Včelařská konference

Pán Polášek, prečo tu šírite demagógiu a prečo si myslíte, že vyrobené smerom na východ to musí byť zlé. Prvé úle so sololitu hrúbka 6 mm som si vyrobil v r. 1983, evidentne bol so Sov. zväzu. Úle z tohoto materiálu mám doteraz mám doteraz a v porovnaní s naším sololitom je neskutočne stály a včelám sa v ňom darí tak ako v našom.

Skúste si pozrieť ponuku firmy JAF Holz, možno tam nájdete dosky vhodné na výrobu úľov. Ak zadáte na Googl heslo "vodovzdorné dosky" prípadne "preglejky" tak tých ponúk je tam viac.

jafholz.sk/preglejky/

odzkoušeno - odloženo,nefunkční náhražka,mám celozasíťovaný dna,na jaře bývaly nástavky uvnitř hnusně černý,nouzový dna pod oddělky mi na dešti nabobtnaly dvojnásobně a ted už se drolí ,ostatní nástavky ze dřeva vypadaly krásně ,vnitřní stranu nástavku nehobluju,je to výhodné

"No - a to je právě, Radime, to, co bych chtěl vědět od někoho, kdo se tím profesně zabývá. Tedy ne to, že je to nějakou dobu třeba nechat větrat, ale jakou dobu a zda to vůbec pomůže. A že je to uděláno z toho a z toho a má to ty a ty parametry a ta a ta rizika. Nedávno jsem kdesi četl o tom, že právě "vyvětrat" ty formaldehydy a zpomalovače hoření je daleko obtížnější, než se obvykle soudí. Jenomže si, žel, nemůžu vzpomenout, kde to bylo. A stejně to nebyla "vědecká" studie."

Tyhlety materiály jsou všechny v podstatě náhražkové a jsou v podstatě vyráběny z dřevěného odpadu. Všelijaké teoretické předpoklady a výpočty jsou pěkné a pokud se jedná o nějakou certifikovanou výrobní linku, kde dodržují pečlivě výrobní technologii, mohou klidně i sedět. Jenomže nábytkářské firmy nebo dodavatelské firmy, aby snížily náklady, mohou klidně zakoupit levnou dřevotřísku třeba někde z výrobny v Bělorusku, kde to lisují napůl opilí rusové a kde výstupní kontrola proběhne tak, že do dřevotřísky praští flaškou od vodky, jestli se ta dřevotříska rozpadne nebo bude držet... Potom prostě záleží, jestli jim ta výrobní technologie ujede případně na ní šetří anebo ne.
Co se týká vyvětrání od formaldehydu, je to systém "poháněný" rozdílem koncentrací v hmotě dřevotřísky, uprostřed dřevotřísky a na povrchu dřevotřísky neboli teoreticky ta dřevotříska nikdy nevyvětrá, vždy z ní nějaký formaldehyd půjde, jen ho bude čím dál méně.

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 10. 2010
Re: OSB desky (47526) (47527) (47529)
No, dřevo je asi nejlepší. Ale místo třeba řezání desek z masivu a jejich skládání v jednu stěnu nástavku, tak, aby se za vlhkosti nekroutily, vyřezávání suků, všelijaké hoblování stěn a podobně je lákavé z těchto "instatních" materiálů prostě jen nařezat 4 kusy a ty sešroubovat do nástavku. A ve velkovýrobě to značně sníží pracnost a tím i prodejní cenu. Co se týká zdravotní nezávadnosti, dneska stejně je už většina jedovatějších materiálů, lepidel a podobně minulost a co se týká těch dnešních, obvykle stačí desky nechat půl roku nebo tak nějak vyvětrat.

No - a to je právě, Radime, to, co bych chtěl vědět od někoho, kdo se tím profesně zabývá. Tedy ne to, že je to nějakou dobu třeba nechat větrat, ale jakou dobu a zda to vůbec pomůže. A že je to uděláno z toho a z toho a má to ty a ty parametry a ta a ta rizika. Nedávno jsem kdesi četl o tom, že právě "vyvětrat" ty formaldehydy a zpomalovače hoření je daleko obtížnější, než se obvykle soudí. Jenomže si, žel, nemůžu vzpomenout, kde to bylo. A stejně to nebyla "vědecká" studie. Není to můj obor a já tohle mám vyřešené. Čisté a dobře vysušené dřevo.

V předjaří vnitřek úlu navlhne a chytne plíseň, jak včely zesílí, plíseň napajcují a tím žřejmě zlikvidují propolisem a z toho je ta "černota".

Mam z OSB dna a jsem max.spokojen, nevim, komu tam co muze cernat.

PZ

Udělal jsem si z osb desek vrata u kůlny, první rok OK, druhý nic moc a teď si musím dávat pozor, abych si při každém otevření nenvrazil třísku pod nehet. Desky nebobtnají, ale kousky dřeva, ze kterých je deska vyrobena, se na straně vystavené dešti uvolňují z lepidla a odchlipují se.

"Já si furt myslím, že na prvním místě stran včel a úlů a následně meduby měla být zdravotní nezávadnost. A až pak výdrž. U nátěrů medometů složitě řešíme potravinářské barvy a vše ostatní"

No, dřevo je asi nejlepší. Ale místo třeba řezání desek z masivu a jejich skládání v jednu stěnu nástavku, tak, aby se za vlhkosti nekroutily, vyřezávání suků, všelijaké hoblování stěn a podobně je lákavé z těchto "instatních" materiálů prostě jen nařezat 4 kusy a ty sešroubovat do nástavku. A ve velkovýrobě to značně sníží pracnost a tím i prodejní cenu. Co se týká zdravotní nezávadnosti, dneska stejně je už většina jedovatějších materiálů, lepidel a podobně minulost a co se týká těch dnešních, obvykle stačí desky nechat půl roku nebo tak nějak vyvětrat.

Tady ten Slovenský kolega má úly z OSB desek tak se můžete zaptat přímo jeho na zkušenosti.

http://vcely.sk/index.php?name=coppermine&cat=11096

Doufám že to půjde otevřít i pro neregistrované.

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 10. 2010
OSB desky (47526)

Viděl jsem OSB desky použité jako podklad venku pro plakáty. Držely pohromadě, ale vrchní krycí lak byl UV zářením a dešti sundán. Nevím, jak dlouho to tam bylo, ale asi jsou o něco odolnější než dřevotříska.
Jinak ale to jsou všechny požadavky navíc, které výrobce nijak nezaručuje. Dokud v technických podmínkách nebude uvedena vodovzdornost při vysoké vlhkosti a odolnost k nasáknutí vodou, případně mrazuvzdornost mokrých materiálů, klidně budou některé série vhodné pro nástavky a jiné se budou venku rozpadat a budou k ničemu a obojí pořád bude v normě výrobce.

Já si furt myslím, že na prvním místě stran včel a úlů a následně meduby měla být zdravotní nezávadnost. A až pak výdrž. U nátěrů medometů složitě řešíme potravinářské barvy a vše ostatní ... To není nic proti OSB deskám, jak jsem byl pravil, je to otázka odborníků, jímž nejsem.
Jiří

medník jo ,ale po zimě je to uvnitř černý jak bota,aji to nabobtná ...

Viděl jsem OSB desky použité jako podklad venku pro plakáty. Držely pohromadě, ale vrchní krycí lak byl UV zářením a dešti sundán. Nevím, jak dlouho to tam bylo, ale asi jsou o něco odolnější než dřevotříska.
Jinak ale to jsou všechny požadavky navíc, které výrobce nijak nezaručuje. Dokud v technických podmínkách nebude uvedena vodovzdornost při vysoké vlhkosti a odolnost k nasáknutí vodou, případně mrazuvzdornost mokrých materiálů, klidně budou některé série vhodné pro nástavky a jiné se budou venku rozpadat a budou k ničemu a obojí pořád bude v normě výrobce.

Dobře, lamino (dřevotřísku) nebrat a co OSB desky? Chovají se podobně, jako lamino, nebo vydží více vlhkosti? Bylo by možno je použít na dna, případně medníky?

Lamino nebrat ! I natřený řez nasakuje vlhkost a pak to bobtná. Udělal jsem tu chybku u slunečního tavidla a několika stříšek.

A nebo když se na tom ti dva domluví ;-)

Za určitých okolností ano. (Byl proškolen a přezkoušen a získal tím
kvalifikaci "prohlížitel včelstev - pomocník veterinární správy" a byl
veterinární správou pověřen k tomuto prohlížení v místě, kde bylo vyhlášeno
ochranné pásmo).
S pozdravem Petr.
--------------------------------------------------
From: "petr" <vikstejn/=/email.cz>
Sent: Thursday, October 07, 2010 11:38 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: prohlizeni

> muze vcelar prohlizet vcelstva? jineho vcelare?
>

muze vcelar prohlizet vcelstva? jineho vcelare?

Pro informaci a zajímavost....
Vyskočila mi řízením náhody reklama na autoklávy, odkaz na tyto webové stránky http://designfoods.cz/czech/techna.php .
Původní určení těch autoklávů má být na domácí až nějaké živnostenské zavařování vlastních produktů, ovoce, zeleniny, masa... ale je to přetlakové zařízení do 125 st C, takže by se mohlo hodit i na dezinfekci vosku pro menší výrobnu mezistěn. Nejmenší autokláv je na 60 litrů, je na třífázové připojení na maximální příkon 6 kilowatt a je k němu jako doplněk programátor. Nebyl by tedy případně problém využít nějaký levný noční tarif elektřiny, večer naládovat vosk, v noci by vosk prošel onou hodinovou desinfekcí při 117 st C, zvýšeném tlaku a a ráno se mohou v provozovně vytopené kromě jiného tím autoklávem rovnou z desinfikovaného vosku vyrábět mezistěny. Nerezové provedení by mělo vydržet i tu kyselinu sírovou.
Přirozeně těch 6 kilowattů je maximální příkon, slouží k rychlému ohřátí obsahu na nadstavenou teplotu, jak už tato teplota je dosažená, regulace topení vypíná, zapíná ho potom jen na krytí ztrát tepla uniklého z autoklávu do okolí.
Bohužel tam není uvedena cena, to je asi jen na dotaz a asi to bude docela dost, pokud by někdo skutečně takové zařízení chtěl provozovat, chtělo by to vybírat z více nabídek....

Z dřevotřísky potažené oboustranně sololitem (tj.předchůdce lamina) jsem dělal dočasný nástavek letos na jaře. Zvenku i řezy byl natřené. Vydržel venku 14 dní a pak nabobtnal tak, že už ani netěsnil. Další dočasné nástavky jsem dělal z laťovky potažené překližnou - ze starých skříní, sešroubováno konfirmáty. Ty vydržely venku několik měsíců, teď už odpočívají v suchu. Měl jsem je na přechod z vysokých rámků na NN úly.

"Můj názor je jen laický, nejsem chemik, ale docela bych se dřevotřísky bál. Ta pojidla, zpomalovače hoření a podobné jedy ... nevím. K tomu by se ale měl vyjádřit někdo, kdo se zabývá touto a konkrétní technologií. Protože kdo z nás vlastně ví, co se do toho všechno dává?"

Já bych to neviděl zas až tak paranoidně. Prostě drcené dřevo přiměřené velikosti se promíchá s nějakým dostatečně levným průmyslovým organickým lepidlem a v lisu se zároveň slisuje a vyšší teplotou zároveň vytvrdí. Lepidlo musí být levné, z toho je ten unikající formaldehyd či podobné jedíky, protože jinak by ta dřevotříska nebyla výhodnější než dřevo. Moc dalších všelijakých látek si do toho cpát asi nemohou dovolit zase kvůli ceně.

"Materiály - tedy potravinářské - není můj obor, ale ptal jsem se na rozdíl nerez/potravinářský nerez chlapa co montuje technologie a ten mi sdělil,. že pro něj je potravinářský nerez to lacinější a nekvalitnější. Ostatní/dražší nerez prý musí odolovávat louhům, kyselinám atd.
Možná je tady někdo kdo se v současných mat.normách vyzná.
Pokud je to pravda, pak by bylo neekonomické nahrazovat lacinější potrav. nerez jiným nerezem. "

Pokud vím, tak potravinářská nerez je až druhá v pořadí. Nejlevnější jsou nerezi legované jen chromem, základní potravinářské jsou potom vedle chromu legované 8 - 10 % niklu. Jenomže to není tak jednoduché, jednak spousta nerezových materiálů prostě není tak tažná, aby z nich šel udělat dostatečně kvalitní tenký drátek. Platí to myslím zrovna pro základní potravinářskou nerez 1.4301 (17 240). Jednak nikdo nebude kvůli maximálně pár stovkám kilo drátku pro včelaře dělat speciální zakázku, takže se koupí nerezový drátek takový, jaký zrovna v huti je a je za rozumnou cenu. I když třeba zrovna ten materiál bude dražší.

Jak můžeš tvrdit, že je z potrav. nerezi. 3etřílci jsou všude a podvodníků ještě víc.
J.P.
----------
Materiály - tedy potravinářské - není můj obor, ale ptal jsem se na rozdíl nerez/potravinářský nerez chlapa co montuje technologie a ten mi sdělil,. že pro něj je potravinářský nerez to lacinější a nekvalitnější. Ostatní/dražší nerez prý musí odolovávat louhům, kyselinám atd.


Možná je tady někdo kdo se v současných mat.normách vyzná.

Pokud je to pravda, pak by bylo neekonomické nahrazovat lacinější potrav. nerez jiným nerezem.

To je stejná slovní hřáčka jako náušnice, piercing atd. z chirurgické oceli. Vzhledem k tomu, že drátek i náušnice je velmi lehký, tak na tom moc nezáleží, z čeho se to vyrobí.

Karel

aký máte názor na krmenie apiinvertom apifondou dakujem

Jak můžeš tvrdit, že je z potrav. nerezi. 3etřílci jsou všude a podvodníků ještě víc.
J.P.

Na ostravské výstavě zlepšovatelů se cosi jako elektronická včelařská váha vyskytovala a to oživilo můj zájem.

Tam nabízená váha neuměla ale nic, kromě vážení a zobrazení hmotnosti. Navíc mám vážné pochybnosti o existenci teplotní kompenzace u této váhy a životnosti tenzometrů.

Myšlenka včelařské váhy je pro mě velmi zajímavá, na webu vcelarskavaha.cz ale chybí to nejpodstatnější - cena. Za cenu v řádech desítek tisíc kč je k mání řada vah.

Osobně bych dal za funkční váhu s datalogerem 10 tisíc kč, kdyby navíc uměla SMS tak 15 tisíc a GPRS + web 20 tisíc.

V posledním měsíci jsem se o toto téma opět zajímal a zjistil jsem, že komponenty pro stavbu váhy by, pokud by byly nepoužité, vyšly na zhruba 11 tisíc.

Šlo by o můstek s jednotkou (RS232), minitotebook, GPRS USB modem, USB teploměr, aku a malý solární panel.

Taková váha by uměla odesílat data na web server. Pro většinu asi zbytečnost, pro mě zajímavá hračka.

Zdravím. Nástavky z lamina nedoporučuji, snad jen medníky a to ještě jenom nouzově. Budou velice rychle bobtnat a za pár roků (dle přírodních podmínek) se budou rozpadat. Je tam obsažen fenolformaldehyd, když se vyvětrá tak by to nemělo vadit. Dle mne je lepší investovat čas k výrobě radši do dřeva. Osobně vyrábím 3/4 LANSGROTH ze smrkového řeziva tl.32mm a je to z jednoho kusu desky šířky 21-22cm. Problémy s kroucením nemám, je však třeba dávat jádro ven. Vyrábím to někdy i jen z řeziva 3 měsíce od pořezání ( kryto před deštěm) a bez problémů.

Jasně že ten nábytek smrdí protože obsahuje formaldehyd a není to tak dlouho co se o tom mluvilo jak to lidi pěkně dejchají doma několik dní než ten novej nábytek vyčichne.
Možná se změnila technologie výroby desek ale jak říkáte pane kolego Ufff!Já bych z toho také nestavěl.

Tak děkuji za reakce, jdu shánět dřevo.
Příjemný den.
P.B.

2010/10/6 J. Matl <<gegorius/=/centrum.cz>

> Petr B. (89.24.7.50) --- 6. 10. 2010
> Nástavky z lamina
>
> Zdravím přátelé,
> chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na
> výrobu nástavků.
>
> Můj názor je jen laický, nejsem chemik, ale docela bych se dřevotřísky bál.
> Ta pojidla, zpomalovače hoření a podobné jedy ... nevím. K tomu by se ale
> měl vyjádřit někdo, kdo se zabývá touto a konkrétní technologií. Protože
> kdo z nás vlastně ví, co se do toho všechno dává? ... Kromě toho to
> nedýchá, myslím ... Vždyť si jen vezměte rozdíl mezi dřevěným a
> dřevotřískovým nábytkem. Pro člověka, který v tom musí někdy přebývat
> (zrovna před časem nám takto "zrenovovali" kanceláře. Ufff ... Včelám bych
> to neudělal ... :-)
> Jiří
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Petr B. (89.24.7.50) --- 6. 10. 2010
Nástavky z lamina

Zdravím přátelé,
chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na výrobu nástavků.

Můj názor je jen laický, nejsem chemik, ale docela bych se dřevotřísky bál. Ta pojidla, zpomalovače hoření a podobné jedy ... nevím. K tomu by se ale měl vyjádřit někdo, kdo se zabývá touto a konkrétní technologií. Protože kdo z nás vlastně ví, co se do toho všechno dává? ... Kromě toho to nedýchá, myslím ... Vždyť si jen vezměte rozdíl mezi dřevěným a dřevotřískovým nábytkem. Pro člověka, který v tom musí někdy přebývat (zrovna před časem nám takto "zrenovovali" kanceláře. Ufff ... Včelám bych to neudělal ... :-)
Jiří

Nástavky z lamina by asi byly dobré do včelínů nebo včelníků. Neexistovalo by tam, oproti umístění úlů venku, bobtnání a zase smršťování vlivem zmoknutí a vysychání, takže by stačilo stěny sbít obyčejnými hřebíky, ty by se nevytahovaly a nevznikaly by v rozích škvíry. ( nástavky umístěné venku musí být podle mých zkušeností bezpodmínečně spojovány vruty, spoje jen hřebíky venku hodně pracují a netěsní) A pokud by se lamino sehnalo ve velikosti stěn nástavků, byla by i výroba nástavků extrémně rychlá., prostě by se uřezaly stěny a sbily dohromady. Závětří včelínů a včelníků by taky v zimě kompenzovalo horší tepelnou izolaci dřevotřísky proti dřevěnému masivu. Vyšší vlhkost uvnitř úlů by se musela kompenzovat pro vlhkost více propustným strůpkem, ať už by úl byl venku nebo ve včelíně.
Úplně stejně to asi platí pro nástavky třeba ze sololitu, hobry a podobných "instantních" materiálů, které nemají moc rády vlhkost.

Zdravím, před lety jsem měl 20 nástavků - dřevotřískových
nelaminovyných 30 mm tlustých, vevnitř kondenzovala voda, bobtnaly. Po
vyřazení jsem je používal na převozy rámků, ale byly moc těžké.
Dřevotřísku jsem dostal zadarmo. Pracnost a ostatní náklady, jako
nátěry, ap. jsou vyšší než u dřeva. Moje zkušenost, zadarmo drahé.
Jaromír Marek

Dne 6.10.2010 10:00, Petr B. napsal(a):
> Zdravím přátelé,
> chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na
> výrobu nástavků. Mám nasušeno málo dřeva ale mám přístup k laminu za pusu.
> Myslíte si, že by se dalo použít, a čím bych měl ošetřit řezné plochy proti
> vlhkosti. Byly by to pouze 1/2 Langstroth nástavky na přechodnou dobu, než
> budu mít dostatek dřeva.
> Díky.
> P.B.                     
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 5507 (20101006) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>

Na medníky, to je něco jiného. Doporučil bych ty medníky udělat teď, aby přes zimu vyvětraly. Pak by možná byl trochu problém, pokud nástavky pod mřížkou budou podstatně teplejší než medníky z lamina, potom by včely do medníku ukládaly med neochotně, nechávaly by si ho v teple pod mřížkou. To už by se ale vidělo v praxi, jak moc by to bylo.

Jinak mám takový pocit, že absolutně převládající materiál použitý na nástavky je obyčejný smrk, že vejmutovku používá jen malé procento včelařů.

Děkuji za názory, na přezimování jsem s těmito nástavky ani nemyslel, chtěl
jsem je použít jako medníky v sezoně, do doby, než bude dostatek financí na
dřevěné.
Tam by to snad tolik vadit nemělo.
Z nástavků ze syrového dřeva mám obavy, jelikož mám pouze smrk.
Jsem z JM a je pro mne obtížnější sehnat vejmutovku jelikož jí moc v lesích
nemáme.
Dovezl bych i z Čech, ale potřeboval bych nějaký dobrý TIP.
O laminu jsem uvažoval z toho důvodu, že mne materiál na NN přijde na 30 Kč.
Příjemný den.
Petr B.
2010/10/6 KaJi <e-mail/=/nezadan>

> PetrB:
> chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na
> výrobu nástavků. Mám nasušeno málo dřeva ale mám přístup k laminu za pusu.
> Myslíte si, že by se dalo použít, a čím bych měl ošetřit řezné plochy proti
> vlhkosti.
> -------
> Vím o mnohaletém provozu nástavků z lamina, ale ve včelíně. Tam bych se
> nebál.
> Venku bych se zase radši nebál polosuchého dřeva, lamino asi bude bobtnat.
>
> Vím o pile, kde mají dřevo ve štosech venku a dá se koupit už suché. Možná
> je v okolí něco podobného.
>
> Jinak někdo dělá nástavky ze syrového a pak je parafinuje.
> Viz vcelky.cz
>
> Karel
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

PetrB:
chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na výrobu nástavků. Mám nasušeno málo dřeva ale mám přístup k laminu za pusu. Myslíte si, že by se dalo použít, a čím bych měl ošetřit řezné plochy proti vlhkosti.
-------
Vím o mnohaletém provozu nástavků z lamina, ale ve včelíně. Tam bych se nebál.
Venku bych se zase radši nebál polosuchého dřeva, lamino asi bude bobtnat.

Vím o pile, kde mají dřevo ve štosech venku a dá se koupit už suché. Možná je v okolí něco podobného.

Jinak někdo dělá nástavky ze syrového a pak je parafinuje.
Viz vcelky.cz

Karel

Podle mně je lamino tak narychlo dost nejistá věc. Pokud to mají být nástavky na přežití včel přes zimu, je už na jejich výrobu a umístění včel do nich pomalu pozdě. Taky bez předchozího vyzkoušení, nejméně přes jednu zimu, bych si nebyl jistý, jestli i přes pečlivé napajcování hran se nástavky z lamina po jedné zimě venku nezačnou na jaře rozpadat. Taky není jisté, jestli z toho lamina, pokud je nové, nebude něco unikat a přes zimu vadit včelám.

A na suché dřevo stačí nyní zakoupit stavební coulové řezivo, hodit někde do staršího domku na půdu a tam pořádně vzdušně proložit. Na jaře je to dřevo suché. Nebo nyní nakoupit dřevo a udělat proloženou hromadu na nějakém vyšším podstavci na zahradě, krytou plachtou, takové dřevo bude suché tak někdy v létě příštího roku.
Nebo rovnou dát usušit dřevo v sušárně, sušení dřeva pro pár úlů pro začátek se dá finančně unést, úly z toho se můžou dělat hned a mají plnou životnost dřevěných nástavků, možná jen o velmi malou trošku sníženou rychlým sušením.

Použití takových náhradních materiálů, když už se mají použít, vidím spíš jako dlouhodobější. Nejdřív je vhodné nějaké odřezky nechat venku přes zimu, natřené, nenatřené a sledovat, co to udělá , jestli se třeba hned přes první zimu nerozpadnou....

Zdravím přátelé,
chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na výrobu nástavků. Mám nasušeno málo dřeva ale mám přístup k laminu za pusu. Myslíte si, že by se dalo použít, a čím bych měl ošetřit řezné plochy proti vlhkosti. Byly by to pouze 1/2 Langstroth nástavky na přechodnou dobu, než budu mít dostatek dřeva.
Díky.
P.B.

Slošné člověk poděkoje e za to málo, Nebo e za To zaplať pánbu. a nebabrá se v tym.
Tim odmitánim pak uráži te co mo ten vděk se snažijó nějak vejádřet. Sám se pak stavi meze te doševni obožáke.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 06.10.2010 09:25:37
> ----------------------------------------
> tož panáčku ,dotacema bys chtěl zaplatit, ubožáčci uprostřed evropy nemaj
> ani na toaletní papír!!!§Jo a není sprosté ten kdo sprostě mluví ale
> sprostě uvažuje jako Vy dva,tož Táhni zmrde líné,a přiďte mi to říct do očí
> ,hňupi....
>
>
>

tož panáčku ,dotacema bys chtěl zaplatit, ubožáčci uprostřed evropy nemaj ani na toaletní papír!!!§Jo a není sprosté ten kdo sprostě mluví ale sprostě uvažuje jako Vy dva,tož Táhni zmrde líné,a přiďte mi to říct do očí ,hňupi....

Operovat se dá čímkoliv. Vědátoři široké veřejnosti nikdy neřeknou plnou pravdu. Co když v tom má prstíky genetická modifikace, přeci by bylo škoda s tím přestat, když už se do toho vrazilo tolik peněz. Viz třeba TBC v Česku.

J.P.

"kua tož mi hanáce co na na srdci to na jazyko, tož se nebabré v hovně.... ,do očí bys mi to nerekl!!dostal bys facana ,že by sas gůlal až za ule.....to sa radši pochči! "
---------------------------------------------------
A hele, pán přespal v posilovně. To je tak vždycky, když už není co říct nebo napsat :-D

"...a opět uvedu odkaz na svou zapisovací úlovou váhu, která je v provozu již mnoho let. Kompletně mechanická, v předpočítačové době to ani jinak nešlo, doma dělaná, viz popis."

To je dneska o tom, že náhodou jedinec padne na někoho, kdo z pozůstalosti nebo nějak jinak prodává funkční mechanickou zapisovací jednotku za nějakou stovečku a ztoho si zbastlí váhu. Kdyby takový zapisovač měl být nakupován pro hromadnou výrobu a prodej včelařům, muselo by se jednat o výrobu nového dílu nebo o zakoupení sady jako náhradního dílu a to by asi bylo cenově úplně někde jinde.
Polovodičové zapisovače se zpracováním dat na PC musí být dneska už výrobně mnohem levnější, součástky k tomu, pokud se nebude požadovat vysoká přesnost a funkčnost i v zimě za 20 stupňových mrazů neboli speciální provedení polovodičových součástek v industry verzi, musí být doslova za stovečku, dvě stovečky nebo tak nějak..... Záleží potom hlavně, kolik bude stát vývoj takové věci.
Jedině že by někde blízko zkrachovala fabrika, kde mají na skladě třeba 100 takových mechanických zapisovačů a nikdo jiný než výrobce vah pro včelaře by neprojevil zájem. Takže by cena byla nízká. A šlo by na včelařský trh uvést třeba 100 včelařských vah postavených na mechanickém zapisovači.

Klasický nějaký průzkum jste už udělali? Jaké včelařské váhy se u nás dají koupit, jaké jsou jejich ceny, kolik se jich tady v ČR prodá, pokud se to dá zjistit.
Třeba jen průzkumem toho, co nabízí internetové obchody a opatrným dotazováním v kamenných včelařských prodejnách nebo na výstavách?

"Škála požadavků je zatím tak rozsáhlá, že je třeba nejdříve vymezit, v jakém provedení a s jakými možnostmi bude nakonec váha vyráběna. "

To je právě ta nejdůležitější věc, najít už předem tu správnou variantu, která se má vyvinout a vyrábět. Protože když se to zvolí špatně, vyvíjí se zařízení a potom se snaží prodávat takové, které nemá odbyt. Čas, peníze, osobní úsilí vložené do toho se nevrátí a vlastní projekt nedospěje k úspěšnému konci, k minimálně aspoň navrázení investic do tohoto projektu.

..a hlava děravá, tady je ten odkaz:
http://www.hrnek.cz/vaha/index.php
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Sroll Josef
Sent: Tuesday, October 05, 2010 4:43 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: Váení včelstev registrační váhou

...a opět uvedu odkaz na svou zapisovací úlovou váhu, která je v provozu již mnoho let. Kompletně mechanická, v předpočítačové době to ani jinak nešlo, doma dělaná, viz popis.
Pepa

No deš to chceš tak slešet, tak hňop zostane hňopem, e kdebe ho pozlatile.
To co tade trósiš só hňopovine a jenom okazoješ, Že si nevážiš teho co se snažijó drozi pro jiny odělat. Dokonca si nevážiš ani té své práce kdež za ňo nechceš zaplatit. Seš zbetečně zapšklé a nafókané. Rád bes asi poróčel, ale nikdo tě nechce poslóchat. A Ož tade neopruzuj.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 05.10.2010 23:18:31
> ----------------------------------------
> kua tož mi hanáce co na na srdci to na jazyko, tož se nebabré v hovně....
> ,do očí bys mi to nerekl!!dostal bys facana ,že by sas gůlal až za
> ule.....to sa radši pochči!
>
> jo a o dotace jsem žádal,než mi došlo co je ve hře a na kom na čem to
> stojí,a že je to tak jak tak na p..u!
>
>
>

Nejhorší je, že za to opylení řepky ti zemědělec ani nepoděkuje , natož, aby ti zaplatil jak je to v jiných zemích obvyklé. Ani netuší že to sám děláš dobrovolně zadarmo.
I když to ani netušíš i tobě ty dotace na léčiva přinášejí užitek. Ti okolní šetřílkové pak svědomitěji léčí své včely, když to mají grátys. Pak se ti v důsledku snižuje infekční tlak na tvoje včelstva.
Já pak osobně dobročinnosti meze nekladu a vážím si toho, když někdo třebas i poděkováním zhodnotí moji práci. Tím myslím D1.

Pepan.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 05.10.2010 21:20:54
> ----------------------------------------
> Ještě dovětek k dotacím. Já je nepotřebuji, obejdu se bez nich, ale
> nezávidím. To není v mé povaze.
>
>
>

S tím lze souhlasit a dodávám. V případě D1, si za tu práci kterou odvedly moje včelky nechám s čistým svědomím zaplatit. U nás vám nikdo jiný za opylování nezaplatí. Nebo snad někoho znáte?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 05.10.2010 21:18:00
> ----------------------------------------
> Dotace na skleničku Varidolu 21 Kč opravdu není mnoho a včelaři by se bez
> ní obešli. Ale pro okres to již nedělá dvacetikorunu, ale u nás čtvrt
> milionu a to zas tak není málo a díky za ty peníze. Nevím, proč zde stále
> napadáte a závidíte každou dotační korunu. Kfdyž dotace je, je to dobré,
> když nebude , nic se nestane.Překvapuje mě tolik zkušeností s podváděním.
> Když o nich víte, proveďte nápravu. Nebo jsou jen osobní?, pak
> nepodvádějte.
>
>
>

muj nazor ,vaha by mela ukazovat momentalní hodnotu stejně jak mechanická-zapnuto a vidím ubylo - přibylo ,měla by mít usb konektor pro stáhnutí dat,pro ty kteří nechcou riskovat v lese z anténou,nebo maj včely u baráku,a na to samí USB pak připojení přídavného modulu k přenosu dat,němělo by do toho napršet a baterie by to měla vydržet poměrně slušnou dobu-měsíce..

kua tož mi hanáce co na na srdci to na jazyko, tož se nebabré v hovně.... ,do očí bys mi to nerekl!!dostal bys facana ,že by sas gůlal až za ule.....to sa radši pochči!

jo a o dotace jsem žádal,než mi došlo co je ve hře a na kom na čem to stojí,a že je to tak jak tak na p..u!

Číňani nás neubijí medem, protže po zvýšní žiívotní úrovně díky jejich 10% růstu HDP, stoupne i spotřeba medu a pokud stopne o 2 gr. nezbyde jim na vývoz. Již dnes omezují množství vyvezeného medu.

Máte pravdu, že cena určitě důležitá je. Také jsme na to od začátku mysleli. Stejně tak jsme měli obdobné nápady s úspornými řešeními, bez přenosů a tak podobně. Současné řešení tyto možnosti v zásadě také pokrývá. Na druhé straně by se ale neměly omezovat možnosti pro ty, kteří by si přenosy (třeba kvůli vzdálenostem) přáli. Uvidíme, třeba se v této konferenci nebo v anketě) také ozvou. Cena je zatím otevřená otázka. Škála požadavků je zatím tak rozsáhlá, že je třeba nejdříve vymezit, v jakém provedení a s jakými možnostmi bude nakonec váha vyráběna.

My dva víme,že nešlo o dotace ale o to zarýt si do ČsV
----------
No, když to oba dva víte, tak to je dobře.

:-)

Karel

Ještě dovětek k dotacím. Já je nepotřebuji, obejdu se bez nich, ale nezávidím. To není v mé povaze.

My dva víme,že nešlo o dotace ale o to zarýt si do ČsV

My dva víme,že nešlo o dotace ale o to zarýt si do ČsV

Dotace na skleničku Varidolu 21 Kč opravdu není mnoho a včelaři by se bez ní obešli. Ale pro okres to již nedělá dvacetikorunu, ale u nás čtvrt milionu a to zas tak není málo a díky za ty peníze. Nevím, proč zde stále napadáte a závidíte každou dotační korunu. Kfdyž dotace je, je to dobré, když nebude , nic se nestane.Překvapuje mě tolik zkušeností s podváděním. Když o nich víte, proveďte nápravu. Nebo jsou jen osobní?, pak nepodvádějte.

"ses debil ...sak ono ti to dojde,chudáčku"
--------------------------
Díky, od takové kapacity, jako jste vy, je to pocta.

Chvíli jsem uvažoval o tom, že bych Vám tady vysvětlil, jak se stavím k dotacím, ale bylo by to jako močit proti větru.

ses debil ...sak ono ti to dojde,chudáčku

neni třeba ředit,nikdy nepoužívám slabší...

Kyselinu mravenčí je možno zakoupit v nejbližších včelařských potřebách, nebo VP Vastoil Karviná zašle.