Archiv Včelařské konference

"A pokud někdo chce něco opravdu BIO - tak ověřená staletími v ŠUmavských
> podmínkách je volská krev. :-)"

Jestli se nepletu, nebyla to čistá volská krev, ale volská krev smíchaná s volskou žlučí. Krev asi byla nosná látka, vlastní odpudivý účinek asi měla ta žluč. A spíš to byl prostředek pro vnitřní použití než venkovní, takové přiznané trámy uvnitř světnice do půl roku od natření získaly vzhled staletého dřeva.

Jinak ekvivalent k natření je parafínování nástavků. Stejně na naparafínovaném nástavku nedrží prakticky žádná barva, snad kromě asfaltu.

Milan (88.101.207.147) --- 22. 11. 2010
natření nástavků

dobrý den,jako začínající včelař se chci vyhnout některým neodpustitelným chybám.

Rád bych natřel nástavky nějakým přostředkem, který ochrání dřevo a dá nástavkům konečnou , případně i arevnou podobu. Jaké natírací materiály jsou vhodné a bezpečné pro včely ?
Prosím o odpověď i na email. děkuji Milan
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Obsáhlá debata na toto téma je na:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Povrchova-uprava?highlight=n%C3%A1t%C4%9Br
Jiří

""""""Ale jak by jste nazval stav kdy jsou ve včelstvu stovky až tisíce roztočů, které poškozují plod ze kterého se líhnou mrzáci včely neschopné své kvality života? """
Příteli Aleši, vy jste uváděl desítky a ne tisíce. Pokud se někde vyskytují tisíce, je to jiná situace.
Vyvraždění do nuly je sice oblažujícím pocitem dobré práce, ale třeba v sousedovic půdě přežívá neošetřené včelstvo. Zde je nutný nadhled nad celkovou situací v přírodě. Chov včelstev si nelze plést s chovem vepřů. Jsme součástí přírody a tomu nemá cenu vzdorovat. Je nutné přizpůsobit se zákonitostem přírody. Více sledovat a méně zasahovat.

Ahoj. Pokud chcete přeci jen zvolit nějakou ochranu dřeva a zároveň nějakou eko, doporučuji lněný olej. Akorát se vyhněte fermeži a dalším nátěrům tzv. na bázi lněného oleje a kupte lněný olej nejlépe za studena lisovaný. V ostatních přípravcích jsou sikativní látky většinou olovnaté a další aditiva. Nátěr provádím teplým olejem asi kolem 50-60 stupňů a nechám na sluníčku. Olej se do tří týdnů dokonale vytvrdí a nezanechává mastný pocit na omak.
Doporučuji pro nákup www.cestadreva.cz, kde je k dostání i lněná fermež, ale udělaná tak ji dělali kdysi - polymerizací oleje, je dražší, ale pro venkovní použití asi vhodnější. Mám zatím vyzkoušen jen lněný olej od této firmy. Jinak je už výrobců na trhu víc. Dá se použít i některý z produktů fy Kreidezeit (www.kreidezeit.cz). Výborný jinak kromě úlů je v domácnosti podlahový tvrdý olej na palubky nebo na nábytek olej Pure solid, který je z lněného oleje a terpentýnového oleje..to kdybyste třeba přemýšleli čím doma natřít nábytek z masivu. Mějte se

Dne 23.11.2010 9:34, kozlík napsal(a):
> Pokud máte úly venku , pak je neodpustitelnou chybou nenatírat. Nenatřené
> nástavky jsou již po jedné sezoně na západní straně totálně zničené.
> Nejenom , že dřevo ztmavne , ale hlavně popraská . Natírám syntetikou , ale
> jenom z venku . Uvnitř nenatírat ničím.
>

Toto je podle mě naprosto postavené naruby.
To, že dřevo ztmavne vůbec ničemu nevadí - snad jen lidskému oku, podle
kterého chce člověk přetvořit všechno okolo sebe. Dřevo ztmavne na
povrchu a pod touto tenkou vrstvou je již dřevo neporušené.
Praskání dřeva je způsobeno jeho pracováním. Tím, že se do něj dostává
voda a opětovně prosychá. A ta voda se do něj dostává zejména zevnitř -
pokud mají úly alespoň rochu rozumnější střechu. Takže Naopak je vnodné
zevnitř použít nějakou parozábranu (např. vosk, parafín), aby k navlhání
nedocházelo. Pak dřevo nepraská.
Je potřeba používat stejných principů, jako projektanti domů - čim více
ven, tím pro páry prodyšnější konstrukce a naopak čím více dovnitř, tím
méně prostupná. Jinak stěny nasákají, pracují, snižuje se jejich
izolační schopnost, těžknou...
Špatně udělaná izolace podkroví, kdy vnější vrstva bránila prostupu páry
ven, a naopak vnitřní páře umožňovala její vnikání do konstrukce vedla i
k tomu, že se izolace tak nasákla vodou, že to trámy nevydržely a
střecha se poroučela...

Milan Čáp

Na jedné straně se doporučuje co nejčastěji obměňovat ly a na druhé straně ze doporučují tady postupy aby co nejdéle vydržely. A však dotaz zněl čím natírat aby to nevadilo včelám. Pak tady budou rady o všech přírodních prostředcích na nátěr od včelařů kteří pak do včel na odběr měli vrazí térák. jaká je v tom logika, to se ptám?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: natření nástavků
> Datum: 23.11.2010 10:02:46
> ----------------------------------------
>
> Dne 23.11.2010 9:34, kozlík napsal(a):
> > Pokud máte úly venku , pak je neodpustitelnou chybou nenatírat. Nenatřené
> > nástavky jsou již po jedné sezoně na západní straně totálně zničené.
> > Nejenom , že dřevo ztmavne , ale hlavně popraská . Natírám syntetikou , ale
> > jenom z venku . Uvnitř nenatírat ničím.
> >
>
> Toto je podle mě naprosto postavené naruby.
> To, že dřevo ztmavne vůbec ničemu nevadí - snad jen lidskému oku, podle
> kterého chce člověk přetvořit všechno okolo sebe. Dřevo ztmavne na
> povrchu a pod touto tenkou vrstvou je již dřevo neporušené.
> Praskání dřeva je způsobeno jeho pracováním. Tím, že se do něj dostává
> voda a opětovně prosychá. A ta voda se do něj dostává zejména zevnitř -
> pokud mají úly alespoň rochu rozumnější střechu. Takže Naopak je vnodné
> zevnitř použít nějakou parozábranu (např. vosk, parafín), aby k navlhání
> nedocházelo. Pak dřevo nepraská.
> Je potřeba používat stejných principů, jako projektanti domů - čim více
> ven, tím pro páry prodyšnější konstrukce a naopak čím více dovnitř, tím
> méně prostupná. Jinak stěny nasákají, pracují, snižuje se jejich
> izolační schopnost, těžknou...
> Špatně udělaná izolace podkroví, kdy vnější vrstva bránila prostupu páry
> ven, a naopak vnitřní páře umožňovala její vnikání do konstrukce vedla i
> k tomu, že se izolace tak nasákla vodou, že to trámy nevydržely a
> střecha se poroučela...
>
> Milan Čáp
>
>
>

"Ahoj. Pokud chcete přeci jen zvolit nějakou ochranu dřeva a zároveň nějakou eko, doporučuji lněný olej. Akorát se vyhněte fermeži a dalším nátěrům tzv. na bázi lněného oleje a kupte lněný olej nejlépe za studena lisovaný. V ostatních přípravcích jsou sikativní látky většinou olovnaté a další aditiva. Nátěr provádím teplým olejem asi kolem 50-60 stupňů a nechám na sluníčku. Olej se do tří týdnů dokonale vytvrdí a nezanechává mastný pocit na omak.
Doporučuji pro nákup www.cestadreva.cz, kde je k dostání i lněná fermež, ale udělaná tak ji dělali kdysi - polymerizací oleje, je dražší, ale pro venkovní použití asi vhodnější. Mám zatím vyzkoušen jen lněný olej od této firmy. Jinak je už výrobců na trhu víc. Dá se použít i některý z produktů fy Kreidezeit (www.kreidezeit.cz). Výborný jinak kromě úlů je v domácnosti podlahový tvrdý olej na palubky nebo na nábytek olej Pure solid, který je z lněného oleje a terpentýnového oleje..to kdybyste třeba přemýšleli čím doma natřít nábytek z masivu. Mějte se"

Jistě, tyhlety staré materiály mají svoje kouzlo a pokud se dodrží postupy při jejich zpracování, mají taky svou výdrž.
Akorát koukám, jak v rámci konkurenčního boje se tady mluví o sikativech, kterých je ve fermeži nula celá, nulka nula něco trošičku málo, sikativa jsou totiž katalyzátory.
Jinak tepelně nezpracovaný lněný olej natřený tuhne cca do roku, tepelně upravený lněný olej, jak je vidět, tuhne za takových cca 3 měsíce a se sikativy ztuhne a zaschne přes noc.

Také se vařila s fermeží a používala na inpregnaci plátěných věder.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: nat?en? n?stavk?
> Datum: 23.11.2010 09:37:20
> ----------------------------------------
> "A pokud někdo chce něco opravdu BIO - tak ověřená staletími v ŠUmavských
> > podmínkách je volská krev. :-)"
>
> Jestli se nepletu, nebyla to čistá volská krev, ale volská krev smíchaná s
> volskou žlučí. Krev asi byla nosná látka, vlastní odpudivý účinek asi měla
> ta žluč. A spíš to byl prostředek pro vnitřní použití než venkovní, takové
> přiznané trámy uvnitř světnice do půl roku od natření získaly vzhled
> staletého dřeva.
>
>
>

Podle mně hodně záleží, z jakého dřeva jsou úly. Pokud jsou z kvalitního dřeva, dobrého smrkového, borovicového, atd, je nátěr zvenku méně významný. Pokud nevadí vzhled, ten ale stejně třeba u fermeže po nějakých letech stejně není nic moc.
Pokud jsou nástavky z nějakého odpadního dřeva, nějakého řídkého nebo už dokonce i chyceného , tam je nátěr hodně významný a hodně prodlužuje životnost.
Co se týká požadavku častého obměňování úlů, pokud se nástavky používají po celý rok venku, stejně i natřené déle něž takových těch 15 let nevydrží, respektive barva a opravný tmel na časté nátěry starších nástavků se stane postupně značně dražší než pořízení nových nástavků.
Takže pokud se v tom směru trochu počítá, nevidím v obměně problém.
Něco jiného je používání nástavků pod střechou, třeba ve včelíně, tam je ale zase prostor k výrobě značně levnějších, skladnějších a lehčích nástavků z nějakých sololitů, hobry a podobných alternativních materiálů.

Pavle Holube varroa není u našich včelstev nic přírodního a v mém příspěvku jsem se vás ptal na trápení včel chemii a nebo ponecháním jejich osudu kdy včely jsou napadeny roztočem ve větší míře, co je menší zlo. A jestli můj postup včelám o kousek pomůže, tak to udělám a nebudu se ohlížet a rozhodovat podle toho jestli je u sousedů někdo takový či makový. A každý sražený roztoč se počítá, protože je to matka nové generace. Z toho plyne jen jedno, že dokut roztoči jsou, třeba i na kusy, nesmí se polevit než tam bude nula. A nula je přírodní stav. A i smysl varroatolerantních včel by měl být v dosažení nuly. Jenom tolerance nestačí, protože ta by se v případě oslabení včelstva neosvědčila. Aleš

Murdrci pozor!!!

Varidol
Účinná látka: amitraz, t.j. 1,5-bis/2,4-dimetylfenyl/-3-metyl- 1,3,5-triazapenta-1,4-dien.Obsah účinnej látky: 125 g/l. Účinkuje ako kontaktný jed na klieštiky dospelé i ich nymfálne štádiá.

POZOR! Nezaměnit si lahvičku Varidol FUM se stejně velkou lahvičkou M-1 AER !!
M-1 x
Var
M-1 AER obsahuje 2.5 ml (polovičku) kapaliny a fluvalinát v 10x vyšší koncentraci než je přípustné na fumigaci.

Pepan




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: U sa bav?me o amitraze
> Datum: 23.11.2010 09:32:15
> ----------------------------------------
> "Pokud mi zůstane Varidol z minulého roku (což se stává jen někdy), tak
> dávám na pásek jednu kapku staršího Varidolu a zbytek nového. V letošním
> roce jsem takto aplikoval u 2. fumigace. Zajímavé bylo, že 1. kapka
> (staršího Varidolu)byla na pásku vždy větší,než při použití nového
> Varidolu.
> Na čem tedy závisí velikost kapky a tím množství aplikovaného léčiva. Je to
> druhem použitého oleje ve Varidolu, množstvím účinné látky, nebo teplotou
> při kapání. Může účinná látka ze skleničky vyvětrat? Díky předem za váš
> názor."
>
> Ta kapka je docela složitá věc. Jedna věc je velikost kapky a druhá věc je
> to, jak rychle a jak široce se stejná kapka "rozleje" na větší či menší
> plochu papíru.
> U kapky hraje roli viskozita toho léčiva a povrchové napětí rozhraní léčivo
> - vzduch. Na papíru potom k tomu ještě přibývá povrchové napětí papír
> kapalina nebo spíš u pórovitého materiálu obecně afinita toho léčiva k
> papíru.
> Mělo by to být ovlivňováno teplotou, čím nižší teplota, tím větší kapka a
> potom přítomností povrchově aktivních látek v léčivu. Jako třeba ve vodě
> ovlivňují povrchové napětí saponáty..... V léčivu to může být buďto
> nějaká látka vzniklá rozpadem léčiva nebo nosného oleje, nebo nějaká
> příměs, která v jedné lahvičce je, v druhé není. A které může být i velmi
> málo.
> Jak dlouho uzavřená lahvička vydrží, asi hodně záleží na tom, jestli se do
> lahvičky dostane vzdušná vlhkost. Pokud je skladována v suchu a ve stálé
> teplotě, asi vydrží dlouho. Pokud je skladována za kolísající teploty, může
> za vyšší teploty z lahvičky unikat malé množství vzduchu a za nižší se do
> ní opět a se vzdušnou vlhkostí nasávat, vzdušná vlhkost potom léčivo
> znehodnotí.
> Co se týká kombinace jedna kapka staré léčivo a zbytek nové léčivo, vidím
> tam problém v tom že VUVČ v léčivu na fumigaci střídá účinnou látku. Jednou
> je tam amitraz, jednou fluvalinat a teď je otázka, co se stane, když se na
> jednom pásku to léčivo takhle zkombinuje. Jestli obě látky na sebe
> nepůsobí, potom bude tam může být jedné i druhé nedostatečná koncentrace a
> část roztočů přežije. Nebo jestli se účinost kombinace nějak vzájemně
> zvyšuje nebo dokonce násobí nebo kombinace nepůsobí úplně dobře na
> včely????
>
>
>

Doporučuji pro nákup www.cestadreva.cz, kde je k dostání i lněná fermež, ale udělaná tak ji dělali kdysi - polymerizací oleje, je dražší, ale pro venkovní použití asi vhodnější. Mám zatím vyzkoušen jen lněný olej od této firmy. Jinak je už výrobců na trhu víc. Dá se použít i některý z produktů fy Kreidezeit (www.kreidezeit.cz). Výborný jinak kromě úlů je v domácnosti podlahový tvrdý olej na palubky nebo na nábytek olej Pure solid, který je z lněného oleje a terpentýnového oleje..to kdybyste třeba přemýšleli čím doma natřít nábytek z masivu. Mějte se
xxxxxxxxxxx
Díky za dobré tipy!
Vše dobré.
Jiří

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 23. 11. 2010
Re: IX.sjezd ?SV (48274) (48305) (48308) (48310) (48320) (48321) (48322) (48324) (48326) (48327) (48328) (48330) (48331) (48332) (48333) (48337) (48339) (48341) (48343) (48344) (48347) (48352) (48354) (48365) (48366) (48369) (48373) (48375) (48379) (48384) (48419)

... Z toho plyne jen jedno, že dokud roztoči jsou, třeba i na kusy, nesmí se polevit než tam bude nula. A nula je přírodní stav. A i smysl varroatolerantních včel by měl být v dosažení nuly. Jenom tolerance nestačí, protože ta by se v případě oslabení včelstva neosvědčila. Aleš
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Aleši, je to krásná představa, ale kde se tedy vzal ten roztoč, když je podle Vás přírodní stav nula ...? To je jako pes bez blech ... Takže si dovolím nesouhlasit. Přírodní stav je, že esxistuje i parazit ... a ten zvláštní systém "hostitel" x parazit... Nula by byla krásná a varroa - resistence je krásný sen (nebo i cil?), ale přirozený stav je spíš něco jako rovnováha ...? Psa můžete stříkat, dávat mu "léčebné" obojky s Amitrazem, ale ona blecha je sviňa, časem si to vyhodnotí ... A soudruh věrný Varroa d. je možná ještě chytřejší ... Mimochodem: jak je to s registrací Amitrazu v okolnich zemích?
Jiří

"""""A i smysl varroatolerantních včel by měl být v dosažení nuly. """"
To je jádro nepochopení problému. Varroatolerance je dosažení benigního vztahu. To znamená přirozené udržení rovnováhy mezi hostitelem a parazitem na takové úrovni, aby zůstal hostitel životaschopným (asi jako když má pes blechy, ale nezpůsobí mu to vážné problémy). Kdybychom měli varroarezistentní včely, šlo by o tu zmíněnou nulu (asi jako chtít mít psa bez blech). Takové ambice zatím nikdo nemá. Mám dojem, že vy si nepřipustíte myšlenku koexistence s roztočem.

"""""varroa není u našich včelstev nic přírodního a v mém příspěvku jsem se vás ptal na trápení včel chemii a nebo ponecháním jejich osudu kdy včely jsou napadeny roztočem ve větší míře, co je menší zlo""""
Zachraňte včely chemií včas, podle monitoringu a ve vhodný čas následuje výměna matky od těch, co mají lepší výsledky. Nebo, už nyní jsou v nabídce matky se zvýšeným hygienickým chováním.
Zásadní věc je tato, pochopit, že chemie je dočasné řešení. Jestli necháte amitraz aplikovat vámi popsaným stylem, čím častěji, tím lépe (a přednostně aerosolováním), tak tu dočasnost výrazně zkrátíte. Možná, že taky dobře. Já se na tuto situaci na rozdíl od mnohých připravuji. Mne snad nepřekvapí.

odkud jsi?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaZ <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: vejmutovka
> Datum: 22.11.2010 18:55:37
> ----------------------------------------
> jo ješte se chci zeptat mam kdispozici žívi vejmutovky sam už mam doma
> prken dost myslyte že by šli prodat třeba 3m kulatiny?u nas to nikdo nechce
> na pile ani na topení
>
>
>

Roztoče dovezli soudruzi ze SSSR z Asie když převážely včelstva přes hory a doly, které tvořily přirozenou bariéru a zabraňovaly šíření včele indické, původnímu hostitely VD. Tak se dostal roztoč do Evropy a to s přirozeným vývojem přírody nemá nic společného to si jen člověk evropský nasadil brouka do úlu a do hlavy. Chemie do úlu, nebude na věčné časy je jasné. Ona rovnováha, kterou tu Pavle popisujete mezi parazitem a hostitelem je v přírodě normální a funguje. Ale naše včela má původní parazity, kteří se nechovají ke svému hostitely tak agresivně jako VD. Všichni původní parazité umožňovaly včele jednu základní věc a to zdravé potomstvo. Jestli máte představu na jakém biologickém principu by měla tolerance fungovat, tak mi to prosím technicky popište. Ptám se na postup jakým způsobem si to bude včela u VD zajišťovat, protože varroa nedává včele žádné úlevy a jede na doraz dokut včelstvo nepadne. A psa mám bez blech a jestli nepřijde do kontaktu s nějakým zablešeným a nebo ježkem tak je nemá kde dostat a jde to bez chemie tak ho tím nezatěžuji, aniž by byl blechotolerantní a nebo blechorezistentní. A podobně to může být i u včel. Aleš

"A každý sražený roztoč se počítá, protože je to matka nové generace".....

Jenže s hodně, hodně různou schpností reprodukce . Ani zde totiž vždy neplatí, že 1+1= 2 (nejprve se ta 1 musí definovat). Paušální přístupuk tlumení rotoče toto nevidí. Měl jsem ale pocit, že cílené omezování roztoče je u nás již na vzestupu. Od těžké dělostřelby se všude přechází na jemné chirurgické zákroky. O selekci je zde, jak vidím, hřích vůbec mluvit. Je to škoda.
L.D.

U toho pejska je bohužel právě ta větička :
"...a jestli nepřijde do kontaktu..."
A ti soudruzi ze SSSR také za všechno nemohou - to byli naši vlastní
soudruzi, kteří ho k nám zavlekli... :-).
(No flame, plese)
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Ales Molcik
Sent: Tuesday, November 23, 2010 1:58 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Léčit nebo neléčit

Roztoče dovezli soudruzi ze SSSR z Asie když převážely včelstva přes hory a
doly, které tvořily přirozenou bariéru a zabraňovaly šíření včele indické,
původnímu hostitely VD. Tak se dostal roztoč do Evropy a to s přirozeným
vývojem přírody nemá nic společného to si jen člověk evropský nasadil
brouka do úlu a do hlavy. Chemie do úlu, nebude na věčné časy je jasné.
Ona rovnováha, kterou tu Pavle popisujete mezi parazitem a hostitelem je v
přírodě normální a funguje. Ale naše včela má původní parazity, kteří se
nechovají ke svému hostitely tak agresivně jako VD. Všichni původní
parazité umožňovaly včele jednu základní věc a to zdravé potomstvo. Jestli
máte představu na jakém biologickém principu by měla tolerance fungovat,
tak mi to prosím technicky popište. Ptám se na postup jakým způsobem si to
bude včela u VD zajišťovat, protože varroa nedává včele žádné úlevy a jede
na doraz dokut včelstvo nepadne. A psa mám bez blech a jestli nepřijde do
kontaktu s nějakým zablešeným a nebo ježkem tak je nemá kde dostat a jde
to bez chemie tak ho tím nezatěžuji, aniž by byl blechotolerantní a nebo
blechorezistentní. A podobně to může být i u včel. Aleš

"Jestli máte představu na jakém biologickém principu by měla tolerance fungovat, tak mi to prosím technicky popište. Ptám se na postup jakým způsobem si to bude včela u VD zajišťovat, protože varroa nedává včele žádné úlevy a jede na doraz dokut včelstvo nepadne."
----------------------------------------------
Člověk může mít různé představy, ty jsou ale pro přírodu nepodstatné. varroatolerantní včelu nikdo nevymyslí, ale určitě že se najde někdo, kdo nebude vědět, že to nejde a vyšlechtí ji (získá výběrem). Pak se dočkáte popisu jak to ta včela dělá. Nebuďte ale netpělivý, protože jeho hledání může být ještě delší než hledání oné včelí vlastnosti.

Avartin /amitraz/ mám odložený v skrinke dva roky a vôbec mi nechýba. Je určite po záuke a určite karcinogénny, ale ak by ho niekto potreboval, tak ho poskytnem zadarmo.

Len aby Vám ešte nebol treba!

U kapky hraje roli viskozita toho léčiva a povrchové napětí rozhraní léčivo - vzduch. Polášek

Veľkosť kvapky je závislá aj od priemeru otvoru "kvapátka"

Raz je v balení amitraz a raz je fluvalinát

To je pre mňa nóvum, podľa mňa je to stále originál starý dobrý Taktik.

Zdravím, aby nedošlo k omylu, mluvím o amitrazu (u nás např. Varidol FUM).

Pokud by to šlo bez chemie, například za cenu nižšího výnosu, tak bych ji
nepoužil. Z mě dostupných informací jsem získal tento pohled na
problematiku:
Aplikace fumigací = odpařením a následnou kondenzací provede rychlé a
poměrně rovnoměrné roznesení účinné látky na vše uvnitř úlu (stěny, plásty,
včely, roztoče)
Aplikace kontaktní (tuším Apivar) se také po světě také používá.
Konstrukčně je to obdoba gabonů, vkládá se do míst velkého pohybu včel
(česno). Roznesení je pomalejší a také nerovnoměrnější než při fumigaci.
Rezistence na amitraz, pokud jsou hodnověrné informace se zmiňuje
(převážně? jen?) u kontaktní aplikace.
Pokud si laicky porovnám délku chloupků na včele a velikost roztoče, se to
jako by se člověk pohyboval vhkou travou, která mu sahá do pasu.
Chemikálie, když zatím jiná cesta není, by měla být na povrchu včely a ne
jen na jejích nohou.
Někdo se mnou možná nebude souhlasit, uzavřu to takto: Poděkujme amitrazu
a funigaci (a Dolu), minimálně do doby, než se najde něco lepšího. Opravdu
lepšího? Nebude to je nepatrně jiný chemický koktejl?
A pozor, občas mě to připadá, že hlavní problém amitrazu je jeho nízká
cena. Pokud nemám pravdu, rád si poslechnu jiný názor.

Vašek.

Vše je tak jak píšete PavleN, je to hlavně o trpělivosti. Já dál rozchovávám matky od včelstev s nízkým spadem, kontroluji plochu plodu 4O dní před začátkem snůšky a porovnávám výnos. A vše rozděleno do skupin podle původu a ta skupina kde míň než polovina jedinců nemá průměr stanoviště ve všech bodech končí a jedinci ve skupině s pod průměrem taktéž. Takže kladu důraz na selekci a doplňuji to o chemii podle metodiky. A vůbec mě nebude mrzet jestli tu nulu dosáhnu a nebudu vědět, která cesta jestli selekce nebo chemie to zapříčinila. Takže mě zajímá názor těch co si myslí že k uspokojivému výsledku vede jen jedna cesta, třebaže i jen tolerance VD a včely by byl úspěch, a co je vede k názoru že pouze tolerance bude stačit na udržení včelstva při životě. Já mám za to že tolerance nestačí a nic se tím nevyřeší a budou se včelaři pořád motat v kruhu spad a chemie a spad a chemie a na věky. Tak co by se pouze toleranci včely a roztoče vlastně změnilo? Tento roztoč je nepůvodní druh a nemá pro naší včelu cestičku jak přežít.

Zásadní věc je tato, pochopit, že chemie je dočasné řešení. Jestli necháte amitraz aplikovat vámi popsaným stylem, čím častěji, tím lépe (a přednostně aerosolováním), tak tu dočasnost výrazně zkrátíte.

Pavle, mnohí tu zachádzate až do ab absurdum, a prípravkov proti Vd sa bojíte ak čert svätenej vody, hoci sa pri zachovaní technologického ošetrovania včelstiev dá skĺbiť s a ostane aj ovca nažratá (včely žijú)aj vlk sýty (med je čistý).

Ak Vás niečo zabolí, bežíte k lekárovi a čo ten spraví, predpíše Vám chémiu a Vy ju neodmietnete. Môžete namietať, že človek nič neprodukuje, iba ak ...., ale chováte kravy, ktoré produkujú mlieko, ak ochorie gazda povolá veter. lekára, ten určí diagnózu a vpichne je chémiu. Mal by jej predpísať zázračnú zelinu (prírodu) a čakať či sa vylieči. Ak nie, tak ho gazda poženie svinským krokom z dvora.

Je to ťažké obdobie ako ako pre včely, tak i pre včelára. Na túto stránku chodí niekoľko desiatok, možno i stovky včelárov, ale aj tu vidieť, že niektorý včelári, ktorí veria len KM, robia ju statočne majú problémy s prežitím svojich včelstiev, npr. Raděk Krušina.

Nehnevajte sa, že organické kyseliny majú svoju hranicu, odstránia len 85% akaridov a to som nezistil ja, ale boli získané v pokusoch. Pred dvomi dňami som umiestnil na stránku prepis pokusu s citrónovou šťavou, tá má taký istý dosah na klieštika, ale má obrovskú výhodu pri jej aplikácii do včelstva.
Škoda, že diskutujúci prešli cez jej obsah mlčaním. Pán Polášek niečo napísal, ale správu zmietol ju zo slova, bez toho aby to najskôr odskúšal.

"""""""""Takže mě zajímá názor těch co si myslí že k uspokojivému výsledku vede jen jedna cesta, třebaže i jen tolerance VD a včely by byl úspěch, a co je vede k názoru že pouze tolerance bude stačit na udržení včelstva při životě. Já mám za to že tolerance nestačí a nic se tím nevyřeší a budou se včelaři pořád motat v kruhu spad a chemie a spad a chemie a na věky. Tak co by se pouze toleranci včely a roztoče vlastně změnilo? Tento roztoč je nepůvodní druh a nemá pro naší včelu cestičku jak přežít. """""
Ale stačí. Je to podstata pojmu "varroatolerance". Právě to, že stačí, tento pojem vyjadřuje. Pak je částečná varroatolerance, kdy je uvažováno s % ztrát. Pokud by bylo % ztrát shodné s % ztrát při současné praxi, bude takové riziko přijatelné.
Vy jste vzorný reprezentant 95% populace našich včelařů a vůbec tak nechci Vaše otázky snižovat. I VÚVč. s tímto pojmem měl problém a doufám, že už nemá. Úroveň vědění souvisí s úrovní vzdělávání, to by mělo být tématem sletových klání uchazečů o trůn.

""sa bojíte ak čert svätenej vody""
Až tak to není. Ta zázračná kapička jménem amitraz (v olejíčku rozpuštěný) by měla být tou poslední volbou a né to do včel hrnout horem dolem či Dolem horem :-)
Může se stát, že přestane být zázračnou.

ja praha vychod

"Já mám za to že tolerance nestačí a nic se tím nevyřeší a budou se včelaři pořád motat v kruhu spad a chemie a spad a chemie a na věky. Tak co by se pouze toleranci včely a roztoče vlastně změnilo? "
----------------------------------------------
Jak už jsem psal, tohle nevymyslíte, to vám musí ukázat včely. Možný způsob jak toho docílit ukázal dr. John Kefuss z Francie na Mezinárodní konferenci v Praze k 10letému výročí PSNV. To je ten chlapík s koštětem:-)

http://www.mojevcely.eu/news/live-and-let-die-/
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=206:mezinarodni-vcelarska-konference-je-za-nami&catid=55:psnv-probehle&Itemid=87

dobrý den,
chtěl jsem se zeptat, jestli někdo nemá zkušenosti se zařizováním medárny, dle platných hygienických norem, na co si dát pozor a tak.....díky Majk

Teď nevím přesně, kdo, ale tuším že to byl Ing. Titěra na jednom semináři při přednášce o nákazách včel, se vyjadřoval k povinným vyšetření u chovatelů matek. A řekl, že v ČR úplně vymizela roztočíková nákaza po tom co se začala včelstva ošetřovat proti varroaze. Kdo by to před válkou řekl, že vymizí nějaký parazit který v té době způsoboval také nějaká procenta ztrát. Tak proč se u VD spokojit s málem kterou nabízí tolerance? Byl jsem včera u včel kontrolovat spad po ošetření aerosolem. A stále u většiny včel stejný výsledek, bez spadu. Když to vydrží a já budu moci potvrdit nulový spad i během sezóny aspoň v některých včelstev. Tak bych mohl s trochou nadsázky i prohlásit, že jsem na začátku konce VD na mé včelnici. A to díky kombinace dvou metod. A když to nevyjde a spad bude, což je pravděpodobnější možnost ke které se přikláním, tak mají aspoň moje včelstva míň roztočů na startu nebudu je tolik zatěžovat. Aleš

A. Turčány napsal:

>Je to ťažké obdobie ako ako pre včely, tak i pre včelára.
>Na túto stránku chodí niekoľko desiatok, možno i stovky včelárov, ale aj tu vidieť, že niektorý včelári, ktorí veria len KM, robia ju statočne majú problémy s prežitím svojich včelstiev, npr. Raděk Krušina.
............

Možná z mých příspěvků došlo k nějakému omylu čemu věřím. :)
Není to tak, že věřím jen KM, ale že nevěřím gabonům.
Nic zásadně negativního proti Varidolu jsem myslím nikde nenapsal.
Dosud žádný rok jsem při ošetřování včelstev varidol úpně nevynechal. NE že bych nebyl rád, kdybych vynechat mohl, ale zamoření roztočem ve včelách bylo vždy větší, než jsem byl ochotný připustit.
Myslím, že mám podobný názor na varidol jak tu píše P. Holub.
Na slovenké stráce se vedla debata o škodlivosti léčiv. Když si přečteme návody a možnosti použití během roku, vychází z toho nejlépe KM - je možno ji použít i v sezóně.

Další mé příspěvky směřují jinam, než léčit pouze KM, a to vyřazovat neodolné včely a rozchovávat odolnější. Pokud nejsou včely ohrožené, neléčit. Když je potřeba léčit, potom v pořadí KM, varidol, gabon nikdy.
:)

Tož jen tak pro upřesnění.

Radek Krušina

Když to vydrží a já budu moci potvrdit nulový spad i během sezóny aspoň v některých včelstev. Tak bych mohl s trochou nadsázky i prohlásit, že jsem na začátku konce VD na mé včelnici. A to díky kombinace dvou metod. A když to nevyjde a spad bude, což je pravděpodobnější možnost ke které se přikláním, tak mají aspoň moje včelstva míň roztočů na startu nebudu je tolik zatěžovat. Aleš
--------
To ti nikdo nebere. Sám pevně věříš v účinnost přípravků i jejich aplikace.
Tak si spočti, kolik tam máš roztočů na začátku léčení a vyjde ti, kolikrát potřebuješ léčit.

A na základě těchto počtů ti určitě vyjde nepravděpodobné, že by se zbylí tři roztoči dokázali v listopadu či prosinci šířit ze včelstva do včelstva. A pokud, tak by zdvojnásobili stav ze 3 do na 6. Tedy pořád dost málo, aby stačilo přeléčit kdykoli podruhé a nemusíš dělat manévry se současným útokem ze všech stran za úsvitu.

Když tak věříš v nebezpečí přenosu v listopadu a v prosinci, jak si vysvětlíš tak nízké zamoření včelstev? To v okolí nemáte volně žijící včelstva? Pokud ano, tak jsou neléčená a měla by být naprosot zamořená roztoči a nepřetržitě hynout. A na jaře, v létě a v podletí je daleko větší pravděpodobnost přenosu ze včelstva do včelstva.

Mě na tom něco nehraje. Jestli ti to zapadá do teorie, tak to vysvětli. Tedy tu nutnost komisionálního současného podzimního léčení a nízského spadu na území celé ZO. To tam všichni ukázněně počítají spad po ošetření? Že máš tak přesné informace o spadu.

Karel

PavleN křížení plemen , které Dr. Kefuss ke svému cíli potřebuje má jeden problém, kvůli kterému je ve Francii zakázáno chovat včely v zástavbě. Tyto včely mají let směřovaný zadečkem do předu. A o tom, podle zpráv psaných před sto lety, se už přesvědčily i naší předci včelaři kteří si vozili sem vlašky tehdy jim říkaly zlatušky. Takže k varroatoleranci se dopracujte raději selekcí kraňky. A přeji Vám v tom hodně úspěchu. Aleš

ZAL (obdoba grifina) používám již 3 rok, první roky jsem prováděl porovnání s fumigací a areosolem výsledky byly stejné ne-li lepší ve prspěch grifina. Letos spad téměř nulový. Jednoduchost práce a rychlost se nedá porovnat, za 4 hodiny 100 včelstev s přejezdy mezi včelaři.
Josef

Zaujala mě jeho metoda - vybrat včelstva s dobrými užitnými vlastnostmi a dobrým hygienickým chováním, nechat je bojovat s roztočem a dál množit ty nejúspěšnější. Bez nejakých dalších předpokladů a teoretických závěrů, jak by to asi mělo nebo nemělo být.
Určitě něco takového půjde praktikovat i s našimi zlatuškami.

Karle, já jsem nikdy tady o nějakém přenosu roztoče nemluvil a o přenosu na podzim kdy včely lítají minimálně už vůbec ne. To už jste druhý co mi to tu vkládá do textu. Takže počítám s roztoči co se budou množit v úlu a s těmi co "přiletí" z venku v sezóně. Já mám stanoviště v lese, kde všichni předpokládají spoustu dutin s roji, ale nikdy jsem žádný extrém několika set kusů roztočů neměl ani u jediného včelstva. Poctivě spad po první fumigaci tu počítá většina, ne všichni, takže i to je téma na schůzích. A nízký spad ve včelstvu, není pořád důvod přestat s manévry. Až budu mít prokázané že jsem na nule u všech, tak toho nechám. Dokud je ve včelstvu jediný roztoč schopen množit se, tak nějaký pocit uspokojivého stavu a úlevy v postupu by vrátil stav na začátek. A čím míň roztočů, tím také menší možnost rezistence podle počtu těch co přežijí, než ve včelstvu kde se ošetřuje jen někdy a přežije aplikaci větší počet roztočů. Víc roztočů nese větší množství variant genetických možnosti. Rozestup mezi aplikacemi je přece jenom nastaven podle vývoje roztoče a včel. Komisionální léčení může někoho obtěžovat, nejvíc ty léčitele co to obchází, ale bohužel, je to někdy jediný způsob jak se ošetření dostane i k těm, co mají včely, že je mají. Aleš

To ano Pavle, výběr vlastností atd. zlatuškám prospěje vždy.

AM:
Karle, já jsem nikdy tady o nějakém přenosu roztoče nemluvil a o přenosu na podzim kdy včely lítají minimálně už vůbec ne.

To pak promiň, tak nějak jsem to pochopil. :-)

Přeji hodně úspěchů. Aby nám to vydrželo.

Karel

Myslím, že jsem parametry medárny četl v publikaci z Dolu, asi s názvem produkce kvalitního medu za cenu 25 kč http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/05/cenik-01072010-upraveny-listopad.pdf s pozdravem Mike

Rámky sponkuju 40mm - mám hofmany, výška 30cm... dávám jednu sponku na spoj
sponky 32mm by asi byly malinko vhodnější, držet to bude asi stejně, jen
se bude méně stávat, že sponka vyjede mimo rámek ven...

Jak má člověk sponkovačku, tak s ní dělá vše možné a taky zjistí že by
potřeboval delší sponky sem, kratší támhle, tak když sem objednával nové
sponky na rámky, vzal sem si i do rezervy od každé velikosti/délky jedno
balení - ušetřil sem za poštovné :) a jsem vyzbrojený nejen na rámky,
ale i na ostatní.

s pozdravem

petr j.



Jiří napsal(a):
> Děkuji všem za jejich příspěvky k tématu sponkovačka. Dnes jsem objednal
> sponkovačku Gude, kombi set. Jak dlouhé spony je třeba použít ? 22 mm, 32
> mm nebo 40mm ? Domnívám se, že 32 mm je dostačující, Kolik spon (1 nebo 2)
> dáváte na jeden spoj?
>
> Díky Jiří
>
>

Já Vám Aleši přeji ať jednou nemusíte včelařit v oblasti, kde je již dnes problém s účinností Gabonu PA92. V podmínkách oblasti, kde není vyjímkou nárůst populace ve včelstvu i po jarním ošetření dle metodiky na stavy, které jak jsem četl u Vás dosahují asi tak součet jednoho stanoviště po fumigacích, je situace trošku jiná, než na co jste asi zvyklí..tam už pobíháním s Varidolem a vyvíječem aerosolu mnoho nezachráníte. Proto prosím buďme společně k sobě tolerantní a respektujme i jiné snahy. Pokud budeme pokračovat v metodice, která se nyní stále prosazuje máme do budoucna dle mě dvě základní jistoty - problémů s účinností léčiv bude pomalu přibývat a o nějakém šlechtění včel na varroatoleranci si můžeme nechat zdát. Doufám, že si opravdu z nás nikdo nemyslí, že pokud se budeme snažit vybít každou sezonu roztoče v našich včelstvech na nulu, dosáhneme odchovem od včelstev s nejnižšími spady nějakého pokroku - to je opravdu pitomost. Naopak pouze při větším infekčním tlaku je možné včelstva posuzovat a testovat. Trendem v mnohých přístupech při regulaci parazita u vícerých zvířat je naopak velmi důležitá zásada nikdy nepřerušit kontakt parazit-hostitel. Jen při stálém tomto kontaktu lze umožnit včele a roztoči vzájemnou existenci.
Víte, to že člověk přichystal včele takovou evoluční pochoutku je také součástí přírodních cyklů. Měli bychom si ale chybu uvědomit a umožnit včelám se s tímto parazitem naučít žít. Zatím se většinou všemožně snažíme jim tuto snahu znemožnit, jak jen můžeme - prakticky ve všem, jak se včelstvy zacházíme...včelky mají můj nesmírný obdiv, že mají stále vůli bojovat, nezbývá než se jako vždy přírodě s pokorou poklonit...

Roztoč není infekce se, kterou když budu přicházet do kontaktu, tak si vytvořím protilátky. Aby bylo možné nějaké zásadní rovnováhy dosáhnout musela by naše včela zvládat to co umí včela indická, protože roztoč není tolerantní ani ke svému původnímu hostitely. A jaký je rozdíl jestli použiji chemii, spočítám spad a u těch větším spadem vyměním matku a nebo včelstva neošetřím a nechám roztoče ať se namnoží a včelstvo uhyne? Já v tom rozdíl vidím. Já použiji chemii, vytvořím stejné podmínky a co "neprojde sítem" tak vyměním matku, jinak řečeno zlikvidují její genetické dědictví které nepošle dál. Vy čekáte až včely uhynou. Výsledek přerušení nevhodných genů stejný, s jedním rozdílem já nepřijdu o včely a netrápím včely chovem mrzáků než včelstvo uhyne. A to jsou dvě cesty a já od toho čekám nejspíš víc. A zkuste si něco zjistit z praxe v jiných zemích, kde organizace ošetřování není a nebyla, co já mám informace tak nějak ten tlak roztoče na toleranci včely nijak zásadně se neprojevil. Aleš

Myslím, že se na věc díváme každý dost jinak. Já k tomu nepřistupuji tak technokraticky, v přírodě je vše mnohem složitější než 1+1 jsou 2. Mám naopak informace ze zahraničí, že se daří šlechtěním zvyšovat míru varroatolerance, tam kde to dělají na úrovni. Zejména těch vlastností, které jsou odpovědné za VSH znaky. Otázka je jestli Vaše inforamce nepocházejí přefiltrované z našeho výzkumného ústavu. Dokud bude u nás systém nastavovat výrobce léčiv, nic se oficiální cestou samozřejmě dít nebude. Zásadní pro mě nepochopení Vašeho přístupu je to, že nejste při soustavné aplikaci akaricidů schopen odlišit populaci samiček, která zbyla po léčení od snížení počtu vlivem úrovně varroatolerantních znaků. Ani nemluvě o tom, že neméně důležitá je odolnost včelstev vůči virům a to musí jít v ruku v ruce s roztoči, zejména při vyšších počtech kleštíků, jinak jsme opět ve slepé uličce - šlechtíme linie virů, kterým stačí i malý počet vektorů - roztočů ve včelstvu. On totiž posun v genetice je nutný na obou stranách, jinak je to k ničemu. Na jedné straně dochází k vývoji regulačních mechanismů u včel samotných, na straně druhé výběr, který já mám na mysli umožňuje množení populací roztočů, kteří nejsou tak agresivní ve své strategii množení. Trvalou snahou vybíjet roztoče na nulu máme nastavenu velmi trvdou selekci pouze na stranu roztoče a nutíme je fixovat ve svých populacích velmi kvalitní geny - ty které jim zajistí odoslnost vůči syntetickým akaricidům a zajišťující velmi agresivní chování a množení v době mezi ošetřeními - a to je právě doba od jarního ošetření po podletní.Myslíte že i při snažení vybíjet roztoče na nulu se Vám to aerosolem povede? Myslíte, že to poznáte z vyšetření zimní měli, že nic nepřežilo? Dokud toto nebude dotaženo samozřejmě ad absurdum až k tomu, že včelstva utratíte po aerosolu a vyšetříte všechny včely smyvem na přítomnost samiček, nemáte žádnou jistotu ze tam nejsou. A tento latentní počet se může pomalu s léty zvyšovat. Takže opakuji již ohranou písničku, jejíž text však bohužel mnozí čeští včelaři chápat nebudou - přestaňme šlechtit roztoče a začněme šlechtit včely!

Nemám oprávnění kritizovat správnost předepsané metodiky léčení, ani se vyjadřovat k případným genetickým metodám, neprovádím ani monitoring spadu. Hlavní problém v rozdílnostech množství výskytu VD, který uvádíte, vidím v nedodržování předespané metodiky léčení, a to požadovaných odstupů léčení a hlavně teplot. Fumiguji v říjnu a listopadu, poslední oštření v prosinci jsem musel aerosolovat kvůli teplotě pouze dvakrát(včelařím ve 280 m.n.m), vzorky měli neprohlížím. Zatím jsem v nich vždy měl průměr pod 3 VD na včelstvo. A co je "vytracení" včel na podzim rovněž neznám.
Přeji Vám, abyste selekcí dosahoval stále lepších výsledků. Abyste dosáhl 0 u všech, to by ale chtělo mít včely někde na pustém ostrově.

"A řekl, že v ČR úplně vymizela roztočíková nákaza po tom co se začala včelstva ošetřovat proti varroaze. Kdo by to před válkou řekl, že vymizí nějaký parazit který v té době způsoboval také nějaká procenta ztrát. Tak proč se u VD spokojit s málem kterou nabízí tolerance?"

Vymizení roztočíka přesně odpovídá příslušným nákazovým teoriím. Roztočíkovi se objevil jiný konkurent parazit s řádově mnohem vyšší agresivitou ke včelám než roztočík a s citlivostí na stejná léčiva. A k němu se aplikovala řádově mnohem agresívnější léčba než byla kdysi léčka Befem na roztočíka. Takže zatímco léčba proti varaóze roztoče varoa jen omezila, takže v podstatě každý rok začínají s množením znova, u roztočíka stejná léčka roztoče vybila pod počet, kdy se mohli vůbec rozmnožovat a aspoň udržovat tak populaci, takže roztočíci vymřeli.
U varaózy by to možná bylo podobné, střelím, kdyby každý týden od března po listopad se každé včelstvo fumigovalo, během několka let by se povedlo zbavit varoa i u neléčených ulétlých rojů.

... Vrátil se nám Streit. Teď se jmenuje Molčík! ...

zdenek

Tak to Vás zklamu, o to vůbec nejde. Cílem není roztoče vyhubit - mají stejné právo na život jako Vy nebo já. Že nemáte právo kritizovat? A kdo ho u nás má? Není zatím žádná opoziční instituce vůči VÚVč, která by to nezávisle byla schopna posoudit a naši metodiku upravit, aby bylo možno šlechtit účelně a legálně. Je to na nás na včelařích, nikdo jiný to prozatím za nás nudělá...ale pokud jsme všichni spokojeni s tím jak to je, tak budiž.

To je stejná blbost jako myslet si, že každodením pojídáním antibiotik se zbavíme bakteriálních onemocnění, nebo dehelmintizací škrkavek u psa. To se na mě nezlobte, s tím nesouhlasím. Ale co, léčiva Vám zatím fungují, tak at vlci štěkají a jeďte s karavanou dál. Nic ve zlém, nemyslím to osobně, před několika lety jsem se na to díval podobně, než jsem začal včelařit, mějte se.

"Roztoče dovezli soudruzi ze SSSR z Asie když převážely včelstva přes hory a doly, které tvořily přirozenou bariéru a zabraňovaly šíření včele indické, původnímu hostitely VD. Tak se dostal roztoč do Evropy a to s přirozeným vývojem přírody nemá nic společného to si jen člověk evropský nasadil brouka do úlu a do hlavy. Chemie do úlu, nebude na věčné časy je jasné. Ona rovnováha, kterou tu Pavle popisujete mezi parazitem a hostitelem je v přírodě normální a funguje. Ale naše včela má původní parazity, kteří se nechovají ke svému hostitely tak agresivně jako VD. Všichni původní parazité umožňovaly včele jednu základní věc a to zdravé potomstvo. Jestli máte představu na jakém biologickém principu by měla tolerance fungovat, tak mi to prosím technicky popište."

No, oni v šíření varoa mají i prsty "soudruzi" z tehdejšího Západního Německa, jejich výzkumný ústav si přivezl včely s roztočem tuším z Kavkazu nebo snad dokonce z Indie. A zjistili to až tehdy, když v okolí ústavu začaly hynout včely a kdy už bylo pozdě šíření roztoče zastavit. Takže Němci měli varoa mnohem dříve než kdo jiný v Evropě. Zrovna na našem území se potom v 90 letech minulého století potkala vlna roztočů šířících se ze západu s vlnou roztočů šířících se z východu a jihu ( přes Bulharsko, protože bulhaři tuším taky dováželi včely z Kavkazu)

Co se týká napadení populace novými, dosud neznámými parazity, to se děje běžně i v přírodě. A bez působení člověka to má vždy standartní průběh, prudké úhyny a propad množství jedinců na zlomek původního počtu a potom, jak se přirozeným způsobem přežívají v populaci jedinci odolnější k parazitovi, zase pomalý vzestup počtu jedinců. Ustálený stav je potom ten, kdy i tento nový parazit likviduje pouze jedince už nějakými jinými vlivy oslabené, nemocné atd, zdravé nijak neomezuje a neohrožuje.
Ovšem někdy se stane, že po napadení novým parazitem poklesne populace pod početní stav, ze kterého je ještě schopna se zpátky namnožit. U včelstev by to byla koncentrace 1 včelstvo co pár desítek kilometrů. Kdy by matky byly oplozovány výhradně trubci ze stejného včelstva a docházelo by tak k příbuzenské degeneraci a k vyhynutí. ( nebo naopak k vzniku nové variety včely až nového živočišného druhu)

"PavleN křížení plemen , které Dr. Kefuss ke svému cíli potřebuje má jeden problém, kvůli kterému je ve Francii zakázáno chovat včely v zástavbě. Tyto včely mají let směřovaný zadečkem do předu. A o tom, podle zpráv psaných před sto lety, se už přesvědčily i naší předci včelaři kteří si vozili sem vlašky tehdy jim říkaly zlatušky. Takže k varroatoleranci se dopracujte raději selekcí kraňky. A přeji Vám v tom hodně úspěchu. Aleš"

Zvýšení divokosti včel po zkřížení různých málo příbuzných chovaných linií je přece úplně normální jev. Daný tím, že pro přirozeně žijící včelstvo v přírodě je napádání "zvířete", které se v blízkosti včelstva zastaví a poflakuje se tam, v podstatě kladná vlastnost, která omezuje napadení, vyloupení a zničení včelstva. Zvláště přes zimu.
Včelař přirozeně vybírá klidná včelstva, takže z hlediska divokosti brakuje dominantní geny divokosti a převládající recesivní geny divokosti. Ale stále má v těch chovaných včelách skryté nepřevládající recesivní geny divokosti. Ty se projeví až po zkřížení s jinou linií, která , i když je taky vyšlechtěná či vybrakovaná na divokost, stále má v sobě ty skryté recesivní geny divokosti. Jejich zkřížením příslušné recesivní geny převládnou a některá včelstva z toho zkřížení jsou potom prostě divoká jejich jejich přirozeně žijící předci.

Komerční chovatel matek na prodej potom kříží jednotlivé linie v podstatě stejně jako někdo, kdo takzvaně nechá včelstva "zbastardizovat" . Rozdíl je jen ten, že je kříží o trošku víc cíleně a hlavně potom po křížení, než začne z toho křížení prodávat matky, pár let včely vybírá a brakuje ty divočejší. Nebo ty s jinými nevhodnými vlastnostmi. Jiný rozdíl není. A chovatelé matek na prodej křížit různé linie musí, nemohou rozchovávat pořád tu stejnou, jinak po nějaké době dojde k příbuzenské degeneraci linie.

Já to vidím takhle: Je poměrně spolehlivá metoda jak udržet zdravotní stav včelstev OK. Stačí dodržovat metodiku léčení, která je asi každým rokem naprosto blbuvzdorně popsána ve Včelařství. Tam se přece nic nepíše o necitlivém lití chemie do úlu,ale je to o tom, co dělat, když... No a právě s tím jsou největší potíže, protože je to o zodpovědnosti a správném rozhodování. Kdo v r. 2007 této metodiky poslechl a řídil se jí přesně tak jak byla vydána v dostatečném předstihu a s velkým varováním ve Včelařství, o včely nepřišel a zažil velmi dobrou sezonu. Žel to % včelařů kteří tak postupovali bylo překvapivě nízké. Kecy proč někomu uhynuly včely a že on za to nemůže jsou v podstatě lží, jejíž autor ztratil soudnost a věří tomu. Diskutovat o tom je v podstatě škoda času. Přesto ale myšlenka šlechtění včelstev na odolnost se mi líbí. Jen by se o tom muselo přestat žvanit a plošně pro to něco dělat. Např. v létě neléčit a v podletí po první fumigaci počítat a rozchovávat ta včelstva s nejlepšími výsledky a nezapomenout při tom na med. Muselo by se v každé organizaci o toho zapojit několik včelařů těch největších a cpát pod tlakem kolem sebe alespoň zavíčkované matečníky, ale to už jsme v podstatě u neproveditelných teorií, zvl, když z ÚV ani z VÚ nám nijaká aktivita nehrozí. Přiznám se, že ani já bych se nezapojil, není čas. Dále se mi líbí myšlenka, že prvnímu chovateli, který přesvědčivě takový materiál veřejnosti dodá by měl být vyplacen větší obnos, jako uznání za to, co pro nás ostatní lenochy udělal. Přimlouval bych se za šestimístnou cifru. Takže stojíme li oběma nohama na zemi musíme si přiznat, že nic převratného na roztoče dodnes nemáme a střízlivé užívání chemie podle schválené a osvědčené metodiky je stále nejspolehlivější! Věřte mi, že sám bych si přál, aby tomu bylo jinak!!! Zdraví R. Stonjek

No, ono by včelaři možná šlechtili. Jenže u včelaře s 10 - 15 včelstvy by nějaké objevení včelstva odolnějšího k roztočům byla spíš náhoda. To by nebylo u včelaře s řádově 100 včelstvy, jenže tam vybírání odolných včelstev a jejich preference v rozchovu sníží výnosy a zvýší pracnost. A kdo to těm včelařům zaplatí, když včelstva jsou jejich živobytí aonise musí chovat ekonomicky?

Přítel Radim má spíše zkušenost s chovem těch deseti až patnácti včelstev, nebo se sto? Chci se tě zeptat, kolik jich máš. Možná jsi to už někdy psal, ale při mém občasném navštívení těchto stránek jsem to asi přehlédl. děkuji za odpověď, Michal

V přírodě mají věci hlavně návaznost a ne nepochopitelnou složitost. A ty informace ze zahraničí máte př. Klímo doufám z nezávislého zdroje a ne jako propagaci těch co šlechtí a nebo jejich spolupracovníků? Jsou dva druhy spadu, přirozený-v sezóně bez léčiva a spad po ošetření. A dva údaje už je možné porovnat. A často je to tak, že včelstvo s lepším spadem v sezóně, má po ošetření spad horší, takže s roztočem si neví rady, a z takového včelstva se matky nechovají. A s viry jsem se setkal také, jak přišly tak odešli a ve spojení s roztočem by to bylo určitě horší. Jak chcete v praxi zajistit, aby ve včelstvu převládli roztoči s menší populační dynamikou? Jestliže jsou na tom někteří líp, tak se logicky dostaví jejich převaha, tedy za předpokladu že nebudete šlechtit roztoče. Jenom aerosol nic nevyřeší, chce to systém a kombinaci metod. A zimní měl na vyšetření neřekne nikomu nic, důležité je sledovat včely a hledat souvislosti tak jak je tomu v přírodě. Aleš

Lépe bych to vyjádřit neuměl. Já tu stovku zhruba mám, proveditelné by takové šlechtění bylo, ale není čas. V podstatě mě ani nic k tomu netlačí, protože chemie asi 25 let spolehlivě funguje a důkaz je jasný. V r. 2007 jsem nepřišel ani o jedno produkční včelstvo. Gabony jsem tam dal asi 10.7. V naší oblasti to bylo o fous. Chtělo to asi o 10 dní dříve. 10 Dní později by to bylo celkově v ..... . Myslím, že po tomto roce má každý soudný včelař minimálně na rok dopředu léky ve skříni a na nikoho kromě sebe nespoléhá. Zdraví R. Stonjek

Stonjek napsal:

>Lépe bych to vyjádřit neuměl.
>Já tu stovku zhruba mám, proveditelné by takové šlechtění bylo, ale není čas.
>V podstatě mě ani nic k tomu netlačí, protože chemie asi 25 let spolehlivě funguje a důkaz je jasný.
>V r. 2007 jsem nepřišel ani o jedno produkční včelstvo. Gabony jsem tam dal asi 10.7. V naší oblasti to bylo o fous. Chtělo to asi o 10 dní dříve. 10 Dní později by to bylo celkově v ..... .
>Myslím, že po tomto roce má každý soudný včelař minimálně na rok dopředu léky ve skříni a na nikoho kromě sebe nespoléhá. Zdraví R. Stonjek
...........

Máme dogma:
- léčiva fungují a metodika je dobrá.

Z 30% úhynů v roce 2007 potom plyne logicky závěr - 30% včelstev bylo ošetřeno v rozporu s metodikou a tito včelaři jsou lajdáci.

Otázka je, jestli to dogma je pravdivé?

Navíc je otázka, jestli je to až tak důležité?

Pokud totiž bude většina z nás tvrdit, tak jako já ještě nedávno, že na rušení neodolných včelstev a výběr odolnějších nemám čas - a taky proč to dělat, když nemám úhyny, potom to svědčí o dvojakém přístupu - chtěl bych mít odolná včestva, ale neudělam pro to nic, protože čas věnuji jiným včelařským problémům.
Ať se tím zabývají ti, které já budu potom označovat za lajdáky, protože mi šíří roztoče do mých perfektně ošetřených včelstev.
Ti aktivnější můžou ještě na takové posílat komise a zakazovat jim včelaření.
Možná jsem to vygradoval až příliš, ale je dobré si uvědomit, že nikdo z nás není mimo problém. Pokud jde probolém řešit výběrem odolnějších včelstev, potom když to nedělám, jsem součástí problému.

RK

"Přítel Radim má spíše zkušenost s chovem těch deseti až patnácti včelstev, nebo se sto? Chci se tě zeptat, kolik jich máš. Možná jsi to už někdy psal, ale při mém občasném navštívení těchto stránek jsem to asi přehlédl."

No, spíš zkušenosti s tím menším počtem. Kdysi po roce 1990 jsem se rozmýšlel a možnost zvýšit počet včelstev na stovky jsem zavrhl, protože bych veškerou práci musel dělat na pronajatých pozemcích. Na zahradě uprostřed vesnice mám kapacitu přezimování pro 15 - 30 včelstev a přes léto 5 - 10 včelstev. A přes tyto počty momentálně neplánuji jít, zatím plánuji akorát do nějakého tohoto počtu včely stabilizovat.

R.P.
A ty informace ze zahraničí máte př. Klímo doufám z nezávislého zdroje a ne jako propagaci těch co šlechtí a nebo jejich spolupracovníků?
-------------------------------------------------------
Já tady vůbec nehodlám propagovat někoho a vozit si od něj matky. Naopak bych byl rád, kdybychom se do něčeho pustili sami. Informací i v odborném tisku je za poslední roky hodně.
-------------------------------------------------------
R.P.Jestliže jsou na tom někteří líp, tak se logicky dostaví jejich převaha, tedy za předpokladu že nebudete šlechtit roztoče.
------------------------------------------------------

No a to tu přesně jde, roztoči s geny kodujícími schopnost rezistence vůči syntetickým pyretroidům mají obrovskou výhodu a logicky se dostaví jejich převaha jak píšete.
Je otázkou, jestli jsem si sami nejlepším systémem neodoudili většinu včelstev na našem území k zániku až nám chemikálie dojdou. Ale budme v klidu - snad dřív jak za 20 let se tak nestane, tak nač se trápit, lépe je říkat, že nemáme čas. Chce to systém samozřejmě i při výběru a šlechtění - pak i malý včelař má velkou platnost. U tlumení varroózy také neříkáme, že ošetřovat u menšího včelaře nemá smysl a ošetřovat by měli jen ti větší...
Doufám jen, že jednou neskončíme jako v USA a nebudem si muset nechat dopravovat pakety letecky z Austrálie, aby nám tady včelky něco opýlily. Ale co jak to máme v nátuře, není čas, nikde to nefunguje, tak proč se snažit...on to třeba někdo za nás vyřeší.
Lepší řešit tu spokovačky - mimochodem díky T.Heřmanovi za tip, už jim mám doma, už aby bylo jaro :-)

Myslím, že šlechtění, jak se o tom zde někteří zmiňují, není ilegální. Místo kritiky a hledání opozice vůči VÚVč by bylo lepší navázat s ním spolupráci, jistě by ji uvítal.

Aleš Molčík napsal:
Roztoč není infekce se, kterou když budu přicházet do kontaktu, tak si vytvořím protilátky. Aby bylo možné nějaké zásadní rovnováhy dosáhnout musela by naše včela zvládat to co umí včela indická, protože roztoč není tolerantní ani ke svému původnímu hostitely. A jaký je rozdíl jestli použiji chemii, spočítám spad a u těch větším spadem vyměním matku a nebo včelstva neošetřím a nechám roztoče ať se namnoží a včelstvo uhyne? Já v tom rozdíl vidím. Já použiji chemii, vytvořím stejné podmínky a co "neprojde sítem" tak vyměním matku, jinak řečeno zlikvidují její genetické dědictví které nepošle dál. Vy čekáte až včely uhynou. Výsledek přerušení nevhodných genů stejný, s jedním rozdílem já nepřijdu o včely a netrápím včely chovem mrzáků než včelstvo uhyne. A to jsou dvě cesty a já od toho čekám nejspíš víc. A zkuste si něco zjistit z praxe v jiných zemích, kde organizace ošetřování není a nebyla, co já mám informace tak nějak ten tlak roztoče na toleranci včely nijak zásadně se neprojevil. Aleš

Výsledek Vašeho postupu nebude v žádném případě stejný - neboť vybíráte geny podle nějaké svojí metodiky. Jenže jak víte, že je tato metodika správná? Jak víte, že rušíte pro Vás nevhodné geny?
Pokud nechám včelstva svému osudu, nevybírám podle svých kritérií, ale vybírá za mě příroda podle jejích zákonů. Zohlední se zde neskutečné množství vlivů, o kterých se nám mnohdy ani nezdá.
To jsou dost zásadní rozdíly.

Milan Čáp

Tak to Vás bohužel budu muset zklamat, o změnu zatím nikdo z tvůrců naší metodiky zájem nemá, byli by sami proti sobě. Škoda jen, že se nepovedlo tehdy ponechat VÚVč ve státních rukách, soukromé firmě se ani nedivím, jak postupuje, nemá na výběr. Proto kolem toho děláme s PSNV a dalšími např. L.Dvorským takový humbuk, protože je to u nás ilegální a rádi bychom se dopracovali alespon k diskuzi, jak to zkusit...alespon třeba v rámci klinické studie v menším měřítku, ale i k tomu je ještě dlouhá cesta, přesto jsem optimista a nechci to hned vzdávat.

Př. Klímo, jaký má vliv, sebe víc rezistentní roztoč na varroatolerantní včelu? Včela není chemie. Já jsem nikdy neodmítal myšlenku nějaké selekce na zlepšení stavu. Sám se tímto směrem snažím už několik let a nikoho od toho neodrazuji, ale naopak, a nerozhodl jsem se pro to až v roce 2007, ale asi o pět let dřív. Ale nebudu u toho trápit včely nepřiměřeným stavem roztočů, takže je ošetřím. A čím víc se tomu věnují, tím míň věřím tomu že jde o toleranci, ale spíš jde o projev nějaké agrese a včela roztoče jednoduše z úlu vyhazuje. Soudím podle toho co nacházím na podložce před letákém. Takže jestli chcete odborně slovíčkařit, tak zvažte používání slova varroatolerance, jestliže, nedokážete prakticky vysvětlit celý princip tolerance uvedený do praxe. Aleš

To Aleši se obávám ještě nedokáže nikdo, víc toho stále nevíme než víme. Jen mám pocit, že se opravdu bavíme o ničem - at už schopnosti včel budeme nazývat jakkoliv, mě se líbí asi nejvíc VSH chování, tak se systémem chemických razií nemáme prakticky šanci cokoli v tomto směru dělat, to se neshodnem. Není to tak jednoduché, mimo jiné o účinných látkách, které už na tlumení varroozy používáme téměř třicet let toho víme do důsledků velmi málo. To nejsou látky přenostně určené pro včely, jsou to látky, které se v oné době, když se k nám roztoč dostal, využívaly u jiných hospodářských zvířat. Jsou to ty, které jen splnily velmi z dnešního pohledu povrchní zkoušky na toxicitu - laicky řečeno nezabíjely včely samotné. Ale např. o metabolizaci těchto látek a dalších důsledcích se toho vědělo pomálu - nejen, že nebyl čas to řešit, ale ani dostupné technologie a znalosti. Dnes je máme, ale už bohužel zase nemáme základní výzkum, který by to řešil. Zbyl nám to především v této oblasti výrobce léčiv, to se ale nadá nic dělat, nic proti kolegům z VÚVč, základním výzkumem eneí lehké se uživit. Jde o to, že tam, kde na to peníze a lidské kapacity mají se zkoumá třeba jen základní efekt při posouzení těchto látek ohledně vlivu např. na imunitní systém plodu a dospělých včel. Už jsem o tom psal. V té době se ani moc nevědělo, jak imunitní systém hmyzu funguje. A těchto oblastí je více, kde chybí informace a bohužel se je asi už nedozvíme, protože v zemích, které by na to měly už jim pomalu odzvonilo a tady na to nemáme ani finance ani pracovníky. Snad se nám to s kolegy povede změnit.

Zdravím kolegové.
Potřeboval bych rychle uložit jedno video z vytáčení pro jiného kolegu aby si to mohl stáhnout.Obsah je asi 380Mb.Zkoušel jsem to na letecká pošta ale vejde se tam jen 160Mb.Nevíte o něčem kde se ty data dají uložit tak aby si je druhý na jiném konci republiky mohl stáhnout?

http://www.uschovna.cz/

bere jenom 300M, ale třeba se ten soubor s pomocí zipu nebo raru smrskne

Př. Klímo, já si myslím, že přece jenom v základu jsme se shodli, chemie není na věčné časy, selekce včel má význam a pro doplnění, kde chybí výzkum tam to kulhá na jednu nohu neli na obě. Ale já musím být v první řadě chovatel a řešit situaci teď a snažit se předpovídat co bude. A kolikrát dělat i věci co nechci, ale musím. A někde na začátku této debaty bylo, mnou myšleno aby se zespodu zatlačilo na ty nahoře a rozhýbalo se ve věcech kolem nákaz ne jenom kolem varroa. Aleš

>Tak to Vás zklamu, o to vůbec nejde. Cílem není roztoče vyhubit - mají stejné právo na život jako Vy nebo já.<
------------------------------------------------------------
Promiňte, původně jsem vůbec neměl v úmyslu zasahovat, ale toto mi něco připomíná. Nebo je to podobnost čistě náhodná? Že bychom nově zřídili u uřadu vlády komisi (dříve ministerstvo) pro práva kleštíků ;o))? Nic ve zlém. A rozhodně to není ani rasizmus. To jsou jen špatné zkušenosti z hnědého Mostecka - tím mám na mysli i hnědé uhlí ;o)).

Já osobně bych rozhodně nebyl proti tomu, kdyby každý parazit žil se svými zvyky a kulturou pouze v hranicích své původní domoviny. Proto, kdyby byl nalezen bezpečný prostředek který by tomu napomohl, přivítal bych jej s otevřenou náručí a vůbec bych se neohlížel na práva kleštíků ani jiných, kteří parazitují v teritóriích nedobrovolných hostitelů...

Příroda by si s tímto konkrétním parazitem na včelstvech poradila již dávno. Včelstva kleštíkem napadená by postupně vymřela. Se včelstvy jako hostitelem by na stejném území vymřel i jejich nevítaný host. Po čase by opět došlo k pozvolnému zavčelení "savan" z území kde včelstva tímto parazitem napadena nebyla. To by však do toho nesměl kecat člověk. Snad až budeme všichni Kefusové a budeme ochotni a schopni platit pokuty za porušování veterinárního zákona, jinak než přes peníze se s námi veterina v tomto případě ani bavit nemůže, dojde k tomu, že nám včelstva vymřou a po čase si pořídíme jiná. Zatím je to na ilegálních výzkumnících hledajících varroatolerantní včelu a na chemii u ostatních. Samozřejmě nepochybuji o vědcích a vědeckých pracovištích, které se touto problematikou seriózně zabývají. Ona taková Nobelova cena ... Nebo se snad mýlím??

Aby naše včely dokázaly žít s tímto parazitem, musel by jste změnit právě to chování parazita který v původní domovině dvakrát ročně začínal svůj cyklus rozmnožování od začátku. Naše včela je pro něj mnohem výhodnější hostitel neb se nestěhuje. Problém s účinností gabonu je způsoben nesprávným umístěním a v nesprávnou dobu ve včelstvu. Také vyplývá z nepochopení jeho účinků které od něj očekáváme. Jeho ůčelem není roztoče zabít, ale v podletí znemožnit mu další masivní rozmnožování. Pak v říjnu varidolem začneme zabíjet ty co se množí dále. Gabony jsou dva a ty se mají střídat. Budeme-li střídat různé přípravky během jednoho roku nemůže vzniknout rezistence na žádný z nich.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 23.11.2010 23:30:53
> ----------------------------------------
> Já Vám Aleši přeji ať jednou nemusíte včelařit v oblasti, kde je již dnes
> problém s účinností Gabonu PA92. V podmínkách oblasti, kde není vyjímkou
> nárůst populace ve včelstvu i po jarním ošetření dle metodiky na stavy,
> které jak jsem četl u Vás dosahují asi tak součet jednoho stanoviště po
> fumigacích, je situace trošku jiná, než na co jste asi zvyklí..tam už
> pobíháním s Varidolem a vyvíječem aerosolu mnoho nezachráníte. Proto prosím
> buďme společně k sobě tolerantní a respektujme i jiné snahy. Pokud budeme
> pokračovat v metodice, která se nyní stále prosazuje máme do budoucna dle
> mě dvě základní jistoty - problémů s účinností léčiv bude pomalu přibývat a
> o nějakém šlechtění včel na varroatoleranci si můžeme nechat zdát. Doufám,
> že si opravdu z nás nikdo nemyslí, že pokud se budeme snažit vybít každou
> sezonu roztoče v našich včelstvech na nulu, dosáhneme odchovem od včelstev
> s nejnižšími spady nějakého pokroku - to je opravdu pitomost. Naopak pouze
> při větším infekčním tlaku je možné včelstva posuzovat a testovat. Trendem
> v mnohých přístupech při regulaci parazita u vícerých zvířat je naopak
> velmi důležitá zásada nikdy nepřerušit kontakt parazit-hostitel. Jen při
> stálém tomto kontaktu lze umožnit včele a roztoči vzájemnou existenci.
> Víte, to že člověk přichystal včele takovou evoluční pochoutku je také
> součástí přírodních cyklů. Měli bychom si ale chybu uvědomit a umožnit
> včelám se s tímto parazitem naučít žít. Zatím se většinou všemožně snažíme
> jim tuto snahu znemožnit, jak jen můžeme - prakticky ve všem, jak se
> včelstvy zacházíme...včelky mají můj nesmírný obdiv, že mají stále vůli
> bojovat, nezbývá než se jako vždy přírodě s pokorou poklonit...
>
>
>

Díky za příspěvek, dobře jsem se pobavil a potěšil jsi mě, protože jsem tuhle chybu neudělal. Přestože se Mirek Zelený hrozil když viděl moje rámky - všechny loučky tenké, včelky vesele prostavují nástavky. Hlavní je, že jsem začal používat distanční hřebeny od pana Sapáka a nemají chybu, žádné slepence, jakýkoliv rámek i po letech s minimální námahou vyjmu z nástavku, kdo to jednou viděl, Hofmany zavrhne jako historickou záležitost, která je překonána.. vřele hřebeny doporučuji, mám je 3 roky ve 20-30 včelstvech a už bych neměnil. Nikdy jsem neměl problémy ani při stěhování včelstev jak by některý rejpal mohl namítnout, pokud jsou na vozejku rámky ve směru jízdy a jede se trochu slušně tak snad ani problém být nemůže.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>
> Předmět: Re: akat - Lipa - drevo pro včelaře
> Datum: 16.11.2010 15:09:46
> ----------------------------------------
> Mam obdobnou zkusenost jako Milan obcas nekde zarve bok hofmana - propolis
> je mrcha - vubec uz nejsem presvedcen a nadsen z hofmannu tak jako kdyz to
> bylo nove :-)) Ale je to i tim ze smrk se dobre stipe - vyrabim z odpadu
> vseho druhu krom tezkych drev. Z olse mam par nastavku a zatim fakt dobre,
> smrk se hodne stipe, pracuje, clovek az neveri. Olsove N jsou nenatrene
> takze je otazka co zivotnost .
>
> Lang. ramky jsem si vyrobne upravil, zjednodusil, puvodni Lang. ramek je
> vyrobne neskutecne slozitej a pro NN dle me to nema opodstatneni, hlavne ta
> horni loucka. Zkratka uz se stim nemazlim tak jak na zacatku, neni to
> nabytek!
>
> Karluv pripad utrzeni horni loucky jsem nezazil dokud jsem si neporidil
> sponkovacku a nechtel zase setrit, celou jednu sponku 32mm :-)) Uvidime
> co zas ukaze cas, ramky nelepim jen sbijim, nyni sponkuju. Dat osmikilo za
> sponkovacku byla moje nejlepsi investice a to jsem neverici Tomas!
>
> U tech hofmanu je zda se mi dulezite byt poradny a dbat na dorazeni ramku k
> sobe, tedy pokud nechci tezit propolis a mit problemy :-)) Ono pak ty
> ramky kynou jak testo az je jich plny nastavek...
>
> T.H.
>
> 2010/11/12 Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>
> > Používám smrk a stává se mi, že se rozšířená část hofmanu po letech uštípne
> > když rozpírám přitmelené rámky od sebe. Z tohoto důvodu by bylo dřevo z
> > listnáče asi lepší.
> > Milan Čáp
> >
> > Dne 12.11.2010 8:06, KaJi napsal(a):
> >
> > Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.
> >>
> >> Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a
> >> začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu
> >> nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou
> >> z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.
> >>
> >> Jaké má kdo zkušenosti?
> >>
> >> Karel
> >>
> >>
> >>
>
>
>

Ti nahoře jsou závislí na naší pomoci a ne kritice. Nic jim nepomůže, když budem jen reptat, Naše nápady jsou tou cestou i když použitelných k naší nelibosti jich bude jen pramálo.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 24.11.2010 15:07:07
> ----------------------------------------
> Př. Klímo, já si myslím, že přece jenom v základu jsme se shodli, chemie
> není na věčné časy, selekce včel má význam a pro doplnění, kde chybí výzkum
> tam to kulhá na jednu nohu neli na obě. Ale já musím být v první řadě
> chovatel a řešit situaci teď a snažit se předpovídat co bude. A kolikrát
> dělat i věci co nechci, ale musím. A někde na začátku této debaty bylo,
> mnou myšleno aby se zespodu zatlačilo na ty nahoře a rozhýbalo se ve věcech
> kolem nákaz ne jenom kolem varroa. Aleš
>
>
>

Josefe, a co takhle vyvolat vzpouru. Svaz potřebuje lidi a hodně lidí aby měl peníze a měl za koho mluvit. Nejde o to vytvořit nový svaz. Ale jednoduše požadavky a kulku do obálky. V normálním životě se s Váma také nikdo nemazlí, buď se staráte nebo nemáte. Aleš

Dne Wednesday 24 of November 2010 14:26:00 PavelN napsal(a):
> http://www.uschovna.cz/
>
> bere jenom 300M, ale třeba se ten soubor s pomocí zipu nebo raru smrskne

video se nesmrskne pomoci zipu , ale kompresi videa :)
Sam pouzivam Linux, ale ve vindows je treba program
http://www.slunecnice.cz/sw/video-caster/
tak to muzete skusit. Nebo tady umoznuji az 2G :


http://www.ulozto.cz/


--



S pozdravem

Jan Cervenka

A máme tady teroristy.

http://pavel.lasakovi.com/projekty/internet/internetove-uschovny/

doporučuji pomocí archivního programu (např. RAR) rozložit na 100 MB soubory
a použít www.uschovna.cz
Pavel


----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 24, 2010 2:22 PM
Subject: uloení dat


Zdravím kolegové.
Potřeboval bych rychle uložit jedno video z vytáčení pro jiného kolegu aby
si to mohl stáhnout.Obsah je asi 380Mb.Zkoušel jsem to na letecká pošta ale
vejde se tam jen 160Mb.Nevíte o něčem kde se ty data dají uložit tak aby si
je druhý na jiném konci republiky mohl stáhnout?

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465) (48467)

No, ono by včelaři možná šlechtili. Jenže u včelaře s 10 - 15 včelstvy by nějaké objevení včelstva odolnějšího k roztočům byla spíš náhoda. To by nebylo u včelaře s řádově 100 včelstvy, ...
xxxxxxxxxxxxxxxxx
Jestli si to dobře pamatuji a jestli jsem to dobře pochopil, tak právě tenhle problém popisoval na zmíněné pražské konferenci k 10. výročí PSNV holandský šlechtitel Henk Kok. Ta přednáška byla ve srovnání se show Johna Kefusse jaksi nenápadná, nicméně velice cenná. Právě Holanďané mají problém, že pro výzkum nemají velkochovy, včelaři mají většinou jen pár včelstev. Jenomže oni dokázali vyvinout fungující systém, kdy se jednotliví malovčelaři spojili, dali některá svá včelstva k dispozici výzkumnému programu. Koordinátoři vyvinuli fungující program, metodiku testů a ošetřování a výsledky účastníci zasílají do koordinačního centra. Pochopil jsem to správně? No: a teď na krev: myslíte, že by to šlo i u nás? Třeba na bázi VMS, kde už řada kroků v tom smyslu učiněna byla?
Mýlím-li se, tak mě, prosím, opravte. Já bych si s dovolenm také ... ale ne, už zase ... ;-) ... já bych do toho, s dovolením, také šel ...
Jiří

já bych do toho, s dovolením, také šel ...
Jiří
------------------------------------------------------

Tak doufám, že se uvidíme v Brně v lednu, kde zkusíme naformulovat postup, jak začít spolupracovat, pak ještě argumentovat a obhojovat u Státní veterinární správy. Ale kdo nic nedělá...

Uschovna zvýšila velikost zásilek až na 300 MB zdarma, a navíc - lze odeslat
i větší, to již ale za úhradu.
S pozdravem
Petr

-----Původní zpráva-----
From: Pavel Votrubec
Sent: Wednesday, November 24, 2010 5:13 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: uloení dat

http://pavel.lasakovi.com/projekty/internet/internetove-uschovny/

doporučuji pomocí archivního programu (např. RAR) rozložit na 100 MB soubory
a použít www.uschovna.cz
Pavel


----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 24, 2010 2:22 PM
Subject: uloení dat


Zdravím kolegové.
Potřeboval bych rychle uložit jedno video z vytáčení pro jiného kolegu aby
si to mohl stáhnout.Obsah je asi 380Mb.Zkoušel jsem to na letecká pošta ale
vejde se tam jen 160Mb.Nevíte o něčem kde se ty data dají uložit tak aby si
je druhý na jiném konci republiky mohl stáhnout?

Jak dopadne nový lék, mužem se těšit? [www.exosect.com]

Něco na způsob VMS je jedna ze změn, kterou bych si představoval. Zrušit povinné vyšetření zimní měly na roztoče, a každá ZO v každém katastru povinně jedno stanoviště, kde bude chovatel sledovat a zapisovat stav spadu. Spolu se záznamy o ošetření, by to byly údaje cennější než nějaké ze zimních vzorků měly. Ale doufám, že počítáte, vy dva, že už jenom za návrh můžete být "bití". Já bych, ale ještě ty vzorky zimní měli ponechal v platnosti, když už si na ně včelaři zvykli, a využil bych je na vyšetření moru. Přičemž bych umožnil včelařům s menším počtem včelstev, zimní měl sloučit v rámci katastru, třeba na padesát včelstev do jednoho vzorku. A co takhle nejednat s veterinou a začít ve svazu a svaz ať se postará, řekněme že bych o spřízněné duši uvnitř věděl. Aleš

Jo s tím se počítá, to vždy, když se jde proti zdi. S tím vyšetřením měli je Aleši max. počet včelstev v jednom vzorku 25 mimo ochranné pásmo a 15 v ochranném pásmu. Jde o to, že kultivační stanovení je vymyšleno tak, aby bylo možno kultivací něco zjistit i za situace že bude jedno vč. z 25 mít v měli spory. V ochranném pásmu je to pro jistotu ve vzorku ještě méně.

Promiňte, ale to co navrhujete je skoro k ničemu. Jsou neskutečné rodíly mezi stanovišti a směsné vzorky z více stanověť by jen rozdíly smyly. Bylo by to naprosto kontraproduktivní z více důvodů. Monotoring l stanovště na organizaci je také o ničem. U nás v organizaci dělá 3 roky monitoring přes 20 včelařů, funguje varroalinka. O tom si většina organizací může nechat jenom zdát. A přeci se občas stane, že to nezafunguje. Tady je to ale skutečně již lehkomyslností včelaře. Letos se to stalo u jednoho včelaře. Skoro celé tři měsíce měl indicie o nárůstu kleštíka a virů a také naše mnohá doporučení, žádná tragedie, kdyby poslechl. No odjel na dovču nebo měl pořád něco jiného na práci. Začátekm září, klasika. Přišel během dvou dnů o včelstva a zachránit jsme už mohli jen oddělky a 1 včelstvo. Přitom jeho kolega o 200 dál to zvládl hladce jen s Formidolem. No a vzorky na mor nás asi už nebudou také trápit. Pokud se schválí to, že přemístění včelstev nebude podléhat vet. povolení, není co řešit a vše co se v tomto směru udělalo (plošná vyšetření), budou jen vyhozené peníze. Pak budeme hledat skutečně taková včelstva a způsoby ošetřování, která riziko MVP minimalizují. Pokud vám ale za plot přestěhuje někdo včely z morového pásma, máte nejspíš smůlu. Ale jak jsem naznačil, vše špatné může být i k něčemu dobré.

Leoši, já bych toho čerta nemaloval. Zrušení vyšetření se týká jen kočovníků a né tvalých přesunů. Drtivá většina kočovníků je ale z komerčních včelařů, kteří zároveň tvoří oddělky na prodej, a v tom případě vyšetření na mor stejně potřebují a tak si je stejně nechají udělat (včetně mě). Nikdo není tak na hlavu padlej aby riskoval, že se mu za zavlečení moru půjde pomstít.

U kultivace je určitě přesnější mít vzorek z míň včelstev, ale já bych tato vyšetření spíš považoval za orientační u trvalých stanovišť, jediná včelstva, která nejsou dnes vyšetřována, a hlavně když se cena vzorku rozdělí mezi víc včelařů tak by to nemuselo tolik bolet. A podle nového nařízení stáhla veterina v ochranných pásmech počet, deset do vzorku. Že by víc vzorků a víc peněz?

"""No, ono by včelaři možná šlechtili. Jenže u včelaře s 10 - 15 včelstvy by nějaké objevení včelstva odolnějšího k roztočům byla spíš náhoda. To by nebylo u včelaře s řádově 100 včelstvy, jenže tam vybírání odolných včelstev a jejich preference v rozchovu sníží výnosy a zvýší pracnost. A kdo to těm včelařům zaplatí, když včelstva jsou jejich živobytí aonise musí chovat ekonomicky?""""
Já si to nemyslím. Nejde jen o mých 15 ale i o dalších 50 v okolí divoké i nadivoko chované (nikdo v mém okolí nic nekupuje). Pak je tu tedy jakási populace, která se spolupodílí svými trubci na výběru odolnějších. Neošetřovaná volně žijící včelstva produkují jen tvrdě vybrané trubce (napadený trubec sotva doletí na shromaždiště, a ještě ho čeká to nejdůležitější,...). To je jedna z významných metod získávání odolnějších populací.

"""A často je to tak, že včelstvo s lepším spadem v sezóně, má po ošetření spad horší, takže s roztočem si neví rady, a z takového včelstva se matky nechovají.""
Právě z těch po posouzení dalších okolností ano.

Ale ale, Roztočík napadal vzdušníce včely černé, Zavedením Kraňky, která je má menší, tento problém zmize.l Nedokázal ji pak napadnout.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 24.11.2010 15:54:45
> ----------------------------------------
> "A řekl, že v ČR úplně vymizela roztočíková nákaza po tom co se začala
> včelstva ošetřovat proti varroaze. Kdo by to před válkou řekl, že vymizí
> nějaký parazit který v té době způsoboval také nějaká procenta ztrát. Tak
> proč se u VD spokojit s málem kterou nabízí tolerance?"
>
> Vymizení roztočíka přesně odpovídá příslušným nákazovým teoriím.
> Roztočíkovi se objevil jiný konkurent parazit s řádově mnohem vyšší
> agresivitou ke včelám než roztočík a s citlivostí na stejná léčiva. A k
> němu se aplikovala řádově mnohem agresívnější léčba než byla kdysi léčka
> Befem na roztočíka. Takže zatímco léčba proti varaóze roztoče varoa jen
> omezila, takže v podstatě každý rok začínají s množením znova, u roztočíka
> stejná léčka roztoče vybila pod počet, kdy se mohli vůbec rozmnožovat a
> aspoň udržovat tak populaci, takže roztočíci vymřeli.
> U varaózy by to možná bylo podobné, střelím, kdyby každý týden od března po
> listopad se každé včelstvo fumigovalo, během několka let by se povedlo
> zbavit varoa i u neléčených ulétlých rojů.
>
>
> Ale

Účinná látka je Thymol a není nic nového, do budoucnosti se s ním i u nás počítá, až vznikne rezistence na stávající přípravky .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: bernard <bpavera/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 24.11.2010 17:38:42
> ----------------------------------------
> Jak dopadne nový lék, mužem se těšit? [www.exosect.com]
>
>
>

Účinná látka je Thymol a není nic nového, do budoucnosti se s ním i u nás počítá, až vznikne rezistence na stávající přípravky .

Pepan
-----------------------------
Takže možná kdo bude chtít, bude moc použít "přírodní" látky již dřív. Bayer si určitě zařídí platnou regsitraci.

A podle všeho se používá v sezoně, takže to by jsme ten thymol mohli již někde používat. Účinnost Gabonu jde prý rychle dolů, jak bylo prý již před lety řečeno Ing. Veselým v NASA. Divím se, že se již ten thymol nepoužívá, když se s ním počítá. :-)

Karel

To není nic divného. Čím méně účinných látek se používá tím déle budeme mít účinnou zbraň. Kdyby se všechny účinné látky používaly současně tak taky na ně bude i současně vznikat rezistence Bedemeli však 2 - 3 používat pravidelně střídavě tak to lze oddálit. To se však bohužel zapřísáhlým odpůrcům Dolu nedá ani snad vysvětlit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 25.11.2010 06:41:01
> ----------------------------------------
> Účinná látka je Thymol a není nic nového, do budoucnosti se s ním i u nás
> počítá, až vznikne rezistence na stávající přípravky .
>
> Pepan
> -----------------------------
> Takže možná kdo bude chtít, bude moc použít "přírodní" látky již dřív.
> Bayer si určitě zařídí platnou regsitraci.
>
> A podle všeho se používá v sezoně, takže to by jsme ten thymol mohli již
> někde používat. Účinnost Gabonu jde prý rychle dolů, jak bylo prý již před
> lety řečeno Ing. Veselým v NASA. Divím se, že se již ten thymol nepoužívá,
> když se s ním počítá. :-)
>
> Karel
>
>
>

>Divím se, že se již ten thymol nepoužívá, když se s ním počítá. :-)<
------------------------------------------------------------
Možná proto, abychom nemuseli zákazníkům vysvětlovat že zapáchající med včely sbíraly na lánech tymiánu ;o)).
JK

... To se však bohužel zapřísáhlým odpůrcům Dolu nedá ani snad vysvětlit.

Pepan
------------------------------

Proč jenom zapřisáhlým odpůrcům Dolu?

Vysvětli to i nám. Na Thymol vzniká rezistence?
Kde už vznikla?

Je třeba se připravit? Ať nedopadnem špatně.
A jak vznikl problém s Gabony? Taky za to můžou ti "odpůrci"? A nebo je to vlastnost všech dlouhodobých nosičů. Ve světě si tak vyrobili rezsitenci na anitráz. Právě dlouhodobou aplikací.

To je prostě jednoduchý - ze všeho obvinit nepřáteslá spiklenecká centra. :-)
Vysvětli to těm co jim v létě hynou na podzim včely, i když dělají všechno podle předpisu - nemohou za to nepřátelské ideologické centrály?.

Tady je prostě pozitivní zpráva, bohužel pro někoho ze světa. Takže hned za tím jsou nepřátelé Dolu.

Jak se dřive říkalo, je třeba to vidět především politicky:-)
A to je dobře. Pro někoho. Nedebatuje se pak nad fakty.


Karel

>Divím se, že se již ten thymol nepoužívá, když se s ním počítá. :-)<
------------------------------------------------------------
Možná proto, abychom nemuseli zákazníkům vysvětlovat že zapáchající med včely sbíraly na lánech tymiánu ;o)).
JK
-------------
Pokud bych si musel vybrat, tak bych raději vařil mateřídouškovou medovinu, než měl prázdné úly.

Někdo si prostě raději vybere tuto možnost, než jen koukat.

Karel

"Ale ale, Roztočík napadal vzdušníce včely černé, Zavedením Kraňky, která je má menší, tento problém zmize.l Nedokázal ji pak napadnout."

To je ale zvláštní, že to slyším poprvé. Když rozhodli shora, že naše původní rasa černých včel bude přešlechtěna na kraňku, tak se logicky vždy hledá zdůvodnění. Že na tento argument pro kraňku tehdy v 60 a 70 letech minulého století nějak pozapomněli, když ještě poměrně nedávno v 50 letech tehdejšího století roztočík likvidoval celé chovy stejně jako by to nyní dělala neléčená varaóza a každý včelař měl tehdy automaticky lahvičky na aplikaci Befu a flašky léčiva?

No nevím. Původně jsem se domníval, že roztočík vymizel v důsledku plošného
tlumení varoázy, ale asi před dvěma roky jsem na školení v Nasavrkách slyšel
stejnou informaci o velikosti vzdušnic, jako zde byla uvedena...

-----Původní zpráva-----
From: R. Poláek
Sent: Thursday, November 25, 2010 9:34 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: L??it nebo nel??it

"Ale ale, Roztočík napadal vzdušníce včely černé, Zavedením Kraňky, která
je má menší, tento problém zmize.l Nedokázal ji pak napadnout."

To je ale zvláštní, že to slyším poprvé. Když rozhodli shora, že naše
původní rasa černých včel bude přešlechtěna na kraňku, tak se logicky vždy
hledá zdůvodnění. Že na tento argument pro kraňku tehdy v 60 a 70 letech
minulého století nějak pozapomněli, když ještě poměrně nedávno v 50 letech
tehdejšího století roztočík likvidoval celé chovy stejně jako by to nyní
dělala neléčená varaóza a každý včelař měl tehdy automaticky lahvičky na
aplikaci Befu a flašky léčiva?

"No nevím. Původně jsem se domníval, že roztočík vymizel v důsledku plošného
tlumení varoázy, ale asi před dvěma roky jsem na školení v Nasavrkách slyšel
stejnou informaci o velikosti vzdušnic, jako zde byla uvedena..."

Velikost vzdušnic je věc snadno zjistitelná, kterou mohli bez problémů zjistit už před takovými 40 - 50 lety.
Co si pamatuji, je to ale složitější, ty vzdušnice byly pro roztočíky přístupné jen v krátké době mladosti včel, potom vstupy zarůstají chloupky a roztočík se dovnitř nedostane. Kromě toho jsem z popisu napadení roztočíkem tehdy vůbec nenabyl dojmu, že roztočík pasuje do těch vzdušnic nějak natěsno, spíš naopak, že teprve několik roztočů současně dokáže tu vzdušnici ucpat. To by potom kraňka musela mít ty vzdušnice poloviční proti černé včele nebo tak nějak a to už je jako rozdíl spíš nový hmyzí druh než dvě různé variety včely medonosné. Kromě toho, jestli má kraňka výrazně menší vzdušnice, musí mít automaticky proti černé včele i výrazně menší letový výkon, menšími vzdušnicemi se ke svalům dostane výrazně méně kyslíku. A to tak není, letový výkon kraňky je zhruba stejný jako černé včely.
Spíš naopak, jestli je kraňka horská včela, tak proti černé včele z nížinných lesů by měla mít ty vzdušnice větší, ve větší nadmořské výšce je řidší vzduch, navíc v horách jsou víc všelijaké suti a neúrodných ploch, kde nic neroste a které musí horská včela přeletět, aby se dostala na nějaké kvetoucí plochy.

Na každý přípravek časem vznikne rezistence. To je zákonité a musí se stím počítat.
Rezistence u škůdců vznikla i na DDT které mělo být naprosto bezpečné, a ještě dlouho bude otravovat životní prostředí. Údajně může za sníženou plodnost u mužů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 25.11.2010 09:02:11
> ----------------------------------------
> .. To se však bohužel zapřísáhlým odpůrcům Dolu nedá ani snad vysvětlit.
>
> Pepan
> ------------------------------
>
> Proč jenom zapřisáhlým odpůrcům Dolu?
>
> Vysvětli to i nám. Na Thymol vzniká rezistence?
> Kde už vznikla?
>
> Je třeba se připravit? Ať nedopadnem špatně.
> A jak vznikl problém s Gabony? Taky za to můžou ti "odpůrci"? A nebo je to
> vlastnost všech dlouhodobých nosičů. Ve světě si tak vyrobili rezsitenci na
> anitráz. Právě dlouhodobou aplikací.
>
> To je prostě jednoduchý - ze všeho obvinit nepřáteslá spiklenecká centra.
> :-)
> Vysvětli to těm co jim v létě hynou na podzim včely, i když dělají všechno
> podle předpisu - nemohou za to nepřátelské ideologické centrály?.
>
> Tady je prostě pozitivní zpráva, bohužel pro někoho ze světa. Takže hned za
> tím jsou nepřátelé Dolu.
>
> Jak se dřive říkalo, je třeba to vidět především politicky:-)
> A to je dobře. Pro někoho. Nedebatuje se pak nad fakty.
>
>
> Karel
>
>
>

Vysvětlovat to, že se přestal vyskytovat roztoč Acarapis Woody vzdušnicemi kraňky je dávno vyvrácený nesmysl.

Ve spolkové zemi Sasko, kde je pěstována stejná kraňka, jako na opačném svahu Krušných hor se roztočík u včel běžně vyskytuje.

To máš pravdu, na tu vlastnost Kraňky přišli poměrně nedávno až když se s léčením přestalo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 25.11.2010 09:34:39
> ----------------------------------------
> "Ale ale, Roztočík napadal vzdušníce včely černé, Zavedením Kraňky, která
> je má menší, tento problém zmize.l Nedokázal ji pak napadnout."
>
> To je ale zvláštní, že to slyším poprvé. Když rozhodli shora, že naše
> původní rasa černých včel bude přešlechtěna na kraňku, tak se logicky vždy
> hledá zdůvodnění. Že na tento argument pro kraňku tehdy v 60 a 70 letech
> minulého století nějak pozapomněli, když ještě poměrně nedávno v 50 letech
> tehdejšího století roztočík likvidoval celé chovy stejně jako by to nyní
> dělala neléčená varaóza a každý včelař měl tehdy automaticky lahvičky na
> aplikaci Befu a flašky léčiva?
>
>
>

Dobrý den,
tuto léčebnou metodu jsem dříve již zkoušel a hořkost vývaru se dá přečkat. Naopak jsem zastáncem této přírodní síly. Krásný web pro nákup přesného množství vrbové kůry je zde http://www.prodejbylin.cz/vrba_kura/index.html

Bohužel v roce 2007 jsem si na vlastní kůži ověřil , že štěstí přeje připraveným . Tedy těm , co mají zásobu léčiva vždy po ruce a neváhají ho použít , když to uznají za vhodné - bohužel. Ti ostatní , co léčí správně a podle pokynů veterináře , si pak další prostě musí pořídit včelstva nová . Na veterináře se pak ani zlobit nemůžeme. Dneska si jen málokdo z "odpovědných " dovolí nést odpovědnost za svá rozhodnutí . Radši ordinují , co sami dostali naordinováno . Někdy to vyjde a někdy je prostě rok 2007 . My včelaři neseme odpovědnost každý za svoje včely a částečně i za ty sousedovi . Proto mám léčivo v zásobě a nebudu ho váhat použít , pokud to uznám za potřebné .

Ono se s tím ošetření moc vymyslet v běžném chovu nedá. Ale sleduji i ve svém okolí, že včelaři mnohem častěji monitorují spad i v sezóně, třebaže žádné problémy nejsou, a stačí nějaká zpráva o úhynech někde, tak jsou včelaři zvědaví jak jsou na tom a jak se monitoring stane zvykem, tak je to železná košile. A v případě potřeby formidol a sledovat spad. A má tu někdo zkušenost s odpařovači KM? A nezatmelí to včely když je to v úle delší čas? Já mám síta na strůpku, na to formidol a za ten týden co to tam mají, je síto z poloviny zatmelené, v zimě venku vydrolím a mám čistý propolis. Aleš

To je ale zvláštní, že to slyším poprvé. Když rozhodli shora, že naše původní rasa černých včel bude přešlechtěna na kraňku, tak se logicky vždy hledá zdůvodnění. Že na tento argument pro kraňku tehdy v 60 a 70 letech minulého století nějak pozapomněli, když ještě poměrně nedávno v 50 letech tehdejšího století roztočík likvidoval celé chovy stejně jako by to nyní dělala neléčená varaóza a každý včelař měl tehdy automaticky lahvičky na aplikaci Befu a flašky léčiva?

Pán Polášek máte pravdu a navyše či je včela čierna, zlatá šedá, vždy je to včela európska Apis mellifera L. Veľakrát tu zaznieva falošný tón odbornosti. A tak je to i s prípravkom na báze tymolu. Myslíme si, že je to ten pravý a opak môže byť pravdou, všetko môže mať svoje plusy a mínusy.


V ponuke včelárom obchod ponúka tymol pod obchodným názvom APIGUARD a APILIFE(tymol 75%, gáfor a mentol a výťažok z eukaliptu), učinnosť sa v niektorých štúdiách preceňuje, ale v serióznych pokusoch bola účiinnosť nižšia od KM 68 až 82%, takže z blata do kaluže. Chuť o vôňa prechádza do medu a zákazníkom nebude chutiť. Aj úmrtnosť včiel a lariev je preukazne vyššia ako pri použití bežných preparátov.
Zisťujem, že väčšina prispievateľov je alergická na pracovníkov z Dolu, hoci im môžu ďakovať za to, že ešte chovajú včelstvá.
Ja Gabun nepoužívam, ale je to stále dobrý prípravok, ak sa správne dodržuje technologický postup a čas (od 25.7 do 10.8) jeho vkladania do ošetrovaného včelstva.

Celkom zaujímavá téma. Aj ja prvý krát počujem, žeby kranka bola odolná voči roztočíkovi acarapis woodi. Na Slovensku sa pozitívne včelstvá vždy bez zľutovania zlikvidovali a včelstvá v okolí sa preliečovali befom. Od r. 1974 sa roztočíková nákaza na Slovensku nezaevidovala.
Hovorí sa, že prirodzene odolnú včelu proti roztočíkovi vyšľachtil brat Adam a je to všeobecne známa Buckfatská včela. Akým spôsobom sa bráni proti roztočíkovi neviem. Chcem sa opýtať či sa ešte v Čechách objavuje Acarapis woodi.

> Muselo by se v každé organizaci o toho zapojit několik
> včelařů těch největších a cpát pod tlakem kolem sebe alespoň
> zavíčkované matečníky, ale to už jsme v podstatě u
> neproveditelných teorií, zvl, když z ÚV ani z VÚ nám nijaká
> aktivita nehrozí. Přiznám se, že ani já bych se nezapojil,
> není čas. Dále se mi líbí myšlenka, že prvnímu chovateli,
> který přesvědčivě takový materiál veřejnosti dodá by měl být
> vyplacen větší obnos, jako uznání za to, co pro nás ostatní
> lenochy udělal. Přimlouval bych se za šestimístnou cifru.

Mě by zajímalo, kdo by takovou 6-ti místnou cifru uděloval, kdo by rozhodl, že toto je VT včela. Nejspíš někdo z ÚV nebo VÚ, což by mi přišlo divné, když od nich "nijaká aktivita nehrozí".

Nejspravedlivější odměnou chovatele (či jiného subjektu - o.s./s.r.o./a.s.), který přinese VT včelu bude poptávka včelařů po matkách. A ta by asi vyšroubovala cenu hodně vysoko. Pak by pár set vyprodukovaných matek mohlo přinést i více než šesticiferné "odměny". Tady by byl trh spravedlivý soudce.

Jenomže jsme v české kotlině a takový inzerát za matku za 2-4.000 Kč by z daného subjektu udělal největšího lichváře a šejdíře. Kam by se hrabaly pomluvy na zlé výkupce medu. Léta výzkumné práce šlechtitele by pak už nikdo neviděl...

A dovedu si pak představit aktivity, které by se snažili zavést maximální regulovanou cenu matky nebo něco podobného.

Nebojte se, že to bude tak hrrrrr. Jen převedení našich chovů z přelomu 19 a 20 století kdy se na našem území kromě kraňky vyskytovaly ještě včely vlašské i černé, na kraňku trvalo 40 - 50 let. A také to bylo provázeno pečlivým novošlechtěním a odstraňování jedné její původní nepříjemné vlastnosti, bodavosti. Za konec této práce se považují 60 léta. Takováto šlechtění jsou prací pro několik generací včelařů. Jednou se to určitě podaří ale do té doby nám zbývá jen opatrné a rozumné používání chemie. Ať chceme či ne.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 25.11.2010 20:19:25
> ----------------------------------------
> > Muselo by se v každé organizaci o toho zapojit několik
> > včelařů těch největších a cpát pod tlakem kolem sebe alespoň
> > zavíčkované matečníky, ale to už jsme v podstatě u
> > neproveditelných teorií, zvl, když z ÚV ani z VÚ nám nijaká
> > aktivita nehrozí. Přiznám se, že ani já bych se nezapojil,
> > není čas. Dále se mi líbí myšlenka, že prvnímu chovateli,
> > který přesvědčivě takový materiál veřejnosti dodá by měl být
> > vyplacen větší obnos, jako uznání za to, co pro nás ostatní
> > lenochy udělal. Přimlouval bych se za šestimístnou cifru.
>
> Mě by zajímalo, kdo by takovou 6-ti místnou cifru uděloval, kdo by rozhodl,
> že toto je VT včela. Nejspíš někdo z ÚV nebo VÚ, což by mi přišlo divné,
> když od nich "nijaká aktivita nehrozí".
>
> Nejspravedlivější odměnou chovatele (či jiného subjektu -
> o.s./s.r.o./a.s.), který přinese VT včelu bude poptávka včelařů po matkách.
> A ta by asi vyšroubovala cenu hodně vysoko. Pak by pár set vyprodukovaných
> matek mohlo přinést i více než šesticiferné "odměny". Tady by byl trh
> spravedlivý soudce.
>
> Jenomže jsme v české kotlině a takový inzerát za matku za 2-4.000 Kč by z
> daného subjektu udělal největšího lichváře a šejdíře. Kam by se hrabaly
> pomluvy na zlé výkupce medu. Léta výzkumné práce šlechtitele by pak už
> nikdo neviděl...
>
> A dovedu si pak představit aktivity, které by se snažili zavést maximální
> regulovanou cenu matky nebo něco podobného.
>
>
>

Není to tak jednoznačné. Podívejte se na lidi v Evropě. Jsme jedno indoevropské plemeno a podívejte se na rozdíly mezi národy a jakými kde trpí chorobami a jaké mají fiziologické a jiné vlastnosti. Ať jsou to turci, slováci .cikáni, židé, či germáni.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 25.11.2010 17:39:57
> ----------------------------------------
> To je ale zvláštní, že to slyším poprvé. Když rozhodli shora, že naše
> původní rasa černých včel bude přešlechtěna na kraňku, tak se logicky vždy
> hledá zdůvodnění. Že na tento argument pro kraňku tehdy v 60 a 70 letech
> minulého století nějak pozapomněli, když ještě poměrně nedávno v 50 letech
> tehdejšího století roztočík likvidoval celé chovy stejně jako by to nyní
> dělala neléčená varaóza a každý včelař měl tehdy automaticky lahvičky na
> aplikaci Befu a flašky léčiva?
>
> Pán Polášek máte pravdu a navyše či je včela čierna, zlatá šedá, vždy je to
> včela európska Apis mellifera L. Veľakrát tu zaznieva falošný tón
> odbornosti. A tak je to i s prípravkom na báze tymolu. Myslíme si, že je to
> ten pravý a opak môže byť pravdou, všetko môže mať svoje plusy a mínusy.
>
>
> V ponuke včelárom obchod ponúka tymol pod obchodným názvom APIGUARD a
> APILIFE(tymol 75%, gáfor a mentol a výťažok z eukaliptu), učinnosť sa v
> niektorých štúdiách preceňuje, ale v serióznych pokusoch bola účiinnosť
> nižšia od KM 68 až 82%, takže z blata do kaluže. Chuť o vôňa prechádza do
> medu a zákazníkom nebude chutiť. Aj úmrtnosť včiel a lariev je preukazne
> vyššia ako pri použití bežných preparátov.
> Zisťujem, že väčšina prispievateľov je alergická na pracovníkov z Dolu,
> hoci im môžu ďakovať za to, že ešte chovajú včelstvá.
> Ja Gabun nepoužívam, ale je to stále dobrý prípravok, ak sa správne
> dodržuje technologický postup a čas (od 25.7 do 10.8) jeho vkladania do
> ošetrovaného včelstva.
>
>
>

Jaro, v Čechách roztočíková nákaza nebyla zjištěna od poloviny osmdesátých let. Přesto se pořád kontrolně vyšetřuje povinně u chovatelů matek. Je to Evropské nařízení o nebezpečných nákazách. Takže nejspíš jinde s tímto roztočem pořád problémy mají. A o té odměně za vyšlechtění včely, která bude odolávat roztoči varroa jsem také něco slyšel. Jde o celoevropskou výzvu a tím bych si vysvětlil iniciativu tímto směrem různých včelařských provozů. Spojit užitečné s příjemným. A něco málo o výskytu kraňky na našem území. Co mám vydání Včela moravská z let 1900 až 1905 tak zde vychází výzvy o zachování tradice chovu naší včely domácí oproti chovu včely kráňské, třebaže je to včela mírná a dobrá medařka. Takže, nejspíš včela kraňská už někde v té době získávala oblibu u chovatelů na účet včele tmavé.

na Slovensku testoval apiguard Mvdr Staron,v niektorom cisle Vcelara bol o tom clanok,vysledky boli take ako vravi p.Turcani,z blata do kaluze...

na Slovensku testoval apiguard Mvdr Staron,v niektorom cisle Vcelara bol o tom clanok,vysledky boli take ako vravi p.Turcani,z blata do kaluze...
-----------------------------------
Ale tady byla řeč o jiném přípravku.

:-)

A pokud měl u vás Apiguard alepoŇ 50% ÚČINNOST, TAKY DOBRÉ NA TO, ŽE JEJ MŮŽU POUŽÍT v podletí.

To je určitý rozdíl mezi SR a ČR. Tady byl (jestli mám správné informace) obchodník co jej dovezl udán a pokutován.

:-)

Karel

Také jsem na to narazil.
Jestli jsem to správně pochopil, základní myšlenka je najít nosič takový,
jako známe prach z pěnového polystyrenu. Ať děláme, co děláme, úplně se ho
zbavit nejde. Jedna včela to dostane na česno a nadruhou, co přiletěla, to
elektrostatickou silou přiskočí a ona to přinese do úlu zpět. Uvidíme.

http://www.research-in-germany.de/55876/2010-11-16-bayer-cropscience-acquires-varroa-mite-control-product-from-exosect.html

http://www.exosect.com/pest_solutions/exomite/exomite.asp

Vašek.

----- Original Message -----
Účinná látka je Thymol a není nic nového, do budoucnosti se s ním i u nás
počítá, až vznikne rezistence na stávající přípravky .
Pepan

> Jak dopadne nový lék, mužem se těšit? [www.exosect.com]

PV:
Jedna včela to dostane na česno a nadruhou, co přiletěla, to
elektrostatickou silou přiskočí a ona to přinese do úlu zpět. Uvidíme.

-------------
Jestli je to co jsem nedávno četrl, tak to by se mělo sypat na horní loučky a včely by měly mít snahu to uklízet a při tom se to na ně má lepit. A občas potrefit roztoče.

Mám dojem, že je to už druhá zpráva od téhož koncernu - předtím už publikovali, že budou dělat něco s KM.

Taky už starý. Známe dávno. :-)

Karel

"Nebojte se, že to bude tak hrrrrr. Jen převedení našich chovů z přelomu 19 a 20 století kdy se na našem území kromě kraňky vyskytovaly ještě včely vlašské i černé, na kraňku trvalo 40 - 50 let. A také to bylo provázeno pečlivým novošlechtěním a odstraňování jedné její původní nepříjemné vlastnosti, bodavosti. Za konec této práce se považují 60 léta. Takováto šlechtění jsou prací pro několik generací včelařů. "

Já myslím, že tehdy bylo v podstatě úplně jedno, na které plemeno ta volba padne. V podstatě každá včela, kromě těch žijících na místech velmi klimaticky odlišných, by se hodila. Byla to jen otázka určité lobby. Mohla převládnout lobby místní černé včely a potom bychom měli dnes svoje místní plemena a rakušani by si k nám jezdili pro matky. Mohla převládnout lobby vlašek a potom bychom tady měli "zlaté" včely. Jenže převládla lobby kraněk.
Problém byl asi v metodice přínosu "nové krve" U nás zřejmě převládli už tehdy včelařští zlatokopové, kteří chtěli za co nejméně práce co nejvíc medu. Tak jezdili za včelami někde daleko a dovezli matku. rozchovávali od ní dcery a 2 - 3 roky využívali efekt F1. Potom zas někde vyjeli a dovezli zas jiné matky a zase 2 - 3 roky rýžovali. Tím došlo k rozkolísání genů naší včely a zejména v okolí takových včelařů se vyskytoval mix následných generací F1 neboli spousta včelstev tam měla všemožné parametry, divokost, snůšku, plodování na minimální nebo maximální mezi.

Správný postup je takový, že se přinese jedna nebo více matek stejné kvalitní cizí linie, zkříží se a potom se takových 10 - 20 let ta populace vybírá a brakují se extrémy. Pak se zase přikříží nějaká kvalitní linie a zase se 10 - 20 let vybírá a brakuje. Kdyby to nějaký chovatel u nás někdy okolo roku 1900 nebo ještě dříve začal provozovat a vydrželo mu to nejméně takových 50 let nebo ještě víc, třeba dodnes, tak dnes tady máme svoje včelí linie a vyvážíme je do světa. A bylo by úplně jedno, na jaké včele to začalo. Jenže bohužel u nás byli tehdy jen zlatokopové a ne žádný chovatel, tak dneska linie včel , dnes už k řízenému přišlechťování všelijakých uznaných chovů, pouze dovážíme.

Zdravím z Budapešti,
první hřebeny jsem nechal udělat pozink, jsou za polovic, ale kvůli kyselině mravenčí další várka už z nerezu, což je pro výrobce i složitější, nerez plech je o hodně tvrdší.
Pan Čermák měl zřejmě špatné hřebeny. Samozřejmě, že je mám vyrobené tak, abych mohl rámek nadzvednout a položit nahoru na zub, který normálně vymezuje vzdálenost sousedních rámků. V tépoloze samozřejmě mohou třeba během léčby Gabonem zůstat. To je odpověď na to, jak dát Gabon, přidávací klícku, nebo jak vyndat rámek, aby se nerolovali včely. Prostě si napřed vedlejší rámek mírně nadzvednu pokud je potřeba a udělám si víc místa. Pokud bydlíte blízko Pardubic, můžete se přijet podívat...
Ty kolíčky, nebo jiné vymezení dole u 24 rámků bude asi bohužel potřeba. Mám 17 a všechny rámky jsou perfektně rovné, ale stejně tu a tam ho zasunu blbě.... čímž netvrdím, že to vadí včelám, spíš mně se to nelíbí a myslím si, že u 24 by byl problém mnohem větší. Hlavní problém klasiky 24 je (měl jsem je dlouho taky), že nemají trny na spodní loučce, takže trpí rozjetím na kosočtverec,nebo se zkroutí do vrtule, musí se drátkovat... Mám včely 500km daleko a neumím si už představit, že bych dělal takové zbytečnosti... Pošlu Vám fotku svých rámků, ale musím ji doma stáhnout z mobilu. O přechodu na nízké rámky stojí vždy uvažovat.
Abych odpověděl na Váš dotaz úplně - matky přidávám nejraději v 10ml injekčních stříkačkách, do které jsou malou flexou z bohu udělané díry, ucpu medocukrovým těstem, dodržet mírný sklon, aby se matky netopily v těstě a zmáčknout mezi 2 rámky, je to asi za 2 koruny a hygienické, po pár použití likviduji. Taky časem můžu vyfotit.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Černý <pavel.cerny75/=/seznam.cz>
> Předmět: Distanční hřebeny
> Datum: 25.11.2010 22:17:24
> ----------------------------------------
> Dobrý den pane Hubači,
> jsem víceméně včelařský začátečník, ale i za tu krátkou dobu jsem se rozhodl
> nahradit mezerníky v úlech. Rád bych se Vás zeptal na Vaše zkušenosti s
> distančními hřebeny. Psal jste pár příspěvků do včelařské diskuze, ale některé
> otázky mi zůstávají nejasné. Přidáváte matky v zasílací klícce? Ta má na
> tloušťku 12 mm a hřeben má mezery 1 cm, nebo víc? Nemáte také problém s tím, že
> při vytahování se včely o sebe "rolují", tím že nejde rámky roztáhnout od sebe a
> mít tak víc místa (aspoň o tom psal pan Čermák v jednom příspěvku)?
> Já mám naši klasiku 39x24, tak ještě chci mít ve spodní části nástavku asi
> dřevěné 1 cm kolíčky, aby se plásty dole nedotýkaly, což se mi občas stane právě
> u mezerníků. Ještě otázka, máte nerez provedení, nebo si myslíte, že stačí
> pozink (kvůli kyselině).
> Předem Vám moc děkuji za rady!
>
> S přátelským pozdravem
> Pavel Černý
>
>
>

Zdravím z Budapešti,
první hřebeny jsem nechal udělat pozink, jsou za polovic, ale kvůli kyselině mravenčí další várka už z nerezu, což je pro výrobce i složitější, nerez plech je o hodně tvrdší.
Pan Čermák měl zřejmě špatné hřebeny. Samozřejmě, že je mám vyrobené tak, abych mohl rámek nadzvednout a položit nahoru na zub, který normálně vymezuje vzdálenost sousedních rámků. V tépoloze samozřejmě mohou třeba během léčby Gabonem zůstat. To je odpověď na to, jak dát Gabon, přidávací klícku, nebo jak vyndat rámek, aby se nerolovali včely. Prostě si napřed vedlejší rámek mírně nadzvednu pokud je potřeba a udělám si víc místa. Pokud bydlíte blízko Pardubic, můžete se přijet podívat...
Ty kolíčky, nebo jiné vymezení dole u 24 rámků bude asi bohužel potřeba. Mám 17 a všechny rámky jsou perfektně rovné, ale stejně tu a tam ho zasunu blbě.... čímž netvrdím, že to vadí včelám, spíš mně se to nelíbí a myslím si, že u 24 by byl problém mnohem větší. Hlavní problém klasiky 24 je (měl jsem je dlouho taky), že nemají trny na spodní loučce, takže trpí rozjetím na kosočtverec,nebo se zkroutí do vrtule, musí se drátkovat... Mám včely 500km daleko a neumím si už představit, že bych dělal takové zbytečnosti... Pošlu Vám fotku svých rámků, ale musím ji doma stáhnout z mobilu. O přechodu na nízké rámky stojí vždy uvažovat.
Abych odpověděl na Váš dotaz úplně - matky přidávám nejraději v 10ml injekčních stříkačkách, do které jsou malou flexou z bohu udělané díry, ucpu medocukrovým těstem, dodržet mírný sklon, aby se matky netopily v těstě a zmáčknout mezi 2 rámky, je to asi za 2 koruny a hygienické, po pár použití likviduji. Taky časem můžu vyfotit.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Černý <pavel.cerny75/=/seznam.cz>
> Předmět: Distanční hřebeny
> Datum: 25.11.2010 22:17:24
> ----------------------------------------
> Dobrý den pane Hubači,
> jsem víceméně včelařský začátečník, ale i za tu krátkou dobu jsem se rozhodl
> nahradit mezerníky v úlech. Rád bych se Vás zeptal na Vaše zkušenosti s
> distančními hřebeny. Psal jste pár příspěvků do včelařské diskuze, ale některé
> otázky mi zůstávají nejasné. Přidáváte matky v zasílací klícce? Ta má na
> tloušťku 12 mm a hřeben má mezery 1 cm, nebo víc? Nemáte také problém s tím, že
> při vytahování se včely o sebe "rolují", tím že nejde rámky roztáhnout od sebe a
> mít tak víc místa (aspoň o tom psal pan Čermák v jednom příspěvku)?
> Já mám naši klasiku 39x24, tak ještě chci mít ve spodní části nástavku asi
> dřevěné 1 cm kolíčky, aby se plásty dole nedotýkaly, což se mi občas stane právě
> u mezerníků. Ještě otázka, máte nerez provedení, nebo si myslíte, že stačí
> pozink (kvůli kyselině).
> Předem Vám moc děkuji za rady!
>
> S přátelským pozdravem
> Pavel Černý
>
>
>

Dobrý den,
potřeboval bych poradit. Přidal jsem v 10 měsící 5 rámkové oddělky ke včestvu aniž bych vyhledal starou matku. Včelstvo bylo zakrmené ve dvou nástavkách a oddělek jsem přidal ve třetím nástavku ( nasazením na ty dva ) - jen 5 rámků. Předpokládal jsem, že se včelstvo spojí a usadí pod zásobami původního včelstva. Nyní se sice včely spojily, ale sedí na těch 5 rámcích oddělku a tam je taky plod na 2 rámcích. Pozitivní je, že pravděpodbně si vybraly novou matku. Co mi vadí, nevím jak si nyní poradí se zásobami, které jsou uložené pod nimi.
Tento stav mám u 4 včelev a nerad bych o ně přišel. Co myslíte, mám prohodit nástavky tak aby včely s plodem byly pod zásobami? Nebo si s tím samy poradí a já bych jim to tím zásahem jen zkomplikoval?

Ahoj, pokud máš souše, doplň horní nástavek, ale nedělej jim tam "pořádek". vzniklé silné včelstvo obsazuje jistě i prostřední nástavek se zásobami. Pokud bys nevydržel a "musel" přehazovat, tak až v březnu, do té doby je minimální spotřeba, hlady uhyne včelstvo většinou konec března - duben, nebo když js včelstvo slabé a začne plodovat a pak se ochladí a mezi nástavky je velká mezera....
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: sezen? v?elstva a poloha z?sob
> Datum: 26.11.2010 10:04:24
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> potřeboval bych poradit. Přidal jsem v 10 měsící 5 rámkové oddělky ke
> včestvu aniž bych vyhledal starou matku. Včelstvo bylo zakrmené ve dvou
> nástavkách a oddělek jsem přidal ve třetím nástavku ( nasazením na ty dva )
> - jen 5 rámků. Předpokládal jsem, že se včelstvo spojí a usadí pod zásobami
> původního včelstva. Nyní se sice včely spojily, ale sedí na těch 5 rámcích
> oddělku a tam je taky plod na 2 rámcích. Pozitivní je, že pravděpodbně si
> vybraly novou matku. Co mi vadí, nevím jak si nyní poradí se zásobami,
> které jsou uložené pod nimi.
> Tento stav mám u 4 včelev a nerad bych o ně přišel. Co myslíte, mám
> prohodit nástavky tak aby včely s plodem byly pod zásobami? Nebo si s tím
> samy poradí a já bych jim to tím zásahem jen zkomplikoval?
>
>
>

Přečti si mředmět a na to odpovídej zbytečně to zamotáváš. nebavíme se tady kdo kdy a proč to dělal ale o šlechtění na varoatoleranci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 26.11.2010 09:39:42
> ----------------------------------------
> "Nebojte se, že to bude tak hrrrrr. Jen převedení našich chovů z přelomu 19
> a 20 století kdy se na našem území kromě kraňky vyskytovaly ještě včely
> vlašské i černé, na kraňku trvalo 40 - 50 let. A také to bylo provázeno
> pečlivým novošlechtěním a odstraňování jedné její původní nepříjemné
> vlastnosti, bodavosti. Za konec této práce se považují 60 léta. Takováto
> šlechtění jsou prací pro několik generací včelařů. "
>
> Já myslím, že tehdy bylo v podstatě úplně jedno, na které plemeno ta volba
> padne. V podstatě každá včela, kromě těch žijících na místech velmi
> klimaticky odlišných, by se hodila. Byla to jen otázka určité lobby. Mohla
> převládnout lobby místní černé včely a potom bychom měli dnes svoje místní
> plemena a rakušani by si k nám jezdili pro matky. Mohla převládnout lobby
> vlašek a potom bychom tady měli "zlaté" včely. Jenže převládla lobby
> kraněk.
> Problém byl asi v metodice přínosu "nové krve" U nás zřejmě převládli už
> tehdy včelařští zlatokopové, kteří chtěli za co nejméně práce co nejvíc
> medu. Tak jezdili za včelami někde daleko a dovezli matku. rozchovávali od
> ní dcery a 2 - 3 roky využívali efekt F1. Potom zas někde vyjeli a dovezli
> zas jiné matky a zase 2 - 3 roky rýžovali. Tím došlo k rozkolísání genů
> naší včely a zejména v okolí takových včelařů se vyskytoval mix následných
> generací F1 neboli spousta včelstev tam měla všemožné parametry, divokost,
> snůšku, plodování na minimální nebo maximální mezi.
>
> Správný postup je takový, že se přinese jedna nebo více matek stejné
> kvalitní cizí linie, zkříží se a potom se takových 10 - 20 let ta populace
> vybírá a brakují se extrémy. Pak se zase přikříží nějaká kvalitní linie a
> zase se 10 - 20 let vybírá a brakuje. Kdyby to nějaký chovatel u nás někdy
> okolo roku 1900 nebo ještě dříve začal provozovat a vydrželo mu to nejméně
> takových 50 let nebo ještě víc, třeba dodnes, tak dnes tady máme svoje
> včelí linie a vyvážíme je do světa. A bylo by úplně jedno, na jaké včele to
> začalo. Jenže bohužel u nás byli tehdy jen zlatokopové a ne žádný chovatel,
> tak dneska linie včel , dnes už k řízenému přišlechťování všelijakých
> uznaných chovů, pouze dovážíme.
>
>
>

"potřeboval bych poradit. Přidal jsem v 10 měsící 5 rámkové oddělky ke včestvu aniž bych vyhledal starou matku. Včelstvo bylo zakrmené ve dvou nástavkách a oddělek jsem přidal ve třetím nástavku ( nasazením na ty dva ) - jen 5 rámků. Předpokládal jsem, že se včelstvo spojí a usadí pod zásobami původního včelstva. Nyní se sice včely spojily, ale sedí na těch 5 rámcích oddělku a tam je taky plod na 2 rámcích. Pozitivní je, že pravděpodbně si vybraly novou matku. Co mi vadí, nevím jak si nyní poradí se zásobami, které jsou uložené pod nimi.
Tento stav mám u 4 včelev a nerad bych o ně přišel. Co myslíte, mám prohodit nástavky tak aby včely s plodem byly pod zásobami? Nebo si s tím samy poradí a já bych jim to tím zásahem jen zkomplikoval?

Radu vidím trošku jako problematickou, protože bude záležet, jaká bude na tom stanovišti zima. Pokud bude aspoň jednou za každý měsíc pořádná obleva, takže včely dosáhnou dolů na původní zásoby, není vůbec žádný problém, stačí jen ten horní nástavek doplnit plásty, třeba i prázdnými. Někde u Znojma nebo u Mělníka by problém s vysokou pravděpodobností být vůbec nemusel, někde u Bruntálu nebo v Podkrkonoší asi ano.
Pokud ta zima bude bez přestávek, můžou se zásoby dole stát nedostupné a včely budou muset zkusit přežít tu zimu jen se zásobami z oddělku, pokud vystačí. Tam bude hodně záležet na té síle, ale i silné včelstvi se dokáže za mrazů mezi plásty docela stlačit a tím na zásoby dole nedosáhnout.
Prohození nástavků by bylo k věci, pokud by v tom nástavku se zásobami, co bude nahoře, byly nad včelami zásoby aspoň u 2 - 3 plástů blízko ke spodní loučce. Pokud tam budou mezery 5 - 10 cm prázdného voští, zase včelky za mrazů nemusí na ty zásoby přejít. Zvláště když mají dole ještě plod.

Je to takové radění jakoby do loterie, může to vyjít, i když se neudělá nic stejně tak se s tím může laborovat a stejně to dopadne špatně. Podle mně bylo třeba týden, 14 dní po přidání zkontrolovat, kde včely sedí a pokud by seděly v tom nástavku po oddělku, doplnit tam k jejich plodu plásty se zásobami ze spodního nástavku a byl by přes zimu pokoj. Teplé počasí v listopadu na to bylo.
Nebo dát oddělek dolů, aby včelky sedly rovnou nahoru k zásobám včelstva, to by ale znevýhodnilo novou matku proti staré matce.

dobře, opravuji tedy a přejmenovávám předmět diskuze.

"Přečti si mředmět a na to odpovídej zbytečně to zamotáváš. nebavíme se tady kdo kdy a proč to dělal ale o šlechtění na varoatoleranci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 26.11.2010 09:39:42
> ----------------------------------------
> "Nebojte se, že to bude tak hrrrrr. Jen převedení našich chovů z přelomu 19
> a 20 století kdy se na našem území kromě kraňky vyskytovaly ještě včely
> vlašské i černé, na kraňku trvalo 40 - 50 let. A také to bylo provázeno
> pečlivým novošlechtěním a odstraňování jedné její původní nepříjemné
> vlastnosti, bodavosti. Za konec této práce se považují 60 léta. Takováto
> šlechtění jsou prací pro několik generací včelařů. "
>
> Já myslím, že tehdy bylo v podstatě úplně jedno, na které plemeno ta volba
> padne. V podstatě každá včela, kromě těch žijících na místech velmi
> klimaticky odlišných, by se hodila. Byla to jen otázka určité lobby. Mohla
> převládnout lobby místní černé včely a potom bychom měli dnes svoje místní
> plemena a rakušani by si k nám jezdili pro matky. Mohla převládnout lobby
> vlašek a potom bychom tady měli "zlaté" včely. Jenže převládla lobby
> kraněk.
> Problém byl asi v metodice přínosu "nové krve" U nás zřejmě převládli už
> tehdy včelařští zlatokopové, kteří chtěli za co nejméně práce co nejvíc
> medu. Tak jezdili za včelami někde daleko a dovezli matku. rozchovávali od
> ní dcery a 2 - 3 roky využívali efekt F1. Potom zas někde vyjeli a dovezli
> zas jiné matky a zase 2 - 3 roky rýžovali. Tím došlo k rozkolísání genů
> naší včely a zejména v okolí takových včelařů se vyskytoval mix následných
> generací F1 neboli spousta včelstev tam měla všemožné parametry, divokost,
> snůšku, plodování na minimální nebo maximální mezi.
>
> Správný postup je takový, že se přinese jedna nebo více matek stejné
> kvalitní cizí linie, zkříží se a potom se takových 10 - 20 let ta populace
> vybírá a brakují se extrémy. Pak se zase přikříží nějaká kvalitní linie a
> zase se 10 - 20 let vybírá a brakuje. Kdyby to nějaký chovatel u nás někdy
> okolo roku 1900 nebo ještě dříve začal provozovat a vydrželo mu to nejméně
> takových 50 let nebo ještě víc, třeba dodnes, tak dnes tady máme svoje
> včelí linie a vyvážíme je do světa. A bylo by úplně jedno, na jaké včele to
> začalo. Jenže bohužel u nás byli tehdy jen zlatokopové a ne žádný chovatel,
> tak dneska linie včel , dnes už k řízenému přišlechťování všelijakých
> uznaných chovů, pouze dovážíme."

Je to rozhodně riziková situace. Záleží na rámkové míře a množství zásob v horním nástavku (oddělku). Pokud je rámková výška 24 nebo vyšší a zásob méně než 5 kg, důrazně doporučuji přehodit nástavek zásob nahoru. S vyrušením i v mrazu si včely snadno poradí, zahřejí úlový prostor a postupně se zase stáhnou k plodu. Zásoby pak budou mít "nad hlavou", jak je přirozené. Záleží také, jaká bude zima, ale riziko úhynu je reálné. Hlavně v delším období mrazů v lednu a únoru. Broněk
------------
Radek Hubač: Ahoj, pokud máš souše, doplň horní nástavek, ale nedělej jim tam "pořádek". vzniklé silné včelstvo obsazuje jistě i prostřední nástavek se zásobami. Pokud bys nevydržel a "musel" přehazovat, tak až v březnu, do té doby je minimální spotřeba, hlady uhyne včelstvo většinou konec března - duben, nebo když js včelstvo slabé a začne plodovat a pak se ochladí a mezi nástavky je velká mezera....
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom?
> Předmět: sezen? v?elstva a poloha z?sob
> Datum: 26.11.2010 10:04:24
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> potřeboval bych poradit. Přidal jsem v 10 měsící 5 rámkové oddělky ke
> včestvu aniž bych vyhledal starou matku. Včelstvo bylo zakrmené ve dvou
> nástavkách a oddělek jsem přidal ve třetím nástavku ( nasazením na ty dva )
> - jen 5 rámků. Předpokládal jsem, že se včelstvo spojí a usadí pod zásobami
> původního včelstva. Nyní se sice včely spojily, ale sedí na těch 5 rámcích
> oddělku a tam je taky plod na 2 rámcích. Pozitivní je, že pravděpodbně si
> vybraly novou matku. Co mi vadí, nevím jak si nyní poradí se zásobami,
> které jsou uložené pod nimi.
> Tento stav mám u 4 včelev a nerad bych o ně přišel. Co myslíte, mám
> prohodit nástavky tak aby včely s plodem byly pod zásobami? Nebo si s tím
> samy poradí a já bych jim to tím zásahem jen zkomplikoval?