Archiv Včelařské konference

Josef Menšík napsal:

>Tomu negativnímu ovlivňování trubci okolních včelařů se předchází vekým odchovem vlastních trubců u vybraných včelstev a tké tím, že tyto sousedy pravidelně obdarováváme svými nejlepčími matkami.
.........................

Problém s těmi trubci je ten, že nevíme, jestli někdo ze sousedů nemá včely, které v sobě skrývají ještě lepší geny na odolnost, než ty moje.
Lepší by bylo, kdyby se o to co nejvíce lidí začalo zajímat, a případné poklady, skryté na vlastní včelnici, odhalovat. :)

Takže já jsem zvolil tu strategii vodního proudu, mírného tlaku na stejné místo - jak v naší ZO, tak přes internet.
snažím se o tom mluvit, říkat a poslouchat argumenty.
:)

Podle mě, pokud na výběru odolnějších včelstev něco je, nakonec to musí pochopit když ne všichni, tak většina.
Pokud je to hloupost, nakonec musí přijít argumenty, které pochopím i já, a přestanu o tom mluvit. :)

Zatím to ale vidím tak, že na tom něco je nebo minimálně může být, a většina, zcela nelogicky, se chová, jako by na tom nic nebylo. Výběr včelstev na odolnost proti roztoči se ignoruje a čeká se na zázrak - až druzí vyšlechtí odolnou včelu.

RK

Nebude přišroubování do kompletního rámku z hlediska následné manipulace výhodnější? Neprostaví včely prázdný prostor, neohraničený loučkami divočinou na šikmo?

A.M.: "A stav přirozeného výběru by probíhal až do úplně likvidace naší včely."

až na tuto větu souhlasím

P.K.: "napadlo me varou nakazit pohlavní nebo jinou
smrtelnou infekci nebo ho geneticky zneplodnit"

ani to by myslím nepomohlo, leda jen dočasně.

Myslím, že příroda by si uměla poradit sama i bez nás. Dospěla by k rovnováze mezi včelou (varroatolerantní) a roztočem (méně agresivním než jaké dnes máme).

To je jen můj názor, jiný názor nikomu neberu. A vede mě k tomuto názoru článek na Wikipedii: Invaze králíka divokého v Austrálii

Prostě i sebevarroatolerantnější včela by asi měla co dělat s populací roztočů V.d., které jsme si díky léčebným metodám vyselektovali. Aby roztoč přežil, musí se velmi agresivní strategií množit a šířit.

Když se bude roztoč množit velmi agresivně (a bey zásahu člověka), zlikviduje svého hostitele a tím i sebe. To je proti přírodě. Přežili by jen ti, co svého hostitele nechají žít.

Tento názor jsem si uvtořil i po té, co před časem povídal v Brně na MZLU v Brně Bill Růžička o včelaření, o V.d., o MiteGone a o experimentu se šlechtěním VT včel na nějakém ostrově..

Jsme ale jen v teoretické rovině. Experimentovat ale takto, to by asi "nahoře" neprošlo ;-)

Ale i tak má smysl vybírat včely, selektovat a hledat, každá úspora chemie má smysl...

inspirace:
Moderní včelař 3/2004 - http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2004_03_MV.pdf

Když to vezmeš kolem dokola? Na tohle je dobré finské zimování. Zabiješ tím dvě mouchy ranou Vyměníš kompletně celé dílo před zimou, přerušíš vývoj kleštíků, Je to i ve světě používaný očistný postup u moru. a nemusíš tak řešit žádné přechodné rámky nástavky a jiné blbiny. nebo na jaře udělat to samo jen s vyříznutím a použitím rámků s plodem

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: T?et?k <trestik/=/trestiik.cz>
> Předmět: Re: Zm?na technologie
> Datum: 08.11.2010 14:00:56
> ----------------------------------------
> Jde mi jen o to, jak to s co nejmenší pracností a co nejšetrněji provést.
> Přechod z 32x24 na NN jsem již absolvoval, ale tam jsem souše vyřezával. O
> tom, že k horní loučce přišroubuji celý rámek jsem také uvažoval. Tuto zimu
> zimuji ve dvou nástavcích 39x24. Na jaře spodní nástavek přemontuji do VN a
> horní do NN (zde budu souše vyřezávat), takže na jaře začnu s jedním VV a
> jedním NN a během sezóny přidám další NN dle potřeby. Nevím proč by se
> včely měly nadměrně rojit. Mřížku nepoužívám a na VN mohu postavit
> libovolný počet NN.
>
>
>

Nějakou divočinu tam postavit samozřejmě můžou, když ji tam budou chtít. Ale hned jak by měly postavenou nějakou mezistěnu, i z části, a budou v síle a předpokládám, že když staví tak je snůška, bych přeložil staré rámky do medníku přes dva polonástavky. Nejlíp ovšem oddělit mřížkou. Vyběhne plod a po snůšce vytočit a vyřadit. A tomu prostavování se moc neubráníte ten měsíc to chce vydržet.

Pět roků jsem používal medomet Logar, ke vší spokojenosti. S větším počtem včelstev jsem vybral zvratný medomet od pana Kováře a jsem též spokojený. Zpracování, kvalita, cena odpovídá. A to jsem docela náročný, dělám v nástrojárně.
Určitě bych nešel do srbů, poláků. Zpracování, kvalita hrozná - neodpovídá ceně, myslím že jsou předražení.
Petr

Tech vyrobcu je tady hafo. Pred chvili mi volala zena, ze uz prisel dopis z UV, co se tyce dotace, uz nevim presne, ale meli jsme tam zbozi za 22-23 tisic, dotace cini 7 tisic. V takovem pripade, se vyplati si medomet vyrobit doma sam. Da se rici,ze se o dotaci temer nejedna, ponevadz 20 % DPH si bere stat stejne zpet, takze prelevame penize ze SZIF zept do kasy priteli Kalouskovi.

P.

""podle odborných pramenú jze dosáhnout výběrem o jednu generaci dělníc méně neb existují včelstva s delším životem včel. a jedna generace dělnic to je nějských brouků.

pepan""

Ano, to je jedna z vlastností - podpůrných a je ještě tak 5 až 10 jiných a VSH hlavní. A pak babo raď jak všechny ty vlastnosti upevnit. Nic jednoduchého to nebude.

"V té souvislosti si dovolím ještě jednu možná kacířskou otázku: co si myslíte o oficiálním dávkování Varidolu? Je tam ta skrytá "rezerva účinku"? Je-li, pak jaká? Funguje Vám i nižší dávkování, tedy menší dávky chemie? "

Já si o tom myslím to, že to dávkování beru jako fakt. Laborování se všelijakými chemikáliemi jsem si užil dostatek, když jsem kdysi strašně dávno dělal střelné prachy pro rakety, ohňostroje a bouchací kuličky a plastické hmoty, výroby vodíku, a podobně a potom taky několik let laboratoří na vysoké, takže nemám moc zájem. Obecně to dávkování je asi hodně statistická věc. Včely léčí cca 10 tisíc důvěrníků, od lékařů znalých všechno kolem toho po dělníky v důchodu, kteří se jen mechanicky drží návodu, a ve všelijakých úlech, třeba více "děravých" nebo za toho silného větru a je třeba dosáhnout toho, aby léčení fungovalo na řekněme 99 procentech léčených včelstev, krom toho u těchto léčiv mnohonásobné předávkování včely nijak,aspoň znatelně netráví, jako tomu je při předávkování kyseliny mravenčí. takže Varidol a podobná léčiva asi budou mít nějakou dost značnou rezervu v účinnosti.
Držím se předepsaného dávkování a nijak nad tím nepřemýšlím.

Já bych taky preferoval přemetaní na mezistěny v podletí. Zvláště ve včelíně je to docela výhodné, protože zvenku česno zůstává stále stejné bez ohledu na to, jaký úl je uvnitř a včelky se tak nezalétávají..
Pokud už by se to mělo dělat na jaře, zůžil bych včely v předjaří v zadováku na krátkou dobu na 10 plástů 39x24, jen plod a zásoby. Plásty 39 x 24 bych doma v klidu prořezal do langstrothů.
Když se plást dostatečně zahřeje na "letní" teplotu 30 - 35 st C, dá se opatrně vytáhnout drátek a plást potom vyřezat z rámku jako celek. Když se ořízne na výšku langstrotha a potom zatlačí do zadrátkovaného langstrotího rámku, drážka pro drátek se prořízne nožem a potom krátcě zataví, je to skoro totéž, jako by včely to voští v langstrothu vystavily. Drátek je prakticky uprostřed plástu a včelky to potom v úlu opraví, zadělají voskem. Na prázdné místo je možné taky zatavit mezistěnu nebo nechat včelkám na vystavení, plást je možné takhle i složit z více pásu voští....., nevyužijí se jen kousky voští. Jen na to musí být čas a plást musí být teplý, nedá se to dělat v časovém tlaku nad otevřeným úlem.

"""""""""Když se ořízne na výšku langstrotha a potom zatlačí do zadrátkovaného langstrotího rámku, drážka pro drátek se prořízne nožem a potom krátcě zataví, je to skoro totéž, jako by včely to voští v langstrothu vystavily. Drátek je prakticky uprostřed plástu a včelky to potom v úlu opraví, zadělají voskem."""""
Myslím si, že zatavovat drátek do starého díla je zbytečné rasování. Já nedrátkuji ani nové a to nechávám volnou stavbu a i panenské plásty se dají bez problému vytáčet.

Předminulý rok jsem měl u jednoho včelstva trubce co měly bílé oči a jiný včelař asi 4 km ode mne to tak měl letos. L.M.

Ak sa dobre pamätám, tento problém nazvaný "syndróm bielych očí", nie je genetická chyba vašich včiel, ktorý sa vyskytuje ojedinele v trúdich populáciách. Je to zbytok zámotku ppo zvliekaní larvy. Autor udával, že tento zbytok sa dá z očí trúda odlúpiť prepračnou ihlou a oko sa stane funkčné.
Neviem či som to správne napísal, lebo som obyčajný laik.

když už takový kejkle,tak vyřezané dílo v novým rámku zajistíte dvěma tenkými gumičkami,včely to zalepí a gumičky vykoušou nebo je odstraníte...

Dobrý den, pane Holube, dají se prosím Vaše zkušenosti s volnou stavbou přečíst někde internetu? Byl by k dispozici nějaký článek? Děkuji, Libor V.
-------------------------------------------------------------
Pavel Holub napsal:
Já nedrátkuji ani nové a to nechávám volnou stavbu a i panenské plásty se dají bez problému vytáčet.

Mám druhým rokem 4 rámkový, zvratný od p. Koláře. Jsem spokojený vše šlape jak má.

Mala srovnavaci tabulka.

Nerez nadoby.

Lyson 15l 422,5 kc = Vastoil totez za 2200 kc.
Lyson 50l 1943,5 kc = sedlacek za 3350 kc.
Lyson 100l 2918.5 kc = Vastoil totez za 7000 kc.
Lyson 150l 3178.5 kc
Lyson 200l 3568.5 kc

Medomety stejne produkce u nas asi o dva tisice drazsi. Odvickovaci stoly u nas do 15 000kc . Stejne velke v Polsku do 10 000kc.Da se diskutovat o rozdilech ale v pripade nekterych nasich prodejcu jde o naprosto totozne zbozi. Zamysleni. Kde nam utikaji dotace? Josef

Dovetek. Zapomnel jsem uvest ze tyto udaje jsem cerpal z internetovych nabidek uvedenych firem a prepocet meny je 6.5kc ke zlotemu. Josef

slovinksý medomet logar má profesionální zpracování,nerezová konstrukce je správně nadimenzovaná - nešetří s ní,je na něm vidět strojírenské zázemí,zkušenosti,kvalita....



http://www.logar-trade.si/shop.asp?klasid=10000000&stran=

730 Km

""""""""""Když se ořízne na výšku langstrotha a potom zatlačí do zadrátkovaného langstrotího rámku, drážka pro drátek se prořízne nožem a potom krátcě zataví, je to skoro totéž, jako by včely to voští v langstrothu vystavily. Drátek je prakticky uprostřed plástu a včelky to potom v úlu opraví, zadělají voskem."""""
Myslím si, že zatavovat drátek do starého díla je zbytečné rasování. Já nedrátkuji ani nové a to nechávám volnou stavbu a i panenské plásty se dají bez problému vytáčet."

Voští na rozměr rámku se dá na desku, na něho položí zadrátkovaný rámek a podle drátku se do voští nožem proříznou rýhy až na středovou mezistěnu voští. Drátek se potom do té rýhy zatlačí. Aby drátek nevypadával, přitaví se do voští krátkým ťuknutím na zatavovací zdroj.
Takže žádné rasování, jen pojištění drátku, aby v úlu z voští nevyjel. Voští je dobré zatavovat v poloze, kdy ve svislém rámku leží voští na spodní loučce nebo kusy voští na sobě, aby potom v úlu nedržel celou váhu voští jenom zatavený drátek. Je ale klidně možné voští ještě dodatečně upevnit tou gumičkou nebo omotáním nití nebo jiným způsobem, ono přece jen někdy v teple úlu ty kusy voští z drátku vyjedou.
Pokud se to povede a včely mezeru pro drátek zastaví a kraje voští připevní k loučkám, vyjde plást kvalitou buněk a pevností skoro rovnocenný plástu vystavenému na zatavené mezistěně, takže takové plásty se dají plnohodnostně používat, dokud nejsou narmálně tmavé a zaplodované k vytavení. Na rozdíl od voští jen vloženeho do louček rámku a zajištěného jen nějakým omotáním. Tam voští drží jenom tím, že je na okrajích "přivoskované" k loučkám a pro zaplodování nebo uložení zásob je to proti drátkovaným plástům jen čistě nouzové řešení. Asi je to i znatelně měné pevnější proti nedrátkované vystavené mezisztěně, protože u mezistěny včelky nejdřív připevní mezistěnu na loučky a potom, jak staví buňky, současně s tím je "přivoskovávají" na loučky, zatímco u vloženého hotového voští nemají přístup do středu voští k mezistěně a voští tak "přivoskovávají" obvykle jen na krajích.

jojo přesne tak včera taky přišel dopis že mi byla přidelena dotace ve vyši necelych 7tisíc.chci se zeptat a kdy je budou vyplacet?vam přišli i peníze?

Ze zkusenosti vim, ze je to otazka par dnu. Osobne si nechavam pripsat penize na ucet. Jde to rychle.
P.

Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev,
které
> jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny,
> kterou
> > však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším
> > okolí
> > > se
> > nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě
> > přesunuly.
> > > Jak
> > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> Děkuji.
> Mája


Ať už máte,nebo nemáte akáty,tak vysejvejte
a vysazujte rostliny,které mohou včely využít k pastvě.
Je jich dostatečné množství na to,abyste zajistila včelám dostatek
nektaru i pylu na celý rok.Ty nejzákladnější najdete třeba ve
Včelařství,nebo na internetu.I na této konferenci.Je to práce na
celý váš život.
Držím palce,atˇse daří Vám i Vašim včelám.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
Datum: 3.11.2010 - 12:15:51

> Velmi záleží na tom kde to je. Akát meduje
> spolehlivě do nadmořské výšky 250m při teplotách
> nad 20 °C. Jinak jsou jeho výnosy velmi nahodilé
> Osobně jsem za posledních 20 let zaznamenal
> výraznou snůšku z něj jen jednou a to jsem z
> n.v.280m ze střední Moravy
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz>
> > Předmět: ??m nahradit ak?t
> > Datum: 03.11.2010 10:46:23
> > ----------------------------------------
> > Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o
> > radu. Mám 6 včelstev, které
> > > jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám
> > z blízké akátiny, kterou
> > > však teď chce odstranit místní nevládní
> > organizace. V širším okolí se
> > > nachází ještě řepkové pole, na které by se včely
> > zřejmě přesunuly. Jak
> > > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> > Děkuji.
> > Mája
> >
> >
> >

STANDA VÁM ZAPOMNĚL JEŠTĚ ŘÍCT, ŽE NA TO SI ALE MUSÍTE POŘÍDIT NĚJAKÝ TEN HEKTAR POZEMKŮ.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
> Datum: 09.11.2010 12:01:53
> ----------------------------------------
> Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev,
> které
> > jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny,
> > kterou
> > > však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším
> > > okolí
> > > > se
> > > nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě
> > > přesunuly.
> > > > Jak
> > > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> > Děkuji.
> > Mája
>
>
> Ať už máte,nebo nemáte akáty,tak vysejvejte
> a vysazujte rostliny,které mohou včely využít k pastvě.
> Je jich dostatečné množství na to,abyste zajistila včelám dostatek
> nektaru i pylu na celý rok.Ty nejzákladnější najdete třeba ve
> Včelařství,nebo na internetu.I na této konferenci.Je to práce na
> celý váš život.
> Držím palce,atˇse daří Vám i Vašim včelám.
> Standa.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
> Datum: 3.11.2010 - 12:15:51
>
> > Velmi záleží na tom kde to je. Akát meduje
> > spolehlivě do nadmořské výšky 250m při teplotách
> > nad 20 °C. Jinak jsou jeho výnosy velmi nahodilé
> > Osobně jsem za posledních 20 let zaznamenal
> > výraznou snůšku z něj jen jednou a to jsem z
> > n.v.280m ze střední Moravy
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz>
> > > Předmět: ??m nahradit ak?t
> > > Datum: 03.11.2010 10:46:23
> > > ----------------------------------------
> > > Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o
> > > radu. Mám 6 včelstev, které
> > > > jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám
> > > z blízké akátiny, kterou
> > > > však teď chce odstranit místní nevládní
> > > organizace. V širším okolí se
> > > > nachází ještě řepkové pole, na které by se včely
> > > zřejmě přesunuly. Jak
> > > > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> > > Děkuji.
> > > Mája
> > >
> > >
> > >
>
>
>
>
>

..proti firmě www.medomet .sk nemám nic.
Ovšem pána D. Buckiho (kontakt uveden na stránkách) zde nebude
titulovat, neb by to bylo žalovatelné. Cokoli slíbil, NIC nesplnil.
Mimo jiné bylo dohodnuto, za příslušný obnos, že medomet bude dovezen do
místa bydliště. Jenže jsem měl telefonát od naprosto jiného pána, že
medomet je kdesi na Slovensku, cca 500 km od mého bydliště. Že jej tam
p. Bucki složil a já si mám pro něj přijet. Vzhledem k tomu, že dodání
mělo proběhnout do domu a asi o 3 měsíce dříve, pána jsem slušně odmítl.
Slušně, neboť sám byl obětí výše zmíněného pána.
Takže pokud koupíte medomet od této firmy osobně na výstavě, nebo
jakkoli jinak bez účasti p. Buckiho, nic proti tomu. Pokud ovšem vejdete
ve styk s ním, dejte si sakra pozor!

Josef Šamalík

Dne 7.11.2010 23:38, e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Koupil jsem medomet 6 rámkový zvratný       na výstavě v Ostravě od firmy
> www.medomet.sk s dovozem za 27 t, servis výměny motoru a regulace do 3 dnů
> ,mohu doporučit Felix Pečenka
>
>
>
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
> Verze: 9.0.864 / Virová báze: 271.1.1/3244 - Datum vydání: 11/08/10 08:34:00
>

jojo mam to na učet ale zatím nic a dopis už přisel tak uvidím teda kdy přidou.

To jsem dělal letos. Jednoduše jsem využil vysokého dna u nástavků 159 kde se vejde do spodního nástavku výška 240. Do prvního nástavku jsem připevnil laťku tak, aby se udržely rámky 390. Druhý nástavek plný mezistěn. Nutno dělat těsně před snůškou, aby nebyl problém s mezistěnami a ustály rozšíření.
- nebát se vyhodit přebytečné rámky 39x24 a nechat jich jen 10
- nasadit ihned mezistěny v garantované snušce a další jen to půjde i při krmení na zimu
- zimovat v této sestavě a následující rok na jaře vyřadit spodní nástavek

Dobrý den
Kolik procent letos dávájí na technickou pomoc? Je to celých 50 nebo to podle velkého počtu žadatelů jako vloni razantně snížily?
Pepíno
-----------------------------
jirkaZ (82.100.2.212) --- 9. 11. 2010
medomed

jojo mam to na učet ale zatím nic a dopis už přisel tak uvidím teda kdy přidou.

Kupoval jsem medomet od Lysone, nemám to daleko, osobne jsem si pro nej zajel. 4 rámkový zvratný, s automatikou, letos jsem toho moc nenatočil, ale jinak super práce s tímto medometem. Zpracování velmi dobré, nenašel jsem nic co by se mi nelíbilo nebo co by bylo odfláknuté. Kvalita mě příjemně překvapila, cena cca 19 000 Kč, takže rozhodně nebyl předražený. Kupoval jsem ještě nerez nádobu na med abych splnil limit těch 20000 Kč, zaplatil jsem cca 21500 Kč. Zpět jsem dostal 6400 Kč z dotací. Nejsem blázen, abych kupoval u nás předražené věci, jenom pro to, že na to někdo dává dotace a obchodníci a výrobci toho zneúžívají. Dávat totiž 70 či 80 tisíc za 6 rámkový zvratný medomet mi příjde neúměrné...za to už se dá pořídit slušné auto... Trochu rozumu...

Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším
okolí ...
Ale právě proto, že je to plevel, tak se jistě uchytí jinde, i když
jej na
jednom místě vykynoží. Třeba je ale možný kompromis. Lidé by spolu
měli víc
mluvit ... No a pak je tu to dřevo ... tvrdé jako železo a skvělé na
soustružení ... To ale také určitě nepadne na váhu ... :-)
Jiří



Je také možné(po dohodě s obcí)vysazovat ozdobné kultivary akátů.V
parcích a na dalších obecních plochách.Tam už je žádná organizace
nezlikviduje,protože poslouží ke zkvalitnění žívozního prostředí a
naše včely mají odkud nosit.A všichni jsme spokojení.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "J. Matl" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět:
Datum: 3.11.2010 - 12:46:20

> Akát je sice výborná včelařská rostlina, ale jako
> dřevina to je plevel.
> Stejně jako vrba jíva, tak užitečný zdroj pylu a
> nektaru v časném jaře. Na
> straně zachování těch akátů budou jenom včelaři a
> to asi stačit nebude.
> Pepa
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí
> vše v nejbližším okolí ...
> Ale právě proto, že je to plevel, tak se jistě
> uchytí jinde, i když jej na
> jednom místě vykynoží. Třeba je ale možný
> kompromis. Lidé by spolu měli víc
> mluvit ... No a pak je tu to dřevo ... tvrdé jako
> železo a skvělé na
> soustružení ... To ale také určitě nepadne na váhu
> ... :-)
> Jiří

Standa, je to slabá útecha pre včelárku Máju. Istota pre jej včely a jej samu dáva tá agátovina, možno repka a slnečnica, ak ju vysejú poľnohospodári.
Včelám môže ešte ako tak pomôcť vysadením vŕb (aj to len na kratšie obdobie, včely peľ potrebujú po celú sezónu a istotne si hio v okolí nájdu), rakýt-jív a pod., dobre sa ujímajú, rýchlo dávajú peľ a pod., nektárovú znášku nepodporí žiadna výsadba, iba ak by mala niekoľko Ha voľnej pôdy a vysadila ju agátmi. Ale je to možné, aby to jednotlivec zvládol?

Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ...

Pane a to ste kde počul? Ja som z kraja, kde je agát súčasťou porastov a nič nehynie. Mám vybudovanú záhradke medzi agátovým porastom a pestoval som tam, úplne všetko
ovocné stromy, zeleninu) aj révu viničnú a všetkému sa darilo. pravda je jedine tá, že ak človek neodstraňuje výhonky z koreňov, a tak ho máte aj v záhradke.

A neverte rozprávkam-pohádkam, že čím je porast bližšie k včelám, tým sú znášky vyššie, do dvoch Km výskytu agátových porastov od včelnice, znáška bola porovnateľná s včelstvami z včelnice, ktoré mali agáty bežný meter od letáčov.
V mladosti sme po vojne chovali kozu a králiky, nikdy sa nestalo, aby čo i len jeden uhynul. Viem, že tento strom je zaradený medzi jedovaté stromy, ale to čo som napísal platí.

Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ...

Pane a to ste kde počul? Ja som z kraja, kde je agát súčasťou porastov a nič nehynie. Mám vybudovanú záhradke medzi agátovým porastom a pestoval som tam, úplne všetko
ovocné stromy, zeleninu) aj révu viničnú a všetkému sa darilo. pravda je jedine tá, že ak človek neodstraňuje výhonky z koreňov, a tak ho máte aj v záhradke.

A neverte rozprávkam-pohádkam, že čím je porast bližšie k včelám, tým sú znášky vyššie, do dvoch Km výskytu agátových porastov od včelnice, znáška bola porovnateľná s včelstvami z včelnice, ktoré mali agáty bežný meter od letáčov.
V mladosti sme po vojne chovali kozu a králiky, nikdy sa nestalo, aby čo i len jeden uhynul. Viem, že tento strom je zaradený medzi jedovaté stromy, ale to čo som napísal platí.

No, nevím jestli akát zrovna hubí rostliny pod sebou. Co pozoruji já, tak tady pod místními akáty je rostlinné společenstavo akorát trochu jiné než vedle v lese. Pod akáty je víc trav, pýru, kopřiv, víc černých bezů, potom třeba vlaštovičníků, hluchavek, obecně nitrofilních a rumištních rostlin.
Vedle na stejné půdě pod jinými listnáči bývá víc kvetoucích rostlin, jednak těch kvetoucích v časném jaru sasanky, plicníky, petrklíče, orseje a potom, protože ty akáty rostou u řeky v lužním lese, tak hodně "vodních" ostružin. Prostě rstlin běžného lesního stanoviště....

Dobrý večer já k tématu medomet jen okrajově. Koupil jsem si před lety radialní medomet na 24 polorámku tehdy mě stál 25 tis. Kč. Dnes by se dal snad pořídit i levněji. Vytáčení v pohodě jedna dávka za čtyři minuty a když mám tři polonástavky jako medníkové, tak vytáčím téměř jedno včelstvo najednou. A můj problém je, že medomet víc stojí než jede, prostě nestíhám odvíčkovávat. No a přemýšlím o pořízení odvíčkovacího zařízení. A chci se zeptat, jestli máte někdo zkušenosti s něčím takovým? Jen upřesňuji, že mám třicet včelstev. Děkuji s pozdravem Aleš

Dobrý den, pane Holube, dají se prosím Vaše zkušenosti s volnou stavbou přečíst někde internetu? Byl by k dispozici nějaký článek? Děkuji, Libor V.
-------------------------------------------------------------
Moje zkušenosti jsou zatím skromné. V souvislosti s přechodem z 39x24 na Langstroth 3/4 jsem dával jen úzký proužek mezistěny do drážky v loučce a nedrátkoval a nemám s tím problém. Zkoušel jsem to před tím na 39x24 a také to šlo. Na Langu to je daleko lepší. Nemám zkušenost s radiálním vytáčením, tam to může být problém. Mezistěny došly a tak budu dávat do drážky jen latičku namočenou ve vosku.

Děkuji.
Já jsem minulý rok na jaře do plodiště vložil zcela prázdné rámky pro trubčinu bez mezistěn, bez voskových náznaků... vystavěly je střelhbitě snad během týdne, včetně zakladení.....ale bylo to brzy zjara a beru na vědomí, že v té době je ochota stavět největší, zatímco posléze ta ochota jde už jenom dolů. Ale chci taktéž zkusit postupně vkládat více a více rámků bez mezistěn....
Také beru na vědomí zkušenosti př. Stonjeka, že pokud by je člověk nutil stavět medník těsně před velkou snůškou, mohlo by se přijít o dost medu.
Ať se daří, Libor. (Taktéž Lang 3/4, linie Singer)
-------------------
Pavel Holub napsal:
Moje zkušenosti jsou zatím skromné. V souvislosti s přechodem z 39x24 na Langstroth 3/4 jsem dával jen úzký proužek mezistěny do drážky v loučce a nedrátkoval a nemám s tím problém. Zkoušel jsem to před tím na 39x24 a také to šlo. Na Langu to je daleko lepší. Nemám zkušenost s radiálním vytáčením, tam to může být problém. Mezistěny došly a tak budu dávat do drážky jen latičku namočenou ve vosku.

Doporučuji drážky vůbec nedělat a pouze nalít roztavený vosk podle
zvlhčeného prkénka na horní loučku tak, aby vznikl voskový proužek.
Kdysi se to diskutovalo v konferenci Optimal klubu. Jde to rychle a je
to spolehlivé. Lituji, že jsem drážky vůbec kdy začal dělat - velmi
špatně se čistí.

Milan Čáp

Dne 9.11.2010 19:37, Pavel Holub napsal(a):
> Dobrý den, pane Holube, dají se prosím Vaše zkušenosti s volnou stavbou
> přečíst někde internetu? Byl by k dispozici nějaký článek? Děkuji, Libor V.
> -------------------------------------------------------------
> Moje zkušenosti jsou zatím skromné. V souvislosti s přechodem z 39x24 na
> Langstroth 3/4 jsem dával jen úzký proužek mezistěny do drážky v loučce a
> nedrátkoval a nemám s tím problém. Zkoušel jsem to před tím na 39x24 a také
> to šlo. Na Langu to je daleko lepší. Nemám zkušenost s radiálním
> vytáčením, tam to může být problém. Mezistěny došly a tak budu dávat do
> drážky jen latičku namočenou ve vosku.
>
>

Už před 25 jsme byli na špici v boji s varroózou:
ČT24 - 9.11. - Před 25 lety - http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/210411000111109-pred-25-lety/

Tehdy se tomu ovšem říkalo varroáza :-).

Varroáza se tomu říká stále a tak tomu bude i nadále. Tento terminologický paskvil je natolik zažitý, že pochybuju, že hrstka včelařů hájící terminologický purismus na tom něco změní.
Osobně se mi označení „varroóza“ protiví, připadá mi spíše, že jde spíše o nějaké paronymum než plnohodnotný termín, kterým nepochybně je, ale přesto ho nepoužívám. Nojo, ten zarytý konzervatismus :-) … už to začíná postihovat i mě :-)

Med

a.turčáni (94.229.32.130) --- 9. 11. 2010
Re: (47908) (48085)

Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ...

Pane a to ste kde počul? Ja som z kraja, kde je agát súčasťou porastov a nič nehynie. Mám vybudovanú záhradke medzi agátovým porastom a pestoval som tam, úplne všetko
ovocné stromy, zeleninu) aj révu viničnú a všetkému sa darilo. pravda je jedine tá, že ak človek neodstraňuje výhonky z koreňov, a tak ho máte aj v záhradke.

Už se mi to, Antone, nechce moc hledat, ale stačí třeba tyto dva odkazy?:
http://botanika.wendys.cz/kytky/K549.php
http://www.rozhlas.cz/priroda/rostliny_houby/_zprava/582614

Je fakt, že jsem to asi formuloval příliš jednoznačně, vlaštovičník a kopřivy prý přežijí ... Ale já nejsem botanik, takže beru, jak jsem nalezl. Proto také ono: "prý" ... pokud je to u Vás jinak, je to jen dobře. Sám nemám proti akátu nic, naopak, velmi jej ctím. Vše dobré!
Jiří

Podle nových pravidel českého pravopiu by se mělo psát varoaza jen s jedním er. Jen název Varroa Jakobs. se dvěna r, vše ostatní jak jsem dříve napsal. Bylo to již v některém časopise Včelařství.

Možná už to tak nevypadá,ale akát jako nepůvodní dřevina je na seznamu invazních rostlin,čili se na něj vztahují cílená opatření.My včelaři z něj máme nepochybně užitek,protože dokáže dát značnou snůšku,ale nejspíš se nedá očekávat jeho další plánovité vysazování člověkem v takové míře,jako tomu bylo v nedávné minulosti.Naštěstí pro naše včelky se o to stará sám.Na druhou stranu se už poslední dobou nemnoží tak invazivně,jako ještě zcela nedávno,dokonce mi připadá,že jeho porosty poslední dobou nějak více prosychají....Proč,to nevím,možná se nějak pomalu mění klima,ovzduší nebo jsou tu třeba i jiné faktory,které mají vliv.
Pro úplnost bych dodal,že nejen akát jako přední zástupce invazních rostlin důležitých pro včelí pastvu nám pomáhá plnit medníky,podobných rostlin se u nás vyskytuje více(jerlín,svitel,ořechokřídlec,pámelník,zlatobýl,křídlatka,škumpa a další),jen pro menší početnost nejsou pro snůšku tak významné,ale jinak ji výrazně obohacují,převážně dobou květu.Často totiž kvetou v době,kdy z naší původní flóry už není takový přínos.Takže co někdo vnímá jako plevel,může být pro jiného k nezaplacení....

Pavel.

Google mi jednoznačne potvrdil, že správny názov napadnutia včiel parazitom Varroa destruktor, sa používa slovo varroáza, tak v čestine či slovenčine. U nás sa skôr používal a ešte aj používa varoatóza, ako varroáza.

google je vyhledavač a šmírák, nemůže vám nic potvrdit ani vyvrátit, jen Vám ukáže, co kdo vystavuje na síti, bez ohledu na správnost.

Pomocí Google se dá najít cokoliv. A pokud to nestačí, může nabídnout i toto "vědecké" řešení:
http://ucebnaa11.unas.cz/koule/
(Ano, to také nabídl Google)
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of a.turčáni
Sent: Wednesday, November 10, 2010 12:34 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: U před 25 lety

Google mi jednoznačne potvrdil, že správny názov napadnutia včiel parazitom Varroa destruktor, sa používa slovo varroáza, tak v čestine či slovenčine.
U nás sa skôr používal a ešte aj používa varoatóza, ako varroáza.

No, u nás akáty kdysi včelaři osadili lužní les kolem řeky. Taky množství akátů roste ve městě na nábřeží.
Takže i když na severní Moravě, akát je mně hodně známý. Dokonce jsme kdysi jeden akát měli na kraji zahrady, zřejmě kvůli dřevu na násady a podobně, z akátu jsme kdysi měli i příčky žebříku...
Nedá se říct, že by akát kolem sebe všechno trávil a měl pod sebou holou zem. Prostě jen asi některé rostliny pod sebou potlačuje, takže se pod ním prosadí jiné. Tím je dáno, že trochu jiné bude pod ním i hmyzí společenstvo a společenstvo všech drobných živočichů. Aspoň takhle to mně jako laikovi v tom oboru připadá. Řekl bych, že velice podobně pod sebou ovlivňují biotop i ořešáky, ořešák vlašský nebo i ořešák černý, který je občas dokonce vysazován do lesů kvůli velice kvalitnímu dřevu. Taky jasan, co se tak dívám po lesích, rostlinstvo pod sebou docela výrazně ovlivňuje. V podstatě každá dřevina nějakým způsobem ovlivňuje biotop pod sebou. Za mnohonásobně víc zničující na biotop než akát by se mohl považovat obyčejný smrk, jenže ten je náš a tak se nepočítá.....
Taky mi není jasné, jak má být údajně akát agresívní. Když tady nechám nějaký neošetřovaný pozemek někde u lesa, tak mně na něm vyrostou vrby jívy, osiky, břízy, topoly, střemchy, olše, lípy, javory, jasany, možná i nějaká ptačí třešeň nebo nějaký dub ale nikdy akát, i kdyby to bylo hned vedle akátového lesa. Aspoň tady na severní Moravě akátové semeno nedozraje. A pokud dozraje, nešíří se. To, že akát se z míst, kde roste, nedá dostat, možná platilo před 50 - 100 lety. Dneska se akáty pokácejí a pařezy natřou nějakým arbicidem a je po akátu. Chce to jen trochu práce nebo někomu zaplatit, aby to udělal. Ostatně třeba u topolů a vrb na biomasu je spolehlivé obrůstání nových stromků z pařezů jedna z velmi ceněných vlastností a to tyto rostliny dávají měkké dřevo na kusové vytápění mnohem méně vhodnější než je akátové dřevo.
Skoro bych řekl, že akát doplatil na to, že se znelíbil nějakým takzvaným ekologům na nějakých význačnější vědeckých či úřednických postech......

Ono je to tak typické, ve světě se šlechtí, u nás děláme jako, že to není možné a hádáme se zatím o název :-)je to sranda, viz.mezinár.konference tuto sobotu v Praze.
Nosematóza byla např. před lety přejmenována pracovníky VÚVč na nosemózu a to se ujalo celkem dobře. Koncovky názvů parazitóz se opravdu v latině i v češtině tvoří příponou -osis -óza. Akorát tady byl správně ten původní název, protože je nosema v latině rodu středního a tak správný název je nosematóza. Ale to jen tak, jsou to v podstatě prkotiny....

Toxické působení akátu na okolní rostliny je příkladem alelopatie (viz např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Alelopatie). Navíc akát stejně jako mnoho dalších rostlin čeledi bobovitých má schopnost vázat vzdušný dusík do půdy. V důsledku toho v bylinném patru akátových lesů převládají nitrofilní rostliny (bez černý, kopřiva, vlaštovičník, svízel přítula aj.). Z hlediska ochrany přírody působí akát největší škody zarůstáním druhově bohatých stepních lokalit. Včelařím v jihomoravské akátové oblasti a na akátovém medu do značné míry závisí příjmy naší rodiny. Přesto podporuji názor, že na vybraných lokalitách, zejména v chráněných územích, musí být akáty odstraněny.

Je to tak.
Varroa destruktor je předělaný název parazita.

----- Original Message -----
From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 10, 2010 12:33 AM
Subject: Re: U před 25 lety


Google mi jednoznačne potvrdil, že správny názov napadnutia včiel parazitom
Varroa destruktor, sa používa slovo varroáza, tak v čestine či slovenčine.
U nás sa skôr používal a ešte aj používa varoatóza, ako varroáza.

"V důsledku toho v bylinném patru akátových lesů převládají nitrofilní rostliny (bez černý, kopřiva, vlaštovičník, svízel přítula aj.). Z hlediska ochrany přírody působí akát největší škody zarůstáním druhově bohatých stepních lokalit."

A na jižní Moravě se akát rozšiřuje sám? Musíte třeba na zahradě likvidovat semenáčky akátu, protože máte vedle nebo kilometr daleko akátový les? Jako já likviduji na zahradě semenáčky líp, javorů, jasanů, habrů a dalších?

"Z hlediska ochrany přírody působí akát největší škody zarůstáním druhově bohatých stepních lokalit."

Ano, ale proč? Bylo to tak vždy?
Louku stačí pravidelně síct (stačí 1x za rok) a žádný strom tam neporoste - pokud ho tedy úmyslně nebudu několik let při sečení šetřit.
Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení. Jinak to co se děje nemá smysl a všechny dotace z EU, krajů a pod. spotřebované na kácení náletů za dalších 20 let opět nikdo neuvidí. Ale tak to bývá, za peníze odněkud něco vybudujeme, a pak nemáme na údržbu... Kácení náletů přitom probíhá aspoň u nás dost neurvale, proto o tom i píši. První se kácí to co má nějakou zpeněžitelnou hodnotu, zbytek se na místě pálí, a aby to hořelo, šoupne se tam pneumatika... Kde je nějaká ekologie? Navíc to nedělají místní lidé, ale zakázku dostala firma, která sídlí 80km daleko. Místní firmy asi nepočítaly s tím, že na místě spálí co se dá, ale třeba to chtěly drtit, což asi nikdo nezohlednil. U nás se takto "ošetřuje" cca 20ha na hranici přírodní rezervace.

Na jižní Moravě byl akát masobě vysazován zhruba před 100 léty, kdy se po celoročním ustájení dobytka přestalo pást na obecních pastvinách. Takto bylo založeno mnoho hektarů souvislých akátových porostů. Akát se šíří kořenovými a postupuje souvisle asi 1 metr za rok. Samozřejmě se také šíří náletem semen, ale plošné šíření výmladky převládá a je účinnější. Bohužel lokality vzácné stepní květeny mají charakter ostrůvků, většinou na bývalých pastvinách. Původní dřevinou na takových lokalitách byl obvykle dub šípák, který na rozdíl od akátu tvořil rozvolněné porosty typu lesostepí, kde stepní byliny měly prostor k životu. Nepůvodní akát dokáže tato suchá, skalnatá nebo písčitá stanoviště s mělkou půdou zcela zarůst souvislým lesem. Takže na vybraných lokalitách, kde je prioritou ochrana přírody, musí být odstraněn.
-----------
R. Polášek:
A na jižní Moravě se akát rozšiřuje sám? Musíte třeba na zahradě likvidovat semenáčky akátu, protože máte vedle nebo kilometr daleko akátový les? Jako já likviduji na zahradě semenáčky líp, javorů, jasanů, habrů a dalších?

Seznam invazních rostlin u nás zahrnuje cca 91 druhů a další introdukované rostliny se pozorují,zda mezi nimi nejsou další kandidáti.Ale například v našem okolí se podobným způsobem projevuje třeba náš původní jasan ztepilý,ba řadu z nich předčí.
Můj děda říkal,že za jeho mládí byl jasan v polesí poměrně hlídaný a každý hajný je měl ve svém revíru spočítané.To už dnes neplatí,větší plevel jsem v lese neviděl,stačí,aby tam byl jeden dospělý strom,a semenáčky se to v jeho okolí přímo hemží,ostatní náletové dřeviny nemají proti jasanu moc šancí.Jasan tady u nás vyroste i v akátině,boru nebo smrčině,kde toho z ostatních dřevin jinak moc neroste.Ne všechny zavlečené rostliny představují pro naši přírodu hrozbu,vypadá to,že i z našich původních rostlin se může stát problém.Jasan je příkladem životaschopnosti,ze které přímo mrazí.Tím nechci tvrdit,že tomu je tak všude,třeba se to děje jen v teplejších polohách.

Pavel.

"Louku stačí pravidelně síct (stačí 1x za rok) a žádný strom tam neporoste - pokud ho tedy úmyslně nebudu několik let při sečení šetřit.
Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení."

Podle mé paměti to začalo už za socialismu. Předtím vedly ke každému malému políčku a každému lesíku polní cesty. Velcí majitelé měli velké plochy, kravaři s jednou kravičkou vyžínali svoje menší louky a lesíky, a na všelijakých zbytcích a obecních pastvinách potom paběrkovali "kozáci", "ovčáci" a bezzemci coby chovatelé králíků . Stačí se třeba podívat na historickou mapu na http://mapy.cz/#mm=TtTcPA/=/x=135289964/=/y=135163596/=/z=5 , každý na okolí svého bydliště, kolik tam bylo před 150 lety všelijakých cest, po kterých už dneska není ani stopy. Socialističtí zemědělci sjednotili lány, rozorali cesty, sebrali kravařům krávy a nechali "kozáky" a "ovčáky" postupně vymřít. Spousta všelijakých lesíků a neobdělávatelných ploch uprostřed polí se tak staly nepřístupnými a začaly už za socialismu zarůstat, králikářům stačily jen ty přístupnější plochy. Já jsem ještě jako kluk zažil poslední léta, kdy tady v okolí ještě některé polní cesty existovaly a někteří lidi ještě tyto plochy vysekávali a zvířectvem vypásávali.
90 léta to akorát dovršila, protože skončili králíkáři a další zbylí chovatelé, králíci začali hynout na mor a maso v supermarketech se stalo oproti vypěstovanému doma strašně levné....

Po kácení náletů a odstranění stařiny kosemím a vyhrabáním by měla obvykle následovat pastva. U nás se to tak v mnoha případech děje. Ideální je, když údržbu dělá někdo místních zemědělců v rámci svých hospodářských aktivit podpořených z veřejných prostředků. Ale je to o dotacích, takže budoucnost je nejistá. Osobně považuji tyto dotace za užitečnější než plošné zemědělské dotace včetně té včelařské D1. To jsme ale již dost daleko od včelařiny.
---------------
Jirka: Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení.

"To už dnes neplatí,větší plevel jsem v lese neviděl,stačí,aby tam byl jeden dospělý strom,a semenáčky se to v jeho okolí přímo hemží,ostatní náletové dřeviny nemají proti jasanu moc šancí.Jasan tady u nás vyroste i v akátině,boru nebo smrčině,kde toho z ostatních dřevin jinak moc neroste.Ne všechny zavlečené rostliny představují pro naši přírodu hrozbu,vypadá to,že i z našich původních rostlin se může stát problém.Jasan je příkladem životaschopnosti,ze které přímo mrazí.Tím nechci tvrdit,že tomu je tak všude,třeba se to děje jen v teplejších polohách. "

Tady na severní Moravě akát není zdaleka tak agresívní, buďto to je chladnějším podnebím nebo půdou, domácí dřeviny se mu vyrovnají nebo ho na snad i jednoznačně předčí.
Jasan u nás agresívní je, hned za ním je lípa malolistá a javor klen, tyto tři dřeviny dokáží třeba neudržovanou smrčinu zarůst dost rychle. Potom osika, bříza, třešeň ptačí i místy dub jsou ve socialistických smrčinách taky časté. V těch současných už ne, majitelé je vysekávají.....

Je pravdou však, že ČSV po konzultaci s jazykovým ústavem přijal za přijatelné a správné : Varroa, jako škůdce a varoáza, jako onemocnění.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: U před 25 lety
> Datum: 10.11.2010 08:42:37
> ----------------------------------------
> Pomocí Google se dá najít cokoliv. A pokud to nestačí, může nabídnout i toto
> "vědecké" řešení:
> http://ucebnaa11.unas.cz/koule/
> (Ano, to také nabídl Google)
> Pepa
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> a.turčáni
> Sent: Wednesday, November 10, 2010 12:34 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: U před 25 lety
>
> Google mi jednoznačne potvrdil, že správny názov napadnutia včiel parazitom
> Varroa destruktor, sa používa slovo varroáza, tak v čestine či slovenčine.
> U nás sa skôr používal a ešte aj používa varoatóza, ako varroáza.
>
>
>

Jednoduše řečeno jinak vypadá bylinné společenstvo ve smrkovém lese, jinak v dubovém a jinak v akátovém Nemá to vůbec nis společného s jedovatostí stromů. Také se akát využíval jako krmivo pro kozy které dobře pak dojily.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 10.11.2010 09:09:23
> ----------------------------------------
> No, u nás akáty kdysi včelaři osadili lužní les kolem řeky. Taky množství
> akátů roste ve městě na nábřeží.
> Takže i když na severní Moravě, akát je mně hodně známý. Dokonce jsme kdysi
> jeden akát měli na kraji zahrady, zřejmě kvůli dřevu na násady a podobně, z
> akátu jsme kdysi měli i příčky žebříku...
> Nedá se říct, že by akát kolem sebe všechno trávil a měl pod sebou holou
> zem. Prostě jen asi některé rostliny pod sebou potlačuje, takže se pod ním
> prosadí jiné. Tím je dáno, že trochu jiné bude pod ním i hmyzí společenstvo
> a společenstvo všech drobných živočichů. Aspoň takhle to mně jako laikovi v
> tom oboru připadá. Řekl bych, že velice podobně pod sebou ovlivňují biotop
> i ořešáky, ořešák vlašský nebo i ořešák černý, který je občas dokonce
> vysazován do lesů kvůli velice kvalitnímu dřevu. Taky jasan, co se tak
> dívám po lesích, rostlinstvo pod sebou docela výrazně ovlivňuje. V podstatě
> každá dřevina nějakým způsobem ovlivňuje biotop pod sebou. Za mnohonásobně
> víc zničující na biotop než akát by se mohl považovat obyčejný smrk, jenže
> ten je náš a tak se nepočítá.....
> Taky mi není jasné, jak má být údajně akát agresívní. Když tady nechám
> nějaký neošetřovaný pozemek někde u lesa, tak mně na něm vyrostou vrby
> jívy, osiky, břízy, topoly, střemchy, olše, lípy, javory, jasany, možná i
> nějaká ptačí třešeň nebo nějaký dub ale nikdy akát, i kdyby to bylo hned
> vedle akátového lesa. Aspoň tady na severní Moravě akátové semeno
> nedozraje. A pokud dozraje, nešíří se.       To, že akát se z míst, kde roste,
> nedá dostat, možná platilo před 50 - 100 lety. Dneska se akáty pokácejí a
> pařezy natřou nějakým arbicidem a je po akátu. Chce to jen trochu práce
> nebo někomu zaplatit, aby to udělal. Ostatně třeba u topolů a vrb na
> biomasu je spolehlivé obrůstání nových stromků z pařezů jedna z velmi
> ceněných vlastností a to tyto rostliny dávají měkké dřevo na kusové
> vytápění mnohem méně vhodnější než je akátové dřevo.
> Skoro bych řekl, že akát doplatil na to, že se znelíbil nějakým takzvaným
> ekologům na nějakých význačnější vědeckých či úřednických postech......
>
>
>

" Jednoduše řečeno jinak vypadá bylinné společenstvo ve smrkovém lese,"

Bylinné společenstvo ve smrkovém lese?

Proč ne, pokud je dostatečně světlý . Tam ale běžní houbaři nechodí, protože ve vysokých trávách se houby špatně hledají.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 10.11.2010 12:52:17
> ----------------------------------------
> " Jednoduše řečeno jinak vypadá bylinné společenstvo ve smrkovém lese,"
>
> Bylinné společenstvo ve smrkovém lese?
>
>
>

Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 10. 11. 2010
Re: Už před 25 lety (48094) (48095)

Koncovky názvů parazitóz se opravdu v latině i v češtině tvoří příponou -osis -óza. Akorát tady byl správně ten původní název, protože je nosema v latině rodu středního a tak správný název je nosematóza. Ale to jen tak, jsou to v podstatě prkotiny....
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Uvedu pohled z hlediska filologa: substantivum "to noséma" (přepisuji latinkou nemaje momemtálně pořádnou alfabetu) je z klasické řečtiny a v té to substantivum obecně znamená "nemoc, choroba, nákaza". A je to opravdu neutrum, tedy středního rodu (stejně jako třeba "to onoma = jméno" - z toho je třeba onomastika -, nebo stigma ...) (ono "to" je v řečtině člen a značí právě ten střední rod). Plurál je nosémata = nemoci, 2. pád č. j. nosématos ... z čehož plyne, že je to t.zv. t-kmen, původní kmenové t je zachováno v ostatních pádech kromě nominativu (1. p. č. j.). Z toho čistě teoreticky (ale i logicky) plyne, dle mého, že by mělo být zachováno i v odvozeninách. Tedy opravdu nosématóza (jako starý dinosaurus bych to ovšem psal nosématósa ...:-) ).
Pokud jde o naši "milou" varroázu(-ózu): v řečtině je produktivní přípona -sis, plus předcházející samohláska, takže může nastat i třeba varianta -ésis (mimésis, mathésis), -a(á)sis (hypostasis) i -ósis (dikaiósis), nebo i bez samohlásky (apokalypsis).
Nevím, jaká jsou pravidla pro tvorbu odborných termínů v patřičném oboru (pro nemoci vyvolané parazity), ale v té řečtině je to takhle, takže zvolit jen jednu variantu bez ohledu na to, co ve slově předchází ... nevím, nelíbí ...:-), jsou přece i termíny na -áza(e) ... (metastasis, ekstasis, apostasis)
Také přesně nevím, od čeho je vlastně Varroa pojmenován, jedna (dosti snad krkolomná?) tradice praví, že podle slavného římského učence, jehož jméno bylo Marcus Terentius Varro (cca 1. stol. př. Kr.), jenž psal také o zemědělství a včelařil (viz např. Wikipedie). Pak je otázka, jestli se varroa skloňuje (a potom jak ...?) či nikoliv ... V anglické terminologii jsem opravdu našel i termín varroatosis, což by naznačovalo, že je to podle výše uvedeného typu "noséma, 2. p. nosématos (nosématósis) a bylo by to středního rodu ...? Mně logicky vychází, že je-li základní tvar varroa, pak + sis = varroasis. Tvar varroosis mi z filologického hlediska nedává logiku (kam se podělo to "a"?). Vím, že už to kolega Přidal vysvětloval, ale ... z řec. "parasitos" je parasitosa (-óza), OK, bez námitek. Tedy z varroa ... = ? To je zase moje otázka na Vás, pane doktore ... Jak a podle čeho vznikl název varroa?
Díky předem a se omlouvám za tenhle výklad ...:-)
Jiří

Zrovna tento příklad je ukázkou, jak si nevážíme svého jazyka . Vědecké názvy a jejich skloňování v odborných kruzích je jedna věc Převod do vlastního jazyka však musí být proveden tak aby v mluveném a i psaném slově nezněl a nevypadal krkolomně. Dokonce i v nových pravidlech českého jazyka se připouští možnost cizí slova psát foneticky. Stejně po letech tak skončí všechna slova které jsme z cizích jazyků převzali. Příkladem je třebas šofér z francoštiny což byl po první světové válce oblýbený jazyk snobů. nikoho by dnes nenapadlo že jeho původ není v češtině, Nebo, kostel má původ v latině a ve volné překladu znamenal "dům boží". Zrovna tak je to i s rody. Jen na území této republiky to neni v mluveném slově vždy stejné. Příkladně, u nás na Hané je to ten Olomouc a v češtině je to ta Olomouc.

Pepan

K tomu, aby akát vyklíčil musí jeho semena projít přes zažívací ústrojí ptáků, aby slupka semene změkla. Ve školkách kde se akát množí, jako okrasný strom, se semena propařují aby vyklíčily. Listy akátu jsou výborné krmivo a nemůžou nikomu uškodit, žerou ho i koně a ty to poznají 100% mají na to od přírody talent. Včely mám v lužním lese, kde pod akáty roste aspoň něco a například pod jasanem je toho mnohem míň. Snůška zde u soutoku Moravy s Bečvou cca 350 m.n.m není z akátu žádná. Dřevo z tohoto stromu je výborné na zahradní nábytek, dlouho vydrží i zahradní houpačky jsou bezpečnější z akátu než ze smrku jak se dnes dělají. Akát má pevná vlákna která i když v podélném směru přestanou v sebe držet, např. zlomením, tak v příčném pořád drží. A v minulosti se z něj dělaly špice do loukoťových kol a při rekonstrukci koňských kočárů pořád dělají. A pro milovníky dobrého jídla, tak akátem se výborně udí maso. Tolik na obranu tohoto stromu. S pozdravem Aleš

V podstatě každá dřevina nějakým způsobem ovlivňuje biotop pod sebou.

P.Polášek to presne vystihol, typický biotop pre agátoviny si vytvoril si obľúbili tapické rastliny. Je to invázny druh vďaka človeku, ktorý ho priviezol do Európy už hodne dávno.
Jeho šírenie nie je až také jednoduché, rozširoval ho viacmenej človek, ale tam kde sa udomácnil, je skoro nezničiteľný, lebo jeho šírenie je založené na výmladkovom hospodárení, zo spílených kmeňov alebo koreňov.
V mojej mladosti agát pestovali lesníci v škôlkach , tak ako ostatné sadeničky ostatných stromov.
Jeho vzídenie bolo založené na sparení horúcou vodou v drevených sudoch, pretože len jednoduchým vysiatím nevzíde, jeho obal to nedovolí.
Mám skúsenosť, že agátové semeno v normálnom zápoji na lokalite vzíde npr. pri požiari vyrúbanej lokality a jej náhodným alebo naschvál založeným požiarom, oheň naruší obal semena a spálením podrastu vyraší tisíce sadeníc. To sa dá napodobniť v malom, spaľovaní konárov s strukmi na väčšom ohni a ponecháme na prírodu. Už po roku sa dajú sadenice presádzať.

Ešte jednu skúsenosť mám kedy zo semena vzíde sadenička a to haldách hlušiny po banskej činnosti. Na haldách dlho nič nerastie, ale naviate struky ak dostanú na jej plochu, sú vystavené enormnému teplu, ktoré naruší štruktúru obalu nemajú vzídu aj na horšej pôde. Keďže si dusík vyrobia samé, rastú stromy ako z vody.
Takže, ak by niekto chcel vysádzať vo svojom okolí agát, zájde do lokalít po dobrej úrode smena, naloží do prívesu celé konáre so strukmi a odvezie domov, veľmi rýchlo si sadenice dopestuje. Po piatich rokoch už začína agát kvitnúť, na dobrých lokalitách (hlbšia pôda), na 1 ha 15-20 ročného agátového porastu sa uživí až 28 včelstiev, to je podľa rumunského výskumu.

Ještě mě napadla jedna analogie: borelia - boreliosis (borelióza). Ale o čem to vlastně vypovídá, nevím :-).
Jiří

Prepáčte, zabudol som napísať toto: sadeničky sa dajú získať aj odkopkami koreňov npr. v stržiach prípadne , jednoducho tam kde rastie. Obnažíme koreň vytrhneme zo zeme, a následne ho rozstriháme nožnicami na 5-7 cm časti a tie plytko vysadíme do pripravenej pôdy nr. dobré sú fóliovníky a po vyrastení presádzame na vhodné lokality.

Touto metódou v Maďarsku ale i u nás rozmnožovali vybrané typy piramidálneho vzrastu, ktorý bal byť vhodný na drevársky priemysel. Rástol vztýčene ako smrek. Tento piramidálny typ sa ojedinele vyskytuje ojedinele na niektorých miestach. Aj ja som ho našiel v okolí mojej včelnici.

Ještě mě napadla jedna analogie: borelia - boreliosis (borelióza). Ale o čem to vlastně vypovídá, nevím :-).
Jiří
Je to označenie pre chorobu Lymská borelióza, ktorú spôsobuje u človeka kliešť, je bakteriálneho povôdu.

ja som nazberane semeno agatu nasypal do cednika,prelial vriacou vodou,staci 1 kanvica,pretecenu vodu zachytil do misy a po vychladnuti na cca 50C cednik aj so semenami do nej este asi na 1hod.ponoril.semena som potom rozlozil na vlhku vatu a takou aj prekryl.Po 4 dnoch som sadil uz vyklicene do kelimkov.Z 300 vyklicilo cca 290.Je to ale piplacka..viac sa oplati z odkopkov
,prip.kupit hotove sadenice,tie su za babku..

"Touto metódou v Maďarsku ale i u nás rozmnožovali vybrané typy piramidálneho vzrastu, ktorý bal byť vhodný na drevársky priemysel. Rástol vztýčene ako smrek. Tento piramidálny typ sa ojedinele vyskytuje ojedinele na niektorých miestach. Aj ja som ho našiel v okolí mojej včelnici."

No, základní směr odklonu od smrkových monokultur k ekologicky výhodnějším smíšeným lesům až monokulturám s listnáči se už začíná rýsovat. Řekl bych, že pokud se tento směr prosadí, vznikne docela silná poptávka vyšlechtit spoustu listnatých druhů do takových pyramidálních tvarů. Dřevo spousty listnáčů bývá více způsoby kvalitnější než smrkové a taky dražší,jenom kvůli jeho pokroucení a rozvětvenosti je velmi malá plošná výtěžnost delších rovnějších kusů, většina produkce dřeva listnáčů tak končí jako palivové a výnostnost listnatých lesů z plochy je nyní znatelně menší než smrkových monokultur.
Takové vyšlechtěné klony, vedle akátu třeba javoru klenu, možná i lípy, třešně ptačí, javoru mléče, možná i vysoce vzrůstných jabloní a hrušní, kdyby se sadily plošně do lesů na produkci dřeva, to by byly lahůdky pro včelaře!

Antone, díky za poznámku, nenapsal jsem to přesně, o borelióze vím, žel, své, kombinace jednoho boreliózního karpatského klíštěte a lajdáka doktora mi dala dost zabrat. Ale myslel jsem to ve smyslu slovotvorby, přesněji tvorby termínů. Tedy systému, podle něhož jsou logicky tvořeny odborné termíny ze základu z cizího jazyka (často z řečtiny a z latiny), ale tak, že to vychází z jazykových zákonitostí zdrojového jazyka i jazyka, v němž se pak ten termín užívá. A také ze systému, který navrhne systematika příslušného oboru. To vše je dobré sladit. Ale u uvedených variant mi to jaksi nefunguje. Borelia - boreliosis (-óza), noséma - nosémósis (-óza) x nosématósis (-óza), varroa - varroósis (-óza) x varroasis (-áza). Proto se ptám na ona terminologická pravidla pro daný obor. A také na původ termínu varroa. Možná se mýlím, dám se přesvědčit, ostatně se tomu už nějakou dobu nevěnuji. Nevím. Je to také o zvyku, jak trefně poznamenal kol. Menšík, za pár let si zvykneme a už nám to ani nepřijde. V mém oboru jsme často řešili tyto problémy, často za námi chodili konsultovat problémy nových termínpů specialisté z různých oborů, bylo ale třeba, aby oni vyložili, jak a podle jakých pravidel oni stanovují své termíny a my k tomu dodali, jak to chodí třeba v klasických jazycích (tedy v latině či řečtině). Byla to zajímavá spolupráce. Tohle (dle mého pocitu) v současné době moc nefunguje. Ale chtělo by to systematičtější výklad a statistiku, asi. Je to ale spíš marginálie, jak věcně pravil dr. Klíma, hlavně, že se domluvíme, podstata problémů je fakt jinde, v tom mu dávám stoprocentně za pravdu.
Jiří

Výsadba smíšených lesů a přesněji listnatých smíšených lesů by byla rozhodně na místě. To co dnes vysazují majitelé lesů mě přivádí k přesvědčení, že lesy budou za několik desetiletí složeny ze smrku, borovice, dubu a buku. Dnes v lese ještě nějaká ta rozmanitost je, ale jen než na ně přijede řada s těžbou. A to už nebude otázka pouze včelařství, ale spíš toho, že dřevařské podniky nebudou v budoucnu mít výběr dřevin a tedy co prodávat. Ochuzují nejen přírodu, ale hlavně ty co přijdou po nich. Aleš

AM:
A to už nebude otázka pouze včelařství, ale spíš toho, že dřevařské podniky nebudou v budoucnu mít výběr dřevin a tedy co prodávat. Ochuzují nejen přírodu, ale hlavně ty co přijdou po nich. .....
-------------------
Nevím, jestli po tom dřevařské podniky touží - pokud nevyrábějí palivo a palety.
Povídal jeden starý hajný - celý život po mě chtělí abych sázel listnáče a těžil smrk. :-)

Karel

"Výsadba smíšených lesů a přesněji listnatých smíšených lesů by byla rozhodně na místě. To co dnes vysazují majitelé lesů mě přivádí k přesvědčení, že lesy budou za několik desetiletí složeny ze smrku, borovice, dubu a buku. Dnes v lese ještě nějaká ta rozmanitost je, ale jen než na ně přijede řada s těžbou. A to už nebude otázka pouze včelařství, ale spíš toho, že dřevařské podniky nebudou v budoucnu mít výběr dřevin a tedy co prodávat. Ochuzují nejen přírodu, ale hlavně ty co přijdou po nich. Aleš"

U nás na suchších teplejších místech smrky nejdřív oslabilo opakované sucho a potom lesy pročesal kůrovec. Tady na severní Moravě by to měl být ten jakýsi severský. Smrkové monokultury 40 let staré vysázené za socíku i 15 let staré vysázené už soukromými majiteli odumíraly a jejich majitelé je povinně museli vytěžit na levné palivové dřevo, aby zničili kůrovnce. Trochu si přisadily i houby václavky.... Teď jsou u nás na těch místech holiny, cca 10 - 20 % rozlohy smrkových monokultur. Čekám poněkud se zvědavostí, co tam majitelé zasadí, ta nucená těžba byla místy hodně po kouskách....

Já bych to tomu hajnému i věřil, smrk je nejprodávanější dřevina s nejširším využitím a zatím nejlevnější. Ale jen pro příklad. Sehnat na pile lípu je malý zázrak. Nebyla a není vysazována na těžbu. Takže když něco mají je to věc náhody. Lípa je dobrá pro včelaře na medování, řezbáře, modeláře, výrobu kuchyňských potřeb a samozřejmě rámky do úlu. A kdyby jí bylo víc a za dobrou cenu, našlo by se i další využití např. laťovky, spárovky, biodesky, bezpečné dřevo na hračky, protože se neštípe apod. Když je možnost ji koupit z pily tuzemskou lípu tak stojí 3 tis. m3. Ale většinou ta možnost není, takže lípa se nakupuje ve velkoskladu za 10 tis. m3 dřevo z dovozu. Podobně je na tom většina dřevin, kdy cena je přes dopravní, zpracující a prodejní firmy navyšována a tak se stává dřevo pro finálního zákazníka nedostupné. Aleš

čauky tak se přidam do diskuze místo akatu bych nasadil jerlín je mu dost podobny a ma i podobne kvety.jo jinak u nas v lese sazejí smrk dub borovici a buk a lípu taky ptal sem se hajnyho a o lípu je zajem pro truhlaře takže na každou paseku se určite nmnožství sazí stopro,ale takova vejmutovka to je v dnesní době pro lesy plevel ten už se nesazí a je to fakt soused je hajny!!!

lípy maj jaousi chorobu,jakou? ,kape jedna za druhou,nejrychleji mladší stromy...

Je dobře, že někde se vysazují i jiné stromy než klasika. I když co se vysadí teď je stromem za několik desítek let a ti co to sází z toho nic mít nebudou, ale přesně o tom to je, aby po nás nebyla potopa. Tady v lesích pro změnu hynou Javory, začalo to po povodních 97 a pomalu, ale jistě to pokračuje a týká se to starších stromů. A k Jerlínu bych ještě dosadil Kaštanovník setý. Tento strom téměř vymizel, najde se teď už jen někde v parku, ale volně jsem ho nikde nevyděl. A měly by z něj mít i přímý užitek přímo lidé- pečené kaštany. S pozdravem Aleš

Tak to budte radi, ze Vam sadi lipu. Mam kamarada lesnika ( ktery mi schani stare lipy na ramky). Za poslednich 5 let lipu nevysadili ani jednu. Je to pro ne plevel, ketry nema hodnotu. Berou ji jen rezbari a neco malo vcelari. Na nabytek se nehodi a v peci z ni teplo neni.
Jak jsem nakoupil prodavam dal.

Vy mudrlanti
1) Les je produkční plocha a ten musí vydělávat.
2) Tak jako na poli plodiny se musí obměňovat, tak je to i v lese.
3) Lesník musí předpokládat co půjde za 80 let na odbyt.
4) Dnes se po něm vyžaduje, aby se sázely původní domácí dřeviny. To rozhodně Kaštan jedlý , Vejmutovka nebo Jerlín není.
5) před 80 roky, když se tyto dnešní stromy sázely, bylo dřevo ještě základní výrobní materiál. Jen na kolo k vozu byl potřeba dub, jasan a akát.
6) Dnes tento význam jednotlivých druhů poklesl. se do různých dřevotřísek namele všechno.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: akat
> Datum: 12.11.2010 07:32:17
> ----------------------------------------
> Je dobře, že někde se vysazují i jiné stromy než klasika. I když co se
> vysadí teď je stromem za několik desítek let a ti co to sází z toho nic mít
> nebudou, ale přesně o tom to je, aby po nás nebyla potopa. Tady v lesích
> pro změnu hynou Javory, začalo to po povodních 97 a pomalu, ale jistě to
> pokračuje a týká se to starších stromů. A k Jerlínu bych ještě dosadil
> Kaštanovník setý. Tento strom téměř vymizel, najde se teď už jen někde v
> parku, ale volně jsem ho nikde nevyděl. A měly by z něj mít i přímý užitek
> přímo lidé- pečené kaštany.        S pozdravem Aleš
>
>
>

Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.

Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.

Jaké má kdo zkušenosti?

Karel

Literatura uvádí jako vhodné dřevo na rámky, lípu, olši, smrk a dub Sám používám smrk. Využiji tak různý odpad z výroby úlů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: akat - Lipa - drevo pro v?ela?e
> Datum: 12.11.2010 08:07:04
> ----------------------------------------
> Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.
>
> Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a
> začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu
> nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou
> z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.
>
> Jaké má kdo zkušenosti?
>
> Karel
>
>
>

Používám smrk a stává se mi, že se rozšířená část hofmanu po letech
uštípne když rozpírám přitmelené rámky od sebe. Z tohoto důvodu by bylo
dřevo z listnáče asi lepší.
Milan Čáp

Dne 12.11.2010 8:06, KaJi napsal(a):
> Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.
>
> Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a
> začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu
> nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou
> z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.
>
> Jaké má kdo zkušenosti?
>
> Karel
>
>

Máte pravdu Josefe, že les musí vydělávat a lesník musí myslet na mnoho desítek dopředu. Ale tak dopředu jak rychle rostou stromy nic nevymyslí. Nemůže vědět jaká a po čem bude poptávka. V podstatě jsem jen chtěl říct, že je škoda, že se vytrácí rozmanitost a, že to jednou bude chybět. Na rámky je dobré v podstatě každé dřevo. Mám rámky z různého co mi zbylo. Ale dobré dřevo, konstrukčně myslím, je i buk. Má podobnou strukturu vláken, ale je cenově a váhově víš. Ale ať se použije jakékoliv dřevo, tak horní loučku přitluču ze shora a z boku a s vytahováním loučky nemám problém a hoffmanovy rámky používám také. Aleš

Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.

Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.

Jaké má kdo zkušenosti?

Karel

__________________________________________________________

Lípu jsem také používal na profily,krásně se s ní dělalo,ale jak píše Karel,hřebík z ní vyleze jedna radost(dokonce i skrz horní loučku,pokud je potřeba občas trochu zabejčit,abych dostal rámek z úlu).
Už několik let dělám profily z olše,paráda,hřebíky držejí jako hrom,sice jdou trochu hůř zatlouct,ale když není vyloženě kazové dřevo,tak to jde bez problémů.Nevýhoda olše je,že při sušení syrového řeziva šíleně pracuje,kroutí se a ohýbá,ale po vyschnutí už drží tvar výborně.

Zdraví Pavel.

Jde mi jen o to, jak to s co nejmenší pracností a co nejšetrněji
provést.
> Přechod z 32x24 na NN jsem již absolvoval, ale tam jsem souše
> vyřezával. O
> > tom, že k horní loučce přišroubuji celý rámek jsem také
> > uvažoval.
> > > Tuto zimu
> > zimuji ve dvou nástavcích 39x24. Na jaře spodní nástavek
> přemontuji do VN a
> > horní do NN (zde budu souše vyřezávat), takže na jaře začnu s
> jedním VV a
> > jedním NN a během sezóny přidám další NN dle potřeby. Nevím proč
> by se
> > včely měly nadměrně rojit. Mřížku nepoužívám a na VN mohu
> > postavit
> > > libovolný počet NN.
>

Já jsem to vyřešil takto.
Původní plodiště jsem podsadil NN nové míry vystrojené mezistěnami.A
jak holky sílily,tak jsem podle potřeby potřeby podsadil
další.Nakonec se původní plodiště změnilo
v medník.Vytočil jsem med a zrušil celý "medník".Pravda je,že zpětně
vzato jsem měl asi více štěstí než rozumu.Ze sedmi takto převáděných
včelstev,tři nevystavila ani celý nástavek.Ale podařilo se mi je
udržet tím,že jsem jim přidal jeden plodový plást.Všechna včelstva
jsem zimoval ve dvou NN.(42x17)Příští rok všechna včelstva přinesla
uspokojivé množství medu.Přesto všechno,co jsem jim
prováděl.(vzdálenost mezi rámky staré míry a nové míry byla 2cm
+-1mm,nástavky bez oček.Včely musely z původního nástavku přelézat k
česnu přez ten nový.)Takže nakonec snad přece jen úspěšné převedení
včelstev na jinou rámkovou míru.
Jak moc je to použitelné,musí si rozhodnout každý sám,ale jde to.
Držím palce,ať se to podaří i Vám.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Zm?na technologie
Datum: 8.11.2010 - 14:57:40

> Když to vezmeš kolem dokola? Na tohle je dobré
> finské zimování. Zabiješ tím dvě mouchy ranou
> Vyměníš kompletně celé dílo před zimou, přerušíš
> vývoj kleštíků, Je to i ve světě používaný očistný
> postup u moru. a nemusíš tak řešit žádné
> přechodné rámky nástavky a jiné blbiny. nebo na
> jaře udělat to samo jen s vyříznutím a použitím
> rámků s plodem
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: T?et?k <trestik/=/trestiik.cz>
> > Předmět: Re: Zm?na technologie
> > Datum: 08.11.2010 14:00:56
> > ----------------------------------------
> > Jde mi jen o to, jak to s co nejmenší pracností
> > a co nejšetrněji provést.
> > > Přechod z 32x24 na NN jsem již absolvoval, ale
> > tam jsem souše vyřezával. O
> > > tom, že k horní loučce přišroubuji celý rámek
> > jsem také uvažoval. Tuto zimu
> > > zimuji ve dvou nástavcích 39x24. Na jaře spodní
> > nástavek přemontuji do VN a
> > > horní do NN (zde budu souše vyřezávat), takže na
> > jaře začnu s jedním VV a
> > > jedním NN a během sezóny přidám další NN dle
> > potřeby. Nevím proč by se
> > > včely měly nadměrně rojit. Mřížku nepoužívám a
> > na VN mohu postavit
> > > libovolný počet NN.
> >
> >
> >

"Tak to budte radi, ze Vam sadi lipu. Mam kamarada lesnika ( ktery mi schani stare lipy na ramky). Za poslednich 5 let lipu nevysadili ani jednu. Je to pro ne plevel, ketry nema hodnotu."

U nás to je podobné. Lípa u nás navíc roste jen v podřadnějších porostech , ve všelijakých lesíkách kolem potoků a tam, kde jí socialistický nepořádek dovolil vyrůst v lese, o který se nikdo nestaral. Když se takové lesy kácí, nikomu ani za to nestojí rovné zdravé kmeny lip vybírat pro nějaké dřevařské použití, všechno končí v palivovém dřevu.
Lípa ani myslím není dobrá , na rozdíl od topolů, vrb a osik, pro papírenský průmysl, protože má příliš malý podíl celulózy.
Jinak ale mně připadá, že lípa má docela velké přírůstky dřeva a její pařezy dobře obrážejí , takže by se vedle topolů a vrb mohla používat i na produkci biomasy, pokud by se zvládlo její rozmnožování. Taky se uvádí, že lípa je jeden ze stromů, co má na své okolí velice příznivý vliv, humus z lipového listí má být velice kvalitní a voda v potůčcích a a pramenech tekoucí skrz lipové porosty by měla mít mnohem příznivější Ph a obsah vyluhovaných látek pro život ve vodě než voda tekoucí skrz smrkové monokultury.

Já vytahuji rámky takovým způsobem, že menší pevnost hřebíků respektuji a tak s tím nemám problém.
Rámky sbité dvěma hřebíky jen shora nebyl problém, pokud se použily černé hřebíky, nezinkované a aspoň první rok se rámek nenamáhal naplno. Hřebík tak do dřeva zarezl a držel pevně.
Pokud se hřebíky trošku vytáhly, protom plást pohromadě drží svislé drátkování. Staré hřebíky v mych starých plástech mají navíc obvykle o dost větší hlavičku než se dají dneska koupit běžné hřebíky, takže dříve hlavička hřebíku prošla loučkou jen výjimečně. Dneska se nsad šetří i na velikosti těch hlaviček.
Jinak ale z dob zadováků mám horní loučky s hřebíky na většině rámků povytaženy z bočních louček o několik milimetrů, takže očištěné rámky před drátkováním a zatavováním mezistěn dnes vesměs sklepávám a z boků pojišťuji proti vytažení nízkými pozinkovanými sponami.

Vůbec bych neřekl že se vytrácí rozmanitost, alespoň u nás. Dříve tady byl jen smrk a borovice a něco jasanů. Dubiny se tu využívali hlavně jen na palivo. Dnes je les plný všeho možného.
Dříve to měli lesníci jednoduché po celá staletí se vědělo nač a kolik toho kterého dříví bude potřeba. Dřevotřískám je to ale jedno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: akat - Lipa - drevo pro v?ela?e
> Datum: 12.11.2010 09:41:55
> ----------------------------------------
> Máte pravdu Josefe, že les musí vydělávat a lesník musí myslet na mnoho
> desítek dopředu. Ale tak dopředu jak rychle rostou stromy nic nevymyslí.
> Nemůže vědět jaká a po čem bude poptávka. V podstatě jsem jen chtěl říct,
> že je škoda, že se vytrácí rozmanitost a, že to jednou bude chybět. Na
> rámky je dobré v podstatě každé dřevo. Mám rámky z různého co mi zbylo. Ale
> dobré dřevo, konstrukčně myslím, je i buk. Má podobnou strukturu vláken,
> ale je cenově a váhově víš. Ale ať se použije       jakékoliv dřevo, tak horní
> loučku přitluču ze shora a z boku a s vytahováním loučky nemám problém a
> hoffmanovy rámky používám také. Aleš
>
>
>

"Vůbec bych neřekl že se vytrácí rozmanitost, alespoň u nás."

Tak to u nás se rozmanitost zaím spíš vytrácí. Někdy jak začal socialismus, tak pravděpodobně z lesa u nás vybrali nejlepší stromy a volné plochy nechali zarůst napůl přirozeným náletem všeho možného, od bezů, střemch, osik přes lípy a břízy po duby, buky, javory...... Dokonce i smrky vysázeli a potom je nechali napůl zahlušit maliním a těmi listnáči, vznikl tam normální smíšený les. Takže za socíku bylo v lesích spousty snůšky a mimořádně členitý les.
Jak se to převrátilo, tak těsně hned potom jsem taky zaznamenal "vytěžení" pár mohutných , javorů, dubů a podobně o průměru pařez skoro k metru. Potom lesy převzali soukromí majitelé a ti staré smíšené porosty hned vykáceli, dřevo zpeněžili a rovnou tam nasadili smrky. A o ty smrky se soukromníci pečlivě starají, takže nic jiného než smrky a nějaké maliníky na okrajích tam není. Ty mladší smíšené divoké postupně vytěžovali a vytěžují od plevelných dřevin, od lip, vrb , javorů, obecně všech měkkých dřevin, kterými doma topí a nechávají pouze lepší tvrdé listnáče, buky, duby nebo prázdná místa osazují smrky. Takže dříve byl les členítý od toho, že zrovna na některém místě před nějakými 50 lety shodili nějaký mohutný strom a ono to tam zarostlo tím, co zrovna se tam prosadilo, nyní je les členítý jen podle toho, jak jednotliví majitelé vlastní příslušný kousek lesa. Obvykle tam je buď vyčištěný nebo i nevyčištěný starý členitý socialistický smíšený les nebo nově vysázené smrky.
Akorát se u nás v posledních letech objevil kůrovec a nějaké smrky zlikvidoval, takže to sázení smrků se možná trochu zarazilo.

Zdravím. Uvažuji o přechodu na NN. Zdravotní problém. Propaguje se Lanstrog. Uvažoval jsem o něm. Skoušel někdo vytáčet rámky Lanstrog na starém klasickém třírámkovém medometu? Jde to vůbec? Děkuji.

Nevím jestli to jde na třírámkovém, ale na čtyřrámkovém klasickém (pocínovaný, zvenku modrý) to nejde. Změřte si vzdálenost ode dna koše k horní příčce. Langstroth má rámek 44,8mm + ouška. Nechcete-li měnit medomet, je dobré respektovat jeho rozměry.

Pokud má někdo známého truhláře či alespoň truhlářské vybavení, doporučuji na rámky modřín, ten vydrží déle, než lípa či smrk.
Před pár lety u mého včelína (550m n.m.) byl vytěžen les (soukromníkem) a osázen směsí smrků, buků a modřínů. Les je každoročně opečováván nejdříve kosením buřiny, stříkáním proti zimnímu okusu zvěří, nyní (výška cca 3-4 metry) osekáváním spodních větví. Dříve se les po vysázení nechával napospas buřině, kterou musely smrky pod sebou udusit. To osekávání spodních větví jsem letos viděl poprvé.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R. Poláek
Sent: Friday, November 12, 2010 1:05 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: akat - Lipa - drevo pro v?ela?e

"Vůbec bych neřekl že se vytrácí rozmanitost, alespoň u nás."

Tak to u nás se rozmanitost zaím spíš vytrácí. Někdy jak začal socialismus, tak pravděpodobně z lesa u nás vybrali nejlepší stromy a volné plochy nechali zarůst napůl přirozeným náletem všeho možného, od bezů, střemch, osik přes lípy a břízy po duby, buky, javory...... Dokonce i smrky vysázeli a potom je nechali napůl zahlušit maliním a těmi listnáči, vznikl tam normální smíšený les. Takže za socíku bylo v lesích spousty snůšky a mimořádně členitý les.
Jak se to převrátilo, tak těsně hned potom jsem taky zaznamenal "vytěžení"
pár mohutných , javorů, dubů a podobně o průměru pařez skoro k metru. Potom lesy převzali soukromí majitelé a ti staré smíšené porosty hned vykáceli, dřevo zpeněžili a rovnou tam nasadili smrky. A o ty smrky se soukromníci pečlivě starají, takže nic jiného než smrky a nějaké maliníky na okrajích tam není. Ty mladší smíšené divoké postupně vytěžovali a vytěžují od plevelných dřevin, od lip, vrb , javorů, obecně všech měkkých dřevin, kterými doma topí a nechávají pouze lepší tvrdé listnáče, buky, duby nebo prázdná místa osazují smrky. Takže dříve byl les členítý od toho, že zrovna na některém místě před nějakými 50 lety shodili nějaký mohutný strom a ono to tam zarostlo tím, co zrovna se tam prosadilo, nyní je les členítý jen podle toho, jak jednotliví majitelé vlastní příslušný kousek lesa.
Obvykle tam je buď vyčištěný nebo i nevyčištěný starý členitý socialistický smíšený les nebo nově vysázené smrky.
Akorát se u nás v posledních letech objevil kůrovec a nějaké smrky zlikvidoval, takže to sázení smrků se možná trochu zarazilo.

Tak to musíš zkusit jestli se tam vejde. dříve se však dělaly medomety univerzální na všechny typy rámků. Dnes však se na to musí dávat pozor.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Hric M <hric.m/=/seznam.cz>
> Předmět: P?echod na NN
> Datum: 12.11.2010 13:24:47
> ----------------------------------------
> Zdravím. Uvažuji o přechodu na NN. Zdravotní problém. Propaguje se
> Lanstrog. Uvažoval jsem o něm. Skoušel někdo vytáčet rámky Lanstrog na
> starém klasickém třírámkovém medometu? Jde to vůbec? Děkuji.
>
>
>

Délka horní loučky je přesně 482 mm, takže jak bylo již napsáno změřit. Já mám sice nový a původně čtyř rámkový, upřesňují kvůli velikosti pláště, a mám do něj radialní koš a je to na polorámky lepší. Žádné otáčení rámků, naskládat a vytočit. Doporučuji. Aleš

Modřin sice vydrží, ale hodně se štípe. Na venkovní obložení včelínu je výborný. Spodní ořezávání větví od mladého stromu se dělá, aby kmen byl rovný s minimem suků. Jde to i o listnáčů tím se koruna posune nahoru a kmen je delší a má větší výtěžnost. Aleš

Kdysi jsem chtěl zamezit promačkávání loučky rámku v zadováku kleštěmi a dal jsem u známého udělat loučky k plástům z tvrdých dřev. Měl jsem doma javor, habr, dub, buk a třešeň.
Problém je akorát v tom, že do těch dřev se hřebíky špatně tlučou, přes vlákna často i tenký hřebík loučku trhá, nakonec jsem otvory předvrtával tenkým vrtákem. Ale ve směru vláken hřebíky drží perfektně, několikrát pevněji než v třeba lípě nebo i smrku. Trošku problém byl buk, jeho dřevo se hodně uštipuje a dub, protože použité dřevo bylo hodně nekvalitní a popraskané, takže se loučky taky hodně štípaly. Habr byl z použitých dřev asi nejhouževnatější a kromě dubu nejtvrdší, přitom nástroji znatelně lépe opracovatelný než dub. Javor byl měkčí a bez let stejně jako lípa, velmi málo se štípal, nadarmo se javor nepoužívá hodně v dřevomodelářství a přitom byl o hodně tvrdší než lípa a taky o něco tvrdší než smrk. Na rámky se mně jeví javorové dřevo, zřejmě z javorů klenů, jako hodně nadějné. Třešeň byla spíš takové odpadní dřevo, je poměrně měkké a má výrazná léta, poměrně dost se štípe, spíš je to okrasné dřevo na nějaké drobné násady a rukojeti a obklady stěn a podobně než na nějaké "techničtější" použití .
Dřevo jsem bral z dřeva na topení z menších špalků, z velkých špalků může mít to dřevo vlastnosti trochu jiné...

"Spodní ořezávání větví od mladého stromu se dělá, aby kmen byl rovný s minimem suků. Jde to i o listnáčů tím se koruna posune nahoru a kmen je delší a má větší výtěžnost.
No, co jsem viděl jeden vysázený listnatý les, vlastně dva, jeden kdysi před 40 lety, jeden nyní, tam se to nahánělo malým sponem sazenic , co metr a půl nebo ještě méně. Už jak takové stromy dorostou do výšky takových dvou metrů, jejich koruny se souvisle zapojí a nižší větve uhynou samy na nedostatek světla. Takhle to půjde pořád dál, stromy se budou natahovat, koruny jen na vršku, slabší usychat....
Nevím to jistě, u jehličnanů zřejmě ořezávání spodních větví k vypěstování delší koruny bez suků funguje, u listnáčů, pokud budou řídce, místo ořezaných na tom místě vyraší nové větve.

>Zdravím. Uvažuji o přechodu na NN. Zdravotní problém. Propaguje se Lanstrog. Uvažoval jsem o něm. Skoušel někdo vytáčet rámky Lanstrog na starém klasickém třírámkovém medometu? Jde to vůbec? Děkuji.<
------------------------------------------------------------
Pokud je to pouze ze zdravotních důvodů, tak to si moc nepomůžete. Spíše bych uvažoval o nějakém manipulačním zařízení. To zabírá. Mám to vyzkoušeno.
JK

Bohužel sv.Martin letos nepřijel na bílém koni,co tomu říkají Radim a ještě asi 2-3 častí přispěvovatelé? Bude to mít nějaký vliv na příští včelařský rok? Dobrý či špatný? Doufám že medovicový med z letoška je uskladněn a příští rok se zhodnotí.

Jedna moje neteř chtěla včelařit a nástavky, i s výškou rámku 159, pro ni moc vážily. Tak jsem ji sestrojil na míru 448x285 ležan. A nevěděl jsem jak dlouho jí to bude bavit, tak jsem ho vyrobil ze styroduru. A v tom jí to jde nic nezvedá. A mě se i líbí úl Čejkuv ležan, hodil by se do včelínu a rámky tvoří stěnu úlu. Je to, ale samozřejmě pro zábavu. Aleš

Jedna moje neteř chtěla včelařit a nástavky, i s výškou rámku 159, pro ni moc vážily.
--------

Měl jsem NN Brennery (30x15) a jedné včelařce je věnoval.
Plný nástavek 10kg, nevýhoda je, že to jde do výšky.

Chce je mít na paletě a na paletě vedle nich bednu na stoupání.

Vlastně jediná nevýhoda - spousta rámků, ale do deseti, dvaceti vč. to jde.

Karel

STANDA VÁM ZAPOMNĚL JEŠTĚ ŘÍCT, ŽE NA TO SI ALE MUSÍTE POŘÍDIT
NĚJAKÝ TEN HEKTAR POZEMKŮ.

pepan

Ale nezapoměl!
Pro množství do 15 včelstev je v silách jejich včelaře poskytnout
svým chráněnkám dostatek pastvy po celý rok!Vždyť je možné se
dohodnout s majiteli lesa,s obcemi,či dalšími majiteli příslušných
pozemků.A třeba i podle jejich vkusu použít k výsadbě ty potřebné
rostliny.Je jich opravdu široký sortiment.A kde to jde ztuha,tam
přeci máme silného pomocníka.Med od našich včel.Kvalitní med(a jiný
přeci ani nemáme)darovaný ve správnou chvíli,i třeba opakovaně každý
rok zmůže mnoho.Se zemědělci je to obdobné.Věřím,že je v silách
každého z nich,aby vyséval posklizňové směsky na zelené
hnojení.Některé obsahují hořčici a další kvetoucí rostliny.Existují
rostlin,které kvetou ještě nyní
a svítí-li slunce včely,mají-li tyto rostliny hned vedle,je hojně
navštěvují.
A ty palce držím pořád.
Standa.
P.S. Můj děda mi vtloukal do hlavy,že motat se kolem úlů je jen
polovina včelařovi práce.Ta druhá je postarat se o to aby bylo z
čeho.Přesně podle staré pravdy:Dej krávě do držky a ona ti dá do
dížky.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
Datum: 9.11.2010 - 12:06:07

> STANDA VÁM ZAPOMNĚL JEŠTĚ ŘÍCT, ŽE NA TO SI ALE
> MUSÍTE POŘÍDIT NĚJAKÝ TEN HEKTAR POZEMKŮ.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> > Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
> > Datum: 09.11.2010 12:01:53
> > ----------------------------------------
> > Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o
> > radu. Mám 6 včelstev,
> > > které
> > > jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu
> > > získávám z blízké akátiny,
> > > > > kterou
> > > > však teď chce odstranit místní nevládní
> > > > organizace. V širším
> > > > > > > okolí
> > > > > se
> > > > nachází ještě řepkové pole, na které by se
> > > > včely zřejmě
> > > > > > > přesunuly.
> > > > > Jak
> > > > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> > > Děkuji.
> > > Mája
> >
> >
> > Ať už máte,nebo nemáte akáty,tak vysejvejte
> > a vysazujte rostliny,které mohou včely využít k
> > pastvě.
> > > Je jich dostatečné množství na to,abyste
> > zajistila včelám dostatek
> > > nektaru i pylu na celý rok.Ty nejzákladnější
> > najdete třeba ve
> > > Včelařství,nebo na internetu.I na této
> > konferenci.Je to práce na
> > > celý váš život.
> > Držím palce,atˇse daří Vám i Vašim včelám.
> > Standa.
> >
> >
> > ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> > Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> > Komu: vcely/=/v.or.cz
> > Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
> > Datum: 3.11.2010 - 12:15:51
> >
> > > Velmi záleží na tom kde to je. Akát meduje
> > > spolehlivě do nadmořské výšky 250m při
> > > teplotách
> > > > > nad 20 °C. Jinak jsou jeho výnosy velmi
> > > nahodilé
> > > > > Osobně jsem za posledních 20 let zaznamenal
> > > výraznou snůšku z něj jen jednou a to jsem z
> > > n.v.280m ze střední Moravy
> > >
> > > Pepan
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz>
> > > > Předmět: ??m nahradit ak?t
> > > > Datum: 03.11.2010 10:46:23
> > > > ----------------------------------------
> > > > Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím
> > > > o
> > > > > > > radu. Mám 6 včelstev, které
> > > > > jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu
> > > > > získávám
> > > > > > > > z blízké akátiny, kterou
> > > > > však teď chce odstranit místní nevládní
> > > > organizace. V širším okolí se
> > > > > nachází ještě řepkové pole, na které by se
> > > > > včely
> > > > > > > > zřejmě přesunuly. Jak
> > > > > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> > > > Děkuji.
> > > > Mája
> > > >
> > > >
> > > >
> >
> >
> >
> >
> >

Ahoj, mám třírámkový medomat (název neznám, ale je to takový klasický starý, třírámkový medomet s drátěným, cínem pospojovaným košem...viděl jsem ho u spousty včelařů, i můj táta ho kdysi měl). Jediná úprava, kterou jsem udělal, spočívala ve vyvrtání a opilování děr do spodku koše kvůli "ouškům" rámků. Ouško zapadne do dna koše a rámek se tím pádem vejde. Rámek sice maličko přečuhuje přes koš, ale do medometu se vejde a na funkci rostlináře to vliv nemá.
P.S. je řeč o rámcích Langstroth r.m. 44,8x18,5cm.
Ať se daří, Libor.

Dnes jsem si přečet v MV článek Vnímavost včel k chorobám od Ing. A. Přidala. V podobném duchu často řešíme v ZO otázku zda prosadit na celém území ČR povinné vyšetření měli na spory moru. Nebudu zde rozebírat všechny body ve zmíněném článku, ale mohu říct, že podle zkušeností které mám s touto nemoci s obsahem článku souhlasím. A když bych rozdělil chovatele včel na kategorie podle způsobu chovu, tak poslední skupina, která nemá povinost vyšetřovat jsou zájmový včelaři na trvalých stanovištích. To jsem i já. Můj názor k této věci, je aby měl vyšetřovaly všichni chovatelé. V prvních letech to bude drsné, protože vyjdou na světlo nová ohniska, ale na konci bych vyděl čistší chovy, menší riziko znehodnocení investice do rozvoje chovu a tím by se i podařilo získat nové včelaře. Znát přesně zdravotní stav je důležité, abych nemoc nerozšiřoval dál ve jménu solidarity. Ale zajímá mě názor i jiných včelařů v naší ZO by to prošlo. Aleš

Bohužel sv.Martin letos nepřijel na bílém koni,co tomu říkají Radim a ještě asi 2-3 častí přispěvovatelé? Bude to mít nějaký vliv na příští včelařský rok? Dobrý či špatný? Doufám že medovicový med z letoška je uskladněn a příští rok se zhodnotí.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Nevím,jak dřív,ale posledních několik let,když Martin "nechá koně doma",tak je dobrá snůška květového medu.Pokud totiž začne zima brzo,tedy už v listopadu,tak následně se třeba v prosinci často oteplí,pupeny na stromech se začnou nalévat,včelstva začnou plodovat a další ochlazení po Novém roce,které také často bývá,tak trochu zamotá přírodě hlavu.
Navíc nám zemědělcům letošní deštivé počasí posunulo termíny sklizně a vůbec veškeré agrotechnické lhůty,takže často ještě nemáme hotovo.Já například nemám ještě zoráno...

Zdraví Pavel.

>Můj názor k této věci, je aby měl vyšetřovaly všichni chovatelé. V prvních letech to bude drsné, protože vyjdou na světlo nová ohniska, ale na konci bych vyděl čistší chovy, menší riziko znehodnocení investice do rozvoje chovu a tím by se i podařilo získat nové včelaře. Znát přesně zdravotní stav je důležité, abych nemoc...<
------------------------------------------------------------
A nyní se probudíme, uvědomíme si, že povinně odevzdáváme každoročně zimní měl která, pokud by byl ze strany odpovědných orgánů zájem, poskytuje veškeré potřebné informace. Ale je to o maličkosti, ???, o penězích a na to nejsou. A dobrovolnost ??? Proto je situace jaká je.
JK

Z doslechu vim o jednorukem vcelairi, ktery ma lezany, a kdyz se u nej snuska vydari,
predci jina stanoviste s nastavkama....

Martin

Hezké, ale k čemu by to vlastně prospělo?
… někdo by třeba odpověděl, že je to jasné, někomu může připadat tato otázka směšná, ale vážně, teď opravdu zamysleme se všichni nad tím.

V první řadě: Kde se na to vezmou peníze? Objevilo by se mnoho latentních ohnisek. Co s nimi?

Přibyly by další obstrukce, dohady, hádky, neochota a lenivost, no a nakonec se stejně mor z území ČR nevymítí (to by byl zázrak), takže k čemu to bude? Jen si tím budeme komplikovat život a zbytečně nad míru přiměřenou poměrům zasahovat do soukromí nás všech. Ani slavné organizované tlumení varroázy nedokáže zabránit hromadným úhynům, natožpak jim účinně předcházet. Takže k čemu to vlastně je? Abychom světu dokazovali, jaký jsme skazen „svědomitých“ soudruhů?

V čem by se situace do budoucna zhoršila, kdyby se věcem nechal volný průběh, tedy: žádná diagnostika, žádná kontrola a zásahy státních orgánů! V případě organizovaného tlumení varroázy (viz http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=186:organizovane-leeni-nebo-na-vlastni-pst&catid=35:vms&Itemid=57) je to vzhledem k postavení ČSV tak trochu utopistická představa, ale v případě moru to vidím jako naprosto reálné.

Ať si každý včelař dle své konkrétní situace zváží sám, zda se mu vyplatí obměňovat dílo, desinfikovat úly, rámky, dbát na dobrou kondici včeltev apodob. V této souvislosti se opět ptám: Je vůbec možné, aby i přes soustavnou každoroční jednorázovou odměnu díla v plodišti, jinak řečeno, aby i přes to, že včelstva plodují nejdéle jeden rok v daném plástu, přičemž výměna díla nastane jednorázově, tedy je vyloučen přechod nakumulovaných spor ze starého plodového díla na dílo nově zaplodované, aby i přes to takto vedená včelstva nakažená spory moru časem podlehly této nákaze a uhynula?

Zamysleme se nad tím, že nikdy v historii lidstva není znám ani jediný případ hromadných úhynů včelstev na mor (na rozdíl od varroázy, která v relativně krátké době je schopna způsobit rozsáhlé škody). Naši předci s morem bez větších obtíží včelařili po mnoha staletí (opět na rozdíl od varroázy, která nás trápí teprve necelé půl století).

Je snad mor nějaká strašlivá včelí pandemie, ze které mají mít všichni včelaři oprávněně strach? Asi těžko. Spíše je to tak trochu mýtus vzniklý z faktu, že mor neumíme vyléčit. Co myslíte?

Takže závěr: Proč máme kvůli moru pálit celé včelnice?

//\/\\//

"Zdravím. Uvažuji o přechodu na NN. Zdravotní problém. Propaguje se Lanstrog. Uvažoval jsem o něm. Skoušel někdo vytáčet rámky Lanstrog na starém klasickém třírámkovém medometu? Jde to vůbec?"

Asi záleží jaké zdravotní postižení, jak stálé se to zdravotní postižení jeví a s jakým počtem včelstev chcete včelařit.
Přechod na nízké nástavky akorát zmenší hmotnost plného nástavku, všechno ostatní zůstane stejné. Pokud tedy stačí, že místo 20 - 40 kilo plného nástavku 2 - 5 x zvedaného při každé prohlídce se bude zvedat 5 - 20 kilo a všechno ostatní zůstane, tak proč ne. Moje zkušenosti se zvedáním nástavků jsou takové, že je obrovský rozdíl zvedat plný nástavek do výšky metru, metru 20 centimetrů a do výšky třeba 1,50 metru, 1,80 metru a ustavovat ho v podstatě "nad hlavou" na úl. Taky je velký rozdíl, pokud nástavek je hladký, o něco lepší je, pokud je opatřen vyfrézováním a úplně nejlepší na manipulaci je, pokud je opatřen masívní úchopovou lištou. Jinak, plný vysoký nástavek zvedaný jen do výše takového metru a opatřený dobrou úchopovou lištou je na manipulaci stejně náročný jako nízký plný nástavek s hladkými stěnami nebo malou vyfrézovanou drážkou zvedaný na úl do výše 1,80 cm.
Navíc pokud je nástavkový úl vysoký jen metr, dobře se z něho v případě potřeby vybírají jednotlivé rámky, je možné v nouzi přejít na práci ve včelách, kdy se z nástavku vybere většina rámků a pár kilo vážící nástavek teprve potom sundává. Pokud je nástavek třeba 1,50 m vysoko, horní kraj nástavku je potom cca 1,70 m vysoko a to vybírání jednotlivých rámků z takové výšky jde podstatně hůř, stolek pod nohy nebo schůdky zpomalují a komplikují.
Langstroth je vhodný, protože má největší průřez, takže úly při stejném objemu budou méně vysoké. Navíc langstroth na studenou stavbu, s úchopovými lištami vpředu a vzadu je na manipulaci člověkem s průměrně dlouhými rukami docela ergonometrický a dobře se nese a zvedá. Na rozdíl od nástavků s čtvercovým průřezem.
Vedle přechodu na nízké nástavky a na langstroth tedy doporučuji nástavky opatřit dobrými úchopovými lištami, snížit podstavce úlu , případně úly přes léto pokládat třeba jen na europaletu na zem nebo tak nějak.

Pokud to nestačí, pak manipulační zařízení, které přenese nástavek z úlu na nějaký pracovní úl.
Nebo zadováky, dneska už by to asi chtělo vzít současný nástavkový úl na teplou stavbu se všemi dnešními vymoženostmi, nástavky z boku a zepředu udělat vcelku a zezadu otevřít. U zadováků, pokud jsou šikovně uspořádány, je možné, jak včelař otevře úl, sednout a po celou práci v úlu sedět a vstát až je hotovo. Takže práce v zadovácích se hodí i pro hodně téžké postižení kloubů a jiné velké snížení pohyblivosti včelaře. Stačí úplně, když sedící včelař rukama a kleštěma ještě zvládne vytáhnout ten 2 - 4 kilo těžký rámek z úlu a furt může se včelami pracovat....Navíc na místo, kde se vejde jeden ležan, vejdou se tři zadováky...

300 let zpátky(1720) upalovali lidi s morem v jejich vlastních příbytcích,třeba je to přežitek ,zakořeněnej strach,hloupej zvyk to pálení celých stanovišť...

každá ZO si může připlatit vyšetření na mor ze zimmní měli
Naše ZO v ochr.pasmu to jednou zbabrala nenechala udělat rozbor na mor,zima se ale dost protahovala,odebrali jsme všichni vzorky měli v březnu pro dodatečné vyšetření

Nastartování nového vegetačního cyklu neurčuje vůbec teplota, ale poloha slunce na obloze. Jakmile dosáhne zimního slunovratu a prodlouží se den o ten pomyslný slepičí krok, dává se dění v přírodě do pohybu. To znamená, nalévají se pupeny, včely začínají plodovat, slepice na dvorku začínají snášet atd.
A i ta orba na jaře má svoje pozitiva. Potlačíš tím plevele u kterých pro jejích vzklíčení je nutná jarovizace ty semena která ní prošla, při jarní orbě zaklopíš do hloubky a ty tam uhynou, protože z ní nedokážou vyklíčit a na povrch se dostaly ty u kterých tento proces neproběhla proto nevyklíčí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Martin nep?ijel na b?l?m koni
> Datum: 12.11.2010 21:41:57
> ----------------------------------------
> Bohužel sv.Martin letos nepřijel na bílém koni,co tomu říkají Radim a ještě
> asi 2-3 častí přispěvovatelé? Bude to mít nějaký vliv na příští včelařský
> rok? Dobrý či špatný? Doufám že medovicový med z letoška je uskladněn a
> příští rok se zhodnotí.
>
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Nevím,jak dřív,ale posledních několik let,když Martin "nechá koně doma",tak
> je dobrá snůška květového medu.Pokud totiž začne zima brzo,tedy už v
> listopadu,tak následně se třeba v prosinci často oteplí,pupeny na stromech
> se začnou nalévat,včelstva začnou plodovat a další ochlazení po Novém
> roce,které také často bývá,tak trochu zamotá přírodě hlavu.
> Navíc nám zemědělcům letošní deštivé počasí posunulo termíny sklizně a
> vůbec veškeré agrotechnické lhůty,takže často ještě nemáme hotovo.Já
> například nemám ještě zoráno...
>
> Zdraví Pavel.
>
>
>

Mor není pro mě nemoc, se kterou bych jako chovatel si neuměl poradit, je to jednodušší než s varroázou. Výměnou díla snížím tlak nemoci uvnitř včelstva, a při výsledku rozboru deset na druhou to jde srazit na nulu. Ale jinak tuto nemoc roznáší dospělé včely začínají krmičky, které postoupí na létavky a zalétáváním to roznesou do dalších včelstev a další rozšiřování jde už přímou uměrou dál. Pokud ovšem nepůjde o včelstvo geneticky odolnější, které v rozboru měli spory ve spodní hranici vykazuje, ale v nálezu ve včelstvu nemají nic. A taková včelstva jsou, vím o nich. A pálení přežila. Proč tedy mor řešit? Mor je v kolonce nebezpečné nákazy a to v celé Evropě. A med se z ČR vyváží. A nejedno srdce včelaře se radostí zatetelí, když se objeví zprávy o tom, že dovezly čínu a našly tam spory moru. A přesně takový med budem produkovat pokud nebudem tuto nemoc řešit a budem zařazeni zpátky mezi zmiňované soudruhy. Jeden z nejčastějších argumentů je nejsou peníze. A já na to odpovídám, to není argument, ale výmluva, vyplívající ze strachu, který má různé důvody a někdy je v tom i neochota. A ptám se, proč by měl někdo něco včelařům platit? Kdo platí ostatním chovatelům povinné očkování a vyšetření. Nikdo. Takže i včelaři by si to měly finančně řešit sami. Jde o včelaře a úroveň včelařství. Aleš

Je to jedíná účinná metoda, pokud ji nedokážeme nahradit jinou. Ovšem bez použití antibiotik. Otázkou je její rozsah použití??

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: mor
> Datum: 13.11.2010 07:19:01
> ----------------------------------------
> 300 let zpátky(1720) upalovali lidi s morem v jejich vlastních
> příbytcích,třeba je to přežitek ,zakořeněnej strach,hloupej zvyk to pálení
> celých stanovišť...
>
>
>

Vždycky se mi tady líbí, jak jeden o voze a druhý o koze:-)
Dotyčný se neptá jestli se vyplatí přejít na NN ze zdravotních důvodů, ale chce vědět jestli bude moc použít zařízení (konkrétně medomet) z původního včelařského provozu. Alespoň tak jsem to pochopil já :-)

I peníze nemusí být problém na plošné vyšetření. V okrese Prostějov oslovili včelaři OÚ, ty nějakou tou částkou na toto vyšetření přispěly. Takže to bylo pro včelaře zdarma.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 13.11.2010 07:23:59
> ----------------------------------------
> každá ZO si může připlatit vyšetření na mor ze zimmní měli
> Naše ZO v ochr.pasmu to jednou zbabrala nenechala udělat rozbor na mor,zima
> se ale dost protahovala,odebrali jsme všichni vzorky měli v březnu pro
> dodatečné vyšetření
>
>
>

"Dotyčný se neptá jestli se vyplatí přejít na NN ze zdravotních důvodů, ale chce vědět jestli bude moc použít zařízení (konkrétně medomet) z původního včelařského provozu"

Hm, dotyčný se neptá, ale dotyčný uvažuje, co kdyby přešel na nízké nástavky? Aspoň tak jsem to pochopil já. Jestli bude moct použít medomet, na to stačí vzít metr a proměřit, jestli se mu tam ty rámky vejdou, míry mu napsal už někdo předtím.

I tak ho tato diskuse přivedla na myšlenky kterého třebas ani nenapadly.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 13.11.2010 07:44:05
> ----------------------------------------
> "Dotyčný se neptá jestli se vyplatí přejít na NN ze zdravotních důvodů, ale
> chce vědět jestli bude moc použít zařízení (konkrétně medomet) z původního
> včelařského provozu"
>
> Hm, dotyčný se neptá, ale dotyčný uvažuje, co kdyby přešel na nízké
> nástavky? Aspoň tak jsem to pochopil já. Jestli bude moct použít medomet,
> na to stačí vzít metr a proměřit, jestli se mu tam ty rámky vejdou, míry mu
> napsal už někdo předtím.
>
>
>

Musí být zaručeno, že objevení spor moru plodu , když nákaza nepropukla, neznamená automaticky od veteriny příkaz na spálení včelstev. To myslím zatím zaručeno není.

Takový mudrc a nevíš, že předpisy ohledně moru se v březnu t. r. změnily?

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 13.11.2010 07:49:35
> ----------------------------------------
> Musí být zaručeno, že objevení spor moru plodu , když nákaza nepropukla,
> neznamená automaticky od veteriny příkaz na spálení včelstev. To myslím
> zatím zaručeno není.
>
>
>