Včelařská konference

Odpařování kyseliny mravenčí v závislosti na teplotě a koncentraci kyseliny v roztoku a vlhkosti je jednoznačný fyzikální děj. Při určité koncentraci kyseliny v roztoku, při stejné teplote a při stejném proudění par od roztoku kyseliny se vždy odpaří stejné množství.
Odpařené množství kyseliny potom klesá s teplotou a prudce klesá s koncentrací. Vlhkost působí tak, že při vyšší relativní vlhkosti je vlhkost do roztoku kyseliny pohlcována, takže roztok zvětšuje svůj objem a kyselina se ředí, odpařované množství kyseliny tím rychle klesá.
V úlu je odpařování kyseliny dynamický děj, na začátku závisí na začáteční teplotě a koncentraci kyseliny a jak se kyselina postupně odpařuje, klesá její koncentrace a odpařování taky klesá, zhruba s druhou mocninou koncentrace. Případně za vlhka klesá ještě rychleji, když se absorbovanou vzdušnou vlhkostí ta kyselina ředí. Potom do toho spadají ještě charakteristiky odpařovače, úspěšně či méně úspěšně tak, aby to odpařování bylo rovnoměrné.
Není taky teď ke konci září úl jako úl, v úlu, kde včelky plodují a který těsní může být teplota blízká letní teplotě, v úlu, který netěsní a kde včelky neplodují, bude teplota dost nízká.