Včelařská konference

Na http://dvorsky.leos.sweb.cz/VARROA/varroa.htm#TOP je několik scénářů o tom, jak hynou včely na varroázu (omlouvám se za asi ne zcela přesný název onemocnění, jsemn ale stará škola). Myslím, že i nezasvědcenému neunikne, že je to podstatně jinak, než jak píše pan Grůna o virech. Je prostě něco zcela jiného předpkládat a skutečně dělat, mít vlastní zkušenost. I když i ty předpoklady, pokud vycházejí z pochopení podstaty varroázy, by měly být zcela logicky jiné, než píše. Samozřejmě mohu to zdokumentovat i mnohem porobněji než je na uvedených fotografiích. Záleží skutečně na mixu virů ( a také N.A. N.C.), který začně včelstvo nezvládat. Podstatné je ale to, že jsou to právě určité věkové skupiny mladých včel, které jsou postihovány a způsobuje to následný kolaps včelstva. Např. "čistý" kolaps na vir akutní parylýzy se vyskytuje poměrně zřídka a popsal ho věrně pan Kozlík. Nejde o dny, ale o hodiny(u). Jsou samozřejmě včelstva, která jsou i vůči virům více odolná a stakovýmto typem varroázy (já jej označuji jako B a C)se lépe vyrovnávají. V případě včasného rozpoznání to lze někdy zvládnout i zootechnickými zákroky, tím nemám na mysli nasazení třeba KM. Je třeba ale vědět, že od určitého momentu si virová onemocnění žijí svým životem bez ohledu na roztoče V.d. To je asi ta největší zákeřnost. Jak se zdá ,R. Hubač to také poznal. Velmi povzbudivé při řešení varroázy je ale to, že dnes již pomalu začínáme rozeznávat určité znaky (markery) které odolnější včelstva nesou a podle toho je můžeme vyhledávat. Podobné je to u virů. Na štěstí v tomto směru nemusíme mít k dispozici anylýzy DNA nebo morfologických znaků, jenže to se musí se včelami doslova žít. Jsme v tomto ohledu ale na začátku a čím více toho víme a umíme, tím více otázek vyvstává. Někdy to ale vypadá tak, že kvůli jednomu stromu nechceme vidět les. Přitom by možná úplně stačilo pochopit, že v lese je také dřevo a o to nám momentálně jde.