Včelařská konference

J.M.: A k tomu monitoringu: svatá pravda! Ale vidím tu problém, který mi vrtá hlavou už dlouho: jak je náš monitoring relevantní? Není to jen cosi jako placebo efekt? Tedy: monitoruji, tak jsem za vodou ... No ale pak najednou spad okolo 1000 kusů VD, zatímco přirozený spad byl třeba 0,7. Je to v normě, nebo tu něco nehraje? Jasně: každý je za svůj monitoring zodpovědný a měl by jej dělat maximálně zodpovědně pro sebe i pro okolí, ale asi tu je třeba další "osvěty" stran metody, aby ty výsledky byly fakt relevantní a odrážely skutečný stav napadení včelstva. Jde to ale vůbec?
===========================================================
Asi je ještě dost co studovat, co o roztočích neznáme. Postupně přicházejí rezistence a podle Darwinovy teorie přežije jen nejodolnější a nejpřizpůsobivější. Zatím asi umíme docela selektovat roztoče směrem k "agresivnějším strategiím" množení. Zavlečení roztočů do loupivého včelstva z loupeného je jedna možnost (R.H.), horší účinnost gabonu je další možnost (P.Z.).

Teď k monitoringu:
- jedním z předpokladů, který je opravdu někde nutný, je mít vyřešenu mravenčí otázku (poměrně nově přidané články z MV jsou nyní na webu PSNV). Dle pozorování mravenci dovedou desítky roztočů odnést (některé druhy).

- dále z loňských výstupů společného projektu PSNV a VÚVč vyšly takové výsledky, které ověřili dřívější publikované průzkumy: přirozený spad a zamoření včelstva jsou uměrné (tzn. čím větší přirozený spad, tím větší zamoření včel varroózou). Takže sledovat spad by mělo být dostatečně reprezentativní

- no a VMS má tu výhodu, že zúčastnění mohou nahlížet na spady ostatních a z mnoha sledování na desítkách stanovišť lze zjišťovat souvislosti, které jednotlivec či menší výzkumné pracoviště v nějakých konkrétních podmínkách na několika málo včelstvech nebo několika málo včelnicích třeba vůbec nemá možnost odhalit.

Takže monitorujme a třeba budeme za pár let chytřejší.