Včelařská konference

Málo kdy s Radkem souhlasím občas si do něj i rýpnu, ale tady má naprostou pravdu. Možná by stálo za tse i vrátit k přirozenému způsobu obnovy včelstev.

pEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 05.11.2010 13:28:47
> ----------------------------------------
> "Myšlenka je to velmi správná. Jenže to má mnoho úskalí. Rozhodně to není
> práce pro pár amatérů. Je k tomu potřeba spousta znalostí, vybavení
> (mikroskopy a pod.), času (možná i 50 let), Rozhodně k tomu nestačí ke
> včelám přijet, možná, o příštím víkendu. Musí se sledovat jak který klon se
> dlouho vyvíjí a jakého se včely v daném úlu dožívají stáří. Samozřejmě , že
> se může objevit něco náhodného co nám pomůže. Pak by chom zase museli
> porušit veterinární předpisy a donášet na včelnici roje z volné přírody o
> kterých víme dlouhodobě (znamená to důkladnou znalost okolí a to je zase
> spousta času) Také by jsme museli přesně znát a použít včelstva těch
> lajdáků jejichž včelstva jakš takš přežívají, a hlavně by jste museli
> zapomenou na výnosy, a med si koupit od nich. Jakékoliv zachraňování
> kolabujících včelstev vyloučit , brakovat a brakovat nevyhovující matky.
> Být vděčný za každý roj, neboť čím větší množství rojů tím větší
> pravděpodobnost kladného výsledku. Jinak Vám nezbývá nic jiného než to do
> nich valit horem dolem.
> Dnešní způsob včelaření je totiž jen vytváření příhodných podmínek pro
> varroázu.
> Chce se to také zamyslet, Proč se tak nákaza rozšířila? Co jí dříve vadilo?
> Co jí začalo vyhovovat? Není to právě moderní způsob včelaření? Nemůže za
> to právě ta naše chamtivost? A proč tedy tomu tak je?"
>
> Já už jsem to tady psal víckrát. Kdyby takhle zavčelené území, jako je
> tento stát, bylo bez včelařů napadeno něčím takovým jako varaózou, první
> reakce během 2 - 3 let by byly úhyny 90 - 95 nebo ještě víc procent
> včelstev. Na takovém počtu by to zůstalo viset a postupně, jak by se čím
> dál víc prosazovala určitá odolnost proti roztoči, počet včelstev by se
> postupně zvyšoval, až by vznikly včely tolerantní k varaóze. Možná za 5,
> možná za 20 let.
> Podobně by muselo fungovat skutečně solidní šlechtění k toleranci na
> varaózu. Udělat v květnu,každý rok řekněme takových 100 oddělků, červen,
> červenec, srpen vyhodnotit jejich toleranci, spad roztočů a podobně,
> přirozeně by se ty oddělky musely dělat a ošetřovat tak, aby všechny měly
> vzhledem k varaóze rovné podmínky. Potom vybrat na toleranci nejlepší,
> každý řekněme desátý, ostatní vybrakovat, těch deset včelstev nakrmit na
> zimu, na jaře řekněme ještě dvě včelstva z těch 10 vybrakovat a z těch 8
> včelstev zase další rok udělat dalších 100 oddělků. A zase cyklus
> opakovat.....Jedině potom by byl selekční tlak takový, aby za pár let, za
> 20 let.... bylo vidět nějaký výsledek. Jenže to byla jen čistá investice,
> medu a dalších produktů by takový chov vytvářel minimálně.
> Současný systém, kdy se udělá na 10 chovanýchh včelstev přes zimu 12 - 14
> oddělků a brakují se 2 - 4 matky z tohoto chovu, vytváří tak malý selekční
> tlak, že asi výsledky nepřináší. O masívním nakupování chovných matek a tím
> přerušení selekce ani nemluvě.
> Co se týká selekce druhé strany, roztočů, tak současný systém léčení zhruba
> takový selekční tlak na odolnost roztočů vytváří. Z každé stovky roztočů
> přežívá po léčení jeden dva tři? nejodolnější roztoči, kteří se další rok
> zase namnoží na tu stovku roztočů, a z nich zase po léčení přežijí 1 - 2 -
> 3 nejodolnější roztoči... a to už takových nejméně 20 let.....
>
>
>