Včelařská konference

když slyším slovo zateplovat,už jen kroutím hlavou,proč asi hmyzu nenaroste kožich?

"Ale nemyslím, že jim protor nad vadil. Dnes lituji vynaložených nákladů na zateplování nejen úlů ale i stropů. U velkých úlů a silných včelstvech je to podle mě v našich podmínkách zbytečné.
A slabé včely na jaře, tam ani uteplený strop nepomůže."

No, já uznávám po zakrmení do zimy pro strůpek slabou izolaci, řekněme v síle 1 cm filcu. Přes zimu za mrazů větší zateplení, řekněme 2 - 3 cm filcu. Po proletu v předjaří, jak mají začít plodovat, do května, co největší zateplení, řekněme 5 - 10 cm filcu.
Pro malý počet včelstev na zahradě u domu není problém dát dohromady filce třeba z starých zadováků, všelijaké staré koberce nebo rohožky nebo dokonce nějaké "rozumné " hadry. Pro 20 - 40 včelstev a třeba někde v lese uznávám, že skladovat a tahat v zimě a v předjaří tašky plné tohoto materiálu je poněkud problém a pro nějakou stovku včelstev se spíš vyplatí mít jako strůpek po celý rok něco jako olaminovanou polystyrenouvou desku a na nějakou změnu uteplování strůpku prostě rezignovat.

Navíc patřím k těm línějším osobám a experimenty, ve svém pokročilém věku 35let, rád ponechávám jiným.
-------------
Pár posledních let mi to vznikalo samovolně, díky krmení s kontejnerem a slámou v horním nástavku.
Letos jsem to neprovozoval, zkoušel jsem rámková a stropní krmítka.

Nemyslím, že ponechání prostoru - to se stávalo z mé strany z ledabylosti a lenosti - mělo nějaký podestatný vliv na plodování. Domnívám se (!), že podtstanější vliv má stáři matky a stav včelstva, snůška a taky způsob zakrmení. Když zakrmím v srpnu včely a vše je OK, mám takový pocit jako kdyby to už pak měly na háku. Prostě hotovo a veget. Samozřejmě mluvím o produkčních včelstvech v rovnováze.

Ale nemyslím, že jim protor nad vadil. Dnes lituji vynaložených nákladů na zateplování nejen úlů ale i stropů. U velkých úlů a silných včelstvech je to podle mě v našich podmínkách zbytečné.
A slabé včely na jaře, tam ani uteplený strop nepomůže.
Ale to je asi nepřensoitelný názor, záleží na snůšce a taky filozofii. Jestli chci mít rozmazlené děti a včely.

Karel

Dobrý den.
Podařilo se mi sehnat historický medomet s dřevěným víkem.
Výrobcem je Jan Korkán z Příbrami.
Pokouším se odhadnout stáří tohoto výrobku.
Včelaři z Příbrami nemáte doma něco podobného od tohoto výrobce? Nevíte kdy v Příbrami působil?
Původní majitel určil rok výroby asi 1920.
Díky J.Chramosta.

Já to tak dělám taky, ale jen u včelstev, která zazimovávám na 3ech nástavkách 39 x 24.
P. Kovář

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin Olsak <martin/=/olsak.net>
> Předmět: podzimni sestava nastavkoveho ulu - prazdna bedna nahore
> Datum: 19.10.2010 12:38:09
> ----------------------------------------
> Pratele,
> zajima mne Vas nazor na nasledujici trik - zaznamenal jsem to u jednoho
> zkuseneho vcelare.
>
> Po zakrmeni dava na ul jeden zcela prazdny nastavek s myslenkou, ze
> extra prostor
> nahore ul 'zchladi' a podniti tak matku k neplodovani. Prazdny nastavek
> pak odstranuje
> pri slunovratu, kdy uz ocekava plodovani a tak vcelam ul zatepli.
>
> Vedlejsi efekt je pak snazsi manipulace pri osetrovani fumigaci a
> aerosolem pri vyuziti
> horniho'manipulacniho' prostoru.
>
> Co kdo na to?
>
> Martin
>
>
>

Na třetí stranu, i přes zkušenosti mnohaletých praktiků si dovolím podotknout, že se tím včelám dělá "bordel" v prostoru. Je to jako byste si na zimu připravili třípatrovej barák, se všema těma patrama v duchu počítáte a pak Vám před zimou to jedno patro někdo sebere.....nevím....je to manipulace navíc - vyndat z nástavků rámky, někam je uskladnit, pak ten nástavek zase ze včel sundat....Navíc matka beztak přestává plodovat podle padajících teplot, podle místních poměrů. Ale proti gustu žádnej dišputát.
Pokud budu chtít sobě i včelám komplikovat život, jistě vymyslím spoustu dalších méně či více zbytečných pracovních úkonů. Ale soudím podle sebe, včely jsou v úlech o síle stěny 25mm, žádné zateplení. Navíc patřím k těm línějším osobám a experimenty, ve svém pokročilém věku 35let, rád ponechávám jiným. Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
M.Olsak napsal:
Po zakrmeni dava na ul jeden zcela prazdny nastavek s myslenkou, ze extra prostor nahore ul 'zchladi' a podniti tak matku k neplodovani. Prazdny nastavek pak odstranuje
pri slunovratu, kdy uz ocekava plodovani a tak vcelam ul zatepli.

>Co kdo na to?<
------------------------------------------------------------
Přečtěte si v posledním čísle časopisu Moderní včelař (4/2010 - podzim)zajímavý příspěvek Martina Václavka.
JK

Po zakrmeni dava na ul jeden zcela prazdny nastavek s myslenkou, ze extra prostor nahore ul 'zchladi' a podniti tak matku k neplodovani. Prazdny nastavek pak odstranuje
pri slunovratu, kdy uz ocekava plodovani a tak vcelam ul zatepli. M.O.

Robil som pokus so 6-timi včelstvami s voľným nadrámikovým priestorom na dokázanie tejto deklamovanej pravdy "pravdy". Včelstvá so sledoval od polovici IX: mesiaca do skončenia zimy, zaznamenával som aj teplotu nadrámikového priestoru (včelstvá neboli zúžené) a porovnávané s včelstvami, ktoré boli do začiatku VIII. mesiaca už v najvyššom nadstavku. Tento pokus to nepotvrdil, odkrytý priestor nad zimujúcim včelstvom nemal vplyv na plodovanie, prípadne na neplodovanie! V skupine včiel bez horného uteplenia sa vyskytoval plod tak isto ako aj v zhora zateplených

Môj záver je takýto:
- matky vo včelstve kladú alebo nekladú vajíčka na základe ich rozhodnutia

- popud pre matku aby kládla vajíčka vždy vychádza z včelstva ako celku.

- včely ten pokyn "dávajú" vždy vtedy, keď vzniknú preto vhodné podmienky. Včely M vtedy pripravia, vyčistia bunky.
Ale to všetko sa deje na princípe vtedy, keď vonkajšia teplota je plusová a včely môžu prinášať peľ a vodu. Dokonca v zime túto zásadu dodržiavajú (ak majú na pláste v dosahu uložený peľ, vodu získajú v úli) pri výskyte plusovej dennej teploty aspoň 2-3 dni.

A to bez ohľadu, či je včelstvo uteplené alebo nie, samozrejme prázdny nadstavok je bežne uteplený, pretože zimujúce včelstvo sa udržuje primeranú teplotu v zimnom chumáči a priestor okolo chumáča ani nad ním nevyhrieva.
To všetko som zistil pri pokuse spomínanom na začiatku môjho komentára.

"Po zakrmeni dava na ul jeden zcela prazdny nastavek s myslenkou, ze
extra prostor
nahore ul 'zchladi' a podniti tak matku k neplodovani. Prazdny nastavek
pak odstranuje
pri slunovratu, kdy uz ocekava plodovani a tak vcelam ul zatepli."

Je to jeden z mnoha možných způsobů regulace tepla v úlu na podzim. Proč ne? Šetří prostor, protože ty nástavky se potom do slunovratu nemusí skladovat jinde, na druhé straně o ty měsíce venku trochu sníží životnost nástavků.
Nástavek se po slunovratu vlastně ani nemusí odstraňovat, stačí do něho dát uteplení, třeba i takovými "exotickými" jednorázovými materiály, jako seno, sláma nebo suché listí v plátěných pytlících.
Já na regulaci používám různě silnou vrstvu uteplivek na strůpku, jen 1 cm filcové uteplivky úl taky docela ochladí.

Zajímavá myšlenka. Já to používám také, nasazuji po posledním medování, tedy
v době krmení, ale odstraňuji dříve, před fumigací, konec září - začátek
října. Uteplení stropu dávám před vánocemi. Vašek.

Pratele,
zajima mne Vas nazor na nasledujici trik - zaznamenal jsem to u jednoho
zkuseneho vcelare.

Po zakrmeni dava na ul jeden zcela prazdny nastavek s myslenkou, ze
extra prostor
nahore ul 'zchladi' a podniti tak matku k neplodovani. Prazdny nastavek
pak odstranuje
pri slunovratu, kdy uz ocekava plodovani a tak vcelam ul zatepli.

Vedlejsi efekt je pak snazsi manipulace pri osetrovani fumigaci a
aerosolem pri vyuziti
horniho'manipulacniho' prostoru.

Co kdo na to?

Martin

Tak jsem začal uklízet a zjistil, kolik protoru zabírají sklenice kterými jsem dřív krmil.
Pokud má někdo zájem a nemá to daleko (Trutnovsko), tak jsou k mání.

Karel

všiml sem si ,že pro včely na celosítě je lepší česno jen max.menší polovinu šířky dna,zatím co na plném dně jim celá šířka vyhovuje,respektive si udělějte pokus s česnovou vložkou s polystyrenu,do kterýho naděláte na spodní stranu pravidelně žlábky velké akorat na včelu,touhle stranou dolů k letáku,takhle jim to celý ucpete,jak těma dírkama začnou lozit tak si to aj vykoušou podle potřeby,snůšky,narvěte jim to tam na jaře ať vidíte jak ta díra roste a kde,v kterým rohu, a jak to pak někdy zas ucpou propolisem, ...

Včely musí aktivitu na česnech řídit jakýmsi svým instinktivním kalendářem, tak v průměru za den bude aktivita zhruba stejná na česně obráceném k jihu a osluněném stejně jako na česně obráceném k severu a třeba do zastíněného lesa. Rozdíly budou akorát v průběhu dne, na osluněném česnu bude aktivita včel nejvyšší zhruba v době toho oslunění, na česnu obráceném k severu nebo do lesa bude aktivita největší v době největšího světla a tepla v okolí česna v kombinaci s denní dobou, kdy zdroj nejvíc meduje.
Pár let jsem kdysi zajížděl s kočovným včelínem na jedno letní stanoviště do kraje lesa, ( na louce byla pastvina s kravami, tak jsem chtěl, aby nad loukou byl let včel dostatečně vysoko a dostatečně "zředěný") kde jedna strana včelína byla obrácena česny na východ cca 5 metrů průsekem ven z lesa a dopoledne osluněna a druhá strana úlů měla česna na západ do listnatého lesa. Ve výnosech nebyly celkově žádné zvláštní rozdíly, jen včely česny obrácené na louku měly tendenci, pokud byla dobrá snůška, zřejmě mimo ten les, ji využít více, ale zase pokud byla slabá snůška, přinesly méně než včely česny obrácené do lesa. O včely obrácené ven z lesa bylo třeba se starat o trošku víc, o druhé včely o trošku méně....

Pro ty co nejsou v obraze a z příspěvků to jasně vyplývá: Na včelstvo a jedno ošetření se spotřebuje 1,2 ml oleje, který z části shoří, zčásti se odpaří. Z těchto par zůstanou v úle asi 2/3, ostatní odejdou úlovými otvory a netěstnostmi, ale to se při ošetřování neřeší. Takže výhody: Je to neskutečně rychlé jednoduché a pohodlné. Účinnost se zdá být přinejmenším stejně dobrá jako u fumigací. Nevýhody: Nemáte li masku, hodně se toho nadýcháte, velké nebezpečí požáru od rozpáleného krytu výměníku, který taháte suchou travou a proto noví majitelé Griffinů, dávejte si na to velký pozor a vozte sebou vodu, nebo velký hasičák. Jeden nikdy neví zvl. v lese. Zdraví R. Stonjek

Na stanovišti mám jeden kočovný vůz (i když neschopný kočování :-) ).
Polovina česen je orientovaná téměř na východ, druhá opačně. Která včelstva
ale mají lepší výnosy, to se rok od roku mění. Takže patrně ani tolik
nezáleží na orientaci česen, jako na venkovních podmínkách v tom kterém
roce. Stejné je to i s typem úlu. Když jsem ještě měl Gerstungovy "almárky"
(ty byly orientované na jiho-jihovýchod), také některý rok měly lepší
výnosy, než univerzály, a jiný rok tomu bylo naopak. S pozdravem
Petr

--------------------------------------------------
From: <nasepenze/=/volny.cz>
Sent: Saturday, October 16, 2010 10:22 AM
To: <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: cesna

> U mne kdysi začal být med až po obrácení z východu na jih. Bude ale
> jistě
> záležet na místních podmínkách.

Je to stejné, jako by si Bavorský zemský úřad pro životní prostředí objednal za státní peníze u firmy Bayer studii o nezávadnosti jejich, tedy vlastní produkce pesticidů. I kdyby to, co se ve studii uvádí, byla pravda, je to drahý ale bezcenný kus papíru.

Doporučuji diskutujícím přečíst si články na těchto adresách.
http://nasapravda.blogspot.com/2010/08/letne-parazitarne-vysetrenie-vcelstiev.html
http://eagri.cz/public/web/pub/fa/a3/9b/3717_4_Zpravaresidua_1_.pdf

Nejzajímavější je zpráva o reziduích jedů používaných ve včelařství z VÚ Dol, kde se mimo jiné píše, že amitraz se odbourá v horizontu několika desítek dní.
Já osobně již koncentraci amitrazu při fumigaci neřeším. Při dodržení doporučeného dávkování by nemělo být žádné hygienické riziko. Hlavně aby padali.
Ať se daří. Milan.

U mne kdysi začal být med až po obrácení z východu na jih. Bude ale
jistě
záležet na místních podmínkách.

Když dělám oddělky,tak mám česna na všechny světové strany a funguje
to výborně.Jenže to je venku teplo.
Pro produkční včelstva je zapotřebí,aby měla česna osluněná.Kvůli
teplu pro časné prolety včel.
Mě se osvědčilo nasměrování česna na jihozápad.
Při nasměrování na východ jsem měl také znatelně nižší množství
medu. Východní vítr vysušuje krajinu,a tak rostliny méně
medují.Aspoň tak si to vysvětluju já.
No a pak taky záleží na prostorových možnostech.
Tak ať to dobře dopadne!
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "kozlík" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: cesna
Datum: 11.10.2010 - 19:32:47

> U mne kdysi začal být med až po obrácení z východu
> na jih. Bude ale jistě
> záležet na místních podmínkách.

U mne kdysi začal být med až po obrácení z východu na jih. Bude ale
jistě
záležet na místních podmínkách.

Když dělám oddělky,tak mám česna na všechny světové strany a funguje
to výborně.Jenže to je venku teplo.
Pro produkční včelstva je zapotřebí,aby měla česna osluněná.Kvůli
teplu pro časné prolety včel.
Mě se osvědčilo nasměrování česna na jihozápad.
Při nasměrování na východ jsem měl také znatelně nižší množství
medu. Východní vítr vysušuje krajinu,a tak rostliny méně
medují.Aspoň tak si to vysvětluju já.
No a pak taky záleží na prostorových možnostech.
Tak ať to dobře dopadne!
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "kozlík" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: cesna
Datum: 11.10.2010 - 19:32:47

> U mne kdysi začal být med až po obrácení z východu
> na jih. Bude ale jistě
> záležet na místních podmínkách.

"Clo se sice vybere , ale pak se šupem posílá do Bruselu , protože to je příjem EU a ne ČR."
---------------
Ano, clo je náš příspěvek do společného rozpočtu EU.
Jen malá úvaha nad srovnáváním, kolik který stát do EU zaplatí a kolik z ní dostane:
Clo ze zboží určené do ČR může být zaplaceno v jakékoli zemi EU, která ho potom odvede do společné pokladny. Je naprostým nesmyslem porovnávat příspěvky odvedené jednotlivými státy. Nejvíc vždy odvedou státy, na jejichž území jsou přístavy s největším objemem dovezeného zboží.
Ale to už jsme od včel hodně daleko...

Clo se sice vybere , ale pak se šupem posílá do Bruselu , protože to je příjem EU a ne ČR. V rámci přerozdělování tak kritizovaném u lid. dem. režimů , pak dostaneme zpět řádově procento z vybraného cla. Vybraná DPH , případně SPD pak náleží té zemi , která si ho vybere. Hodně zestručněno.

"Tak olej dle mého názoru všechno omastí a zapatle."

V úlu je nejmíň 50 gramů propolisu a 2 - 3 kila vosku, do toho se olej vsákne , odhaduji během dnů.

Tak olej dle mého názoru všechno omastí a zapatle.Třeba uličky do kterých se budou včely pomalu v zimě přesouvat za potravou by mohly zůstat mastné, což by stížilo zimování.A že by je stihly v do zimy vyčistit od mastnoty se mi moc nezdá i když by to bylo při lepším počasí možné.No a po druhé fumigaci bývá ještě chladněji a včelky budou v chumáčích a maximálně si přesouvat potravu,jinak žádná velká aktivita.Zatím co voda je jim vlastní a normálně se odpařuje,jako jiná vlhkost z úlu.Jinak s vodou je to zatím jen má úvaha,třeba bude někde háček proč to nejde.Tipuji že výrobci určitě skusily vodu a pak až přešly na olej.
Zdraví papíno

----------------------------------
Albert Gross (95.103.157.11) --- 14. 10. 2010
Re: Fumigace (47622)

Je to absurdné. Vo vode, či v oleji - mne by vadil viac amitraz než olej...

Po vzájemné dohodě se Zdeňkem Brentnerem jsme se dohodli, že výsledky testů a další věci kolem Grifinu budou na Včelařském fóru, kde si je může kdokoliv přečíst.

Petr Mirovský
www.vcelarskeforum.cz

Je to absurdné. Vo vode, či v oleji - mne by vadil viac amitraz než olej...

Dobrý večer
Děkuji Vám všem za info ohledně grifinu i za upozornění že diskuze na tohle téma probíhá na jiných konferencích,protože nejde sledovat pořád všechno. O tom jestli by byla voda vhodná jako nosič varidolu je asi zatím málo zkušeností.Co mě ale více utvrzuje pro grifin 2, že má více využití, třeba menší úpravou je z něj cejchovačka na úly,nad kterou už taky chvíli uvažuji.
Jinak Zdeňku B. mohl by jste za těch 14 dní zveřejnit Vaše výsledky s použitím vody místo oleje?
Díky Pepíno

--------------------------------------------------
Zdeněk Brentner (e-mailem) --- 14. 10. 2010
Re: Fumigace (47622)

Dobrý večer.
Máte pravdu s olejem.Dovnitř úlu jde mastný kouř.Mastnota však je dána
mediciálním olejem,relativně zdravým olejem,používá se i v lékárenství,v
kosmetice a v potravinářství.Já také uvažuji o odzkoušení vody,i když mě od
toho zrazují.Údajně se může voda odpařit a nevezme sebou Varidol,který by se
vysrážel ve výměníku.Přesto jsem nevěřící Tomáš a chci to zkusit.S ing
Pavlem Holubem chceme otestovat kys.šťavelovou.Provozní zkoušky jsou již
hotové,teď jen zda to bude dost účinné.Protože nosnou látkou pro kys.je také
voda nechce se mi věřit,že by voda s Varidolem také nešla.První výsledky
budou do 14dní.Zároveň budu testovat i snížené dávkování Varidolu.S tím
acetonem,to mi také bylo hned jasné,jen jsem na to pomyslel.Protože jsme
dávkování přepočítávali podle fumigace s pásky a tam podle testů z Dolu se
armitraz dostane v množství,které zanechává minimum reziduí.ve vosku i
propolisu,nedomnívám se,že i "zaolejovaný" nástavek by překročil tuto
hranici.Přesto bych rád cpal co nejméně chemie do včel.Proto ty
alternativy.Nevím zda Vám toto vysvětlení bude stačit,jsem spíš praktik a
pro odborné otázky se také obracím na chytřejší.Z.Brentner

Zdravim vespolek,v lekarne mi nabidli 4 typy medicinalnich oleju, rostlinny, parafinovy a jeste nejaky. Ktery z nich je nejvhodnejsi.P.

Pavel najvhodnejší olej pre vykurovač je minerálny lekárnický olej, je farbou pripomína vodu. Tento olej využívajú niektorí včelári v boji proti klieštikovi, olejom napustia hrubší nasiakavý mäkký papier a umiestnia v plástovej uličke. Včely ho hryzú a vynášajú z úľa a to sa mi nepáči, ale ešte horšie je, že buničina zostáva na dne úľa. Minerálny olej sa z nasiakavej dosky dostáva na telo včely a vraj-prý sa preto nedokáže na včele udržať, ale podľa mňa skôr je pravdou, že olej upcháva vzduchové prieduchy Vd a tento hynie udusením. Tento spôsob praktizuje Jozef Toma (stará sa asi o 200 včelstiev)zo Spišskej Novej Vsi a úspešnosť si pochvaľuje.

Zdeněk Brentner

Dobrý den, taková smělá otázka, kde mohu Grifina objednat?
Petr B.

2010/10/14 Zdeněk Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>

> Dobrý večer.
> Máte pravdu s olejem.Dovnitř úlu jde mastný kouř.Mastnota však je dána
> mediciálním olejem,relativně zdravým olejem,používá se i v lékárenství,v
> kosmetice a v potravinářství.Já také uvažuji o odzkoušení vody,i když mě od
> toho zrazují.Údajně se může voda odpařit a nevezme sebou Varidol,který by se
> vysrážel ve výměníku.Přesto jsem nevěřící Tomáš a chci to zkusit.S ing
> Pavlem Holubem chceme otestovat kys.šťavelovou.Provozní zkoušky jsou již
> hotové,teď jen zda to bude dost účinné.Protože nosnou látkou pro kys.jetaké voda nechce se mi věřit,že by voda s Varidolem také nešla.První
> výsledky budou do 14dní.Zároveň budu testovat i snížené dávkování Varidolu.S
> tím acetonem,to mi také bylo hned jasné,jen jsem na to pomyslel.Protože jsme
> dávkování přepočítávali podle fumigace s pásky a tam podle testů z Dolu se
> armitraz dostane v množství,které zanechává minimum reziduí.ve vosku i
> propolisu,nedomnívám se,že i "zaolejovaný" nástavek by překročil tuto
> hranici.Přesto bych rád cpal co nejméně chemie do včel.Proto ty
> alternativy.Nevím zda Vám toto vysvětlení bude stačit,jsem spíš praktik a
> pro odborné otázky se také obracím na chytřejší.Z.Brentner
> ----- Original Message ----- From: "Pep?no" <e-mail/=/nezadan>
> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, October 13, 2010 11:09 PM
> Subject: Fumigace
>
>
>
> Dobrý večer
>> Chystám se pořídit vykuřovač kleštíka griffin 2 nebo něco podobného,ale
>> nějak mi tam nesedí ten olej jako nosná látka amitrazu.Jde mi o to, že po
>> "olejové páře" zůstane úl vevnitř celý mastný i se včelami a olej se do
>> všeho dřeveného navěky vpije i s amitrazem. Třeba při aerosolování se
>> používá voda která včelám nevadí,nebo aceton který se vypaří po odecpání
>> úlu. Co by se stalo kdybych dal do griffinu vodu? Včely se opaří? Přece
>> teplota vodní páry na výstupu z trysky by měla mít stéjnou teplotu jako
>> teplota olejové páry.Nebo se bude voda rychleji srážet a účinost léčení
>> bude slabá? S acetonem je to jasné,to bych byl nahoře dřív než nasa.
>> Děkuji za vysvětlení
>> Pepíno
>>
>
>


--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Dobrý den, taková smělá otázka, kde mohu Grifina objednat?
Petr B.


2010/10/14 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>

> Zdravim vespolek,
>
> v lekarne mi nabidli 4 typy medicinalnich oleju, rostlinny, parafinovy a
> jeste nejaky. Ktery z nich je nejvhodnejsi.
>
> P.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Zdravim vespolek,

v lekarne mi nabidli 4 typy medicinalnich oleju, rostlinny, parafinovy a jeste nejaky. Ktery z nich je nejvhodnejsi.

P.

Dovolím si jen přidat, že zajímavá debata o vykuřování Grifinem proběhla před pár dny na Včelařském foru. A také na Včelaření pod Přimdou.
Klidný den!
Jiří

Chystám se pořídit vykuřovač kleštíka griffin 2 nebo něco podobného,ale nějak mi tam nesedí ten olej jako nosná látka amitrazu.
---------------------
Jako mírný chemický laik si myslím, že amitraz je vždy rozpuštěn v nějaké olejovité lázni. I v té lahvičce co se z ní kape léčivo na knot.
Takže podle mě je to otázka množství spáleného oleje. Jestli dvě kapky + papírek celulozy, nebo cca 1ml oleje.

Do úlu nejde olej, ale kouř ze spáleného olej.

Osobně jsem po loňské zkušenosti dospěl k názoru, že plusy převažují mínusy, i když samozřejmě by bylo lepší do včel nic necpat a roztoče odstraňovat účinným zaříkávadlem, případně tancem před česny. :-)
K tomu 1ml oleje navíc si říkám, že to včelám vynahrazuji tím, že mám minimum natřených nástavků. A když vidím kolik barvy na svých nohách včely doslova odřou z okolí oček, tak mi ten kouř co proletí úlem nepřijde zas tak zásadní.

Na druhou stranu - loni jsem vyzkoušel dávkování 1kapka na včelstvo. Tedy 4x míň léčiva.
A tady vidím hlavní důvod proč to letos zkoušet dál. Je to velmi účinná forma aplikace, dým úl skutečně vyplní od rohu do rohu a je tam poměrně dlouho. Když to porovnám s dýmemem od knotu, tak je to podstatný rozdíl. U prostornějšího úlu s nějakými netěsnosti mezi nástavky jsem nemíval dřív dobrý pocit. A podle spadu se skutečně stávalo, že to někdy nezabralo. Nepočítám případy, kdy knot zhasnul.
Další plus je velmi rychlá aplikace. Umožní mi FUMIGOVAT (tohle není podle mě aerosol) i v listopadu a v prosinci, a účinně využít každého oteplení. Vloni jsme objeli 4 stanoviště s asi 50 včelstvy za cca 2 hodiny. Musel bych dohledat. A tak si můžu víc zariskovat a nechat léčení co nejpozději. Dřív bych na takové léčení potřeboval minimálně dva slunné půldny.

V porovnání účinnosti pronikání do skulin je z kombinace aerosol - dým prý účinnější dým.
Takže vbyvíječ aersolu mám v zásobě jen pro případ, že by nastala časná a vytrvalá zima asi jako cca před pěti lety.
Za chladných dní může být aerosol účinnější a je vyzkoušený. Ale dokud se to nevyzkouší, tak se neví.

Jen podotknu, že považuji za normální, že po každém léčení koukám na předem očištěné podložky a ohodnocuji napadení a spad a odhaduji účinnost. Bez toho je blbost experimentovat, ale v podstatě i normálně léčit.
Což jak tak z rozhovorů usuzuji, tak většina lidí nemá tušení, kolik roztočů jim spadlo, z nějakého důvodu považují za relevantní vyšetření zimních vzorků. Což podle mě moc nevypovídá.
Karel

P.S.
A ještě k těm všem obavám z chemie si neodpustím. Proč tedy přes ten všeobecný strach z chemie se natírají a impregnují úly? Vždyť to vadí včelám a dřevo v suchu a na větru vydrží pětiletky bez ochrany.

Dobrý večer.
Máte pravdu s olejem.Dovnitř úlu jde mastný kouř.Mastnota však je dána
mediciálním olejem,relativně zdravým olejem,používá se i v lékárenství,v
kosmetice a v potravinářství.Já také uvažuji o odzkoušení vody,i když mě od
toho zrazují.Údajně se může voda odpařit a nevezme sebou Varidol,který by se
vysrážel ve výměníku.Přesto jsem nevěřící Tomáš a chci to zkusit.S ing
Pavlem Holubem chceme otestovat kys.šťavelovou.Provozní zkoušky jsou již
hotové,teď jen zda to bude dost účinné.Protože nosnou látkou pro kys.je také
voda nechce se mi věřit,že by voda s Varidolem také nešla.První výsledky
budou do 14dní.Zároveň budu testovat i snížené dávkování Varidolu.S tím
acetonem,to mi také bylo hned jasné,jen jsem na to pomyslel.Protože jsme
dávkování přepočítávali podle fumigace s pásky a tam podle testů z Dolu se
armitraz dostane v množství,které zanechává minimum reziduí.ve vosku i
propolisu,nedomnívám se,že i "zaolejovaný" nástavek by překročil tuto
hranici.Přesto bych rád cpal co nejméně chemie do včel.Proto ty
alternativy.Nevím zda Vám toto vysvětlení bude stačit,jsem spíš praktik a
pro odborné otázky se také obracím na chytřejší.Z.Brentner
----- Original Message -----
From: "Pep?no" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 13, 2010 11:09 PM
Subject: Fumigace


> Dobrý večer
> Chystám se pořídit vykuřovač kleštíka griffin 2 nebo něco podobného,ale
> nějak mi tam nesedí ten olej jako nosná látka amitrazu.Jde mi o to, že po
> "olejové páře" zůstane úl vevnitř celý mastný i se včelami a olej se do
> všeho dřeveného navěky vpije i s amitrazem. Třeba při aerosolování se
> používá voda která včelám nevadí,nebo aceton který se vypaří po odecpání
> úlu. Co by se stalo kdybych dal do griffinu vodu? Včely se opaří? Přece
> teplota vodní páry na výstupu z trysky by měla mít stéjnou teplotu jako
> teplota olejové páry.Nebo se bude voda rychleji srážet a účinost léčení
> bude slabá? S acetonem je to jasné,to bych byl nahoře dřív než nasa.
> Děkuji za vysvětlení
> Pepíno

Dobrý večer
Chystám se pořídit vykuřovač kleštíka griffin 2 nebo něco podobného,ale nějak mi tam nesedí ten olej jako nosná látka amitrazu.Jde mi o to, že po "olejové páře" zůstane úl vevnitř celý mastný i se včelami a olej se do všeho dřeveného navěky vpije i s amitrazem. Třeba při aerosolování se používá voda která včelám nevadí,nebo aceton který se vypaří po odecpání úlu. Co by se stalo kdybych dal do griffinu vodu? Včely se opaří? Přece teplota vodní páry na výstupu z trysky by měla mít stéjnou teplotu jako teplota olejové páry.Nebo se bude voda rychleji srážet a účinost léčení bude slabá? S acetonem je to jasné,to bych byl nahoře dřív než nasa.
Děkuji za vysvětlení
Pepíno

Fotografie z Dnů medu jsou na
http://pardubicti-vcelari.cz/stranka.php?stredni=fotogalerie
Pepa

Beru příspěvek D1 jako asi 140 kč= 1kg medu. na včelstvo.
je to kilo ale asi by nebyl problém zvýšit přínos toho včelstva o kterém se bavíme o 1 kg medu.
Proto vás žádám, věnujte tématu dotace přiměřenou pozornost.

Každý máme různý průměrný přínos, já mám letos 32 kg/1
tedy beru D1 = 140 kč jako jako 0,04 = 4%.
Nemám s homosexuály a s D1 problém.
J.B.

máš pravdu.

PN:
Tyhle cesty také hledám, spíš začínám. O dotacích jsem tady začal psát kvůli odmítavému postoji některých diskutérů. Prostě nějaké dotace jsou, neodmítejme je jako podfuk, ale snažme se je použít a pokud to jde, snažme se o vytvoření nových dotačních titulů. V tomto se nerozcházíme
------
A tady máš odpověď:
RH:
... a podle číel mně to od oka připadlo, že dostanem cca 1/3 místo poloviny.
===========

Abych řekl, je to víc než jsem čekal. Já odhadoval, že to dá tak leda na DPH.

A tím pádem se dá očekávat další pokles, protože letošní rok je pro šťastnější oblasti ekonomicky velmi dobrý.

Takže já nakoupím hlavně další nádobí a nádoby, protože tam je minimální přidaná hodnota a nevyplatí se to skládat po kusech.

Prostě lobby výrobců medometů nebylo tak vlivné jako lobby chovatelů matek a léčiv.

A taky si nechám někde vyrobit dna, když se to na druhý pokus povedlo dostat do dotací.
Takže snad jediné pozitivum, budou se prodávat úly s diagnostickmi dny.


Ovšem za tento stav nemůže EU, ale naši milí Češi.


Karel

Vidíte, socializmus je nesporným důkazem o tom, že je země kulatá. Prý jsme ho vyhnali na východ a on se nám potvora jedna vrací z Bruselu. Rozebírat to nebudu. To již udělali a ještě udělají jiní diskutující ve svých příspěvcích.

Vtipné. A ilustruje to všeobecné zmatení hodnot v našem koutě světa. Politologické rozdělení na pravici, levici, popřípadě ještě střed (a tam se vleze přece vše) kulhá na obě nohy. Naštěstí jsme ale opravdu ve svobodném prostoru a do svého světa, přestože je politikou vnějškově ovlivňován, už si nemusíme politiku tolik pouštět. Duch doby sice začíná připomínat 70. léta, ale my včelaři máme kam vnitřně emigrovat - přece ke svým včelkám!

To je prosté, zboží dovážené do jakékoli země EU může být propuštěno do vloného oběhu v kterékoli členské zemi. Zboží pak může být bez celního dohledu transportováno volně po unii.
Česká firma, pokud je plátcem DPH tak může zaplatit clo v jiném státě a DPH v ČR. Případně zboží přeprodat další firmě - plátci DPH v další členské zemi a DPH má odvést až tato třetí firma.

zboží ale cestou není pod dohledem a DPH se vyúčtovává po delším období, takže dochází i ke ztrátám na DPH ;-)

>Ale je to jak se socialismem - taky úspěšně řešil problémy,které by bez něho nenastaly.<
------------------------------------------------------------
Vidíte, socializmus je nesporným důkazem o tom, že je země kulatá. Prý jsme ho vyhnali na východ a on se nám potvora jedna vrací z Bruselu. Rozebírat to nebudu. To již udělali a ještě udělají jiní diskutující ve svých příspěvcích.
JK

Omlouvám se, samozřejmě v miliardách (mld) a ne (mil Kč). Vašek

----- Original Message -----
From: "Potužník Václav" <vpkt/=/centrum.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 13, 2010 11:50 AM
Subject: Re: Dotace


> Zdravím, někdo tu zmiňoval clo, drobná informace: zdroj MFČR, tiskové
> zprávy, rozpočet 2009
>
> Clo: rok 2008 = 2,20 a rok 2009 = 1,40 (mil Kč)
>
> Na 1 Kč vybraného cla vychází 126 Kč vybraného DPH, 88,5 Kč spotřební daně
> a asi 180 Kč daní z příjmů. Asi nedovážíme, nebo clo vybírá někdo jiný a
> nebo nikdo.
>
> Vašek.
>
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 5527
> (20101013) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Zdravím, někdo tu zmiňoval clo, drobná informace: zdroj MFČR, tiskové
zprávy, rozpočet 2009

Clo: rok 2008 = 2,20 a rok 2009 = 1,40 (mil Kč)

Na 1 Kč vybraného cla vychází 126 Kč vybraného DPH, 88,5 Kč spotřební daně a
asi 180 Kč daní z příjmů. Asi nedovážíme, nebo clo vybírá někdo jiný a nebo
nikdo.

Vašek.

>>A dotace D1 ve včelařství je už potom úplně okrajová věc, podle mně má za
úkol vytvořit ve včelařích dojem, že se o ně EU stará, ale zároveň její
výše není ani náhodou taková, aby podnítila nějaký rozvoj českého včelaření
a tím vznik konkurence pro včelaře ve starých zemích EU.<<

Jestli se nepletu Tak dotace D1 je záležitostí národní a ne EU

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Dotace
> Datum: 13.10.2010 11:01:59
> ----------------------------------------
> Já vidím problém v rozdílných mzdách za stejnou práci. Dotace na zemědělce
> jsou ve starých zemích EU 2x nebo ještě víc vyšší, než jsou dotace pro naše
> zemědělce. Přesto jsou tam tyto dotace jen menší část příjmu zemědělce,
> zatímco u nás jsou ty poloviční nebo ještě menší dotace až většinou
> zemědělcova příjmu. Podívejte se na průměrné mzdy, u nás je to něco přes 23
> tisíc, ve starých zemích EU je to v přepočtu kolem takových 60 tisíc.
> Vidím to tak, že zavedené firmy ve starých zemích EU potřebují levné
> výrobce komponent do svých výrobků, zároveń ale je pro ně nanejvýš vhodné,
> když ti výrobci jsou v jednotném ekonomickém prostoru, který mohou chránit
> proti nežádoucí venkovní konkurenci cly. Před necelými 10 let jsme ti levní
> výrobci byli my, jak se začaly u nás zvyšovat mzdy, bylo přibráno Rumusko a
> Bulharsko, až se i tam příslušně zvýší mzdy a další náklady na výrobu,
> přijde řada nejspíš na Turecko....
> Dotace jsou podom jen takový dodatečný nástroj ve všelijakých zákrutech
> této politiky. Někde má systém za úkol pomalu a bez otřesů zlikvidovat
> konkurenci, jako u našich cukrovarů, někde udržet příslušné odvětví při
> životě, ale třeba nekonkurenceschopné, jako zemědělství.
> A dotace D1 ve včelařství je už potom úplně okrajová věc, podle mně má za
> úkol vytvořit ve včelařích dojem, že se o ně EU stará, ale zároveň její
> výše není ani náhodou taková, aby podnítila nějaký rozvoj českého včelaření
> a tím vznik konkurence pro včelaře ve starých zemích EU.
> Každopádně ale v dlouhodobém průměru odevzdáváme do EU mnohem víc peněz než
> se nám na všelijakých dotaích a grantech vrací, pokud tedy dotace nejsou
> spojeny s nějakými nesmyslnými podmínkami, tak každopádně by se neměly
> odmítat.
>
>
>

Tyhle cesty také hledám, spíš začínám. O dotacích jsem tady začal psát kvůli odmítavému postoji některých diskutérů. Prostě nějaké dotace jsou, neodmítejme je jako podfuk, ale snažme se je použít a pokud to jde, snažme se o vytvoření nových dotačních titulů. V tomto se nerozcházíme.

Já vidím problém v rozdílných mzdách za stejnou práci. Dotace na zemědělce jsou ve starých zemích EU 2x nebo ještě víc vyšší, než jsou dotace pro naše zemědělce. Přesto jsou tam tyto dotace jen menší část příjmu zemědělce, zatímco u nás jsou ty poloviční nebo ještě menší dotace až většinou zemědělcova příjmu. Podívejte se na průměrné mzdy, u nás je to něco přes 23 tisíc, ve starých zemích EU je to v přepočtu kolem takových 60 tisíc.
Vidím to tak, že zavedené firmy ve starých zemích EU potřebují levné výrobce komponent do svých výrobků, zároveń ale je pro ně nanejvýš vhodné, když ti výrobci jsou v jednotném ekonomickém prostoru, který mohou chránit proti nežádoucí venkovní konkurenci cly. Před necelými 10 let jsme ti levní výrobci byli my, jak se začaly u nás zvyšovat mzdy, bylo přibráno Rumusko a Bulharsko, až se i tam příslušně zvýší mzdy a další náklady na výrobu, přijde řada nejspíš na Turecko....
Dotace jsou podom jen takový dodatečný nástroj ve všelijakých zákrutech této politiky. Někde má systém za úkol pomalu a bez otřesů zlikvidovat konkurenci, jako u našich cukrovarů, někde udržet příslušné odvětví při životě, ale třeba nekonkurenceschopné, jako zemědělství.
A dotace D1 ve včelařství je už potom úplně okrajová věc, podle mně má za úkol vytvořit ve včelařích dojem, že se o ně EU stará, ale zároveň její výše není ani náhodou taková, aby podnítila nějaký rozvoj českého včelaření a tím vznik konkurence pro včelaře ve starých zemích EU.
Každopádně ale v dlouhodobém průměru odevzdáváme do EU mnohem víc peněz než se nám na všelijakých dotaích a grantech vrací, pokud tedy dotace nejsou spojeny s nějakými nesmyslnými podmínkami, tak každopádně by se neměly odmítat.

Ahoj Karle,
jestli se nepletu tak v poslednim včelařství bylo, že žádostí přišlo hodně, že budou dotaci krátit a podle číel mně to od oka připadlo, že dostanem cca 1/3 místo poloviny..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Dotace
> Datum: 13.10.2010 10:43:13
> ----------------------------------------
> jen nerozumím tomu, proč my, včelaři, povětšinou amatérští, nevezmeme
> exitenci dotací jako prostý fakt (podobně jako že se střídají roční období,
> občas prší a každé ráno vyjde slunce) a nesnažíme se je nějak pro svůj chov
> využít.
> --------------
> O to jsem vedl svoji "řeč".
>
> Nevím jak můžu využít dotací,když ti kteří rozhodují o tom kam půjdou se
> řídí svými zájmy.
>
> Jedinou dotaci, kterou mohu využít je technická pomoc zbytek jde vniveč -
> jak by řekla teta Kateřina.
>
> Vím o čem mluvím. V minulém kole byl zájem, aby se dotovala alespoň
> diagnostická dna - požadavek PSNV. Bylo vyškrtnuto.
>
> Jestli víš jak současné dotace využít pro chov, poraď.
>
> Mně není jasné jaký má pro mě smysl dotace na chov autochtoních - tedy
> původních - matek, zvlášť když se podívám na ceny matek - kam se hrabou
> ceny medometů:-)
> Nehledě na to, že ni jedna z těch matek nemůže být autochtoní.
>
> Nevím jak můžu využít pro vůj provoz zbytek - tedy tu větší část.
>
> Mně by pomohl dostatek prostředků v Technické pomoci, ale tam to vypadá, že
> je to zbytečné riziko. Může se stát, že to nezaplatí ani DPH. Už někdo ví,
> kolik procent se letos bude přispívat?
>
> A ten zdaněný průmysl jsem myslel evropský. U nás podniky moc vysokou daň
> nemají.
> A řekni těm co v nich dělají, že je to zbytečné, že to může vzájmu záchrany
> zemědělkých dotací jít do kytek.
> Pochybuji že dovozní cla dají na desetinu dotací. Vše ostatní se platí z
> příspěvků členských zemí.
>
> Karel
>
>
>

jen nerozumím tomu, proč my, včelaři, povětšinou amatérští, nevezmeme exitenci dotací jako prostý fakt (podobně jako že se střídají roční období, občas prší a každé ráno vyjde slunce) a nesnažíme se je nějak pro svůj chov využít.
--------------
O to jsem vedl svoji "řeč".

Nevím jak můžu využít dotací,když ti kteří rozhodují o tom kam půjdou se řídí svými zájmy.

Jedinou dotaci, kterou mohu využít je technická pomoc zbytek jde vniveč - jak by řekla teta Kateřina.

Vím o čem mluvím. V minulém kole byl zájem, aby se dotovala alespoň diagnostická dna - požadavek PSNV. Bylo vyškrtnuto.

Jestli víš jak současné dotace využít pro chov, poraď.

Mně není jasné jaký má pro mě smysl dotace na chov autochtoních - tedy původních - matek, zvlášť když se podívám na ceny matek - kam se hrabou ceny medometů:-)
Nehledě na to, že ni jedna z těch matek nemůže být autochtoní.

Nevím jak můžu využít pro vůj provoz zbytek - tedy tu větší část.

Mně by pomohl dostatek prostředků v Technické pomoci, ale tam to vypadá, že je to zbytečné riziko. Může se stát, že to nezaplatí ani DPH. Už někdo ví, kolik procent se letos bude přispívat?

A ten zdaněný průmysl jsem myslel evropský. U nás podniky moc vysokou daň nemají.
A řekni těm co v nich dělají, že je to zbytečné, že to může vzájmu záchrany zemědělkých dotací jít do kytek.
Pochybuji že dovozní cla dají na desetinu dotací. Vše ostatní se platí z příspěvků členských zemí.

Karel

"Jenže vysoké zdanění průmyslu- aby bylo na subvence - potápí průmysl a za chvíli budeme dotovat všechno."
-----------------------------------
Dotace se vyplácí z vybraného cla, tedy z produkce průmyslu, který je někde v Asii.
Naše průmyslové podniky (slušelo by se říct průmyslové podniky na našem území) mívají daňové prázdniny investiční pobídky a vyváží do světa plotovary (např Tona nenalakované nářadí) za nižší cenu.

V globálu s Vámi souhlasím. EU je přeregulovaná, plná šílených nařízení, mnohdy nesmyslných dotací a subvencí, přičemž jednotlivé státy (ČR zcela určitě) nestíhají podvody v nich spáchané odhalovat, natož trestat.

jen nerozumím tomu, proč my, včelaři, povětšinou amatérští, nevezmeme exitenci dotací jako prostý fakt (podobně jako že se střídají roční období, občas prší a každé ráno vyjde slunce) a nesnažíme se je nějak pro svůj chov využít.

"Ahoj Pavle,
já se s Tebou nebudu přít. Zdá se mi, že odpovídáš přesně mojí argumentací, ale považuješ ji za plus dotacím a já za mínus. Mně vůbec nejde o udržení pracovních míst ve starých zemích EU na úkor nových zemí jako je ČR. Jejich dotované zemědělské produkty se u nás prodávají levněji než v zemi původu. Je to v pořádku? Je to pro nás dobře? Jsou dotace ve starých zemích EU pro nás přijatelné? Hodně cestuji po Evropě, takže vím co píšu a velmi mě mrzí, když si lidi kupují třeba máslo od konkurence neschopných Belgičanů v Tescu, protože je díky dotaci o 2 koruny levnější než to naše.... To samé Belgické máslo je v Bruselu ovšem samozřejmě dražší...
A že se v našem reálu prodává malý podíl zemědělské produkce přímo spotřebiteli je smutná realita nutná k zamyšlení zemědělců. To je jako bys ve včelaření mluvil o Budečácích jako stále ještě realitě, kterou bys omlouval a hanobil včelaře jdoucí s požadavky doby a stavu přírody, kdy prostě klasické včelaření s jednoprostorovým zimováním a 12kg zásob na zimu není technologicky použitelné pro často jediné časné květové snůšky dnešní doby.
Radek"
----------------------
Ahoj,
Já jsem nikde nenapsal, že to zdravé jádro je výhoda pro nás, jako české změdělce obecně. Staří členové EU se starají o svůj venkov, o co největší soběstačnost ve výrobě potravin - to je to jádro, naši politici venkov a soběstačnost z vysoka ... . Vzniká tady situace, kdy uvnitř jednoho ekonomického prostoru existují zemědělci s dotacemi a malými dotacemi. To je samozřejmě špatně. a ještě hoší by bylo, kdyby je jedni měli a druzí ne. Situace, kdy dotace z EU zmizí je podmíněná naprostým nedostatkem zdrojů a byla by doprovázena obrovskými protesty zemědělců, pravděpodobně ve všech zemích EU.
To, že my si necháme líbit horší podmínky než ostatní, je naše smůla, spíš blbost. Američané by řekli "zavolej svému kongresmanovi", my můžeme říct - "zvolte někoho, kdo pomínky našich zemědělců narovná nebo to alespoň zkusí", namísto brblání u piva. Svojí snahou by pak mohli (teoreticky) dotace pro naše zemědělce zvýšit, ale v žádném případě nedosáhnou jejich snížení nebo zrušení v EU.
Na dotace se tedy dívám tak, že vznikly na základě dobrého úmyslu, především pro staré členy. Dokud na ně budou peníze, Eu je nezruší. Nemyslím si tedy, že je správným postojem dotace uraženě nečerpat.
Co se týče přímého prodeje, jsou komodity, které si o to přímo říkají a u nich mají zemědělci šanci cosi napravit. Problémem je skladování. U medu je to paráda, většina dalších komodit se musí prodat bezprostředně po sklizni, nebo na ně mít speciální skladovací prostory či nádoby. To bude asi ta brzda, určitě ne nepřekonatelná. trvám ale na tom, že většina produktů zemědělství nemůže být díky požadavkům na zpracování nebo hygienu (někdy eurohujersky přehnaných), prodána přímo a musí jít ke zpracovateli. ten má stanoven limit kvality a vyšší kvalitu už neocení. Uvažuji tady o zemědělství obecně, ve včelařství je přímý prodej mnohem snažší a účelnější.

no a podívej na máslo. Naše je chuťově lepší, ale na to zákazníci kašlou, ti vidí ušetřené 2 koruny a koupí ... máslo z Belgie ;-)

Jádro problému já vidím hlavně v konzumním pojetí hospodářství. To je výhodné jen pro nadnárodní společnosti a jejich příjmy. Je také vůbec nic jiného nezajímá. Banky obchodují s penězi jejich fyizickou podobu téměř vůbec neznají a nemají.
Nás výrobci přesvědčují, vysokými cenami náhradních dílů, jak je pro nás výhodné věci neopravovat, ale hned kupovat nové.
Tím je následně znehodnocena lidská práce a materiály a plebejci to přece všechno zaplatí, Tomu se pak říká POKROK!
Socializmus do toho nepleť. Ten takový pokrok nezpůsoboval.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Dotace
> Datum: 13.10.2010 09:15:38
> ----------------------------------------
> PN:
> Zdravé jádro tam jednoznačně je - udržet pracovní místa pro obyvatele
> venkova namísto vyplácení dávek nezaměstnaným. Alespoň u starých členů EU
> to platí.
> ----------------------------------------
>
> Ono to na první pohed vypadá děsně logické a bohulibé.
> Ale je to jak se socialismem - taky úspěšně řešil problémy,které by bez
> něho nenastaly.
>
> Jenže vysoké zdanění průmyslu- aby bylo na subvence - potápí průmysl a za
> chvíli budeme dotovat všechno.
>
> Na druhou stranu podporou silniční sítě ze státních prostředků potápíme
> všechny místní výrobce včetně zemědělských. A zaděláváme na problém, který
> se pak slavně řeší.
> Pokud by měla automobilová doprava skutečně zaplatit co stojí - tedy
> budování silnic a hlavně dálnic, hned by se lokálním výrobcům i zemědělcům
> lépe dýchalo.
> Takhle se dovezou potraviny vždy z lokality, kde je to lacinější a dopravní
> náklady jsou minimální.
>
> Teoreticky by se měla dálniční síť plně finacovat z vybraného mýtného. A
> ono by to hned všechny donutilo přemýšlet, zda si dovezou -
> med,máslo,zeleninu,cement,cihly a nebo to nakoupí v místě.
>
> To by byl řev. :-)
>
> Karel
>
>
>

PN:
Zdravé jádro tam jednoznačně je - udržet pracovní místa pro obyvatele venkova namísto vyplácení dávek nezaměstnaným. Alespoň u starých členů EU to platí.
----------------------------------------

Ono to na první pohed vypadá děsně logické a bohulibé.
Ale je to jak se socialismem - taky úspěšně řešil problémy,které by bez něho nenastaly.

Jenže vysoké zdanění průmyslu- aby bylo na subvence - potápí průmysl a za chvíli budeme dotovat všechno.

Na druhou stranu podporou silniční sítě ze státních prostředků potápíme všechny místní výrobce včetně zemědělských. A zaděláváme na problém, který se pak slavně řeší.
Pokud by měla automobilová doprava skutečně zaplatit co stojí - tedy budování silnic a hlavně dálnic, hned by se lokálním výrobcům i zemědělcům lépe dýchalo.
Takhle se dovezou potraviny vždy z lokality, kde je to lacinější a dopravní náklady jsou minimální.

Teoreticky by se měla dálniční síť plně finacovat z vybraného mýtného. A ono by to hned všechny donutilo přemýšlet, zda si dovezou - med,máslo,zeleninu,cement,cihly a nebo to nakoupí v místě.

To by byl řev. :-)

Karel

Ahoj Pavle,
já se s Tebou nebudu přít. Zdá se mi, že odpovídáš přesně mojí argumentací, ale považuješ ji za plus dotacím a já za mínus. Mně vůbec nejde o udržení pracovních míst ve starých zemích EU na úkor nových zemí jako je ČR. Jejich dotované zemědělské produkty se u nás prodávají levněji než v zemi původu. Je to v pořádku? Je to pro nás dobře? Jsou dotace ve starých zemích EU pro nás přijatelné? Hodně cestuji po Evropě, takže vím co píšu a velmi mě mrzí, když si lidi kupují třeba máslo od konkurence neschopných Belgičanů v Tescu, protože je díky dotaci o 2 koruny levnější než to naše.... To samé Belgické máslo je v Bruselu ovšem samozřejmě dražší...
A že se v našem reálu prodává malý podíl zemědělské produkce přímo spotřebiteli je smutná realita nutná k zamyšlení zemědělců. To je jako bys ve včelaření mluvil o Budečácích jako stále ještě realitě, kterou bys omlouval a hanobil včelaře jdoucí s požadavky doby a stavu přírody, kdy prostě klasické včelaření s jednoprostorovým zimováním a 12kg zásob na zimu není technologicky použitelné pro často jediné časné květové snůšky dnešní doby.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Dotace
> Datum: 12.10.2010 17:55:35
> ----------------------------------------
> Zdravé jádro tam jednoznačně je - udržet pracovní místa pro obyvatele
> venkova namísto vyplácení dávek nezaměstnaným. Alespoň u starých členů EU
> to platí. Něco jiného jsou podvody s různými vývozními subvencemi, ale to
> musí hlídat příslušné orgány členských států a EU - z toho také pramení
> množství zaměstnaných úředníků zvláš v případě složitých právních úprav v
> EU.
> S vysokou kvalitou výrobků za vyšší cenu lze operovat pouze v přímém
> prodeji spotřebiteli. Takto se v zemědělství prodává jen malá část
> produkce.
>
>
>

No, slepice a kačeny to nevím, ale s tou kočkou opatrně.... Ona taky někdy
chytí i chráněného rejska, tak abyste pak neměl problémy na ministerstvu
životního prostředí, u zelených a vůbec ... :-D
S pozdravem Petr.
--------------------------------------------------
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan>
Sent: Wednesday, October 13, 2010 6:38 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Dotace

> já chcu dotace na kočky,loví myši na poli....
> a na 4 slepice a na kačeny co žerou slimáky....
>

>Jakápak závist? to jsou zase jen mé a Vaše peníze, ze kterých už někdo ukrad, voškubal, .... (oficiálně uplatnil náklady na přerozdělování) k čemu takové do nekonečna oblbování a rádoby darování, ale z cizího?<
------------------------------------------------------------
S tím nelze nesouhlasit. To je bohužel trpká skutečnost.
JK

Příteli VN, pleteš si dva pojmy, které začínají oba stejně. A to je písmeno p.

biki

To je v naprostém pořádku. Když ti ta dotace zhoršuje tvoje hospodaření na tvé včelnici: :-O
Já bych ji v tom případě taky nechtěl. :-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 13.10.2010 06:43:05
> ----------------------------------------
> ano jakápak závist,nechcu dotace v dnešní podobě, protože zhoršují situaci
> ve včelařství,a to je nezáviděníhodná situace..!!!co maj ve francii mě
> zhola nezajmá,já mám včely tady a teď....
>
>
>

A kdo ti brání si podat oficiální žádost! :-D

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 13.10.2010 06:38:09
> ----------------------------------------
> já chcu dotace na kočky,loví myši na poli....
> a na 4 slepice a na kačeny co žerou slimáky....
>
>
>

Když je nechceš tak o ně nežádej a neupírej tuto možnost ostatním, když ta možnost tady je. Situaci v Českém včelařství nezhoršují dotace, ale klasická česká vlastnost ZÁVIST, a ta s tvých příspěvků do této konference jen a jen čiší.
Vláďa

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 13.10.2010 06:43:05
> ----------------------------------------
> ano jakápak závist,nechcu dotace v dnešní podobě, protože zhoršují situaci
> ve včelařství,a to je nezáviděníhodná situace..!!!co maj ve francii mě
> zhola nezajmá,já mám včely tady a teď....
>
>
>