Včelařská konference

Euroasijský kontinent zase neumožňuje nějaké důsledné oddělení aby se jednotlivé druhy včel neprolínaly. Co tedy bránilo přechodu V.D. na Včelu medonosnou? Co zapříčinilo tak rychlé rozšíření? V těchto dvou otázkách je zřejmě ukrytá odpověď! Od druhé světové války se ve včelaření honíme jen za výnosy. budujeme super včelstva v super úlech. Pro tento účel se bráníme rojení svědomitě pečujeme , aby nedej Bože přerušily plodování. Nejraději ještě spojujeme dostatečně siná včelstva aby byly ještě silnější a měli o kilo víc jak soused. Tím vším pak zřejmě vytváříme ideální podmínky pro varoázu- proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí, nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 07:37:28
> ----------------------------------------
> Jít zpátky k přírodě je trend dnešní doby a já ho plně podporuji. Ale u VD
> je problém, že to je zavlečený parazit a naše včela není na něj stavěna. A
> stav přirozeného výběru by probíhal až do úplně likvidace naší včely. A
> řešení by bylo k varroáze dovézt i včelu která s tímto roztočem umí žít.
> Ale to je samozřejmě blbost. Chemii považují za řešení dočasné, třebaže už
> dlouhodobě používané. Většina domestikovaných zvířat by v přírodě dnes
> nepřežila zimu. Včela by to dovedla, nebyla domestikovaná, ale s roztočem
> co jí člověk naservíroval nemá šanci. Je to velký problém a kdo ho vyřeší
> má nobelovku jasnou. Z toho co tu bylo napsáno je jasné jen to, že je třeba
> sledovat spad, selektovat a přemýšlet.       S pozdravem Aleš
>
>
>