78121

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 10. 2010
Re: Trubci v říjnu (47555) (47558) (47559)

Taky jsem si to dříve myslel, trubec na podzim nebo v zimě je automaticky včelstvo bez matky.
Nyní mně připadá, že včelstva se prostě jen chovají ekonomicky, trubec stejně jako včela je pro ně teď na podzim a v zimě jedinec, který včelstvu vyrábí teplo. A že víc trubců ve včelstvu, když už jsou, berou včely stejně jako víc včel ve včelstvu, tudíž větší počet jedinců v úlu přes zimu a tím lepší zimování.
A že teď během babího léta, když už nějaké včelstvo ztratí matku, vychová novou a trubci ji ještě stihnou oplodnit, tak je to už jen prostě něco navíc.
Případně v přírodě když včely ztratí třeba v srpnu starou matku, nepovede se jim vychovat oplozenou novou, v září se objeví třeba trubčice, trubci vylíhlí v září a říjnu potom přeletí do sousedních včelstev a posílí je na zimu, zatímco upracované trubčice hynou v původní dutině.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47560


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 11. 10. 2010
Re: Trubci v říjnu (47555) (47558)

Nedávno jsem je ještě viděl taky.
Ale asi je to v pořádku, kdysi mě to děsilo, leckdo tvrdil, že je to příznak špatné matky, bezmatečnosti, tiché výměny....

Spíš si dneska myslím, že je to dokladem dobře zásobeného včelstva.

Míval jsem včelstva, kde když jsem kontroloval podložku po prvním léčení, tak byla pokrytá souvisle trubci.
Zajímavé je, že jen v některých, spíše v těch silnějších.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 11. 10. 2010
Re: Trubci v říjnu (47555)

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 11. 10. 2010
Trubci v říjnu

Při říjnových proletech včel z česen všech včelstev na včelnici vyletují a opět se vracejí trubci. Včely jsou k nim netečné. Včelstva plodují přiměřeně ročnímu období a věku matek. Může mi někdo říci co to znamená?
JK
xxxxxxxxxxxxxx
Také mám trubců ještě docela dost, dokonce jsem u jedněch včel měl matečníky (byly náhle bez matky a nastala plodová zkouška někdy kolem 10. září), nevím ještě, jak to dopadlo, moc jsem do nich nechtěl lozit, ale právě kvůli tomu počtu trubců jsem to zkusil. Ale trubci i teď vesele vegetují. Jaký rozdíl proti loňsku, kdy už v srpnu zuřila "dívčí válka"...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 11. 10. 2010
Re: Trubci v říjnu (47555) (47556)

trubce mám ještě taky...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.248.56.32) --- 11. 10. 2010
Re: Trubci v říjnu (47555)

To nevím, co to znamená. Včera jsem pozoroval s údivem totéž.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47556


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 11. 10. 2010
Trubci v říjnu

Při říjnových proletech včel z česen všech včelstev na včelnici vyletují a opět se vracejí trubci. Včely jsou k nim netečné. Včelstva plodují přiměřeně ročnímu období a věku matek. Může mi někdo říci co to znamená?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47555


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 11. 10. 2010
Re: ?esna (47551) (47552) (47553)

Asi to hledání v minulých příspěvcích moc nepoužíváš. Pro nabalování různých volovin je to absolutně nepřehledné a již staré. Vždy jsou lepší informace čerstvé a i názory přispěvatelů se s časem mění o nové postřehy.

Pepan
-------------------------
Vyhledávám,

ale je to tady spíše Potlach než konference :-)
Alespoň pro většinu z nás co tady ubíjíme čas.

Pokud by někdo chtěl, tak na utříděné informace začíná být dobré včelařské fórum. Díky novému včelaři Petru Mirovskému http://www.vcelarskeforum.cz/

Doufám, že to tam zůstane věcné.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47554


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 10. 2010
Re: ?esna (47551) (47552)

Asi to hledání v minulých příspěvcích moc nepoužíváš. Pro nabalování různých volovin je to absolutně nepřehledné a již staré. Vždy jsou lepší informace čerstvé a i názory přispěvatelů se s časem mění o nové postřehy.

Pepan




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?esna
> Datum: 11.10.2010 07:51:40
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat na zkušenosti s rozdílem produkce medu u včelstev ve včelíně
> z hlediska orientace česen na rozdílné světové strany. Nyní mám česna na
> východ a chtěl bych rozšířit včelstva, ale ty další by byly směrem na
> západ.
>
> ---------------
> Dřív by jsi z toho mohl mít kádrový průser, dneska to bude naopak vítané.
> Ty na východ bych uvážil, jestli to není moc riskantní, mohl by jsi to mít
> v kádrovém profilu. :-)
>
>
> Co si takhle přečíst tuto konferenci asi tak alepoň měsíc nazpátek. A
> případně na diskutované téma světových stran navázat.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47553


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 11. 10. 2010
Re: česna (47551)

Chci se zeptat na zkušenosti s rozdílem produkce medu u včelstev ve včelíně z hlediska orientace česen na rozdílné světové strany. Nyní mám česna na východ a chtěl bych rozšířit včelstva, ale ty další by byly směrem na západ.

---------------
Dřív by jsi z toho mohl mít kádrový průser, dneska to bude naopak vítané. Ty na východ bych uvážil, jestli to není moc riskantní, mohl by jsi to mít v kádrovém profilu. :-)


Co si takhle přečíst tuto konferenci asi tak alepoň měsíc nazpátek. A případně na diskutované téma světových stran navázat.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47552


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

standa (217.197.33.122) --- 10. 10. 2010
česna

Chci se zeptat na zkušenosti s rozdílem produkce medu u včelstev ve včelíně z hlediska orientace česen na rozdílné světové strany. Nyní mám česna na východ a chtěl bych rozšířit včelstva, ale ty další by byly směrem na západ.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47551


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 10. 10. 2010
Re: OSB desky (47526) (47527) (47529) (47531) (47535) (47536) (47539)

"Pán Polášek, prečo tu šírite demagógiu a prečo si myslíte, že vyrobené smerom na východ to musí byť zlé. Prvé úle so sololitu hrúbka 6 mm som si vyrobil v r. 1983, evidentne bol so Sov. zväzu. Úle z tohoto materiálu mám doteraz mám doteraz a v porovnaní s naším sololitom je neskutočne stály a včelám sa v ňom darí tak ako v našom."
---------------------------------
Bohužel je smutnou realitou, že výrobky vyrobené za socialismu slouží dodnes, zatímco mnohé rádoby moderní a nové sotva přežijí pár let. není to tím, že by dnes nikdo neuměl vyrobit kvalitní věc, kvalitní věci se stále vyrábějí, neprodávají se ale ve výchdní evropě, nebo jen málo a jsou předražené. Problém není KDE bylo vyrobeno, ale PRO KOHO.
Ale zpět k původnímu tématu. Sololit není OSB a sololit vyrobený před 30 lety také nebude mít stejné složení jako sololit vyrobený dnes.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47550


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dvorský L (81.25.16.87) --- 10. 10. 2010
Re: Prosba (47430) (47546)

Vážený příteli. Trochu ti to objasním,protože nemáš přesné informace.
Před necelými cca 5-ti roky jsem komisi přeložil plán na úpravu stanov.Byl komisí schválen. Podle něho by se již na konferencích a VČS porojednávaly nové stanovy a nyní podle nich asi pracovalo (předkládal jsem i návrh na přímou volbu předsedy od které jsem pak ustoupil). CHvíli jsme na tom pracovali až jsem jednou uvízl v v zácpě v Praze v Legererově a na schůzku se nedosavil včas. V ten moment byla práce komise, prý na návrh PÚV, zastavena (to nemohu ověřit). Loni komise začala znovu pracovat z iniciativy jejích členů a začali jsme tím,co nebylo vyřešeno ale bylo přislíbeno na sjezdu. Z námětů, které jsme měli, jsme zpracovali teze a doc. Šenkýř článek,který měl vyjít v časopise. Vyšly až po dvou měsících skoro po všech konferencích, přesto že to bylo připraveno v včas. Týkalo se to hlavně řízení svazu, předseda, tajemník.... byly asi důležitější věci. V ten moment se členkou komise stala Mgr. Machová, bez našeho vědomí vydala článek, který ji ihned vyšel. Když jsme následně chtěli dát naše teze do paragrafového znění paní Mgr. nám oznámila, že to takto neumí a dělat nebude. Nebudu dál komentovat, co se dělo, prostě to vzalo směr tak jak vzalo. Toto jsem řekl 2.10. na schůzce delegátů sjezdu, trochu podrobněji, když tajemník nařkl komisi stejně jako ty z nečinnosti. Není to pravda. V každém případě jsem byl a jsem pro zvýšené pravomoci i odpovědnost předsedy, jasný vztah mezi ním a tajemníkem, vedoucím sekretariátu, ale to na druhé straně musí být vyvářeno maximálními pravomocemi ÚV (nově asi Republikovým výborem).To podporuji od samého začátku a je jedno, čí je to návrh. To je v krátkosti to nejdůležitější. Je toho samozřejmě více. Na srpnovém ÚV jsem pro návrh Mgr. Machové, nehlasoval,(dával doploňjící návrhy) a byl proti jako dost členů. To je ale demokracie, že prošel v tomto znění. Je to ale jen návrh. To, že podporuji návrh Mgr. Sciskaly ale i ten další v části týkající se vedení, je tedy samozřejmé, je to i můj názor nebo se mu blíží. Já se za své názory nestydím a klidně se pod ně podepíši. Komise bude ale dál pracovat a předloží nové změny, které vyplynou z podnětů členů ČSV, delgátů sjezdu. Věřím, že to co nedotahneme nyní, dotahneme po sjezdu nebo na něm.
Jen pro tvojí informaci, se zněním Mgr. Machové nyní nesouhlasí žádný člen komise. Věřím, že dospějeme i přes různé názory k rozumnému, funkčnímu znění. Já a ani jiný nechceme kopírovat praktiku jiného obč. sdružení při tvorbě stanov a obsazování funkcí. Bude to tedy se stanovami ČSV ještě zajímavé, ale věřím , že převládne jednoznačně pragmatizmus a také to, že členové ČSV musí mít kontrolu nad spravováním a činností svého sdružení. Jeden Předboj nám snad stačil. Moje názory i činnost jsou kontinuální a neměním je podle počasí. Když mne tak dobře znáš, jak se snažíš vydávat, měl bys to vědět a rozhodně ti to potvrdí i ti, kteří se mnou nesouhlasí skoro nikdy třeba v ÚV. Myslím ale, že to, že je několik variant stanov ČSV svědčí o tom, že členové mají zájem. Chápu, že v zápisech z ÚV nebo PÚV moc informací nikdo nenajde, to je ale věc jiná. Myslím, že máš můj mejl i telefon, můžeš se zeptat přímo. Máš ale svého zástupce v ÚV, tak svoje názory můžeš předat i jemu. Když nepracuje, vyměňte si ho. Zdraví tě Leoš Dvorský

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47549


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 10. 10. 2010
vopdovzdorné preglejky- prekližky

ďalší výrobca vodovzdorných preglejok, čistota E 1, môžete si vybrať, OSB dosky nemusíte používať.

drevan.sk/vodovzdorna_preglejka.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47548


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 10. 2010
Re: OSB desky (47526) (47527) (47529) (47531) (47535) (47536) (47540) (47541) (47543)

Vůbec se nejedná o přímý styk s potravinami. Med odebíraný včelám je zemědělský produk a až po jeho zpracování do sklenic se stává potravinou.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: OSB desky
> Datum: 10.10.2010 10:45:51
> ----------------------------------------
> "S prominutím - nestačí. Vždyť víte, jak to v praxi chodí ... Nebo jak
> dopadly jiné látky, kdysi vychvalované a nyní ostrakizované. Ostatně tu se
> jedná v podstatě o přímý styk s potravinami, nebo ne? Co já vím, tak i u
> OSB desek se rozlišují typy na venkovní stavbu a použití v interiéru (typ
> ECO). Proč asi? "
>
> No, nejedná se o přímý styk s potravinami, to by se jednalo tehdy, pokud by
> kousky materiálu přímo padaly do potraviny a byla by potom pravděpodobnost,
> že ty kousky budou s potravinou zkonzumovány lidmi.
> Jinak ovšem máte smůlu , buďto ten materiál seženete levně a úly z toho tak
> postavíte cenově výhodně, když použijete obecný materiál ( který je z
> výroby určen na něco jiného než úly ) Nebo si seženete materiál určený na
> nějaký bionábytek či podobně se příslušnými všemi možnými atesty a potom
> asi z finančních důvodů dělat z něho úly bude nesmysl.
> Ještě máte třetí možnost, doma si pořídit z vlastních zdrojů štěpku, sehnat
> lis, nakoupit lepidlo a lisovat si to sám, pak budete stoprocentně vědět,
> co v tom je a že při výrobě té desky byly dodrženy všechny technologické
> náležitosti.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47547


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(79.127.176.70) --- 10. 10. 2010
Re: Prosba (47430)

Leoši nestačím se Ti divid čeho všeho jsi schopen.Pět let jsi "působil"v komisi pro stanovy nic jste celá komise nevymyslelia to co bylo předloženo v srpnu UV jsi swchvaloval a nyní prosazuješ návrh povýšeného předsedu UKRK.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47546


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 10. 2010
Re: OSB desky (47526) (47527) (47529) (47531) (47535) (47536) (47540) (47541) (47543) (47544)

"Jen bych chtěl vědět, jestli materiály jako OSB či lamino mají nějaký vliv na včely a kvalitu medu, pokud se použijí třeba na dočasnou stavbu medníků. Vím za sebe a věru laicky, že ještě dva roky poté, co mi z toho "vylepšili" kancelář, mi bylo špatně a nedalo se tam být bez otevření okna"

To byl nejspíš formaldehyd, ten nepáchne, jenom ve větších koncentracích tak působí. Váš zaměstnavatel nejspíš koupil ten nejlevnější nábytek z dřevotřísky prachmizerné kvality, aby co nejvíc ušetřil, případně nábytek, který by se kvůli velkému uvolňování formaldehydu v normálním obchodě ani prodat nešlo.
Co se týká včel, formaldehyd je plyn, takže podle mého názoru by s velkou pravděpodobností v medu nezůstal. Maximálně pokud by ho včelky měly dost, "zaplatily" by včelaři za takový úl množstvím žihadel....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47545


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 10. 10. 2010
Re: OSB desky (47526) (47527) (47529) (47531) (47535) (47536) (47540) (47541) (47543)



No, nejedná se o přímý styk s potravinami, to by se jednalo tehdy, pokud by kousky materiálu přímo padaly do potraviny a byla by potom pravděpodobnost, že ty kousky budou s potravinou zkonzumovány lidmi.

No - já vím, vedeme více - méně akademickou debatu ... :-) Napsal jsem "v podstatě přímý styk s potravinami" u vědomí problému té věci, ani to ale nebylo přesné, uznávám. Ale pokud jde o ten "přímý styk", je to asi trochu jinak. Vezměte jen ty tanečky, které se dějí kolem nádobí, medometů, vybavení kuchyní, medáren ... A úly jsou najednou něco jiného? Možná ano, ale jak jiného? Nicméně, jak jsem byl již napsal, já mám ten problém prozatím vyřešený a nikomu své řešení necpu :-). Jen bych chtěl vědět, jestli materiály jako OSB či lamino mají nějaký vliv na včely a kvalitu medu, pokud se použijí třeba na dočasnou stavbu medníků. Vím za sebe a věru laicky, že ještě dva roky poté, co mi z toho "vylepšili" kancelář, mi bylo špatně a nedalo se tam být bez otevření okna. Možná bychom mohli směrovat dotaz na svaz nebo na VÚVč...
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47544


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 10. 2010
Re: OSB desky (47526) (47527) (47529) (47531) (47535) (47536) (47540) (47541)

"S prominutím - nestačí. Vždyť víte, jak to v praxi chodí ... Nebo jak dopadly jiné látky, kdysi vychvalované a nyní ostrakizované. Ostatně tu se jedná v podstatě o přímý styk s potravinami, nebo ne? Co já vím, tak i u OSB desek se rozlišují typy na venkovní stavbu a použití v interiéru (typ ECO). Proč asi? "

No, nejedná se o přímý styk s potravinami, to by se jednalo tehdy, pokud by kousky materiálu přímo padaly do potraviny a byla by potom pravděpodobnost, že ty kousky budou s potravinou zkonzumovány lidmi.
Jinak ovšem máte smůlu , buďto ten materiál seženete levně a úly z toho tak postavíte cenově výhodně, když použijete obecný materiál ( který je z výroby určen na něco jiného než úly ) Nebo si seženete materiál určený na nějaký bionábytek či podobně se příslušnými všemi možnými atesty a potom asi z finančních důvodů dělat z něho úly bude nesmysl.
Ještě máte třetí možnost, doma si pořídit z vlastních zdrojů štěpku, sehnat lis, nakoupit lepidlo a lisovat si to sám, pak budete stoprocentně vědět, co v tom je a že při výrobě té desky byly dodrženy všechny technologické náležitosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 10. 2010
Re: OSB desky (47526) (47527) (47529) (47531) (47535) (47536) (47539)

No, někde musí dělat věci lépe a někde hůře. No a na západě nebo u nás to hůře dělat nemohou, minimální mzda, sociální odvody, všelijaké ekologické požadavky, Reach a podobně tady výrobu prodražují tak moc, že pokud fabrika nemá zkrachovat, musí své výrobky prodávat jedině ve vyšších cenových hladinách a tomu přiřadit aspoň nějakou kvalitu.
To jedině někde v tom Bělorusku si mohou dovolit vyrábět méně kvalitně a prodávat levně....
Ostatně je to pár dní, kdy u jakéhosi tuzemského nábytku naměřili vyšší hladinu formaldehydu a ukázalo se, že dřevotříska na ten nábytek byla vyrobena právě v Bělorusku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47542


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 10. 10. 2010
Re: OSB desky (47526) (47527) (47529) (47531) (47535) (47536) (47540)

(e-mailem) --- 10. 10. 2010
Re: OSB desky (47526) (47527) (47529) (47531) (47535) (47536)

Nestačí vám vzít na vědomí že se tento materiál běžně již používá při stavbách domů?

pepan
xxxxxxxxxxxx
S prominutím - nestačí. Vždyť víte, jak to v praxi chodí ... Nebo jak dopadly jiné látky, kdysi vychvalované a nyní ostrakizované. Ostatně tu se jedná v podstatě o přímý styk s potravinami, nebo ne? Co já vím, tak i u OSB desek se rozlišují typy na venkovní stavbu a použití v interiéru (typ ECO). Proč asi?
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 10. 2010
Re: OSB desky (47526) (47527) (47529) (47531) (47535) (47536)

Nestačí vám vzít na vědomí že se tento materiál běžně již používá při stavbách domů?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: OSB desky
> Datum: 09.10.2010 22:39:47
> ----------------------------------------
> "No - a to je právě, Radime, to, co bych chtěl vědět od někoho, kdo se tím
> profesně zabývá. Tedy ne to, že je to nějakou dobu třeba nechat větrat, ale
> jakou dobu a zda to vůbec pomůže. A že je to uděláno z toho a z toho a má
> to ty a ty parametry a ta a ta rizika. Nedávno jsem kdesi četl o tom, že
> právě "vyvětrat" ty formaldehydy a zpomalovače hoření je daleko obtížnější,
> než se obvykle soudí. Jenomže si, žel, nemůžu vzpomenout, kde to bylo. A
> stejně to nebyla "vědecká" studie."
>
> Tyhlety materiály jsou všechny v podstatě náhražkové a jsou v podstatě
> vyráběny z dřevěného odpadu. Všelijaké teoretické předpoklady a výpočty
> jsou pěkné a pokud se jedná o nějakou certifikovanou výrobní linku, kde
> dodržují pečlivě výrobní technologii, mohou klidně i sedět. Jenomže
> nábytkářské firmy nebo dodavatelské firmy, aby snížily náklady, mohou
> klidně zakoupit levnou dřevotřísku třeba někde z výrobny v Bělorusku, kde
> to lisují napůl opilí rusové a kde výstupní kontrola proběhne tak, že do
> dřevotřísky praští flaškou od vodky, jestli se ta dřevotříska rozpadne nebo
> bude držet... Potom prostě záleží, jestli jim ta výrobní technologie ujede
> případně na ní šetří anebo ne.
> Co se týká vyvětrání od formaldehydu, je to systém "poháněný" rozdílem
> koncentrací v hmotě dřevotřísky, uprostřed dřevotřísky a na povrchu
> dřevotřísky neboli teoreticky ta dřevotříska nikdy nevyvětrá, vždy z ní
> nějaký formaldehyd půjde, jen ho bude čím dál méně.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 10. 10. 2010
Re: OSB desky (47526) (47527) (47529) (47531) (47535) (47536)

Pán Polášek, prečo tu šírite demagógiu a prečo si myslíte, že vyrobené smerom na východ to musí byť zlé. Prvé úle so sololitu hrúbka 6 mm som si vyrobil v r. 1983, evidentne bol so Sov. zväzu. Úle z tohoto materiálu mám doteraz mám doteraz a v porovnaní s naším sololitom je neskutočne stály a včelám sa v ňom darí tak ako v našom.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 10. 10. 2010
Re: Preglejky-prekližky (47526) (47527) (47529) (47531) (47535)

Skúste si pozrieť ponuku firmy JAF Holz, možno tam nájdete dosky vhodné na výrobu úľov. Ak zadáte na Googl heslo "vodovzdorné dosky" prípadne "preglejky" tak tých ponúk je tam viac.

jafholz.sk/preglejky/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 10. 10. 2010
Re: (47526) (47528) (47533)

odzkoušeno - odloženo,nefunkční náhražka,mám celozasíťovaný dna,na jaře bývaly nástavky uvnitř hnusně černý,nouzový dna pod oddělky mi na dešti nabobtnaly dvojnásobně a ted už se drolí ,ostatní nástavky ze dřeva vypadaly krásně ,vnitřní stranu nástavku nehobluju,je to výhodné

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 10. 2010
Re: OSB desky (47526) (47527) (47529) (47531) (47535)

"No - a to je právě, Radime, to, co bych chtěl vědět od někoho, kdo se tím profesně zabývá. Tedy ne to, že je to nějakou dobu třeba nechat větrat, ale jakou dobu a zda to vůbec pomůže. A že je to uděláno z toho a z toho a má to ty a ty parametry a ta a ta rizika. Nedávno jsem kdesi četl o tom, že právě "vyvětrat" ty formaldehydy a zpomalovače hoření je daleko obtížnější, než se obvykle soudí. Jenomže si, žel, nemůžu vzpomenout, kde to bylo. A stejně to nebyla "vědecká" studie."

Tyhlety materiály jsou všechny v podstatě náhražkové a jsou v podstatě vyráběny z dřevěného odpadu. Všelijaké teoretické předpoklady a výpočty jsou pěkné a pokud se jedná o nějakou certifikovanou výrobní linku, kde dodržují pečlivě výrobní technologii, mohou klidně i sedět. Jenomže nábytkářské firmy nebo dodavatelské firmy, aby snížily náklady, mohou klidně zakoupit levnou dřevotřísku třeba někde z výrobny v Bělorusku, kde to lisují napůl opilí rusové a kde výstupní kontrola proběhne tak, že do dřevotřísky praští flaškou od vodky, jestli se ta dřevotříska rozpadne nebo bude držet... Potom prostě záleží, jestli jim ta výrobní technologie ujede případně na ní šetří anebo ne.
Co se týká vyvětrání od formaldehydu, je to systém "poháněný" rozdílem koncentrací v hmotě dřevotřísky, uprostřed dřevotřísky a na povrchu dřevotřísky neboli teoreticky ta dřevotříska nikdy nevyvětrá, vždy z ní nějaký formaldehyd půjde, jen ho bude čím dál méně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 9. 10. 2010
Re: OSB desky (47526) (47527) (47529) (47531)


R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 10. 2010
Re: OSB desky (47526) (47527) (47529)
No, dřevo je asi nejlepší. Ale místo třeba řezání desek z masivu a jejich skládání v jednu stěnu nástavku, tak, aby se za vlhkosti nekroutily, vyřezávání suků, všelijaké hoblování stěn a podobně je lákavé z těchto "instatních" materiálů prostě jen nařezat 4 kusy a ty sešroubovat do nástavku. A ve velkovýrobě to značně sníží pracnost a tím i prodejní cenu. Co se týká zdravotní nezávadnosti, dneska stejně je už většina jedovatějších materiálů, lepidel a podobně minulost a co se týká těch dnešních, obvykle stačí desky nechat půl roku nebo tak nějak vyvětrat.

No - a to je právě, Radime, to, co bych chtěl vědět od někoho, kdo se tím profesně zabývá. Tedy ne to, že je to nějakou dobu třeba nechat větrat, ale jakou dobu a zda to vůbec pomůže. A že je to uděláno z toho a z toho a má to ty a ty parametry a ta a ta rizika. Nedávno jsem kdesi četl o tom, že právě "vyvětrat" ty formaldehydy a zpomalovače hoření je daleko obtížnější, než se obvykle soudí. Jenomže si, žel, nemůžu vzpomenout, kde to bylo. A stejně to nebyla "vědecká" studie. Není to můj obor a já tohle mám vyřešené. Čisté a dobře vysušené dřevo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 10. 2010
Re: (47526) (47528) (47533)

V předjaří vnitřek úlu navlhne a chytne plíseň, jak včely zesílí, plíseň napajcují a tím žřejmě zlikvidují propolisem a z toho je ta "černota".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 9. 10. 2010
Re: (47526) (47528)

Mam z OSB dna a jsem max.spokojen, nevim, komu tam co muze cernat.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 9. 10. 2010
Re: (47526)

Udělal jsem si z osb desek vrata u kůlny, první rok OK, druhý nic moc a teď si musím dávat pozor, abych si při každém otevření nenvrazil třísku pod nehet. Desky nebobtnají, ale kousky dřeva, ze kterých je deska vyrobena, se na straně vystavené dešti uvolňují z lepidla a odchlipují se.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 10. 2010
Re: OSB desky (47526) (47527) (47529)

"Já si furt myslím, že na prvním místě stran včel a úlů a následně meduby měla být zdravotní nezávadnost. A až pak výdrž. U nátěrů medometů složitě řešíme potravinářské barvy a vše ostatní"

No, dřevo je asi nejlepší. Ale místo třeba řezání desek z masivu a jejich skládání v jednu stěnu nástavku, tak, aby se za vlhkosti nekroutily, vyřezávání suků, všelijaké hoblování stěn a podobně je lákavé z těchto "instatních" materiálů prostě jen nařezat 4 kusy a ty sešroubovat do nástavku. A ve velkovýrobě to značně sníží pracnost a tím i prodejní cenu. Co se týká zdravotní nezávadnosti, dneska stejně je už většina jedovatějších materiálů, lepidel a podobně minulost a co se týká těch dnešních, obvykle stačí desky nechat půl roku nebo tak nějak vyvětrat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (95.173.94.255) --- 9. 10. 2010
Re: OSB desky (47526) (47527) (47529)

Tady ten Slovenský kolega má úly z OSB desek tak se můžete zaptat přímo jeho na zkušenosti.

http://vcely.sk/index.php?name=coppermine&cat=11096

Doufám že to půjde otevřít i pro neregistrované.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47530


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 9. 10. 2010
Re: OSB desky (47526) (47527)

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 10. 2010
OSB desky (47526)

Viděl jsem OSB desky použité jako podklad venku pro plakáty. Držely pohromadě, ale vrchní krycí lak byl UV zářením a dešti sundán. Nevím, jak dlouho to tam bylo, ale asi jsou o něco odolnější než dřevotříska.
Jinak ale to jsou všechny požadavky navíc, které výrobce nijak nezaručuje. Dokud v technických podmínkách nebude uvedena vodovzdornost při vysoké vlhkosti a odolnost k nasáknutí vodou, případně mrazuvzdornost mokrých materiálů, klidně budou některé série vhodné pro nástavky a jiné se budou venku rozpadat a budou k ničemu a obojí pořád bude v normě výrobce.

Já si furt myslím, že na prvním místě stran včel a úlů a následně meduby měla být zdravotní nezávadnost. A až pak výdrž. U nátěrů medometů složitě řešíme potravinářské barvy a vše ostatní ... To není nic proti OSB deskám, jak jsem byl pravil, je to otázka odborníků, jímž nejsem.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47529


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 9. 10. 2010
Re: (47526)

medník jo ,ale po zimě je to uvnitř černý jak bota,aji to nabobtná ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47528


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 10. 2010
OSB desky (47526)

Viděl jsem OSB desky použité jako podklad venku pro plakáty. Držely pohromadě, ale vrchní krycí lak byl UV zářením a dešti sundán. Nevím, jak dlouho to tam bylo, ale asi jsou o něco odolnější než dřevotříska.
Jinak ale to jsou všechny požadavky navíc, které výrobce nijak nezaručuje. Dokud v technických podmínkách nebude uvedena vodovzdornost při vysoké vlhkosti a odolnost k nasáknutí vodou, případně mrazuvzdornost mokrých materiálů, klidně budou některé série vhodné pro nástavky a jiné se budou venku rozpadat a budou k ničemu a obojí pořád bude v normě výrobce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa Žižka (88.100.255.238) --- 9. 10. 2010

Dobře, lamino (dřevotřísku) nebrat a co OSB desky? Chovají se podobně, jako lamino, nebo vydží více vlhkosti? Bylo by možno je použít na dna, případně medníky?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47526


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.176.70.3) --- 8. 10. 2010
Re: Nástavky z lamina (47503) (47510) (47519) (47520)

Lamino nebrat ! I natřený řez nasakuje vlhkost a pak to bobtná. Udělal jsem tu chybku u slunečního tavidla a několika stříšek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47525


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 8. 10. 2010
Re: prohlizeni (47522) (47523)

A nebo když se na tom ti dva domluví ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 8. 10. 2010
Re: prohlizeni (47522)

Za určitých okolností ano. (Byl proškolen a přezkoušen a získal tím
kvalifikaci "prohlížitel včelstev - pomocník veterinární správy" a byl
veterinární správou pověřen k tomuto prohlížení v místě, kde bylo vyhlášeno
ochranné pásmo).
S pozdravem Petr.
--------------------------------------------------
From: "petr" <vikstejn/=/email.cz>
Sent: Thursday, October 07, 2010 11:38 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: prohlizeni

> muze vcelar prohlizet vcelstva? jineho vcelare?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

petr (89.24.4.97) --- 7. 10. 2010
prohlizeni

muze vcelar prohlizet vcelstva? jineho vcelare?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 10. 2010
Dezinfekce vosku pro mezistěny.

Pro informaci a zajímavost....
Vyskočila mi řízením náhody reklama na autoklávy, odkaz na tyto webové stránky http://designfoods.cz/czech/techna.php .
Původní určení těch autoklávů má být na domácí až nějaké živnostenské zavařování vlastních produktů, ovoce, zeleniny, masa... ale je to přetlakové zařízení do 125 st C, takže by se mohlo hodit i na dezinfekci vosku pro menší výrobnu mezistěn. Nejmenší autokláv je na 60 litrů, je na třífázové připojení na maximální příkon 6 kilowatt a je k němu jako doplněk programátor. Nebyl by tedy případně problém využít nějaký levný noční tarif elektřiny, večer naládovat vosk, v noci by vosk prošel onou hodinovou desinfekcí při 117 st C, zvýšeném tlaku a a ráno se mohou v provozovně vytopené kromě jiného tím autoklávem rovnou z desinfikovaného vosku vyrábět mezistěny. Nerezové provedení by mělo vydržet i tu kyselinu sírovou.
Přirozeně těch 6 kilowattů je maximální příkon, slouží k rychlému ohřátí obsahu na nadstavenou teplotu, jak už tato teplota je dosažená, regulace topení vypíná, zapíná ho potom jen na krytí ztrát tepla uniklého z autoklávu do okolí.
Bohužel tam není uvedena cena, to je asi jen na dotaz a asi to bude docela dost, pokud by někdo skutečně takové zařízení chtěl provozovat, chtělo by to vybírat z více nabídek....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (217.197.144.226) --- 7. 10. 2010
Re: Nástavky z lamina (47503) (47510) (47519)

Z dřevotřísky potažené oboustranně sololitem (tj.předchůdce lamina) jsem dělal dočasný nástavek letos na jaře. Zvenku i řezy byl natřené. Vydržel venku 14 dní a pak nabobtnal tak, že už ani netěsnil. Další dočasné nástavky jsem dělal z laťovky potažené překližnou - ze starých skříní, sešroubováno konfirmáty. Ty vydržely venku několik měsíců, teď už odpočívají v suchu. Měl jsem je na přechod z vysokých rámků na NN úly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 10. 2010
Re: Nástavky z lamina (47503) (47510)

"Můj názor je jen laický, nejsem chemik, ale docela bych se dřevotřísky bál. Ta pojidla, zpomalovače hoření a podobné jedy ... nevím. K tomu by se ale měl vyjádřit někdo, kdo se zabývá touto a konkrétní technologií. Protože kdo z nás vlastně ví, co se do toho všechno dává?"

Já bych to neviděl zas až tak paranoidně. Prostě drcené dřevo přiměřené velikosti se promíchá s nějakým dostatečně levným průmyslovým organickým lepidlem a v lisu se zároveň slisuje a vyšší teplotou zároveň vytvrdí. Lepidlo musí být levné, z toho je ten unikající formaldehyd či podobné jedíky, protože jinak by ta dřevotříska nebyla výhodnější než dřevo. Moc dalších všelijakých látek si do toho cpát asi nemohou dovolit zase kvůli ceně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 10. 2010
Re: Kvalita MS (47422) (47423) (47434) (47436) (47437) (47441) (47444) (47447) (47448) (47449) (47453) (47515) (47517)

"Materiály - tedy potravinářské - není můj obor, ale ptal jsem se na rozdíl nerez/potravinářský nerez chlapa co montuje technologie a ten mi sdělil,. že pro něj je potravinářský nerez to lacinější a nekvalitnější. Ostatní/dražší nerez prý musí odolovávat louhům, kyselinám atd.
Možná je tady někdo kdo se v současných mat.normách vyzná.
Pokud je to pravda, pak by bylo neekonomické nahrazovat lacinější potrav. nerez jiným nerezem. "

Pokud vím, tak potravinářská nerez je až druhá v pořadí. Nejlevnější jsou nerezi legované jen chromem, základní potravinářské jsou potom vedle chromu legované 8 - 10 % niklu. Jenomže to není tak jednoduché, jednak spousta nerezových materiálů prostě není tak tažná, aby z nich šel udělat dostatečně kvalitní tenký drátek. Platí to myslím zrovna pro základní potravinářskou nerez 1.4301 (17 240). Jednak nikdo nebude kvůli maximálně pár stovkám kilo drátku pro včelaře dělat speciální zakázku, takže se koupí nerezový drátek takový, jaký zrovna v huti je a je za rozumnou cenu. I když třeba zrovna ten materiál bude dražší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 6. 10. 2010
Re: Kvalita MS (47422) (47423) (47434) (47436) (47437) (47441) (47444) (47447) (47448) (47449) (47453) (47515)

Jak můžeš tvrdit, že je z potrav. nerezi. 3etřílci jsou všude a podvodníků ještě víc.
J.P.
----------
Materiály - tedy potravinářské - není můj obor, ale ptal jsem se na rozdíl nerez/potravinářský nerez chlapa co montuje technologie a ten mi sdělil,. že pro něj je potravinářský nerez to lacinější a nekvalitnější. Ostatní/dražší nerez prý musí odolovávat louhům, kyselinám atd.


Možná je tady někdo kdo se v současných mat.normách vyzná.

Pokud je to pravda, pak by bylo neekonomické nahrazovat lacinější potrav. nerez jiným nerezem.

To je stejná slovní hřáčka jako náušnice, piercing atd. z chirurgické oceli. Vzhledem k tomu, že drátek i náušnice je velmi lehký, tak na tom moc nezáleží, z čeho se to vyrobí.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stano (178.40.158.218) --- 6. 10. 2010
apiinvert

aký máte názor na krmenie apiinvertom apifondou dakujem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 6. 10. 2010
Re: Kvalita MS (47422) (47423) (47434) (47436) (47437) (47441) (47444) (47447) (47448) (47449) (47453)

Jak můžeš tvrdit, že je z potrav. nerezi. 3etřílci jsou všude a podvodníků ještě víc.
J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

mPol (178.72.192.120) --- 6. 10. 2010
Re: Váení včelstev registrační váhou (47473) (47476) (47498)

Na ostravské výstavě zlepšovatelů se cosi jako elektronická včelařská váha vyskytovala a to oživilo můj zájem.

Tam nabízená váha neuměla ale nic, kromě vážení a zobrazení hmotnosti. Navíc mám vážné pochybnosti o existenci teplotní kompenzace u této váhy a životnosti tenzometrů.

Myšlenka včelařské váhy je pro mě velmi zajímavá, na webu vcelarskavaha.cz ale chybí to nejpodstatnější - cena. Za cenu v řádech desítek tisíc kč je k mání řada vah.

Osobně bych dal za funkční váhu s datalogerem 10 tisíc kč, kdyby navíc uměla SMS tak 15 tisíc a GPRS + web 20 tisíc.

V posledním měsíci jsem se o toto téma opět zajímal a zjistil jsem, že komponenty pro stavbu váhy by, pokud by byly nepoužité, vyšly na zhruba 11 tisíc.

Šlo by o můstek s jednotkou (RS232), minitotebook, GPRS USB modem, USB teploměr, aku a malý solární panel.

Taková váha by uměla odesílat data na web server. Pro většinu asi zbytečnost, pro mě zajímavá hračka.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosefF (89.203.143.50) --- 6. 10. 2010
Re: Nástavky z lamina

Zdravím. Nástavky z lamina nedoporučuji, snad jen medníky a to ještě jenom nouzově. Budou velice rychle bobtnat a za pár roků (dle přírodních podmínek) se budou rozpadat. Je tam obsažen fenolformaldehyd, když se vyvětrá tak by to nemělo vadit. Dle mne je lepší investovat čas k výrobě radši do dřeva. Osobně vyrábím 3/4 LANSGROTH ze smrkového řeziva tl.32mm a je to z jednoho kusu desky šířky 21-22cm. Problémy s kroucením nemám, je však třeba dávat jádro ven. Vyrábím to někdy i jen z řeziva 3 měsíce od pořezání ( kryto před deštěm) a bez problémů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (95.173.94.255) --- 6. 10. 2010
Re: Nástavky z lamina (47503) (47510)

Jasně že ten nábytek smrdí protože obsahuje formaldehyd a není to tak dlouho co se o tom mluvilo jak to lidi pěkně dejchají doma několik dní než ten novej nábytek vyčichne.
Možná se změnila technologie výroby desek ale jak říkáte pane kolego Ufff!Já bych z toho také nestavěl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Boleloucký (e-mailem) --- 6. 10. 2010
Re: Nástavky z lamina (47503) (47510)

Tak děkuji za reakce, jdu shánět dřevo.
Příjemný den.
P.B.

2010/10/6 J. Matl <<gegorius/=/centrum.cz>

> Petr B. (89.24.7.50) --- 6. 10. 2010
> Nástavky z lamina
>
> Zdravím přátelé,
> chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na
> výrobu nástavků.
>
> Můj názor je jen laický, nejsem chemik, ale docela bych se dřevotřísky bál.
> Ta pojidla, zpomalovače hoření a podobné jedy ... nevím. K tomu by se ale
> měl vyjádřit někdo, kdo se zabývá touto a konkrétní technologií. Protože
> kdo z nás vlastně ví, co se do toho všechno dává? ... Kromě toho to
> nedýchá, myslím ... Vždyť si jen vezměte rozdíl mezi dřevěným a
> dřevotřískovým nábytkem. Pro člověka, který v tom musí někdy přebývat
> (zrovna před časem nám takto "zrenovovali" kanceláře. Ufff ... Včelám bych
> to neudělal ... :-)
> Jiří
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (147.231.79.105) --- 6. 10. 2010
Re: Nástavky z lamina (47503)

Petr B. (89.24.7.50) --- 6. 10. 2010
Nástavky z lamina

Zdravím přátelé,
chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na výrobu nástavků.

Můj názor je jen laický, nejsem chemik, ale docela bych se dřevotřísky bál. Ta pojidla, zpomalovače hoření a podobné jedy ... nevím. K tomu by se ale měl vyjádřit někdo, kdo se zabývá touto a konkrétní technologií. Protože kdo z nás vlastně ví, co se do toho všechno dává? ... Kromě toho to nedýchá, myslím ... Vždyť si jen vezměte rozdíl mezi dřevěným a dřevotřískovým nábytkem. Pro člověka, který v tom musí někdy přebývat (zrovna před časem nám takto "zrenovovali" kanceláře. Ufff ... Včelám bych to neudělal ... :-)
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 10. 2010
Re: Nástavky z lamina (47503) (47508)

Nástavky z lamina by asi byly dobré do včelínů nebo včelníků. Neexistovalo by tam, oproti umístění úlů venku, bobtnání a zase smršťování vlivem zmoknutí a vysychání, takže by stačilo stěny sbít obyčejnými hřebíky, ty by se nevytahovaly a nevznikaly by v rozích škvíry. ( nástavky umístěné venku musí být podle mých zkušeností bezpodmínečně spojovány vruty, spoje jen hřebíky venku hodně pracují a netěsní) A pokud by se lamino sehnalo ve velikosti stěn nástavků, byla by i výroba nástavků extrémně rychlá., prostě by se uřezaly stěny a sbily dohromady. Závětří včelínů a včelníků by taky v zimě kompenzovalo horší tepelnou izolaci dřevotřísky proti dřevěnému masivu. Vyšší vlhkost uvnitř úlů by se musela kompenzovat pro vlhkost více propustným strůpkem, ať už by úl byl venku nebo ve včelíně.
Úplně stejně to asi platí pro nástavky třeba ze sololitu, hobry a podobných "instantních" materiálů, které nemají moc rády vlhkost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47509


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaromír Marek (e-mailem) --- 6. 10. 2010
Re: Nástavky z lamina (47503)

Zdravím, před lety jsem měl 20 nástavků - dřevotřískových
nelaminovyných 30 mm tlustých, vevnitř kondenzovala voda, bobtnaly. Po
vyřazení jsem je používal na převozy rámků, ale byly moc těžké.
Dřevotřísku jsem dostal zadarmo. Pracnost a ostatní náklady, jako
nátěry, ap. jsou vyšší než u dřeva. Moje zkušenost, zadarmo drahé.
Jaromír Marek

Dne 6.10.2010 10:00, Petr B. napsal(a):
> Zdravím přátelé,
> chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na
> výrobu nástavků. Mám nasušeno málo dřeva ale mám přístup k laminu za pusu.
> Myslíte si, že by se dalo použít, a čím bych měl ošetřit řezné plochy proti
> vlhkosti. Byly by to pouze 1/2 Langstroth nástavky na přechodnou dobu, než
> budu mít dostatek dřeva.
> Díky.
> P.B.                     
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 5507 (20101006) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 10. 2010
Re: Nástavky z lamina (47503) (47505) (47506)

Na medníky, to je něco jiného. Doporučil bych ty medníky udělat teď, aby přes zimu vyvětraly. Pak by možná byl trochu problém, pokud nástavky pod mřížkou budou podstatně teplejší než medníky z lamina, potom by včely do medníku ukládaly med neochotně, nechávaly by si ho v teple pod mřížkou. To už by se ale vidělo v praxi, jak moc by to bylo.

Jinak mám takový pocit, že absolutně převládající materiál použitý na nástavky je obyčejný smrk, že vejmutovku používá jen malé procento včelařů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Boleloucký (e-mailem) --- 6. 10. 2010
Re: Nástavky z lamina (47503) (47505)

Děkuji za názory, na přezimování jsem s těmito nástavky ani nemyslel, chtěl
jsem je použít jako medníky v sezoně, do doby, než bude dostatek financí na
dřevěné.
Tam by to snad tolik vadit nemělo.
Z nástavků ze syrového dřeva mám obavy, jelikož mám pouze smrk.
Jsem z JM a je pro mne obtížnější sehnat vejmutovku jelikož jí moc v lesích
nemáme.
Dovezl bych i z Čech, ale potřeboval bych nějaký dobrý TIP.
O laminu jsem uvažoval z toho důvodu, že mne materiál na NN přijde na 30 Kč.
Příjemný den.
Petr B.
2010/10/6 KaJi <e-mail/=/nezadan>

> PetrB:
> chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na
> výrobu nástavků. Mám nasušeno málo dřeva ale mám přístup k laminu za pusu.
> Myslíte si, že by se dalo použít, a čím bych měl ošetřit řezné plochy proti
> vlhkosti.
> -------
> Vím o mnohaletém provozu nástavků z lamina, ale ve včelíně. Tam bych se
> nebál.
> Venku bych se zase radši nebál polosuchého dřeva, lamino asi bude bobtnat.
>
> Vím o pile, kde mají dřevo ve štosech venku a dá se koupit už suché. Možná
> je v okolí něco podobného.
>
> Jinak někdo dělá nástavky ze syrového a pak je parafinuje.
> Viz vcelky.cz
>
> Karel
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 6. 10. 2010
Re: Nástavky z lamina (47503)

PetrB:
chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na výrobu nástavků. Mám nasušeno málo dřeva ale mám přístup k laminu za pusu. Myslíte si, že by se dalo použít, a čím bych měl ošetřit řezné plochy proti vlhkosti.
-------
Vím o mnohaletém provozu nástavků z lamina, ale ve včelíně. Tam bych se nebál.
Venku bych se zase radši nebál polosuchého dřeva, lamino asi bude bobtnat.

Vím o pile, kde mají dřevo ve štosech venku a dá se koupit už suché. Možná je v okolí něco podobného.

Jinak někdo dělá nástavky ze syrového a pak je parafinuje.
Viz vcelky.cz

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 10. 2010
Re: Nástavky z lamina (47503)

Podle mně je lamino tak narychlo dost nejistá věc. Pokud to mají být nástavky na přežití včel přes zimu, je už na jejich výrobu a umístění včel do nich pomalu pozdě. Taky bez předchozího vyzkoušení, nejméně přes jednu zimu, bych si nebyl jistý, jestli i přes pečlivé napajcování hran se nástavky z lamina po jedné zimě venku nezačnou na jaře rozpadat. Taky není jisté, jestli z toho lamina, pokud je nové, nebude něco unikat a přes zimu vadit včelám.

A na suché dřevo stačí nyní zakoupit stavební coulové řezivo, hodit někde do staršího domku na půdu a tam pořádně vzdušně proložit. Na jaře je to dřevo suché. Nebo nyní nakoupit dřevo a udělat proloženou hromadu na nějakém vyšším podstavci na zahradě, krytou plachtou, takové dřevo bude suché tak někdy v létě příštího roku.
Nebo rovnou dát usušit dřevo v sušárně, sušení dřeva pro pár úlů pro začátek se dá finančně unést, úly z toho se můžou dělat hned a mají plnou životnost dřevěných nástavků, možná jen o velmi malou trošku sníženou rychlým sušením.

Použití takových náhradních materiálů, když už se mají použít, vidím spíš jako dlouhodobější. Nejdřív je vhodné nějaké odřezky nechat venku přes zimu, natřené, nenatřené a sledovat, co to udělá , jestli se třeba hned přes první zimu nerozpadnou....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr B. (89.24.7.50) --- 6. 10. 2010
Nástavky z lamina

Zdravím přátelé,
chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na výrobu nástavků. Mám nasušeno málo dřeva ale mám přístup k laminu za pusu. Myslíte si, že by se dalo použít, a čím bych měl ošetřit řezné plochy proti vlhkosti. Byly by to pouze 1/2 Langstroth nástavky na přechodnou dobu, než budu mít dostatek dřeva.
Díky.
P.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 10. 2010
Re: Dotace (47457) (47458) (47466) (47468) (47472) (47474) (47481) (47482) (47490) (47494) (47501)

Slošné člověk poděkoje e za to málo, Nebo e za To zaplať pánbu. a nebabrá se v tym.
Tim odmitánim pak uráži te co mo ten vděk se snažijó nějak vejádřet. Sám se pak stavi meze te doševni obožáke.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 06.10.2010 09:25:37
> ----------------------------------------
> tož panáčku ,dotacema bys chtěl zaplatit, ubožáčci uprostřed evropy nemaj
> ani na toaletní papír!!!§Jo a není sprosté ten kdo sprostě mluví ale
> sprostě uvažuje jako Vy dva,tož Táhni zmrde líné,a přiďte mi to říct do očí
> ,hňupi....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 6. 10. 2010
Re: Dotace (47457) (47458) (47466) (47468) (47472) (47474) (47481) (47482) (47490) (47494)

tož panáčku ,dotacema bys chtěl zaplatit, ubožáčci uprostřed evropy nemaj ani na toaletní papír!!!§Jo a není sprosté ten kdo sprostě mluví ale sprostě uvažuje jako Vy dva,tož Táhni zmrde líné,a přiďte mi to říct do očí ,hňupi....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 6. 10. 2010
Re: záhadná choroba včiel v USA (24915)

Operovat se dá čímkoliv. Vědátoři široké veřejnosti nikdy neřeknou plnou pravdu. Co když v tom má prstíky genetická modifikace, přeci by bylo škoda s tím přestat, když už se do toho vrazilo tolik peněz. Viz třeba TBC v Česku.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78121 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 47500 do č. 47560)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu