Včelařská konference

Podle mne by se právě F1 neměly vůbec dostat mezi běžné chovatele , ale jen do rozmnožovacích chovů. Běžní včelaři by měli nakupovat jen ustálené linie př. (Lesana, Praděd a další).
I když se Singer uvádí jako Kraňka tak základem křížení je kavkazká a anatolská včela. Viz článek v Moderním včelaři č. 4 2010 "Singer není čistá Kraňka"
S přešlechťování našich původních plemen a převodem na kraňku se započalo již po 1 světové válce, takže cca 90 let a ne 40.
pokud včelař odchovává s té původní Fi a důsledně brakuje , tak nic proti tomu. Mnohem horší nastává situace kdy právě z těchto dcer odchová další generace. A ještě zkouší na téže včelnici další linie. A právě to pokusničení je tím problémem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 16.11.2010 09:47:23
> ----------------------------------------
> "Takhle to nemůžete brát. v prvé řadě si musíte uvědomit jaké vlastnosti
> mají různá plemena matek. Vůbec není pravdou že tady máme čistou kraňku,
> všechno jsou to kříženci s převažujícími znaky kraňky. Příkladně singerky
> mají s kraňkkou pramálo společného. Včela černá opravdu udržuje celou zimu
> pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
> Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z
> jara. Musíte vzít v potaz právě tyto jejich vlastnosti protože se na našem
> území vyskytovali všechny tyto tři plemena. Právě neodborným rozmnožováním
> potomstva F1 lze dosáhnou vyštěpení těchto původních vlastností."
>
> No, 40 let neustálého přešlechťování naší původní včely dovezenými plemeny
> musí být někde znát.
> Singer, Troiseck a další původem rakouské kmeny jsou, pokud vím, taky
> označovány jako kraňky.
> A jaké je neodborné proti odbornému rozmnožování potomstva F1? Včelař koupí
> matku, a odchová z ní dcery F1. Vyřadí obvykle jen extrémy, jako málo
> životaschopné nebo příliš bodavé a ostatní si nechá. A za takové 2 - 3 roky
> koupí , podle toho, jaká je zrovna reklama, jinou matku a zase z ní odchová
> dcery. Kde je v tom nějaký prostor pro odbornost nebo neodbornost?
> Pochybuji, že někdo brakuje matky podle množství plodu na podzim, to, jak
> tady sleduji, v tuto dobu se obvykle ani do včel nedívá, natož aby nějak
> brakoval podle množství plodu. Maximálně na jaře včelstva, která na podzim
> toho příliš proplodovaly a jsou tak na jaře hodně slabá, zruší nebo označí
> a zruší později v podletí.
> Zas na druhé straně chovatel šlechtěných matek, pokud vybírá z nějaké
> stovky včelstev tu 1 - 2 - 3 nejlepší linie na chov a potom prodej matek,
> si už může dovolit podrobné hodocení každého včelstva, kde i kdyby se na
> podzim do včel vůbec nedíval, vyjdou mu na jaře kvůli proplodovaným zásobám
> příslušná včelstva jako horší, marnotratnější na zásobách a tak je prostě
> nevybere.
> Jinak kraňka je horská včela, která vznikla v prostředí vysoko položených
> horských luk s malým množstvím lesů. Jako taková se adaptovala na tvrdou
> zimu tím, že v zimě neploduje a potom se adaptovala na prostředí horských
> luk, kdy velice krátce po stání sněhu tam všechno intenzívně rozkvete.
> U nás by kraňka měla opodstatnění v horách nebo v severních chladnějších
> oblastech, kde zimní plodování jiné včely příliš zatěžuje, ale někde v
> Polabí nebo na jižní Moravě ani tak ne, když tam po většinu zimy jsou
> teploty jen kolem nuly. Nebo obecně v lesnatých teplejších oblastech, kde
> kraňka špatně využívá medovici, na rozdíl od původní včely.
> Zbývá jedině varaóza, předpoklad, že když mají včely v zimě plodovou
> přestávku, budu se v těch včelách roztoči šířit méně. Podle mně, pokud se
> pomine varaóza, bylo šíření kraňky u nás chyba, tady nejsou Alpy, vhodnější
> by bylo šlechtit domácí tmavou včelu, případně v tom polabí a na jižní
> moravě možná dokonce i s určitou příměsí italské včely.
>
>
>