Včelařská konference

Já myslím, že uteplení strůpku se přeceňuje.
Zimování v zadovácích v medníku stoprocentně prokázalo, že včely úplně bez problému vyzimují na strůpku se stejnou silou a izolačními schopnostmi jako je stěna úlu. Takže klidně strůpek složený s desek a latěk 2 cm silných. Což z hlediska tepelné izolace odpovídá polystyrenu nějak půl centimetru silnému nebo filci asi 1 centimetr silnému.
Zas na druhé straně strůpek hodně izolovaný pro teplo a zároveň hodně propustný pro vodní páru, třeba z několika centimetrů filcových uteplivek, slibuje udržet uvnitř úlu sucho a přitom omezit větrání spodem, kterým část tepla ze včel uniká. Ale zase se ukazuje, že když se strůpek uzavře nepropustným třeba polystyrenem, tak stačí akorát zvýšit intenzitu větrání dolem sítem ve dnu a otevřeným očkem a v úlu je taky sucho. A nějaké teplo taky...
Podmínka je jenom, aby strůpek těsnil. Pokud netěsní a vzduch z úlu volně utíká ven, může být strůpek klidně z tenkého plechu, z hlediska tepelné izolace to vyjde skoro nastejno. Na propolis se přes zimu nedá spoléhat, protože za nízkých teplot od podzimu do jara je tvrdý a nelepivý a jednou povolený už netěsní, prostě tam nesmí být mezery a pokud jsou, musí být utěsněny.

Pane Gruna, pokud nejste ani podle fotek schopen rozezenat o co se jedná, je mi vás skutečně líto, zvláště kdyř pokoušíte včelařům radit právě v této oblasti. Vaše znalosti ani zkušenosti zřejmě nejsou ani na elementární úrovni, abychom spolu mohli diskutovat. S tím skutečně nic nenadělám. V tom máte naprostou pravdu. Tak ať se vám daří.

nic nezatepluj,snad jen polystyren na strůp. folii,na jaře se o něj opřou...

Dvorský L: Myslím, že i nezasvědcenému neunikne, že je to podstatně jinak, než jak píše pan Grůna o virech.

Pane Dvorský, pokud máte potřebu reagovat na mé příspěvky, napište v čem konkrétně "je to podstatně jinak". Na vaše obecné formulace se nedá věcně reagovat. Jsou to jen mnohoznačné bláboly.

tak jim do uspořádání strůpku od začátku srpna nesahat, strůpek nerozebírat. Kdo se bez toho neobejde, musí dávat fólii. P.H.

Ja som so stropovými latkami prestal včeláriť, ako som prešiel na nadstavkové úle a bolo v r. 1965. A neverte tomu, že cez zapropolisovanú (preto ju tam dávam, aby koberčeky ostali čisté) napr. vrecovinu-pytlovinu vlhký vzduch neprenikne! Ja požívam túto vrecovinu aj 10 rokov a keďže tento materiál nie je drahý, tak ju opotrebovanú jednoducho vymením. Takže pravda môže byť aj iná.

Pokud vím ve včelařství se traduje že včely nemají rády průvan, a mylím že to je pravda.Komín potřebuje tah a tah to je vlastně průvan.

1/Pane Vaclavek kolik včelstev podrobujete technoligii "Včelaření s komíny" já včelařím se včelami ne s komíny(42x17)? J.B

Pán Burgel, otázka je síce pre Martina, ale poviem Vám svoj názor na prievan-pruvan aj ja.

Ešte v čase, keď som zakladal pred zimov nad zimujúce včely fóliu a vetranie bolo cez zúžený hlavný letáč, mal som často plásty mokré a plesnivé.
Prvú pokusnú zimu som mal nad hlavou včelstva, 2,9 mm očko v povalovom-stropovom kŕmidle, čiže som im vytvoril prievan. Cez očko skutočne silne prúdil vzduch, ak bola v noci teplota mínusová, otvor zúžený ihličkami ľadu, čím nižšia teplota, tým viac očko zúžené.

Moje čakanie na jar bolo nekonečné, všetky pokusné včelstvá však žili, boli odpočúvané hadičkou, čo ešte neznamenalo, že je všetko v poriadku, hlavne je vo včelstve znížená nadmerná vlhkosť. A aj bolo, nikdy dovtedy som nemal po tejto stránke tak úspešne prezimované a to aj po kondičnej stránke a spotreby zásob. Nasledujúcu zimu som takto zazimoval už všetky včelstvá, ktoré mali povalové kŕmidlá s očkom, cca 27 z 50 tich.

Takže všetko je relatívne, to škodí človekovi ešte nemusí včelám. Čerstvý a studený vzduch obteká zimujúce včely, čo človek dosť ťažko pochopí, ale je to tak. Ďalším argumentom sú včelári, ktorí na zimu otvárajú očko na najvyššej debničke, i keď to nie je celkom to isté, ako som to prezentoval ja, moje očká boli naozaj nad chumáčom.

Dôležité bolo, že som svoj cieľ, nemať mokré úle dosiahol bez kvality zhoršeného zimovania. Čo tie naše včely všetko znesú!? Možno preto, že včelstvá v prírode mali veľakrát ešte ťažšie a horšie podmienky v prírodných dutinách.

Tak to nechte a bude dobře. Ti co tu radí průvan, opravdu neradí dobře. Ono je rozdíl hadr léty impregnovaný propolisem (ono stačí i pár měsíců) a hadr v této době položený na rámky. Chce-li někdo opravdu a zodpovědně něco v tomto duchu pro včely podniknout, tak jim do uspořádání strůpku od začátku srpna nesahat, strůpek nerozebírat. Kdo se bez toho neobejde, musí dávat fólii.
Ä ještě jeden zlozvyk - rozpěrákem do zimy "čistí" horní loučky od směsi vosku a propolisu (většinou ve starých úlech, kde loučky nesedí v ideální rovině).

Napíši 5 otazek

Pokud vím ve včelařství se traduje že včely nemají rády průvan, a mylím že to je pravda.Komín potřebuje tah a tah to je vlastně průvan.
1/Pane Vaclavek kolik včelstev podrobujete technoligii "Včelaření s komíny" já včelařím se včelami ne s komíny(42x17)?

2/ Pane Václavek sít neodstranujet ani po začátku plodování v březnu ?

3/ , Cituji " V prubehu sez.mam prod. vc. v 9 NN"
to vam neverim. Ja mam od roku 1984 v Optima NN prumerne 5,5 NN.Opravdu vaše včely obsedaji 9NN Co mate za vcelu ?<

4/p. Vaclavku Citace: "prostředí zasažené plísněmi má negativní vliv na včely."
Sam se s touto otazkou trapim skoro 50 let, jiz nyni jsou
okrajove plasty jemne pokryty plisni Botrytis cinerea Plíseň šedá (Botrytis cinerea) je nepohlavní stadium životního cyklu hub Botryotinia fuckeliana. A ja nevim jak je to , pri tom vcela a plisen spolu v zime ziji, bojuji tak dlouho. Je to jen fraze nebo o tom neco muzete rici?

5/ Dr. Dvorsky
Třetí zákrok "LECENI KYS. MRAV. měl smysl cca v polovině září, jako jakési dočištění a opatření proti reinvazi.
Moje otazka zni : davate KM v zari ackoliv reinvaze je procentuelne pomerne nizka?
Dekuji
J.B.

Odhaduji, že původně výrobce úlu měl na rámcích ty dřevěné destičky po celý rok a přes zimu potom navíc strůpek nad destičkami izolovaný nějakou dodatečnou izolací, tím kartonem a uteplivkami. Tomu byla asi vyladěná velikost česna, škvíry a další větrání třeba zadem dna úlu a netěstnostmi úlu, takže vlhkost uvnitř úlu byla v rozumných mezích. Destičky jsou pro vlhkost částečně propustné, skrz dřevo impregnované propolisem moc ne, ale hodně potom škvírami mezi destičkami. Nad destičky je tedy třeba další izolaci použít taky propustnou, jako je ten karton a uteplivky, jinak by se na destičkách hromadila vlhkost.

Dobrý den.
Přidám se k dotazům na uteplení o kterém často přemýšlím.
Mám NN úl optimal, řešen origin. dle ing Čermáka. Nahoře folie a na ní plechové víko s 5cm polystyrenu.
Rád bych se zeptal jak "optimalisté" zateplují, ale samozřejmě i zkušenosti ostatních.
Děkuji Zdenek

Tak nevím, jak to udělat přes zimu?
Jestli tam nechat fólii přes celou zimu?
Kdy dát ty uteplivky? Popřípadě jestli nezateplit nějak víc (polystyren, vata,...)? Josef

V prvom rade treba posúdiť silu včelstiev (a je jedno či sú to kmeňové včelstvá alebo odložence-oddělky) a hlavne dostatok zásob (ak sú zásoby v blízkosti chumáča- hrozen), 8-12 kg tak je to ok.
Posúdiť silu včelstva na zimu ide podľa obsadnutia plástových uličiek, ak ich nepr. 3 rpimerane obsadnutých, včelstvo dokáža prezimovať, lepšie je keď ich 5 ale ešte lepši ak ich je 6-7 plus primerané zásoby (15 kg im istotne postačia až do repkovej znášky). To je základný faktor prezimovania.

Ako utepliť včelstvo z hora: už neraz som písal tu o tom, že včelstvo v akomkoľvek úli priestor mimo chumáča-hrozen "nevykuruje" a tak isto smerom kolmo hore nejak teplotou neuvolňuje, iné je to s vlhkosťou (vzniká konzumovaním zásob a aj vnikaním vlhkého vonkajšieho vzduchu), ktorá stúpa najskôr smerom hore a potom zapĺňa voľný priestor okolo včiel, kde sa ukladá na steny úľa a plásty.

Ak vodným parám zahradíme včelám fóliou(takže nad včelami žiadna fólia a nepoužívam ju ani v lete) nuž tak sa presýtený vzduch zráža na nej. Preto ja už roky kladiem na vrchné latky rámikov obyčajnú látku a na tú 3 koberčeky, ktoré vyradila manželka so svojho inventára. Nieto nič lepšie aby úľ bol suchý ako priepustný materiál vodných pár nad zimujúcimi včelami.Ako uteplivka nad zimujúcimi včelami môže byť npr. i filc, ale i deky a pod. Polystyrén v žiadnom prípade by som nedával, nie je potrebný. Moje dlhoročné záznamy hovoria o zimnej spotrebe pri takto uteplení povaly-stropu úľa od 1.11 do 28.2 celkove 3,2 do 3,8 kg.

Ahoj Josefe,
1. fólii můžeš nechat přes celou zimu. (Já dávám přednost kusu hadru s malýma převisama přes nástavek, kvůli odvodu vlhkosti. Na jaře pak lze folii vrátit, vlhkost se hodí kvůli plodování....ale není nutno).
2. Nevím co je to za uteplivky, ale když místo nich dáš do víka 2 nebo 3 cm polystyrén, rozhodně nic nezkazíš.
3. Ty oddělky jsem sice neviděl, ale mělo by stačit ochránit je alespoň před větrem. Ať se daří, Libor.
-------------
Josef napsal:
Měl bych pár dotazů.
Mám včely v jednom nástavku 39x30 11 rámků (10 rámků),stěny dřevo 25mm a nahoře fólii a víko s tenkého dřeva cca 5mm + 5mm karton. Je to všechno poděděny. Jsou k tomu takové cca 1cm tlusté uteplivky na zimu. Podmet není podsíťovaný.

Tak nevím, jak to udělat přes zimu?
Jestli tam nechat fólii přes celou zimu?
Kdy dát ty uteplivky? Popřípadě jestli nezateplit nějak víc (polystyren, vata,...)?

A mám i nějaké oddělky, tak jestli tam nezateplit i stěny?

Předem díky za rady.

Omlouvám se za 4x stejný příspěvek.
Došlo k nějakému kiksu při odeslání prvního příspěvku a prohlížeč si ho zapamatoval, takže pokaždé, když jsem zadal znovu načtení stránky, abych viděl, jestli se tam neobjevilo něco nového, prohlížeč ten příspěvek odeslal znova.
Jestli toto čte administrátor konference, může klidně tři z těch čtyř příspěvků smazat, děkuji.

"Měl bych pár dotazů.
Mám včely v jednom nástavku 39x30 11 rámků (10 rámků),stěny dřevo 25mm a nahoře fólii a víko s tenkého dřeva cca 5mm + 5mm karton. Je to všechno poděděny. Jsou k tomu takové cca 1cm tlusté uteplivky na zimu. Podmet není podsíťovaný. "

No, pokud se ještě nedokrmuje nebo vedle včel není pole s kvetoucí hořčicí na zelené hnojení nebo tak nějak, bude teď i pod fólií sucho a fólie se může nechat stejně tak jako vzít. Doporučuji pro jistotu překontrolovat, jestli uvnitř úlu není moc vlhko, za pěkného dne se pod fólií podívat. Taky je vhodné překontrolovat, jestli dřevěné destičky a karton doléhá a netvoří škvíry, kterými by z úlu unikal včelami ohřátý vzduch ,5 mm dřeva plus 5 mm karton by bylo potom takové minimální uteplení do prvních celodenních mrazů. Za mrazů bych potom doporučil přidat pár centimetrů uteplivky. Větší vlhnutí uvnitř úlu se potom projeví v předjaří, kdy včely začnou plodovat a tím produkovat vyšší množství vodní páry. Odhaduji, že v tuto dobu bylo uvažováno s odstraněním fólie a s tím, že dřevem a mezerami mezi destičkami únikala přebytečná vodní pára skrz strůpek. Takže v předjaří potom bude třeba při první prohlídce fólii buď odstranit úplně nebo z cca 2 /3, voda kondenzovaná na fólii se totiž považuje za vnitřní zdroj vody pro včelstvo. Strůpek je v tuto dobu vhodné uteplit co nejvíc, aby včely nemusely kvůli plodu tolik přitápět.Případné zvlhlé uteplivky se řeší jejich točením, suchá uteplivky zvrchu strůpku přijde dolů na destičky, mokrá od destiček přijde úplně nahoru, kde vzduchem vysychá.

Ale jinak je docela přijatelná varianta, jen pro včely o trošku málo horší, jak teď bude přes poledne vhodné počasí, vyhodit fólii a na destičky a karton přidat takové 2 - 5 centimetrů uteplivky a nechat to klidně do května, kdy už bude teplo.

Oddělky, pokud jsou silné, obsazují 4 - 6 rámkových uliček, se zimují stejně jako běžná včelstva. Pokud za chladnějšího podzimního počasí obsazují 1 - 3 uličky, je možnost vylepšit jejich tepelnou bilnaci v zimě tím, že se z každé strany takové dva neobsazené rámky vyhodí a místo nich se nacpe nějaká izolace, třeba polystyrenová deska obalená v igelitu, aby ji včely nevykusovaly. Nebo nějaký jiný izolační materiál. A strůpek nad včelami se co nejvíc uteplí. Ale je to piplačka a obvykle to pomůže jen trošku. Pokud není ta matka a ten oddělek na jaře nutně potřeba, bývá obvykle ekonomičtější takový slabý oddělek už na podzim připojit k jinému včelstvu nebo oddělku.

"Měl bych pár dotazů.
Mám včely v jednom nástavku 39x30 11 rámků (10 rámků),stěny dřevo 25mm a nahoře fólii a víko s tenkého dřeva cca 5mm + 5mm karton. Je to všechno poděděny. Jsou k tomu takové cca 1cm tlusté uteplivky na zimu. Podmet není podsíťovaný. "

No, pokud se ještě nedokrmuje nebo vedle včel není pole s kvetoucí hořčicí na zelené hnojení nebo tak nějak, bude teď i pod fólií sucho a fólie se může nechat stejně tak jako vzít. Doporučuji pro jistotu překontrolovat, jestli uvnitř úlu není moc vlhko, za pěkného dne se pod fólií podívat. Taky je vhodné překontrolovat, jestli dřevěné destičky a karton doléhá a netvoří škvíry, kterými by z úlu unikal včelami ohřátý vzduch ,5 mm dřeva plus 5 mm karton by bylo potom takové minimální uteplení do prvních celodenních mrazů. Za mrazů bych potom doporučil přidat pár centimetrů uteplivky. Větší vlhnutí uvnitř úlu se potom projeví v předjaří, kdy včely začnou plodovat a tím produkovat vyšší množství vodní páry. Odhaduji, že v tuto dobu bylo uvažováno s odstraněním fólie a s tím, že dřevem a mezerami mezi destičkami únikala přebytečná vodní pára skrz strůpek. Takže v předjaří potom bude třeba při první prohlídce fólii buď odstranit úplně nebo z cca 2 /3, voda kondenzovaná na fólii se totiž považuje za vnitřní zdroj vody pro včelstvo. Strůpek je v tuto dobu vhodné uteplit co nejvíc, aby včely nemusely kvůli plodu tolik přitápět.Případné zvlhlé uteplivky se řeší jejich točením, suchá uteplivky zvrchu strůpku přijde dolů na destičky, mokrá od destiček přijde úplně nahoru, kde vzduchem vysychá.

Ale jinak je docela přijatelná varianta, jen pro včely o trošku málo horší, jak teď bude přes poledne vhodné počasí, vyhodit fólii a na destičky a karton přidat takové 2 - 5 centimetrů uteplivky a nechat to klidně do května, kdy už bude teplo.

Oddělky, pokud jsou silné, obsazují 4 - 6 rámkových uliček, se zimují stejně jako běžná včelstva. Pokud za chladnějšího podzimního počasí obsazují 1 - 3 uličky, je možnost vylepšit jejich tepelnou bilnaci v zimě tím, že se z každé strany takové dva neobsazené rámky vyhodí a místo nich se nacpe nějaká izolace, třeba polystyrenová deska obalená v igelitu, aby ji včely nevykusovaly. Nebo nějaký jiný izolační materiál. A strůpek nad včelami se co nejvíc uteplí. Ale je to piplačka a obvykle to pomůže jen trošku. Pokud není ta matka a ten oddělek na jaře nutně potřeba, bývá obvykle ekonomičtější takový slabý oddělek už na podzim připojit k jinému včelstvu nebo oddělku.

"Měl bych pár dotazů.
Mám včely v jednom nástavku 39x30 11 rámků (10 rámků),stěny dřevo 25mm a nahoře fólii a víko s tenkého dřeva cca 5mm + 5mm karton. Je to všechno poděděny. Jsou k tomu takové cca 1cm tlusté uteplivky na zimu. Podmet není podsíťovaný. "

No, pokud se ještě nedokrmuje nebo vedle včel není pole s kvetoucí hořčicí na zelené hnojení nebo tak nějak, bude teď i pod fólií sucho a fólie se může nechat stejně tak jako vzít. Doporučuji pro jistotu překontrolovat, jestli uvnitř úlu není moc vlhko, za pěkného dne se pod fólií podívat. Taky je vhodné překontrolovat, jestli dřevěné destičky a karton doléhá a netvoří škvíry, kterými by z úlu unikal včelami ohřátý vzduch ,5 mm dřeva plus 5 mm karton by bylo potom takové minimální uteplení do prvních celodenních mrazů. Za mrazů bych potom doporučil přidat pár centimetrů uteplivky. Větší vlhnutí uvnitř úlu se potom projeví v předjaří, kdy včely začnou plodovat a tím produkovat vyšší množství vodní páry. Odhaduji, že v tuto dobu bylo uvažováno s odstraněním fólie a s tím, že dřevem a mezerami mezi destičkami únikala přebytečná vodní pára skrz strůpek. Takže v předjaří potom bude třeba při první prohlídce fólii buď odstranit úplně nebo z cca 2 /3, voda kondenzovaná na fólii se totiž považuje za vnitřní zdroj vody pro včelstvo. Strůpek je v tuto dobu vhodné uteplit co nejvíc, aby včely nemusely kvůli plodu tolik přitápět.Případné zvlhlé uteplivky se řeší jejich točením, suchá uteplivky zvrchu strůpku přijde dolů na destičky, mokrá od destiček přijde úplně nahoru, kde vzduchem vysychá.

Ale jinak je docela přijatelná varianta, jen pro včely o trošku málo horší, jak teď bude přes poledne vhodné počasí, vyhodit fólii a na destičky a karton přidat takové 2 - 5 centimetrů uteplivky a nechat to klidně do května, kdy už bude teplo.

Oddělky, pokud jsou silné, obsazují 4 - 6 rámkových uliček, se zimují stejně jako běžná včelstva. Pokud za chladnějšího podzimního počasí obsazují 1 - 3 uličky, je možnost vylepšit jejich tepelnou bilnaci v zimě tím, že se z každé strany takové dva neobsazené rámky vyhodí a místo nich se nacpe nějaká izolace, třeba polystyrenová deska obalená v igelitu, aby ji včely nevykusovaly. Nebo nějaký jiný izolační materiál. A strůpek nad včelami se co nejvíc uteplí. Ale je to piplačka a obvykle to pomůže jen trošku. Pokud není ta matka a ten oddělek na jaře nutně potřeba, bývá obvykle ekonomičtější takový slabý oddělek už na podzim připojit k jinému včelstvu nebo oddělku.

"Měl bych pár dotazů.
Mám včely v jednom nástavku 39x30 11 rámků (10 rámků),stěny dřevo 25mm a nahoře fólii a víko s tenkého dřeva cca 5mm + 5mm karton. Je to všechno poděděny. Jsou k tomu takové cca 1cm tlusté uteplivky na zimu. Podmet není podsíťovaný. "

No, pokud se ještě nedokrmuje nebo vedle včel není pole s kvetoucí hořčicí na zelené hnojení nebo tak nějak, bude teď i pod fólií sucho a fólie se může nechat stejně tak jako vzít. Doporučuji pro jistotu překontrolovat, jestli uvnitř úlu není moc vlhko, za pěkného dne se pod fólií podívat. Taky je vhodné překontrolovat, jestli dřevěné destičky a karton doléhá a netvoří škvíry, kterými by z úlu unikal včelami ohřátý vzduch ,5 mm dřeva plus 5 mm karton by bylo potom takové minimální uteplení do prvních celodenních mrazů. Za mrazů bych potom doporučil přidat pár centimetrů uteplivky. Větší vlhnutí uvnitř úlu se potom projeví v předjaří, kdy včely začnou plodovat a tím produkovat vyšší množství vodní páry. Odhaduji, že v tuto dobu bylo uvažováno s odstraněním fólie a s tím, že dřevem a mezerami mezi destičkami únikala přebytečná vodní pára skrz strůpek. Takže v předjaří potom bude třeba při první prohlídce fólii buď odstranit úplně nebo z cca 2 /3, voda kondenzovaná na fólii se totiž považuje za vnitřní zdroj vody pro včelstvo. Strůpek je v tuto dobu vhodné uteplit co nejvíc, aby včely nemusely kvůli plodu tolik přitápět.Případné zvlhlé uteplivky se řeší jejich točením, suchá uteplivky zvrchu strůpku přijde dolů na destičky, mokrá od destiček přijde úplně nahoru, kde vzduchem vysychá.

Ale jinak je docela přijatelná varianta, jen pro včely o trošku málo horší, jak teď bude přes poledne vhodné počasí, vyhodit fólii a na destičky a karton přidat takové 2 - 5 centimetrů uteplivky a nechat to klidně do května, kdy už bude teplo.

Oddělky, pokud jsou silné, obsazují 4 - 6 rámkových uliček, se zimují stejně jako běžná včelstva. Pokud za chladnějšího podzimního počasí obsazují 1 - 3 uličky, je možnost vylepšit jejich tepelnou bilnaci v zimě tím, že se z každé strany takové dva neobsazené rámky vyhodí a místo nich se nacpe nějaká izolace, třeba polystyrenová deska obalená v igelitu, aby ji včely nevykusovaly. Nebo nějaký jiný izolační materiál. A strůpek nad včelami se co nejvíc uteplí. Ale je to piplačka a obvykle to pomůže jen trošku. Pokud není ta matka a ten oddělek na jaře nutně potřeba, bývá obvykle ekonomičtější takový slabý oddělek už na podzim připojit k jinému včelstvu nebo oddělku.

Na http://dvorsky.leos.sweb.cz/VARROA/varroa.htm#TOP je několik scénářů o tom, jak hynou včely na varroázu (omlouvám se za asi ne zcela přesný název onemocnění, jsemn ale stará škola). Myslím, že i nezasvědcenému neunikne, že je to podstatně jinak, než jak píše pan Grůna o virech. Je prostě něco zcela jiného předpkládat a skutečně dělat, mít vlastní zkušenost. I když i ty předpoklady, pokud vycházejí z pochopení podstaty varroázy, by měly být zcela logicky jiné, než píše. Samozřejmě mohu to zdokumentovat i mnohem porobněji než je na uvedených fotografiích. Záleží skutečně na mixu virů ( a také N.A. N.C.), který začně včelstvo nezvládat. Podstatné je ale to, že jsou to právě určité věkové skupiny mladých včel, které jsou postihovány a způsobuje to následný kolaps včelstva. Např. "čistý" kolaps na vir akutní parylýzy se vyskytuje poměrně zřídka a popsal ho věrně pan Kozlík. Nejde o dny, ale o hodiny(u). Jsou samozřejmě včelstva, která jsou i vůči virům více odolná a stakovýmto typem varroázy (já jej označuji jako B a C)se lépe vyrovnávají. V případě včasného rozpoznání to lze někdy zvládnout i zootechnickými zákroky, tím nemám na mysli nasazení třeba KM. Je třeba ale vědět, že od určitého momentu si virová onemocnění žijí svým životem bez ohledu na roztoče V.d. To je asi ta největší zákeřnost. Jak se zdá ,R. Hubač to také poznal. Velmi povzbudivé při řešení varroázy je ale to, že dnes již pomalu začínáme rozeznávat určité znaky (markery) které odolnější včelstva nesou a podle toho je můžeme vyhledávat. Podobné je to u virů. Na štěstí v tomto směru nemusíme mít k dispozici anylýzy DNA nebo morfologických znaků, jenže to se musí se včelami doslova žít. Jsme v tomto ohledu ale na začátku a čím více toho víme a umíme, tím více otázek vyvstává. Někdy to ale vypadá tak, že kvůli jednomu stromu nechceme vidět les. Přitom by možná úplně stačilo pochopit, že v lese je také dřevo a o to nám momentálně jde.

Měl bych pár dotazů.
Mám včely v jednom nástavku 39x30 11 rámků (10 rámků),stěny dřevo 25mm a nahoře fólii a víko s tenkého dřeva cca 5mm + 5mm karton. Je to všechno poděděny. Jsou k tomu takové cca 1cm tlusté uteplivky na zimu. Podmet není podsíťovaný.

Tak nevím, jak to udělat přes zimu?
Jestli tam nechat fólii přes celou zimu?
Kdy dát ty uteplivky? Popřípadě jestli nezateplit nějak víc (polystyren, vata,...)?

A mám i nějaké oddělky, tak jestli tam nezateplit i stěny?

Předem díky za rady.

"o co jsi níže napsal (Pol?ek) je z mnoha důvodů naprosto neopodstatněná a hlavně špatná úvaha. Už v roce 1905 v knize Zdroje hospodářského blahobytu píšou po staletích zkušeností, že dobrý hospodář musí brakovat, jinak jde jeho chov dolů. To že včelstvo již slábne je známkou toho, že infekční tlak nezvládá, buď proto, že nemá jako slabší nedokonalé společenstvo přežít nebo třeba, že se objevil zvláště nebezpečný původce. Takových možností je celá řada, ale pokaždé včelař zbytečně ohrožuje svůj chov.
Představa, že když nemám včelastva s příznaky, že chov je viruprostý je také lichá. Když zrovna ve Vašich 5 včelstvech nejsou, jsou vedle ve vsi a je pouze otázkou času, kdy se v jakém množství dostanou do Vašich včel.
Mám pouze deset let zkušeností se 20-60 včelstvy, ale jediné smysluplné řešení je udělat 100-200% oddělků, které podle toho co ukáží do konce sezóny mají právo být použity, nebo zrušeny....
Radek Epidemiolog

Já jsem ale nikde nenapsal, že včelař by neměl brakovat. Já jsem jen napsal, že důsledné brakování v žádném případě nevyřeší úhyny, naopak důsledně brakovaný chov včel může v případě propuknutí kombinace varaózy a virových nákaz postihnout mnohem katastrofálnější úhyny než souseda včelaře, který brakuje málo nebo vůbec.
Je to takový rozdíl, jako třeba drůbeží chov před takovými 100 lety, kdy toho moc o nákazách nevěděli a kdy na kraji drůbežího hejna byly vždy nějaké slabé a občas nemocné kusy, které, kdych chcípaly, byly odstraněny a zakopány a kdy cíleně po desetiletí vybírali k chovu ty nejlepší. A mezi dnešním chovem několika stovek geneticky co nejpodobnějších brojlerů, kde bylo antibiotiky a jinými léčivy vymýceno promoření a kteří jsou v těch halách důsledně odděleni od venkovního prostředí. Když dojde k nějakému přenosu nějaké nákazy dovnitř takového hejna, tak když nevezmeme v úvahu dnešní veterinární opatření směřující k vybití chovu, v kterém hejnu dojde k větším až katastrofálním úhynům a které hejno takovou epidemii spíše odnese jen nějakým větším poklesem stavu, které bude nutno další rok "jen" vyrovnat zvýšeným rozmnožováním z vlastních zdrojů hejna?
Jinak přirozeně, chovy viruprosté nejsou, to je ale chronické rovnoměrné působení, které se projeví jen na nějakých náchylnějších jedincích, ne na celém chovu. Průměrní a nadprůměrní jedinci v chovu zátěž toho viru zvládají bez problémů a dlouhodobým výběrem je potom možné ten virus vytlačit úplně na okraj. Možná, že viry jsou i za hodně rozdílnými hodnoceními různých včelařů matek od jednoho chovatele, nějaký včelař má prostě ve včelstvech ty viry trochu jiné než jiný včelař a na jedny viry je ta určitá linie matek náchylnější než na jiné viry.....
Problém je v tom,že chovy včelařů nejsou ve vzduchoprázdnu, dá se říct, že včely jsou v tom smyslu přes zalétané dělnice, trubce , roztoče na nich a nakonec přes loupeže v neustálém kontaktu s okolními včelstvy, na rozdíl od těch brojlerů v hale. Stačí tedy, když přes tyto včelstva přijde jinak zmutovaný virus, na který pečlivě vybrakovaný chov podle výnosu a životaschopnosti, neboli podle citlivosti na původné virové zamoření prostě není připraven a většina včelstev proti němu není odolná a úhyn je tady. A veškerá práce s brakováním, pokud se mělo jednat o brakování pro vysokou odolnost včelstev, ne o brakování zaměřené na co nejvyšší výnosy, bylo zbytečné....
Možná by se z epidemiologického hlediska dalo v tom smyslu uvažovat o tom, že krajina je převčelená...... Když v poslední době to vypadá, že co 4 - 5 let krajinou "proletí" nějaká nová mutace viru a důkladně probere včelstva.

Antone,
úhyny jsem popsal původně jen k ilustraci jiné situace. Nechci machrovat, ale jsem lékař- epidemiolog a samozřejmě, že Tvoje pochyby o stavu na podzim a že tam roztoči mohli být atd. považuji za mudrování bez znalostí věci. Zapomeň na Varoázu, ta tam prostě nebyla, je to v 550m n.m., kde jsme řadu let roztoče málem ani neviděli.
Jestliže jsem vyslovil domněnku o virové nákaze, kterou jsem konzultoval s veterinou i odborníky, tak bych ocenil, kdybys vyšel z toho, že na podzim až do ledna - ještě při odběru měli jsem nepostřehl žádný problém včelstva byla ve stavu standardně zazimovaném bez známek onemocnění. Díky Tvým letitým zkušenostem bys mi třeba mohl poradit, čeho se všímat, jaký postup jste v podobném případě úspěšně realizovali. Doufám, že mě to znovu nepotká, ale stát se může všechno.
Ono to šlo hrozně rychle. Stanoviště je daleko jezdil jsem tam v předjaří max. 1x za 2 týdny. V půlce března první slabší včelstva po spojení způsobila přenos akolaps silných a během dalšího cca měsíce asi 18 z cca 35 uhynulo, začátkem května jako když utne a vše dobré.
Dík Radek




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: virov? n?kazy
> Datum: 23.10.2010 14:30:41
> ----------------------------------------
> Prečítal som si všetky komentáre na tému "virové nákazy", ktoré unisimo
> tvrdia" včelstvá hynú "asi" preto, že sú postihnuté vírusmi. Ja sa pýtam,
> kto to má potvrdený dôverohodným zdrojom, ktorý by vedel stanoviť v
> uhynutých včelstvách či naozaj ide o ne? Stále to zostáva v rovine "asi",
> preto pokiaľ je to tak,keď o tom píšeme tak to ostáva lne v rovine asi!
>
> Niekto nám stále niečo podsúva, čo je len v rovine dohadov, npr. "aké
> množstvo Vd vo včelstve, môže toto včelstvo "zabiť.
> Množstvo Vd vo včelstve nemusí byť ešte kritériom pre určenie či včelstvo
> uhynie alebo nie. Mám príklad keď mi v roku 1988 uhynulo včelstvo pri počte
> 2700 ks spočítaných Vd a kamarátovi neuhynulo včelstvo (bolo poškodené ale
> prezimovalo) keď vo včelstve postupne dosiahol počet klieštikov 30 tis.
>
> Podľa mňa je rozhodujúce aké je silné včelstvo v čase plného rozvoja a aký
> počet je Vd vo včelstve! Vtedy sa včelstve začína pribúdať početnosť
> klieštika a ak to prejde až do VII. mesiaca kedy sa tvoria dlhoveké včely,
> vlastne vtedy dochádza ku regresii počtu včiel, pretože sú už poškodené v
> larválnom štádiu. Z týchto sa dlhoveké včely netvoria, ale počet klieštikov
> narastá, ale včiel ubúda. tento trend prechádza stále do väčších rozmerov,
> až sa vlastne už nevyliahne žiadna zdravá včela.
>
> Stará generácia letných včiel robí čo môže, plod neustále ošetruje, len
> imága budúcich včiel sú choré a tie neustále doslova na svojich nohách kde
> padajú pre letáča a nastáva ich celodenné putovanie po včelici, kým
> neuhynú.
> Staré včely veľakrát spracujú a uložia podané zimné zásoby a keďže ich
> život nie je nesmrteľný, jedného času sa z úľa vytratia (pritom neznalý
> včelár stále bude hovoriť, že všetko je v poriadku) je odrazu prekvapený a
> bude dookola opakovať, že včelstvo - roj ako celok opustil úľ, čo nie je
> pravda.
>
> Pri určitých okolnostiach môže byť úhyn alebo poškodenia včelstva aj Nozéma
> cerana, ktorej čas prichádza práve v čase končiaceho sa leta. Raz som
> zaznamenal alarmujúci stav včelstva (po dva roky) koncom VII. a začiatkom
> VIII. mesiaca, boli bez Vd a musel som ich vysíriť. N.A. ohrozuje včelstvá
> po skončení zimy. Dvakrát som poslal vzorku priamo do Ústavu včelárstva v
> Lip. Hrádku, kde potvrdili enormné napadnutie včelstva Nosema apis. Lenže
> čas a prejavy boli celkom iné, ako pri N.A., jednoducho Apis cerana
> nedokázali stanoviť. To len ako príklad, že včelstvá môžu kocom leta uhynúť
> aj na niečo iné ako na vírusov.
>
> Chcel som len poukázať na to, že nie je možné všetko zvaľovať na vírusy
> ohrozujúce včely (je ich až 18 a udáva sa aj hodnota 21), pričom príčina
> zoslabnutia alebo úplného kolapsu včelstiev je v nás samotných lebo sa
> cítime istý, prípadne naše zásahy nie sú správne nedodržujeme zásadyn a čas
> podania prípravku (ja nemôžem použiť výraz "liečiva ", lebo ak niečo zábíja
> nemôže to byť liek), jeho kvality a množstva a možno aj ďalšie nedostatky.
>
>
>

Ahoj Broňo,
díky za příspěvek, souhlasím až na tu úvahu o samoozdravění, pokud tam nebudou Roztoči Varoa. Za prvé v mém konkrétním případě šlo o stanoviště, kde nikdy nebyl problém, poctivě jsme aerosolovali a v měli byli tak 1-3 roztoči z 20 včelstev - pravidelně. Takže záleží na tom, jakou cestou se virus šíří. To co jsi popsal platí u moru, který se šíří normálně fekálně -orální cestou (trávicí soustavou), ke které jsou přirozeně včely poměrně odolné. Pokud dojde k přenosu do hemolymfy roztočem, nákaza probíhá akutně a kolaps včelstva je na blízku.
Takže bacha se spoléháním se na ozdravné mechanismy včelstva. Podle mě tyto mechanismy souvisejí hlavně s intenzitou plodování,což jsi naznačil nepřímo. Já jsem pozoroval, že naprosto nekompromisně padla včelstva,která onemocněla v předjaří, ta která se mi nezdála koncem dubna se z toho díky nastupující snůšce až na výjimky dostala. Jestli se dobře pamatuji, jen jedno včelstvo živořilo až do konce června, tak jsem ho vysířil.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: virov? n?kazy
> Datum: 23.10.2010 11:39:40
> ----------------------------------------
> Odborníci na virózy většinou zjistí, že jsou různé druhy virů ve včelstvech
> běžně přítomny. Podobně jako u Nosemy budou asi všude, ale většinou hluboko
> pod prahem škodlivosti. Včelatva mají účinné mechanizmy, jak udržovat nízké
> procento promoření různými druhy virů. Hlavní mechanizmus asi bude pud,
> který nutí nemocné včely opouštět úl. Pokud probíhá obnova včel líhnutím
> plodu, musí stejný počet včel opustit včelstvo. Můžeme oprávněně
> předpokládat, že to jsou včely především nemocné a staré.
>
> Jiná situace nastane, pokud se ve včelstvu přemnoží kleštíci. Působí jednak
> oslabení mladých včel sáním hemolymfy, ale především působí jako účinný
> vektor (přenašeč) virů. Důsledkem pravděpodobně je, že promořenost včel
> virózami dramaticky narůstá a ze včelstva odchází nemocné mladé včely.
> Pokud takové slábnoucí včelstvo připojíme k silnému, které se jeví být
> zdravé, výrazně urychlíme jeho vývoj směrem ke kolapsu, protože přidáváme
> současně viry i jejich přenašeče - kleštíky. A obojí v množství, které
> logicky vede ke kolapsu. Osobně věřím v ozdravné mechanizmy včelstev, takže
> pokud zbyvíme včelstvo kleštíků, může včelstvo zregenerovat, pokud jsou v
> přírodě nebo v zásobách ještě dostatečné zdroje pro výživu plodu.
>
> Diskutovala se zde početnost kleštíků, která vede ke kolapsu včelstva. Dle
> mých zkušeností kolabuje průměrné včelstvo při 5-10 tis. dospělých samiček
> kleštíka. V době kulminace dosahuje přirozený denní spad 200-300 kleštíků,
> což by monitorujícímu včelaři němělo uniknout, i kdyby měl na podložce
> mravence. Pokud však již na včelnici začnou první včelstva kolabovat, vývoj
> ostatních směrem ke kolapsu se urychlí, v důsledku rychlého šíření virů z
> kolabujících včelstev. Práh kolapsu se sníží, takže další vlna včelstev již
> kolabuje při početnosti kleštíka asi 3-5 tis. Osobně se domnívám, že úhyny
> na virózy při nízkém napadení kleštíkem (do 1000) budou jen výjimečné,
> resp. u zvláště náchylných včelstev.
>
>
>

To co jsi níže napsal (Pol?ek) je z mnoha důvodů naprosto neopodstatněná a hlavně špatná úvaha. Už v roce 1905 v knize Zdroje hospodářského blahobytu píšou po staletích zkušeností, že dobrý hospodář musí brakovat, jinak jde jeho chov dolů. To že včelstvo již slábne je známkou toho, že infekční tlak nezvládá, buď proto, že nemá jako slabší nedokonalé společenstvo přežít nebo třeba, že se objevil zvláště nebezpečný původce. Takových možností je celá řada, ale pokaždé včelař zbytečně ohrožuje svůj chov.
Představa, že když nemám včelastva s příznaky, že chov je viruprostý je také lichá. Když zrovna ve Vašich 5 včelstvech nejsou, jsou vedle ve vsi a je pouze otázkou času, kdy se v jakém množství dostanou do Vašich včel.
Mám pouze deset let zkušeností se 20-60 včelstvy, ale jediné smysluplné řešení je udělat 100-200% oddělků, které podle toho co ukáží do konce sezóny mají právo být použity, nebo zrušeny....
Radek Epidemiolog


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: virov? n?kazy
> Datum: 23.10.2010 09:45:23
> ----------------------------------------
> "Taková včelstva jsou zřejmě rezervoárem virů, až se zase obejví roztočový
> rok.
> Možná je takových spousta mezi udržovanými "slabochy". "
>
> Ono to asi nebude tak úplně jednoduché. Když udržuji slabochy, kteří virus
> mají, tím zároveň udržuji určitý infekční tlak na ostatní silná zdravá
> včelstva na stanovišti. Pokud se třeba výměnou matky nebo jinými vlivy
> stane to silné včelstvo více náchylné na napadení virem, buď rovnou uhyne a
> náchylnost se tak ztratí nebo se dostane mezi slabé a následně ho včelař
> třeba vybrakuje a náchylnost se zase ztratí. Pokud důsledně likviduji úplně
> všechny slabochy, které by mohly mít ten virus, budu mít stanoviště v
> podstatě viruprosté a následně potom mohu přeferovat včely hodně náchylné
> k virům, protože to nepoznám. Takže na stanovišti bude narůstat procento
> včelstev citlivých k virům, dokud po pár letech to nedosáhne nějaké
> kritické hranice. Pak už bude jen stačit, když se na stanoviště virus nějak
> vrátí, třeba vyloupením nakaženého včelstva někde z okolí nebo jen příletem
> trubce s nakaženým roztočem. Hodně náchylná včelstva na virus uhynou, díky
> mnohonásobně zvýšenému infekčnímu tlaku na stanovišti po nich uhynou i méně
> náchylná včelstva na virus a přežijí jen ty nejodolnější. Virus pak zmizí,
> včelař ze zbytků rozchovává včelstva, a třeba zase likviduje slabochy a
> cyklus pokračuje....
> Otázka je tedy, kde je ta úroveň, kdy slabochy likvidovat a kdy třebas už
> ne.....
>
>
>

Ahoj Karle,
omlouvámse za nepřesnost. Likvidací jsem myslel zrušit úly, vyvařit vosk atd. Rámky jsem zbytečně nepálil, v tom jsem stejného názoru, že mimo hostitele dlouho nepřežijí a vzhledem k tomu, že se nákaza znovu neobjevila byla úvaha správná.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: virov? n?kazy
> Datum: 23.10.2010 07:34:21
> ----------------------------------------
> Radek Hubač:
> .. protože po spojení slabého včelstva se silným zbyly za 14 dní i z toho
> silného trosky a to u všech, které jsem začátkem března spojil... stejně
> jsem nezabránil úplnému kolapsu tolika včelstev a když jsem mluvil s
> veterinou, tak mi řekli, že viry těžko kdo diagnostikuje a moc tomu nevěří
> a žádné podklady pro odškodnění nenapíše. Tak si umíš představit co to bylo
> zlikvidovat tolik rámků i se zásobami a začít znovu... Od té doby utekly
> asi 4 roky a zatím naštěstí klid.
> -------
> S některými včelstvy co přežila 2007/2008 jsem udělal podobnou zkušenost.
> nechal jsem je a sledoval jak se z toho dostanou - chtěl jsem vytipovat
> matky co mají dobrý základ.
>
> Jedno včelstvo co přežilo celé léto a jako slabé jsem je nechtěl zimovat
> jsem dal na jiné zdravé a silné a spojil. To se nedožilo jara.
>
> Ostatní včelstva jsem sledoval a stále sleduji.
> Letošní dobré léto jim až na jednu vyjímku umožnilo se dát do formy a
> zazimoval jsem je v poměrně dobrém stavu až na jedno.
>
> Takže tady je důkaz, že viry (???) můžou přežívat ve včelstvu poměrně
> dlouho a v případě toho slabého asi nebudu riskovat. Pokud včelstvo dožije
> jara.
>
> Taková včelstva jsou zřejmě rezervoárem virů, až se zase obejví roztočový
> rok.
> Možná je takových spousta mezi udržovanými "slabochy".
>
> Ale mám dotaz na epidemiologa. :-)
>
> Proč likvidace rámků atd.?
> Domníval jsem se jako laik, že viry mimo tělo něpřežijí moc týdnů. Já dosud
> vycházím z toho, že stačí takové rámky, nástavky atd nechat (tedy bez
> mrtvých včel) přes zimu na včelnici a z hlediska virů to už je O.K. Zatím
> jsem žádnou zkušenost, která by to vyvracela neudělal.
>
> Díky
>
> Karel
>
>
>

Prečítal som si všetky komentáre na tému "virové nákazy", ktoré unisimo tvrdia" včelstvá hynú "asi" preto, že sú postihnuté vírusmi. Ja sa pýtam, kto to má potvrdený dôverohodným zdrojom, ktorý by vedel stanoviť v uhynutých včelstvách či naozaj ide o ne? Stále to zostáva v rovine "asi", preto pokiaľ je to tak,keď o tom píšeme tak to ostáva lne v rovine asi!

Niekto nám stále niečo podsúva, čo je len v rovine dohadov, npr. "aké množstvo Vd vo včelstve, môže toto včelstvo "zabiť.
Množstvo Vd vo včelstve nemusí byť ešte kritériom pre určenie či včelstvo uhynie alebo nie. Mám príklad keď mi v roku 1988 uhynulo včelstvo pri počte 2700 ks spočítaných Vd a kamarátovi neuhynulo včelstvo (bolo poškodené ale prezimovalo) keď vo včelstve postupne dosiahol počet klieštikov 30 tis.

Podľa mňa je rozhodujúce aké je silné včelstvo v čase plného rozvoja a aký počet je Vd vo včelstve! Vtedy sa včelstve začína pribúdať početnosť klieštika a ak to prejde až do VII. mesiaca kedy sa tvoria dlhoveké včely, vlastne vtedy dochádza ku regresii počtu včiel, pretože sú už poškodené v larválnom štádiu. Z týchto sa dlhoveké včely netvoria, ale počet klieštikov narastá, ale včiel ubúda. tento trend prechádza stále do väčších rozmerov, až sa vlastne už nevyliahne žiadna zdravá včela.

Stará generácia letných včiel robí čo môže, plod neustále ošetruje, len imága budúcich včiel sú choré a tie neustále doslova na svojich nohách kde padajú pre letáča a nastáva ich celodenné putovanie po včelici, kým neuhynú.
Staré včely veľakrát spracujú a uložia podané zimné zásoby a keďže ich život nie je nesmrteľný, jedného času sa z úľa vytratia (pritom neznalý včelár stále bude hovoriť, že všetko je v poriadku) je odrazu prekvapený a bude dookola opakovať, že včelstvo - roj ako celok opustil úľ, čo nie je pravda.

Pri určitých okolnostiach môže byť úhyn alebo poškodenia včelstva aj Nozéma cerana, ktorej čas prichádza práve v čase končiaceho sa leta. Raz som zaznamenal alarmujúci stav včelstva (po dva roky) koncom VII. a začiatkom VIII. mesiaca, boli bez Vd a musel som ich vysíriť. N.A. ohrozuje včelstvá po skončení zimy. Dvakrát som poslal vzorku priamo do Ústavu včelárstva v Lip. Hrádku, kde potvrdili enormné napadnutie včelstva Nosema apis. Lenže čas a prejavy boli celkom iné, ako pri N.A., jednoducho Apis cerana nedokázali stanoviť. To len ako príklad, že včelstvá môžu kocom leta uhynúť aj na niečo iné ako na vírusov.

Chcel som len poukázať na to, že nie je možné všetko zvaľovať na vírusy ohrozujúce včely (je ich až 18 a udáva sa aj hodnota 21), pričom príčina zoslabnutia alebo úplného kolapsu včelstiev je v nás samotných lebo sa cítime istý, prípadne naše zásahy nie sú správne nedodržujeme zásadyn a čas podania prípravku (ja nemôžem použiť výraz "liečiva ", lebo ak niečo zábíja nemôže to byť liek), jeho kvality a množstva a možno aj ďalšie nedostatky.

BG:
Osobně věřím v ozdravné mechanizmy včelstev, takže pokud zbyvíme včelstvo kleštíků, může včelstvo zregenerovat, pokud jsou v přírodě nebo v zásobách ještě dostatečné zdroje pro výživu plodu.
-----------------------------
Já to nenapsal, ale v následujícím roce i letošním byla ta sledovaná včelstva bez VD, resp. s běžným malým množstvím.
Posuzováno m.j. podle spadu na podzim po léčeních.

Ta včelsta jsem spojoval v období téměř bez plodu.

Karel

No Kozlíku a Radku, tohle co jste napsali, považuji za nejpřínosnější informace tohoto fóra za hodně dlouhou dobu. Není to poprvé co takové zkušenosti čtu nebo poslouchám (a to nepočítám co se děje ve spojených státech...) Podle všeho není tedy původcem katastrof roku 2007(atd) přímo varroa, nýbrž je jen nosičem, souputníkem......Akorátže se v rámci náhrad muselo jednohlasně zakřičet slovo varroa. A to znamená, že problém zůstal nešetřen, a víceméně se čeká na další průšvih....píšu píšu a zapomněl jsem, co chtěl básník vlastně říci. (-: To ta chřipka.....
Každopádně díky a ať se daří, Libor V.
--------------
Kozlík napsal:
V roce 2007 byl u mne průběh jiný. Silná včelstva opustila během jednoho dne úly a včely lezly z úlů na všechny strany , jen do úlů se jim nechtělo. Jak lezly po plachtě položené před úly , tak jsme ji obrátili , ale včely také zatočily a trávou lezly pryč. Na obou stanovištích přežilo jen to nejslabší včelstvo. Za jeden den se z úlů vytratilo cca 95% včel. Zavíčkované zásoby ani neměl kdo vykrást. Viry by bez živého nositele přežít neměly. Zásoby a plásty jsem ale stejně roztavil a úly vydezinfikoval .
-------------------
Radek Hubač napsal:
Bohužel jsem se s nimi jednou setkal a brzy na jaře mi padlo 18 včelstev, přestože dělám vše pořád stejně a jako epidemiolog jsem si velmi brzy uvědomil o co jde, protože po spojení slabého včelstva se silným zbyly za 14 dní i z toho silného trosky a to u všech, které jsem začátkem března spojil... stejně jsem nezabránil úplnému kolapsu tolika včelstev a když jsem mluvil s veterinou, tak mi řekli, že viry těžko kdo diagnostikuje a moc tomu nevěří a žádné podklady pro odškodnění nenapíše. Tak si umíš představit co to bylo zlikvidovat tolik rámků i se zásobami a začít znovu... Od té doby utekly asi 4 roky a zatím naštěstí klid.
Radek

Odborníci na virózy většinou zjistí, že jsou různé druhy virů ve včelstvech běžně přítomny. Podobně jako u Nosemy budou asi všude, ale většinou hluboko pod prahem škodlivosti. Včelatva mají účinné mechanizmy, jak udržovat nízké procento promoření různými druhy virů. Hlavní mechanizmus asi bude pud, který nutí nemocné včely opouštět úl. Pokud probíhá obnova včel líhnutím plodu, musí stejný počet včel opustit včelstvo. Můžeme oprávněně předpokládat, že to jsou včely především nemocné a staré.

Jiná situace nastane, pokud se ve včelstvu přemnoží kleštíci. Působí jednak oslabení mladých včel sáním hemolymfy, ale především působí jako účinný vektor (přenašeč) virů. Důsledkem pravděpodobně je, že promořenost včel virózami dramaticky narůstá a ze včelstva odchází nemocné mladé včely. Pokud takové slábnoucí včelstvo připojíme k silnému, které se jeví být zdravé, výrazně urychlíme jeho vývoj směrem ke kolapsu, protože přidáváme současně viry i jejich přenašeče - kleštíky. A obojí v množství, které logicky vede ke kolapsu. Osobně věřím v ozdravné mechanizmy včelstev, takže pokud zbyvíme včelstvo kleštíků, může včelstvo zregenerovat, pokud jsou v přírodě nebo v zásobách ještě dostatečné zdroje pro výživu plodu.

Diskutovala se zde početnost kleštíků, která vede ke kolapsu včelstva. Dle mých zkušeností kolabuje průměrné včelstvo při 5-10 tis. dospělých samiček kleštíka. V době kulminace dosahuje přirozený denní spad 200-300 kleštíků, což by monitorujícímu včelaři němělo uniknout, i kdyby měl na podložce mravence. Pokud však již na včelnici začnou první včelstva kolabovat, vývoj ostatních směrem ke kolapsu se urychlí, v důsledku rychlého šíření virů z kolabujících včelstev. Práh kolapsu se sníží, takže další vlna včelstev již kolabuje při početnosti kleštíka asi 3-5 tis. Osobně se domnívám, že úhyny na virózy při nízkém napadení kleštíkem (do 1000) budou jen výjimečné, resp. u zvláště náchylných včelstev.

"Taková včelstva jsou zřejmě rezervoárem virů, až se zase obejví roztočový rok.
Možná je takových spousta mezi udržovanými "slabochy". "

Ono to asi nebude tak úplně jednoduché. Když udržuji slabochy, kteří virus mají, tím zároveň udržuji určitý infekční tlak na ostatní silná zdravá včelstva na stanovišti. Pokud se třeba výměnou matky nebo jinými vlivy stane to silné včelstvo více náchylné na napadení virem, buď rovnou uhyne a náchylnost se tak ztratí nebo se dostane mezi slabé a následně ho včelař třeba vybrakuje a náchylnost se zase ztratí. Pokud důsledně likviduji úplně všechny slabochy, které by mohly mít ten virus, budu mít stanoviště v podstatě viruprosté a následně potom mohu přeferovat včely hodně náchylné k virům, protože to nepoznám. Takže na stanovišti bude narůstat procento včelstev citlivých k virům, dokud po pár letech to nedosáhne nějaké kritické hranice. Pak už bude jen stačit, když se na stanoviště virus nějak vrátí, třeba vyloupením nakaženého včelstva někde z okolí nebo jen příletem trubce s nakaženým roztočem. Hodně náchylná včelstva na virus uhynou, díky mnohonásobně zvýšenému infekčnímu tlaku na stanovišti po nich uhynou i méně náchylná včelstva na virus a přežijí jen ty nejodolnější. Virus pak zmizí, včelař ze zbytků rozchovává včelstva, a třeba zase likviduje slabochy a cyklus pokračuje....
Otázka je tedy, kde je ta úroveň, kdy slabochy likvidovat a kdy třebas už ne.....

V roce 2007 byl u mne průběh jiný. Silná včelstva opustila během jednoho dne úly a včely lezly z úlů na všechny strany , jen do úlů se jim nechtělo. Jak lezly po plachtě položené před úly , tak jsme ji obrátili , ale včely také zatočily a trávou lezly pryč. Na obou stanovištích přežilo jen to nejslabší včelstvo. Za jeden den se z úlů vytratilo cca 95% včel. Zavíčkované zásoby ani neměl kdo vykrást. Viry by bez živého nositele přežít neměly. Zásoby a plásty jsem ale stejně roztavil a úly vydezinfikoval .

"Domníval jsem se jako laik, že viry mimo tělo něpřežijí moc týdnů. Já dosud vycházím z toho, že stačí takové rámky, nástavky atd nechat (tedy bez mrtvých včel) přes zimu na včelnici a z hlediska virů to už je O.K. Zatím jsem žádnou zkušenost, která by to vyvracela neudělal. "

Tak to by mě taky zajímalo, jak dlouho viry bez včel na plástech a v úlu vydrží.
Jinak zdá se, že viry tady byly odpradávna,protože staří praktici radí níkdy nespojovat slabé včelstvo do silného. Vždy spojovat jen slabochy vzájemně.
Kdysi v kočovném včelíně, jak jsem dělal důsledně odchov matky vždy z plodu předchozí matky téhož úlu, se mně nejméně dvakrát stalo, že včelstva byla proti ostatním hodně slabá. Po následně odchované matce byly včely ještě slabší, jinak ale normálně zazimovaly, ale někdy během listopadu se všechny vytratily z úlu a zůstaly tam jen prázdné plásty se zásobami. Bylo to v doběm kdy v okolí nebyl po ošetření žádný spad roztočů, takže roztoči to rozhodně nebylo. Kdysi jsem si myslel, že to byla nějaká genetická degenerace, nyní si začínám stále víc myslet, že ty včely byly asi napadené virem. Na druhé straně nakažlivost tím virem byla asi velice malá, protože to byly baterie zadováků, kde včelstva byla těsně vedle sebe a určitě se vzájemně zalétávala a já jsem si při práci ve včelách nářadí nijak zvlášť nečistil a nedenzifikoval a plásty třeba po medobraní běžně měnil...

Radek Hubač:
... protože po spojení slabého včelstva se silným zbyly za 14 dní i z toho silného trosky a to u všech, které jsem začátkem března spojil... stejně jsem nezabránil úplnému kolapsu tolika včelstev a když jsem mluvil s veterinou, tak mi řekli, že viry těžko kdo diagnostikuje a moc tomu nevěří a žádné podklady pro odškodnění nenapíše. Tak si umíš představit co to bylo zlikvidovat tolik rámků i se zásobami a začít znovu... Od té doby utekly asi 4 roky a zatím naštěstí klid.
-------
S některými včelstvy co přežila 2007/2008 jsem udělal podobnou zkušenost. nechal jsem je a sledoval jak se z toho dostanou - chtěl jsem vytipovat matky co mají dobrý základ.

Jedno včelstvo co přežilo celé léto a jako slabé jsem je nechtěl zimovat jsem dal na jiné zdravé a silné a spojil. To se nedožilo jara.

Ostatní včelstva jsem sledoval a stále sleduji.
Letošní dobré léto jim až na jednu vyjímku umožnilo se dát do formy a zazimoval jsem je v poměrně dobrém stavu až na jedno.

Takže tady je důkaz, že viry (???) můžou přežívat ve včelstvu poměrně dlouho a v případě toho slabého asi nebudu riskovat. Pokud včelstvo dožije jara.

Taková včelstva jsou zřejmě rezervoárem virů, až se zase obejví roztočový rok.
Možná je takových spousta mezi udržovanými "slabochy".

Ale mám dotaz na epidemiologa. :-)

Proč likvidace rámků atd.?
Domníval jsem se jako laik, že viry mimo tělo něpřežijí moc týdnů. Já dosud vycházím z toho, že stačí takové rámky, nástavky atd nechat (tedy bez mrtvých včel) přes zimu na včelnici a z hlediska virů to už je O.K. Zatím jsem žádnou zkušenost, která by to vyvracela neudělal.

Díky

Karel

Tam i z jara čisté včelstvo může být na podzim tak napadeno, že ho už fumigace nezachrání. P.H.

Pavel, myslíte si, že ja včelárim v nejakom vákuu či vo včelárskom raji, aj u nás kočovníci, aj u mňa sú v okolí včelnice a nie všetci sú zdravý a mladý. V týchto prípadoch sa nedá už nič robiť, našťastie ich včelnica rýchlo vymrie, ostanú len prázdne úle, potom majú hostinu víjačky, až vtedy prostredie ozdravie.

Ja vôbec nevidím nebezpečie v kočovných vozov, kočovníci sú progresívna časť moderných včelárov a dobre si vedia zrátať či pôjdu na kočovku s chorými alebo zamoreným zamorenými včelstvami klieštikom.

Faktom je, že už 10 rokov pri tak minimálnych zásahov mám stále nízky odpad Vd a chvalabohu pre mňa Vd nie je problém. Aspoň zatiaľ.

Znovu zdôrazňujem moju zásadu, včelstvá do skutočnej zimy musia byť očistené od Vd na NULU alebo na minimum. Potom je aj jarný a letný rozvoj klieštika pomalý. Budúce zimné včely sú potom naozaj dlhoveké a nepoškodené.

""""Nicméně ještě poznámku: pokud tedy je přirozený spad řekněme těch 0,7 a pak je po fumigaci spad ve stovkách, tak není asi něco v pořádku s monitoringem. ""
a další komentáře předchozí


Celý problém varroozy je komplikovaný, komplexní, a proto je zapotřebí sledovat souvislosti. Proto je třeba sledovat spad světlých a tmavých, plodování, vývoj spadu a ne jen občasné počítání, souvislosti s okolím, s prostředím, zavčelením, loupeží,....
Je-li spad 0,7 a následně spadne 300 po fumigaci, tak to může znamenat že:
- odnášeli je mravenci, to rozčílí, že, to je tu stále
- reprodukce roztoče je držena na uzdě tím, že se líhne vysoké procento neplodných samiček roztoče, ty mají díky neplodnosti dlouhý věk a ve včelstvu se kumulují a následně je překvapení - tito roztoči ale včelstvu nic moc neškodí
- včelky si naloupily medu a spolu s ním i roztočů (taková překvapení se dají očekávat v příštím roce pokud letošní úroda rojů přežije)

Důležité je, že monitoring (pokud je prováděný dobře) věrohodně odhaluje to, co se děje na plodu, kde roztoč nejvíce škodí.
Hezký večer, PH.

Na www.vigorbee.cz/clanky/varrooza/ je uveden pro bezplodové období ještě vyšší koeficient.

A to už pak jsme na stovkách.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Ano, to je fakt, díky za připomenutí ...:-)
xxxxxxxxxxx

Také má leckdo zkušenost, že pokud mají včely pod sebou neobsednuté plásty, zapadnou do nich roztoči a jejich úklid včelami je na jaře nebo při oteplení je na podložce patrný. Takže pokud během chladných zářijových nebo říjnových dnů odpadne z chumáče několik roztočů a část z nich se někde zachytí v plástu, může být denní spad zkreslen.
Tím chci říct, že i ty koeficienty mohou být podle konkrétních podmínek (např. poloha zimního sediště) ještě odlišné. A nezjistíme to, pokud nebudeme monitorovat a vyměňovat si informace...
xxxxxxxxxxxxxx

Dá se tedy uvažovat o nějakém kompromisu pro zimování tak, aby bylo dobré pro včely, ale také moc nekomplikovalo monitoring? Ptám se proto, protože se teď třeba hodně hovoří o prospěšném zimování ve větším počtu nástavků, ale tu je myslím právě ta komplikace ... Sám jsem podstavil pod 2 či 3 VN 39x24 polonástavek z více či méně postavených plástů jako "polštář", což řada kolegů doporučovala a mi se to taky zdálo dobré a včely si nestěžovaly, ale právě tohle ten monitoring asi dost komplikuje ... Asi nelze sloužit více pánům najednou ... (?) Pokud ano, pak jak? Pokud ne, pak které z obou zvolit? Pohodlí včel či přesnost monitoringu? Možná to ale takhle postaveno neplatí ...

J.M.: pokud tedy je přirozený spad řekněme těch 0,7 a pak je po fumigaci spad ve stovkách, tak není asi něco v pořádku s monitoringem. Je to tak?

A ještě něco: nejsou třeba i rozdíly (genetické) u včelstev natolik významné, že některé roztoče vynesou a jiné, méně čistotné je nechají padat?

Mám pocit, že někdo dělal pokus (teď si nevybavuju, kde jsem to četl), že nasypal 100 mrtvých roztočů na horní loučky a sledoval, kolik jich bude na podložce... Tady by bylo také zajímavé udělat nějaký rozsháhlejší experiment (různé kmeny ve stejných úlech, stejné kmeny v různých úlech, atd...)

J.M.: pokud tedy je přirozený spad řekněme těch 0,7 a pak je po fumigaci spad ve stovkách, tak není asi něco v pořádku s monitoringem. Je to tak?

P.H. zde napsal: Denní spad násoben 80 až 140 je přibližný počet roztočů

Na www.vigorbee.cz/clanky/varrooza/ je uveden pro bezplodové období ještě vyšší koeficient.

A to už pak jsme na stovkách.

Také má leckdo zkušenost, že pokud mají včely pod sebou neobsednuté plásty, zapadnou do nich roztoči a jejich úklid včelami je na jaře nebo při oteplení je na podložce patrný. Takže pokud během chladných zářiových nebo říjnových dnů odpadne z chumáče několik roztočů a část z nich se někde zachytí v plástu, může být denní spad zkreslen.
Tím chci říct, že i ty koeficienty mohou být podle konkrétních podmínek (např. poloha zimního sediště) ještě odlišné. A nezjistíme to, pokud nebudeme monitorovat a vyměňovat si informace..

To jsou ovšem šílené údaje. To bych se obával na jaře prázdných úlů.

Pepan
-------------------
Po nulových spadech a úhynech v 2003 jsme měl dvě včelstva s s tisícovými spady na podzim 2005/ spočítáno na jednotky pro testy rezistence - msuel bych dohledat - ale asi +2000/ a včelstva měla normální rozvoj.

Není to tak jednoznačné. V roce 2007 to ale včelstva nevydržela.
Nešlo jen o počty VD ale asi i o viry a o výživu a kondici včelstev a asi i teploty a srážky v létě.

Karel

Bohužel jsem se s nimi jednou setkal a brzy na jaře mi padlo 18 včelstev, přestože dělám vše pořád stejně a jako epidemiolog jsem si velmi brzy uvědomil o co jde, protože po spojení slabého včelstva se silným zbyly za 14 dní i z toho silného trosky a to u všech, které jsem začátkem března spojil... stejně jsem nezabránil úplnému kolapsu tolika včelstev a když jsem mluvil s veterinou, tak mi řekli, že viry těžko kdo diagnostikuje a moc tomu nevěří a žádné podklady pro odškodnění nenapíše. Tak si umíš představit co to bylo zlikvidovat tolik rámků i se zásobami a začít znovu... Od té doby utekly asi 4 roky a zatím naštěstí klid.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Fumigace
> Datum: 22.10.2010 09:09:52
> ----------------------------------------
> No, zdá se, že někdo mívá spady na podzim i několik tisíc a včely mu
> přežívají bez nějakých větších problémů. Někdo jiný má spady pár stovek a
> včely mu na podzim a přes zimu jednou za pár let kolabují. Vypadá to asi
> skutečně na nějaké doprovodné virové nákazy. Na dobrém stanovišti, s
> dobrými úly a pokud včelař nežene všechny zásahy na doraz jen na co
> největší produkci medu, tak virové nákazy nepropuknou a včely tolerují i ty
> tisícovky roztočů.
> Na horším stanovišti nebo když včelař včelaření moc neumí a některé jeho
> zásahy jsou proti včelám nebo když všechno podřizuje jen produkci medu a
> nic zvyšování životaschopnosti včelstev, tak tam asi budou periodicky
> propukat ty virové nákazy a úhyny včelstev.
>
>
>

L.M.: - dále z loňských výstupů společného projektu PSNV a VÚVč vyšly takové výsledky, které ověřili dřívější publikované průzkumy: přirozený spad a zamoření včelstva jsou uměrné (tzn. čím větší přirozený spad, tím větší zamoření včel varroózou). Takže sledovat spad by mělo být dostatečně reprezentativní

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Souhlasím, Lukáši. Nicméně ještě poznámku: pokud tedy je přirozený spad řekněme těch 0,7 a pak je po fumigaci spad ve stovkách, tak není asi něco v pořádku s monitoringem. Je to tak? A je to o konsekvencích pro údaje ve VMS. A právě o té metodě monitoringu, na které je asi potřeba dál pracovat. Tak, aby poskytoval relevantní údaje o napadení. Nikoli aby se stal jen tou placebo berličkou ... Sám jsem letos třeba „mravenčí problém“ asi docela ustál díky miskám s olejem, občas se tam chlapec promenoval, ale proti loňsku to bylo nebe a dudy. No a pokud se nějací roztoči někde zachytili ve vysokém letním úle, tak časem stejně spadli a byli odhaleni ...
Je ale zajímavé, že letos mám po fumigaci minimální či nulový spad u včelstev, kde jsem při vyšším letní spadu nakonec dal po KM i Gabon. Ta ostatní, kde byly NH s KM, mají spad vyšší. Ale přičítám to spíš své chybě v aplikaci KM. Špatný odpar, do části cyklu jsem krmil ... chyba a poučení pro příště. Ano, je to běh na dlouhou trať. Viz má data ve VMS.
Klidný den! Jiří

To je zajímavá myšlenka. Letos jsem svých cca 30 včelstev krmil pouze dvěma dávkami na konci července - obvykle krmím na konci první dekády července a nenapsal jsem v minulém příspěvku, že jsem byl velmi překvapen, že jsem prakticky začátkem října nenašel plod. Nelezl jsem do všech včelstev, ale chtěl jsem nejaká spojit, tak mě to překvapilo, že jsem nakoukl možná do deseti včelstev a jen v jednom byl plod na 2 rámcích. Podotýkám, že jsem letos v ochranném pásmu a tak jsem měl nadbytek letošních matek a prakticky všechny jsou letošní.
Chtěl bych zdůraznit, že je velmi těžké dělat jakékoliv závěry - za posledních deset let méhoo včelařím byl každý rok úplně jiný a vždy když jsem si něco podle výsledků naplánoval na další sezónu, tak to nefungovalo. Jinak řečeno, příští rok budu zase krmit brzy ve dvou dávkách a nevěřím, že se bude letošní situace opakovat. Bohužel nemám srovnání s ředchozími roky, většinou jsem krmil 3 dávkami, vloni jsem v Globusu objevil čtvercové lavory na 15l (cca 43*43*15cm) a jsou super, trochu slámy a stačí 2 dávky.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Fumigace
> Datum: 22.10.2010 09:14:55
> ----------------------------------------
> R.H.: bohužel nefunguje - monitoruji, tak jsem v pohodě. Člověk si musí
> lépe uvědomovat možnosti takového varoamonitoringu, uvědomovat si
> nevyzpytatelnost přírody... Vidím to tak, že dnes můžeš říct - přirozený
> spad je vysoký - je to špatné, nutno zasáhnout. I to je velký pokrok proti
> době před 10 lety kdy jsem začínal a na každou otázku stran léčení jsem
> dostal hodně mlhavou odpověď.
>
> Pokud dám do podmetu podložku a spočítám jednou za týden roztoče, neznamená
> to ještě, že věrohodně monitoruji. Opravdu je nutné mít třeba vyřešené
> mravence... ale jsou tu další vlivy...
>
> Ad nevyzpytatelnost přírody - spíše by se dalo říct, že objevením nových
> skutečností či souvislostí narazíme třeba hned na několik nových
> souvislostí, kterým možná dobře nerozumíme.
>
> Ošetřím-li včelstva v červenci nebo srpnu nějakým prostředkem pro hubení
> roztočů V.d. a pak postupně a po malých dávkách včelám doplňuji zásoby, tak
> se může rozjet nové kolo plodování. Pak třeba může být v září nebo v říjnu
> včelař nemile překvapen. Nebo je nějaká pozdní snůška s podobným efektem.
> Samozřejmě invaze roztočů dovlečených z vyloupených včelstev je další
> možnost a když se obojí skloubí, tak 2000 ks je ještě relativně příznivý
> výsledek...
>
> Zajímalo by mě, zda někdo testoval (ale ne na 3 nebo 4 včelstvech) jak se
> rozplodují včely krmené 1-2 velkými porcemi, jak při několika malých
> dávkách a jak třeba nekrmené včely s dostatkem medných zásob... Na takové
> výsledky jsem nikde nenarazil a jako hobby včelaře by mě to zajímalo...
> Nevíte někdo o něčem?
>
> Moje pozorování (ale jen na pár včelstvech a v různých letech, tzn. - nic
> co lze zobecnit) je to, že pokud mají včely třeba už v červenci "hotovo"
> tak už v srpnu někde není vůbec plod až do zimy... Pak roztoč nemá možnost
> reprodukce.
>
>
>

Již tu vícekrát zanělo, jak je spad relevantní a čím může být ovlivněn.
Já bych ale upozornil spíše na jinou věc - a tou je, že pokud nijak
nezjišťuji aktuální stav, nevím nic a mohu jen doufat, nebo se modlit,
aby mi včely přežily. Pokud např. včely vyloupí včelstvo, které končí na
přemnožení roztoče, může se do něj za den 'nastěhovat' i tisíce samiček
VD. Pokud se mi spad nezdá, mohu použít další, upřesňující metody pro
zjistění, jak se situace vyvíjí - např. odvíčkování plodu a vytažení
kukel, nebo diagnostické přeléčení KM apod.
Díky zde zmíněné nevyzpytatelnosti přírody nebývá 'zaručená' metoda
zrovna ideální. Buď mohu poroučet větru, dešti a používat chemii hlava
nehlava, nebo se musím přizpůsobovat aktuálním podmínkám, mít přehled o
aktuálním stavu a snažit se řešit situaci cíleně.
Lidská řešení jsou oproti těm co nabízí příroda velmi nedokonalá. Není
divu, vždyť na nich příroda pracuje o nějaký ten pátek déle...
Dovolím si citovat odstavec z článku Johna Michaela Greera, který to
trefně popsal ( http://www.blisty.cz/art/54876.html ):
"Vůbec tu nepomáhá ani to, že téměř všechny chemické pesticidy jsou
jednoduché chemické sloučeniny, z nichž každá interferuje s biochemií
svého zamýšleného cíle jediným a pouze jediným způsobem. Fetišismus
chemické čistoty, který prostupuje tak velkou částí moderní technologie,
má mnohé stinné stránky, a toto je jedna z nich. Rostliny, jež vyvinuly
chemickou obranu proti dravčímu hmyzu, používají několik set látek,
které útočí na biochemii hmyzu na mnoha různých místech, což je přístup,
který běžným náhodným mutacím v populaci hmyzu velmi ztěžuje jeho
obcházení. Spoléhejte tedy na jedinou sloučeninu s jedinou chemickou
cestou, a evoluci to usnadníte; jediná mutace na správném místě je vše,
co je třeba, a dříve či později sázka do loterie vyjde ve prospěch hmyzu."

Milan Čáp
P.S. Moje dosavadní spady víceméně odpovídají celkovému zamoření včelstva.

Dne 21.10.2010 15:39, J. Matl napsal(a):
> Ve VMS lze najít řadů případů, kdy přirozený spad je t.zv. v normě, pod 1,
> či mezi 1-2, ale po začátku nějakého léčení, třeba po KM či teď po fumigaci
> spad vyskočí na stovky, někdy až k tisíci ... Ze začátku mě to jakožto
> eléva docela šokovalo, pak jsem zjistil, že takových případů je řada. Asi
> bych to ale nenazval "normální", ale špíš je to "časté" či "běžné" ...?
> Nevím ... Ale co takové kvantum "napáchalo" ve včelách, než spadlo?
> A k tomu monitoringu: svatá pravda! Ale vidím tu problém, který mi vrtá
> hlavou už dlouho: jak je náš monitoring relevantní? Není to jen cosi jako
> placebo efekt? Tedy: monitoruji, tak jsem za vodou ... No ale pak najednou
> spad okolo 1000 kusů VD, zatímco přirozený spad byl třeba 0,7. Je to v
> normě, nebo tu něco nehraje? Jasně: každý je za svůj monitoring zodpovědný
> a měl by jej dělat maximálně zodpovědně pro sebe i pro okolí, ale asi tu je
> třeba další "osvěty" stran metody, aby ty výsledky byly fakt relevantní a
> odrážely skutečný stav napadení včelstva. Jde to ale vůbec? Toť můj laický
> dotaz ... :-)
> Klidný ale den! Jiří
>
>

>>>Moje pozorování (ale jen na pár včelstvech a v různých letech, tzn. - nic
co lze zobecnit) je to, že pokud mají včely třeba už v červenci "hotovo"
tak už v srpnu někde není vůbec plod až do zimy... Pak roztoč nemá možnost
reprodukce.<<<
To mne přivádí k úvaze o spojitosti se stářím matky. U starších je delší plodová přestávka v podzimu a je také známo ,že pozdní matky někdy plodují až do prosince. Co to pak asi dělá s reprodukcí škůdce?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Fumigace
> Datum: 22.10.2010 09:14:55
> ----------------------------------------
> R.H.: bohužel nefunguje - monitoruji, tak jsem v pohodě. Člověk si musí
> lépe uvědomovat možnosti takového varoamonitoringu, uvědomovat si
> nevyzpytatelnost přírody... Vidím to tak, že dnes můžeš říct - přirozený
> spad je vysoký - je to špatné, nutno zasáhnout. I to je velký pokrok proti
> době před 10 lety kdy jsem začínal a na každou otázku stran léčení jsem
> dostal hodně mlhavou odpověď.
>
> Pokud dám do podmetu podložku a spočítám jednou za týden roztoče, neznamená
> to ještě, že věrohodně monitoruji. Opravdu je nutné mít třeba vyřešené
> mravence... ale jsou tu další vlivy...
>
> Ad nevyzpytatelnost přírody - spíše by se dalo říct, že objevením nových
> skutečností či souvislostí narazíme třeba hned na několik nových
> souvislostí, kterým možná dobře nerozumíme.
>
> Ošetřím-li včelstva v červenci nebo srpnu nějakým prostředkem pro hubení
> roztočů V.d. a pak postupně a po malých dávkách včelám doplňuji zásoby, tak
> se může rozjet nové kolo plodování. Pak třeba může být v září nebo v říjnu
> včelař nemile překvapen. Nebo je nějaká pozdní snůška s podobným efektem.
> Samozřejmě invaze roztočů dovlečených z vyloupených včelstev je další
> možnost a když se obojí skloubí, tak 2000 ks je ještě relativně příznivý
> výsledek...
>
> Zajímalo by mě, zda někdo testoval (ale ne na 3 nebo 4 včelstvech) jak se
> rozplodují včely krmené 1-2 velkými porcemi, jak při několika malých
> dávkách a jak třeba nekrmené včely s dostatkem medných zásob... Na takové
> výsledky jsem nikde nenarazil a jako hobby včelaře by mě to zajímalo...
> Nevíte někdo o něčem?
>
> Moje pozorování (ale jen na pár včelstvech a v různých letech, tzn. - nic
> co lze zobecnit) je to, že pokud mají včely třeba už v červenci "hotovo"
> tak už v srpnu někde není vůbec plod až do zimy... Pak roztoč nemá možnost
> reprodukce.
>
>
> >>>

R.H.: bohužel nefunguje - monitoruji, tak jsem v pohodě. Člověk si musí lépe uvědomovat možnosti takového varoamonitoringu, uvědomovat si nevyzpytatelnost přírody... Vidím to tak, že dnes můžeš říct - přirozený spad je vysoký - je to špatné, nutno zasáhnout. I to je velký pokrok proti době před 10 lety kdy jsem začínal a na každou otázku stran léčení jsem dostal hodně mlhavou odpověď.

Pokud dám do podmetu podložku a spočítám jednou za týden roztoče, neznamená to ještě, že věrohodně monitoruji. Opravdu je nutné mít třeba vyřešené mravence... ale jsou tu další vlivy...

Ad nevyzpytatelnost přírody - spíše by se dalo říct, že objevením nových skutečností či souvislostí narazíme třeba hned na několik nových souvislostí, kterým možná dobře nerozumíme.

Ošetřím-li včelstva v červenci nebo srpnu nějakým prostředkem pro hubení roztočů V.d. a pak postupně a po malých dávkách včelám doplňuji zásoby, tak se může rozjet nové kolo plodování. Pak třeba může být v září nebo v říjnu včelař nemile překvapen. Nebo je nějaká pozdní snůška s podobným efektem. Samozřejmě invaze roztočů dovlečených z vyloupených včelstev je další možnost a když se obojí skloubí, tak 2000 ks je ještě relativně příznivý výsledek...

Zajímalo by mě, zda někdo testoval (ale ne na 3 nebo 4 včelstvech) jak se rozplodují včely krmené 1-2 velkými porcemi, jak při několika malých dávkách a jak třeba nekrmené včely s dostatkem medných zásob... Na takové výsledky jsem nikde nenarazil a jako hobby včelaře by mě to zajímalo... Nevíte někdo o něčem?

Moje pozorování (ale jen na pár včelstvech a v různých letech, tzn. - nic co lze zobecnit) je to, že pokud mají včely třeba už v červenci "hotovo" tak už v srpnu někde není vůbec plod až do zimy... Pak roztoč nemá možnost reprodukce.

No, zdá se, že někdo mívá spady na podzim i několik tisíc a včely mu přežívají bez nějakých větších problémů. Někdo jiný má spady pár stovek a včely mu na podzim a přes zimu jednou za pár let kolabují. Vypadá to asi skutečně na nějaké doprovodné virové nákazy. Na dobrém stanovišti, s dobrými úly a pokud včelař nežene všechny zásahy na doraz jen na co největší produkci medu, tak virové nákazy nepropuknou a včely tolerují i ty tisícovky roztočů.
Na horším stanovišti nebo když včelař včelaření moc neumí a některé jeho zásahy jsou proti včelám nebo když všechno podřizuje jen produkci medu a nic zvyšování životaschopnosti včelstev, tak tam asi budou periodicky propukat ty virové nákazy a úhyny včelstev.

"dobra a necekana zprava, roztok je 85 % spotrebovan i pres velmi nizek nocni i denni teploty. Umistovaljsem flasku 3,6litru s roztokem 3:2nad plodove hnizdo do prazdne bedny."

No, ono zas tak zima není, jak se nám snaží v novinách podsunout, u mně na zahradě, severní podhůří Beskyd, třeba stále ještě funguje tak polovina netýkavek žláznatých, ty vyrostlé trochu víc pod stromy a větvemi. A netýkavky jsou na podzim citlivé na jakýkoliv pokles teploty pod nulu. Jiná věc je, že už nekvetou.... A pamatuji roky, kdy netýkavky byly zlikvidovány mrazíky už v první polovině září.....
Doporučuji, pokud není nezbytně nutné doplnit ještě zásoby, v rozumnou dobu nespotřebovaný cukr odebrat. Podle mých zkušeností s pozdním krmením včelky potřebují mezi ukončením krmení a začátkem mrazíků a celodenních nízkých teplot aspoň 14 dní teplé období, klidně třeba i v prosinci, kdy svítí slunce, kolem poledne je na slunci 10 - 15 st C a včelky vyletují a paběrkují pyl na mrazu odolných pozdně podzimních a předjarních květech. Zimní včely se tak po zpracovávání zásob regenerují a úl zvlhlý zpracováváním zásob vysychá... Jenže jaká je jistota, že takové počasí v prosinci bude?
Kromě toho krmení v velkých převrácených flaškách má tu nepříjemnou vlastnost, že pokud trvá hodně dní a ve flašce už je hodně vzduchu, roztok je z flašky "pumpován" ven kolísáním denních a nočních teplot. V noci se vzduch ve flašce ochladí, takže zmenší objem a do flašky probublá další vzduch a ve dne, jak se oteplí, vzduch se roztáhne a vytlačí další dávku cukerného roztoku z flašky do včel. A ty ho jsou pak nuceny odebrat, i když včelky už nechtějí další cukr nebo ten roztok je třeba i zkažený..... Cukr je tak do včelek cpán násilím a to se na nich určitě podepíše.

Ahoj Jirko,
bohužel nefunguje - monitoruji, tak jsem v pohodě. Člověk si musí lépe uvědomovat možnosti takového varoamonitoringu, uvědomovat si nevyzpytatelnost přírody... Vidím to tak, že dnes můžeš říct - přirozený spad je vysoký - je to špatné, nutno zasáhnout. I to je velký pokrok proti době před 10 lety kdy jsem začínal a na každou otázku stran léčení jsem dostal hodně mlhavou odpověď. Nejmenovaný velkovčelař překládal po vzoru jiného fumigační pásky do tvaru obráceného v, zapaloval oba konce a cvrnkal pásky česnem. Na to, že se hodně látky asi spálí místo odpaří přišel až po velkých úhynech... A tak by se dalo pokračovat. Opačně hodnocení spadu z mnoha důvodů nemůže fungovat. Dokud se včelařům v širokém okolí (roje lítají daleko) nepodaří 1. včelařit bez rojů a za druhé léčit pár let ve stejný čas dostatečně efektivně bude všechno špatně. Tedy lépe řečeno je nutné vycházet ze současné reality. Znovu bych zdůraznil, že pokud bude pro zimování rojů příznivá zima, ještě příští rok může být mnohem více roztočů, protože letos se vyrojilo snad úplně všechno. Já nemívám roje vůbec a letos jsem je taky neuhlídal a 5 ze 17 včelstev se poroučelo.....
Hodně zdaru
Radek Hubač



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz;vcely_identify;;>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 21.10.2010 15:39:30
> ----------------------------------------
>
> Milan Čáp (e-mailem) --- 21. 10. 2010
> Re: Fumigace (47689) (47691) (47693)
>
> U mě jsou naprosto normální údaje i přes 2000. Včelstva normálně
> přežívají a příští rok si 'naberou a rozchovají' novou populaci.
> Je na tom vidět, jak odlišná jsou stanoviště co do zamoření VD, jak jsem
> se před časem zde snažil naznačit.
> Ovšem zajímá mně jiný fenomén, a to je, že i přes každoroční léčení
> narůstá postupně každoročně zamoření v již nechvalně známých 4-letých
> cyklech. Je to dobře vidět na grafu u mé stanice ve VMS.
> Co všechno na to má vliv? Že by jen tlak VD z přežívajících rojů?
> Podle dat ve VMS a i dalších indicií, co se ke mě dostaly se máme příští
> rok na co těšit - alespoň v některých oblastech. Kdo nebude sledovat
> situaci a zaspí, bude nejspíš bez včelstev.
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Ve VMS lze najít řadů případů, kdy přirozený spad je t.zv. v normě, pod 1,
> či mezi 1-2, ale po začátku nějakého léčení, třeba po KM či teď po fumigaci
> spad vyskočí na stovky, někdy až k tisíci ... Ze začátku mě to jakožto
> eléva docela šokovalo, pak jsem zjistil, že takových případů je řada. Asi
> bych to ale nenazval "normální", ale špíš je to "časté" či "běžné" ...?
> Nevím ... Ale co takové kvantum "napáchalo" ve včelách, než spadlo?
> A k tomu monitoringu: svatá pravda! Ale vidím tu problém, který mi vrtá
> hlavou už dlouho: jak je náš monitoring relevantní? Není to jen cosi jako
> placebo efekt? Tedy: monitoruji, tak jsem za vodou ... No ale pak najednou
> spad okolo 1000 kusů VD, zatímco přirozený spad byl třeba 0,7. Je to v
> normě, nebo tu něco nehraje? Jasně: každý je za svůj monitoring zodpovědný
> a měl by jej dělat maximálně zodpovědně pro sebe i pro okolí, ale asi tu je
> třeba další "osvěty" stran metody, aby ty výsledky byly fakt relevantní a
> odrážely skutečný stav napadení včelstva. Jde to ale vůbec? Toť můj laický
> dotaz ... :-)
> Klidný ale den! Jiří
>
>
>

""""K tomuto javu napíšem svoje vysvetelenie, ktoré vás mnohých nahnevá. Ja robím pri boji s Vd v sezóne len tri fumigácia a každoročný priemer odpadnutých Vd je v priemere pod 100 ks (70-75 včelstiev)? Vlani som mal odpad 135 a doteraz z dvoch odľahčujúcich fumigácií (prvá 20,8, druhá 1.10, tretia bude až okolo 5.11, podám správu) . """

Zdravím vás pane Turčáni. Již vícekráte jsem tady četl o vaší zkušenosti s fumigací a dobře tomu rozumím. V mých podmínkách, nebo nedaleko v údolích Šumavy je situace podobná a shoduje se s vašimi poznatky. Jsou ale lokality, kde vaše zkušenost neplatí, kde je vysoké zavčelení krajiny, bezuzdné kočování, nárazové snůšky a pak nic, vysoký počet volně žijících (ulétlých) rojů.... Tam i z jara čisté včelstvo může být na podzim tak napadeno, že ho už fumigace nezachrání.

To bohužel je vztažené ke kontrastu obou stanovišť.

Kolik toho u vás kvete ? Pro správnou inversi cukerného roztoku prý včelky potřebují pyl ?

antone , já ho čítal. A také kvůli němu se ptám.

"""Bohužel letos na jednom stanovišti po kyselině za týden 20-40 ks u některých nic."""
Jaképak bohužel, to je krásný výsledek.

Zdravim vespolek,

dobra a necekana zprava, roztok je 85 % spotrebovan i pres velmi nizek nocni i denni teploty. Umistovaljsem flasku 3,6litru s roztokem 3:2nad plodove hnizdo do prazdne bedny. Vcely roztok svoji teplotou smerujici vzhuru zahraly a v pohode spotrebovavaji- ukladaji. Tobych necekal ve drude dekade rijna s podprumernymiteplotami (dle CHMU).

Tak snad budou mit na jare oddelky dost ( 13 kg cukru) a nebudu zazivat ty stresy jako letos zjara.

PZ

"""""""A k tomu monitoringu: svatá pravda! Ale vidím tu problém, který mi vrtá hlavou už dlouho: jak je náš monitoring relevantní? Není to jen cosi jako placebo efekt? Tedy: monitoruji, tak jsem za vodou ... No ale pak najednou spad okolo 1000 kusů VD, zatímco přirozený spad byl třeba 0,7. Je to v normě, nebo tu něco nehraje? Jasně: každý je za svůj monitoring zodpovědný a měl by jej dělat maximálně zodpovědně pro sebe i pro okolí, ale asi tu je třeba další "osvěty" stran metody, aby ty výsledky byly fakt relevantní a odrážely skutečný stav napadení včelstva. Jde to ale vůbec? Toť můj laický dotaz ... :-) """""

Monitoring je ověřený a závislost spadu a absolutního počtu roztočů ve včelstvu je také přibližně známa, tuším že na optimal klubu byla před delším časem o tom debata. Denní spad násoben 80 až 140 je přibližný počet roztočů ve včelstvu, ten, který by spadnul po fumigaci při právě ukončeném plodování. Kdo chce, může se o tom přesvědčit ve VMS. Např. sečte sumu spadu po aplikaci GA nebo KM po deseti dnech při plodu, nebo po fumigaci bez plodu po jednom dnu. Nesmí v tom ale dělat potíž mravenci. Hranice pro přežití včelstva se předpokládá někde od 4 do 6 tisíc roztočů ve včelstvu (pokud je jinak zdravé).
Takže monitoring smysl má.
Přeji hezký večer a chuť do monitoringu.

Provádíte někdo fumigaci Varidolem před 1.10. ? A proč ?
Za jak dlouho provádíte druhou fumigaci od té první ? Kozlík

Ak by Ste čítali môj posledný dnešný komentár, zistili by Ste, že som to robil 20.8, ten tú druhú tzv. odľahčovaciu som robil na 41 deň. Odľahčovacia preto, že fumigácia odstráni len klieštiky, ktoré sú mimo plodu (asi 25%), to zabezpečí prerušenie vývojových cyklov Vd. Možno by som mohol FUMigovať 1.10, a fumigovať len 5.11, ale aj klieštiky musia z niečoho žiť (napichávajú zimné včely), takže to má pre zdravie včiel význam.

J.M.: A k tomu monitoringu: svatá pravda! Ale vidím tu problém, který mi vrtá hlavou už dlouho: jak je náš monitoring relevantní? Není to jen cosi jako placebo efekt? Tedy: monitoruji, tak jsem za vodou ... No ale pak najednou spad okolo 1000 kusů VD, zatímco přirozený spad byl třeba 0,7. Je to v normě, nebo tu něco nehraje? Jasně: každý je za svůj monitoring zodpovědný a měl by jej dělat maximálně zodpovědně pro sebe i pro okolí, ale asi tu je třeba další "osvěty" stran metody, aby ty výsledky byly fakt relevantní a odrážely skutečný stav napadení včelstva. Jde to ale vůbec?
===========================================================
Asi je ještě dost co studovat, co o roztočích neznáme. Postupně přicházejí rezistence a podle Darwinovy teorie přežije jen nejodolnější a nejpřizpůsobivější. Zatím asi umíme docela selektovat roztoče směrem k "agresivnějším strategiím" množení. Zavlečení roztočů do loupivého včelstva z loupeného je jedna možnost (R.H.), horší účinnost gabonu je další možnost (P.Z.).

Teď k monitoringu:
- jedním z předpokladů, který je opravdu někde nutný, je mít vyřešenu mravenčí otázku (poměrně nově přidané články z MV jsou nyní na webu PSNV). Dle pozorování mravenci dovedou desítky roztočů odnést (některé druhy).

- dále z loňských výstupů společného projektu PSNV a VÚVč vyšly takové výsledky, které ověřili dřívější publikované průzkumy: přirozený spad a zamoření včelstva jsou uměrné (tzn. čím větší přirozený spad, tím větší zamoření včel varroózou). Takže sledovat spad by mělo být dostatečně reprezentativní

- no a VMS má tu výhodu, že zúčastnění mohou nahlížet na spady ostatních a z mnoha sledování na desítkách stanovišť lze zjišťovat souvislosti, které jednotlivec či menší výzkumné pracoviště v nějakých konkrétních podmínkách na několika málo včelstvech nebo několika málo včelnicích třeba vůbec nemá možnost odhalit.

Takže monitorujme a třeba budeme za pár let chytřejší.

1) Ne, protože SVS stanoví jako možný počátek až 10.10 ...
2) Týden až deset dní po první, pokud to dovolí počasí.
S pozdravem
Petr.
--------------------------------------------------
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Thursday, October 21, 2010 7:23 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: fumigace

> Provádíte někdo fumigaci Varidolem před 1.10. ? A proč ?
> Za jak dlouho provádíte druhou fumigaci od té první ?
>

Provádíte někdo fumigaci Varidolem před 1.10. ? A proč ?
Za jak dlouho provádíte druhou fumigaci od té první ?

Bohužel letos na jednom stanovišti po kyselině za týden 20-40 ks u některých nic. Na druhém , kde mám fajn souseda , kterého tak trochu podezírám je jich 200-400 za týden na jedny a žádné nebylo bez spadu. Takže kromě otočení si zkontrolujte sousedy . Jeden salámista a budete mít stále co dělat.

Před tuším dvěma roky, jak se varoamonitorink rozjel, jsem si dal v létě pod síta ve dnech taky podložky a hodlal jsem sledovat spad roztočů a případně taky ty počty roztočů zadávat do varoamonitorinku. Sledoval jsem pilně, týden, 14 dní a nenašel jsem ani jednoho roztoče, i když by logicky v pozdním létě tam měli být, protože spad po fumigaci mám pravidelný cca stovky každý rok. Pak jsem si uvědomil, že mám v blízkosti úlů starý včelín a všelijaké kamenné obrubníky, kameny zapuštěné v zemi a maliní, kde plevel jen protrhávám, nesekám, neryji, takže je tam všude kolem plno mravenišť... A že mravenci mají volný přístup na úly, kde nejspíš okamžitě spadlé roztoče vyberou. Tak jsem s plány na sledování roztoče varoa přestal, protože šachovat s nějakými lepivými nátěry či podobnými protimravenčími opatřeními a s přerýváním a překopáváním okolí úlů se mně nechtělo.
Jestli ty malé spady roztočů při varoamonitorinku nebudou právě tím, ono většina druhů mravenců mívá často ty mraveniště malá nenápadná skrytá někde pod kamenem nebo shnilou větví nebo nenápadným trsem trávy. A ani se nemusí rozrůstat v nějaké velké kupy, úplně stačí, když se druhý rok vyrojí mravenčí mladé královny a to malé nenápadné mraveniště může být potom klidně zničeno třeba silným deštěm, ona se nějaká oplozená královna vždy někde usadí pod nějakým jiným kamenem a založí nové mraveniště, mravenčí rod tam na tom místě nevyhyne.

Milan Čáp (e-mailem) --- 21. 10. 2010
Re: Fumigace (47689) (47691) (47693)

U mě jsou naprosto normální údaje i přes 2000. Včelstva normálně
přežívají a příští rok si 'naberou a rozchovají' novou populaci.
Je na tom vidět, jak odlišná jsou stanoviště co do zamoření VD, jak jsem
se před časem zde snažil naznačit.
Ovšem zajímá mně jiný fenomén, a to je, že i přes každoroční léčení
narůstá postupně každoročně zamoření v již nechvalně známých 4-letých
cyklech. Je to dobře vidět na grafu u mé stanice ve VMS.
Co všechno na to má vliv? Že by jen tlak VD z přežívajících rojů?
Podle dat ve VMS a i dalších indicií, co se ke mě dostaly se máme příští
rok na co těšit - alespoň v některých oblastech. Kdo nebude sledovat
situaci a zaspí, bude nejspíš bez včelstev.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Ve VMS lze najít řadů případů, kdy přirozený spad je t.zv. v normě, pod 1, či mezi 1-2, ale po začátku nějakého léčení, třeba po KM či teď po fumigaci spad vyskočí na stovky, někdy až k tisíci ... Ze začátku mě to jakožto eléva docela šokovalo, pak jsem zjistil, že takových případů je řada. Asi bych to ale nenazval "normální", ale špíš je to "časté" či "běžné" ...? Nevím ... Ale co takové kvantum "napáchalo" ve včelách, než spadlo?
A k tomu monitoringu: svatá pravda! Ale vidím tu problém, který mi vrtá hlavou už dlouho: jak je náš monitoring relevantní? Není to jen cosi jako placebo efekt? Tedy: monitoruji, tak jsem za vodou ... No ale pak najednou spad okolo 1000 kusů VD, zatímco přirozený spad byl třeba 0,7. Je to v normě, nebo tu něco nehraje? Jasně: každý je za svůj monitoring zodpovědný a měl by jej dělat maximálně zodpovědně pro sebe i pro okolí, ale asi tu je třeba další "osvěty" stran metody, aby ty výsledky byly fakt relevantní a odrážely skutečný stav napadení včelstva. Jde to ale vůbec? Toť můj laický dotaz ... :-)
Klidný ale den! Jiří