zástavbě. Tyto včely mají let směřovaný zadečkem do předu. A o tom, podle zpráv psaných před sto lety, se už přesvědčily i naší předci včelaři kteří si vozili sem vlašky tehdy jim říkaly zlatušky. Takže k varroatoleranci se dopracujte raději selekcí kraňky. A přeji Vám v tom hodně úspěchu. Aleš"

Zvýšení divokosti včel po zkřížení různých málo příbuzných chovaných linií je přece úplně normální jev. Daný tím, že pro přirozeně žijící včelstvo v přírodě je napádání "zvířete", které se v blízkosti včelstva zastaví a poflakuje se tam, v podstatě kladná vlastnost, která omezuje napadení, vyloupení a zničení včelstva. Zvláště přes zimu.
Včelař přirozeně vybírá klidná včelstva, takže z hlediska divokosti brakuje dominantní geny divokosti a převládající recesivní geny divokosti. Ale stále má v těch chovaných včelách skryté nepřevládající recesivní geny divokosti. Ty se projeví až po zkřížení s jinou linií, která , i když je taky vyšlechtěná či vybrakovaná na divokost, stále má v sobě ty skryté recesivní geny divokosti. Jejich zkřížením příslušné recesivní geny převládnou a některá včelstva z toho zkřížení jsou potom prostě divoká jejich jejich přirozeně žijící předci.

Komerční chovatel matek na prodej potom kříží jednotlivé linie v podstatě stejně jako někdo, kdo takzvaně nechá včelstva "zbastardizovat" . Rozdíl je jen ten, že je kříží o trošku víc cíleně a hlavně potom po křížení, než začne z toho křížení prodávat matky, pár let včely vybírá a brakuje ty divočejší. Nebo ty s jinými nevhodnými vlastnostmi. Jiný rozdíl není. A chovatelé matek na prodej křížit různé linie musí, nemohou rozchovávat pořád tu stejnou, jinak po nějaké době dojde k příbuzenské degeneraci linie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432)

"Roztoče dovezli soudruzi ze SSSR z Asie když převážely včelstva přes hory a doly, které tvořily přirozenou bariéru a zabraňovaly šíření včele indické, původnímu hostitely VD. Tak se dostal roztoč do Evropy a to s přirozeným vývojem přírody nemá nic společného to si jen člověk evropský nasadil brouka do úlu a do hlavy. Chemie do úlu, nebude na věčné časy je jasné. Ona rovnováha, kterou tu Pavle popisujete mezi parazitem a hostitelem je v přírodě normální a funguje. Ale naše včela má původní parazity, kteří se nechovají ke svému hostitely tak agresivně jako VD. Všichni původní parazité umožňovaly včele jednu základní věc a to zdravé potomstvo. Jestli máte představu na jakém biologickém principu by měla tolerance fungovat, tak mi to prosím technicky popište."

No, oni v šíření varoa mají i prsty "soudruzi" z tehdejšího Západního Německa, jejich výzkumný ústav si přivezl včely s roztočem tuším z Kavkazu nebo snad dokonce z Indie. A zjistili to až tehdy, když v okolí ústavu začaly hynout včely a kdy už bylo pozdě šíření roztoče zastavit. Takže Němci měli varoa mnohem dříve než kdo jiný v Evropě. Zrovna na našem území se potom v 90 letech minulého století potkala vlna roztočů šířících se ze západu s vlnou roztočů šířících se z východu a jihu ( přes Bulharsko, protože bulhaři tuším taky dováželi včely z Kavkazu)

Co se týká napadení populace novými, dosud neznámými parazity, to se děje běžně i v přírodě. A bez působení člověka to má vždy standartní průběh, prudké úhyny a propad množství jedinců na zlomek původního počtu a potom, jak se přirozeným způsobem přežívají v populaci jedinci odolnější k parazitovi, zase pomalý vzestup počtu jedinců. Ustálený stav je potom ten, kdy i tento nový parazit likviduje pouze jedince už nějakými jinými vlivy oslabené, nemocné atd, zdravé nijak neomezuje a neohrožuje.
Ovšem někdy se stane, že po napadení novým parazitem poklesne populace pod početní stav, ze kterého je ještě schopna se zpátky namnožit. U včelstev by to byla koncentrace 1 včelstvo co pár desítek kilometrů. Kdy by matky byly oplozovány výhradně trubci ze stejného včelstva a docházelo by tak k příbuzenské degeneraci a k vyhynutí. ( nebo naopak k vzniku nové variety včely až nového živočišného druhu)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48435) (48439) (48441) (48446) (48461)

To je stejná blbost jako myslet si, že každodením pojídáním antibiotik se zbavíme bakteriálních onemocnění, nebo dehelmintizací škrkavek u psa. To se na mě nezlobte, s tím nesouhlasím. Ale co, léčiva Vám zatím fungují, tak at vlci štěkají a jeďte s karavanou dál. Nic ve zlém, nemyslím to osobně, před několika lety jsem se na to díval podobně, než jsem začal včelařit, mějte se.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48460)

Tak to Vás zklamu, o to vůbec nejde. Cílem není roztoče vyhubit - mají stejné právo na život jako Vy nebo já. Že nemáte právo kritizovat? A kdo ho u nás má? Není zatím žádná opoziční instituce vůči VÚVč, která by to nezávisle byla schopna posoudit a naši metodiku upravit, aby bylo možno šlechtit účelně a legálně. Je to na nás na včelařích, nikdo jiný to prozatím za nás nudělá...ale pokud jsme všichni spokojeni s tím jak to je, tak budiž.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(188.120.222.13) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48435) (48439) (48441) (48446) (48448) (48452) (48457) (48458)

... Vrátil se nám Streit. Teď se jmenuje Molčík! ...

zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48435) (48439) (48441) (48446)

"A řekl, že v ČR úplně vymizela roztočíková nákaza po tom co se začala včelstva ošetřovat proti varroaze. Kdo by to před válkou řekl, že vymizí nějaký parazit který v té době způsoboval také nějaká procenta ztrát. Tak proč se u VD spokojit s málem kterou nabízí tolerance?"

Vymizení roztočíka přesně odpovídá příslušným nákazovým teoriím. Roztočíkovi se objevil jiný konkurent parazit s řádově mnohem vyšší agresivitou ke včelám než roztočík a s citlivostí na stejná léčiva. A k němu se aplikovala řádově mnohem agresívnější léčba než byla kdysi léčka Befem na roztočíka. Takže zatímco léčba proti varaóze roztoče varoa jen omezila, takže v podstatě každý rok začínají s množením znova, u roztočíka stejná léčka roztoče vybila pod počet, kdy se mohli vůbec rozmnožovat a aspoň udržovat tak populaci, takže roztočíci vymřeli.
U varaózy by to možná bylo podobné, střelím, kdyby každý týden od března po listopad se každé včelstvo fumigovalo, během několka let by se povedlo zbavit varoa i u neléčených ulétlých rojů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398)

Nemám oprávnění kritizovat správnost předepsané metodiky léčení, ani se vyjadřovat k případným genetickým metodám, neprovádím ani monitoring spadu. Hlavní problém v rozdílnostech množství výskytu VD, který uvádíte, vidím v nedodržování předespané metodiky léčení, a to požadovaných odstupů léčení a hlavně teplot. Fumiguji v říjnu a listopadu, poslední oštření v prosinci jsem musel aerosolovat kvůli teplotě pouze dvakrát(včelařím ve 280 m.n.m), vzorky měli neprohlížím. Zatím jsem v nich vždy měl průměr pod 3 VD na včelstvo. A co je "vytracení" včel na podzim rovněž neznám.
Přeji Vám, abyste selekcí dosahoval stále lepších výsledků. Abyste dosáhl 0 u všech, to by ale chtělo mít včely někde na pustém ostrově.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48435) (48439) (48441) (48446) (48448) (48452) (48457) (48458)

Myslím, že se na věc díváme každý dost jinak. Já k tomu nepřistupuji tak technokraticky, v přírodě je vše mnohem složitější než 1+1 jsou 2. Mám naopak informace ze zahraničí, že se daří šlechtěním zvyšovat míru varroatolerance, tam kde to dělají na úrovni. Zejména těch vlastností, které jsou odpovědné za VSH znaky. Otázka je jestli Vaše inforamce nepocházejí přefiltrované z našeho výzkumného ústavu. Dokud bude u nás systém nastavovat výrobce léčiv, nic se oficiální cestou samozřejmě dít nebude. Zásadní pro mě nepochopení Vašeho přístupu je to, že nejste při soustavné aplikaci akaricidů schopen odlišit populaci samiček, která zbyla po léčení od snížení počtu vlivem úrovně varroatolerantních znaků. Ani nemluvě o tom, že neméně důležitá je odolnost včelstev vůči virům a to musí jít v ruku v ruce s roztoči, zejména při vyšších počtech kleštíků, jinak jsme opět ve slepé uličce - šlechtíme linie virů, kterým stačí i malý počet vektorů - roztočů ve včelstvu. On totiž posun v genetice je nutný na obou stranách, jinak je to k ničemu. Na jedné straně dochází k vývoji regulačních mechanismů u včel samotných, na straně druhé výběr, který já mám na mysli umožňuje množení populací roztočů, kteří nejsou tak agresivní ve své strategii množení. Trvalou snahou vybíjet roztoče na nulu máme nastavenu velmi trvdou selekci pouze na stranu roztoče a nutíme je fixovat ve svých populacích velmi kvalitní geny - ty které jim zajistí odoslnost vůči syntetickým akaricidům a zajišťující velmi agresivní chování a množení v době mezi ošetřeními - a to je právě doba od jarního ošetření po podletní.Myslíte že i při snažení vybíjet roztoče na nulu se Vám to aerosolem povede? Myslíte, že to poznáte z vyšetření zimní měli, že nic nepřežilo? Dokud toto nebude dotaženo samozřejmě ad absurdum až k tomu, že včelstva utratíte po aerosolu a vyšetříte všechny včely smyvem na přítomnost samiček, nemáte žádnou jistotu ze tam nejsou. A tento latentní počet se může pomalu s léty zvyšovat. Takže opakuji již ohranou písničku, jejíž text však bohužel mnozí čeští včelaři chápat nebudou - přestaňme šlechtit roztoče a začněme šlechtit včely!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48435) (48439) (48441) (48446) (48448) (48452) (48457)

Roztoč není infekce se, kterou když budu přicházet do kontaktu, tak si vytvořím protilátky. Aby bylo možné nějaké zásadní rovnováhy dosáhnout musela by naše včela zvládat to co umí včela indická, protože roztoč není tolerantní ani ke svému původnímu hostitely. A jaký je rozdíl jestli použiji chemii, spočítám spad a u těch větším spadem vyměním matku a nebo včelstva neošetřím a nechám roztoče ať se namnoží a včelstvo uhyne? Já v tom rozdíl vidím. Já použiji chemii, vytvořím stejné podmínky a co "neprojde sítem" tak vyměním matku, jinak řečeno zlikvidují její genetické dědictví které nepošle dál. Vy čekáte až včely uhynou. Výsledek přerušení nevhodných genů stejný, s jedním rozdílem já nepřijdu o včely a netrápím včely chovem mrzáků než včelstvo uhyne. A to jsou dvě cesty a já od toho čekám nejspíš víc. A zkuste si něco zjistit z praxe v jiných zemích, kde organizace ošetřování není a nebyla, co já mám informace tak nějak ten tlak roztoče na toleranci včely nijak zásadně se neprojevil. Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Klíma (89.102.21.6) --- 23. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48435) (48439) (48441) (48446) (48448) (48452)

Já Vám Aleši přeji ať jednou nemusíte včelařit v oblasti, kde je již dnes problém s účinností Gabonu PA92. V podmínkách oblasti, kde není vyjímkou nárůst populace ve včelstvu i po jarním ošetření dle metodiky na stavy, které jak jsem četl u Vás dosahují asi tak součet jednoho stanoviště po fumigacích, je situace trošku jiná, než na co jste asi zvyklí..tam už pobíháním s Varidolem a vyvíječem aerosolu mnoho nezachráníte. Proto prosím buďme společně k sobě tolerantní a respektujme i jiné snahy. Pokud budeme pokračovat v metodice, která se nyní stále prosazuje máme do budoucna dle mě dvě základní jistoty - problémů s účinností léčiv bude pomalu přibývat a o nějakém šlechtění včel na varroatoleranci si můžeme nechat zdát. Doufám, že si opravdu z nás nikdo nemyslí, že pokud se budeme snažit vybít každou sezonu roztoče v našich včelstvech na nulu, dosáhneme odchovem od včelstev s nejnižšími spady nějakého pokroku - to je opravdu pitomost. Naopak pouze při větším infekčním tlaku je možné včelstva posuzovat a testovat. Trendem v mnohých přístupech při regulaci parazita u vícerých zvířat je naopak velmi důležitá zásada nikdy nepřerušit kontakt parazit-hostitel. Jen při stálém tomto kontaktu lze umožnit včele a roztoči vzájemnou existenci.
Víte, to že člověk přichystal včele takovou evoluční pochoutku je také součástí přírodních cyklů. Měli bychom si ale chybu uvědomit a umožnit včelám se s tímto parazitem naučít žít. Zatím se většinou všemožně snažíme jim tuto snahu znemožnit, jak jen můžeme - prakticky ve všem, jak se včelstvy zacházíme...včelky mají můj nesmírný obdiv, že mají stále vůli bojovat, nezbývá než se jako vždy přírodě s pokorou poklonit...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jezek.obecny (e-mailem) --- 23. 11. 2010
Re: sponkovačka (48377)

Rámky sponkuju 40mm - mám hofmany, výška 30cm... dávám jednu sponku na spoj
sponky 32mm by asi byly malinko vhodnější, držet to bude asi stejně, jen
se bude méně stávat, že sponka vyjede mimo rámek ven...

Jak má člověk sponkovačku, tak s ní dělá vše možné a taky zjistí že by
potřeboval delší sponky sem, kratší támhle, tak když sem objednával nové
sponky na rámky, vzal sem si i do rezervy od každé velikosti/délky jedno
balení - ušetřil sem za poštovné :) a jsem vyzbrojený nejen na rámky,
ale i na ostatní.

s pozdravem

petr j.



Jiří napsal(a):
> Děkuji všem za jejich příspěvky k tématu sponkovačka. Dnes jsem objednal
> sponkovačku Gude, kombi set. Jak dlouhé spony je třeba použít ? 22 mm, 32
> mm nebo 40mm ? Domnívám se, že 32 mm je dostačující, Kolik spon (1 nebo 2)
> dáváte na jeden spoj?
>
> Díky Jiří
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Říha (85.70.177.140) --- 23. 11. 2010
Re: medárna (48445)

Myslím, že jsem parametry medárny četl v publikaci z Dolu, asi s názvem produkce kvalitního medu za cenu 25 kč http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/05/cenik-01072010-upraveny-listopad.pdf s pozdravem Mike

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 23. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48435) (48439) (48441) (48446) (48448) (48452)

AM:
Karle, já jsem nikdy tady o nějakém přenosu roztoče nemluvil a o přenosu na podzim kdy včely lítají minimálně už vůbec ne.

To pak promiň, tak nějak jsem to pochopil. :-)

Přeji hodně úspěchů. Aby nám to vydrželo.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 23. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48435) (48439) (48444) (48449) (48451)

To ano Pavle, výběr vlastností atd. zlatuškám prospěje vždy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 23. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48435) (48439) (48441) (48446) (48448)

Karle, já jsem nikdy tady o nějakém přenosu roztoče nemluvil a o přenosu na podzim kdy včely lítají minimálně už vůbec ne. To už jste druhý co mi to tu vkládá do textu. Takže počítám s roztoči co se budou množit v úlu a s těmi co "přiletí" z venku v sezóně. Já mám stanoviště v lese, kde všichni předpokládají spoustu dutin s roji, ale nikdy jsem žádný extrém několika set kusů roztočů neměl ani u jediného včelstva. Poctivě spad po první fumigaci tu počítá většina, ne všichni, takže i to je téma na schůzích. A nízký spad ve včelstvu, není pořád důvod přestat s manévry. Až budu mít prokázané že jsem na nule u všech, tak toho nechám. Dokud je ve včelstvu jediný roztoč schopen množit se, tak nějaký pocit uspokojivého stavu a úlevy v postupu by vrátil stav na začátek. A čím míň roztočů, tím také menší možnost rezistence podle počtu těch co přežijí, než ve včelstvu kde se ošetřuje jen někdy a přežije aplikaci větší počet roztočů. Víc roztočů nese větší množství variant genetických možnosti. Rozestup mezi aplikacemi je přece jenom nastaven podle vývoje roztoče a včel. Komisionální léčení může někoho obtěžovat, nejvíc ty léčitele co to obchází, ale bohužel, je to někdy jediný způsob jak se ošetření dostane i k těm, co mají včely, že je mají. Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 23. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48435) (48439) (48444) (48449)

Zaujala mě jeho metoda - vybrat včelstva s dobrými užitnými vlastnostmi a dobrým hygienickým chováním, nechat je bojovat s roztočem a dál množit ty nejúspěšnější. Bez nejakých dalších předpokladů a teoretických závěrů, jak by to asi mělo nebo nemělo být.
Určitě něco takového půjde praktikovat i s našimi zlatuškami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (88.100.226.94) --- 23. 11. 2010
Re: grifin (48403) (48410)

ZAL (obdoba grifina) používám již 3 rok, první roky jsem prováděl porovnání s fumigací a areosolem výsledky byly stejné ne-li lepší ve prspěch grifina. Letos spad téměř nulový. Jednoduchost práce a rychlost se nedá porovnat, za 4 hodiny 100 včelstev s přejezdy mezi včelaři.
Josef

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 23. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48435) (48439) (48444)

PavleN křížení plemen , které Dr. Kefuss ke svému cíli potřebuje má jeden problém, kvůli kterému je ve Francii zakázáno chovat včely v zástavbě. Tyto včely mají let směřovaný zadečkem do předu. A o tom, podle zpráv psaných před sto lety, se už přesvědčily i naší předci včelaři kteří si vozili sem vlašky tehdy jim říkaly zlatušky. Takže k varroatoleranci se dopracujte raději selekcí kraňky. A přeji Vám v tom hodně úspěchu. Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 23. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48435) (48439) (48441) (48446)

Když to vydrží a já budu moci potvrdit nulový spad i během sezóny aspoň v některých včelstev. Tak bych mohl s trochou nadsázky i prohlásit, že jsem na začátku konce VD na mé včelnici. A to díky kombinace dvou metod. A když to nevyjde a spad bude, což je pravděpodobnější možnost ke které se přikláním, tak mají aspoň moje včelstva míň roztočů na startu nebudu je tolik zatěžovat. Aleš
--------
To ti nikdo nebere. Sám pevně věříš v účinnost přípravků i jejich aplikace.
Tak si spočti, kolik tam máš roztočů na začátku léčení a vyjde ti, kolikrát potřebuješ léčit.

A na základě těchto počtů ti určitě vyjde nepravděpodobné, že by se zbylí tři roztoči dokázali v listopadu či prosinci šířit ze včelstva do včelstva. A pokud, tak by zdvojnásobili stav ze 3 do na 6. Tedy pořád dost málo, aby stačilo přeléčit kdykoli podruhé a nemusíš dělat manévry se současným útokem ze všech stran za úsvitu.

Když tak věříš v nebezpečí přenosu v listopadu a v prosinci, jak si vysvětlíš tak nízké zamoření včelstev? To v okolí nemáte volně žijící včelstva? Pokud ano, tak jsou neléčená a měla by být naprosot zamořená roztoči a nepřetržitě hynout. A na jaře, v létě a v podletí je daleko větší pravděpodobnost přenosu ze včelstva do včelstva.

Mě na tom něco nehraje. Jestli ti to zapadá do teorie, tak to vysvětli. Tedy tu nutnost komisionálního současného podzimního léčení a nízského spadu na území celé ZO. To tam všichni ukázněně počítají spad po ošetření? Že máš tak přesné informace o spadu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 48448 do č. 48508)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu