Včelařská konference

http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY170.html


Přestože kyselina mravenčí je vysoce cy­totoxická, polární složky
nepronikají snad­no skrz lipoproteinový krunýř včel, vyztu­žený
polysacharidovým chitinem. Proto ani mravenci, ani včely, které mají
chitinový exoskeleton po celém těle, nehynou v pro­středí, obsahujícím páry
kyseliny mraven­čí. Ale plod, nebo čerstvě vylíhlé včely s měkkou a světlou
pokožkou jsou citlivěj­ší. Vysoká úmrtnost v prostředí par kyseliny mravenčí
však byla pozorována u včel na­padených roztočíkem, které měly od para­zita
poraněné tracheální trubice.

Roztoči jsou také členovci, jako mra­venci nebo včely. Mají tedy také
exoske­leton, který by je měl obdobně chránit před působením kyseliny.
Přesto páry kyseliny roztoče ničí. Jaký je mechanismus tohoto účinku
kyseliny na roztoče přesně nevíme. Jedno vysvětlení bylo spíše mechanické,
kdy porovnáním velikostí včely i roztoče by­lo vydedukováno, že tito malí
členovci ma­jí i slabší kutikulu. Tak jednoduché to však asi nebude. Určitý
rozdíl se však mezi vče­lou a roztočem rýsuje v úpravě vodního re­žimu těla
během dýchání. Včela se vodou zásobuje sama, donáší si ji zvenčí. Roztoč
tuto možnost nemá. V dýchacím systému roztoče jsou ihned za průduchy na
pokraji dýchacích trubic pozorovány řasy, které vystýlají vnitřek těchto
trubic. Zdá se, tyto řasy jsou hygroskopické, nasávají z ovzduší vodu a tím
upravují ztráty vody vzniklé při dýchání roztoče. Ve vzdušném prostředí,
které obsahuje mimo vodních par i páry kyseliny dojde ke zvýšenému nasávání
par kyseliny do těchto řas. Ve vodném prostředí dochází k disociaci
kyseliny, přičemž jsou uvolňovány vodíkové ionty. Účinek těchto iontů může
souviset s průnikem kyseliny buněčnou membránou a s reakcí kyseliny s jejími
složkami, což už je vlastně cytotoxické působení kyseliny na tkáň parazita.
Podobný účinek, tj. poškození membrán mají vodíkové ionty disociované
kyseliny pravděpodobně i na spory Nosema apis. Stejně tak i antimikrobní
účinnost kyseliny mravenči se přisuzuje reakcím se složkami buněčné blány
mikrobů a konkurenční inhibici endoenzymů.

2010/8/27 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>

> >Lukáš Matela napsal:
> Každá z látek pro tlumení V.d. působí určitým způsobem. Pokud si dobře
> pamatuji (možná že ne), tak KM působí na V.d. tak, že mu naleptá "sosáček".
> Nehubí jej přímo, ale znemožní mu přísun potravy a životaschopnost.<
> ------------------------------------------------------------
> "Sosáček".Zajímal by mne zdroj této informace. Myslím si, že tomu tak
> patrně nebude.
> JK
>

>Lukáš Matela napsal:
Každá z látek pro tlumení V.d. působí určitým způsobem. Pokud si dobře pamatuji (možná že ne), tak KM působí na V.d. tak, že mu naleptá "sosáček". Nehubí jej přímo, ale znemožní mu přísun potravy a životaschopnost.<
------------------------------------------------------------
"Sosáček".Zajímal by mne zdroj této informace. Myslím si, že tomu tak patrně nebude.
JK

Ahoj,

nevim jakou pouzivate ramkovou miru, me nejlepe pasuje stavebni vedro 12 l. ( 9 kg cukru) ma na vysku 220-225 mm , vyska vcten ousek je 245 mm, krasne vleze do prazdneho nastavku 39x24. Cena je za kus 24 CZK, daji se dat do sebe a nezabiraji pak misto, popr. behem roku pouzivat na cokoliv.

P.

A. Turčány napsal:
"Tomáš, ale som napísal aj to, že to je dobrým a správnym záverom odľahčovacej či diagnostickej fumigácii, ktorá mi ukáže, ako som to ktoré včelstvo pripravil do zimy. Neviem prečo vám vŕta v hlave chrobák, že padá tak málo klieštikov. Veď o tom je boj proti Vd, aby ho bolo vo včelstve čím menej a to všetko len z troch fumigácií (bez KM, bez aerosolovania!
Pýtam sa, prečo Vás to tak dráždi? Veď čím menej zásahov do života včelstva, tým preň je lepšie....

Zavlečenie z vonkajšieho prostredia nikdy nie je vylúčené, to asi nemusím zdôrazňovať. Veď prevencia aj humánnej medicíne funguje a nik sa nad tým nepohoršuje...."

Proč nás to dráždí?
Třeba proto že pokud spadne po "odlehčující" fumigaci málo roztočů, pak byla zbytečná a působí nelogicky.
Třeba proto, že fumigant neproniká skrz víčka, tudíž je lepší použít v tuto dobu jiné prostředky.
Třeba proto, že na Vašem stanovišti nejspíš není velký tlak z venčí a ani dobré podmínky pro množení kleštíka, zatímco jinde je to jinak.
Po zkušenostech z roku 2007 jsem již zavrhl spoléhání se pouze na zimní ošetření. V tento rok byste u nás s "odlehčující" fumigací neuspěl - bylo na ní příliš pozdě. Sázím spíše na celoroční přehled o stavu napadení, s případným adekvátním zásahem v případě problému.

Pod slovem prevence si nepředstavuji valení léčiva do organismu. V tomto případě za prevenci považuji sledování stavu a podnikání kroků pro přirozené omezení množení kleštíka.

Milan Čáp

Takže jen transport. Samozřejmě to je pro mne kyblíkového již jen přidaná manipulace. Jen musím sehnat další 7,5l kbelíčky.

Tak proč se bavíme o vznikající rezistenci
Není to závislé na létech ale na počtu generací které jsou novému prostředí (přípravku) vystaveny U virú jsou to hodiny , u bakterií dny u hmyzu již roky a u savců ty miliony let.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fluvalinat
> Datum: 26.8.2010 20:53:12
> ----------------------------------------
> to sice popsal darwin,ale to je zcela nerealná uvaha,trvalo by to miliony
> let
>
>
>

Já si myslím, že odpověď je velmi jednoduchá. Stačí si představit jednoduchý příklad. Co by se stalo, kdyby celá ČR v roce 2007 léčila a začala až odlehčovací fumigací někdy ke konci srpna a všem doporučuji, aby si tuto modelovou situaci prohnali mozkem. Udělají li to poctivě, mají okamžitě jasno o významu tohoto "revolučního způsobu léčení". Pak už jsou různé výpady, chvála a překrucování zcela zbytečné. Ono u včel se nejlépe problém řeší, když přijde p..... . Např letos bylo ideálně na seriozní zhodnocení protirojových metod. V r. 2007 nás naučil dívat se na roztoče s větším respektem. R. 2002 nás poučil, že si většina neumí poradit s melecitozní snůškou a tak bych mohl pokračovat. Prostě každá metoda, která funguje je výborná, ale základ zhodnocení je ten, že jí musí prověřit silbně průšvihové roky. Občas by teoratikům prospělo na to nezapomínat. Zdraví R. Stonjek

koukam že v poslední dobe se tu zabíva jen kravinama.

> Pavel ... Neomylný A. Turčány." ... Diskusi na toto téma končím.

Pozoruji diskusi na toto téma delší dobu, přesvědčen nepsat, podle zásady:
když huba mlčí, má celé tělo pokoj.
Nevydržel jsem, pokusím se napsat co jsem postřehl a svůj názor.
1. Mnoho z diskutujících píše a nechce číst. Jako by mluvili každý úplně
jiným jazykem (nemyslím tím češtinu a slovenštinu).
2. Pokud p. Turčány první fumigaci řeší jako pomoc včelstvu v době po
ukončením sezony, co udělá? Nedodrží předpis o 1.10. (pokud na Slovensku
platí také). Amitraz z první fumigace se mu odbourává o cca 2 měsíce déle,
tedy do medu v příští sezoně se mu dostane prokazatelně o trochu méně.
3. Pokud mě paměť neklame, léčilo se 2x varidol a stačilo to.
4. Já jsem "odlehčovací fumigaci" dělal jednou (1998, formidol jsem neměl,
silné zamoření) a nebyl problém s vyzimováním.
5. Nejhorší situaci jsem zažil 2002 / 2003, aerosol acetonem, úhyn 50%, v
25% přezimovala hrst včel.
6. Gabon a aceton do mojich včel jen na příkaz veterináře (všiměte si, že
nepíšu "jen přes moji mrtvolu").
7. Často se přetřásají "přestárlí pavčelaři". Ano ptají se každý rok, kolik
těch kapek, a kolikrát, jo a po kolika týdnech? Ale odléčí zodpovědně.
8. Vrcholný zážitek jsem měl z "rady" od jednoho profesionálního včelaře:
"Léčit musíš pořád, na jaře, v létě i na podzim." Na můj dotaz a co med, se
mě dostalo odpovědi: "Těch pár kapek!".
9. Většina včelařů chce svá včelstva zdravá a přitom do nich nehnat chemii
pod tlakem. Ona i ta KM není pro včely žádná pochoutka. Co se dá dělat, jako
ve staré Spartě, staré a neduživé shodit ze skály.
10. Jak chceš aby se ostatní chovali k Tobě, chovej se i Ty k nim. Platí k
včelám i lidem.

Hodné včely a hodně medu všem přeje Vašek.

Pavel (85.162.108.193) --- 26. 8. 2010

------------------------------------------
>Ano, lidé jsou omylní, ale v tomto případě se mýlíte vy. Určitě vás nepřesvědčím, jen vám chci doporučit reklamu na váš med, určitě bude mít u zákazníků úspěch.
"Med od včel, které byly léčeny výhradně karciogeny a podle neschváleného předpisu. Použité léčivo je v některých zemích zakázané, ale to nevadí, účel světí prostředky. Jsem přesvědčený, že zbytků léčiv je v medu málo. Při chovu jsou dodržovány jen moje myšlenky. Neomylný A. Turčány." <
------------------------------------------------------------

To je učebnicový příklad černobílého vidění. Závidím to mládí a neomylnost. To jenom my dříve narození již víme, že nic není takové jaké se zdá a snažíme se přijít problému na kloub. Jo a o ten med př. Turčániho se nebojte. Není to tak horké.

>Diskusi na toto téma končím. Já si zústanu u svého, že v létě je potřebné používat méně drastické a účinné metody a amitraz si nechám až na podzim a budu postupovat podle schváleného předpisu od omylných lidí.<
------------------------------------------------------------
To Vás šlechtí Pavle. Zákon je zákon. To v Anglii platí ještě zákon z roku 1687 a týká se námořnictví. I když jej již pro nevěcnost nepoužívají. Ale v precedentním zákonodárství má své nezastupitelné místo.

> Jen si přeji, aby předpisy dodržovalo co nejvíce včelařů.<
------------------------------------------------------------
I Vy jeden idealisto. Také si to přeji, ale já jsem již na rozdíl od Vás vyléčen ;o).
JK

ono je to trochu jinak ale ty si stejně povedeš svou tak nemá cenu ti již odpovídat. pepan

Pepan, prekvapuješ ma. Ty vytrvalý bojovník sa vzdávaš bez boja. Predsa by si mi mal vysvetliť prečo sú tvoje vývody správne a moje nesprávne. Sú to dve pravdy a ktorá je správna rozhodne budúcnosť. Teraz by sme potrebovali toho múdreho arbitra, aby nás "rozsúdil". Tvoje včely žijú, moje včely žijú, Ty predávaš med, ja predávam med, dokonca i do zahraničia a doteraz som nemal reklamáciu (čo už nemusí byť pravda, môj tohoročný med je ešte doma), veď Pavel by ho nechcel ani zadarmo. Vidíš, čo ten "mrňous" spôsobil v živote včiel a nielen včiel, dokonca ľudia- vraj priatelia by sa medzi sebou aj pobili ak by boli na dosah rúk. Hovorí sa, že pravda bolí, v tomto prípade sú postihnuté pravdou obidve strany. Hlavy hore a "jede se dál".

to sice popsal darwin,ale to je zcela nerealná uvaha,trvalo by to miliony let

Litrovky Petky se dají použít do lahvového (balónového krmítka tuším, doma jsme je používali běžně i jsme je vyráběli, ale nikdy jsme doma nepoužívali balóny, vždy jen flašky) krmítka. Ideální od stolního oleje, protože ty mají vyztužné prolisy a tlakem se zmáčknou jen minimálně. Velká, třeba klasická dvoulitrovka Petka s hladkými stěnami by se při převrácení smrštila pod podtlakem roztoku a tak by část roztoku vytekla.
Petkami, hranatými od stolního oleje, vysokými cca 23 cm, litrovkami a dvoulitrovkami jinak krmím v zadovácích, převracím je do korýtkového krmítka.
Jinak v Petkách taky jen přenáším roztok na stanoviště. Co se týká jejich stability při vylévání cukru, je vhodnější vybírat ty s prolisem uprostřed, hlavně u dvoulitrovek. Taky se plné i lépe drží.

Pavel:
Med od včel, které byly léčeny výhradně karciogeny a podle neschváleného předpisu. Použité léčivo je v některých zemích zakázané, ale to nevadí, účel světí prostředky. Jsem přesvědčený, že zbytků léčiv je v medu málo. ......
--------------
Ano, takto by měla znít reklama na skoro každý ČESKÝ MED.
:-)
KOlego, ty léčíš čím? Nějak jsme to v diskuzi nepostřehl.


Karel

Takže je nepoužíváš přímo jako krmítko - jako u kbelíků ?

Turčány napsal: Aj predpisa robia len ľudia a tí sú omylný, tak prečo by som ho musel dodržiavať.

------------------------------------------
Ano, lidé jsou omylní, ale v tomto případě se mýlíte vy. Určitě vás nepřesvědčím, jen vám chci doporučit reklamu na váš med, určitě bude mít u zákazníků úspěch.
"Med od včel, které byly léčeny výhradně karciogeny a podle neschváleného předpisu. Použité léčivo je v některých zemích zakázané, ale to nevadí, účel světí prostředky. Jsem přesvědčený, že zbytků léčiv je v medu málo. Při chovu jsou dodržovány jen moje myšlenky. Neomylný A. Turčány."

Diskusi na toto téma končím. Já si zústanu u svého, že v létě je potřebné používat méně drastické a účinné metody a amitraz si nechám až na podzim a budu postupovat podle schváleného předpisu od omylných lidí. Jen si přeji, aby předpisy dodržovalo co nejvíce včelařů.

ono je to trochu jinak ale ty si stejně povedeš svou tak nemá cenu ti již odpovídat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev
> Datum: 26.8.2010 14:20:17
> ----------------------------------------
> Tu zprávu znám, ale vy si ji musíte přočíst několikrát.
> Například si dovoluji odcitovat jednu větu z druhé strany... nepředstavují
> při dodržení metodiky žádné higienické riziko.... Vy nedodržujete metodiku.
> Odlehčovací fumigace v polovině srpna kdy je mnoho plodu je blbost.
>
> Jedna věc je metodika a druhou věcí je překračování množství použité látky.
> Mluvím z vlastní zkušenosti. Při komisionální fumigaci aerosolem pomocí
> vyvíječe (výborná věc) toho amitrazu a acetonu "pro jistotu" vždy foukli
> trochu více.
> _____________________
> Poznámka pod čarou. Dol je distributorem léčiv a má z distribuce nemalý
> zisk. Ve zprávě chybějí věci, které se mu nehodí do krámu. Tuto studii za
> státní peníze by měl dělat někdo nezávislý (veterina nebo vysoká škola).
> Ještě loni se gabon po dohodě s veterinou dodával i do oblastí, kde v
> minulých letech byla zaznamenána rezistence a dokonce se povolovalo delší
> ponechání pásků i když dlouhodobé použití vede k rezistenci. Kšeft je
> kšeft.
>
>
>

Nedavno jste psal, ze po prvni fumigaci odlehcovaci padlo par desitek
roztocu na vcelstvo. Je to tlak na vcelstvo??? Nevim, nejspis by dosly v
poklidu do rijnove fumigace... Odlehcovaci by sla prejmenovat
na diagnosticka :-)

Tomáš, ale som napísal aj to, že to je dobrým a správnym záverom odľahčovacej či diagnostickej fumigácii, ktorá mi ukáže, ako som to ktoré včelstvo pripravil do zimy. Neviem prečo vám vŕta v hlave chrobák, že padá tak málo klieštikov. Veď o tom je boj proti Vd, aby ho bolo vo včelstve čím menej a to všetko len z troch fumigácií (bez KM, bez aerosolovania!
Pýtam sa, prečo Vás to tak dráždi? Veď čím menej zásahov do života včelstva, tým preň je lepšie. Výskumná práca potvrdila, že ak sa fumigant správne robí, aj med a vosk, dokonca aj propolis sú bez zbytkov amitrazu. To, že pôsobenie vo včelstve len 10-max. 15 minút si z Vás ani jeden nevšimne. Možno aj to je jeden z prvkov, ktoré robia fumigant úspešným.

Dodatek
Láhve používám bezbarvé, abych sledoval průběh plnění, je to docela fofr.
Láhve umísťuji po skupinách do kbelíků aby se nepřevrhly. Na dno kbelíků
dávám trochu vody a potom je opláchnu. Satkto připravenými lahvemi probíhá
plnění krmítek na stanovišti v naprosté čistotě.
----- Original Message -----
From: "František Hazdra" <f.hazdra/=/centrum.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 26, 2010 1:51 PM
Subject: Re: krmenie sirupom


> Používám běžné PET lahve po stolní vodě o obsahu 1,5 l od sousedky. 1,5 l
> je právě obsah
> mého rámkového krmítka. Jsou ale pevnější než dvoulitrové, ty se v ruce
> lámou.
> Zdraví Haf
> ----- Original Message -----
> From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, August 26, 2010 9:00 AM
> Subject: Re: krmenie sirupom
>
>
>> jak používáš ke krmení ty pet láhve ?
>>
>>
>> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5397
>> (20100825) __________
>>
>> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>>
>> http://www.eset.cz
>>
>>
>>
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5398
> (20100826) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

> jak používáš ke krmení ty pet láhve ?
--------------
Na nějakém britském webu - myslím že jsem tam zabloudil od Fasc.včelaře - byl chlápek, co dával PETky naležato do prázdného NN nad a měl je naříznuté nahoře a strčil do toho molitan.
Celkem jsem nad tím nekoumal, když už tam musím dát nástavek, tak není problém do něčeho v něm to vylít. Když jsme u těch recyklovaných odpoadů, dá se naspořit halda kartonu od mléka a džusů, dají se slušně skládat aa pak se dají narovnat do nástavku - Dá to dohromady obdivuhodný objem. Taky jsem je v nouzi používal jako rámková krmítka, postavil 3, 4 vedle sebe místo dvou, třech rámků.


Ale od té doby co jsou plastová rámková krmítka na langa, tak to vše pomalu uklízím do kontejneru.

Jinak mám pak taky plast. krabičky - široké cca 7cm., 3,5litru. Pokud někdo z okolí nemá Langa a má zájem.


Karel

Nedavno jste psal, ze po prvni fumigaci odlehcovaci padlo par desitek
roztocu na vcelstvo. Je to tlak na vcelstvo??? Nevim, nejspis by dosly v
poklidu do rijnove fumigace... Odlehcovaci by sla prejmenovat
na diagnosticka :-)

Mam takovy pocit, ze jsou mista kde by Vase metoda padla....

Zkuste mrknout do poznamek na nejaky extrem po odlehcovaci fumigaci z
minulych let, docela by me to zajimalo, diky

T.H.

2010/8/26 a.turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>

> Odlehčovací fumigace v polovině srpna kdy je mnoho plodu je blbost.
>
> To je len podľa Vás, moje výsledky mi potvrdzujú opak, ing. Čermák si to
> nemyslí a je to iná kapacita ako Vy. Ja sa nedomnievam, ja to viem, že
> odľachčovacia fumigácia preruší tlak na včelstvo a konečný spád je
> mimoriadne nízky.
>
> Aj predpisa robia len ľudia a tí sú omylný, tak prečo by som ho musel
> dodržiavať.
>

Odlehčovací fumigace v polovině srpna kdy je mnoho plodu je blbost.

To je len podľa Vás, moje výsledky mi potvrdzujú opak, ing. Čermák si to nemyslí a je to iná kapacita ako Vy. Ja sa nedomnievam, ja to viem, že odľachčovacia fumigácia preruší tlak na včelstvo a konečný spád je mimoriadne nízky.

Aj predpisa robia len ľudia a tí sú omylný, tak prečo by som ho musel dodržiavať.

Tu zprávu znám, ale vy si ji musíte přočíst několikrát.
Například si dovoluji odcitovat jednu větu z druhé strany... nepředstavují při dodržení metodiky žádné higienické riziko.... Vy nedodržujete metodiku. Odlehčovací fumigace v polovině srpna kdy je mnoho plodu je blbost.

Jedna věc je metodika a druhou věcí je překračování množství použité látky.
Mluvím z vlastní zkušenosti. Při komisionální fumigaci aerosolem pomocí vyvíječe (výborná věc) toho amitrazu a acetonu "pro jistotu" vždy foukli trochu více.
_____________________
Poznámka pod čarou. Dol je distributorem léčiv a má z distribuce nemalý zisk. Ve zprávě chybějí věci, které se mu nehodí do krámu. Tuto studii za státní peníze by měl dělat někdo nezávislý (veterina nebo vysoká škola). Ještě loni se gabon po dohodě s veterinou dodával i do oblastí, kde v minulých letech byla zaznamenána rezistence a dokonce se povolovalo delší ponechání pásků i když dlouhodobé použití vede k rezistenci. Kšeft je kšeft.

Používám běžné PET lahve po stolní vodě o obsahu 1,5 l od sousedky. 1,5 l je
právě obsah
mého rámkového krmítka. Jsou ale pevnější než dvoulitrové, ty se v ruce
lámou.
Zdraví Haf
----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 26, 2010 9:00 AM
Subject: Re: krmenie sirupom


> jak používáš ke krmení ty pet láhve ?
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5397
> (20100825) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

jak používáš ke krmení ty pet láhve ?

a kolik toho spadlo po fumigaci,
J.B.

Budeme li používat jakýkoliv přípravek stále a stále, vytvoříme tím nové životní prostředí pro jakéhokoliv škůdce a on se mu pak přizpůsobí, proto je nutné je střídat. Právě níže popisovaný průběh léčby to urychluje. Tento proces již popsal Darwin v pojednání o vývoji druhů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Fluvalinat
> Datum: 25.8.2010 23:31:15
> ----------------------------------------
> >I ta kys. mrav. jednou vyvolá rezistenci a to zvlášť´ rychleji čím se bude
> více používat. Žádná představa, že jde o látku která se v přírodě vyskytuje
> tomu nezabrání.<
> ------------------------------------------------------------
> Nemyslím si, že je to tak žhavé. Rezistence na kyselinu mravenčí? Účinnost
> nebo neúčinnost u kyseliny mravenčí je ve správném odhadu množství nebo
> koncentrace. Je to jako sázka do loterie. Aplikujete kyselinu za určitých
> předpokládaných teplotních a vlhkostních poměrů a nedomluvíte se se sv.
> Petrem a on jako na potvoru pošle počasí diametrálně odlišné od
> předpokladů. A jaké to má důsledky? Účinnost buď nízká, v případě ochlazení
> a dešťů, nebo naopak poškození plodu, v případě "neplánovaných" vysokých
> teplot, případně i ztráta matky. A je vymalováno. Ale rezistence? Kyselina
> mravenčí účinkuje jinak než pyrethroidy. Proto si myslím, možná nesprávně,
> že rezistence kleštíka včelího na kyselinu mravenčí vzniknout nemůže.
> Příčinou neúspěchu je nesprávná, nesprávně odhadnutá (nastavená) aplikace.
> JK
>
>
>
>

Pavel, možno poznáte túto správu, ale skúste si ju pozorne prečítať ešte raz:

/eagri.cz/public/eagri/pub/fa/a3/9b/3717_4_Zpravaresidua_1_.pdf

Zahradníci mají problém se zákonem o ochraně veřejné zeleně. Naše domácí a původní dřeviny které dosahují velkých rozměrů poměrně brzy, není pak snadné je vykácet. Také tyto rozměrné dřeviny se do sídel sázeli účelově. Jako prevence proti šíření požárů. Tahle potřeba díky novým krytinám již zanikla. Náspy silnic a ulice jsou pro naše původní dřeviny zase nevhodným prostředím a brzy hynou.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
> Datum: 25.8.2010 18:43:28
> ----------------------------------------
> Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města
> a
> vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba
> i na
> náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin,
> pokud
> možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče,
> babyky....
> A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím,
> že
> jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk.
> Protože staré původní historické porosty původních lip a dalších
> stromů v
> intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a spolehlivé snůšky, mizí
> buď
> vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové výsadby jsou
> složením silně
> pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem menší.
>
>
>
> Je to otázka dlohodobého působení na obecní zastupitele.
> (náhradní výsadby atd.)
> (Případně odbor živ.prostředí. dle velikosti obce.) Obecně
> vzato:musí se najít člověk,který je ochoten se do nekonečna
> dohadovat a přesvědčovat majitele příslušných pozemků.
> A smozřejmě,když uspěje,tak taky sázet.Taky občas pomůže
> včelařský kroužek (i při škole),To pak leží argumenty na té těžší
> misce vah.
> Držím palce,ať vydrží elán co nejdéle.
> Standa
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
> Datum: 28.6.2010 - 7:34:57
>
> > Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom,
> > jak přivést města a
> > vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem
> > kostelů ale třeba i na
> > náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc
> > původních dřevin, pokud
> > možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté,
> > javory kleny, mléče,
> > babyky....
> > A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují
> > v první řadě tím, že
> > jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší
> > zisk.
> > Protože staré původní historické porosty původních
> > lip a dalších stromů v
> > intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a
> > spolehlivé snůšky, mizí buď
> > vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové
> > výsadby jsou složením silně
> > pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem
> > menší.
>
>
>
>

To jsem samozřejmě ihned udělal.
M.Č.

Dne 26.8.2010 0:14, Pavel Holub napsal(a):
> """přirozený spad za tento jedinný den 95 samiček!"""
> Milane, měl bys jim odlehčit:-)
>
>

"""přirozený spad za tento jedinný den 95 samiček!"""
Milane, měl bys jim odlehčit:-)

Znamená to zároveň, že zářiová fumigace, jak ji dělá p. Turčáni, může být velmi účinná a tak skoro nahradit Gabony (pokud už v září není pozdě pro zimní generaci včel, když by byl kleštík přemnožený). Jiná je věc, že v české metodice tato možnost není...ing. K. Čermák, 23.8

Toto napísal pán K. Čermák, prečo Ste mu neoponoval?,trepete-tláchátě dve na tri. Mne môj spôsob potierania Vd vyhovuje (svedčia o tom každoročné nízke spady) a čudujem sa, že česká metodika to "nedovoľuje"! Veď to mi pripadá, akoby sme v humánnej liečbe používali lieky z pred sto rokov a ignorovali nové smery.

>I ta kys. mrav. jednou vyvolá rezistenci a to zvlášť´ rychleji čím se bude více používat. Žádná představa, že jde o látku která se v přírodě vyskytuje tomu nezabrání.<
------------------------------------------------------------
Nemyslím si, že je to tak žhavé. Rezistence na kyselinu mravenčí? Účinnost nebo neúčinnost u kyseliny mravenčí je ve správném odhadu množství nebo koncentrace. Je to jako sázka do loterie. Aplikujete kyselinu za určitých předpokládaných teplotních a vlhkostních poměrů a nedomluvíte se se sv. Petrem a on jako na potvoru pošle počasí diametrálně odlišné od předpokladů. A jaké to má důsledky? Účinnost buď nízká, v případě ochlazení a dešťů, nebo naopak poškození plodu, v případě "neplánovaných" vysokých teplot, případně i ztráta matky. A je vymalováno. Ale rezistence? Kyselina mravenčí účinkuje jinak než pyrethroidy. Proto si myslím, možná nesprávně, že rezistence kleštíka včelího na kyselinu mravenčí vzniknout nemůže. Příčinou neúspěchu je nesprávná, nesprávně odhadnutá (nastavená) aplikace.
JK

Ano, naprostý souhlas. Samozřejmě, že monitorování všech včelstev se vyplatí. To je ideál.
Ale přítel Turčány má desítky a desítky včelstev a člověk musí dělat i jiné věci než monitorovat ty roztoče. U velkého počtu včelstev, tam se to musí dělat na určitém reprezentativním vzorku včelstev a pokud po několik dní není nebo je minimální spad, tak podložky dát jinam.
U malovčelařů máte naprostou pravdu.
Pavel

Dne 25.8.2010 18:46, Pavel napsal(a):
> 1) Nesledujete spad roztočů. Není třeba sledovat u všech včelstev, stačí
> jen u dostatečného reprezentativního vzorku.
>
>
Nespoléhal bych na monitorování pouze některých včelstev. Takto můžete
bez problému přijít o nemonitorované včelstvo. V zamoření jednotlivých
včelstev kleštíkem jsou velké rozdíly! Mohu uvést dva příklady z loňska
a letoška:

Vloni jsem nemonitoroval všechna včelstva, nejvíce zamořené bylo při
fumigaci samozřejmě to nemonitorované, přičemž hned vedle bylo
monitorované. Obě sousední včelstva měla po fumigacích minimální spad
(desítky roztočů), zatímco toto mělo po první fumigaci spad 2500 roztočů!

Letos jsem si začátkem srpna vyrobil dvojitě zasíťované podložky do
včelstev, kde nemám zasíťovaná dna. Včelstva se zasíťovaným dnem jsem
monitoroval již od začátku července a až na pár případů s vyšším spadem
měla všechna žádný, nebo minimální spad. Domníval jsem se, že i ostatní
jsou v pohodě. Ale po vložení dvojitě zasíťovaných podložek a jejich
vyjmutí hned následující den jsem se u dvou včelstev zhrozil - jedno
mělo přirozený spad za tento jedinný den 95 samiček!

Monitorování všech včelstev se vyplatí. Nemusím přesně počítat všechny
spadané roztoče, ale bližším pohledem na podložku dokážu podle množství
za chvilku určit, zda je vše v pořádku, nebo zda je nachystáno na
problém. Kdykoliv mohu, budu-li na vážkách, spočítat přesný počet
spadaných samiček.

Milan Čáp

myslím,že je to nereálné

> I ta kys. mrav. jednou vyvolá rezistenci a to zvlášť´ rychleji čím se bude více používat.

Každá z látek pro tlumení V.d. působí určitým způsobem. Pokud si dobře pamatuji (možná že ne), tak KM působí na V.d. tak, že mu naleptá "sosáček". Nehubí jej přímo, ale znemožní mu přísun potravy a životaschopnost.

No a V.d. je přece jen již složitější organismus a pokud má být ke KM rezistentní, musel by zmutovat ve formu s odolnějším sosáčkem. Jelikož nemám jasno zda je to vůbec v řádu desítek let možné, prosím o názory těch, kdo vědí více...

Platí-li totiž co jsem psal na začátku, pak ta resistence na KM nemusí být reálná.


Nejlepší by ale byla rezistence včel na V.d. :-)

Tak čekám co otom vůbec kdo víte?
Konkurence a náklady jsou v tomto oboru myslím stěžejní. O
zrezivělých
a děravých a zarostlých krytů jako fóliovníky a skleníky nemusím moc
psát. To je podle mne Eutopie. Rozbij rozděl a panuj. Takové je nyní
ovzduší ve všem s tou slavnou a hlavně naší drahocenou EU.


No no!
Však ono to není tak horké.Tu "drahocennou EU"přeci vůbec
nepotřebujeme,abychom mohli vysadit včelí pastvu.
Včelaři v Rakousku nebo v Německu k tomu tu EU nepotřebujou.Dohodnou
se sedlákama
(vlastníkama pozemků),vysadí a je po hehe!
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
Datum: 28.6.2010 - 14:39:39

> Vidím, že máte přehled nad dnešními cenami
> zakládání a´údržby zeleně.
> Můžete být konkrétní a sdělit, očem to tu vlastně
> píšete? Protože v
> těchto investičních liniích nejde o práci zadarmo,
> ikdyž to tak zvenku
> vypadá. Např. organizování občanských výsadeb.
> Někdo vždy musí i ty
> sazenice dodat a také samy nenarostou. Tady v
> Lednici to vidím tak, že
> se místo toho postavily lázně na pozemcích školek
> a druhá množárna na
> opačné straně je také bez aktivity. Jezdím tudy
> často na stanoviště a
> prostě to vidím. Jediná to tu dělá snad Vys. škola
> na třetím výjezdu z
> Lednice, asi se svými granty atp. Už před 15 lety
> když jsem zakládal
> nějaké ovocné porosty, byla práce návrhářů a
> znalců kam co do městkých
> a obecních aglomerací vysázet vyzdvihována jako
> lukrativní práce
> budoucnosti. A je to tady. 2/3 jsou viditelně v
> krachu, protože
> semenáren a množáren krom lesáků (u Apolla) a
> školáků (státních a
> polostátních institucí) nula nic. Tak čekám co
> otom vůbec kdo víte?
> Konkurence a náklady jsou v tomto oboru myslím
> stěžejní. O zrezivělých
> a děravých a zarostlých krytů jako fóliovníky a
> skleníky nemusím moc
> psát. To je podle mne Eutopie. Rozbij rozděl a
> panuj. Takové je nyní
> ovzduší ve všem s tou slavnou a hlavně naší
> drahocenou EU.
>
> _gp_
>
> 2010/6/28 J. Matl <e-mail/=/nezadan>:
> > Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o
> > tom, jak přivést města a
> > > vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí,
> > kolem kostelů ale třeba i na
> > > náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali
> > víc původních dřevin, pokud
> > > možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté,
> > javory kleny, mléče,
> > > babyky....
> > A ne jakési cizokrajné uměliny, které se
> > vyznačují v první řadě tím, že
> > > jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší
> > zisk...
> > >

Turčány napsal:
Zber prirodzene odpadnutých Vd vo svojich včelstvách (jedno stanovište) už nerobím, jednak z toho dôvodu, že úľové dná mám prispôsobené na odber obnôžkovaného-rouskovaného peľu (až do konca července) a jednak len výnimočne v čase fumigácie je včelstvo bez Vd.
Potom sa nič nestane, ak aj to náhodné včelstvo prefumigujem ...
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Někdo tady napsal, že kdo nesleduje spad roztočů, tak nechová včely, ale roztoče.
Dovolím si vám vytknout dvě zásadní chyby:
1) Nesledujete spad roztočů. Není třeba sledovat u všech včelstev, stačí jen u dostatečného reprezentativního vzorku.
2) Naslepo používat nejsilnější léčivo (Amitraz) je jako střílet kanónem na vrabce, aniž bych věděl kolik vrabců vlastně je.
Je rozdíl mezi prevencí a používáním nejsilnějšího léčiva. Kdyby byl rok 2007, tak bych to pochopil, ale letos je obecně kleštíků méně. Léčivo je potřeba užívat s rozumem a ne to tam dávat naslepo. Vymlouvat se na to, že chytám pyl a nemohu sledovat spad je dětinské a hloupé.
Pavel

Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města
a
vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba
i na
náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin,
pokud
možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče,
babyky....
A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím,
že
jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk.
Protože staré původní historické porosty původních lip a dalších
stromů v
intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a spolehlivé snůšky, mizí
buď
vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové výsadby jsou
složením silně
pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem menší.



Je to otázka dlohodobého působení na obecní zastupitele.
(náhradní výsadby atd.)
(Případně odbor živ.prostředí. dle velikosti obce.) Obecně
vzato:musí se najít člověk,který je ochoten se do nekonečna
dohadovat a přesvědčovat majitele příslušných pozemků.
A smozřejmě,když uspěje,tak taky sázet.Taky občas pomůže
včelařský kroužek (i při škole),To pak leží argumenty na té těžší
misce vah.
Držím palce,ať vydrží elán co nejdéle.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
Datum: 28.6.2010 - 7:34:57

> Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom,
> jak přivést města a
> vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem
> kostelů ale třeba i na
> náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc
> původních dřevin, pokud
> možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté,
> javory kleny, mléče,
> babyky....
> A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují
> v první řadě tím, že
> jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší
> zisk.
> Protože staré původní historické porosty původních
> lip a dalších stromů v
> intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a
> spolehlivé snůšky, mizí buď
> vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové
> výsadby jsou složením silně
> pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem
> menší.

Já mám doma těh kvasných uzávěrů několik typů a všechny jsou dobré pokud je máš po ruce, tazatel však chtěl radu jak napravit danou situaci, a proto posílat ho shánět jiný typ zátky by mne ani nenapadlo. Ty se ale vyrábějí jen na určité průměry hrdel a ten korek se velmi snadno upraví na cokoliv.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 25.8.2010 13:01:29
> ----------------------------------------
> "To přece neznamená, že je to špatné, není třeba být v každém případě IN.
> Shánění takové zátky je pak mnohem nákladnější, jak těh pár kapek vosku."
>
> Já jsem si vyzkoušel obojí. Gumová zátka je mnohonásobně praktičtější, tam
> doslova platí "zastrčit do demižónu a jít". Problém je doma akorát
> vytvoření příslušné dírky pro průchod skleněné trubičky kvasné zátky. Na to
> je třeba mít nějaký vysekávač typu zaostřené trubky. Vrtákem jsem to ani
> nezkoušel, nejspíš by to ani nešlo.
> Zakapávání voskem je prácička na takových 5 minut a pokud se nedaří, tak i
> na vícekrát. Nebo na zakapání a roztavení vosku horkovzdušnou pistolí nebo
> něčím takovým.       
>
>
>

Rychleji píšeš než čteš
přece jsem nikde netvrdil, že rezistence neexistuje. Ba naopak v příspěvku uvádím jak se jí bránit. I ta kys. mrav. jednou vyvolá rezistenci a to zvlášť´ rychleji čím se bude více používat. Žádná představa, že jde o látku která se v přírodě vyskytuje tomu nezabrání. Naopak nám mohou pomoci stávající léčiva pokud zabírají oddálit resistenci na kys, mr. a Thymolin. Jde jen o to je správně používat a nevynalézat, či si práci usnadňovat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fluvalinat
> Datum: 25.8.2010 11:49:57
> ----------------------------------------
> Toto by se nemělo jen číst na každé schůzi, ale někteří i naučit zpaměti.
> Když jsem četl níže uvedený příspěvek, tak jsem jen zíral. Někdo si pořád
> myslí, že rezistence není nebo země je placatá. Je to stejné s
> antibiotikama. Před padesáti lety jsme si mysleli, že penicilínem vyléčíme
> skoro všechno,za pár let že musíme objevit další antibiotika a dnes už
> víme, že bacily si vytvářejí rezistenci rychleji, než lidstvo štíhá vyvíjet
> nová antibiotika a za pár desetiletí opět bacily zvítězí.
> Pavel
>
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=46746&visible=0&type=nointro+nost
> atus+noform
> Tak za
> 1) rezistence nebyla zatím nikdy prokázána.
> 2) to co bylo považováno za resistenci, se zatím vždy prokázalo jako chybná
> aplikace léčiva. (nesprávná doba aplikace, špatné umístění, atd)
> 3) Žádný přípravek nemůže ani vykazovat 100% účinnost. a PROTO NEZNAMENÁ,
> že ti co přežili, jsou rezistentní jedinci. Vzniku rezistence se bráníme
> použitím přípravků pro další přeléčení s odlišnou účinnou látkou.
>
> pepan
>
>
>

Do gumové zátky jsem normálně vyvrtal běžným vrtákem na kov (myslím že
sedmičkou). Guma je to poměrně tvrdá a díra se vrtá dobře. Se
silikonovou nemám zkušenosti, protože mě odradila její cena.
Zakapávání voskem má ještě jednu nevýhodu - není to trvanlivé řešení. Po
čase se vosk vlivem rozdílného 'pracování' korku a hrdla odloupne a
přestane plnit svoji funkci. Na pohled se to může jevit jako funkční,
ale ve skutečnosti to propouští.

Milan Čáp

Dne 25.8.2010 13:01, R. Poláek napsal(a):
> "To přece neznamená, že je to špatné, není třeba být v každém případě IN.
> Shánění takové zátky je pak mnohem nákladnější, jak těh pár kapek vosku."
>
> Já jsem si vyzkoušel obojí. Gumová zátka je mnohonásobně praktičtější, tam
> doslova platí "zastrčit do demižónu a jít". Problém je doma akorát
> vytvoření příslušné dírky pro průchod skleněné trubičky kvasné zátky. Na to
> je třeba mít nějaký vysekávač typu zaostřené trubky. Vrtákem jsem to ani
> nezkoušel, nejspíš by to ani nešlo.
> Zakapávání voskem je prácička na takových 5 minut a pokud se nedaří, tak i
> na vícekrát. Nebo na zakapání a roztavení vosku horkovzdušnou pistolí nebo
> něčím takovým.       
>
>

Já si vystačím s násoskou. Roztok vařím na vyvýšeném místě v hrnci, násoskou
naplním v pohodě 1,5l PET lahve a s těmi se bez problému dostanu kam
potřebuji. Vzhledem k hmotnosti jedné lahve je s nimi manipulace velice
snadná. Pokud je roztok vlahý, doba plnění jedné lahve je několik desítek
vteřin. Po skončení krmení se láhve zlikvidují, žadné zařízení se se nemusí
čistit ani skladovat. Takto krmím 30 včelstev, ale zvládl bych i větší
počet.
Haf
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 24, 2010 6:54 PM
Subject: Re: krmenie sirupom


> >Tak to teď radši sním o svém elektrickém pásovém rudlíku a zatím si dělám
> zdravotní procházky s 2x13kg v každé ruce.
> :-) Karel<
> ------------------------------------------------------------
> Možná je to hloupý nápad, neznám situaci, ale kdysi jsem v bývalé NDR
> viděl
> u včelaře v používání lehký naviják. Tahal tím medníky i krmení.
> JK
> --------------
> Nevím do jaké kategorie to patří. Někdy s es tím s oprav domů vyváží suť,
> atd. Viděl jsme to třeba na vístavě v Lysé cca do 40tis. benzínový
> 4bantamy. Prostě něco v kategorii pod
> http://www.lignusfm.cz/zelezni-kone-k1-Z100420.html
> a nad
> http://www.schodolez.cz/
>
> Bohužel mi dělá potíž to vygooglovat, když nevím co je to za kategorii -
> elektrický trakař? :-)
> Používá se to na manipulaci s materiálem atd.
>
> No až to bude aktuální, zajedu na výstavu do Brna či jinam. Zatím stěhuji
> jedno stanoviště pod asfaltku, nedostupné zruším - nějaká prasata to
> zavezla prasečím hnojem a je tam přístupné leda tak se čtyřkolkou. A taky
> se divím, že jsem ještě neviděl včelaře se 4kolkou:-) To by řešilo skoro
> vše:-)
>
> Ono je to dilema - nedostupnost stanoviště - nejlepší ochrana před
> krádeží,
> ale bolí nohy. Nebo u silnice a nemít všechny vejse v jednom košíku. Tedy
> víc stanovišť, kdyby se někomu zalíbilo. .-)
>
> Karel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5393
> (20100824) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

"To přece neznamená, že je to špatné, není třeba být v každém případě IN. Shánění takové zátky je pak mnohem nákladnější, jak těh pár kapek vosku."

Já jsem si vyzkoušel obojí. Gumová zátka je mnohonásobně praktičtější, tam doslova platí "zastrčit do demižónu a jít". Problém je doma akorát vytvoření příslušné dírky pro průchod skleněné trubičky kvasné zátky. Na to je třeba mít nějaký vysekávač typu zaostřené trubky. Vrtákem jsem to ani nezkoušel, nejspíš by to ani nešlo.
Zakapávání voskem je prácička na takových 5 minut a pokud se nedaří, tak i na vícekrát. Nebo na zakapání a roztavení vosku horkovzdušnou pistolí nebo něčím takovým.

Toto by se nemělo jen číst na každé schůzi, ale někteří i naučit zpaměti.
Když jsem četl níže uvedený příspěvek, tak jsem jen zíral. Někdo si pořád myslí, že rezistence není nebo země je placatá. Je to stejné s antibiotikama. Před padesáti lety jsme si mysleli, že penicilínem vyléčíme skoro všechno,za pár let že musíme objevit další antibiotika a dnes už víme, že bacily si vytvářejí rezistenci rychleji, než lidstvo štíhá vyvíjet nová antibiotika a za pár desetiletí opět bacily zvítězí.
Pavel

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=46746&visible=0&type=nointro+nostatus+noform
Tak za
1) rezistence nebyla zatím nikdy prokázána.
2) to co bylo považováno za resistenci, se zatím vždy prokázalo jako chybná aplikace léčiva. (nesprávná doba aplikace, špatné umístění, atd)
3) Žádný přípravek nemůže ani vykazovat 100% účinnost. a PROTO NEZNAMENÁ, že ti co přežili, jsou rezistentní jedinci. Vzniku rezistence se bráníme použitím přípravků pro další přeléčení s odlišnou účinnou látkou.

pepan

To přece neznamená, že je to špatné, není třeba být v každém případě IN. Shánění takové zátky je pak mnohem nákladnější, jak těh pár kapek vosku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 25.8.2010 08:50:55
> ----------------------------------------
> " Kónické gumové i silikonové zátky různých průměrů do demižonu se dají
> běžně koupit ve vinařských potřebách. Stačí navrtat díru, zasunout
> rourku a zašpuntovat demižon. Těsní naprosto bez problémů."
>
> To tady mělo zaznít už na začátku. Těsnění korkem a zakapávání svíčkou je
> už poněkud zastaralé.
>
>
>

Ty gumové zátky se dají koupit v drogeriích kde prodávají sortiment na výrobu vína

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 25.8.2010 08:25:50
> ----------------------------------------
> "no celi leta na vino aucpani mysto vosku je lepsi obicejna detska modelina
> /plastelina/ tesni velice dobre tat je pouziva celi zivot na vino vzdycky
> nam ji bral kdyz sme byli mali"
> Ještě v hlubokém socíku si dal otec kdesi odlít na náš největší demižón
> zátku z nějaké gumy. Stačilo doprostřed do otvoru zastrčit kvasnou zátku a
> to vše zastrčit trochu silou do hrdla demižonu a těsnilo to. Ale co to bylo
> za gumu, nevím, my jsme v nevinařském kraji a tak jsme to používali hlavně
> na kvašení jablečného moštu na pálenku.
> Dneska by se na to použil nejspíš nějaký odlévací měkký silikon v
> potravinářském provedení.
>
>
>

KaJi (88.103.157.154) --- 24. 8. 2010
Re: Fluvalinat (46806) (46813)

Pavel:
Děkuji za váš příspěvek, i když jsem některé věci znal, četl jsem pomalu a pozorně. Děkuji za práci se psaním dlouhého a hodnotného příspěvku. S léčivy opatrně.
--------------------------
Příspěvek je zkopírován z toho nejlepšího na českém webu - Fascinovaný včelař:

http://fcelar.blogspot.com/
a taky stále zde:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/

Ke včelám tam přibyly i šachy, což se se včelama dobře v zimě kombinuje. :-)

Takže kdo Emanův blog nezná, může se zde dočíst, mnoho zajímavého. Třeba, že nejsme Pupek světa. :-)

Ale tento článek by se měl povinně číst na každé schůzi.

Takže díky za jeho zkopírování. Možná to některým pomůže pochopit, že nebudeme HAPPY na věky a taky to jednou budeme muset řešit.

A Emanovi nadále hodně zdraví a chuti :-) Díky.

Karel
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ještě bych k tomu připomněl odkaz na, dle mého, velmi zajímavou zprávu Ing. V. Veselého v 7. čísle letošního včelařství (příloha). Píše tam zejména o rychle vznikající resestenci u kontaktních léčiv dlouhodobě užívaných. Ve Spokojených státech prý vznikla resistence na amitraz prakticky okamžitě poté, co se začal užívat ve formě kontaktního léčíva... Jiří

" Kónické gumové i silikonové zátky různých průměrů do demižonu se dají
běžně koupit ve vinařských potřebách. Stačí navrtat díru, zasunout
rourku a zašpuntovat demižon. Těsní naprosto bez problémů."

To tady mělo zaznít už na začátku. Těsnění korkem a zakapávání svíčkou je už poněkud zastaralé.

"Ono je to dilema - nedostupnost stanoviště - nejlepší ochrana před krádeží, ale bolí nohy. Nebo u silnice a nemít všechny vejse v jednom košíku. Tedy víc stanovišť, kdyby se někomu zalíbilo. .-) "

To už mám po zkušenostech vyřešené. Asfaltky kromě těch absolutně nefrekventovaných a místní zkratky třeba jen pěšinami mezi vesnicemi a městy rozhodně ne. Včetně stanovišť, na která se z těchto cest snadno dohlédne. Někdy se ovšem najde dobré místo i u frekventované asfaltky, zajede se 30 metrů do lesa a může tam být 20 úlů na paletách a z asfaltky nebude vidět nic.
Stanoviště dneska už pokud možno s přístupem po lepší lesní či polní cestě, kde se dá po většinu roku projet a posazená v porostu nebo za kopcem atd. Akorát bych tady u nás potřeboval ty polní a lesní cesty, co byly ještě za mého mládí a co zemědělci rozorali a v lese zarostly, dost dobrých stanovišť bylo kdysi normálně přístupných těmi cestami a dneska už to jsou místa přístupná jen po sklizni nebo zasetí přes pole. Mimo tuto dobu se tam člověk dostane maximálně pěšky a velkými oklikami.

Kónické gumové i silikonové zátky různých průměrů do demižonu se dají
běžně koupit ve vinařských potřebách. Stačí navrtat díru, zasunout
rourku a zašpuntovat demižon. Těsní naprosto bez problémů.

Milan Čáp

Dne 25.8.2010 8:25, R. Poláek napsal(a):
> "no celi leta na vino aucpani mysto vosku je lepsi obicejna detska modelina
> /plastelina/ tesni velice dobre tat je pouziva celi zivot na vino vzdycky
> nam ji bral kdyz sme byli mali"
> Ještě v hlubokém socíku si dal otec kdesi odlít na náš největší demižón
> zátku z nějaké gumy. Stačilo doprostřed do otvoru zastrčit kvasnou zátku a
> to vše zastrčit trochu silou do hrdla demižonu a těsnilo to. Ale co to bylo
> za gumu, nevím, my jsme v nevinařském kraji a tak jsme to používali hlavně
> na kvašení jablečného moštu na pálenku.
> Dneska by se na to použil nejspíš nějaký odlévací měkký silikon v
> potravinářském provedení.
>
>

"no celi leta na vino aucpani mysto vosku je lepsi obicejna detska modelina /plastelina/ tesni velice dobre tat je pouziva celi zivot na vino vzdycky nam ji bral kdyz sme byli mali"
Ještě v hlubokém socíku si dal otec kdesi odlít na náš největší demižón zátku z nějaké gumy. Stačilo doprostřed do otvoru zastrčit kvasnou zátku a to vše zastrčit trochu silou do hrdla demižonu a těsnilo to. Ale co to bylo za gumu, nevím, my jsme v nevinařském kraji a tak jsme to používali hlavně na kvašení jablečného moštu na pálenku.
Dneska by se na to použil nejspíš nějaký odlévací měkký silikon v potravinářském provedení.

Myslím, že děláte z výroby medoviny dost vědu. Z počátku je nejdůležitější mít ten správný rozkvas a raději víc než míň. Musí šumět a hodně pěnit. Pak mít v budoucí medovině správný poměr medu a vody. Na ověření stačí bohatě slepičí vajíčko./čerstvé/. Při použití kvasinek např. Shimanski nebo Lalvin, pak už žádnou velkou chybu udělat nemůžete a medovina musí vyjít. To jestli vám v první fázi demižon těsní nebo ne je v podstatě jedno. Já ucpával hrdlo dříve
koulí z sterilního obvazu a vždy to vyšlo. Při zrání stačí přes mikroténový pytlík a ta nejslabší, jen slabě napnutá gumička. Moje výroba medoviny se dostala na úplně jinou kvalitu, když jsem jasně pojmenoval, že Dolské kvasinky už nikdy. Od těch dob jsem také přestal mít problémy. Také je důležité nepřehánět to s chutěmi a spíš upředňostňovat přírodní. Zda vařit nebo ne je otázka. Vařená medovina má podle mě jemnější chuť, nevařená nepatrně jinou. Já většinou nevařím. Odkapaná víčka dám do parního taviče a po vychladnutí vosku používám sladkou vodu pod ním. Chuť většinou jen přírodní. Když zvýšíme o několik stáčení z kalů, kvalitě to jen prospěje.
Zdraví R. Stonjek

nebo tlačí bublinko.....tož jak tam je, je to ok

""""""Ono je to dilema - nedostupnost stanoviště - nejlepší ochrana před krádeží, ale bolí nohy. Nebo u silnice a nemít všechny vejse v jednom košíku. Tedy víc stanovišť, kdyby se někomu zalíbilo. .-) """"
Na to je snadný recept. Zlý včely, hodně zlý včely a utajená díra v podmetu.

"Jenže jedině v etapě bouřlivého kvašení se dá snadno poznat, jestli špunt
těsní nebo netěsní. Jak bouřlivé kvašení skončí, moc se toho nepozná"
Pozná, ale musí se to umět.
Když už nejdou bubliny a tudíž v nádobě (typicky demižonu) už není onen přetlak, je těsnost ještě důležitější, než předtím. A jak se to snadno vyzkouší?
Na demižon v horní části, kde už není tekutina, ale jen oxid uhličitý, položíme své teplé dlaně a tím plyn trochu ohřejeme. A pozorujeme kvasnou rourku. Na bublinu to většinou nedá, ale krásně vidíme, jak v rource jede hladina dolů. Po oddálení dlaní se hladina musí vrátit. Jednoduché, spolehlivé, praktické.
Všechno se musí umět, i prát v automatické pračce.
Pepa
________________________________________
Odesílatel: vcely-bounces/=/v.or.cz [vcely-bounces/=/v.or.cz] za uživatele R. Poláek [e-mail/=/nezadan]
Odesláno: 24. srpna 2010 17:43
Komu: Včelařský mailing list
Předmět: Re: Medovina

" V etapě bouřlivého kvašení (první týdny kvašení) je to, co projde korkem,
naprosto nepodstatné a bubliny jít musí."
Jenže jedině v etapě bouřlivého kvašení se dá snadno poznat, jestli špunt
těsní nebo netěsní. Jak bouřlivé kvašení skončí, moc se toho nepozná a
netěsnost špuntu potom může medovinu zhoršit nebo i zkazit.

Děkuji všem za reakce a podnětné rady. Už jsem špunt nahřál v teplé vodě, pořádně jej zatlačil až do hrdla demižonu a celý jsem jej zakapal voskem - a jede to naprosto krásně. Jsou to zkrátka zkušenosti, které já s medovinou zatím sbírám, a proto jsem nepředpokládal, že by prostupnost korkem mohla být tak výrazná, že trubičkou neprostupovalo nic. Tak díky všem.

no celi leta na vino aucpani mysto vosku je lepsi obicejna detska modelina /plastelina/ tesni velice dobre tat je pouziva celi zivot na vino vzdycky nam ji bral kdyz sme byli mali

>Tak to teď radši sním o svém elektrickém pásovém rudlíku a zatím si dělám zdravotní procházky s 2x13kg v každé ruce.
:-) Karel<
------------------------------------------------------------
Možná je to hloupý nápad, neznám situaci, ale kdysi jsem v bývalé NDR viděl u včelaře v používání lehký naviják. Tahal tím medníky i krmení.
JK
--------------
Nevím do jaké kategorie to patří. Někdy s es tím s oprav domů vyváží suť, atd. Viděl jsme to třeba na vístavě v Lysé cca do 40tis. benzínový 4bantamy. Prostě něco v kategorii pod
http://www.lignusfm.cz/zelezni-kone-k1-Z100420.html
a nad
http://www.schodolez.cz/

Bohužel mi dělá potíž to vygooglovat, když nevím co je to za kategorii - elektrický trakař? :-)
Používá se to na manipulaci s materiálem atd.

No až to bude aktuální, zajedu na výstavu do Brna či jinam. Zatím stěhuji jedno stanoviště pod asfaltku, nedostupné zruším - nějaká prasata to zavezla prasečím hnojem a je tam přístupné leda tak se čtyřkolkou. A taky se divím, že jsem ještě neviděl včelaře se 4kolkou:-) To by řešilo skoro vše:-)

Ono je to dilema - nedostupnost stanoviště - nejlepší ochrana před krádeží, ale bolí nohy. Nebo u silnice a nemít všechny vejse v jednom košíku. Tedy víc stanovišť, kdyby se někomu zalíbilo. .-)

Karel

" V etapě bouřlivého kvašení (první týdny kvašení) je to, co projde korkem, naprosto nepodstatné a bubliny jít musí."
Jenže jedině v etapě bouřlivého kvašení se dá snadno poznat, jestli špunt těsní nebo netěsní. Jak bouřlivé kvašení skončí, moc se toho nepozná a netěsnost špuntu potom může medovinu zhoršit nebo i zkazit.