Včelařská konference

"Takhle to nemůžete brát. v prvé řadě si musíte uvědomit jaké vlastnosti mají různá plemena matek. Vůbec není pravdou že tady máme čistou kraňku, všechno jsou to kříženci s převažujícími znaky kraňky. Příkladně singerky mají s kraňkkou pramálo společného. Včela černá opravdu udržuje celou zimu pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z jara. Musíte vzít v potaz právě tyto jejich vlastnosti protože se na našem území vyskytovali všechny tyto tři plemena. Právě neodborným rozmnožováním potomstva F1 lze dosáhnou vyštěpení těchto původních vlastností."

No, 40 let neustálého přešlechťování naší původní včely dovezenými plemeny musí být někde znát.
Singer, Troiseck a další původem rakouské kmeny jsou, pokud vím, taky označovány jako kraňky.
A jaké je neodborné proti odbornému rozmnožování potomstva F1? Včelař koupí matku, a odchová z ní dcery F1. Vyřadí obvykle jen extrémy, jako málo životaschopné nebo příliš bodavé a ostatní si nechá. A za takové 2 - 3 roky koupí , podle toho, jaká je zrovna reklama, jinou matku a zase z ní odchová dcery. Kde je v tom nějaký prostor pro odbornost nebo neodbornost? Pochybuji, že někdo brakuje matky podle množství plodu na podzim, to, jak tady sleduji, v tuto dobu se obvykle ani do včel nedívá, natož aby nějak brakoval podle množství plodu. Maximálně na jaře včelstva, která na podzim toho příliš proplodovaly a jsou tak na jaře hodně slabá, zruší nebo označí a zruší později v podletí.
Zas na druhé straně chovatel šlechtěných matek, pokud vybírá z nějaké stovky včelstev tu 1 - 2 - 3 nejlepší linie na chov a potom prodej matek, si už může dovolit podrobné hodocení každého včelstva, kde i kdyby se na podzim do včel vůbec nedíval, vyjdou mu na jaře kvůli proplodovaným zásobám příslušná včelstva jako horší, marnotratnější na zásobách a tak je prostě nevybere.
Jinak kraňka je horská včela, která vznikla v prostředí vysoko položených horských luk s malým množstvím lesů. Jako taková se adaptovala na tvrdou zimu tím, že v zimě neploduje a potom se adaptovala na prostředí horských luk, kdy velice krátce po stání sněhu tam všechno intenzívně rozkvete.
U nás by kraňka měla opodstatnění v horách nebo v severních chladnějších oblastech, kde zimní plodování jiné včely příliš zatěžuje, ale někde v Polabí nebo na jižní Moravě ani tak ne, když tam po většinu zimy jsou teploty jen kolem nuly. Nebo obecně v lesnatých teplejších oblastech, kde kraňka špatně využívá medovici, na rozdíl od původní včely.
Zbývá jedině varaóza, předpoklad, že když mají včely v zimě plodovou přestávku, budu se v těch včelách roztoči šířit méně. Podle mně, pokud se pomine varaóza, bylo šíření kraňky u nás chyba, tady nejsou Alpy, vhodnější by bylo šlechtit domácí tmavou včelu, případně v tom polabí a na jižní moravě možná dokonce i s určitou příměsí italské včely.