- (e-mailem) --- 16. 11. 2010
Re: Re: (48219) (48222)
Takhle to nemůžete brát. v prvé řadě si musíte uvědomit jaké vlastnosti mají různá plemena matek. Vůbec není pravdou že tady máme čistou kraňku, všechno jsou to kříženci s převažujícími znaky kraňky. Příkladně singerky mají s kraňkkou pramálo společného. Včela černá opravdu udržuje celou zimu pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2 Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z jara. Musíte vzít v potaz právě tyto jejich vlastnosti protože se na našem území vyskytovali všechny tyto tři plemena. Právě neodborným rozmnožováním potomstva F1 lze dosáhnou vyštěpení těchto původních vlastností.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: > Datum: 16.11.2010 08:26:17 > ---------------------------------------- > "tomu nevěřím,nesmysl,v noci je falešně nezahřeje slunko... > podle mých pozorování matky začly klást když bylo v noci jižní proudění,tak > jak dnes,ono je přece jasný ,že pak je teplo aji přes den ,ale rozhodující > jsou noční maxima,který spouští plodování, > jen bych přidal,že postavení Měsíce na obloze je pro plodování rozhodující > daleko víc než teplota,den-noc atd. > díky Měsíci tu máme tuhle formu života > dnes v 5:30 bylo na teplomeru 13.5 C" > > Když se začtete do článků třeba ve Včelařstvích starých takových 30 let, > najdete tam od praktiků, ale skutečných praktiků, kteří měli možnost to > vidět na vlastní oči, poznatky o tom, že tehdejší včely běžně plodovaly, > třebas jen s pár buňkami plodu, souvisle přes zimu a to i v době největších > mrazů. > Tuším Brenner měl teorii 40 dnů, sice že matky potřebují i v zimě kolem > sebe mlaďušky a tak včelstvo kvůli tomu každých 40 dní nasazuje plod, > třebas za mrazů jen těch pár buněk. > > Je na 99 procent jasné, že když se začalo zavádět nárazové krmení na zimu > zhruba na přelomu července a srpna, oproti předchozímu systému, kdy se > běžně krmilo v září a dokrmovalo do podzimu, tak včelstva, která na podzim > a na začátku zimy neplodovala, vycházela při výběru proti včelstvům která > plodovala, lépe na spotřebu zásob, případně měla na jaře o nějaké kilo více > zásob a o toto byl jejich jarní rozvoj rychlejší a první snůška větší. I > když jinak byly tyto včely stejně dobré v snůškách i v dlouhověkosti a v > dalších parametrech. > Takže výběr u chovatelů v posledních 20 nebo ještě víc letech, zvlášte > pokud vybírali výhradně na využití první řepkové a podobné snůšky, prostě > upozadil včelstva, která měla to plodování na podzim geneticky v sobě. > Určitě se s tím svezly geny italské včely vlašky, které mají zimní > plodování běžné a které byly o to víc eliminovány, otázka je, jak moc > genetických vloh na podzimní plodování bylo v původních kraňkách, kterými > je naše populace včel posledních pár desítek let soustavně přešlechťována. > Takže to, jestli někomu včelstva na podzim plodují nebo neplodují, může být > klidně tím, že jeden má ty včely méně přešlechtěné, druhý třeba > přešlechtěné víc.... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48226
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |