Včelařská konference

Radek napsal.
>>>Původní indické včely, jak se na nich varoa přemnoží, opouštějí úl, rojí se a přitom se
zahřejí tak, že většina varoa z nich spadne.<<<
Za
1)Tato včela nežije v úlech, ale na větvích stromů, skalních převisech, pod římsami domů a td. Staví vždy 1 plást.
2)Stěhuje se za pastvou nikoli kvůli přemnožení varoázy, ale proto že v tropech jsou dvě období dešťů a tepla v roce. Toto pravidelné stěhování pak nedovoluje právě to přemnožení.
3) Pozoruhodnou zajímavostí je pak to, že se roje vrací vždy na stejná místa.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 09:44:42
> ----------------------------------------
> "Euroasijský kontinent zase neumožňuje nějaké důsledné oddělení aby se
> jednotlivé druhy včel neprolínaly. Co tedy bránilo přechodu V.D. na Včelu
> medonosnou? Co zapříčinilo tak rychlé rozšíření? V těchto dvou otázkách je
> zřejmě ukrytá odpověď! Od druhé světové války se ve včelaření honíme jen za
> výnosy. budujeme super včelstva v super úlech. Pro tento účel se bráníme
> rojení svědomitě pečujeme , aby nedej Bože přerušily plodování. Nejraději
> ještě spojujeme dostatečně siná včelstva aby byly ještě silnější a měli o
> kilo víc jak soused. Tím vším pak zřejmě vytváříme ideální podmínky pro
> varoázu- proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí,
> nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?"
>
> V tom je spousta pravdy.
>
> Nějakou roli taky hraje asi studenější klima než v Indii. Původní indické
> včely, jak se na nich varoa přemnoží, opouštějí úl, rojí se a přitom se
> zahřejí tak, že většina varoa z nich spadne. V naší literatuře je přitom
> taky známo rojení včelstev kvůli přehřátému úlu vystavenému slunci. Kdy by
> teroreticky docházelo k značnému ozdravení včelstva. Jenže v Indii v
> tropických vedrech možná stačí jen, když množství roztočů na včelách naruší
> chladicí mechanismus včelstva a včelstvo neuchladí plod a musí se tak rojit
> a očistit od roztočů. U nás ani největší vedra nejsou tak velká a netrvají
> tak dlouho, aby nějaké další narušení větším množstvím roztočů v nějakém
> zastíněném dutém stromě či v úlu postaveném ve stínu způsobilo nemožnost
> včelstva uchladit plod a tím jeho vyrojení z horka.
> Potom je tam problém zásob a snůšky. V přírodě je obvykle zavčelení tak
> malé, že včelstvo může po většinu aktivního období provádět všelijaké kusy,
> neplodovat, rojit se, budovat včelstvo od malého poroje kolem neoplozené
> matky. A až zesílí a vystaví plásty, potom kdykoliv od května po srpen
> stačí 14 dní až měsíc, pravidelná denní snůška několik kilogramů sladiny a
> včelstvo má těch příslušných 20 nebo ještě víc kilo zásob na zimu. Případně
> pro včelaře. Nebo jinak, včely, které se rojily a zesilovaly ze slabého
> poroje, pokud jich bylo v daném území moc a nestihly v tom červenci a srpnu
> nasbírat svých 10 - 20 kilo na zimu, prostě uhynuly. Zavčelení se tak
> nadstavilo na takovém množství, kdy roj v květnu, červnu až červenci jen
> rostl a sílil a zásoby na zimu shromažďoval zejména v červenci a srpnu....
> Ostatně před takovými 200, možná ještě před 100 lety bylo podstatou
> včelaření rojení. Včelař nechával matečné včelstvo v květnu až červnu
> vyrojit množstvím rojů, ty usazoval do prázdných klátů a nechával je sílit
> a sbírat med. Medobraní potom byl prakticky výhradně med z těchto rojů, kdy
> v září likvidoval nadbytečné a slabé roje - včelstva a v dubnu bral to, co
> zbylo ostatním včelstvům z zimních zásob. Jak ilustruje staré včelařské
> rčení, "Květnový roj za fůru sena stojí"
> Dneska je rozumná snůška díky nadbytku kvetoucích rostlin plus řepky a
> dalších včelařských rostlin v květnu, nějaká nabídka, snůška bývá v červnu
> a potom na spoustě stanovišť kvůli převčelení už nemusí být ani taková
> nabídka, aby se včely vůbec uživily. Jediná možnost, jak rentabilně
> včelařit, je potom držet plodování v červnu, červenci a srpnu podněcováním
> a časným krmením na zimu, aby včelstvo bylo příští rok silné už na začátku
> května a využilo jedinou velkou nabídku či rovnou přebytek sladiny, která v
> roce je. Pak ještě nějaká červnová šnůška a včelař zase musí držet
> plodování po zbytek včelařského roku, aby využil za kětnovou snůšku v
> dalším roce.....
> Pokud se někde objeví větší oblast, kde by byla velká pravidelná nabídka
> snůšky v červenci i srpnu, dozajista se na to místo sjedou kočovní včelaři,
> převčelí to a snůška pak už ani tam nebude pravidelná a dobrá.....
>
>
>